Poskytnuté informace na žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. - za měsíc listopad 2020

 

Poskytnuté informace na žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. - za měsíc listopad 2020

 

Dotaz:
Žádost o informace
V souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., v platném znění, žádám o poskytnutí těchto informací:
1.  Na základě jakého právního předpisu byly PÚ a MZe oprávněny realizovat u části restituentů přepočet 5:1 hodnoty jejich nemovitostí v jejich neprospěch?
2. Jaký právní předpis opravňoval PÚ a MZe selektovat restituenty (stejně násilně vysídlené politické nespolehlivé občany z roku 1953), na restituenty, kterým schválil PÚ dohody o vydání nemovitostí a restituenty, kterým neschválil PÚ a MZe dohody o vydání nemovitostí?
3.  Ve vztahu k listině MZe č. j.: 2360/07 ze dne 20. 9. 2007 vznikla škoda restituentům nebo státu?

Odpověď:
Vaší žádostí podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, doručenou Ministerstvu zemědělství (dále jen „MZe“) dne 1. listopadu 2020, jste požádal o poskytnutí následujících informací:
„1) Na základě jakého právního předpisu byly PÚ a MZe oprávněny realizovat u části restituentů přepočet 1:5 hodnoty jejich nemovitostí v jejich neprospěch?
2) Jaký právní předpis opravňoval PÚ a MZe selektovat restituenty (stejně násilně vysídlené politicky nespolehlivé občany z roku 1953), na restituenty, kterým PÚ schválil dohody o vydání nemovitostí a restituenty, kterým neschválil PÚ a MZe dohody o vydání nemovitostí?
3) Ve vztahu k listině MZe č. j. 2360/2007 ze dne 20. 9. 2007 vznikla škoda restituentům nebo státu?“.
K bodu 1. sděluji, že pozemkové úřady ani MZe nerealizovaly u  části restituentů přepočet 1.5 hodnoty jejich nemovitostí v jejich neprospěch. Posouzení, zda byla kupní smlouva uzavřena v souladu s platnými právními předpisy v době jejího uzavření, prováděl soudní znalec. Ve Vašem restitučním případě to byl soudní znalec F., který vypracoval znalecký posudek č. 3057-147-B/25.
K bodu 2. sděluji, že pozemkové úřady ani MZe neselektovaly restituenty na ty, kterým byla schválena dohoda o vydání nemovitostí, a na ty, kterým nebyla schválena dohoda o vydání nemovitostí. Tyto orgány státní správy jsou oprávněny posuzovat a posuzují, zda jsou naplněny podmínky stanovené restitučními zákony pro vydání či nevydání zemědělského majetku, na který byl uplatněn restituční nárok.
K bodu 3. sděluji, že listina č. j. 2360/2007 ze dne 20. září 2007 je odpovědí na Vaši žádost o poskytnutí informace, kterou Vám pozemkový úřad sděluje počet uplatněných restitučních nároků podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku v k. ú. Rapšach. Dále Vám sděluje počet uplatnění, kdy byl původní majetek prodán kupní smlouvou čs. státu a kolik bylo z těchto uplatnění vyřízeno kladně a kolik záporně. Proto lze konstatovat, že ve vztahu k této listině nevznikla škoda ani restituentům ani státu.

 

Dotaz:
Mnohokrát děkuji za poskytnuté informace. Ještě bych se Vás chtěl podle zákona zeptat, zda byla přijata v reakci na toto stanovisko Komise nějaká opatření za účelem dosažení souladu s odůvodněným stanoviskem ve lhůtě čtyř měsíců od jeho obdržení. Pokud takové opatření bylo přijato, prosím o jeho poskytnutí.

Odpověď:
Žádostí o informaci podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ze dne 2. listopadu 2020, jste se obrátil na Ministerstvo zemědělství s dotazem, zda byla přijata v reakci na stanovisko Komise nějaká opatření za účelem dosažení souladu s odůvodněným stanoviskem ve lhůtě čtyř měsíců od jeho obdržení.
K výše uvedené žádosti Vám sděluji, že lhůta pro reakci na toto stanovisko byla prodloužena do konce roku 2020 a aktuálně je připravována reakce ČR ke stavu daných aglomerací a dalších opatřeních.

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb.
Podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, žádám o poskytnutí návrhů, které ministru zemědělství dle § 32 odst. 7 zákona č. 321/2004 Sb. došly ke jmenování na uvolněná místa členů Rady Vinařského fondu, jejichž členství v Radě uplynutím čtyřletého funkčního období zaniklo v říjnu 2020.

Odpověď:
Ministerstvo zemědělství obdrželo dne 4. listopadu 2020 Vaši žádost podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ve které žádáte o poskytnutí „návrhů, které ministru zemědělství dle § 32 odst. 7 zákona č. 321/2004 Sb. došly ke jmenování na uvolněná místa členů Rady Vinařského fondu, jejichž členství v Radě uplynutím čtyřletého funkčního období zaniklo v říjnu 2020“.
V přílohách tohoto dopisu Vám zasílám požadované dokumenty.
(Přílohy: 1. Nominace VOC Znojmo; 2. Nominace Vinařské asociace; 3. Nominace VOC Slovácko; 4. Nominace spolku Velká vína velkých vinic – 1; 5. Nominace Vinařské unie; 6. Nominace SVČR; 7. Nominace Mladí vinaři; 8. Nominace spolku Velká vína velkých vinic – 2; 9. Nominace Sdružení vinařů Mikulovské vinařské podoblasti; 10. Nominace Unie enologů)

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informace
Žádám o informace dle zákona č.106/99 Sb. O svobodném přístupu k informacím a to:
Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a stočné podle cenových předpisů pro vodné a stočné roku 2014.
Příjemce vodného a stočného: Moravská vodárenská, a.s.  (IČO 61859575)
Oblast: Zlínsko, Olomoucko a Přerovsko

Odpověď:
Dne 5. listopadu 2020 obdrželo Ministerstvo zemědělství Vaši žádost o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), v níž žádáte o poskytnutí „Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a stočné podle cenových předpisů pro vodné a stočné roku 2014“, pro příjemce vodného a stočného: Moravská vodárenská, a.s.  (IČO 61859575), pro oblasti: Zlínsko, Olomoucko a Přerovsko, které společnost Moravská vodárenská, a.s. zaslala Ministerstvu zemědělství na základě zákonné povinnosti podle § 36, odst. 5, zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů.
V souladu se zněním § 4a informačního zákona Vám vyžádané informace poskytuji a zasílám Vám kopie níže uvedených dokumentů.
(Přílohy: 1. Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a stočné podle cenových předpisů pro vodné a stočné 2014_Město Konice; 2. Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a stočné podle cenových předpisů pro vodné a stočné 2014_Obec Smržice; 3. Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a stočné podle cenových předpisů pro vodné a stočné 2014_Olomoucko; 4. Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a stočné podle cenových předpisů pro vodné a stočné 2014_Prostějovsko; 5. Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a stočné podle cenových předpisů pro vodné a stočné 2014_Svazek obcí Věrovany, Dub nad Moravou, Charváty; 6. Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a stočné podle cenových předpisů pro vodné a stočné 2014_Zlínsko)

