Poskytnuté informace na žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. - za měsíc leden 2018

12. 2. 2018

Poskytnuté informace na žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. - za měsíc leden 2018

 

Dotaz:
Žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím.
Prosím o zaslání všech služebních předpisů státního tajemníka na Ministerstvu zemědělství za rok 2017.

Odpověď:
K Vaší žádosti podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ze dne 2. ledna 2018, kterou jste žádal o zaslání všech služebních předpisů státního tajemníka v Ministerstvu zemědělství za rok 2017, sděluji, že s ohledem na velikost jednotlivých souborů nelze služební předpisy poskytnout prostřednictvím e-mailu. Z toho důvodu Vám zasíláme odkaz na úložiště MZe, kde si lze vyžádané služební předpisy stáhnout:https://esdileni.mze.cz/?u=x36JB2VO0riF6f3k&p=0ihChiLYf20EwJk2.
Platnost tohoto odkazu vyprší 31. ledna 2018.

 

Dotaz:
V roce 2014 se vaše organizace dopustila porušení zákona o veřejných zakázkách (zákon č. 137/2006 Sb.) a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vaší organizaci vyměřil pokutu na základě rozhodnutí číslo S774/2014/VZ-24991/2014/532/IBU.
V souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím (zákon č. 106/1999 Sb.) vás žádám o poskytnutí následujících informací:
1. Identifikovali jste osobu zodpovědnou za porušení zákona o veřejných zakázkách?
2. Jestliže ano, byla vyvozena osobní zodpovědnost dotyčného zaměstnance? Popřípadě jakým způsobem?
3. V případě, že nebyl určen viník, existuje dokumentace vysvětlující tuto skutečnost?
4. Byla přijata opatření zamezující opětovnému porušení zákona? Pokud ano, specifikujte prosím.

Odpověď:
K Vaší žádosti o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, Vám sděluji následující:
Otázka č. 1 „Identifikovali jste osobu zodpovědnou za porušení zákona o veřejných zakázkách?“. - Osoby zodpovědné za předmětný správní delikt nebyly identifikovány.
K otázce č. 2 „Jestliže ano, byla vyvozena osobní zodpovědnost dotyčného zaměstnance?“. – Nebyla, viz odpověď k otázce č. 1.
K otázce č. 3 „V případě, že nebyl určen viník, existuje dokumentace vysvětlující tuto skutečnost?“. - Taková dokumentace neexistuje.
K otázce č. 4 „Byla přijata opatření zamezující opětovnému porušení zákona?“. - Ano, byla. Ačkoliv v tomto případě podle názoru Ministerstva zemědělství nebylo nedodržení postupu stanoveného v § 56 odst. 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), zcela jednoznačné, a současně státu nevznikla žádná škoda, přijalo následně Ministerstvo zemědělství nápravná opatření. Závaznou interní směrnicí byl zaveden nový systém přípravy, administrace, kontroly a realizace veřejných zakázek, důraz je kladen zejména na nezbytnost postupovat při zadávání veřejných zakázek v souladu se zásadami transparentnosti, rovného zacházení, zákazu diskriminace a přiměřenosti ve smyslu § 6 ZVZ a práva Evropské unie. Směrnice m.j. také stanoví, že zadávání veřejných zakázek spolufinancovaných ze zdrojů Evropské unie nespadajících pod aplikaci ZVZ se z hlediska procesu zadávání (finanční limity, pravidla pro počty oslovených uchazečů a obdržených nabídek, apod.) musí řídit příslušnými pravidly, která jsou pro konkrétní dotační titul vydána a jsou závazná, přičemž postupy vnitřní kontroly zadávání veřejných zakázek podle této směrnice se aplikují v plném rozsahu. Směrnice také jednoznačně stanoví jednotlivé role a konkrétní odpovědnosti útvarů a osob podílejících se na přípravě, schvalování a zadávání veřejných zakázek.

 

Dotaz:
Žádost o informace podle z. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů
Dne 12.12.2017 jsem  podala žádost doplněnou dne 20.12.2017 :
"Žádám o zaslání dokumentů: odůvodnění návrhu změny systemizace MZe k 1.1.2018 zaslanou na MV a o interní analýzu variant uspořádání řízení podřízených organizací MZE, která byla podkladem pro personální návrh změny systemizace odboru resortních organizací MZE, resp. pro změny na systemizovaných pozicích odboru resortních organizací k 1.1.2018, tzn. tu analýzu, která je uvedena odkazem v prvním požadovaném dokumentu (odůvodnění). Dále žádám uvést jmenovitě a s uvedením funkce, ke každému dokumentu zvlášť: výčet všech osob na MZE, které dokumenty připravily a datum přípravy, které je projednaly a datum projednání a které je schválily a datum schválení."
Dne 04.01.2018 jsem obdržela jen část informace - č.j. 76899/2017-MZE-11130. Na můj požadavek o informace, uvedený výše, ve větě druhé, jsem žádné vyjádření ve lhůtě neobdržela.
Žádám o poskytnutí informací podle z. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu i informacím, ve znění pozdějších předpisů.

Odpověď:
V návaznosti na Vaši žádost o informace ze dne 10. ledna 2018 podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, Vám sděluji, že návrh materiálu na změnu systemizace Ministerstva zemědělství s účinností k 1. lednu 2018 připravoval na základě pokynu státního tajemníka v MZe odbor personální, zastoupený personálním ředitelem byl odeslán a prostřednictvím systému ISoSS modulu OSYS dne 12. října 2017.

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informací
Ve souladu s ustanovení § 2 an. zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím v platném znění si Vás dovoluji laskavě požádat o následující údaje:
1) Průřezový a odvětvový rozpočet povinného subjektu na rok 2018 včetně kapitálových výdajů na investice - název, výše finančního plnění, doba realizace, finanční spoluúčast z fondů EU apod.
2) Organizační řád s účinností od 1.1.2018 s uvedením organizační struktury všech složek.
3) Předpisy BOZP s účinností od 1.1.2018.
4) Plán úkolů a kontrolní činnost na rok 2018.
5) Seznam subjektů zřizovaných povinným subjektem v aktuálním stavu k 1.1.2018 -název, sídlo, IČ, předmět činnosti, odpovědný zástupce.
6) Seznam publikací vydaných povinným subjektem za roky 2014, 2015, 2016 a 2017, připravované tituly pro rok 2018 a výše - název, autor, zaměření - oblast, rok vydání (zaslání žadateli dle možností povinného subjektu).
7) Seznam požadovaných formulářů u orgánů veřejné správy a samosprávy včetně fyzických a právnických osob k 1.1.2018, číselné označení, účel, adresát, četnost, zaměření, termín doručení, právní titul.
8) Počet zaměstnanců povinného subjektu k 1.1.2018, jmenovitý seznam managementu do úrovně vedoucích oddělení -jméno, příjmení, funkce, rok narození.
9) Seznam externích spolupracovníků povinného subjektu k 1.1.2018 - advokátů, notářů, soudních exekutorů a bezpečnostních agentur - název, sídlo, IČ, plánovaný objem finančních prostředků eventuelně sjednaná odměna, odpovědná osoba, doba trvání smluvního vztahu.
10) Platové poměry managementu (ministr, náměstci, ředitel kabinetu ministra) za rok 2017, průměrný měsíční plat brutto u zaměstnanců povinného subjektu v roce 2017.
Právo na informace je ústavně zaručeným politickým právem, kterým občané kontrolují výkon orgánů státní moci, proto očekávám součinnost a absenci jakýchkoliv překážek pro požadované informace.
Tyto informace slouží pro potřeby nevládních organizací na tuzemské, komunitami i mezinárodní úrovni prostřednictvím občanské iniciativy vězněných Pankrácká výzva 2015 z 1.9.2015, kterou podpořilo přes 1000 vězněných občanů.
S ohledem na nezákonné odsouzení nemám právo veřejného přístupu, proto žádám o laskavé poskytnutí údajů v listinné podobě, a to bezplatně.
Uvítáme i presentaci povinného subjektu a členění podkladů v deskách za účelem přehledné archivace.

