Poskytnuté informace na žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. - za měsíc prosinec 2017

9. 1. 2018

Poskytnuté informace na žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. - za měsíc prosinec 2017

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb.
Do působnosti Rady Vinařského fondu (dále jen Fond) patří podle § 32 odst. 8) písm. f) zákona č. 321/2004 Sb., zákon o vinohradnictví a vinařství (dále jen Vinařský zákon), schvalování jednacího řádu Rady Fondu. Schválený Jednací řád Rady z 10.9.2008 stanovuje v Článku VII. povinnost pořizovat z jednání Rady zápis a ten po jeho odsouhlasení rozeslat v elektronické podobě všem členům Rady a identická ustanovení obsahuje i Jednací řád Rady z 17.1.2013.
Členem Rady Fondu je v souladu s § 32 odst. 2) Vinařského zákona vždy zaměstnanec ministerstva zemědělství. Ministerstvo zemědělství má proto ze své úřední činnosti k dispozici zápisy z Rady Fondu ve formě záznamu uloženého v elektronické podobě podle odst. 3) § 3 zákona č. 106/1996 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
Podle zákona č. 106/1996 Sb., o svobodném přístupu k informacím, vás žádám o zaslání elektronické podoby osmi zápisů z jednání Rady Fondu konaných v prosinci 2012, lednu 2013, únoru 2013, prosinci 2013, lednu 2014, únoru 2014, prosinci 2014 a lednu 2015.

 

Odpověď:
Ministerstvo zemědělství (dále jen „Ministerstvo”) obdrželo dne 14. listopadu 2017 Vaši žádost podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, v níž žádáte zaslání elektronické podoby osmi zápisů z jednání Rady Vinařského fondu (dále jen „Rada VF“), a to konkrétně zápisů z prosince 2012, ledna 2013, února 2013, prosince 2013, ledna 2014, února 2014, prosince 2014 a ledna 2015.
S ohledem na povahu Vámi požadovaných zápisů byl Ministerstvem podrobně posouzen obsah osmi zápisů z jednání Rady VF, a to z důvodu vyloučení chráněných údajů (např. projevů osobní povahy) z požadované informace formou jejich anonymizace. V přílohách tohoto dopisu Vám zasílám požadované zápisy.
(Přílohy: 1. Zápis Rady VF 1_2012.pdf; 2. Zápis Rady VF 1_2013.pdf; 3. Zápis Rady VF 2_2013.pdf; 4. Zápis Rady VF 11_2013.pdf; 5. Zápis Rady VF 1_2014.pdf; 6. Zápis Rady VF 2_2014.pdf; 7. Zápis Rady VF 9_2014.pdf; 8. Zápis Rady VF 1_2015.pdf)

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb.
Do působnosti Rady Vinařského fondu (dále jen Fond) patří podle § 32 odst. 8) písm. f) zákona č. 321/2004 Sb., zákon o vinohradnictví a vinařství (dále jen Vinařský zákon), schvalování jednacího řádu Rady Fondu. Schválený Jednací řád Rady z 10.9.2008 stanovuje v Článku VII. povinnost pořizovat z jednání Rady zápis a ten po jeho odsouhlasení rozeslat v elektronické podobě všem členům Rady a identická ustanovení obsahuje i Jednací řád Rady z 17.1.2013.
Členem Rady Fondu je v souladu s § 32 odst. 2) Vinařského zákona vždy zaměstnanec ministerstva zemědělství. Ministerstvo zemědělství má proto ze své úřední činnosti k dispozici zápisy z Rady Fondu ve formě záznamu uloženého v elektronické podobě podle odst. 3) § 3 zákona č. 106/1996 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
Podle zákona č. 106/1996 Sb., o svobodném přístupu k informacím, vás žádám o zaslání elektronické podoby zápisů ze společného zasedání Rady a Dozorčí rady Fondu v Mikulově dne 17.6.2013 a z jednání Rady Fondu dne 20.6.2013, 20.3.2014, 17.4.2014 a 26.2.2015.
 

Odpověď:
Ministerstvo zemědělství (dále jen „Ministerstvo”) obdrželo dne 1. 12. 2017 Vaši žádost podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, v níž žádáte zaslání elektronické podoby zápisů ze společného zasedání Rady Vinařského fondu a Dozorčí rady Vinařského fondu v Mikulově ze dne 17. 6. 2013, a dále zápisů z jednání Rady Vinařského fondu (dále jen „Rada VF“) ze dne 20. 6. 2013, 20. 3. 2014, 17. 4. 2014 a 26. 2. 2015 (dále jen „požadovaná informace“).
S ohledem na povahu Vámi požadovaných zápisů byl Ministerstvem podrobně posouzen obsah čtyř zápisů z jednání Rady VF, a to z důvodu vyloučení chráněných údajů (např. projevů osobní povahy) z požadované informace formou jejich anonymizace. V přílohách tohoto dopisu Vám zasílám požadované zápisy.
(Přílohy: Zápis Rady VF z 20. 6. 2013; Zápis Rady VF z 20. 3. 2014; Zápis Rady VF z 17. 4. 2014; Zápis Rady VF z 26. 2. 2015)

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informace dle zák. Č. 106/1999 Sb. a sjednání nápravy (oprava zřejmých nesprávností) vůči podřízenému Krajskému úřadu Ústeckého kraje  včetně provedení změn týkající se skutečného stavu věci uváděných ve Výpisu z rejstříku Honebního společenstva Žiželice ,, V likvidaci" ve vztahu ke stavu věci uváděnému v rozhodnutí Krajského úřadu ústeckého kraje, konkrétně údajích týkající se neuvedení skutečného sídla honebního společenstva Žiželice na adrese : Žiželice 7, dále neuvedení v rozhodnutí osoby ,které se doručuje rozhodnutí a která jedná za honební společenstvo Žiželice: Honební starosta xxxx. Včetně chybného úplného označení : Honební společenstvo Žiželice ,,V likvidaci"
1- Jaká je a byla lhůta zákonná lhůta ze strany státní správy myslivosti k zapsání skutečného stavu věci do rejstříku honebních společenstev a dle jakého konkrétního právního předpisu ?
2- Jaký orgán, nebo jaká konkrétní osoba je z odpovědna za tento špatný úřední postup ve věcech výše uvedených a dle jakého právního předpisu ?
3- Jakou má povinnost MZe jako ústřední orgán státní správy myslivosti vůči podřízenému Krajskému úřadu Ústeckého kraje státní správě myslivosti k provedení úkonů spočívající uvedení skutečného stavu věci do souladu s údaji v rejstříku honebních společenstev a s údaji uvedenými v rozhodnutí, což staví najisto doručení a právní moc a podle jakého právního předpisu ?
 