 

Dotaz:
Ministerstvo zemědělství ČR je ústředním orgánem státní správy v oblastech dle § 15 zákona č.2/1969 Sb. Proto na tento subjekt po stále  nevyjasněných právních vztazích podávám žádost o podání informací v režimu zákona č.1O6/1999 Sb.
1. Je příslušným správním orgánem k projednání přestupku dle § 13/1 - § 27/2f) zákona č.246/1992 Sb. k němuž došlo ve správním obvodu MěÚ Nýřany, odbor životního prostřední, tohoto MěÚ?
2. Který úřad je pak při podání odvolání proti rozhodnutí MěÚ Nýřany-OŽP ve smyslu § 178 z.č.5OO/2OO4 Sb. nadřízeným správním orgánem? 
3. Kdo je povinným subjektem dle § 2 zákona č.1O6/1999 Sb. při podání žádosti o informace k přestupku dle § 13/1 - § 27/2f) zákona č.246/1992 Sb. který byl spáchán ve správním obvodu MěÚ Nýřany?
3. Kdo je nadřízeným orgánem MěÚ Nýřany-OŽP při podání odvolání dle § 16,  či podání stížnosti na postup při vyřizování žádosti o informace dle § 16a) zákona č.1O6/1999 Sb. ve věcech, které jsou předmětem správního řízení?

Odpověď:
Žádostí podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ze dne 7. listopadu 2020, jste se obrátil na Ministerstvo zemědělství (dále jen „MZe“) s následujícími dotazy:
„1. Je příslušným správním orgánem k projednání přestupku dle § 13/1 - § 27/2f) zákona č.246/1992 Sb. k němuž došlo ve správním obvodu MěÚ Nýřany, odbor životního prostřední, tohoto MěÚ ?
2. Který úřad je pak při podání odvolání proti rozhodnutí MěÚ Nýřany-OŽP ve smyslu § 178 z.č. 5OO/2OO4 Sb. nadřízeným správním orgánem? 
3. Kdo je povinným subjektem dle § 2 zákona č.1O6/1999 Sb. při podání žádosti o informace k přestupku dle § 13/1 - § 27/2f) zákona č.246/1992 Sb. který byl spáchán ve správním obvodu MěÚ Nýřany?
3. Kdo je nadřízeným orgánem MěÚ Nýřany-OŽP při podání odvolání dle § 16,  či podání stížnosti na postup při vyřizování žádosti o informace dle § 16a) zákona č.1O6/1999 Sb. ve věcech, které jsou předmětem správního řízení?“.
MZe má ze své úřední činnosti na základě Vašich podání a i na základě správních řízení, kterých jste byl účastníkem, k dispozici poznatky, že na Městský úřad Nýřany i Krajský úřad Plzeňského kraje jste již zaslal mnoho desítek podání, jak ve vztahu k zákonu č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon na ochranu zvířat“), tak podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“).
Konkrétní určování věcné a místní příslušnosti správního orgánu ve správním řízení a určování nadřízeného správního orgánu městského úřadu nepatří mezi kompetence MZe, s výjimkou případu, kdy jsou splněny podmínky pro rozhodování v kompetenčním sporu. V daném případě se ale o kompetenční spor nejedná a kompetenční spory nejsou řešeny podle informačního zákona.
K Vašim dotazům i přes výše uvedené sděluji následující.
K dotazu č. 1
Ustanovení § 28 odst. 2 zákona na ochranu zvířat uvádí: „Přestupky podle tohoto zákona projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností, s výjimkou přestupků podle § 27 odst. 1 písm. q) a podle § 27a odst. 1 písm. n), které projednává obec. Na území hlavního města Prahy projednávají přestupky podle tohoto zákona městské části hlavního města Prahy.“
Ustanovení § 11 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, upravuje místní příslušnost a uvádí: „Místní příslušnost správního orgánu je určena
a) v řízeních týkajících se činnosti účastníka řízení (§ 27) místem činnosti,
b) v řízeních týkajících se nemovitosti místem, kde se nemovitost nachází,
c) v ostatních řízeních týkajících se podnikatelské činnosti účastníka řízení, který je fyzickou osobou, místem podnikání,2)
d) v ostatních řízeních týkajících se fyzické osoby místem jejího trvalého pobytu,3) popřípadě místem pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince 4) (dále jen „místo trvalého pobytu“); nemá-li fyzická osoba místo trvalého pobytu na území České republiky, je místní příslušnost určena posledním známým místem jejího pobytu na území České republiky,
e) v ostatních řízeních týkajících se právnické osoby místem jejího sídla nebo místem sídla její organizační složky;5) u zahraniční právnické osoby je místní příslušnost správního orgánu určena sídlem její organizační složky zřízené v České republice; po zrušení organizační složky je místní příslušnost určena posledním sídlem této organizační složky na území České republiky.“
K dotazu č. 2
Ustanovení § 68 odst. 5 správního řádu uvádí: „V poučení se uvede, zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o odvolání rozhoduje a u kterého správního orgánu se odvolání podává.“
Ustanovení § 89 odst. 1 správního řádu uvádí: „Nestanoví-li zákon jinak, je odvolacím správním orgánem nejblíže nadřízený správní orgán.“
K prvnímu dotazu označenému č. 3
Ustanovení § 2 odst. 1 a 2 informačního zákona uvádí:
„(1) Povinnými subjekty, které mají podle tohoto zákona povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti, jsou státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce.
(2) Povinnými subjekty jsou dále ty subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti.“
K druhému dotazu označenému č. 3
Ustanovení § 68 odst. 5 správního řádu uvádí: „V poučení se uvede, zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o odvolání rozhoduje a u kterého správního orgánu se odvolání podává.“
Ustanovení § 89 odst. 1 správního řádu uvádí: „Nestanoví-li zákon jinak, je odvolacím správním orgánem nejblíže nadřízený správní orgán.“
Ustanovení § 16a odst. 4 informačního zákona uvádí: „O stížnosti rozhoduje nadřízený orgán.“

