Zápis z 13. jednání ABK

Ing. Jindřich Šejvl, zástupce Agrární komory ČR

Ing. Petr Krogman, zástupce Svazu marginálních oblastí ČR

Ing. Marcela Nachtmanová, ředitelka odboru auditu a supervize Mze

Ing. Jaroslav Šebek, tajemník Asociace soukromého zemědělství ČR

Ing. Ivan Horák, zástupce Agrární komory ČR

Ing. Josef Stehlík, poradce ministra zemědělství

Ing. Martin Plášil, poradce ministra zemědělství

Ing. Karol Peša, zástupce odboru Kabinet ministra (v zast. ředitele JUDr. J.Roučka)

Bc. Jaroslav Trávníček, zástupce Společnosti mladých agrárníků ČR

Ing. Martin Pýcha, tajemník Zemědělského svazu ČR

Ing. Tomáš Kreutzer, Potravinářská komora ČR (do 11.30 hodin)

 

Ing. Stanislav Němec, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR, předseda ABK

 

 

 

Informoval o potřebě vyjasnit článek č. 44 nařízení ES k otázce minimálního počtu kontrol CC. Dosavadní výklad Mze byl zatím 1% za každou kontrolovanou směrnici. To by ovšem znamenalo více kontrol, než původně diskutovaných ca 250. Je třeba, aby právníci vyjasnili názor poradců, který plyne z výkladu čl. 44, že 1% může postačovat za každou kontrolní organizaci nebo dokonce za platební agenturu (tj.SZIF).

Kontrola správné zem. praxe (GAEC) je v CC brána základ. Úpravy současných parametrů GAEC jsou nevyhnutelné – viz dopis z EK, který na Mze dorazil již na jaře a kde Brusel kritizuje nevhodnost těchto podmínek. Je třeba nastavit zaměření a počty kontrol k postižení skutečných problémů českého zemědělství – tedy například erozi a nikoli vytvářet další byrokracii.

 

 

 

Na str. 80 brožury je v bodě 6.4. uvedeno, že platby budou blokovány do doby ukončení odvolacího řízení. Jak je to myšleno? Požadavek NNO ve společném dopise ministrovi byl na dodržování harmonogramu výplat bez čekání na výsledky kontrol CC – tj. řešit vratkou.

Proč by se nedalo vydávat rozhodnutí průběžně?

Popsal zkušenosti s kontrolami SZIF a OSS v současné době.

Požaduje, aby rozhodnutí k CC byly vždy jen o vratce. Tj. výplata jakýchkoli dotací nesmí být ovlivněna průběhem kontroly CC. Jinak budou zemědělci rukojmím úředníků. Odvolání nebudou ze strachu podávat, neboť by to znamenalo odložení platby o měsíce.

 

M.Pýcha: požaduje technicky a termínově vyjasnit řešení odvolání.

 

 

Kontrolovaný subjekt může podat námitky ve lhůtě 3-5 dní po provedení kontroly.

Poté následuje odvolání proti rozhodnutí, kde termín odvolání je 14 dní standardně.

SZIF rozhodne v autoremeduře nebo věc předá na Mze, zde ale žádný termín stanoven není. Může se to táhnout měsíce, platba proto nesmí být blokována.

M.Mistr: na Mze bude muset vzniknout speciální odvolací komise k řešení odvolání v CC

 

 

J.Šejvl: zde je třeba zajistit, aby se jednalo o 5 pracovních dní k podání námitek.

M.Plášil: jak se postupuje v případě, že zemědělec odmítne podepsat nebo převzít protokol?

M.Mistr: standardně jako doposud u národních kontrol. Zemědělec může dopsat do zápisu o kontrole své vyjádření.

 

M.Pýcha: kdy bude Charta práv farmáře?

M.Mistr: Chartu se již nepodaří připravit do konce roku, je to složitá záležitost s návazností na další předpisy. Mze ji chce připravit samostatně v průběhu příštího roku – mimo brožuru, neboť přehled práv by se netýkal jen CC, ale všech kontrol obecně.

 

J.Šejvl: požaduje vymezit přehled práv farmáře také do informační brožury, pokud Charta nebude, dle vyjádření zástupců Mze, k 1.1.2009. V brožuře jsou samé povinnosti pro zemědělce nebo práva kontrolních organizací. Musí tam proto být i práva zemědělců. Dále požaduje vyjasnit v brožuře, co znamená termín „vodní tok“.

 

M.Pýcha:  požaduje, aby byly zveřejněny principy výběru podniků ke kontrole – (kritéria analýzy rizik).

M.Mistr:  budou zveřejněny jen principy této analýzy. K úplnému zveřejnění ale nedojde, kritéria určují OSS, jejich 5 až 40. Například jde o zařazení podniku ve zranitelné oblasti (NS), regionální rozmístění, zatížení VDJ/ha, vzdálenost od čističky (u kalů), velikost a zaměření podniku, atd. Analýza ještě půjde ke schválení do OPM.