Odpověď:
Obdrželi jsme Vaší žádost podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ve kterém uvádíte, že v rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje, které dále nespecifikujete, avšak přílohou Vaší žádosti je rozhodnutí č. j. 2924/ZPZ/2017-6 ze dne 20. 11. 2017, které tedy Ministerstvo zemědělství považuje za předmětné rozhodnutí, není uvedeno skutečné sídlo Honebního společenstva Žiželice, tj. „Žiželice 7“, úplné označení tohoto honebního společenstva a též osoba, které se doručuje rozhodnutí a která za honební společenstvo jedná. Dále uvádíte, že ohledně zmíněných údajů nebyla provedena změna v rejstříku honebních společenstev.
Na základě uvedeného žádáte o odpověď na následující žádosti:
1. Jaká je a byla zákonná lhůta ze strany státní správy myslivosti (dále jen „SSM“) k zapsání skutečného stavu věci do rejstříku honebních společenstev a dle jakého právního předpisu?
2. Jaký orgán, nebo jaká konkrétní osoba je zodpovědná za špatný úřední postup ve věcech shora uvedených a dle jakého právního předpisu?
3. Jakou má povinnost Ministerstvo zemědělství jako ústřední orgán SSM vůči podřízenému Krajskému úřadu ústeckého kraje k provedení úkonů spočívajících v uvedení skutečného stavu věci do souladu s údaji v rejstříku honebních společenstev a s údaji uvedenými v rozhodnutí a podle jakého právního předpisu?
K Vašim jednotlivým otázkám sdělujeme následující:
Ad 1. Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o myslivosti“) lhůtu pro zápis údajů do rejstříku honebních společenstev neupravuje. Obecně lze konstatovat, že orgán SSM by měl zápis do rejstříku honebních společenstev provést bez zbytečného odkladu, nejdéle do 60 dnů (analogie s § 71 správního řádu) od okamžiku, kdy se o relevantních důvodech k provedení zápisu dozvěděl. Konstatujeme, že v souladu s ustanovením § 60 zákona o myslivosti vede rejstřík honebních společenstev příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností (dále jen „ORP“).
Ad 2. Pokud jde o zápis do rejstříku honebních společenstev, jak již bylo řečeno, tento vede příslušný ORP a je tedy orgánem, který odpovídá za jeho řádné vedení. Kdo je konkrétně osobou, která má vést rejstřík honebních společenstev, je upraveno v interních předpisech MÚ Žatec, které nám nejsou známy.
Pokud jde o Vámi uváděné chyby v rozhodnutí Krajského úřadu ústeckého kraje ze dne 20. 11. 2017, kterými mají být chybně uvedená adresa účastníka řízení, chybně uvedené označení účastníka řízení a neuvedení osoby, která za tohoto účastníka (právnickou osobu) jedná, uvádíme následující.
Pokud jde o údajně neúplně uvedený název honebního společenstva (který je ovšem shodný s názvem uvedeným ve Vámi předloženém výpisu z rejstříku honebních společenstev) a chybně uvedenou adresu jeho sídla, může se jednat o zřejmou nesprávnost v písemném vyhotovení rozhodnutí ve smyslu § 70 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), avšak i přes tuto nesprávnost lze uvedené honební společenstvo nezaměnitelně identifikovat jako účastníka řízení podle identifikačního čísla osoby, které je shodné s IČ uvedeným ve Vámi předloženém výpisu z rejstříku honebních společenstev, a Honební společenstvo Žiželice pod ním lze vyhledat např. i prostřednictvím online vyhledávání v Administrativním registru ekonomických subjektů (ARES). I přes případná Vámi popisovaná pochybení v písemném vyhotovení rozhodnutí je tedy zajištěna bezpečná a nezpochybnitelná identifikace účastníka řízení. Opravu zřejmých nesprávnosti v písemném vyhotovení rozhodnutí potom v souladu s § 70 správního řádu provádí orgán, který takové rozhodnutí vydal. Taková nesprávnost ovšem nezakládá vadu rozhodnutí, která by měla vliv na jeho platnost. V případě, že Krajský úřad Ústeckého kraje na chybnou adresu též doručoval, je třeba jej na tuto skutečnost upozornit, aby zjednal nápravu a doručil stejnopis rozhodnutí na adresu sídla Honebního společenstva Žiželice, případně na jinou adresu pro doručování. O uvedené byl Krajský úřad Ústeckého kraje ostatně dle přílohy Vaší žádosti požádán dne 29. 11. 2017. Ministerstvu není výsledek o této žádosti znám, avšak lze konstatovat, že s ohledem na lhůty stanovené správním řádem, a to i v případě, že dosud nebylo ve věci rozhodnuto, nelze v tuto chvíli považovat Krajský úřad Ústeckého kraje za nečinný.
K poslednímu Vašemu tvrzení, že nebyla uvedena konkrétní osoba, které má být doručeno, uvádíme, že účastníkem řízení je Honební společenstvo Žiželice, tj. právnická osoba a právě této osobě je v souladu s příslušnými ustanoveními správního řádu doručováno. Ustanovení § 21 odst. 2 správního řádu potom upravuje, jaké osoby jsou oprávněny převzít písemnost doručovanou do vlastních rukou právnické osoby. Takové osoby se však neuvádějí jako adresát.
Ad 3. Jak vyplývá z již uvedeného, Ministerstvo zemědělství by ve věci žádosti o opravu zjevných nesprávností rozhodnutí mohlo vůči krajskému úřadu, došlo-li by k marnému uplynutí lhůt stanovených správním řádem, rozhodnout o uplatnění opatření proti nečinnosti. K marnému uplynutí zákonných lhůt k tomuto dni nedošlo.
Pokud jde o zápis údajů do rejstříku honebních společenstev, který provádí příslušný ORP, je jeho nejbližším nařízeným orgánem příslušný krajský úřad a s případným podnětem je třeba se obrátit právě na takový příslušný krajský úřad.