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informace dle ustanovení Zák. č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu  k informacím a v souladu s čl. 41, čl. 42 Charty základních práv EU (U.v. EU C 303, 14. 12. 2007, s. 1-16) a v souladu s povinností předcházet škodám zakotvenou v ust. § 2900 a násl. Zák. č.  89/2012 Sb., Občanský zákoník, zkr. NOZ
V souladu s ustanovením Zák. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, dle a v souladu s čl. 41, čl. 42 Charty základních práv EU (U.v.EU C 303, 14. 12. 2007, s.1-16) a v souladu s povinností předcházet škodám zakotvenou v ust. § 2900 a násl. Zák. č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, zkr. NOZ Vás žádáme o písemné poskytnutí informace, a to na níže uvedené otázky:
1) kdo a na základě jakých konkrétních skutečností vkládá data  do „Rapid Alert System for Food and Feed, zkr. RASFF?
2) Kdo provozuje systém RASFF?
3) Kdo je zodpovědný za správnost dat vkládaných do systému RASFF?
4) Kdo, za jakým účelem na základě jakého rozhodnutí vytvořil „Pracovní skupinu pro nové potraviny při Evropské komisi (Directorate-General for Health and Food Safety), kdo jsou členové této skupiny (jmenovitě), kdo a z čeho je platí?
5) Jakým způsobem konkrétně ověřuje Váš úřad správnost dat vložených do „Rapid Alert System for Food and Feed“, zkr. RASFF vnitrostátními a zahraničními subjekty?
6) Do systému RASFF jste dne 7. 1. 2014 (6. 1. 2014) uložili informační oznámení České republiky č. 2014.0013 – Nepovolená složka nového typu Coriolus versicolor ve výživovém doplňku z Velké Británie. Název označení výrobku: CORIOLUS – MRL, Coriolus versicolor, outkovka pestrá, plastová lahvička s obsahem 90 ks tablet, hmotnost 68,4 g, datum minimální trvanlivosti: 18/04/2016, výrobce: MRL Mycology Research Laboratories Ltd., Velká Británie.
a) na základě jakých konkrétních skutečností jste uvedenou informaci do RASFF vložili?
Doložte konkrétní skutečnosti.
b) zda shora uvedená informace je v současné době v RASFF stále ještě uložena? Pokud ano, na základě jakých konkrétních skutečností. Pokud nikoli, kdy a na základě jakých konkrétních skutečností byla vymazána?
7) Jakým způsobem a zda vůbec jste promítli do RASFF skutečnost, že v dalším řízení po právní moci rozsudku Městského soudu v Praze čj: 8A 28/2014-110-115 ze dne 22. 6. 2017 bylo zrušeno i napadené zákazové opatření číslo P 180-10285/13/C ze dne 2. 12. 2013, na základě kterého byl zákaz DS Coriolus versicolor do RASFF vložen a to rozhodnutím o odvolání proti opatření č. P 180-10285/C ze dne 2. 12. 2013, čj: SZPI/AF 182-76 ze dne 17. 7. 2019, kterým byl zákaz DS s Coriolus versicolor zrušen s konečnou platností
8) Doložte, na základě jakých podkladů požádala Česká republika (kdo konkrétně za Českou republiku) o zařazení problematiky Coriolus versicolor do programu setkání pracovní skupiny pro nové potraviny při Evropské komisi (Directorate-General for Health and Food Safety), které se mělo konat ve dnech 1. -2. 7. 2020 a následně  dne 8. 9. 2020. Doložte též zápis z jednání této pracovní skupiny ze dne 1. -2. 7. 2020 a ze dne 8. 9. 2020, příp. jakýchkoliv jiných dnů, na které bylo toto jednání přesunuto či ve kterých dále pokračovalo či navazovalo. Které osoby se konkrétně shora uvedených jednání účastnily a co bylo výsledkem těchto jednání.
9) Doložte, na základě jakých podkladů zařadilo Estonsko Coriolus versicolor v roce 2018 do RASFF, údajně jde o RASFF č. 2018.0085-nepovolená nová složka Coriolus versicolor ve výživovém doplňku z USA, neboť jde o skutečnost nastalé až po nabytí právní moci rozsudku Městského soudu v Praze čj: 8A 28/2014-110-115 ze dne 22. 6. 2017, kterým bylo zrušeno napadené české zákazové opatření číslo P 180-10285/13/C ze dne 2. 12. 2013 a takto závažné skutečnosti by měly být v RASFF komunikovány. Doložte, že byly komunikovány, a to i ve vztahu k původnímu, v RASFF do současnosti stále uváděnému českému zákazovému zápisu z listopadu/prosince 2013. Pokud nebyly, tak proč, vč. toho, kdo je zodpovědný za udržování stavu neodpovídajícímu stavu faktickému.
10) Z jakých důvodů nebyl HABEAS CORPUS pozván na jednání „Pracovní skupiny pro nové potraviny při Evropské komisi (Directorate-General for Health and Food Safety), dále jen „Pracovní skupina“, které se konalo ve dnech 1. – 2. 7. 2020 a 8. 9. 2020? Kdy a kde se bude konat  další jednání „Pracovní skupiny“?
Z jakých důvodů byli či proč nebyli pozváni zástupci obchodníků a úřadů ze států, kde je Coriolus volně v prodeji, a to i přes původní zápis a stále českou stranou do dnešního dne nezneplatněný zápis v RASFF z roku 2013, kterým byl prodej v ČR protiprávně zakázán, čímž došlo k narušení principu rovnosti tržních podmínek, volného pohybu zboží, diskriminační narušení principu harmonizace vnitrounijního obchodu, a rovněž došlo k poškození spotřebitelů, kterým byl protiprávně odepřen přístup k dosud používané potravině.
HABEAS CORPUS  by se tohoto jednání rád zúčastnil, neboť je držitelem důkazů, které vyvrací názory „Pracovní skupiny“, že Coriolus versicolor je potravinou nového typu, neboť potravinou nového typu nikdy nebyl, není, ani být nemůže
11) Jakým způsobem probíhalo a probíhá šetření a zjišťování příslušných orgánů EU a národních států ohledně Coriolus versicolor a za účelem zjištění, jakou potravinu dát či nedat na seznam potravin  nového typu? Ptal se někdo někdy obchodníků s Coriolus versicolor obchodujících s touto potravinou v zemích EU (a to i před datem 1997)?
Jak se pracuje s evidencí dokládající obchodování se složkou před rozhodným datem v roce 1997, kterou má již několik let k dispozici české Ministerstvo zemědělství (mj. ceníky ze Španělska z roku 1991, čestná prohlášení výrobců a prodejců)? Jak jsou zohledněny skartační lhůty ve smyslu souladu s obecnými principy na aplikovatelnost práva?
Odůvodnění:
Byla dána společenská objednávka na legitimitu, kvalitu a dostupnost rozhodovacích procesů v rámci EU a členských zemí EU.
Vzhledem ke skutečnosti, že EU vznikla na základě dohod, jejímž základem je mimo jiné integrace, kooperace a to vše transparentně ve prospěch občanů EU a členských států EU,  legitimita, kvalita a dostupnost rozhodovacích procesů musí býti v souladu mimo jiné i s příslušnými mezinárodními dokumenty, včetně Listiny základních práv EU (Ú.v. EU C 303, 14. 12. 2007, s. 1-16, zde zejména čl. 36 – přístup k službám všeobecného hospodářského zájmu, čl. 38 – ochrana spotřebitele, čl. 41 – právo na řádnou správu věcí veřejných atd.... ), není možno v rámci EU a členských států EU připustit a tolerovat svévolné, nelegitimní a netransparentní rozhodovací procesy či vytváření podhoubí k těmto.
Organizace HABEAS CORPUS dostala od mezinárodního kongresu zadání mimo jiné prozkoumat kvalitu a dostupnost kontroly legislativního procesu v ČR, s čímž úzce souvisí i transparentnost příslušných personálních a legislativních procesů. Chrámy spravedlnosti trpí v ČR povážlivými trhlinami a tyto se zvětšují, což vyvolává oprávněně rostoucí znepokojení. Počet excesů páchaných „odborníky“ z profesních komor stále roste.  Dále, vzhledem ke skutečnosti, že jeden z hlavních hybatelů scény v ČR p. Petr Kellner je důvodně podezřelý z kolaborace s vládnoucím čínským komunistickým režimem, který porušuje mezinárodní právo, zavírá lidi do koncentračních táborů a dopouští se řady vražd, je požadavek na poskytnutí informací zcela legitimní.