Odpověď:
Ministerstvo zemědělství obdrželo dne 16. ledna 2018 Vaši žádost podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), v níž požadujete poskytnutí informací dle následujících údajů:
Průřezový a odvětvový rozpočet povinného subjektu na rok 2018 včetně kapitálových výdajů na investice - název, výše finančního plnění, doba realizace, finanční spoluúčast z fondů EU apod.
2)  Organizační řád s účinností od 1. 1. 2018 s uvedením organizační struktury všech složek.
3)  Předpisy BOZP s účinností od 1.1.2018.
4) Plán úkolů a kontrolní činnost na rok 2018.
5) Seznam subjektů zřizovaných povinným subjektem v aktuálním stavu k 1.1.2018 -název, sídlo, IČ, předmět činnosti, odpovědný zástupce.
6)  Seznam publikací vydaných povinným subjektem za roky 2014, 2015, 2016 a 2017, připravované tituly pro rok 2018 a výše - název, autor, zaměření - oblast, rok vydání (zaslání žadateli dle možností povinného subjektu).
7)  Seznam požadovaných formulářů u orgánů veřejné správy a samosprávy včetně fyzických a právnických osob k 1.1.2018, číselné označení, účel, adresát, četnost, zaměření, termín doručení, právní titul.
8) Počet zaměstnanců povinného subjektu k 1.1.2018, jmenovitý seznam managementu do úrovně vedoucích oddělení -jméno, příjmení, funkce, rok narození.
9) Seznam externích spolupracovníků povinného subjektu k 1.1.2018 - advokátů, notářů, soudních exekutorů a bezpečnostních agentur - název, sídlo, IČ, plánovaný objem finančních prostředků eventuelně sjednaná odměna, odpovědná osoba, doba trvání smluvního vztahu.
10) Platové poměry managementu (ministr, náměstci, ředitel kabinetu ministra) za rok 2017, průměrný měsíční plat brutto u zaměstnanců povinného subjektu v roce 2017.
K výše uvedeným bodům Vám sděluji následující informace:
K bodu 1) v příloze č. 1 zasílám soupis ukazatelů kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství podle přílohy č. 4 k zákonu č. 474/2017 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2018.
Schválený rozpočet na kapitálové výdaje kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství pro rok 2018 činí 8 414 222 124 Kč, z toho je spolufinancováno z fondů Evropské unie 2 633 458 606 Kč. Zpracování podkladů ve Vámi požadovaném detailu - název, výše finančního plnění, doba realizace, finanční spoluúčast z fondů EU apod. vyžaduje mimořádně rozsáhlé vyhledávání a dále pořizování velkého množství kopií jednotlivých informací by bylo spojeno s úhradou nákladů. Z tohoto důvodu Vás, v případě zájmu, žádám o vyrozumění, zda budete požadovat zpracování a kopírování zbývajících podkladů za úhradu, která by Vám byla na základě „Sazebníku úhrad nákladů v souvislosti s poskytováním informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím“ vypočtena.
K bodu 2) sděluji, že v tuto chvíli není možné zaslat Organizační řád Ministerstva zemědělství účinný od 1. 1. 2018, a to z důvodu, že systemizace ministerstva byla schvalována v posledních dnech roku 2017. Aktuálně se ve spolupráci se všemi organizačními útvary pracuje na novém Organizačním řádu, který by měl být v nejbližších dnech oficiálně vydán.
K bodu 3) Vám sděluji, že stejná žádost Vám byla zodpovězena dne 29. srpna 2017 pod č.j.: 49925/2017-MZE-10041. Od data předešlé žádosti a s ní spojené odpovědi nedošlo ani k aktualizaci či jakékoli změně předpisů BOZP. Na základě předešlé žádosti jste obdržel kompletní listinné podoby všech požadovaných dokumentů.
K bodu 4) Vám v příloze č. 4 zasílám plány kontrol na rok 2018, u plánu oddělení Zvláštní orgán upozorňuji, že se jedná o období 07/17-06/18.
K bodu 5) Vám v příloze č. 5 zasílám organizace podřízené Ministerstvu zemědělství.
K bodu 6) Vám v příloze č. 6 zasílám „Přehled vydaných publikací za období 2014 – 2017 a plánované publikace na rok 2018.
K bodu 7) sděluji, že Ministerstvo zemědělství nevydává žádné formuláře.
K bodu 8) ohledně počtu zaměstnanců Ministerstva zemědělství k 1. 1. 2018 uvádím, že ministerstvo mělo k tomuto datu celkem 765 zaměstnanců. Jmenovitý seznam managementu do úrovně vedoucích oddělení Vám zasílám v příloze č. 8. Předložené údaje neobsahují informace o datu narození. Tento údaj by bylo nutné separátně dohledávat v jiných zdrojích, což by vyžadovalo mimořádné rozsáhlé vyhledávání.
K bodu 9) Vám v příloze č. 9 zasílám seznam právníků, advokátních kanceláří, notářů, soudních znalců a exekutorů spolupracujících s ministerstvem k 1. 1. 2018.
K bodu 10) Vám sděluji, že průměrný měsíční plat managementu v roce 2017 činil 143.379,- Kč a průměrný měsíční plat zaměstnanců ministerstva (všech zaměstnanců včetně managementu) činil v roce 2017 celkem 48.780,- Kč. Plat ministra není možné sdělit, jelikož ministr je zaměstnancem Úřadu vlády ČR.
(Přílohy: dle textu)

 

Dotaz:
Na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, Vás tímto žádám o informaci, která firma se Vám stará o MS Exchange server, jelikož s větší neschopností jsem se ještě nikde jinde nesetkal.

Odpověď:
Podáním ze dne 16. ledna 2018 jste se obrátil na Ministerstvo zemědělství ČR se žádostí o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ve kterém žádáte o poskytnutí informace „která firma se Vám stará o MS Exchange server, jelikož s větší neschopností jsem se ještě nikde jinde nesetkal“.
K Vaší žádosti sděluji, že provozovatelem MS Exchange serveru je společnost O2 Czech Republic, a.s. na základě smlouvy o poskytování služeb ICT provozu s č. 470-2017-13330 / S2017-0077 ze dne 9. 6. 2017. Tato smlouva je zveřejněna v registru smluv.