 

Dotaz:
Žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím
Jelikož jsme zaznamenali z veřejných zdrojů kusé informace, že některé veřejné instituce spolupracují s osobou usvědčeného plagiátora a bývalého gay pornoherce J. J. (viz přílohy této žádosti), tak za účelem vytvoření komplexnější obrazu rozsahu této spolupráce podle zákona č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, po Vašem úřadu (žádost je adresována většímu množství úřadů) požadujeme sdělení, zda vstoupil Váš úřad do nějakého smluvního či mimosmluvního právního vztahu s některou z níže uvedených osob, popř. o tom s ní jednal, byl ze strany níže uvedených osob kontaktován či některá z těchto osob či její zástupce vystupovala na akci, na jejímž pořádání se podílel Váš úřad. Dále pak dle výše uvedeného zákona žádáme sdělení, zda Váš úřad obdržel od těchto osob nějaká podání či jim zasílal nějaké písemnosti.
V případě, že ano, pak náš spolek žádá o sdělení, o jaký vztah k Vašemu úřadu se u dané osoby jedná či jednalo a seznam veškerých písemností přijatých od těchto osob či jim doručovaných.
Seznam osob:
1. J. J., bytem České Budějovice (osoba identifikována též prostřednictvím příloh)
2. Osoba vystupující pod jménem „P.J.“ (jedná se o pseudonym výše uvedeného J. J.)
3. Evropské hodnoty z.s., IČO 26987627, se sídlem Ohnivcova 555/56, Braník, 147 00 Praha
4. Iniciativa pro evropské hodnoty z.s., IČO 04984471, se sídlem Ohnivcova 555/56, Braník, 147 00 Praha
5. Centrum SEBEVĚDOMÉ ČESKO z.ú., IČO 04160851, se sídlem Ohnivcova 555/56, Braník, 147 00 Praha (dříve Centrum pro evropské hodnoty z.ú.)

Odpověď:
Dopisem ze dne 4. prosince 2017 jste se obrátil na Ministerstvo zemědělství se žádostí o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, v následující věci:
„zda vstoupil Váš úřad do nějakého smluvního či mimosmluvního právního vztahu s některou z níže uvedených osob, popř. o tom s ní jednal, byl ze strany níže uvedených osob kontaktován či některá z těchto osob či její zástupce vystupovala na akci, na jejímž pořádání se podílel Váš úřad. Dále pak dle výše uvedeného zákona žádáme sdělení, zda Váš úřad obdržel od těchto osob nějaká podání či jim zasílal nějaké písemnosti.
V případě, že ano, pak náš spolek žádá o sdělení, o jaký vztah k Vašemu úřadu se u dané osoby jedná či jednalo a seznam veškerých písemností přijatých od těchto osob či jim doručovaných.
Seznam osob:
1. J. J., bytem České Budějovice (osoba identifikována též prostřednictvím příloh)
2. Osoba vystupující pod jménem „P. J.“ (jedná se o pseudonym výše uvedeného J. J.)
3. Evropské hodnoty z.s., IČO 26987627, se sídlem Ohnivcova 555/56, Braník, 147 00 Praha
4. Iniciativa pro evropské hodnoty z.s., IČO 04984471, se sídlem Ohnivcova 555/56, Braník, 147 00 Praha
5. Centrum SEBEVĚDOMÉ ČESKO z.ú., IČO 04160851, se sídlem Ohnivcova 555/56, Braník, 147 00 Praha (dříve Centrum pro evropské hodnoty z.ú.)“.
K Vaší žádosti sděluji, že Ministerstvo zemědělství nevstoupilo do žádného smluvního či mimosmluvního vztahu s výše uvedenými osobami, nikdy s nimi ani jiným způsobem nespolupracovalo a ani neeviduje žádná podání či písemnosti od výše uvedených osob.

 

Dotaz:
Žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb.
Ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, Vás pro účely mé disertační práce žádám o poskytnutí následujících informací týkajících se regresních úhrad vyplývajících ze zákona č. 82/1998 Sb., respektive zákona č. 58/1969 Sb. V případě otázek 1 – 7 mi, prosím, údaje poskytněte s ohledem na období od vzniku České republiky až dosud (případně za období, k němuž data existují), a to ke každému roku zvlášť:
1. V kolika případech v jednotlivých letech uplatnil stát prostřednictvím Ministerstva zemědělství nárok na regresní úhradu?
2. Jaké věci se původní řízení o náhradě škody, respektive nemajetkové újmy, týkalo?
3. Vůči kterým subjektům byly regresní úhrady uplatněny?
4. V jaké výši byly jednotlivé regresní úhrady požadovány?
5. V kolika případech bylo státu vyhověno zcela, částečně nebo vůbec? V případě plného nebo částečného vyhovění nároku, prosím, uveďte rozsah úhrady.
6. Z jakých důvodů nebyly regresní úhrady uplatňovány i v dalších případech?
7. Byla v jednotlivých případech regresní úhrada projednávána v soudním řízení? Uveďte, prosím, spisové značky a soudy u nichž se řízení vedlo.
8. Jak probíhá řízení o regresní úhradě svědčící státu (forma, obsah, popis postupu apod.)? Je toto řízení upraveno nějakým předpisem? V případě že ano, žádám o jeho poskytnutí.
9. Existuje nějaký vnitřní předpis nebo metodika k vymáhání regresních úhrad. V případě, že ano, žádám o její poskytnutí.

