přechod na části stránky

Upozornění:
Používáte prohlížeč IE verze 6. Od 1. června 2012 nebude možné se s tímto prohlížečem do prostředí eAGRI přihlásit. Proveďte upgrade na IE verze min. 7 nebo použijte jiný prohlížeč (např. Mozilla Firefox nebo Google Chrome). Další informace zde.

Rozhovor s ministrem o kalamitě hrabošů, prasečím moru nebo slevových akcích

2.12.2019

E15, 2. prosince 2019

Kalamita hrabošů, prasečí mor, drahé potraviny, slevové akce, vztahy dodavatelů potravin a obchodníků i budoucí agrární rozpočet EU. To je výčet nejdůležitějších témat, která během roku řešilo ministerstvo zemědělství. „Co se týče výše evropských dotací, budeme jednou z nejvíce poškozených zemí. Všechno ale stojí peníze a nemůžeme na zemědělce valit čím dál více věcí a dávat jim na to čím dál méně peněz,“ varuje ministr zemědělství Miroslav Toman.

Ministerstvo odeslalo v polovině září odpověď na bruselský audit zemědělských dotací, který se týká střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. Co v ní bylo?

Nechci zveřejňovat, co v ní bylo, protože v lednu má proběhnout debata mezi Českou republikou a auditním orgánem Evropské komise. (Auditní zpráva Evropské komise dorazila do Prahy v pátek a její znění zatím nebylo ofi -ciálně zveřejněno – pozn. aut.) Popsali jsme jednotlivé body a mnoho věcí jsme vyvrátili. Myslím si proto, že by to mohlo pro Česko dopadnout dobře. Ne že mohlo – že to dopadne dobře.

Neřeknete ani v obecné rovině? Byla odpověď ministerstva neutrální, obsahovala výhrady, s něčím jste třeba souhlasili?

Myslím, že jsme vyvrátili, že by docházelo ke střetu zájmů nebo poškozování zájmů Evropské unie. Nemohu vyloučit některé technické nedostatky. V obecné rovině si ale nepřipouštím, že by k něčemu takovému docházelo.

Evropa finišuje s vyjednáváním o rozpočtu a mluví se o nutnosti přechodného období. Jak dlouhé by mohlo být?

S kolegy z visegrádské čtyřky jsme se shodli, že by mělo být dlouhé minimálně dva roky. Protože pokud nebude do konce letošního roku schválen víceletý finanční rámec – což nebude – musíme zemědělcům zajistit nepřerušený tok podpor. Navíc po schválení víceletého finančního rámce se ještě musejí dořešit další parametry rozpočtu.

Pro zemědělce má být na příští období méně peněz. U přímých plateb je pro Česko navrženo snížení o čtyři procenta na 5,9 miliardy eur, v Programu rozvoje venkova je pokles o 16,5 procenta na 1,81 miliardy eur. Co by to znamenalo?

Česko patří v návrhu k nejvíce poškozeným zemím unie. Proto jsme podepsali deklaraci za zachování stávajícího rozpočtu na společnou zemědělskou politiku. Budeme po zemědělcích chtít spoustu věcí, jako je standardní chování ke krajině, a to stojí peníze. Nemůžeme toho na zemědělce valit čím dál více a dávat jim na to čím dál méně.

Podle některých expertů je ale Česko v čerpání dotací podprůměrné.

To se zemědělských dotací netýká. Budeme mít vyčerpány prakticky všechny programy, pouze jsme měli drobné zpoždění u Operačního programu Rybářství. To je spíše otázka na jiné rezorty.

Je tedy šance, že se podaří zvrátit snížení rozpočtu i zastropování přímých plateb, které odmítáte?

Čekáme na rozhodnutí zemědělského výboru Evropského parlamentu a na nového komisaře Janusze Wojciechowského. Pevně doufám, že bude přijata varianta dobrovolného zastropování. (Návrh Evropské komise počítá s tím, že přímé platby zemědělcům budou od 60 tisíc eur postupně omezovány a maximální hranicí bude 100 tisíc eur na jednu farmu – pozn. aut.)