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/99 Sb.
Žádám o informace, jaký hrubý plat a jaké odměny pobírali náměstci ministra, státní tajemník a ředitelé sekcí/odborů od 1. ledna do 31. prosince 2017.
Prosím o rozepsání ve formátu: Jméno (případně anonymizovaně jako náměstek 1, vedoucí pracovník 1 atd.) – funkce – plat - odměny - zdůvodnění mimořádné odměny – počet odpracovaných měsíců a (případně) kdy skončil.
Žádám o tyto informace v elektronické podobě podle § 4 odst. 2 zákona č. 106/99. 
Poskytnutí informace
Žádám o výše uvedené údaje podle zákona č. 106/1999 Sb.
Současně upozorňuji na znění precedenčního rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 22. října 2014, sp. zn. 8 As 55/2012.
Verdikt mimo jiné vyložil, v jakých případech je zapotřebí bez dalšího testování poskytnout informace o platech zaměstnanců či jiných osob placených z veřejných prostředků. Týká se to osob vykazujících zejména některý z následujících rysů:
- zaměstnanců v řídících pozicích povinného subjektu, tedy všech takových zaměstnanců, kteří řídí nebo metodicky vedou jiné zaměstnance či řídí nebo metodicky vedou činnost subjektů podřízených povinnému subjektu, podléhajících jeho dohledu, jím spravovaných nebo jím fakticky ovládaných,
- zaměstnanců podílejících se na výkonu vrchnostenských oprávnění povinného subjektu, má-li povinný subjekt taková oprávnění (např. rozhodujících o právech či povinnostech osob, provádějících dohledovou, inspekční či kontrolní činnost, autorizované měření, zkušební činnost, metodické vedení apod.), nebo zaměstnanců, kteří, ač se sami na vlastní vrchnostenské činnosti nepodílejí, ji mohou nikoli nevýznamným způsobem ovlivnit (např. připravují podklady k rozhodování či koncepty rozhodnutí, zajišťují oběh dokumentů, zabezpečují provádění vrchnostenských činností po technické stránce nebo vykonávají jiné obdobné záležitosti v souvislosti s nimi),
- zaměstnanců organizujících či provádějících činnosti, jež jsou úkolem povinného subjektu, ať již jde o činnosti povahy vrchnostenské anebo jiné, anebo k takovýmto činnostem poskytujících významné podpůrné či doprovodné služby (např. analýzy, plánování, informační servis, zajištění vhodného technického a organizačního zázemí, logistika, informační technologie, provoz budov a jiných zařízení povinného subjektu),
- zaměstnanců majících z jiných než výše uvedených důvodů faktický vliv na činnost povinného subjektu (např. poradci, osobní asistenti osob v řídících nebo jiných důležitých pozicích, osoby s nikoli nevýznamným faktickým vlivem na tok informací uvnitř povinného subjektu či na jeho komunikaci navenek),
- zaměstnanců, jejichž činnost má nebo může mít ekonomické dopady na veřejné rozpočty nebo na hospodaření povinného subjektu či jím řízených, jeho dohledu podléhajících, jím spravovaných či jinak ovlivňovaných osob.
Rozšířený senát ve svém jednomyslném rozhodnutí v zásadě potvrdil a jen ve velmi omezené míře korigoval právní názor vyslovený Nejvyšším správním soudem již dříve v rozsudku ze dne 27. 5. 2011, čj. 5 As 57/2010 – 79.
„Informace o platech zaměstnanců placených z veřejných prostředků (a jakýchkoli jiných osob placených za svoji činnost nejrůznější povahy z veřejných prostředků) se zásadně poskytují a jen výjimečně neposkytují. V pochybnostech je třeba se přiklonit k poskytnutí, a nikoli k neposkytnutí informací,“ zdůraznil soudce-zpravodaj Karel Šimka základní poselství rozsudku rozšířeného senátu.
Rozšířený senát zároveň odmítl obavy, že zveřejňováním informací o platech mohou být zaměstnanci ve veřejné sféře poškozeni:
„Informaci o výši platu (…) zaměstnance placeného z veřejných prostředků (…) nelze považovat za informaci, která by jej v případě zveřejnění difamovala nebo jinak snižovala jeho lidskou důstojnost, neboť sama o sobě výše platu žádný negativní informační obsah nemá. Plat je v typové i v individuální rovině odrazem hodnoty zaměstnavatelem „kupované“ práce a rámcově by se platy obdobně zdatných zaměstnanců v obdobných pozicích za obdobných podmínek měly sobě blížit. (…) Získat negativní konotaci může informace o platu zásadně jen za situace, kdy je plat poskytován jinak než podle zákonných pravidel, například neadekvátně vysoký, neodpovídající skutečné povaze vykonávané práce a zastírající skutečný stav věcí.“
Ani nebezpečí závisti nemůže být důvodem informace neposkytnout::
„Závist jako lidská vlastnost vyvěrající z malosti duše není něco, čemu by se dalo právními prostředky čelit; jí musí čelit ti, kteří jí podléhají, svým mravním úsilím, a ti, kteří jsou jejím terčem, svojí trpělivostí, vnitřním klidem a odvahou. Obrana před závistí utajováním informací jen proto, aby se nemohly stát jejím zdrojem, by často vedla jen k prohloubení závisti na základě nepodložených dohadů a spekulací o výši platů poskytovaných z veřejných prostředků. Naopak, „sluneční svit“ informovanosti o platech placených z veřejných prostředků může mnohé přehnané představy o platech ve veřejné sféře rozptýlit.“
Za účelem splnění požadavků podmínek žádosti o informace ve světle tzv. platového nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1378/16, uvádí žadatel následující (žadatel přitom vycházel z metodického doporučení odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra ke dni 30.11.2017 č.j. MV-138779-7/ODK-2017):
a)  požadavek existence informace a její dostupnosti
Předmětné informace z povahy věci nepochybně existují a jsou povinné osobě dostupné - (údaj o platu či odměně je součástí osobního spisu, je obsažen v platovém/mzdovém výměru, v rozhodnutí atd. I pokud by požadovaná informace neexistovala (např. průměrný plat, plat za určité časové období), nepůjde o natolik náročnou činnost překračující rámec jednoduché operace, aby mohl povinný subjekt z tohoto důvodu odmítnout její poskytnutí.
b)  postavení žadatele jako „společenského hlídacího psa“
Jelikož žadatel je novinářem mediální skupiny MAFRA, a.s., která vydává internetový zpravodajský server iDNES.cz, lze jej považovat za novináře i ve smyslu argumentace obsažené v ústavním nálezu („Soud již dříve přiznal zvláštní váhu roli žadatele jako novináře…“.). U novinářů by nemělo být sporu o jejich postavení jako „hlídacích psů“ zabývajících se ve větší míře mj. i kontrolou veřejné správy v přeneseném slova smyslu s cílem informovat veřejnost a iniciovat veřejnou diskusi.
c) informace se musí týkat veřejného zájmu
Jak uvádí metodický pokyn ministerstva vnitra, platové poměry ve veřejné správě či u konkrétního orgánu (konkrétního povinného subjektu) jsou nepochybně záležitostí veřejného zájmu, neboť se jedná přinejmenším o informaci vztahující se k hospodaření s veřejnými prostředky, k zásadě rovného přístupu k zaměstnancům apod.
d) zda je účelem vyžádání informace přispět k diskusi o věcech veřejného zájmu
Znalost výše platů a odměn je pro veřejnou diskuzi o odměňování státních zaměstnanců nezbytná. Netrvám na individualizovaných údajích, k naplnění veřejné diskuze postačují údaje anonymizované ve formátu náměstek 1, náměstek 2 atd.

Odpověď:
Na základě Vaší žádosti o poskytnutí informací ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, Vám v příloze zasíláme anonymizovaný seznam s hrubými platy a odměnami náměstků pro řízení sekcí včetně státního tajemníka a ředitelů odborů Ministerstva zemědělství, které pobrali v měsících výkonu funkce od 1. ledna do 31. prosince 2017, včetně zdůvodnění mimořádných odměn.
(Přílohy: 1. Přehled platů a odměn 2017)

 

Dotaz:
Dne 6. 12. 2017 jsem podala (a doplnila dne 8. 12. 2017) žádost o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ve které jsem požadovala odpovědi na následující otázky:
1) V kolika případech v jednotlivých letech vyplatilo Ministerstvo zemědělství náhradu škody či nemajetkové újmy, která vznikla při výkonu veřejné moci v důsledku nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu ve smyslu citovaných předpisů?
2) V jaké výši byla jednotlivá odškodnění Ministerstvem zemědělství vyplacena?
3) V kolika případech v jednotlivých letech uplatnil stát prostřednictvím Ministerstva zemědělství nárok na regresní úhradu?
4) Jaké věci se původní řízení o náhradě škody, respektive nemajetkové újmy, týkalo?
5) Vůči kterým subjektům byly regresní úhrady uplatněny?
6) V jaké výši byly jednotlivé regresní úhrady požadovány?
7) V kolika případech bylo státu vyhověno zcela, částečně nebo vůbec? V případě plného nebo částečného vyhovění nároku, prosím, uveďte rozsah úhrady.
8) Z jakých důvodů nebyly regresní úhrady uplatňovány i v dalších případech?
9)Byla v jednotlivých případech regresní úhrada projednávána v soudním řízení? Uveďte, prosím, spisové značky a soudy u nichž se řízení vedlo.
10)Jak probíhá řízení o regresní úhradě svědčící státu (forma, obsah, popis postupu apod.)? Je toto řízení upraveno nějakým předpisem? V případě že ano, žádám o jeho poskytnutí.
11) Existuje nějaký vnitřní předpis nebo metodika k vymáhání regresních úhrad. V případě, že ano, žádám o její poskytnutí.
Ministerstvo zemědělství mi dne 19. 12. 2017 poskytlo část požadovaných informací.
Z odpovědi na otázku č. 6 není zřejmé, jakou částku Ministerstvo zemědělství v jednotlivých (obou) případech požadoval na regresní úhradě zaplatit. Z odpovědi je pouze zřejmé, že jeho pohledávky byly plně uspokojeny, nikoli však v jaké výši. Dotaz směřoval na konkrétní výši jednotlivých požadovaných částek. Žádám proto o doplnění této odpovědi.
Protože v části, v níž nebyly informace poskytnuty (a žádost v tomto rozsahu nebyla odmítnuta), a to za období před rokem 2010, žádám o sdělení, kolik by činily náklady na zjištění požadovaných informací, a to jak za období celé původně požadované (od vzniku ČR až dosud), případně pouze za léta 2007 až 2017. Žádám o kompletní vyčíslení případných nákladů.

