přechod na části stránky

Upozornění:
Používáte prohlížeč IE verze 6. Od 1. června 2012 nebude možné se s tímto prohlížečem do prostředí eAGRI přihlásit. Proveďte upgrade na IE verze min. 7 nebo použijte jiný prohlížeč (např. Mozilla Firefox nebo Google Chrome). Další informace zde.

Šest let ruského potravinového embarga. Od problémů se soběstačností k pozici významného hráče na globálním trhu potravin

7.8.2020

Přesně před šesti lety, dne 6. srpna 2014, podepsal prezident V. Putin dekret, kterým byl zaveden zákaz dovozu vybraných potravin ze zemí EU, USA, Kanady a dalších států. Do Ruska se tak z daných zemí přestalo dovážet maso, mléčné výrobky, ovoce, zelenina a některé další potraviny.

Část světa v napětí očekávala, jak těžké chvíle bude Rusko zažívat bez dovozových potravin. Zatímco sami Rusové se nejvíce obávali toho, jak přežijí bez francouzského camembertu, italského parmezánu a španělského jamónu. Za šest let se situace na všech stranách stabilizovala. Evropa našla nové trhy nebo nové cesty na ruský trh. Ruské zemědělství se za velké finanční podpory státu i soukromých investorů postavilo na vlastní nohy. A zatímco na začátku bylo hlavním cílem nakrmit vlastní obyvatelstvo, nyní se Rusko přeorientovalo na agrární export, ve kterém se mu začíná slibně dařit a může začít konkurovat Evropě a dalším zemím. 

Jak se vyvíjí plány se soběstačností Ruska?

Dne 21. ledna 2020 byla schválena nová Doktrína potravinové soběstačnosti a zároveň došlo ke změně modelu rozvoje agro-průmyslového komplexu, který by se z náhrady dovozu („importozameščenija“) a zajištění soběstačnosti země, měl orientovat více na export. U některých zemědělských komodit a potravin je produkce natolik vysoká, že přebytky by bez exportu mohly způsobovat propad cen a nestabilitu na domácím trhu. Export je proto více než žádoucí. Navíc mu nahrává oslabený kurz rublu, který ruské zboží zlevňuje. Obilí, cukr, rostlinný olej, drůbeží a vepřové maso jsou dlouhodobě přebytkové, a tudíž nejperspektivnější exportní artikly, jelikož výrazné zvýšení domácí spotřeby nelze předpokládat. V případě pšenice je Rusko již několikátý rok největším světovým exportérem. U cukru Rusko v aktuální exportní sezóně atakuje sedmou nejvyšší příčku co do exportovaného objemu, a brzy přeskočí EU a další země. Vysoké pozice dobývá také v případě slunečnicového oleje, lněného semínka či cukrovarnických řízků.

Tabulka č. 1: Aktuální a cílové soběstačnosti u základních druhů potravin v Rusku

 Zdroj: MZe RF

 

Soběstačnost v roce 2014

Soběstačnost v roce 2019

Cílová soběstačnost

Naplnění cíle

Obilí

153,8%

155,5%

95%

1,6x více

Cukr

95,4%

125,4%

90%

1,4x více

Rostlinný olej

143,1%

175,9%

90%

téměř 2x více

Maso a masné výrobky

82,8%

96,7%

85%

o 11,7% více

Mléko a mléčné výrobky

78,1%

84,4%

90%

o 5,6% méně

Sůl

46,5%

65%

85%

o 20% méně

Zelenina а melouny

84,1%

88,4%

90%

o 1,6% méně

Ovoce a bobule

32,5%

39,5%

60%

1,5x méně

Brambory

98%

94,9%

95%

o 0,1% méně

 

Schodek agrárního zahraničního obchodu se pomalu vyrovnává

Za uplynulých šest let Rusko snížilo import potravin téměř o třetinu, z původních 43,3 mld. USD v roce 2013 na 30 mld. USD v roce 2019. Na celkovém dovozu do Ruska se agrární zboží podílí 12,2%. K nejvýraznějšímu snížení dovozu mezi lety 2013 a 2019 došlo
ve finančním vyjádření např. u vepřového masa (snížil se desetinásobně z 2,6 mld. USD na 270 mil. USD), u hovězího masa (snížil se dvou a půl krát z 3,2 mld. USD na 1,3 mld. USD), u drůbežího masa (snížil se dvojnásobně z 911 mil. USD na 410 mil. USD), u zeleniny a mléčných výrobků asi o třetinu (nejvíce u rajčat – snížení dovozu o 42% nebo jablek a hrušek o 50,8%).

Hlavní dovozní položky Ruska v roce 2019 byly: ovoce a ořechy (17,1% - především banány a citrusy, které si Rusko nevypěstuje), alkoholické a nealkoholické nápoje (10,1%), maso a masné výrobky (6,3%), mléko a mléčné výrobky (9% - z toho 3,9% sýry), zelenina (6,1%), semena olejnin (4,8%) a ryby (6%). Hlavními dovozci bylo Bělorusko, Čína, Brazílie, Německo, Turecko, Ekvádor, Itálie a další.

Export potravinářského zboží se mezi lety 2013 a 2019 zvýšil z 16,8 mld. USD na 25,6 mld. USD. Na celkovém vývozu Ruska se agrární zboží podílí 6%. Cílem je, aby agrární export z Ruska dosáhl v roce 2024 hodnoty 45 mld. USD. Hlavní vývozní položky v roce 2019 byly: obilí (31,1%), ryby a mořské plody (21%), rostlinný olej (12,2%). Hlavními trhy byla Čína, Turecko, Kazachstán, Korea, Egypt, Bělorusko, Nizozemí, Irán a další.

