Jaké problémy v mezinárodní přepravě způsobil Covid-19

Nejen od firem, ale i od přátel, často slyším otázku, co vlastně Covid-19 na poli mezinárodního obchodu způsobil. Nemusím zmiňovat často probíraná témata v médiích, jako jsou neskutečné problémy uvnitř firem a různé přístupy jednotlivých států.

Osobně jsem v kontaktu s několika firmami, které zažívaly ještě na jaře 2020 neskutečný boom a nyní neví, jestli dokáží dál pokračovat. Takových příkladů je bohužel mnoho.

Před pár dny mi přišel email od jedné mezinárodní firmy, která velmi přesně a dokonale vysvětlila, proč jejich zboží dorazí pozdě a co se především v mezinárodní přepravě zboží děje. Mnoho z nás určitě slyšelo, že ceny za přepravu se zvyšují, doby dodaní se prodlužují, atd. Víme ale, proč se to stalo a jaká je stále situace v druhé polovině roku 2021? Daný email mě inspiroval a spolu s dalšími odbornými články se dají sestavit 3 kritické body, které ovlivňují každého z nás. Ať už na přímo jako výrobce či obchodníka, tak nepřímo jako zákazníka a konzumenta, který to ve většině odvětví pocítil také.

Mezinárodní lodní doprava, kterou využívá téměř každá větší firma, stále prochází jednou z největších moderních krizí. Pandemie koronaviru způsobila úplné narušení mezinárodního obchodu. Hlavní problém nenastává jen v prodloužených dodacích lhůtách a sehnání místa na přepravních lodích, ale také při samotném přístupu ke zboží po dodání kontejneru do přístavu. Zmíněné tři zásadní body, které ohrožují obchod, dnes jsou: start pandemie, prodloužení zpátečních cest nákladních lodí a nová vlna onemocnění covid-19 v čínském Jen-tchienu.

Počáteční úplný lockdown v Číně způsobil, že obchodně nejživější stát zasekl na několik měsíců velkou část mezinárodních kontejnerů a uvěznil je v jejich přístavech. Po zlepšení situace by se čekalo, že se pomalu vše vrátí k normálu. Opak je ale pravdou. Jakmile začala Čína opět plně obchodovat a vypouštět kontejnery na vodu, zvýšila se také poptávka po importu. To začalo způsobovat zácpy a hromadění lodí kolem pobřeží. Aby toho nebylo málo, vznikl takzvaný motýlí efekt, kdy se problém ucpaného pobřeží a obchodních přístavů rozšířil do celého světa. K prodlouženým časům nakládky a vykládky tak přibylo ještě nucené přeskakování jednotlivých přístavů, hledání alternativních cest, a tím i neustálé zdražování celkové přepravy. Dle analýzy The Wall Street Journal dorazilo v prvním kvartálu letošního roku do přístavu bez zpoždění jen 40 % přepravních lodí.

Na tento problém navazuje další zásadní bod, a to postupné prodlužování zpátečních cest přepravních lodí. I když je pandemie mezi námi déle než rok, způsobená vlna překážek v přepravě se stále zvětšuje. Kvůli ucpaným přístavům a častému čekání lodí na volný příjezd se prodlužuje doba, do které se loď vrátí do původního přístavu. Pokud firma odeslala zásilku, v průměru se jí loď vrátila za 5 týdnů. V současné době to je 6 týdnů. Aby firma takovou ztrátu vyrovnala, přidává do flotily další lodě. Taková strategie má bohužel ještě horší dopad na ucpávání přístavů a průjezdů. Podle serveru Sea Intelligence jen v únoru 2021 bylo téměř 12 % světového obsahu kontejnerů pohlceno kvůli zpoždění. V celých číslech to znamená, že se jen během jediného měsíce vytratil obchod z 2,8 milionů kontejnerů způsobený pouze zpožděním lodí a ucpáním přístavů.

V druhé polovině roku 2021 by se dalo čekat, že se vše pomalu srovnává, nebo by minimálně mělo. Nicméně mezinárodní lodní dopravu postihla další tvrdá rána, a to velmi čerstvá. Jeden z největších obchodních přístavů v Číně, Jen-tchien, postihla nová vlna koronaviru. Nová varianta koronaviru v regionu přinutila alespoň omezit příchod do zaměstnání. Jeden z největších přepravních přístavů na světě s omezenou kapacitou zaměstnanců na 30 %, tak nahání hrůzu i těm odvážným. Průměrná doba naložení a vyložení kontejneru v Jen-tchienu se během června zvýšila z 11 na 27 dní. Začátkem července hlásí přístav postupné navracení k normálu. Nicméně mezinárodní média se shodují, že měsíční omezení provozu přístavu zpomalí a opětovně prodraží velkou část světové přepravy minimálně do konce tohoto roku.

 

Zpracoval:
Lukáš Zamrzla
Zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Abú Dhabí
Mob.:+ 420 602 768 207, lukas_zamrzla@mzv.cz

Tyto webové stránky využívají k analýze návštěvnosti soubory cookies. Pokud váš internetový prohlížeč má v nastavení cookies povoleny, je nezbytný váš souhlas s použitím této technologie.

Více informací

Chyba komunikace se serverem

Nastaly technické problémy. Zkontrolujte prosím připojení k síti, a pokud pracujete jako přihlášený uživatel, ověřte prosím nastavení VPN a stav přihlášení.