Doplnění žádosti o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. ze dne 6. 12. 2017
Ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, Vás pro účely mé disertační práce žádám o poskytnutí následujících informací týkajících se regresních úhrad vyplývajících ze zákona č. 82/1998 Sb., respektive zákona č. 58/1969 Sb. V případě otázek 1 – 9 mi, prosím, údaje poskytněte s ohledem na období od vzniku České republiky až dosud (případně za období, k němuž data existují), a to ke každému roku zvlášť:
1. V kolika případech v jednotlivých letech vyplatilo Ministerstvo zemědělství náhradu škody či nemajetkové újmy, která vznikla při výkonu veřejné moci v důsledku nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu ve smyslu citovaných předpisů?
2. V jaké výši byla jednotlivá odškodnění Ministerstvem zemědělství vyplacena?
3. V kolika případech v jednotlivých letech uplatnil stát prostřednictvím Ministerstva zemědělství nárok na regresní úhradu?
4. Jaké věci se původní řízení o náhradě škody, respektive nemajetkové újmy, týkalo?
5. Vůči kterým subjektům byly regresní úhrady uplatněny?
6. V jaké výši byly jednotlivé regresní úhrady požadovány?
7. V kolika případech bylo státu vyhověno zcela, částečně nebo vůbec? V případě plného nebo částečného vyhovění nároku, prosím, uveďte rozsah úhrady.
8. Z jakých důvodů nebyly regresní úhrady uplatňovány i v dalších případech?
9. Byla v jednotlivých případech regresní úhrada projednávána v soudním řízení? Uveďte, prosím, spisové značky a soudy u nichž se řízení vedlo.
10. Jak probíhá řízení o regresní úhradě svědčící státu (forma, obsah, popis postupu apod.)? Je toto řízení upraveno nějakým předpisem? V případě že ano, žádám o jeho poskytnutí.
11. Existuje nějaký vnitřní předpis nebo metodika k vymáhání regresních úhrad. V případě, že ano, žádám o její poskytnutí.

Odpověď:
Dne 6. 12. 2017 byla Ministerstvu zemědělství doručena Vaše žádost o informaci podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, týkající se problematiky regresních úhrad podle zákona o odpovědnosti veřejné moci (zákon č. 82/1998 Sb.), přičemž dne 8. 12. 2017 bylo doručeno rozšíření této žádosti o přehled vyplacených náhrad podle uvedeného zákona. V příloze Vám zasílám odpovědi na jednotlivé otázky.
(Příloha: dle textu)

 

Dotaz:
Žádost o informace dle zákona č. 106/1999 Sb.
V právním zastoupení klienta Dipl. Ing. J. CM. se na Vás obracím v následující záležitosti:
U Vašeho úřadu probíhá v současné době pod sp.zn.: 9RM17316/2017-12142 správního řízení, v němž by mělo být vydáno rozhodnutí v pochybnostech podle ust. § 17 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb. na v přípise specifikované pozemky zapsané v knihovní vložce xxx pro k.ú. Dobříš.
Dne 16.11.2017 v žádosti č.j. 63/2017 požádal ing. T. M. Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Středočeský kraj a hlavní město Praha, pobočka Příbram, o „zaslání rozhodnutí SPÚ, Pobočky Příbram, o vydání pozemků (tak jak jsou uvedeny v situační mapce (žlutě) v příloze této žádosti, jedná se o pozemky ve vlastnictví dle KN firem BIOS s.r.o., či BIOS TEPLÁRENSKÁ s.r.o. či BIOS ENERGIE a.s. – viz LV č. xxxx) rodině C. M.  na základě jejich, dle názoru správního orgánu, oprávněného restitučního 3 / 4 nároku. Dále Ing. M. uvádí, že předmětné pozemky BIOS byly původně ve vlastnictví J.CM, posledním vlastníkem byl pak W.CM. Pozemky byly vedeny v knihovní vložce č. xxx pro k.ú. Dobříš, jedná se např. o pozemky dle PK xxxx.
Dále v žádosti č.j. 64/2017 uvedený žadatel požádal o „zaslání protokolů z jednání či korespondence mezi zástupci firmy BIOS s.r.o., či BIOS TEPLÁRENSKÁ s.r.o. či BIOS ENERGIE a.s. (např. panem Sevaldem) a Pozemkovým úřadem Příbram ve věci navracení pozemků dle LV č. xxxx v k.ú. Dobříš, na které se vztahuje restituční nárok rodiny CM.“
Jedná se o pozemky, ohledně nichž u Vašeho úřadu probíhá výše uvedené řízení v pochybnostech.
Jelikož ohledně těchto pozemků nebylo dosud vydáno ani Vaším úřadem, ani SPÚ, KPÚ pro Středočeský kraj a hl. město Praha, žádné rozhodnutí, není mi zřejmé, jakým způsobem mohl ing. M. získat informaci, že by nyní mělo být řešeno vydání či nevydání uvedených pozemků rodině CM. Ze strany SPÚ, KPÚ pro Středočeský kraj a hl. město Praha, jsme byly informováni, že listiny požadované v žádosti č.j. 64/2017 ve spisovém materiálu tohoto úřadu nenachází, a proto tento úřad ing. M. žádné informace neposkytl ani poskytnout nemohl. Je proto s podivem, že ing. M., tedy osoba, která nemá s restitučním řízením klienta nic společného, disponuje výrazně více informacemi než samotný úřad, který je kompetentní k rozhodování.
Žádám Vás proto tímto o informaci, zda v souvislosti s uvedenými pozemky nebyla ing. M. ze strany Vašeho úřadu na základě informačního zákona poskytnuta listina či informace, ze které by mohl seznat aktuální řešení otázky těchto pozemků. Předpokládám, že strany Vašeho úřadu ing. M. žádné takovéto listiny či informace poskytnuty nebyly, neboť jsem o žádném zamýšleném poskytnutí nebyl v souladu se závěry rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č.j. 8 As 55/2012-62, bod 108, jako právní zástupce osoby, jíž se informace týkají, vyrozuměn. Přesto žádám o jednoznačné potvrzení této skutečnosti.