 

J.Šebek: požádal o vyjasnění termínů ohlašování kontrol dopředu. Zatím se neurčitě hovoří o 2 dnech až 14 dnech. O které kontroly a které OSS ale půjde? Co když zemědělec zrovna požadovaný prostě nemůže (dovolená, nemoc, atd.)? Mnohdy není ani určená osoba nebo zástupce.

M.Mistr: bude to doplněno do jednání MV CC. U ČPI je jasné, že jde o max. 48 hodin, ostatní mohou až 14 dní.

 

P.Krogman: jak budou posuzovány likvidace krajinných prvků? Co znamená „dle historických snímků“ ? Musí se jednat o mapy ne starší 1.1.2009.

J.Urban: bude předmětem vl. nařízení o krajinných prvcích, které bude schvalováno v příštím roce. Od roku 2004 jsme v GAEC zavázáni, že nebudeme likvidovat krajinné prvky, proto od SZIF očekává tento termín.

 

P.Krogman: proč je rozorání stálé pastviny hodnoceno přísněji, než rozorání TTP?

M.Mistr: bude vyjasněno se SZIF.

 

P.Krogman: senáž je hodnocena jako nebezpečná látka? Považuje to za nesmysl. Uskladnění senáže a sena na polích nebo v senících by muselo splňovat požadavky uložení např. jako u ropných látek?

 

P.Krogman: zemědělci musí mít možnost rozdělit si vlastní půdní bloky. Dosud o tom rozhodují úředníci, kteří neznají danou situaci v terénu. Zemědělci byli nuceni ke scelování PB bez ohledu na jejich různorodou svažitost.

 

M.Plášil: pálení rostlinných zbytků – nevhodně nastavené bodování, účelem by mělo být potrestání plošného vypalování např. strnišť a ne jako příklad v brožuře uvedená.bramborová nať na hromádkách a ještě je to považováno za trvalé porušení. Nic tím přece není trvale porušeno, nať je spálena na půdě, které ještě dodám popelem živiny. Nesmyslné nastavení.

 

M.Plášil: ABK projednávala změny u rostlinolékařské péče (zjednodušení evidence POR a prodloužení lhůty na testování postřikovačů, atd.). Tyto úpravy jsou již dohodnuty a budou platit cca od března 2009. Chceme přesto do brožury uvádět současný stav?

M.Mistr: brožura musí být uvedena dle současného stavu legislativy, pokud přijde nějaká změna v průběhu roku, odrazí se to v další brožuře, která bude zasílána všem zemědělcům každý rok.

 

J.Stehlík: Je třeba srovnat disproporce vyhodnocování závažnosti porušení u kontrolních bodů: např. prošlý průkaz způsobilosti pro aplikaci přípravků na ochranu rostlin a naprosto nevhodná aplikace kejdy – obojí je posuzováno jako porušení velké. MZe by si mělo stanovit váhu u jednotlivých požadavků – co je pro nás důležité, je to věc i politického rozhodnutí ministra. A podle toho pak nastavit i hodnocení.

 

J.Stehlík: jak se vlastně posuzuje opakované porušení? Přijde plánovaná CC, potom nápravná kontrola, a poté přijde například ještě kontrola na udání. Jak se to posuzuje a hodnotí?

ČPI – kontrolované požadavky identifikace a evidence zvířat - hodnocení porušení je v procentech. Poradci se domnívají, že bude u EK problém (viz. příklad z dopisu ke GAEC – 1 strom nebo více stromů a jejich vykácení). ČPI měla původně absolutní čísla, potom se zemědělské organizace domluvily na procentech. Vyjasnit.

 

M.Mistr: informoval o mezinárodním semináři k CC. Debatovalo se o možnostech pokusit se více pracovat se zemědělci při prosazování kontrolovaných požadavků na bázi partnerství – tzn. např. používat varovné - vytýkací dopisy, upozornění atd. ještě před uložením sankcí. Jinou variantou je zavedení více kontrolních bodů ale mnohem mírněji posuzovaných. Je to výhledový úkol k diskusi.

 

J.Stehlík: jak je vyřešena míra vyplácení TOP-UP ve vztahu k porušení v CC? Je to vázáno na výši vyplacených SAPS nebo o tom rozhodne členský stát? Mze to musí vyjasnit.

 

J.Stehlík: Mze musí vyjasnit článek 44 – rozsah 1% kontrol. Musí být vypracována právní analýza – viz zápis v bodě 1).

J.Stehlík: informoval o plánované změně od 1.ledna 2009 ve vztahu k ABK. Stávající agenda, kterou vyřizovala asistentka pana ministra L.Walterová bude z důvodu pracovní vytíženosti přesunuta na odbor poradců ministra.

Z odboru poradců se bude jednání ABK zúčastňovat administrativní pracovník, který bude pořizovat zápisy a převezme agendu dosud spravovanou J.Šebkem.