Odpověď:
K Vašim dotazům ze dne 8. listopadu 2020 podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, Vám sděluji následující:
„1)       Kdo a na základě jakých konkrétních skutečností vkládá data  do „Rapid Alert System for Food and Feed, zkr. RASFF?“
Členy systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (dále jen „RASFF“) jsou členské státy EU a EFTA, Švýcarsko, Evropská komise (dále jen „EK“) a EFSA. Ve všech členských státech a v EK byla vytvořena kontaktní místa. V souladu s Nařízením EP a R 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, mají kontaktní místa členských států za povinnost pomocí systému neprodleně oznámit EK informaci o tom, že existuje vážné přímé nebo nepřímé riziko pro lidské zdraví vyplývající z potraviny nebo krmiva, tedy na základě výsledků úředních kontrol. Oznámení je následně verifikováno EK
a rozesláno ostatním členům systému. EFSA může doplnit oznámení o vědeckou nebo technickou informaci. Informace do RASFF vkládají členové sítě. V ČR jsou to dozorové orgány (SZPI, SVS, ÚKZÚZ a OOVZ).
„2)       Kdo provozuje systém RASFF?“
Systém je provozován EK.
„3)       Kdo je zodpovědný za správnost dat vkládaných do systému RASFF?“
V souladu s Prováděcím nařízením Komise (EU) 2019/1715, kterým se stanoví pravidla pro fungování systému pro správu informací o úředních kontrolách a jeho systémových složek, každý člen sítě odpovídá za údaje, informace a dokumenty, které jeho kontaktní místo nebo uživatelé, kteří jednají v rámci jeho zodpovědnosti, vložili do příslušné složky nebo v této složce vytvořili.
„4)       Kdo, za jakým účelem na základě jakého rozhodnutí vytvořil „Pracovní skupinu pro nové potraviny při Evropské komisi (Directorate-General for Health and Food Safety), kdo jsou členové této skupiny (jmenovitě), kdo a z čeho je platí?“
Pracovní skupina pro nové potraviny byla vytvořena EK k dosažení harmonizovaného přístupu v oblasti nových potravin, která je samostatným povinným subjektem.
Členy pracovní skupiny jsou kompetentní úřady odpovědné za implementaci Prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2018/456 pomocí kterého je určován status nových potravin. V příloze přikládám seznam těchto úřadů. Přítomnost úřadů na jednáních je dobrovolná a je vykonávána v rámci úřední činnosti. Na jednáních jsou úřady zastupovány úředními osobami, které nepobírají plat za účast na jednání nad rámec svého platového ohodnocení za výkon úřední činnosti.
„Jakým způsobem konkrétně ověřuje Váš úřad správnost dat vložených do „Rapid Alert System for Food and Feed“, zkr. RASFF vnitrostátními a zahraničními subjekty?“
Ministerstvo zemědělství nijak neověřuje správnost dat vložených do RASFF, není kontaktním místem pro tento systém. Za správnost zodpovídá ten, kdo informace do systému vkládá (viz výše).
„Do systému RASFF jste dne 7. 1. 2014 (6. 1. 2014) uložili informační oznámení České republiky č. 2014.0013 – Nepovolená složka nového typu Coriolus versicolor ve výživovém doplňku z Velké Británie. Název označení výrobku: CORIOLUS – MRL, Coriolus versicolor, outkovka pestrá, plastová lahvička s obsahem 90 ks tablet, hmotnost 68,4 g, datum minimální trvanlivosti: 18/04/2016, výrobce: MRL Mycology Research Laboratories Ltd., Velká Británie.
- na základě jakých konkrétních skutečností jste uvedenou informaci do RASFF vložili?Doložte konkrétní skutečnosti.
- zda shora uvedená informace je v současné době v RASFF stále ještě uložena? Pokud ano, na základě jakých konkrétních skutečností. Pokud nikoli, kdy a na základě jakých konkrétních skutečností byla vymazána?“
Informaci vložila Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) na základě výsledku úřední kontroly. Ministerstvo zemědělství nevkládá do systému oznámení ani neprovádí dozorovou činnost. SZPI je samostatným povinným subjektem.
I na veřejné verzi portálu RASFF je možné notifikaci 2014.0013 dohledat (https://webgate.ec.europa.eu/rasff-window/portal/?event=searchForm&cleanSearch=1). To znamená, že je oznámení v systému vloženo.
„5)       Jakým způsobem a zda vůbec jste promítli do RASFF skutečnost, že v dalším řízení po právní moci rozsudku Městského soudu v Praze čj: 8A 28/2014-110-115 ze dne 22. 6. 2017 bylo zrušeno i napadené zákazové opatření číslo P 180-10285/13/C ze dne 2. 12. 2013, na základě kterého byl zákaz DS Coriolus versicolor do RASFF vložen a to rozhodnutím o odvolání proti opatření č. P 180-10285/C ze dne 2. 12. 2013, čj: SZPI/AF 182-76 ze dne 17. 7. 2019, kterým byl zákaz DS s Coriolus versicolor zrušen s konečnou platností.“
Viz odpověď k otázce č.4.
„6)       Doložte, na základě jakých podkladů požádala Česká republika (kdo konkrétně za Českou republiku) o zařazení problematiky Coriolus versicolor do programu setkání pracovní skupiny pro nové potraviny při Evropské komisi (Directorate-General for Health and Food Safety), které se mělo konat ve dnech 1. -2. 7. 2020 a následně  dne 8. 9. 2020. Doložte též zápis z jednání této pracovní skupiny ze dne 1. -2. 7. 2020 a ze dne 8. 9. 2020, příp. jakýchkoliv jiných dnů, na které bylo toto jednání přesunuto či ve kterých dále pokračovalo či navazovalo. Které osoby se konkrétně shora uvedených jednání účastnily a co bylo výsledkem těchto jednání.“
Bod byl začleněn do programu Evropskou komisí z důvodu podané české žádosti o rozhodnutí o statusu Coriolu dle čl. 5 Nařízení EP a R 2015/2283 o nových potravinách.
EK chtěla o žádosti informovat další členské státy a problematiku s nimi prodiskutovat. V příloze zasílám zápis bodů „Coriolis versicolor“ z červencového a zářijového jednání. Jmenný seznam osob, které se jednání zúčastnili, nemá Ministerstvo zemědělství k dispozici.
„7)       Doložte, na základě jakých podkladů zařadilo Estonsko Coriolus versicolor v roce 2018 do RASFF, údajně jde o RASFF č. 2018.0085-nepovolená nová složka Coriolus versicolor ve výživovém doplňku z USA, neboť jde o skutečnost nastalé až po nabytí právní moci rozsudku Městského soudu v Praze čj: 8A 28/2014-110-115 ze dne 22. 6. 2017, kterým bylo zrušeno napadené české zákazové opatření číslo P 180-10285/13/C ze dne 2. 12. 2013 a takto závažné skutečnosti by měly být v RASFF komunikovány. Doložte, že byly komunikovány, a to i ve vztahu k původnímu, v RASFF do současnosti stále uváděnému českému zákazovému zápisu z listopadu/prosince 2013. Pokud nebyly, tak proč, vč. toho, kdo je zodpovědný za udržování stavu neodpovídajícímu stavu faktickému.“
S takto formulovaným dotazem se musíte obrátit na Estonský kompetentní úřad. Dle záznamu v RASFF Estonsko provedlo oznámení z důvodu přítomnosti nepovolené nové složky potravin Coriolus versicolor v doplňku stravy.
„8)       Z jakých důvodů nebyl HABEAS CORPUS pozván na jednání „Pracovní skupiny pro nové potraviny při Evropské komisi (Directorate-General for Health and Food Safety), dále jen „Pracovní skupina“, které se konalo ve dnech 1. – 2. 7. 2020 a 8. 9. 2020? Kdy a kde se bude konat  další jednání „Pracovní skupiny“?
Z jakých důvodů byli či proč nebyli pozváni zástupci obchodníků a úřadů ze států, kde je Coriolus volně v prodeji, a to i přes původní zápis a stále českou stranou do dnešního dne nezneplatněný zápis v RASFF z roku 2013, kterým byl prodej v ČR protiprávně zakázán, čímž došlo k narušení principu rovnosti tržních podmínek, volného pohybu zboží, diskriminační narušení principu harmonizace vnitrounijního obchodu,  a rovněž došlo k poškození spotřebitelů, kterým byl protiprávně odepřen přístup k dosud používané potravině.
HABEAS CORPUS  by se tohoto jednání rád zúčastnil, neboť je držitelem důkazů, které vyvrací názory „Pracovní skupiny“, že Coriolus versicolor je potravinou nového typu, neboť potravinou nového typu nikdy nebyl, není, ani být nemůže.“
Jednání Pracovní skupiny pro nové potraviny je uspořádáváno EK a jsou na něm projednávány interní záležitosti členských států, žádosti provozovatelů potravinářských podniků, které mohou obsahovat obchodní tajemství a záležitosti, které jsou v legislativním procesu. Zváni jsou zástupci kompetentních úřadů. Zástupci průmyslu na jednání nejsou zváni. Pozvánky na jednání zasílá EK a jsou plně v jejich režii.
Další jednání Pracovní skupiny by se mělo konat v prosinci elektronickou formou, datum ještě nebylo ze strany EK upřesněno.
„9)       Jakým způsobem probíhalo a probíhá šetření a zjišťování příslušných orgánů EU a národních států ohledně Coriolus versicolor a za účelem zjištění, jakou potravinu dát či nedat na seznam potravin  nového typu? Ptal se někdo někdy obchodníků s Coriolus versicolor obchodujících s touto potravinou v zemích EU (a to i před datem 1997)?
Jak se pracuje s evidencí dokládající obchodování se složkou před rozhodným datem v roce 1997, kterou má již několik let k dispozici české Ministerstvo zemědělství (mj. ceníky ze Španělska z roku 1991, čestná prohlášení výrobců a prodejců)? Jak jsou zohledněny skartační lhůty ve smyslu souladu s obecnými principy na aplikovatelnost práva?“
Je povinností provozovatele potravinářského podniku zajistit, aby ve všech fázích výroby, zpracování a distribuce potraviny splňovaly požadavky potravinového práva. Není tedy povinností úřadů provádět vlastní šetření o historii konzumace mezi provozovateli potravinářských podniků. Pokud kompetentní úřady nemají k dispozici informace o konzumaci ve významné míře před 15. květnem 1997, je potravina považována za „novou“. Provozovatel pak může dodat dokumentaci prokazující historii konzumace, když ji má k dispozici. Ministerstvo zemědělství následně ještě konzultuje v rámci šetření národní právní předpisy, Registr rozhodnutí hlavního hygienika a informace poskytnuté členskými státy. Před rokem 2015 byla agenda nových potravin řešena Ministerstvem zdravotnictví, které je samostatným povinným subjektem. Otázky na průběh šetření před rokem 2015 jsou tedy v působnosti Ministerstva zdravotnictví.
Kompetentní úřady v rámci EU se při určování statusu nových potravin řídí Prováděcím nařízením Komise (EU) 2018/456 o procedurálních krocích konzultačního postupu pro určování statusu nových potravin v souladu s nařízením EP a R (EU) 2015/2283 o nových potravinách.
S evidencí dokládající obchodování se složkou Outkovka pestrá se pracuje tak, že je součástí spisu čj. SZPI/AF182-79/2014 týkajícího se opatření SZPI. Evidence byla sdělena EK a členským státům. Tyto podklady jsou součástí probíhajícího řízení, proto nepodléhají skartačním lhůtám.
(Přílohy: 1. seznam kompetentních úřadů.pdf; 2. Zpráva z jednání - Coriolus.pdf)

