Ruský export obilí. Budou kvóty, vývozní clo nebo obojí?

V Rusku aktuálně probíhá diskuse o zavedení vývozního cla na export obilí a výši množstevní kvóty.

Situace má dva tábory. Na jedné straně vystupují zástupci ruských oborových svazů jako např. pekařů, cukrářů, chovatelů drůbeže a další, kteří iniciovali zavedení vývozního cla, od kterého si slibují snížení cen obilí na domácím trhu. Na druhé straně jsou exportéři, kteří odmítají zavedení cla a naopak požadují navýšení množstevní kvóty z 15 na 17,5 mil. tun. Svou pozici obhajují tím, že veškerá omezující opatření zhorší situaci obchodníků a zemědělců, zmenší objemy dodávek a mohou vést ke ztrátě některých trhů. Přičemž neočekávají, že by to snížilo ceny. Vývozní clo na pšenici bylo v Rusku naposledy v letech 2015-16.

Letošní úroda v Rusku je vysoká, proto nejsou obavy z nedostatku, ale tím klíčovým problémem je cena. Cena na světových trzích je vysoká, jelikož zásoby obilí se u mnohých zemí snížily. To ovlivňuje i ceny v Rusku. Pšenice třetí třídy se k letošnímu 20. listopadu prodávala v průměru za 17,7 tis. rublů za tunu a krmná pšenice za 16,1 tis. rublů za tunu. Přičemž loni byly ceny 11,9 tis. rublů za tunu, resp. 10,7 tis. rublů za tunu. 

Exportéři nejsou nadšeni ani z vývozní kvóty, která má být na období 15. února až 30. června 2021 nově stanovena ve výši 15 mil. tun. V roce 2020 (v období 1. dubna až 30. června) byla výše vývozní kvóty stanovena ve výši 7 mil. tun a bylo vyčerpána za méně než měsíc (již 26. dubna). Mnozí se ale přiklánějí k tomu, že množstevní kvóta je pořád lepším řešením než clo. Problém vidí také v tom, že výpočty cla bývají stanoveny v rublech, zatímco obchody probíhají v zahraničních měnách. To může při výkyvu rublu přinést dodatečné náklady. 

Zatím to vypadá, že clo zavedeno nebude, ale vývozní kvóta bude navýšena na 17,5 mil. tun. Uvolnění většího objemu obilí na světový trh může pomoci zmírnit hysterii z nedostatku a snížit ceny. Reálný vývoj na trhu ukáže, jak k situaci Rusko přistoupí a jakým způsobem se světový trh bude vyvíjet.

Covid-19 v Rusku – omezení budou platit minimálně do půlky ledna

Denní přírůstek k 4. prosinci činil 27 403 nových případů v celé zemi. Nakažení nejrychleji přibývají v Moskvě, kde bylo naposledy zaznamenáno téměř 6 868 tis. nových případů za den. Dochází k přetížení nemocnic a nedostatku zdravotnického personálu.

Veškerá omezující opatření v Moskvě byla prodloužena do 15. ledna. Např. studenti vysokých škol jsou převedeni na distanční výuku; restaurace a bary musí být mezi 23 a 6 hod. uzavřeny; nesmí se pořádat vánoční trhy, exkurze a další akce spojené s větším množstvím osob. Kina a koncertní sály mohou fungovat jen za podmínky, že bude zaplněno max. 25% kapacity; důchodci starší 65 let a chronicky nemocní mají zákaz vycházení. Většina úřadů a firem pracuje z domova. Každý region upravuje opatření v závislosti na situaci individuálně. Plošně v celém Rusku platí povinnost nošení roušek a rukavic v obchodech, hromadné dopravě a dalších uzavřených prostorech. 

Rusko má vzájemně otevřené hranice země pouze s některými vybranými státy (např. Turecko, Tanzanie, Velká Británie, Bělorusko, Kazachstán a další), ale cestující z ostatních zemí až na výjimky do Ruska stále mají zakázaný vstup. Většina mezinárodních letů zůstává zrušena. ČSA obnovily lety na lince Praha – Moskva – Praha dvakrát týdně (středa a neděle), které jsou aktuálně platné do 20. prosince. Aeroflot provozuje dvakrát týdně linku z Moskvy do Prahy a zpět (čtvrtek a sobota). 

 

Pro další informace ohledně agrární spolupráce kontaktujte zemědělskou diplomatku N. Hruškovou (+420 702 169 426, nikola.hruskova@mze.cz).

Tyto webové stránky využívají k analýze návštěvnosti soubory cookies. Pokud váš internetový prohlížeč má v nastavení cookies povoleny, je nezbytný váš souhlas s použitím této technologie.

Více informací

Chyba komunikace se serverem

Nastaly technické problémy. Zkontrolujte prosím připojení k síti, a pokud pracujete jako přihlášený uživatel, ověřte prosím nastavení VPN a stav přihlášení.