přechod na části stránky

Upozornění:
Používáte prohlížeč IE verze 6. Od 1. června 2012 nebude možné se s tímto prohlížečem do prostředí eAGRI přihlásit. Proveďte upgrade na IE verze min. 7 nebo použijte jiný prohlížeč (např. Mozilla Firefox nebo Google Chrome). Další informace zde.

Sucho hlavním problémem 21. století

21.6.2017

ČT24, 90´, 20. června 2017

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
A už jsem avizoval ministra zemědělství Mariana Jurečku, ten je teď hostem Devadesátky. I vám hezký večer, pane ministře.

Marian JUREČKA, ministr zemědělství
Pěkný večer.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
A vyjděme, prosím, z aktuální situace, na které plodiny už v tuto chvíli dopadá to, co jsme jasně viděli na současné mapě České republiky. Ta obrovsky červená místa suchých lokalit?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství
Tak nejvíce to dopadá především na jarně seté plodiny, jarní pšenici, jarní ječmen, kukuřici, ale samozřejmě už se dneska s vážnými problémy v některých okresech potýkají i porosty pšenice ozimé, ječmene ozimého a samozřejmě to začíná dopadat i na všechny další plodiny, protože v některých lokalitách opravdu ten srážkový deficit v tento okamžik už je velice významný.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Na jižní Moravě zemědělci, a mluvili jsme o tom před chvílí, začali opravdu zavlažovat, dokonce i obilí, což je velmi neobvyklé. Jak se na to díváte?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství
My dlouhodobě podporujeme i investičními dotacemi obnovu i realizaci výstavby nové závlahové sítě a závlahových zařízení pro zemědělce. Je potřeba si uvědomit ale, že to také s sebou nese nějaké náklady, jak investiční, tak provozní a zdaleka ne u všech plodin se zemědělcům vyplatí tyto plodiny zavlažovat. Například v případě obilovin už je to ekonomicky velký problém a samozřejmě ten zákazník nerozlišuje, jestli jste si koupil mouku, která byla zavlažovaná nebo nikoliv, ten trh je globální a ta cena je globální. Ale my se snažíme obecně zemědělce motivovat k tomu, aby v těch opakovaně suchem postihovaných oblastech se pokusili změnit vůbec skladbu pěstovaných plodin právě s důrazem na to, aby tam měli především plodiny, které budou mít pod závlahovými systémy tak, aby tyto plodiny byly ekonomicky i při těch závlahových nebo i pod těmi závlahy rentabilní.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Jinými slovy, do budoucna pěstovat obilí na jižní Moravě bude v zásadě nonsens, nesmysl? Protože ta půda bude tak suchá a závlahy drahé?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství
Já nechci říkat, že plošně na celé jižní Moravě, ale samozřejmě budou regiony, kde už dneska se nám ukazuje, že to příliš logiku nedává a že zemědělci budou muset změnit skladbu plodin a budou se muset přizpůsobit tou, že budou muset pěstovat plodiny, které opravdu pod závlahovými systémy prostě mají ekonomickou rentabilitu a nebo některé pozemky úplně opustit a například je zalesnit.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
A když jsme u jižní Moravy, závlahy jsou jedinou jasnou budoucností udržení zemědělství v tomto regionu?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství
Tak nejsou to jenom závlahy, na některé věci se dá odpovědět i lepší péčí o půdu, jak od mých předřečníků tady už bylo zmiňováno. Tady jsou také určité rezervy, samozřejmě na mnoho věcí také by mohla dokázat odpovědět i genetika šlechtění rostlin, ale to je běh na dlouhou trať, to není odpověď v horizontu několika málo let. My obecně víme, že se v průběhu příštích desetiletí budeme muset vypořádávat s tím, že zemědělci budou muset změnit výrazně své chování, budeme muset tady mít daleko lepší vodohospodářskou infrastrukturu. Budeme tady muset mít zdroje vody, odkud tu vodu vezmeme, to je velká diskuse okolo, řekněme, vodních nádrží a pak samozřejmě také budeme tady muset mít plodiny, respektive odrůdy, případně hybridy, které budou daleko odolnější k jednotlivým stresovým faktorům, ať už je to sucho, nebo vysoká teplota.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Jestli dovolíte, toto všechno spolu otevřeme za malý okamžik. Pojďme teď otevřít možná jiný moment. Ministerstvo životního prostředí spustilo jako součást opatření proti suchu dotační program s názvem Dešťovka. Nabízí v něm zájemcům 100 milionů korun. Peníze mají podpořit využití srážkové vody hlavně na zalévání zahrady a nebo splachování toalet. Některým odborníkům ale právě toto vadí. Vodovodní potrubí se totiž podle nich nesmí spojovat s tím na užitkovou a nebo provozní vodu. Vodohospodáři hrozí v krajním případě odpojením od kanalizace a nebo vodovodu. Ministerstvo životního prostředí ale toto tvrzení odmítá a za dotačním programem si stojí.

