Zápis z 1. jednání Antibyrokratické komise (ABK)

Účastnící jednání:

• Mgr. Petr Gandalovič, ministr zemědělství
• Ing. Stanislav Němec   předseda, Asociace soukromého zemědělství
• Ing. Jindřich Šnejdrla, předseda AK při AK ČR
• Ing. Tomáš Kreutzer, ředitel úřadu Potravinářská komora ČR
• Jaroslav Trávníček, člen Společnost mladých agrárníků ČR
• Ing. Martin Pýcha, tajemník Zemědělský svaz ČR
• Ing. Petr Krogman, člen výboru Svaz marginálních oblastí
• Ing. Josef Stehlík, poradce ministra Mze
• MVDr. František Sikyta, poradce ministra Mze
• JUDr. Jan Rouček, zástupce ředitele Kabinetu ministra Mze
• Ing. Marcela Nachtmanová, ředitelka odboru Mze

Jednání zahájil ministr zemědělství, který zejména uvedl, že vláda si dala za cíl, že každý předpis bude posuzován z hlediska administrativní zátěže (RIA – hodnocení dopadu regulace) a do tohoto by měla být ABK zapojena. Konstatoval dále, že bude stát mimo ABK, aby tato mohla plnit svoji funkci coby hodnotitele práce MZe.

Předseda ABK Stanislav Němec následně uvedl, že podstatným bude vytvoření atmosféry, která bude eliminovat vznik nadbytečné zátěže. ABK musí podchytit vznikající legislativu a proto by se měla stát připomínkovým místem. Dále by ABK měla udělat revizi nejabsurdnějších stávajících předpisů a též se věnovat ad hoc další problematické legislativě, na níž bude upozorněno. Své závěry bude konzultovat s legislativním odborem MZe a výstupy bude předávat panu ministrovi. Členem ABK by měl být jmenován i zástupce Zemědělského výboru PS parlamentu ČR. Následně požádal ostatní členy ABK o přednesení jejich představ o způsobu práce ABK.

Martin Pýcha upozornil na německou Černou knihu byrokracie a možnost řešení i legislativy, která není v gesci MZe. Zde ministr konstatoval, že se může obrátit dopisem na své kolegy z vlády či předat daný problém některé poslanecké iniciativě.

Petr Krogman navrhl zasílání podkladů předem a možnost použití metody RIA i na problémy vybrané ze stávající legislativy. Navrhl, aby instituce obhajující zachování problematické legislativní úpravy byla nucena nést důkazní břemeno a pokud relevantně neobhájí stávající úpravu, bude tato legislativa změněna.

Jindřich Šnejdrla doporučil vypracování metodického pokynu ohledně administrativní zátěže stanovujícího, co by měl a neměl činit úředník MZe.

Tomáš Kreutzer doporučil zaměřit se nejen na legislativní odbor, ale zejména na odborné útvary, aby se tlak na utlumení byrokracie uplatňoval již při tvorbě legislativy.

František Sikyta navrhl vznik a práci ABK medializovat. Upozornil, že dosavadní kontroly se vyznačují represivním duchem, což pramení z minulosti.

Josef Stehlík konstatoval, že ABK musí upozorňovat na nejkřiklavější případy byrokratické zátěže a stejně jako se v nových předpise konstatuje dopad na státní rozpočet, tak musí být konstatován i vliv na byrokratickou zátěž.

Ministr zemědělství navrhl, aby na každém formuláři bylo napsáno, kolik času vyžaduje jeho vyplnění, což bude jednoduše kontrolovatelné v praxi.

Marcela Nachtmanová doporučila vstupovat do legislativního procesu již ve fázi přípravy a diskutovat se zpracovatelem.

Jan Rouček konstatoval, že ABK si bude svůj postup vyhodnocovat v průběhu své činnosti. Vyjádřil obavu, zda se ABK bude vzhledem k frekvenci svých jednání schopna vyjadřovat se k předkládaným materiálům.

Jaroslav Trávníček doporučil scházet se častěji a nechat zaměření jednotlivých členů ABK přirozenému vývoji. Konstatoval, že problémy budou ve velké míře společné.

Stanislav Němec: Konstatoval, že byla ustavena i evropská ABK. Navrhl vytvoření emailové adresy, na kterou bude moci veřejnost zasílat své náměty. Navrhl, aby se komise scházela minimálně z počátku své činnosti jednou za čtrnáct dní. Další termín jednání komise bude 3. dubna ve 14 hodin s tím, že do 28. března členové zašlou své návrhy mailem. Následně ve 13:30 jednání komise ukončil.

Zapsal: Petr Krogman