Zápis z 5. jednání ABK

od 10.00 hodin, Mze v Kolegiu ministra

Účastníci jednání:

• Ing. Josef Stehlík, poradce ministra zemědělství – řídil schůzi
• Ing. Petr Krogman, člen výboru Svazu marginálních oblastí ČR
• Ing. Martin Pýcha, tajemník Zemědělského svazu ČR 
• Ing. Marcela Nachtmanová, ředitelka odboru auditu a supervize Mze
• JUDr. Jan Rouček, právník MZe
• Ing. Jaroslav Šebek, tajemník Asociace soukromého zemědělství ČR
• Ing. Jiří Felčárek, zástupce Agrární komory ČR
• Omluveni:
• Ing. Stanislav Němec, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR, předseda ABK
• Ing. Tomáš Kreutzer, ředitel úřadu Potravinářská komora ČR
• MVDr. František Sikyta, poradce ministra MZe
• Jaroslav Trávníček, zástupce Společnosti mladých agrárníků ČR

Zahájeno v 10.00 hodin

1)     Plnění úkolů ze 4. jednání ABK

J.Šebek:uvedl postup plnění úkolů z minulé schůze ABK.

Připravil návrh dopisu k ministrovi s návrhy na legislativní úpravy za účelem zjednodušení administrativy zejména co se týká rostlinolékařských předpisů, který předá předsedovi ABK.

Reakce z ÚKZÚZ ani ze SRS (viz žádosti ABK o dopracování některých bodů - ochrana včel, další zjednodušení evidence hnojiv do termínu dnešního jednání nepřišly. Úkol trvá.

J.Stehlík:okomentoval odpověď SZIF na žádost ABK ze 7.5. o konstruktivnější spolupráci a řešení navrhované problematiky s ABK.

Shrnutí reakce SZIF:

Mléčné kvóty - SZIF částečně našel zjednodušující řešení, není však dostatečné

Sdružené dodávky mléka (SDM) – beze změny, názor Mze je ale jiný. Bude se proto pokračovat v jednání. Na příště pozvat k tomuto bodu metodika Mze (ing. Machek). Pozvánku zajistí Mze.

Zákresy do map – beze změny, ABK však argumentaci SZIF nepovažuje za dostatečnou a trvá na zrušení povinnosti zákresů do map při podání žádosti o dotaci – neodporuje to stávající legislativě.

Ověřování podpisů – opět beze změny, SZIF nemá dostatečné argumenty

Nevyžadovat souhlas vlastníka pozemku při pouhé změně technologie bez SP – SZIF věc vyřešil uspokojivě

Přístup do externích registrů – SZIF postupně řeší 

Informoval o dopisu ředitele SZIF se žádostí o schůzku s  předsedou ABK.

 

J.Rouček:jednal se SZIF k požadavku zavedení lhůt k vyřizování žádostí a stížností ze strany zemědělců vůči Fondu. SZIF má úkol zde připravit nové stanovisko.

P.Krogman:odkazuje na návrh vyjádření ABK k odpovědi SZIF (rozesláno členům ABK). Konstatuje, že SZIF opět nepřistoupil dostatečně efektivně k úkolům ABK.

ABK konstatuje opakované nesplnění zadání ze strany SZIF.

Ředitel SZIF T.Révesz bude pozván na příští jednání ABK dne 4.6.2008 (začíná v 10.00 hodin) a to od 12.00 hodin. V 11.00 hodin bude přizván Ing. Machek (Mze, odbor živočišných komodit), popř. další kompetentní pracovníci Mze k otázce SDM.

Charta práv farmáře – přeložený materiál členové ABK již obdrželi emailem. V současné době bez komentáře. Bude předmětem příštích jednání ABK.

Administrativa spojená s Cross-compliance

J.Stehlík:zpracuje zprávu o vývoji příprav C-C a stanovisko během příštího týdne. Rozešle členům ABK.

Informoval o exkurzi zástupců Mze v Bavorsku a Sasku, kde zjednodušená varianta C-C bez větších problémů s EK funguje. Popsal jednoduchou formu místních kontrol a jejich průběh, která odpovídá návrhu poradců ministra.

Vyřizování podnětů veřejnosti na ABK

JUDr. Rouček: pokud věc bude náležet jinému resortu, než Mze, formou dopisu ministra se obrátíme se žádostí o prověření na příslušné ministerstvo. Mze již zajistilo odpovědi autorům podnětů s tím, že o konečném výsledku budou informováni.

Prezentace ABK na veřejnosti

J.Stehlík: konstatoval nízkou prezentaci ABK, chybí oficiální tiskové zprávy, medializace ABK na webu Mze se připravuje (v souvislosti s plánovanou celkovou modifikací webu Mze). 

J.Šebek zajistí tiskovou zprávu z jednání ABK, kterou Mze zveřejní.