Odpověď:
K Vaší stížnosti ze dne 18. ledna 2018 Vám v souladu s § 16a odst. 5 zákona
č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, sděluji následující:
K otázce č. 6 „V jaké výši byly jednotlivé regresní úhrady požadovány?“ uvádím, že v roce 2013 se jednalo o částku 51 000,-- Kč a v roce 2016 o částku 1 101 202,20 Kč.
Pokud jde o poskytnutí údajů za roky 2007 až 2009, s ohledem na znění Vaší žádosti „údaje poskytněte s ohledem na období od vzniku České republiky až dosud (případně za období, k němuž data existují)“, sděluji, že za období let 2007 až 2009 nebyla agenda zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů, samostatně sledována, tudíž Vámi požadovaná data nebyla k dispozici. Bylo třeba vyhledat podklady k jednotlivým platbám v archivu a z nich požadovanou informaci sestavit.   
Požadované údaje jsou následující:

Rok

Počet

Jednotlivé částky

2007

1

70 866,57 Kč

2008

1

149 349 Kč

2009

0

 

Starší dokumenty, obsahující údaje za roky 2006 a dřívější, byly s ohledem na běh skartačních lhůt již skartovány. Pouze lze obecně konstatovat, že se jednalo maximálně o jednotky případů a v uvedeném období nebyla požadována žádná regresní úhrada.

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informace podle zákona č.106/1999 SB.
Na základě zákona č.106/1999 SB., o svobodném přístupu k informacím, Vás žádám o poskytnutí informace o testování na zvířatech pro potřeby tabákového průmyslu v České republice od roku 2010 do roku 2018. Jde o testy tabákových výrobků jako takových a dále jejich složek. Tabákovými výrobky myslím, jak ty klasické, jako jsou cigarety, doutníky, tabák, tak i elektronické cigarety, IQOS, vodní dýmky. Dále žádám o informace o testování marihuany na zvířatech od roku 2010 do roku 2018.
Zajímalo by mě, kolik takovýchto testů bylo za výše uvedené období provedeno v České republice a kolik takovýchto testů je plánováno v roce 2018. A celkový počet zvířat na kterých byli tyto testy prováděny a konkrétně jaké druhy zvířat to byli.
 

Odpověď:
Požádala jste, ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, o poskytnutí informací o testování na zvířatech pro potřeby tabákového průmyslu v České republice od roku 2010 do roku 2018. Jde o testy tabákových výrobků jako takových a dále jejich složek, a to jak klasických, jako jsou cigarety, doutníky, tabák, tak i elektronické cigarety, IQOS, vodní dýmky a o informace o testování marihuany na zvířatech od roku 2010 do roku 2018.
K Vašemu dotazu sděluji, že za sledované období nebyl Ministerstvem zemědělství evidován žádný pokus na zvířatech, při kterém by byl testován tabák a tabákové výrobky. To platí i pro testování marihuany. 

 

Dotaz:
Tímto si Vás dovolujeme požádat dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, o následující informace v níže uvedené formě:
1) Sdělení, zda v období od začátku roku 2016 (včetně) podala Obec Zbuzany, IČO: 00640221, a/nebo Obec Jinočany, IČO: 000 241 342, k Vašemu ministerstvu jakoukoliv žádost o poskytnutí dotace týkající se financování výstavby nového vodojemu, čistírny odpadních vod nebo jiného obdobného vodního díla, popř. intenzifikace stávajícího (tj. již vybudovaného) vodojemu, čistírny odpadních vod nebo jiného obdobného vodního díla;
2) V případě kladné odpovědi k bodu 1) zároveň žádáme o poskytnutí následujících informací (údajů) ke každé takové podané žádosti o poskytnutí dotace:
- identifikace žadatele
- datum podání žádosti
- předmět žádosti, resp. předmět financování (např. „ČOV Zbuzany“ apod.)

Odpověď:
K Vaší žádosti o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, Vám sděluji, že Ministerstvo zemědělství neeviduje od začátku roku 2016 podanou žádost o poskytnutí dotace týkající se financování výstavby nového vodojemu, čistírny odpadních vod nebo jiného obdobného vodního díla obce Zbuzany nebo obce Jinočany.

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informace v souladu se zákonem č.106/1999 Sb.,o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů .
Dovoluji se na Mze ČR obrátit s žádostí poskytnutí informace v souladu se zákonem č.106/1999 Sb.,o svobodném přístupu k informacím , ve znění pozdějších předpisů ve věci informace o provádění kontroly vyplácení dotací pro zemědělské podnikatele podle následující informace .
1. Na základě jakých smluv a mezi kým ( majitel pozemků podle KN ) jsou a byly  vypláceny dotace SZIF od r. 2007 ?
2.Jak bylo SZIF kontrolováno prohlášení , že uživatelé mají s majitelem pozemků uzavřenu smlouvu o užívání ?
3. Jak je prováděna kontrola s nakládáním pozemků ( OR ?) , když byly vyjmuty na základě požadavku uživatele z DPB ?
4. Na základě jakého pokynu Mze ČR je SZIF povinnen vyplácení dotací ze stát.prostředků nebo prostředků EU kontolovat ?
5. Je vůbec SZIF povinnen vyplácení dotací kontrolovat ?

Odpověď:
Vaším podáním doručeným Ministerstvu zemědělství (dále jen „ministerstvo“) dne 25. ledna 2018 jste se obrátila na ministerstvo s žádostí o poskytnutí informace v souladu se zákonem č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ve věci provádění kontroly vyplácení dotací pro zemědělské podnikatele podle následujících otázek:
„1. Na základě jakých smluv a mezi kým (majitel pozemků podle KN) jsou a byly  vypláceny dotace SZIF od r. 2007?
2. Jak bylo SZIF kontrolováno prohlášení, že uživatelé mají s majitelem pozemků uzavřenu smlouvu o užívání?
3. Jak je prováděna kontrola s nakládáním pozemků (OR ?), když byly vyjmuty na základě požadavku uživatele z DPB?
4. Na základě jakého pokynu MZe ČR je SZIF povinen vyplácení dotací ze stát. prostředků nebo prostředků EU kontrolovat?
5. Je vůbec SZIF povinen vyplácení dotací kontrolovat?
K výše uvedeným otázkám Vám sděluji, že tato problematika spadá do působnosti Státního zemědělského intervenčního fondu (dále jen „SZIF“) a ministerstvo Vám může poskytnout informace pouze v obecné rovině, a to následující:
K otázce č. 1. - dotace nejsou vypláceny na základě žádných smluv. Po vyhodnocení žádostí o dotace je poskytovatelem dotace vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace, které obdrží žadatel o dotaci. Pokud má být uživateli vyplacena dotace, musí uživatel splnit podmínku, tj. být evidován v evidenci půdy (LPIS) a řádně pozemky obhospodařovat. Toto jsou podmínky EU, která dotace České republice poskytuje. Otázka, zda má uživatel právní důvody užívání, se při žádosti o dotace neřeší. K právním důvodům užívání se různě přihlíželo pouze při zápisu do LPIS. Od roku 2003 (kdy LPIS vznikl) do listopadu 2005 se ze zákona nemusely právní důvody užívání dokládat. Od listopadu 2005 do 31. prosince 2014 se měly tyto doklady dokládat, ale nikoli zpětně (pokud byl uživatel zapsán již z předešlých let a pozemek má stále na stejném místě, pak tyto doklady dokládat nemusel). Od 1. ledna 2015 opět povinnost dokládat právní důvody užívání není potřeba. Tyto doklady se musí doložit pouze v těch případech, pokud dojde ke kolizi nebo do řízení vstoupí vlastník.
K otázce č. 2. – dle sdělení SZIF doložení prohlášení kontrolováno nebylo, neboť právní důvody se zkoumaly, jen pokud došlo ke sporu mezi uživateli, nebo pokud o to požádají vlastníci nebo pokud je nahlašován nový DPB.
K otázce č. 3. - pokud dojde k vyjmutí pozemků z LPIS, to znamená na základě nějakého řízení, pak kontrola těchto pozemků již nespadá do působnosti SZIF. Uživatel na ně nebere dotace. Možné je, že i když na ně nebude brát dotace, je bude obdělávat z důvodu, aby nedocházelo k zaplevelení. Pokud by pozemky skutečně nikdo neobdělával, pak má v kompetenci tyto pozemky kontrolovat obec s rozšířenou působností - odbor životního prostředí. Tato kontrola jde pak za vlastníkem pozemku, který je povinen své pozemky udržovat v řádném stavu.
K otázce č. 4. - kompetence a odpovědnost jednotlivých útvarů ministerstva a SZIF, včetně kontroly vyplacených finančních prostředků ze státního rozpočtu, se řídí dvěma dokumenty: "Pokynem ministra zemědělství pro organizační zabezpečení realizace poskytování dotací Ministerstvem zemědělství" pro příslušný rok a dále "Dohodou o spolupráci mezi MZe a SZIF". 
Je třeba upozornit, že postupy pro kontrolu vyplácení dotací z prostředků EU nejsou upraveny pokynem, ale právními předpisy, a to konkrétně zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství a zákonem č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu. Oba dva zákony shodně stanovují, že SZIF rozhoduje o poskytnutí dotací a kontroluje plnění jejich podmínek.
K otázce č. 5 – doplňuji nad rámec informace uvedené výše, že rovněž evropské právní předpisy stanovují platební agentuře, tj. SZIF povinnosti, zejména pak v oblasti řízení a kontrol výdajů Společné zemědělské politiky. Konkrétně se jedná o Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky. Pokud by SZIF nezavedl takové řídící a kontrolní postupy, které jsou v souladu s tímto nařízením, byla by Česká republika vystavena riziku auditního nálezu Evropské komise a vyměření sankce za systémové pochybení.  

