„Běloruské kiwi a ústřice“ budou na ruském trhu hůře k dostání – rozkryta významná síť běloruských firem reexportujících sankcionované potraviny do Ruska
Federální celní službě Ruské federace se ve spolupráci s dalšími dozorovými orgány podařilo rozkrýt významnou síť firem, které reexportují evropské sankcionované potraviny přes Bělorusko do Ruska. O tom, že k reexportu dochází a běloruské firmy jsou v něm velmi aktivní a profitují na něm, je obecné povědomí od počátku zavedení sankcí. Nyní se však podařilo odhalit schéma, podle kterého obchody probíhají, a činnost této sítě je přerušena. Možná tak skončí vtipy o běloruském kiwi, ústřicích a dalších potravinách tak „typických“ pro vnitrozemský stát s mírným podnebím.
O tom, že Bělorusko je vítězem potravinové války mezi EU a Ruskem, již bylo řečeno mnoho. Rusko si od počátku zavedení sankcí bylo vědomo toho, že Bělorusko využívá své geografické polohy a členství v Eurasijské hospodářské unii k výnosnému reexportu sankcionovaných potravin ze zemí EU do Ruska. Ruské dozorové orgány se této činnosti snažily zabránit nejrůznějšími zákazy opírajícími se o nedostatečnou kvalitu a bezpečnost potravin a zpřísněním veterinárních a fytosanitárních požadavků, avšak zboží přes Bělorusko do Ruska stále nacházelo nové cesty. Od zavedení sankcí se Bělorusko stalo významným exportérem tropického ovoce, mořských ryb, parmezánu a dalších potravin, které nemohou být běloruského původu ani při velké fantazii. Tři roky od počátku sankcí, na konci srpna 2017 přichází zpráva, že ruské Federální celní službě se podařilo odhalit celou síť – desítek dodavatelů, kteří si z reexportu udělali výnosný byznys.
Jednoduché schéma obchodu
Firmy ze sankcionovaných zemí vozily své zboží do Běloruska, kde ho nakupovaly 3 běloruské firmy („Baltamozhservis“, „Gaz Venture“ a „Globalkastom“). Ty ho dále pod nálepkou běloruského zboží (s padělanými certifikáty, s uvedením jiných zemí původu či s přelepenými etiketami atd.) prodávaly 29 firmám v Rusku, které je dodávaly dále do obchodů. Všechny 29 firem bylo zaregistrováno v roce 2014 (po zavedení sankcí) občany Běloruska a předmětem jejich činnosti byl dovoz potravin. Tyto „ruské“ firmy posílaly zisky zpět třem uvedeným běloruským podnikům. Významnou roli při odhalení a narušení celé sítě tak sehrála Federální banka Ruska, která sledovala toky peněz a následně zablokovala účty uvedeným firmám. Zároveň ruská Federální služba pro akreditaci prověřila akreditační firmy vydávající certifikáty a zakázala činnost těm, které byly zapojeny do této struktury.
Ruští celníci společně s dozorovými orgány sledovali firmy zapojené do této sítě delší dobu a nyní se konečně podařilo rozkrýt schéma a kompletní systém jejich fungování. Celkem bylo od srpna 2014 do konce července 2017 zadrženo na hranici Běloruska a Ruska asi 16,5 tis. tun ovoce a zeleniny a více než 600 tun masa a sýrů. Jaké množství sankcionovaných potravin se však skutečně dostalo na ruské území a jaké množství měla na svědomí tato skupina, je těžké odhadovat. Jistě existují i další firmy a kanály, ale v tomto případě se podle ruské celní správy jedná o opravu velkou a významnou „rybu“. Na základě jejich modelu fungování teď bude docházet ke zpřísnění ruských opaření dozorových orgánů s cílem zabránit reexportu sankcionovaných potravin. Nakolik budou opatření úspěšná je otázkou, dokud bude poptávka, bude se formovat i nabídka. Je tak dost možné, že „běloruské kiwi a ústřice“ si svou cestu na ruský trh opět dříve či později najdou.