Odpověď:
Ministerstvo zemědělství obdrželo dne 11. 12. 2017 Vaši žádost podanou podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), v níž požadujete poskytnutí informace formou sdělení, zda v souvislosti se správním řízením, ve kterém má být vydáno rozhodnutí v pochybnostech podle ustanovení §17 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, nebyla ing. T. M. poskytnuta podle informačního zákona listina či informace, ze které by mohl seznat aktuální řešení otázky pozemků zapsaných v knihovní vložce č. xxx pro k. ú. Dobříš, jichž se toto řízení týká.
K této Vaší žádosti sděluji, že Ministerstvo zemědělství žádné dokumenty ani informace, které se vztahují k výše uvedenému správnímu řízení či k pozemkům v něm řešeným, Ing. T. M. neposkytlo.

 

Dotaz:
Žádám Vás o poskytnutí informaci dle zákona 106/1999Sb a to následovně:
Jakým způsobem byl dodržován nález Ústavního soudu č. II.ÚS 6/2001 při vydávání majetku oprávněné osobě dle zákona 403/1990 Sb., který spadal svým charakterem pod zákon 229/1991Sb. a zároveň byl předmětem schvalování privatizačního projektu, v době účinnosti zákonů 229/1991 a 92/1991, a tento nárok byl uplatněn po 1.4.1991?
Zároveň Vás žádám, aby jste k písemné odpovědi přiložila minimálně 5 případů, ze kterých bude jasně prokázáno, že tento Ústavní nález byl skutečně dodržován a to zejména ve vztahu zákona 229/1991 §17 odst.2 a zákona 92/1991 §3.

Odpověď:
Ministerstvo zemědělství obdrželo dne 14. 12. 2017 Vaši žádost podanou podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), v níž požadujete poskytnutí informace o tom, „jakým způsobem byl dodržován nález Ústavního soudu č. II.ÚS 6/2001 při vydávání majetku oprávněné osobě podle zákona č. 403/1990 Sb. Dále požadujete, aby bylo k odpovědi přiloženo minimálně 5 případů, ze kterých bude jasně prokázáno, že zmíněný nález byl skutečně dodržován“. 
K první části Vaší shora citované žádosti uvádím, že rozhodnutí Ministerstva zemědělství (jako odvolacího orgánu) týkající se předmětné problematiky neobsahují přímý odkaz na nález Ústavního soudu č. II.ÚS 6/2001, všechna však byla vydávána ve světle tohoto nálezu, neboť vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro všechny orgány a osoby. K druhé části Vaší žádosti, ve které požadujete poskytnutí minimálně pěti příkladů konkrétní aplikace shora uvedeného judikátu, Vás tímto odkazuji na Státní pozemkový úřad, jenž je orgánem prvního stupně, který danou problematiku konkrétně řeší.

 

Dotaz:
Dobrý den, připravuji souhrnný text do deníku E15 o vánočních odměnách. Můžete mi prosím napsat, jak vaše ministerstvo ocenilo své zaměstnance na konci roku?

Odpověď:
Na základě Vaší žádosti podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, Vám sděluji, že ministr zemědělství rozhodl o udělení mimořádných odměn 725 zaměstnancům Ministerstva zemědělství v celkové výši 14.177.350 Kč. Mimořádné odměny byly vyplaceny v prosinci v rámci výplaty platů za listopad 2017.

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informací dle zákona 106/1999Sb.
Žádám Vás o poskytnutí informaci dle zákona 106/1999Sb a to následovně:
Jaká byla konečná lhůta, kterou jste se řídili při vydávání zemědělského majetku (půda) pro oprávněnou osobu dle zákona 403/1990 Sb., která uplatnila restituční nárok dle zákona 229/1991Sb, během schvalování privatizačního projektu za účinnosti zákona 229/1991 Sb. a 92/1991 Sb. a tento majetek byl předmětem privatizace??

Odpověď:
Ministerstvo zemědělství obdrželo dne 18. prosince 2017 Vaši žádost podanou podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), v níž požadujete poskytnutí informace o tom, „jaká byla konečná lhůta, kterou se Ministerstvo zemědělství řídilo při vydávání zemědělského majetku pro oprávněnou osobu dle zákona č. 403/1990 Sb., jež uplatnila restituční nárok podle zákona č. 229/1991 Sb. během schvalování privatizačního projektu za účinnosti zákona
č. 229/1991 Sb. a č. 92/1991 Sb., přičemž tento majetek byl předmětem privatizace“.
K Vaší žádosti Vám sděluji, že osoba, jenž uplatnila restituční nárok podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“), musela být oprávněnou osobou podle tohoto zákona. Za konečnou lhůtu pro uplatnění nároku zákon o půdě stanovil den 31. ledna 1993. Skutečnost, zda byl majetek předmětem privatizace, nemá vliv na posouzení nároku podle zákona o půdě.

 

Dotaz:
V souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., v platném znění, Vás žádám o poskytnutí těchto informací:
1. Jaké ustanovení zákona určuje, že § 6 odst. 1 písm. k) je v poměru k ustanovení § 6 odst. 1 písm. r) normou speciální?
2. Jaké ustanovení zákona umožnilo SPÚ a MZe odmítnout přezkoumat, zda kupní smlouva vyhotovená v období nesvobody v roce 1956 byla či nebyla důsledkem politické perzekuce nebo postupem porušujícím základní lidská práva a svobody?
3. Jaké rozhodnutí SPÚ a MZe posuzovalo platnost či neplatnost kupní smlouvy vyhotovené státem dne 19. 11. 1956?
4. Jaký rozsudek soudu posuzoval platnost či neplatnost kupní smlouvy vyhotovené státem dne 19. 11. 1956?
5. Jaké ustanovení zákona umožňovalo SPÚ odmítnout posuzovat můj restituční nárok ve smyslu zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu?
6. Z jakého ustanovení právního předpisu vycházel SPÚ a MZe, když vyslovil právní názor, že násilné vysídlení politicky nespolehlivých občanů v roce 1953 provedené z důvodu ochrany státní hranice nebylo politickou perzekucí a porušením jejich základních práv a svobod?
7. Jakým rozhodnutím vydaným podle § 9 odst. 3 zákona o půdě neschválil SPÚ Dohodu o vydání nemovitostí ze dne 27. 2. 1995?
8. Jakým rozsudkem Krajský soud v Českých Budějovicích potvrdil rozhodnutí SPÚ  vydané podle § 9 odst. 3 zákona o půdě o neschválení Dohody o vydání nemovitostí ze dne 27. 2. 1995?
9. Na základě jakého ustanovení zákona dopěl SPÚ a MZe k právnímu závěru, že kupní smlouva byla uzavřena v tísni, kdy bylo prokázáno, že kupní smlouva byla podepsána zcela bez projevu svobodné vůle a pod vlivem fyzického donucení (násilné vysídlení) a podpis vynucen bezprávnou výhrůžkou – vyvlastnění?
10. Jaký právní předpis opravňoval selektovat vysídlence z roku 1953 (v k.ú. Rapšach jejich nemovitosti přešly na stát kupní smlouvou) na restituenty, kterým vydá nemovitosti na základě čestných prohlášení a na restituenty, u kterých nechá SPÚ navíc zpracovat znalecký posudek (podle zfalšované listiny a neplatného právního předpisu) a nemovitosti nevydá (prokazatelně v mém případě)? 