 

Dotaz:
Ve smyslu Listiny základních práv a svobod dle čl. 17, jako součásti ústavního pořádku České republiky, a zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, žádám o zpřístupnění následujících informací:
- zaslání počtu žádosti o zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu dle zákona č. 82/1998 Sb., které ministerstvo obdrželo v období 1. ledna 2017 až 30. června 2017,
- kolika žádostem za uvedené období bylo vyhověno, jaká byla celková částka, která byla přiznána poškozeným

Odpověď:
K Vaší žádosti o informace ze dne 26. ledna 2018 podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, Vám sděluji následující:
K otázce „ zaslání počtu žádostí o zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu dle zákona č. 82/1998 Sb., které Ministerstvo zemědělství obdrželo v období 1. ledna 2017 až 30. června 2017“, sděluji, že Ministerstvo zemědělství v uvedeném období obdrželo celkem 11 žádostí, které se týkaly buď výlučně, nebo z části nemajetkové újmy. Pro úplnost dodávám, že 4 z těchto žádostí podalo společně více osob.
K otázce „kolika žádostem za uvedené období bylo vyhověno, jaká byla celková částka, která byla přiznána poškozeným“, sděluji, že ani jedna žádost nebyla shledána oprávněnou, tudíž nebylo vyhověno žádné z žádostí a nebyla vyplacena žádná částka v penězích. Pro úplnost sděluji, že Ministerstvo zemědělství má v současné době informace o třech podaných žalobách vyplývajících z výše uvedených uplatněných nároků.

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informace dle ustanovení Zák. č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím
V souladu s ustanovením Zák. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Vás žádáme o písemné poskytnutí informace, a to na níže uvedené otázky:
1) Kdo konkrétně je v současné době za Českou republiku zástupcem u Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. Jakým způsobem Evropský úřad pro bezpečnost potravin spolupracuje s Českou republikou, jakým způsobem probíhá výměna informací a ověřování správnosti a pravdivosti vyměňovaných informací, pokud probíhá.
2) Kdo konkrétně je v současné době za Českou republiku zástupcem u Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat (Standing Committee on the Food Chain and Animal Health), který byl zřízený ČI. 58 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin. Dle tohoto článku je Komisi nápomocen Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat (dále jen „výbor") složený ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise. Výbor pracuje v sekcích, které se zabývají všemi významnými záležitostmi. Citovaný výbor nahradil mimo jiné Stálý výbor pro potraviny zmiňovaný v nařízení č. 258/97
Jakým způsobem dotyčný výbor spolupracuje s Českou republikou, s kým a jak probíhá výměna informací a ověřování správností a pravdivostí vyměňovaných informací, pokud probíhá.
3) Kdo konkrétně je v současné době za Českou republiku zástupcem u pracovní skupiny CAFAB, která vydává tzv. CAFAB list či CAFAB katalog, což má být katalog potravin nového typu. Katalog přestavuje seznam složek látek, přičemž podle poznámky uvedené u příslušné látky v seznamu se fakticky určuje, zda příslušná složka patří mezi potraviny nového typu podléhající před uvedením na trh schvalovacímu procesu dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/1997. Katalog označovaný jako Novel food catalogue, někdy též jako CAFAB list či CAFAB katalog, je přístupný na stránkách Evropské komise (dále též „komise"). Dle informací Komise slouží katalog pro orientaci, zda je příslušná složka složkou novou, jedná se o rámcový seznam, který je průběžně měněn na základě informací z jednotlivých členských států. Zkratka CAFAB je označením pracovní skupiny Competent Authority Food Assessment Body spadající pod Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat (Standing Commitee on the Food Chain and Animal Health) zřízený či. 58 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002
Jakým způsobem dotyčná pracovní skupina CAFAB spolupracuje s Českou republikou, s kým a jak probíhá výměna informací a ověřování správnosti pravdivosti vyměňovaných informací, pokud probíhá.
4) Jaké konkrétní důvody vedly pracovní skupinu CAFAB k rozhodnutí o změně statusu houby Coriolus versicolor v katalogu Novel Food (katalog CAFAB) z původně schválené potraviny na potravinu nového typu. Jak, kdy, kým a kde byla tato změna statusu objasněna a řádně odůvodněna.
5) Zda bylo nějak prověřováno, zda některý z členských států EU ve věci houby Coriolus versicolor v návaznosti na otázku č. 4) tohoto podání nepožádal o změnu statusu. Pokud ano, jak, kdy kým a kde a jakým způsobem byla tato změna statusu objasněna a řádně odůvodněna.
6) Jaký je aktuální náhled jednotlivých členských států EU na používání houby Coriolus versicolor.
Odůvodnění:
Byla dána společenská objednávka na legitimitu, kvalitu a dostupnost rozhodovacích procesů v rámci EU a členských zemí EU.
Vzhledem ke skutečnosti, že EU vznikla na základě dohod, jejímž základem je mimo jiné integrace, kooperace a to vše transparentně ve prospěch občanů EU a členských států EU a legitimita, kvalita a dostupnost rozhodovacích procesů musí býti v souladu mimo jiné i s příslušnými mezinárodními dokumenty, včetně Listiny základních práv EU (Ú.v. EU C 303, 14. 12. 2007, s. 1-16, zde zejména či. 36 - přístup k službám všeobecného hospodářského zájmu, či. 38 - ochrana spotřebitele, či. 41 – právo na řádnou správu věcí veřejných atd....), není možno v rámci EU a členských států EU připustit a tolerovat svévolné, nelegitimní a netransparentní rozhodovací procesy či vytváření podhoubí k těmto.
Organizace HABEAS CORPUS dostala od mezinárodního kongresu zadání mimo jiné prozkoumat legitimitu, kvalitu, transparentnost a dostupnost kolem rozhodovacích procesů shora uvedených orgánů EU a národních orgánů.

Odpověď:
K Vašemu dopisu ze dne 24. ledna 2018 podle zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, sděluji následující:
K dotazu č. 1) „Kdo konkrétně je v současné době za Českou republiku zástupcem
u Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. Jakým způsobem Evropský úřad pro bezpečnost potravin spolupracuje s Českou republikou, jakým způsobem probíhá výměna informací a ověřování správnosti a pravdivosti vyměňovaných informací, pokud probíhá.“ sděluji, že odpověď je rozdělena do dvou částí, první se týká spolupráce, druhá výměny informací a ověřování správnosti a pravdivosti.
A. Kdo konkrétně je v současné době za Českou republiku zástupcem u Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. Jakým způsobem Evropský úřad pro bezpečnost potravin spolupracuje s Českou republikou, …
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (European Food Safety Authority – EFSA) je nezávislou agenturou EU a oficiální vazby na členské státy jsou z tohoto důvodu minimální. Většina spolupráce proto probíhá napřímo mezi EFSA a jednotlivci a vědecko-výzkumnými organizacemi v členských státech, nikoliv se „zástupci ČR“.
1. Oficiální spolupráce ČR s EFSA
a) Poradní sbor
Pokud jde o pracovní orgány EFSA, je Česká republika zastoupena pouze v Poradním sboru (Advisory Forum - AF), což je poradní orgán výkonného ředitele EFSA.
Členem AF za ČR je Ing. Jitka Götzová, ředitelka odboru bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství (MZe).
b) Koordinační místo pro vědeckou a technickou spolupráci s EFSA (Focal Point)
V každé členské zemi EU byl vytvořen tzv. „Focal Point“ - v ČR „Koordinační místo pro vědeckou a technickou spolupráci s EFSA“ (Koordinační místo) s cílem zjednodušit komunikaci s národními úřady pro bezpečnost potravin a jinými zodpovědnými organizacemi. Základním úkolem Koordinačního místa je podporovat zástupce v Poradním sboru EFSA, zajišťovat výměnu vědeckých informací mezi EFSA a ČR, podporovat zapojení zainteresovaných organizací do spolupráce s EFSA. Dalším úkolem je zviditelňování poslání a práce EFSA v ČR a podpora zapojování našich expertů do mezinárodních výzkumných
a vzdělávacích aktivit.
V ČR zajišťuje činnost Koordinačního místa Odbor bezpečnosti potravin MZe.
c) Vědecké sítě
Vědecké sítě tvoří státní organizace jmenované (prostřednictvím členů Poradního sboru) členskými státy EU, s odbornými znalostmi v oblastech spadajících do každé ze sítí. Jmenovaná organizace tedy v dané oblasti reprezentuje i příslušný členský stát.
Přehled vědeckých sítí a organizací, které zastupují ČR:

