Kroky k řešení libanonské hospodářské krize
Vzhledem k tomu, že se hospodářská krize v Libanonu stále zhoršuje, libanonští představitelé intenzivně hledají formy pro ekonomické reformy a znovu nastartování místní ekonomiky.
Dne 1. dubna 2021 oznámil Libanon dohodu s Irákem týkající se výměny libanonských lékařů a lékařského personálu za iráckou ropu, hlavně ve snaze zajistit v Libanonu dostatečné rezervy pohonných hmot, které se každodenně ztenčují nejenom díky místní spotřebě, ale zejména v důsledku pokračujícího pašování pohonných hmot z Libanonu do Sýrie, kde vzhledem k přídělovému systému roste poptávka. Pro informaci, místní taxikáři v Damašku, hlavním městě Sýrie, mají státem přidělený limit ve výši 20 litrů benzínu na týden.
K uvedené státní dohodě výměny lékařského personálu za ropu a ropné produkty došlo pouhé tři měsíce poté, co byly ukončeny dodávky irácké pšenice do Libanonu. Tento irácký dar umožnil provoz libanonských pekáren od listopadu 2020 do ledna 2021. Vzhledem k nedostatku pšenice a mouky na místním trhu oznámila asociace libanonských pekáren, že je nucena nadále buď snížit hmotnost svazku chleba, nebo zvýšit cenu kvůli vysoké ceně surovin.
Krátkodobou záchranou pro Libanon bylo obdržení 246 mil. USD od Světové banky, s cílem udržení libanonského hospodářství nad vodou, respektive zamezení státního bankrotu. Krátce po výbuchu v bejrútském přístavu se dne 9. srpna 2020 konala mezinárodní krizová konference, která měla mobilizovat finanční pomoc Libanonu. Dne 2. prosince 2020 se uskutečnila v Paříži konference na podporu libanonského hospodářství prostřednictvím videokonference s prioritním cílem zajistit humanitární pomoc. Tato mimořádná mezinárodní konference vygenerovala celkem 250 milionů eur na pomoc nejvíce postiženým komunitám. Bývalý americký prezident Donald Trump se tehdy zavázal, že Libanonu nabídne prostřednictvím Organizace spojených národů (OSN) dar ve výši 300 milionů USD, aby pomohl zemi překonat následky výbuchu v Bejrútu. OSN a Evropská unie (EU) spojily hotovostní pomoc a ekonomickou podporu Libanonu se slibem Libanonu sestavit novou vládu, o což se Libanon marně snaží od října 2020. Hlavním důvodem jsou nepřekonatelné pohledy a plány na další směřování země mezi hlavními náboženskými uskupeními v Libanonu, tj. mezi šííty, sunnity a křesťany.
Lze konstatovat, že zatím Libanon přežívá díky darům, nastupujícím úsporným hospodářským opatřením a přílivu financí od Libanonců žijících v zahraničí, kterých je odhadem více než 12 milionů.
Situace v Libanonu se v souvislosti se šířením COVID-19.
Počet nových pozitivních případů nákazy se za poslední týden ustálil na počtu cca 1.000 denně. Všechny podniky i státní instituce jsou otevřené, včetně sportovišť a restaurací, i když stále s omezením kapacity. V tento moment není zcela zřejmé, zda z důvodu pandemie nebo trvající hospodářské krize. Uzavřené nadále zůstávají bary a noční podniky a zakázáno je konání společenských akcí pro větší počet osob. Školy jsou již otevřené s celotýdenním provozem, již neplatí střídavý režim.
Mezinárodní letiště v Bejrútu je v provozu. Pozemní hranici ze Sýrie je již otevřena bez omezení, překročení hranice je povoleno pouze s negativním PCR testem. Při cestě do Libanonu (před nástupem do letadla) se musí cestující (s výjimkou dětí do 12 let) prokázat negativním PCR testem, ne starším než 96 hodin. Po příletu do Libanonu musí všichni cestující podstoupit PCR test na letišti, finanční náklady na test (50 USD) jsou zahrnuty v ceně letenky.
Domácí karanténa se po příletu do Libanonu již nepožaduje.
Kontakt:
Ing. Petr Sochor, E-mail: petr_sochor@mzv.cz, Mobil: 00961 70 258 310