Odpověď:
V souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, jste dopisem ze dne 12. prosince 2017 požádal o poskytnutí těchto informací:
1. Jaké ustanovení zákona určuje, že § 6 odst. 1 písm. k) je v poměru k ustanovení § 6 odst. 1 písm. r) normou speciální?
2. Jaké ustanovení zákona umožnilo SPÚ a MZe odmítnout přezkoumat, zda kupní smlouva vyhotovená v období nesvobody v roce 1956 byla či nebyla důsledkem politické perzekuce nebo postupem porušujícím základní lidská práva a svobody?
3. Jaké rozhodnutí SPÚ a MZe posuzovalo platnost či neplatnost kupní smlouvy vyhotovené státem dne 19. 11. 1956?
4. Jaký rozsudek soudu posuzoval platnost či neplatnost kupní smlouvy vyhotovené státem dne 19. 11. 1956?
5. Jaké ustanovení zákona umožňovalo SPÚ odmítnout posuzovat můj restituční nárok ve smyslu zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu?
6. Z jakého ustanovení právního předpisu vycházel SPÚ a MZe, když vyslovil právní názor, že násilné vysídlení politicky nespolehlivých občanů v roce 1953 provedené z důvodu ochrany státní hranice nebylo politickou perzekucí a porušením jejich základních práv a svobod?
7. Jakým rozhodnutím vydaným podle § 9 odst. 3 zákona o půdě neschválil SPÚ Dohodu o vydání nemovitostí ze dne 27. 2. 1995?
8. Jakým rozsudkem Krajský soud v Českých Budějovicích potvrdil rozhodnutí SPÚ  vydané podle § 9 odst. 3 zákona o půdě o neschválení Dohody o vydání nemovitostí ze dne 27. 2. 1995?
9. Na základě jakého ustanovení zákona dopěl SPÚ a MZe k právnímu závěru, že kupní smlouva byla uzavřena v tísni, kdy bylo prokázáno, že kupní smlouva byla podepsána zcela bez projevu svobodné vůle a pod vlivem fyzického donucení (násilné vysídlení) a podpis vynucen bezprávnou výhrůžkou – vyvlastnění?
10. Jaký právní předpis opravňoval selektovat vysídlence z roku 1953 (v k.ú. Rapšach jejich nemovitosti přešly na stát kupní smlouvou) na restituenty, kterým vydá nemovitosti na základě čestných prohlášení a na restituenty, u kterých nechá SPÚ navíc zpracovat znalecký posudek (podle zfalšované listiny a neplatného právního předpisu) a nemovitosti nevydá (prokazatelně v mém případě)? 
K výše uvedeným dotazům sděluji následující:
1. Nemovitosti, na něž jste uplatnil restituční nárok, přešly na stát v důsledku uzavření kupní smlouvy. Proto byl pozemkový úřad a následně i soud povinen posuzovat naplnění restitučního titulu uvedeného v § 6 odst. 1 písm. k) zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě“) – tj. uzavření kupní smlouvy v tísni za nápadně nevýhodných podmínek.
2. Předmětem posouzení bylo v souladu s ustanovením § 6 odst. 1 písm. k) zákona o půdě zjištění, zda kupní smlouva byla uzavřena v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. Tíseň uznal jak pozemkový úřad, tak i soud za prokázanou, právě s ohledem na politickou perzekuci nebo postup porušující základní lidská práva a svobody.
3. Podle zákona o půdě nemohla být platnost předmětné smlouvy posuzována. Mohl být posuzován pouze některý z restitučních titulů dle § 6 odst. 1 zákona o půdě a mezi nimi není platnost či neplatnost kupní smlouvy uvedena.
4. Podle zákona o půdě nemohla být platnost předmětné smlouvy posuzována. Mohl být posuzován pouze některý z restitučních titulů dle § 6 odst. 1 zákona o půdě a mezi nimi není platnost či neplatnost kupní smlouvy uvedena. Proto ani soud při rozhodování o odvolání proti rozhodnutí pozemkového úřadu vydaného podle zákona o půdě, nemohl posuzovat platnost či neplatnost kupní smlouvy.
5. Žádné z ustanovení § 6 odst. 1 zákona o půdě neumožňuje posuzovat restituční nárok podle zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, ve znění pozdějších předpisů.
6. Takový právní názor nebyl  SPÚ ani MZe vysloven. Bylo pouze uvedeno, že nelze restituční nárok posuzovat podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. r) zákona o půdě, když nemovitosti, na které byl uplatněn restituční nárok, přešly do vlastnictví státu na základě kupní smlouvy.
7. Jedná se o rozhodnutí Okresního úřadu v Jindřichově Hradci, referát pozemkový úřad ze dne 31. 7. 1995, č. j. 1028/1403/95-KRZ-353.
8. Jedná se o rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. 12. 1995 č. j. 10 Ca 530/95-27.
9. SPÚ a MZe dospěly k závěru, že kupní smlouva byla uzavřena v tísni právě proto, že s ohledem na tehdejší politickou situaci uznaly za prokázanou pohrůžku násilného vysídlení a vyvlastnění.
10. Podle zákona o půdě byl pozemkový úřad oprávněn posuzovat naplnění některého z restitučních titulů uvedených v ustanovení § 6 odst. 1 zákona o půdě. Proto skutečnost, že některým žadatelům byly nemovitosti na základě prokázání nároku vydány a jiným, protože nárok prokázán nebyl, nemovitosti vydány nebyly, nelze považovat za nespravedlnost.
Nad rámec odpovědi na Váš dotaz si dovoluji připomenout, že vyřízení Vašeho restitučního nároku shledal souladným se zákonem o půdě i příslušný odvolací soud.