 

2)     jednání se zástupci Státní veterinární správy ČR

Za SVS ČR přítomni:

• MVDr. Semerád
• Mgr. Souček
• MVDr. Pešán
• (pozvaný ředitel MVDr. Malena nepřítomen)

J.Stehlík:v rámci přípravy na jednání připomněl dosavadní přehled navrhovaných bodů k jednání (viz přípomínky ZS, SMO a ASZ). SVS zaslala dopis se 2 návrhy ke zjednodušení (viz příloha), k ostatním bodům se dopředně nevyjádřila.

Výtah z jednání se zástupci SVS

ABK: považuje strukturu KVS a okresních pracovišť za málo pružnou. Proč nejde vše vyřídit na jednom pracovišti? Byly uvedeny příklady chovatelů, které mají zvířata na pomezí hranic mezi dvěma kraji a musí věci vyřizovat na více KVS.

SVS: ví o tomto problému a řeší jej například v Olomouckém kraji. Na žádost ABK budou hledat další možná řešení také na celostátní poradě v příštím týdnu tak, aby přesuny zvířat v rámci jednoho chovatele mezi sousedními kraji mohly být bezproblémové.

Co se však týká výraznější změny struktury nesouhlasí a považuje ji za dobrou už vzhledem k systému řešení opatření proti nákazám, apod. I na okresech jsou všichni zaměstnanci pouze KVS a každý kraj si činnost  a kompetence rozdělí podle potřeby. KVS naopak reagují na požadavky zemědělců a proto také existují okresní pracoviště.

ABK: kritizuje zastaralý systém hlášení do Ústřední evidence zvířat (Hradišťko), složitý systém vyplňování, který zatěžuje zejména menší chovatele. Naopak ve velkých chovech sice systém zvládají, ale jsou hlášení velmi častá a než se vrátí informace z ÚEZ, je složité případné chyby a změny posléze dohledávat. Navrhuje přímé propojení evidence zvířat s chovatelem prostřednictvím portálu eFarmář.

SVS: postupně se rozvíjí emailová komunikace mezi SVS a chovatelem. Značný díl komunikace se již odehrává přes email. Vítá návrh na elektronickou komunikaci přes portál Mze.

ABK: ceny testů na BSE jsou oproti zahraničí vysoké (viz např. Rakousko), chovatelům se vyplatí odvoz jatečných zvířat do zahraničí na porážky. Tato věc obecně není příznivá pro českou ekonomiku, nebyla zde umožněna konkurence tak, aby testy mohly provádět i jiné subjekty než dosavadní tři, které jsou pouze státní. Bylo zaznamenáno odmítnutí nejméně jedné firmy ze strany SVS, která o provádění těchto testů měla zájem. Dále svozová služba SVS funguje jen 2x týdně, provozovatelé menších jatek pak musí mimo svozové dny tyto vzorky vozit na testy sami. ABK navrhuje liberalizaci v testování na BSE a navrhuje zjistit ceny a podmínky dotací v zahraničí.

SVS: fungování svozové linky bude prověřeno tak, aby se tyto věci nestávaly.

Co se týká testů na BSE, neví, že by byl někdo odmítnut tehdy, jestliže splní podmínky pro laboratoř. Jde však o velmi nákladnou záležitost, testy na BSE jsou velmi specifické, jde o práci s podezřelým materiálem, laboratorní zázemí pak již nelze použít pro jiné účely – celkově je to jen teorie. Nedomnívá se, že by se někomu tato záležitost vyplatila. Jde o 160 tisíc vyšetření za rok, z toho 32tisíc je plně hrazeno zemědělcům z dotace (uhynulá zvířata), z toho vyplývá, že by nebyl prostor pro uživení další testovací laboratoře. Navíc nemoc BSE postupně ustupuje. Na testy obecně přispívají ostatní státy EU, informace jsou však jen kusé, dotační systém je zde složitý, EK informace zpětně o systému v jiných zemích neposkytne.

ABK: navrhuje zrušit požadavek na schvalování provozního řádu jatek ze strany SVS. Jde o vnitropodnikovou normu, která by mohla být pouze SVS předávána na vědomí. Je to byrokratické a nepraktické řešení, které v situaci častých změn v těchto dokumentech nelze v praxi dodržet.

Diskuse k rozdílu mezi technologickým řádem, sanitačním řádem, pohotovostním plánem a provozním řádem– bude ještě vydefinováno a posléze stávající požadavek eventuelně přehodnocen.

SVS: doporučuje však ponechat tento požadavek jako možnost nechat si předem prověřit funkčnost celého systému. SVS podá konečné stanovisko písemně.

ABK: navrhuje eliminovat kontroly na základě prokazatelně neoprávněných – opakovaných stížností. Navrhuje zavést systém kaucí či plateb pro stěžovatele při těchto opakovaných kontrolách. Anonymní udání odmítat a nezabývat se jimi. V současné době mají úředníci povinnost vždy vše prověřit, i když je dopředu zřejmé, že jde o nesmysl či neoprávněnou stížnost.