Vědecká síť pro hodnocení rizik v oblasti zdraví a pohodu zvířat

Ministerstvo zemědělství

Vědecká síť pro hodnocení rizik v oblasti zdraví rostlin

Výzkumný ústav rostlinné výroby (Vědecký výbor fytosanitární a životního prostředí)

Vědecká síť pro hodnocení mikrobiálních rizik

Státní zdravotní ústav

Vědecká síť pro BSE/TSE

Státní veterinární ústav Jihlava

Vědecká síť pro sběr dat o zoonózách

Státní veterinární správa

Vědecká síť pro sběr dat o výskytu chemických látek v potravinách

Státní zdravotní ústav

Vědecká síť pro sběr dat o spotřebě potravin

Státní zdravotní ústav

Vědecká síť pro složky potravin a obaly

Státní zdravotní ústav

Vědecká síť pro hodnocení rizik GMO pro životní prostředí

Ministerstvo životního prostředí

Vědecká síť pro hodnocení rizik geneticky modifikovaných potravin a krmiv

Ministerstvo zemědělství

Vědecká síť pro nově se objevující rizika

Ministerstvo zemědělství

Vědecká síť pro nanotechnologie v potravinách a krmivech

Státní zdravotní ústav

Vědecká síť pro sběr dat o reziduích veterinárních léčiv

Státní veterinární správa

Řídící výbor pro pesticidy

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

Skupina pro monitoring pesticidů

Státní zemědělská a potravinářská inspekce

Síť expertů na komunikaci

Ministerstvo zemědělství

2. Spolupráce s odborníky (jednotlivci) a organizacemi
2.1. Spolupráce s organizacemi podle čl. 36
Jedna z nejdůležitějších aktivit EFSA vycházející z článku 36 Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002, který hovoří o propojování organizací působících v oblastech poslání EFSA. Organizace, která splňuje podmínky stanovené Nařízením Komise (ES) č. 2230/2004, může být zapsána na „seznam organizací spolupracujících s EFSA podle čl. 36“ (seznam). Pro organizace na seznamu vyhlašuje EFSA výzvy k podání návrhů na řešení projektů v oblasti hodnocení rizik. Tyto projekty jsou financovány EFSA formou grantu. Řešení vypsaných projektů se mohou zúčastnit pouze organizace
na seznamu. K 1. 2. 2018 bylo na seznam uvedeno zhruba 400 organizací, z toho 13 z ČR:
- Ministerstvo zemědělství
- Státní zdravotní ústav
- Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
- Mendelova univerzita v Brně
- Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně
- Česká zemědělská univerzita v Praze
- Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
- Ostravská univerzita v Ostravě
- Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v.v.i.
- Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i.
- Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i.
- Výzkumný ústav potravinářský Praha, v.v.i.
- Biologické centrum Akademie věd
Možnost spolupráce je otevřená i pro další instituce.
2.2. Spolupráce jednotlivců
Nejjednodušší formou spolupráce pro jednotlivce je zapojení se do tzv. veřejných konzultací, v rámci kterých mohou připomínkovat návrhy vědeckých studií a dalších dokumentů EFSA. Do veřejných konzultací jsou pravidelně výstupy EFSA předkládány před přijetím finální verze.
a) Správní rada
Správní rada EFSA (Management Board – MB) je složena ze 14 nezávislých odborníků, patnáctým členem je zástupce Evropské komise. Členové MB jsou nezávislí odborníci a nehájí v MB zájmy členských států. To znamená, že ČR nemá svého stálého zástupce v MB a v současné době není členem MB ani žádný nezávislý odborník z ČR.
Funkční období člena MB je čtyřleté s tím, že se pro zachování kontinuity obnovuje vždy pouze polovina členů. Členové správní rady jsou jmenováni tak, aby byla zajištěna nejvyšší úroveň odborné kvalifikace, široký rozsah příslušných odborných znalostí a současně co největší zastoupení z geografického hlediska v rámci Unie.
b) Členství ve vědeckém panelu
Další cestou spolupráce je stát se členem jednoho z vědeckých panelů. Vědecké panely se skládají z nezávislých expertů jmenovaných Správní radou EFSA na dobu tří let.
V současné době není ve vědeckých panelech EFSA žádný český odborník.
B. … jakým způsobem probíhá výměna informací a ověřování správnosti
a pravdivosti vyměňovaných informací, pokud probíhá.
Komunikaci mezi ČR a EFSA zajišťují zástupce ČR v Poradním sboru, pracovníci Koordinačního místa a zástupci organizací, které reprezentují ČR ve vědeckých sítích.
Většina komunikace je pracovní a je na straně ČR realizována prostřednictvím Koordinačního místa, které k tomuto účelu bylo vytvořeno. Komunikace probíhá obvykle elektronicky, z funkční emailové adresy efsa.focalpoint@mze.cz. Tam, kde to existující mechanismy vyžadují, jsou informace předávány EFSA prostřednictvím Stálého zastoupení ČR při EU v Bruselu.
Za správnost informací oficiálně poskytovaných EFSA zodpovídá organizace, která tyto informace poskytuje. V pracovních záležitostech s EFSA komunikuje celá řada organizací a jednotlivců napřímo, „centrální“ ověřování správnosti a pravdivosti se neprovádí.
Správnost a pravdivost informací přijatých od EFSA, který je oficiální autoritou EU, není ověřována. Zásadní informace jsou z EFSA zasílány do ČR prostřednictvím Stálého zastoupení ČR při EU v Bruselu.
K dotazu č. 2) „Kdo konkrétně je v současné době za Českou republiku zástupcem u Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat (Standing Committee on the Food Chain and Animal Health), který byl zřízený čl. 58 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin. Dle tohoto článku je Komisí nápomocen Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat (dále je „výbor“) složený ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise. Výbor pracuje v sekcích, které se zabývají všemi významnými záležitostmi. Citovaný výbor nahradil mimo jiné Stálý výbor pro potraviny zmiňovaný v nařízení č. 258/97.
Jakým způsobem dotyčný výbor spolupracuje s Českou republikou, s kým a jak probíhá výměna informací a ověřování správnosti a pravdivosti vyměňovaných informací, pokud probíhá“.
Odpověď:
Na jednání Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat (Standing Committee on the Food Chain and Animal Health) jezdil střídavě do roku 2013 zástupce SVS a ÚKZÚZ. V současné době se Stálý výbor rozdělil na sekci biologické bezpečnosti potravinového řetězce, kterého se účastní MVDr. J.V. a MVDr. J.D. (oba ze Státní veterinární správy) a na Stálý výbor pro zdraví zvířat a welfare, kterého se pravidelně účastní MVDr. J.V. a MVDr. P.Š. také ze Státní veterinární správy.
Výměna a ověřování informací jsou v kompetenci uvedených zástupců. Jakoukoliv výměnu informací mezi zástupcem ČR a Stálým výborem lze považovat za oficiální komunikaci mezi ČR a pracovním orgánem EU. Stanoviska ČR prezentovaná na Stálém výboru jsou na úrovni ČR schvalována prostřednictvím stanovených mezirezortních koordinačních mechanismů. Dokumenty, které se vztahují k jednání Stálého výboru, jsou sdíleny prostřednictví interního elektronického nástroje, do kterého mají přístup jak pracovníci Ministerstva zemědělství, tak pracovníci přímo řízených organizací, a který slouží k archivaci podkladových dokumentů pracovních orgánů EU.
K dotazu č. 3) „Kdo konkrétně je v současné době za Českou republiku zástupcem u pracovní skupiny CAFAB, která vydává tzv. CAFAB list či CAFAB katalog, což má být katalog potravin nového typu. Katalog představuje seznam složek látek, přičemž podle poznámky uvedené u příslušné látky v seznamu fakticky určuje, zda příslušná látka patří mezi potraviny nového typu podléhající před uvedením na trh schvalovacímu procesu dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/1997. Katalog označovaná jako Novel food catalogue, někdy též jako CAFAB list či CAFAB katalog, je přístupný na stránkách Evropské komise