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím dle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, tímto žádám Ministerstvo zemědělství (dále jako “povinný subjekt”) o poskytnutí níže vymezených informací.
Na stránce povinného subjektu na sociální síti Facebook, dostupné na odkazu https://www.facebook.com/ministerstvozemedelstvicr (dále jen „Facebooková stránka“) bylo povinným subjektem dne 2.11.2020 zveřejněn příspěvek s textem:
“Předposlední letošní číslo Zpráv z MZe:
⇒ Strop pro dotace, krok správným směrem?
⇒ Miliardy pro rodinné farmy
⇒ Vaječný aktivismus
➡ https://1url.cz/VzIS7 “
a přiloženou fotografií (dále jako “fotografie”) titulní strany čísla “ZPRÁV z ministerstva zemědělství”.
Pod výše uvedený příspěvek na Facebookové stránce povinný subjekt později uváděl vlastní komentáře fotografie obsahující následující text: “Do klecových chovů není možné libovolně vstupovat. Je to z důvodu hygieny a zejména jako prevence proti zavlečení infekčních chorob do chovů. Chovy pravidelně kontrolují inspektoři Státní veterinární správy. Fotka zároveň ukazuje možné budoucí trendy vývoje chovu nosnic v ČR.” (dále jen “komentář”).
Žádám tímto o poskytnutí následujících informací:
1) Jména všech zaměstnanců povinného subjektu, nebo osob v obdobném postavení jako zaměstnanci (externí poskytovatelé), kteří spravují Facebookové stránky.
2) Která z osob uvedených v bodě 1 zveřejnila za povinný subjekt výše uvedený komentář?
3) Jméno zaměstnance povinného subjektu, který fotografii pořídil, datum pořízení fotografie, a místo pořízení fotografie (postačí určením obce a obchodního názvu chovatele vyfocených slepic).
4) Byla fotografie po jejím originálním pořízení graficky upravována? Pokud ano, jak?