SVS: souhlasí s návrhem ABK. Všechny kontrolní složky se musí zabývat i anonymy, což stojí nemalé státní prostředky, potvrzuje to zkušenostmi z vlastní praxe. Odkazuje na nezbytnost úpravy zákona o státní kontrole, která je nyní v připomínkovém řízení

M.Nachtmannová: upozorňuje na nezbytnost novely správního řádu. Stejné potíže mají ale i v zahraničí, pravděpodobně nikde tato věc není vyřešena. ABK předběžně navrhuje zavést systém poplatků či kaucí v případě opakovaných neodůvodněných podání (například na tentýž subjekt ve stejné věci). K anonymům by se neměl brát zřetel – resp. mělo by záviset na zvážení kontrolního orgánu. Mze toto uplatní jako připomínku v zákoně o státní kontrole, popř. v dalších dotčených předpisech.

ABK: navrhuje eliminovat četnost opakovaných auditů – kontrol v provozech, které zůstávají bez technologických změn. Formální kontroly ztrácejí své účinky – jsou devalvovány, představují pouze náklad a nepřinášejí efekt. Navrhují provádět kontroly pouze v případě změn apod.

SVS: oponuje konkrétními příklady, ve kterých delší nepřítomnost veterináře přinesla zdravotní rizika pro lidi apod. Ověří si četnost dosavadních kontrol u menších provozů a navrhnou systém kontrol dle velkosti provozů – velikosti rizika. Konečné stanovisko pošle písemně.

ABK: navrhuje jednat o zjednodušení prodeje výrobků ze dvora. Také například minijatka, apod. V zahraničí tyto věci fungují, proč to u nás nejde? Jde o výklad evropských předpisů českými úředníky? Snižuje se tím konkurenceschopnost, zákazníci prostě chtějí tyto výrobky a jezdí si zbytečně do zahraničí.  Samozřejmě záleží od množství porážených zvířat v daném místě apod.  

SVS: od loňska je schválena vyhláška o prodeji malých množství (vyhl. č. 289/2007Sb.), která věc začíná trochu řešit (mimo skot a prasata). Připravuje se však další vyhláška (liberálnější úprava) k úpravě podmínek malých provozů, tradičních výrob, provozů s omezením geografického charakteru, jakož i maloobchodů s výrobou - nyní půjde do MPŘ na Mze. V řešení tohoto problému se však zasahuje i do hygieny (HS), což není zcela parketa veterinářů. Při porážkách jde také o ochranu zvířat proti týrání – věc pro ÚKOZ na Mze.

SVS má zde za to, že v současné době již není prostor ke zjednodušení podmínek pro prodej ze dvora a že bylo mnoho věcí již uděláno. Navrhuje prozatím zpracovat „Rukověť“ pro malého zpracovatele vlastních produktů, kde bude vysvětleno, jak má postupovat. Jde také o přístup konkrétního veterináře. Stanovisko bude opět zasláno písemně.

ABK: v rámci projednávaného návrhu vyhlášky o distribuci a používání veterinárních léčiv požaduje racionalizaci jejich evidence, odstranit duplicitní záznamy apod.

SVS: spotřeba léčiv enormně vzrůstá, nejde jen o kvalitu výstupního produktu, ale i celý systém – viz otázka rezistence na antibiotika a potažmo vliv na lidské zdraví. Proto je nutná přesná evidence. Zdůrazňují požadavky a kontroly ze strany EK. Zodpovědnost jde za chovatelem.

SVS je však připravena jednat se zástupci chovatelů (již jsou naplánovány některé schůzky se svazy chovatelů) - podmínky průkazné evidence se budou s nimi cca v červenci řešit. SVS podá písemnou zprávu.

ABK: prohlášení chovatelů prasat, skotu,.. toto považuje za nadbytečnou administrativu, jestliže je k předání na jatkách vždy zapotřebí vyjádření veterináře, které by mělo být rozhodující.

SVS: Jde zatím o doporučující papír, který však nahradí dosavadní veterinární osvědčení, které se plánuje zrušit – to platí pouze pro domácí porážky. Pro dodávky do zahraničí se systém ještě upravuje, ale zřejmě bude zapotřebí obou dokladů.

Diskuse k podmínkám dodávek jatečných zvířat na jatka nebo do shromažďovacích středisek, podmínkám evidence a veterinárních osvědčení.

SVS zjistí podmínky udílení značky EU - země původu u nákupu živočišného materiálu k dalšímu zpracování ze třetích zemí v ČR (EU).  

 

Úkol: SVS ke všem projednávaným bodům zašle v tabulce do příštího jednání ABK písemná stanoviska s návrhy na zjednodušení, popřípadě zdůvodnění k zachování stávajícího stavu.

 

6. schůze ABK se uskuteční 4.6.2008 od 10.00 hodin na Mze.

 

Skončeno ve 14.00 hodin

Zapsal:Ing. Jaroslav Šebek, 21.5.2008

Přílohy: dle textu