Díky tomuto trendu v Rusku pomalu dochází k vyrovnávání schodku agrárního zahraničního obchodu.

Tabulka č. 2: Import základních druhů potravin do Ruska v roce 2013 a 2019 (v tis. tun)

 

Import v roce 2013

Import v roce 2019

změna (v %)

Sýry a tvaroh

440,4

278,2

-36,82

Mražené hovězí maso

572,7

233,3

-59,26

Mražené ryby

513

341,5

-33,43

Mléko a smetana

496,5

437,3

-11,91

Rajčata

866,1

558,3

-35,54

Jablka, hrušky, kdoule

1765,6

936,2

-46,98

Drůbeží maso

528

227,5

-56,90

Vepřové maso

620,2

79

-87,26

Brambory

449,8

300,8

-33,13

Okurky

215,5

100

-53,57

Cukr

611,9

241,3

-60,56

Slunečnicový olej

18,6

2,9

-84,21

Zdroj: MZe RF

Výsledky státní podpory a embarga

V roce 2013 Rusko rozdělilo svým zemědělcům dotace ve výši 197,9 mld. rublů, v roce 2019 to byla částka 311,5 mld. rublů. Ruské ministerstvo zemědělství si pochvaluje, že díky této podpoře byl sektor částečně modernizován, vznikla řada nových podniků, ale především desítky tisíc nových pracovních míst v zemědělství a potravinářství. To je stimulem pro tolik potřebný rozvoj venkovských teritorií, které na většině míst v posledních letech výrazně ekonomicky upadaly a zažívaly odliv obyvatel do měst.

Za posledních šest let se objem zemědělské produkce zvýšil o 22,4% a zemědělství se tak stalo jednou z hnacích sil ruské ekonomiky. Na konci loňského roku dosáhla ziskovost zemědělských podniků 13,3%, což je téměř dvakrát více než v roce 2013. Během uplynulých šesti let byl růst produkce v zemědělství 119%, u potravinářských výrobků - 131% a u nápojů - 105%. Očekává se, že do konce roku 2020 může růst produkce v zemědělství dosáhnout 120,2%, u potravinářských výrobků - 135,3%, u nápojů - 108,1% a v agro-průmyslovém komplexu jako celku - 125,1%.

Koronavirus a další rizikové faktory

Vzhledem k tomu, že pandemie stále probíhá, je předčasné vyvozovat dopady. Aktuálně ale zemědělství není v Rusku považováno za obor, který by měl být výrazně postižen pandemií koronaviru. Zemědělství a potravinářství muselo fungovat a zajišťovat potravinovou bezpečnosti i v době nejpřísnějších opatření. Většina zemědělců, ať už malých, nebo velkých, se ale musela potýkat s novou realitou. Za nejvýraznější dopady považují změnu poptávky, snížení koupěschopnosti obyvatel, nové hygienické normy nebo problémy v logistice a dříve funkčních obchodních vztazích. Jako nejvíce postižené obory ruského zemědělství jsou nejčastěji uváděny masný a mlékárenský průmysl, rybářství, dodavatelé HoReCa nebo organické zemědělství.

Reálné dopady se ukáží až s odstupem času, především v druhém pololetí letošního roku a prvním pololetí roku příštího. Klíčovým faktorem bude další vývoj Ruské ekonomiky, který ovlivní příjmy a nákupní chování obyvatel a také vývoj kurzu rublu. Bez ohledu
na prezentovanou potravinovou soběstačnost je totiž Rusko stále silně závislé na velkém množství importovaného zboží nezbytného pro rostlinnou i živočišnou výrobu. Zahraniční semena, sazenice, genetický materiál, plemenná zvířata, veterinární přípravky, krmiva, technika a technologie jsou totiž významným klíčem k úspěchům ruského zemědělství. Rusko si to plně uvědomuje, ale za uplynulých šest let nedokázalo tuto situaci příliš změnit.

Český agrární export je rekordní sankcím navzdory

Právě přetrvávající závislost na řadě výše uvedených zemědělských položek je jedním z klíčů úspěchu českého agrárního exportu do Ruska. Ten v roce 2019 dostihl rekordní hodnoty 3,56 mld. Kč, což je o více než miliardu Kč víc než v roce 2013 před zavedením embarga, kdy činil 2,45 mld. Kč. Tento pozitivní trend je možný právě díky portfoliu hlavních exportních položek, na které se sankce nevztahují a které Rusko potřebuje. Českému exportu dlouhodobě dominují např. krmiva pro zvířata, pivo, násadová vejce, mák, čokoláda i nečokoládové cukrovinky, chmel, plemenná zvířata, veterinární přípravky a další.

Agrární export za první pololetí roku 2020 předběžně dosahuje stejné hodnoty jako v loňském roce a koronavirová omezení se zatím projevila jen u některých oborů.
Např. export sudového piva poklesl, což je zapříčiněno tím, že v Rusku byly téměř tři měsíce zavřené restaurace. Pivovary mohou doufat v horké léto a kompenzaci exportem lahvového a plechovkového piva. Na druhou stranu ale např. export krmiv či máku za první pololetí poměrně výrazně narostl. Každý obor má svá specifika a až finální celoroční výsledek ukáže, nakolik náš vzájemný obchod ovlivnila světová pandemie.

 

Pro další informace ohledně agrární spolupráce kontaktujte zemědělskou diplomatku N. Hruškovou (+420 702 169 426, nikolahruskova@mzecz).

  • Tisk stránky
  • Poslat e-mailem