Odpověď:
Žádostí podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ze dne 9. listopadu 2020, jste se obrátil na Ministerstvo zemědělství (dále jen „MZe“) s požadavkem na sdělení následujících informací:
„1) Jména všech zaměstnanců povinného subjektu, nebo osob v obdobném postavení jako zaměstnanci (externí poskytovatelé), kteří spravují Facebookové stránky.
2) Která z osob uvedených v bodě 1 zveřejnila za povinný subjekt výše uvedený komentář?
3) Jméno zaměstnance povinného subjektu, který fotografii pořídil, datum pořízení fotografie, a místo pořízení fotografie (postačí určením obce a obchodního názvu chovatele vyfocených slepic).
4) Byla fotografie po jejím originálním pořízení graficky upravována? Pokud ano, jak?“.
K dotazu č. 1) uvádím, že facebookový profil MZe spravují zaměstnanci tiskového oddělení MZe, externí poskytovatelé využíváni nejsou.
K dotazu č. 2) sděluji, že komentář zveřejnil zaměstnanec tiskového oddělení MZe.
K dotazu č. 3) uvádím, že fotografii pořídil zaměstnanec tiskového oddělení MZe, a to ve středu 28. října 2020 v dopoledních hodinách na farmě v blízkosti Prahy.
K dotazu č. 4) uvádím, že fotografie nebyla graficky upravována.

 

Dotaz:
Žádost o informace dle zákona č. 106/1999 Sb.
1. Žadatel dle zákona o svobodném přístupu k informacím č. 106/1999 Sb. (dále jen INFZ) požaduji přímé poskytnutí následujících informací ve smyslu ustanovení § 6/2 INFZ:
2. Poskytnutí informace, kdy (časové rozpětí v týdnech prosím) dochází k první seči jarní trávy (tzv. otava, květen?) a kdy k seči druhé? (červen?) A to pro klimatické podmínky ČR a v letech 1992 až 1996. Lokalita Přerov.
3. Poskytnutí informace, kdy (časové rozpětí v týdnech prosím) dochází k sklizni posečením u obilí? (červenec až srpen) A to pro klimatické podmínky ČR a v letech 1992 až 1996. Lokalita Přerov.
4. Pakliže některé termíny (otava?) nejsou přesné, tak prosím o jejich opravu / upřesnění.
Děkuji za pochopení.

Odpověď:
K Vaší žádosti podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, sděluji, že Ministerstvo zemědělství (dále jen „MZe“) požadované informace nesleduje, nemá je povinnost sledovat a nemá je k tudíž k dispozici.
Na základě doplňujícího dotazu však resortní organizace poskytla MZe údaje ze svých pokusných stanic, přičemž nejbližší k Vámi požadované lokalitě „Přerov“ je stanice Věrovany u Dubu nad Moravou. Proto k Vašemu prvnímu dotazu sděluji, že k první seči jarní trávy na tamní stanici docházelo mezi 21. květnem až 5. červnem, ke druhé seči trávy  (tj. otavy) pak došlo mezi 8. až 24. červencem. K Vašemu druhému dotazu sděluji, že ke sklizni posečením obilí (k dispozici jsou údaje za pšenici jarní a ozimou a ječmen jarní) docházelo mezi 13. červencem až 19. srpnem.

 

Dotaz:
Poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb. O svobodném přístupu k informacím.
Dne 17.12.2019 jsem zaslal datovou zprávou ID 735985185 svoje stanovisko k rozhodnutí. Do dnešního dne jsem neobdržel žádnou reakci.
Dle výše uvedeného zákona žádám o zaslání následující informace:
Zaslání soupisu všech dokumentů ve spisu vedenému k mému podání ze dne 17.12.2019 podaném datovou zprávou ID 735985185.

Odpověď:
Na základě Vaší žádosti o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, Vám zasílám požadovaný soupis dokumentů vedených na Ministerstvu zemědělství ve spisu, ve kterém je veden i Vámi podaný dokument ze dne 17. prosince 2019.
Jedná se o spis č. 8RV18441/2019-14132, ve kterém jsou evidovány následující dokumenty:
Č.j. 43229/2019-MZE, F. V. - odvolání les, ze dne 16. 8. 2019 – přijatý od SZIF
Č.j. 47757/2019-MZE, Stanovisko k doplnění odvolání vratka les – V. F., ze dne 17. 9. 2019 – přijatý od SZIF  
Č.j. 58771/2019-MZE, Doplnění odvolání vratka les V. F., ze dne 8. 11. 2019 – přijatý od SZIF
Č.j. 61286/2019-MZE-14132, Rozhodnutí o odvolání, ze dne 21. 11. 2019 – vypravený z MZe Ing. V. F. a na SZIF, odbor legislativně právní
Č.j. 66381/2019-MZE, stanovisko k rozhodnutí o odvolání, ze dne 17. 12. 2019 – přijatý od Ing. V. F.