Kolik zemí je proti povinnému zastropování přímých plateb?

Jsme na nějaké polovině členských států.

Z posledních let se zdá, že všechny zemědělské komodity postupně zdražují. Přede dvěma lety vystřelila cena másla, loni brambory, letos zdražuje vepřové maso. Jak to s jeho cenou vidíte dále?

Africký mor prasat samozřejmě postupuje a týká se hlavně Číny, dále balkánských zemí, Polska, Slovenska i Maďarska. Česko je jedinou zemí, ve které se ho podařilo zlikvidovat. Poptávka je velká a to žene cenu vepřového masa nahoru.

Obava ze zvyšování cen potravin je přitom jedním z argumentů obchodníků proti novele zákona o významné tržní síle. Nechávali jste si vypracovat její dopad na ceny?

Byl jsem už u prvního zákona o významné tržní síle a tyto argumenty – zdraží se potraviny nebo se sníží rozsah prodávaného zboží – slyším deset dvanáct let. Zatím k tomu vlivem zákona nedošlo. Chceme pouze to, aby byla, zjednodušeně řečeno, na jedno zboží jedna faktura. S akcemi nemáme zásadní problém, neomezujeme je. Pouze chceme, aby nebyly zneužívány vůči dodavatelům. Pokud chce obchodník udělat akci, ať si ji udělá, ale bude to na základě psané dohody.

Na ceny potravin to vliv nemá?

Ne. Významná tržní síla obchodních řetězců je daleko vyšší než potravinářů, bavíme se o českých potravinářích. České firmy v podstatě nemají vliv na konečnou cenu. Je jasné, že se tomu někdo brání, protože by mohlo vyplynout, jakou přirážku obchodní řetězce mají.

Říkáte, že nezakazujete slevové akce, ale důsledkem zákona jejich omezení přece bude, ne?

Nebude, absolutně ne.

Vůbec se jich to nedotkne?

Neříkáme, že nemají akce dělat. My pouze říkáme: Děláte akci? Super, jenom to dejte na papír.

Obchodní řetězce argumentují, že budou kvůli novele muset přepracovat miliony smluv.

Přepracovat se nebude muset nic. Budou muset pouze uzavřít smlouvy na nové zboží, to se dělá pravidelně. Přepracovat miliony smluv je jen „superkrásný“ obrat.

Odmítáte tedy na novele něco měnit, jak vyzývá Hospodářská komora?

Teď je novela v připomínkovém řízení, připomínky jednotlivých účastníků se vyhodnotí a novela se případně upraví. Konečný návrh tedy může být jiný než ten, který se dával do běhu.

Legislativně se také upravuje, respektive zakazuje dvojí kvalita potravin. Proč vlastními zákony předbíháte evropskou směrnici?

Řekli jsme, že budeme dvojí kvalitu potravin sledovat a že chceme, aby měl český spotřebitel stejnou kvalitu potravin, jako je na západ od našich hranic. Téma jsme vyzdvihli společně s dalšími zeměmi, jako je Slovensko nebo Bulharsko. Věděli jsme, co chceme, a nechtěli jsme čekat. Nehledě na to, otevírali jsme zákon o potravinách.

Máte na to už nějakou reakci z Evropské unie?

Přiznám se, že se v Bruselu na nic neptám. Je to transpozice, můžeme evropské předpisy zpřísňovat.

Vlastní návrh má ale i ministerstvo průmyslu a obchodu. Proč jsou dva? Vypadá to, že jste se nemohli dohodnout.

Je to na základě kompetencí daného ministerstva. My se bavíme o potravinách, oni o ostatním nepotravinářském zboží. Je to v podstatě stejné. Jen nevím, kdo bude u nepotravinářského zboží provádět kontroly. Záleží, jak to ministerstvo průmyslu nastaví.