http://ec.europa.eu/food/safety/novel_food/catalogue/search/public/index.cfm (dále též „komise“). Dle informací Komise slouží katalog pro orientaci, zda je příslušná složka složkou novou, jedná se o rámcový seznam, který je průběžně měněn na základě informací z jednotlivých členských států. Zkratka CAFAB je označením pracovní skupiny Competent Authority Food Assessment Body spadající pod Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat (Standing Commitee on the Food Chain and Animal Health) zřízený čl. 58 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002.
Jakým způsobem dotyčná pracovní skupina spolupracuje s Českou republikou, s kým a jak probíhá výměna informací a ověřování správnosti a pravdivosti vyměňovaných informací, pokud probíhá“.
Odpověď:
Pracovní skupiny Evropské komise pro potraviny nového typu (CAFAB) se účastní zástupce subjektu zodpovědného za posuzování potravin nového typu dle čl. 4 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/1997 o nových potravinách a nových složkách potravin. Tímto subjektem byl do 31. 3. 2015 Státní zdravotní ústav, jednání se zúčastňoval pracovník Centra zdraví, výživy a potravin. Od 1. 4. 2015 je tímto subjektem Ministerstvo zemědělství, odbor bezpečnosti potravin, jednání se účastní Mgr. K.M. 
Pracovní skupina se schází zpravidla 4x ročně, podle potřeby i vícekrát. Komunikace probíhá elektronicky, pro tento účel je Generálním ředitelstvím zdraví a bezpečnosti potravin (DG Health and Food Safety, SANTE E2 - Food processing technologies and novel foods) zřízena, vedena a doplňována e-mailová skupina, v níž jsou e-maily zástupců jednotlivých členských států a Evropské komise. Za Českou republiku je v této skupině zařazen funkční e-mail novelfoods@mze.cz a mail pracovníka, který se zasedání účastní. Výměna informací probíhá prostřednictvím e-mailové komunikace.
Výměna informací je zpravidla moderována zástupci DG Health and Food Safety, SANTE E2 - Food processing technologies and novel foods. Každý členský stát má možnost ověřit si zaslané informace a k diskutované problematice se vyjádřit. O závěru diskuse informují zástupci EK ostatní členy CAFAB mailem nebo osobně při setkání CAFAB, i k tomuto závěru se mohou členské státy vyjádřit.
V současné době jsou informace týkající se historie diskutovaných případů Ministerstvem zemědělství ověřovány u Státního zdravotního ústavu, případně Ministerstva zdravotnictví. V případě otázek týkajících se vědeckých aspektů jednotlivých případů, je o konzultaci žádán Vědecký výbor fytosanitární a životního prostředí, který je poradním orgánem Ministerstva zemědělství v otázkách potravin nového typu.
V případě potřeby jsou informace předávány DG Health and Food Safety, SANTE E2 - Food processing technologies and novel foods prostřednictvím Stálého zastoupení ČR při EU v Bruselu.    
K dotazu č. 4) „Jaké konkrétní důvody vedly pracovní skupinu CAFAB k rozhodnutí o změně statusu houby Coriolus versicolor v katalogu Novel Food (katalog CAFAB) z původně schválené potraviny na potravinu nového typu. Jak, kdy, kým a kde byla tato změna statusu objasněna a řádně odůvodněna.“.
Odpověď:
Změna statusu houby Coriolus versicolor proběhla v období, kdy se jednání a komunikace v rámci CAFAB účastnil zástupce SZÚ.
Odbor bezpečnosti potravin proto oslovil SZÚ, který sdělil, že s odstupem času je značně složité zpětně dohledávat e-mailovou komunikaci a dokumentaci pro jednotlivé řešené případy. Dále SZÚ sdělil, že dle jeho stanoviska v České republice nejsou k dispozici žádné informace o legálním použití houby Coriolus versicolor jako potraviny nebo složky v potravních doplňcích před 15. květnem 1997.
Současné byli osloveni i současní členové Pracovní skupiny CAFAB s otázkou, proč se rozvinula diskuse, na jejímž základě byl změněn status této houby.
Z této diskuse vyplynulo, že ve Velké Británii je uvedená houba považována za léčivo, ve Francii ji považují za nejedlou houbu. Historie konzumace ve významné míře, která by prokázala bezpečnost houby Coriolus versicolor pro spotřebitele, byla v roce 2005 zpochybněna zástupcem Maďarska. V roce 2011 byla diskuse nad historií konzumace ve významné míře z podnětu Polska otevřena znovu. Historie konzumace nebyla opět žádným členským státem potvrzena. Na základě informací sdělených jednotlivými členskými státy došlo k dohodě, že bezpečnost výrobku musí být prokázána autorizačním procesem dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/1997 o nových potravinách.
Tato skutečnost byla reflektována i v Katalogu potravin nového typu.
Z emailové komunikace mezi členy CAFAB týkající se statusu Coriolus versicolor, kterou ze svého archivu poskytli rakouští kolegové, plyne následující:
- 16. 11. 2005 informoval zástupce Maďarska ostatní členy CAFAB  o skutečnosti, že má pochybnosti o některých položkách v Katalogu PNT, jednou z těchto položek byla i houba Coriolus versicolor; 
- dne 24. 11. 2005 Portugalsko poukázalo, že výrobky s touto houbou byly uvedeny na portugalský trh až po květnu 1997;
- ČR informovala dne 5. 12. 2005 prostřednictvím zástupce v CAFAB ostatní členy, že tuto houbu považuje za potravinu nového typu;
- 18. 4. 2006 Portugalsko sdělilo, že Coriolus versicolor ve formě doplňků stravy je na trhu od roku 2001;
- 16. 5. 2006 Francie informovala, že Coriolus versicolor považuje za nejedlou;
- dne 27. 4. 2011 vzneslo Polsko na ostatní členy CAFAB dotaz, zda považují doplňky stravy obsahující Coriolus versicolor za potravinu nového typu;
- dne 7. 6. 2011 požádala portugalská Associação Portugesa de Suplementos Alimentares rakouské Ministerstvo zdraví o informace o historii konzumace v potravinách nebo doplňcích stravy před 15. 5. 1997. Historie konzumace, která nebyla v Portugalsku doložena, byla zjišťována na žádost národní autority Portugalska;
- následně dne 8. 6. 2011 Portugalsko informovalo členy CAFAB, že má pochybnosti o dokumentaci, která byla předložena k prokázání historie konzumace ve významné míře před 15. 5. 1997, proto požádalo ostatní členské státy o jejich názor;
- Velká Británie reagovala dne 5. 7. 2011 sdělením, že výrobky s uvedenou houbou považuje za léčivo;
- dne 6. 7. 2011 informovala Itálie, že Coriolus versicolor ve formě doplňku stravy považuje za potravinu nového typu.    
K dotazu č. 5) „Zda bylo nějak ověřeno, zda některý z členských států EU ve věci houby Coriolus versicolor v návaznosti na otázku č. 4) tohoto podání nepožádal o změnu statusu. Pokud ano, jak, kdy, kým a kde a jakým způsobem byla tato změna statusu objasněna a řádně odůvodněna“.
Odpověď:
O vyjádření ke statusu a jeho změně v Katalogu potravin nového typu byli požádáni současní zástupci v Pracovní skupině CAFAB. Sdělené informace jsou uvedeny v bodě 4.
Od 1. 4. 2015, tedy od doby, kdy se zasedání CAFAB začal účastnit zástupce Ministerstva zemědělství, odboru bezpečnosti potravin, žádný členský stát neotevřel otázku historie konzumace ve významné míře houby Coriolus versicolor a nepožádal ani o změnu statusu v Katalogu.
K dotazu č. 6) „Jaký je aktuální náhled jednotlivých členských států EU na používání houby Coriolus versicolor“.
Odpověď:
Náhledy jednotlivých členských států na používání houby Coriolus versicolor zůstaly od posledního projednávání (viz odpověď na otázku č. 4) nezměněny. Při opětovném ověřování statusu této houby navíc zástupce Irska uvedl, že za důležité považují to, co je uvedeno v aktuální verzi Katalogu potravin nového typu.