 

Dotaz:
Som študentka Veterinárnej a farmaceutickej univerzity v Brne magisterského odboru Ochrany zvierat a welfare. Vypracovávam diplomovú  prácu na téma Vývojové trendy v usmrcování toulavých psů, koček a  dalších nežádoucích druhů zvířat v honitbách. Ako žiadateľ sa domáham  poskytnutia informácií od Ministerstva zemědělství v zmysle zákona č.  106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. 
Chcela by som Vás požiadať o poskytnutie mysliveckého hospodárenia za jednotlivé kraje Českej republiky  podľa rokov. Poprosím Vás o  zaslanie požadovaných dát za obdobie posledných 11 rokov (2009-2019), elektronickou  formou na e-mail. Údaje o ktoré žiadam sú počty usmrtených túlavých  psov, mačiek a invazívnych druhov zvierat (mýval severný, psík mývalovitý, norek americký, nutria riečna) v honitbách, počet držiteľov  platných loveckých lístkov vykonávajúcich v honitbe právo myslivosti,  počty a výmery honitieb podľa druhov honebnej plochy, stavy psov s loveckou upotrebiteľnosťou a výskyt ďalších  druhov zveri a ich lov, poprípade nejaké zaujímavosti, ktoré máte k  týmto údajom k dispozícii. Budem Vám veľmi vďačná.

Odpověď:
Ministerstvo zemědělství obdrželo dne 12. listopadu 2020 Vaši žádost ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ“), v níž požadujete „poskytnutí mysliveckého hospodaření za jednotlivé kraje České republiky podle let.“
Ministerstvo zemědělství (dále jen „MZe“) může poskytnout údaje souhrnně za celou Českou republiku, které jsou volně k dispozici na webových stránkách MZe (http://portal.mze.cz/public/web/mze/lesy/myslivost/statistika/). Současně upozorňuji, že tato data jsou bez dat za Národní parky, které spadají do působnosti Ministerstva životního prostředí. Souhrnná data za celou Českou republiku zveřejňuje na webových stránkách Český statistický úřad (https://www.czso.cz/csu/czso/zakladni-udaje-o-honitbach-stavu-a-lovu-zvere-od-1-4-2019-do-31-3-2020).
Pokud požadujete údaje za nižší organizační jednotky, kterými jsou v tomto případě kraje, musíte učinit podání u jednotlivých krajských úřadů. Krajské úřady jsou zpravodajskými jednotkami, které MZe poskytují individuální údaje, které je MZe povinno chránit podle § 17 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, a tudíž Vám nemohou být poskytnuta.
S ohledem na skutečnost, že Vámi požadovaná informace se nevztahuje k působnosti MZe, Vaše žádost o poskytnutí informací se podle § 14 odst. 5 písm. c) InfZ odkládá. Proti tomuto sdělení lze v souladu s § 16a odst. 3 písm. a) InfZ podat stížnost k MZe ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení sdělení.

 

Dotaz:
Poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb. O svobodném přístupu k informacím – doplnění k.č.j. 59087/2020/MZE-14131
Děkuji za Vaši odpověď.
Asi jsem se v žádosti nevyjádřil přesně. Očekával jsem, že mé podání bude vyřizováno v jiném spisu, a to z tohoto důvodu.
Datová zpráva ID 735985185 byla určena Oddělení kontrol a stížností. Byla zaslána až po rozhodnutí o odvolání a nevím tedy, proč je založena v tomto spisu, a ne ve spisu oddělení kontrol a stížností.
Žádám tedy o zaslání dokumentů oddělení kontrol a stížností, které existují k tomuto mému konkrétnímu podání, především doklady o tom, jak bylo toto mé podání oddělením kontrol a stížností vypořádáno.

Odpověď:
Podáním ze dne 20. listopadu 2020 podle zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ“), jste se obrátil na Ministerstvo zemědělství s žádostí o zaslání dokumentů oddělení kontrol a (evidence) stížností, které toto oddělení spravuje v souvislosti s Vaším podáním ze dne 17. prosince 2019 nazvaným „stanovisko k rozhodnutí č.j. 61286/2019-MZE-14132“  (dále jen „stanovisko“) a navazujete na Vaši předchozí žádost podle InfZ ze dne 13. listopadu 2020, která byla vyřízena odpovědí č. j. 59087/2020-MZE-14131 ze dne 18. listopadu 2020.
K výše uvedené žádosti Vám sděluji, že oddělení kontrol a evidence stížností vzhledem ke skutečnosti, že Vaše stanovisko bylo v souladu s organizačním řádem předáno k vyřízení věcně příslušnému útvaru, kterým je odbor environmentálních podpor PRV, nevede spis s výše zmíněným stanoviskem a rovněž ani nedisponuje žádnými materiály v této věci. Z tohoto důvodu Vám tedy nemohou být požadované dokumenty poskytnuty.

 

Dotaz:
Žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím.
Obracím se na Vás s dotazem ohledně vyhlášeného nouzového stavu, který platí od pondělí 5. října 2020 0.00 hodin na území České republiky z důvodu zhoršení epidemické situace v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2,
Žádám Vás o informaci, kolik zaměstnanců působí v rámci Ministerstva zemědělství k dnešnímu dni. Dále bych se chtěla dotázat, jak vysoký počet zaměstnanců Ministerstva zemědělství (v absolutních číslech či procentech) momentálně pracuje z domova.
Velmi Vám děkuji a budu se těšit na Vaši odpověď.