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím
Jako spoluvlastník pozemků č. parc. xxx– orná půda, č. parc. xxx – orná půda, č. parc. xxx – orná půda, č. parc. xxx - orná půda č. parc. xxx – trvalý travní porost, č. parc. xxx – trvalý travní porost, č. parc. xxx – trvalý travní porost, č. parc. xxx – orná půda, č. parc. xxx – trvalý travní porost, vše v katastrálním území Voděrady u Rychnova nad Kněžnou a pozemku č. parc. xxx - orná půda v katastrálním území Nová Ves u Voděrad,
Na základě zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím ve znění pozdějších předpisů žádám o poskytnutí následujících informací:
1. Poskytnutí informace formou kopie listiny ze spisů vedených ministerstvem zemědělství ve věci poskytnutí dotací na výše vyjmenované pozemky, a to:
a. smlouvy, kterými zemědělský podnikatel hospodařící na těchto pozemcích doložil právo užívat tyto pozemky k zemědělské činnost pro potřeby poskytnutí dotace v letech 2016 a 2017,
b. pokud tyto smlouvy neexistují, jiné doklady – listiny, kterými zemědělský podnikatel hospodařící na těchto pozemcích doložil právo užívat tyto pozemky k zemědělské činnost pro potřeby poskytnutí dotace v letech 2016 a 2017.

Odpověď:
Na základě Vaší žádosti ze dne 19. prosince 2017 podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ“), ve věci poskytnutí informace formou kopie listiny ze spisů vedených Ministerstvem zemědělství ve věci poskytnutí dotací na vyjmenované pozemky č. xxxxxxxxxxxx v k. ú. Voděrady u Rychnova nad Kněžnou a pozemku č. xxx v k. ú. Nová Ves u Voděrad, Vám sděluji, že Ministerstvo zemědělství žádné spisy k výše uvedeným pozemkům nevede.
Od 1. 1. 2015 provádí aktualizaci evidence půdy (LPIS) Státní zemědělský intervenční fond (dále jen „SZIF“), který vede spisy vždy jen k uživateli a řízení, nikoli ke katastrálním parcelám.  SZIF je též poskytovatelem dotací. Dotace se neposkytují na základě předkládání smluv, ale na základě fyzického hospodaření na pozemcích. V případě Vašich dalších dotazů k výše uvedené problematice se obraťte na SZIF, který je samostatným povinným subjektem ve smyslu InfZ.

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím
Ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, Vás žádám o poskytnutí následující informace:
Kolik finančních prostředků je v rozpočtu České republiky pro rok 2018 určeno na vypořádání žádostí o finanční kompenzace oprávněných osob dle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění?


Odpověď:
Dne 20. prosince 2017 jste se v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, obrátil na Ministerstvo zemědělství se  žádostí o poskytnutí informace, kolik finančních prostředků je v rozpočtu České republiky pro rok 2018 určeno na vypořádání žádostí o finanční kompenzace oprávněných osob dle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění.
K výše uvedenému Vám sděluji, že Ministerstvo zemědělství jako organizační složka státu nemá ve svém rozpočtu vyčleněné finanční prostředky na vypořádání žádostí o  finanční kompenzace. V rozpočtu kapitoly Ministerstva zemědělství jsou tyto finanční prostředky vyčleněny pro organizační složku státu Státní pozemkový úřad, která je samostatný povinný subjekt ve smyslu výše uvedeného zákona. S Vaší žádostí se prosím obraťte na Státní pozemkový úřad.

 

Dotaz:
Žádost o informace podle z. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů
Žádám o zaslání dokumentů: odůvodnění návrhu změny systemizace MZe k 1.1.2018 zaslanou na MV a o interní analýzu variant uspořádání řízení podřízených organizací MZE, která byla podkladem pro personální návrh změny systemizace odboru resortních organizací MZE, resp. pro změny na systemizovaných pozicích odboru resortních organizací k 1.1.2018, tzn. tu analýzu, která je uvedena odkazem v prvním požadovaném dokumentu (odůvodnění). Dále žádám uvést jmenovitě a s uvedením funkce, ke každému dokumentu zvlášť: výčet všech osob na MZE, které dokumenty připravily a datum přípravy, které je projednaly a datum projednání a které je schválily a datum schválení.

Odpověď:
V návaznosti na Vaši doplněnou žádost ze dne 20. 12. 2017 podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ“), ve věci zaslání dokumentů odůvodnění návrhu změny systemizace Ministerstva zemědělství (dále jen „MZe“ nebo „ministerstvo“) k 1. 1. 2018 a interní analýzy variant uspořádání řízení podřízených organizací MZe, Vám přílohou tohoto dopisu zasílám kompletní odůvodnění návrhu změny systemizace zaslané služebním orgánem MZe na Ministerstvo vnitra prostřednictvím systému ISoSS modulu OSYS, které sloužilo jako podklad pro změnu systemizace ministerstva.
Interní analýza, o kterou ve své žádosti dále žádáte, byla v rámci přípravy návrhu změny systemizace ministerstva diskutována pouze ústně, a to na jednání mezi ministrem zemědělství a státním tajemníkem v MZe, nebyla v písemné nebo zvukové formě zaznamenána, tj. není informací podle § 3 odst. 3 InfZ. Dále si dovoluji upozornit na skutečnost, že podle § 17 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, není nutné podložit návrh změny systemizace žádnou analýzou. Závěry z této ústní analýzy jsou však popsány v rámci zaslaného odůvodnění.
(Přílohy: 1. Příloha č. 1: Odůvodnění návrhu změny systemizace MZe)

 

Dotaz:
Ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, vás tímto žádám o poskytnutí následujících informací:
1) Seznam právnických a fyzických osob, kterým byla udělena výjimka pro rituální potřeby náboženských obcí ze zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání za jednotlivé roky v období od roku 2010 do roku 2018, včetně výjimek udělených na příští rok.
2) Kolik z těchto výjimek se vztahuje na tzv. halal porážku a kolik na košer porážku.
3) Na jaké množství se jednotlivé výjimky vztahují.