 

Dotaz:
Žádost o informaci podle zákona číslo 106/199 Sb. , o svobodném přístupu k informacím
Od května 2016 jsem se obracel se žádostmi a podněty na Mze, odbor státní správy ve vodním hospodářství a správy povodí (nečinnost správních orgánů MML, KU LK , stavební povolení černé stavby, Rozhodnutí v porušení zákona apod.), které vyhodnotil příslušný odbor MZe ve svém Usnesení ze dne 6.12.2016.
Od 6.12.2016 správní úřad MML v řízení dosud pravomocně nerozhodl. Dne 18.12. 2018 přiznal správní úřad MML písemně, že řízem vedla 36 měsíců podjatá úřední osoba, přičemž její činnost řídil, schvaloval přímý nadřízeny - vedoucí odboru ŽP MML. Od 4.10.2017 do 31.1.2018 nebyl v rozporu se správním řádem žádný pracovník správního orgánu pověřen řízením. Účastníci řízení nemohou řadu týdnů projednat připomínky a pochybnosti v daném řízení
Krajský úřad nadále koordinuje postup v řízení, což vyplývá z odůvodnění zamítnutí odvolání proti nezákonnému přerušení řízení.
Je prokázáno, že stavba neodpovídá standardům ČSN, nesplňuje ochranná pásma, správní orgán nemá po 37 měsících ani stavební dokumentaci ani projekt odpovídající stavbě, nemá vyjádření hodnověrné a čerpacími zkouškami ověřené osoby odborně způsobilé( §9 odst.l. vodního zákona),
Do této doby bylo rozhodováno nesčetněkrát, vždy odůvodněno nepříslušnými dokumenty, z nichž některé byly v průběhu řízem' na přání úředníků MML a KU LK dodatečně měněny a účelově doplňovány..
Pochybení správních orgánů konstatovaly i pravomocné rozsudky KSS v Ústí /L.
MZe červen 2016 - doporučeno podat návrh na přezkum na KU LK
KU LK říjen 2016 - Návrh na přezkum zamítnut po 120 !!!! dnech - KU LK neshledal  důvody přezkumnému řízení - odůvodněno „ upravenými" dokumenty ve spise
MZe - Usnesení 6.12.2016
- právní názor pro činnost KU LK - přezkum stavebního povolení
- právní názor pro činnost MML - přezkum kolaudačního souhlasu KU LK zahájil přezkum stavebního povolení - skončeno po lhůtě 90ti dnů MML odmítl zahájit přezkum kolaudačního souhlasu
- úředníci magistrátu neshledali důvody pro přezkum ( Kolaudační protokol i Kolaudační souhlas citovaly nepravdivé a neexistující - nerespektovali právní názor MZe
Rozhodnutí KU LK 29.3.2018 - zrušení stavebního povolení
Usnesení MML Obnova řízení 25.5.2017 - termín místního šetření 29. června 2018
MML objednání dokumentů za stavebníka - 29.9.2018
Usnesení MML září 2017 - Přerušení obnovy řízení podle bodu a) - úřad nevyzval žadatele  k opravě dokumentů ^-"777
Usnesení MML září 2017 ( doporučeno KULK) přerušení podle bodu e)- nebyly sděleny  žádné zákonné důvody
KU LK-19.12.2017 -zamítnutí dvou odvolání proti přerušení řízem
Podle obdržených písemností vyzývalo MZe od června 2017 opakovaně ( evidentně marně) KU LK k činnosti a bezodkladnému poskytnutí informací ve věci Obnovy řízem a ukončení řízem Rozhodnutím.
S ohledem na výše uvedené (vím, že svoji žádost nejsem povinen jakkoliv odůvodňovat) vás, jako ústřední orgán státní správy žádám podle výše uvedeného zákona o informaci,  jak mám jako obyčejný občan postupovat v takovém případě, kdy správní orgány metou kauzu koberec a řadu roků nerozhodují, když MZe o případu ví, opakovaně se případem zabývalo a správní orgány MML a KU LK nadále na výzvy MZe nereagují.
Vyčerpal jsem za 26 měsíců opravné prostředky dané mi správním řádem včetně žaloby ke správnímu soudu, ale konečné pravomocné rozhodnutí v daném řízení není a s ohledem na možné vědem řízem vedoucím odboru ŽP MML, který podle veřejného sdělení podjaté úřednice vše dozoroval je otázkou, zda správní úřad ( po tři roky prokazovaném zájmu schválit černou stavbu bez zákonných dokumentů) pravomocně rozhodně.
Za vyžádanou informaci o dalším postupu předem děkuji a ještě jednou se omlouvám, že se na vás obracím s touto žádostí.
Sloučené stavební a vodoprávní řízení trvá již déle než 36 měsíců, je vedeno správními úřady bez ohledu na dodržování správních lhůt, zaměstnanci úřadu porušující opakovaně závazná ustanovení stavebního a vodního zákona a neexistuje jakákoliv záruka, že úřad rozhodne podle zákona a neprodleně.

Odpověď:
K Vašemu podání ve věci žádosti o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s vodoprávním  řízením  o dodatečném povolení stavby studny na pozemku p.č. xxxx, k.ú. Petrašovice, žadatelky, bytem   a současně ke kopii podání podnětu proti nečinnosti, které jste zaslal Krajskému úřadu Libereckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství (dále jen „Krajský úřad“), ve kterém žádáte, aby Krajský úřad rozhodl o změně příslušnosti nebo rozhodl v řízení sám, protože rozhodování Magistrátu města Liberec, odboru životního prostředí, neskýtá podle Vašeho názoru záruku nestranného rozhodnutí v řízení, sděluji následující:
K otázce „Jak mám jako obyčejný občan postupovat v takovém případě, kdy správní orgány metou kauzu pod koberec a řadu roků nerozhodují“ uvádím, že jako účastník řízení máte všechna oprávnění, která Vám přiznává zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se zejména o oprávnění navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí.  Oprávnění vyjádřit v řízení své stanovisko. Jako účastník řízení máte právo nahlížet do spisu, pořizovat si výpisy a právo na to, aby správní orgán pořídil kopie spisu nebo jeho části. Před vydáním rozhodnutí musí být účastníkům dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. V případě, že správní orgán nevydá rozhodnutí ve věci v zákonné lhůtě, nadřízený správní orgán učiní z moci úřední opatření proti nečinnosti, jakmile se o tom dozví. Po uplynutí lhůt pro vydání rozhodnutí může žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti podat účastník. Tato žádost může být podána
i opakovaně.
S ohledem na výše uvedené Vám sděluji, že opatření proti nečinnosti vůči Magistrátu města Liberec, odboru životního prostředí, je oprávněn činit nadřízený orgán, kterým je Krajský úřad. Ten se také Vaším podáním - podnětem proti nečinnosti bude muset zabývat, Vaše podání posoudit a rozhodnout o dalším procesním postupu.
K vlastnímu předmětu řízení Vám sděluji, že na základě dotázání jsem obdržel informaci, že oprávněnou úřední osobou v daném vodoprávním řízení je Ing. Jaroslav Rašín, vedoucí odboru životního prostředí, Magistrátu města Liberec. Podle jeho vyjádření bude rozhodnutí ve věci vydáno do konce tohoto týdne a všechny připomínky, které byly v průběhu celého řízení vzneseny, budou vypořádány v odůvodnění rozhodnutí. Po obdržení rozhodnutí a po seznámení se s obsahem, budete mít jako účastník řízení právo podat odvolání. Odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí.

Tyto webové stránky využívají k analýze návštěvnosti soubory cookies. Pokud váš internetový prohlížeč má v nastavení cookies povoleny, je nezbytný váš souhlas s použitím této technologie.

Více informací

Chyba komunikace se serverem

Nastaly technické problémy. Zkontrolujte prosím připojení k síti, a pokud pracujete jako přihlášený uživatel, ověřte prosím nastavení VPN a stav přihlášení.