Odpověď:
Dne 25. listopadu 2020 jsem obdržel Vaši žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a to v souvislosti s vyhlášeným nouzovým stavem na území České republiky z důvodu zhoršení epidemické situace v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2s. V rámci své žádosti jste požádala o informaci o aktuálním počtu zaměstnanců ke dni 25. listopadu 2020 a dále
o informaci, kolik z těchto zaměstnanců momentálně pracuje z domova.
K Vašemu dotazu Vám sděluji, že ke dni 25. listopadu 2020 má Ministerstvo zemědělství 684 zaměstnanců (zaměstnanci se pro účely tohoto sdělení rozumí jak státní zaměstnanci ve služebním poměru, tak zaměstnanci v pracovním poměru). K uvedenému dni je uzavřeno 540 dohod o výkonu služby či práce z jiného místa z důvodu zamezení šíření nákazy onemocněním Covid-19. V Ministerstvu zemědělství je nastaven systém rotování zaměstnanců, kdy vždy část zaměstnanců pracuje z domova a část zaměstnanců vykonává službu či práci v sídle úřadu. Vyjma několika zaměstnanců, kde jejich zdravotní stav či osobní situace (sdílená domácnost s vážně nemocnou osobou či osobou ve velmi pokročilém věku) odůvodňují s ohledem na riziko nákazy onemocněním Covid-19 výkon služby či práce z domova po celou stanovenou služební či pracovní dobu, pracují tedy zaměstnanci střídavě z domova a v místě sídla úřadu v pravidelných předem stanovených intervalech.

 

Dotaz:
Žádám vás o informace podle zákona č. 106/1999 Sb.:
1) Co je pravdy na tom, co šíří na FB europoslanec D. - viz příloha
2) Pokud je to pravda, co se tím pro nás, občany změní?
„Brusel zakázal prodej králičího a drůbežího masa přímo z farem
EU se ráda chlubí tvrzením, že podporuje malé a zejména rodinné farmy. O lživosti tohoto tvrzení se spotřebitelé bohužel budou moci přesvědčit 1. 1. 2021, kdy už jim zemědělci nebudou moci prodat na statku králičí a drůbeží maso ze zvířat, která sami chovají a porážejí. Evropská komise odmítla prodloužit výjimku, která zemědělcům umožňovala na statku porážet a opracovávat králíky drůbež jako slepice a kuřata, kachny, husy nebo krůty. A přímo je prodávat spotřebitelům.“

Odpověď:
Ministerstvo zemědělství obdrželo dne 26. listopadu 2020 Vaši žádost ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, týkající se poskytnutí informací o možném zákazu prodeje králičího a drůbežího masa přímo z farem.
V této souvislosti platí, že v souladu s platnou legislativou může na základě výjimky výrobce přímo dodávat malá množství masa z drůbeže a zajícovců, poražených na farmě, konečnému spotřebiteli nebo místnímu maloobchodu, který dodává toto maso přímo konečnému spotřebiteli jako čerstvé maso. V tomto případě se nevyžaduje schválení ani úřední veterinární prohlídka. Je tak tedy umožněno dodávat konečnému spotřebiteli maso, nikoli však masné výrobky nebo masné polotovary ze zvířat, která nebyla poražena na schválených jatkách a jejichž maso neprošlo veterinární prohlídkou. Tato výjimka je časově neomezená.
Z výše uvedeného pak existuje výjimka pro území Francie, jejíž platnost je omezena do 31. 12. 2020. Tato výjimka však nikdy nebyla aplikována v České republice. Její ukončení tedy nebude mít žádný vliv na producenty v České republice.
Informace ve Vámi zaslaném dokumentu tedy není pravdivá a pro občany České republiky se nic oproti stávajícímu stavu nezmění. I nadále bude možné beze změn uvádět na trh čerstvé maso drůbeže, králíků a nutrií poražených mimo schválená jatka a bez veterinární prohlídky, a to v souladu s vyhláškou č. 289/2007 Sb. o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty, které nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy Evropských společenství, ve znění pozdějších předpisů.

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informací dle Zákona č.I06/1999 Sb., O svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů
Na portálu www.eagri.cz se v sekci Publikace a dokumenty - Ostatní publikace – Výzkumné úkoly - Výzkumné úkoly-včelařství nachází Závěrečné zprávy k zabezpečení plošného vyhodnocení činnosti léčebných postupů a rezistence léčiv užívaných proti onemocnění včel varroázou. Bohužel poslední zveřejněná závěrečná zpráva je z roku 2013.
Žádám o sdělení následujících informací:
1) Pokračuje či pokračoval ještě smluvní stav mezi MZe ČR a VÚVČ v Dole k zabezpečení plošného vyhodnocení účinnosti léčebných postupů a rezistence léčiv užívaných proti onemocnění včel varroázou i po roce 2013?
2) Pokud tento smluvní stav pokračoval ještě po roce 2013, o jaké roky se konkrétně jednalo (až do současnosti)?
3) Pokud tento smluvní stav pokračoval ještě po roce 2013, kde je možno nalézt zveřejnění závěrečných zpráv, vyplývajících z tohoto smluvního vztahu?
4) Pokud tyto závěrečné zprávy nejsou nikde zveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup k těmto zprávám, žádám o jejich zaslání v elektronické formě.

Odpověď:
Ministerstvo zemědělství obdrželo Vaši žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, týkajících se výzkumných úkolů Ministerstva zemědělství (dále jen „MZe“) v oblasti včelařství po roce 2013, a to:
1. Pokračuje či pokračoval ještě smluvní stav mezi MZe ČR a VÚVČ v Dole k zabezpečení plošného vyhodnocení účinnosti léčebných postupů a rezistence léčiv užívaných proti onemocnění včel varroázou i po roce 2013?
2. Pokud tento smluvní stav pokračoval ještě po roce 2013, o jaké roky se konkrétně jednalo (až do současnosti)?
3. Pokud tento smluvní stav pokračoval ještě po roce 2013, kde je možno nalézt zveřejnění závěrečných zpráv vyplývajících z tohoto smluvního vztahu?
4. Pokud tyto závěrečné zprávy nejsou nikde zveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup k těmto zprávám, žádám o jejich zaslání v elektronické formě.
K bodu 1 a 2 Vám sděluji, že smluvní stav pokračoval a projekty zabývající se zabezpečením plošného vyhodnocení účinnosti léčebných postupů a rezistence léčiv užívaných proti onemocnění včel varroázou byly Výzkumným ústavem včelařským, s. r. o., v Dole řešeny pro MZe v letech 2014 (jednoletý projekt), 2015 (jednoletý projekt) a v letech 2016 – 2018 (tříletý projekt). Od roku 2018 MZe již nezadávalo žádnou veřejnou zakázku na toto téma.
K bodu 3 Vám sděluji, že na webových stránkách MZe nejsou tyto zprávy zveřejněny.
K bodu 4 Vám v příloze poskytuji „Závěrečné zprávy“ z výše uvedených projektů za jednotlivé roky 2014 a 2015 a rovněž za období 2016 – 2018.
(Přílohy: 1. Závěrečná zpráva za rok 2014; 2. Závěrečná zpráva za rok 2015; 3. Závěrečná zpráva za roky 2016 – 2018)