Richard BRABEC, ministr životního prostředí
Česká republika vysychá. Vodní blahobyt skončil, jedinou vodu, kterou máme, je voda atmosférická, dešťová, sněhová a my ji tady musíme zadržet. Musíme s ní lépe hospodařit a vlastně jsou dneska už stovky obcí, kde je absolutní nedostatek vody, především pitné vody a k tomu právě slouží program Dešťovka jako jeden z řady programů právě na zadržení vody v krajině.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Chápu, pane ministře, že vaše ministerstvo s programem Dešťovka nemá zas až tolik společného, přesto mě zajímá váš názor. Není Dešťovka v zásadě šlápnutí vedle i kvůli těm problémům, že splachování dešťovou vodou vyvolává, je problém, že jednoduše tu vodu není možné pustit od běžného vodovodu, kanalizace?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství
Já bych ty problémy trošku specifikoval, upřesnil. Pokud někdo využívá dešťovou vodu jako technickou například na splachování, tak jednoznačně musí mít druhý okruh rozvodu té vody, tak aby nedošlo k promíchání té dešťové vody s pitnou vodou v rámci vodovodního řádu, to je naprosto klíčové. Ten druhý problém je v tom, že někteří, některé vodohospodářské společnosti upozorňují na to, že dneska platba stočného, je odvislá od toho, co naměříme na vodoměru tedy od, od spotřeby vody a v případě toho, že domácnost využívá tu akumulaci ze střech, tak je to těžko měřitelné, což já těmto připomínám rozumím, nicméně já si myslím, že Dešťovka, tento program není špatnou myšlenkou, ale je to opravdu malý střípek do celé mozaiky řešení hospodaření s vodou v České republice a ten program Dešťovka jako takový nevyřeší ty velké problémy, které tady máme, o kterých tady bylo hovořeno, ať už je to zemědělství, ať je to zásobování pitnou vodou pro mnoho obcí a měst a samozřejmě i potřeba vody pro průmysl.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
A na to, co říkáte, naráží divák Petr. Ptá se: "Vysokou míru odpovědnosti za žalostný stav půdy, nesou taky zemědělci, zohlednění ekologických přístupů, a to včetně zadržování vody v krajině by tak mělo být promítnuto do systému dotací pro zemědělce. Plánuje se taková či obdobná opatření implementovat.

Marian JUREČKA, ministr zemědělství
Jednoznačně ano. Ono už dnešní společná zemědělská politika od roku 2013 už některé věci do sebe implementovala, ale zatím spíše na dobrovolné bázi, kdy zemědělci mohou využívat takzvaných dotací na zasakovací pásy, na biopásy a tak dále, já jsem právě teď večer měl jednání se svými kolegy, kdy vlastně tyto věci podmiňujeme jednoznačně od 1. ledna příštího roku v legislativě, kdy říkáme, že zemědělec ne, že takto se chová na dobrovolné fázi, ale prostě bude tyto podmínky mít jasně definovány. Pokud ne nesplní, pokud je poruší a bude docházet třeba k erozním událostem, bude sankcionován, bude krácen na dotacích, takže my v této oblasti výrazně zvyšujeme nároky na zemědělce v České republice.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Možná problém je také to, že rostliny, které zadržují vodu v půdě, jsou zrovna ty rostliny, jejichž pěstování není příliš rentabilní, myslím třeba vojtěšku nebo len. Máte řešení, je možno nějak zvýšit atraktivitu těchto, těchto plodin?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství
Některé plodiny souvisejí zase třeba s rozsahem živočišné výroby, která za posledních 15 let prožila poměrně velké útlumy, my se tyto plodiny snažíme tím, že podporujeme právě živočišnou výrobu zase dostávat zpátky do osevních postupů, a to jsou někdy věci, kdy když lidé říkají: "Proč podporujete živočišnou výrobu, tak my neumíme zargumentovat a přesně dopočítat ty efekty, které se promítnou právě do krajiny díky tomu, že tam se pěstují některé plodiny, které se dříve nepěstovaly a které mají velký pozitivní dopad na právě protierozní preventivní charakter a zároveň zvyšují i přirozenou absorpční kapacitu půdy, pokud jde o jímání vody

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Není to vlastně, pane ministře, ale začarovaný kruh? Čím více chovaných zvířat, tím předpokládám taky větší spotřeba vody, protože každé to zvíře něco vypije.

Marian JUREČKA, ministr zemědělství
Já myslím, že to opravdu není začarovaný kruh. Když se podíváme na to, kolik vypijí ta zvířata, ale a postaví proti tomuto, jaké množství vody v té krajině bude zadrženo, pokud tady bude dobrý osevní postup proti zásad správné zemědělské praxe, budou tady v daleko větší míře zastoupeny luskoviny, pícniny, trvalé travní porosty obecně jako takové, tak to jsou samozřejmě daleko pozitivnější efekty, než to stavět do roviny a do protikladu s tím, že tady bude nějaký vyšší počet zvířat, který vypije o něco více vody. Na druhou stranu oni tu vodu vypijí, ano, něco vypotí, ale také něco ve výrazné míře vykálí.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Tak tolik ministr zemědělství Marian Jurečka. Děkujeme za váš čas. Hezký večer.

Marian JUREČKA, ministr zemědělství
Děkuji za pozvání, pěkný večer.

  • Tisk stránky
  • Poslat e-mailem