Kontroly dvojí kvality potravin budou patrně pro Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci znamenat náklady navíc. Dostane více peněz?

Bude to pro ně náročnější, ale rozpočet ani počet lidí se zvyšovat nebudou.

O zemědělcích bylo letos slyšet také v souvislosti s přemnoženými hraboši. Jaké škody způsobili?

Škody odhadujeme na úrovni dvou miliard korun. Musí to ale vyhodnotit Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.

Ministerstvo životního prostředí vám nabídlo na kompenzace škod 1,5 miliardy korun. Dostanou tedy zemědělci nějakou náhradu?

V oblastech s výskytem chráněných živočichů by se zemědělci měli obracet na ministerstvo životního prostředí. Co se týká odškodnění od ministerstva zemědělství, počkáme si na výši škod. Odškodnění se nebráníme, ale zatím v kapitole ty peníze nemáme. Pokud se budeme bavit o té 1,5 miliardy korun, jsou to peníze z Operačního programu Životní prostředí určené na projekty zaměřené na zadržení vody v krajině. Rozhodně tyto peníze nelze použít na kompenzaci zemědělcům za škody způsobené hrabošem.

V sázce je stále budoucí úroda. Jak jste pokročili v jednání s ministerstvem životního prostředí, jakým způsobem hraboše hubit?

Zemědělci mohli používat Stutox II do děr tam, kde to bylo povolené. My chceme zemědělcům umožnit, aby mohli přípravek povrchovým rozhozem aplikovat na ty pozemky, kde je extrémní kalamita. To znamená, že jde o pole, kde je více než pětkrát překročen práh škodlivosti, který je u polních plodin 200 děr na hektar a u ovocných sadů 400 děr na hektar. Chceme najít řešení ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí. Chceme, aby řekli, jaký způsob hubení je v pořádku. Oni pracují s tím, že to je v kompetenci Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, což nesporně je. Na druhé straně po zkušenostech z léta, kdy ministerstvo začalo uplatňovat zákon číslo 114 na ochranu přírody, chceme od nich vyjádření, že navržený postup je v pořádku. Věřím, že ke kompromisu dojdeme v krátké době.

Minulý týden jste přerušil podnikatelskou misi v Rusku, co se stalo?

První část mise v Moskvě probíhala v pořádku. Pak se něco odehrálo a z ruské strany nám nebyl povolen přelet do Kazaně. Nevím, čím to bylo, a nechci o tom spekulovat.

Může to mít dopad na případné obchodní dohody z Moskvy nebo na ty budoucí v Kazani?

Jednání s ruským ministrem zemědělství Dmitrijem Nikolajevičem Patruševem či gubernátorem Orlovské oblasti Andrejem Jevgenijevičem Klyčkovem v Moskvě jsem vnímal pozitivně – jako perspektivní záležitost pro české podnikatele. Co se týká Tatarstánu, pevně věřím, že to nebude mít vliv. Nicméně určitá část nejistoty tam je. Musíme si promyslet další kroky, jak tam budeme pokračovat.

Čím je Rusko pro české firmy zajímavé?

Pro české zemědělce a potravináře je to zajímavé nejen z důvodů dodávek potravin. Samozřejmě na dovoz určitého segmentu potravin do Ruska je embargo (především na masné výrobky a mléčné výrobky – pozn. aut.). Ale sankce nebudou trvat donekonečna. Musíme udržovat kontakty a pomoci podnikatelům, kteří mají zájem a na které se sankce nevztahují.

Česko je jedinou zemí, ve které se podařilo zlikvidovat prasečí mor. Poptávka je ale velká a to žene cenu vepřového masa nahoru. Budeme dvojí kvalitu potravin sledovat a chceme, aby měl český spotřebitel stejnou kvalitu potravin, jako je na západ od našich hranic.

  • Tisk stránky
  • Poslat e-mailem