Odpověď:
Ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, jste si požádal o poskytnutí těchto informací:
Seznam právnických a fyzických osob, kterým byla udělena výjimka pro rituální potřeby náboženských obcí ze zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání za jednotlivé roky v období od roku 2010 do roku 2018, včetně výjimek udělených na příští rok.
Kolik z těchto výjimek se vztahuje na tzv. halal porážku a kolik na košer porážku.
Na jaké množství se jednotlivé výjimky vztahují.
K otázce č. 1 sděluji následující: Povolení k porážce pro potřeby církví a náboženských společností ve smyslu § 5f, zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání nemůže být uděleno fyzické osobě, protože ta nesplňuje požadavek § 5f odst. 1 zák. č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání. Povolení může bát uděleno pouze církvi či náboženské společnosti. Od 1. 1. 2013 jsou povolení udělována ve správním řízení a to v souladu s nařízením Rady ES č. 1099/2009, které nabylo k tomuto datu účinnost. Údaje za roky 2010 - 2012 nejsou k dispozici.
2013
Muslimská obec v Praze
Židovská obec Plzeň
2014
Muslimská obec v Praze
Židovská obec Plzeň
2015
Muslimská obec v Praze
Židovská obec Brno
2016
Muslimská obec v Praze
Židovská obec Brno
2017
Muslimská obec v Praze
Židovská obec Brno
2018
Nebyla udělena žádná výjimka
K otázce č. 2 sděluji následující: V  období od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2017 bylo uděleno 34 povolení k halal porážce a 14 povolení ke košer porážce.
K otázce č. 3 sděluji následující:
2013

Halal

skot: 1000 ks býků, 600 ks telat, ovce: 6000 ks jehňat

Halal

130 000 ks kuřat

Halal

220 ks skot, 1000 ks ovce

Halal

125 000 ks kura domácího

Halal

40 000 ks kura domácího

Košer

1000 ks krůt, 4000 ks kuřat, 400 ks kachny a husy

2014

Halal

1000 ks byků, 600 ks telat, 6000 ks jehňat

Halal

130 000 kuřat

Halal

220 ks býků, 1500 ks jehňat

Halal

125 000 kuřat

Halal

40 000 ks kuřat, 10000 ks kachen

Halal

2500 ks jehňat

Halal

40 000 ks kuřat

Halal

30 ks skotu, 200 ks ovcí

Halal

2000 ks slepic lehkých, 2000 ks slepic těžkých, 1500 kachen, 1000 ks hus, 1000 ks krůt

Košer

7000 ks kuřat, 2000 krůt a 2000 ks kachen

Košer

2000 ks kuřat, 2000 ks krůt, 2000 ks kachen

Košer

400 ks krůt

Košer

500 ks skotu, 500 ks ovcí

2015

Halal

50 000 ks kuřat, 2000 ks slepic lehkých, 2000 ks slepic těžkých, 3000 ks kachen, 3000 ks hus, 3000 ks krůt

Halal

130 000 ks kuřat

Halal

1000 ks býků, 600 ks telat, 6000 ks jehňat

Halal

150 ks skotu, 1 350 jehňat

Halal

4000 ks ovcí, 70 000 ks kura domácího

Halal

500 ks býků, 1000 ks ovcí

Halal

5000 ks jehňat

Košer

500 ks skotu, 500 ks ovcí

Košer

500 ks kachen, 200 ks hus, 19000 ks kuřat

Košer

700 ks jehně

2016

Halal

50 000 ks kuřat, 2000 ks slepic lehkých, 2000 ks slepic těžkých, 3000 ks kachen, 3000 ks hus, 3000 ks krůt

Halal

420 ks býků, 300 ks telat, 1500 ks ovcí, 500 ks koz

Halal

1000 ks býků, 600 ks telat, 6000 ks jehňat

Halal

130 000 ks kuřat

Halal

900 ks jehňat

Halal

40000 ks kuřat

Halal

3000 ks jehňat

Halal

600 ks jehňat, 80 ks býků

Košer

700 ks ovcí

Košer

500 ks skotu, 500 ks ovcí

Košer

500 ks kachen, 200 ks hus, 19000 ks kuřat

2017

Halal

80 ks skotu (býci a telata), 600 ks ovcí

Halal

900 ks ovcí

Halal

130 000 ks kuřat

Halal

1600 ks jehňat a ovcí, 400 ks kůzlat a koz

Halal

200 ks ovcí a jehňat

Košer

500 ks kachen, 19000 ks kuřat

Košer

700 ks ovcí a jehňat, 15 ks skotu a telat

Košer

500 ks kachen, 200 ks hus a 19 000 ks kuřat

 

Dotaz:
Žádost o informaci-počet včelstev
V souladu s právem na svobodný přístup k informacím tímto žádám o sdělení počtu včelstev v obci Žíteč, 378 04 Chlum u Třeboně.

Odpověď:
Dne 28. prosince 2017 jsem obdržel Váš dotaz podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdnějších předpisů, týkající se počtu včelstev v obci Žíteč.
K Vašemu dotazu sděluji, že podle údajů obsažených v ústřední evidenci včel počet evidovaných včelstev k 1. září 2017 v katastrálním území 797171 - Žíteč je 117 (podle stavu databáze ze dne 30. prosince 2017 vedené podle vyhlášky č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem).

Tyto webové stránky využívají k analýze návštěvnosti soubory cookies. Pokud váš internetový prohlížeč má v nastavení cookies povoleny, je nezbytný váš souhlas s použitím této technologie.

Více informací

Chyba komunikace se serverem

Nastaly technické problémy. Zkontrolujte prosím připojení k síti, a pokud pracujete jako přihlášený uživatel, ověřte prosím nastavení VPN a stav přihlášení.