Čína se pokouší znovunastartovat ekonomiku a zakázat konzumaci psího masa

K 16. dubnu 2020 Čína ohlásila celkem 82,341 případů nákazy covid-19 a 3,342 úmrtí, v tento den však bylo diagnostikováno pouze 46 nových případů, z čehož se ve 34 případech jednalo o osoby vstupující do země. Pokračuje tak trend nízkého počtu nových denních přírůstků a situace v Číně se jeví pod kontrolou.

Vzhledem k vysokému počtu případů zavlečení ze zahraničí však Čína pokračuje v tvrdých restrikcích pro vstup cizinců do země a naprostá většina víz dočasně pozbyla platnosti.

Zvýšené pozornosti se v posledních dnech dostalo provincii Heilongjiang, která sousedí s Ruskem. Kvůli vysokému počtu nakažených přijíždějících z Ruska zde musely být zavedeny rozsáhlé kontroly a karanténa. U většiny importovaných případů se jedná o čínské občany vracející se ze zahraničí, s čímž však není čínská veřejnost dostatečně obeznámena a k cizincům přistupuje se zvýšenou obezřetností, byly zaznamenány i případy diskriminačního jednání. Je proto žádoucí, aby cizinci měli na veřejnosti nasazenou roušku a důsledně dbali na dodržování hygienických opatření.

Čínské ministerstvo zemědělství sestavilo nový seznam 31 zvířecích druhů schválených pro chov k ekonomickým účelům nebo za účelem konzumace. Absence psů mezi schválenými zvířaty představuje první krok k postavení jejich konzumace mimo zákon, jak je tomu například už v čínském Shenzhenu. Seznam navazuje na dříve přijatý zákaz obchodu a konzumace divoce žijících zvířat.  

Čínská vláda instruovala banky, aby podnikly kroky pro podporu firem ve složité finanční situaci. Mají nabídnout nové úvěrové produkty, zvýšit úvěrové limity a umožnit prodloužení splatnosti úvěrů. Kromě toho vláda schválila daňové úlevy pro podniky v celkové výši 227.25 miliard USD. Nejvíce postižené jsou malé a střední firmy, kterým podle rozsáhlého průzkumu univerzity Tsinghua v březnu meziročně klesly příjmy o téměř 70 %. Jedná se zejména o firmy v sektoru pohostinství (restaurace, hotely, služby napojené na cestovní ruch apod.) a v sektoru vzdělávání. Přestože se již velká část restauračních zařízení otevřela, důvěru zákazníků se zatím obnovit nepodařilo, a restaurace zatím zůstávají poloprázdné.

Údaje za první čtvrtletí roku 2020 ukazují, že obrat zahraničního obchodu oproti loňsku klesl o 6,4 % na 6,57 bilionů yuanů. Export klesl o 11,4 % na 3,33 bilionů yuanů a import o 0,7 % na 3,24 bilionů yuanů. Údaje za měsíc březen však vykazují známky stabilizace zahraničního obchodu, export během tohoto měsíce meziročně klesl o 3,5 % a import vzrostl o 2,4 %. Pro další podporu zahraničního obchodu má ke stávajícím 59 pilotním zónám cross-border e-commerce přibýt dalších 46, maloobchodní zboží pro export ve všech zónách bude osvobozeno od daně z přidané hodnoty a spotřební daně.

Přes různé pozitivní signály se zdá, že se domácí spotřeba nebude zotavovat tak rychle, jak čínská vláda očekává. Mnozí Číňané uvyklí na vysoký ekonomický růst se s tím, jak epidemie zanechává škody na ekonomikách ve světě, připravují na horší časy. Přestože však hodlají omezit své utrácení, budou mnozí ochotni si připlatit za potraviny, ačkoli se očekává, že poptávka po těch z luxusního segmentu poklesne.

Zároveň čínská vláda vyzývá i firmy, aby inovovaly své obchodní modely a začaly ve větší míře využívat nové technologie (5G, big data, virtuální a augmentovanou realitu) pro prezentaci svých produktů, vedení obchodních jednání i uzavírání smluv. Kvůli obavám z možného šíření nákazy a omezení mezinárodního pohybu osob tak bude mít například tradiční Canton Fair letos poprvé online podobu.

Opatření přijatá v souvislosti s onemocněním covid-19 ovlivňují i situaci na komoditních trzích. Vzhledem k tomu, že někteří importéři zemědělských plodin do Číny, kterými jsou například Rusko a Kazachstán, zakázali vývoz některých zemědělských produktů, musela Čína najít alternativní dodavatele. Například zpracovatelské závody na výrobu mouky a nudlí v provincii Ningxia ročně z Kazachstánu importovaly 30-50,000 tun pšenice. Aby se vypořádaly se současným výpadkem, musely poprvé importovat pšenici z Litvy. Zákaz vývozu z Euroasijské ekonomické unie se týká i sóji a výpadek téměř 1 mil tun však v celkovém úhrnu pro Čínu jako největšího světového importéra sójových bobů není zásadní. Zásadní roli hraje plynulost dodávek z Brazílie, USA a Argentiny, čínská vláda v tomto směru však jakékoliv problémy popírá. Zároveň však uvolnila na trh 500 000 tun z centrálních rezerv. Jedním z důvodů jsou i obavy, aby se pokračující růst cen sóji nepřenesl do cen krmiv a ve finále také do cen vepřového masa, jejichž snižování je v současnosti jedním z vládních cílů.

Ceny vepřového díky vládou stimulovanému navyšování nabídky dále klesají. Mezi 7. a 10. dubnem klesla jeho průměrná cena na 6,18 USD za kilogram, jedná se o mezi týdenní pokles o 3,4 %. Čína posílila nabídkovou stranu uvolňováním mraženého vepřového masa z centrálních rezerv (za minulý týden 19,700 tun), zvyšováním importu a přijímáním opatření (finanční dotace, úvěry) cílených na zotavení domácí produkce. Za rok 2019 Čína importovala téměř 2 miliony tun vepřového masa, což představuje meziroční nárůst o 67 %. Výrobky z vepřového masa zároveň tvoří více než 40 % všech importovaných masných výrobků.

 

Zpracoval: Ondřej Plaček, zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Pekingu, tel.: +420 702 176 276, e-mail: ondrej.placek@mze.cz, ondrej_placek@mzv.cz

17.4.2020

Tyto webové stránky využívají k analýze návštěvnosti soubory cookies. Pokud váš internetový prohlížeč má v nastavení cookies povoleny, je nezbytný váš souhlas s použitím této technologie.

Více informací

Chyba komunikace se serverem

Nastaly technické problémy. Zkontrolujte prosím připojení k síti, a pokud pracujete jako přihlášený uživatel, ověřte prosím nastavení VPN a stav přihlášení.