přechod na části stránky

Upozornění:
Používáte prohlížeč IE verze 6. Od 1. června 2012 nebude možné se s tímto prohlížečem do prostředí eAGRI přihlásit. Proveďte upgrade na IE verze min. 7 nebo použijte jiný prohlížeč (např. Mozilla Firefox nebo Google Chrome). Další informace zde.

Ministr Jiří Milek v TV Zemědělec

6.2.2018

Ministr zemědělství Jiří Milek se minulý týden vrátil zjednání Rady ministrů zemědělství v Bruselu, kde se mimo jiné setkal také s eurokomisařem pro zemědělství a rozvoj venkova Philem Hoganem. Přímo z letiště ministr odjel do televizního studia, aby v diskusním pořadu TV Zemědělec informoval diváky nejen o svých bruselských jednáních, ale také o prioritách, které si při nástupu do funkce ministra zemědělství vytyčil. Podstatnou část jeho vystoupení nyní přetiskujeme.

* Jaké jsou tedy vaše priority v čele Ministerstva zemědělství?

            Především je to zajištění patřičné obálky pro české zemědělce v rámci společné zemědělské politiky v příštím programovém období tak, abychom byli konkurenceschopní vůči evropským zemědělcům. Důležité je, aby zemědělci v celé Evropské unii měli rovné podmínky. Dnes se diskutuje o degresivitě plateb a cappingu, tedy zastropování přímých plateb, a tady je třeba za naše zemědělce bojovat Pravidla společné zemědělské politiky nesmí nikoho diskriminovat a musí zohledňovat specifika zemědělského sektoru v jednotlivých členských státech. Nám zde z minulosti zůstaly velké podniky, které by zastropování velmi poškodilo. Pokud by bylo zavedeno, pro tyto podniky by šlo, podle toho, jak by bylo nastaveno, o roční výpadek v dotacích SAPS od 3,7 až po 5,3 miliardy korun v závislosti na úrovni tohoto zastropování -v současné době se nejčastěji hovoří o hranici 60 tisíc a sto tisíc eur pro jednotlivé zemědělce. Jsme tedy jednoznačně proti zastropování přímých plateb. Jak jsem říkal, historicky u nás vznikly velké podniky a po transformaci zde lidé ponechali svůj majetek a zůstali hospodařit v těchto velkých celcích. A i ve sdělení k nové společné zemědělské politice, tak jak byla nastíněna Evropskou komisí, je napsáno, že nová unijní zemědělská politika bude preferovat spojování zemědělců tak, aby jejich pozice vůči odběratelům byla silnější. Důležité je také udržet obálku národních dotací, která byla loni ve výši okolo 3,5 miliardy. Momentálně je na ryto dotace pro letošní rok vyčleněno přes tři miliardy a 50 milionů korun a budeme hledat zdroje, abychom to pro letošek zvýšili ke čtyřem miliardám. Hlavně se to týká živočišné výroby, citlivých komodit, ovoce zeleniny.

* Také jste zmiňoval potřebu menší administrativní náročnosti společné zemědělské politiky, jak se na tento požadavek divák v Bruselu?

            Absolutní většina členských států si přeje jednodušší administrativu. Momentálně je otázka, jak se to podaří uchopit a aby byrokracie skutečně ubylo. My se o to budeme určitě snažit. Momentálně jsme Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu zadali studii, která by měla prověřit veškeré žádosti o podpory a zjistit, zda by některé z nich nebylo možné sloučit, tak aby pro žadatele bylo méně papírování.

* Velmi často se také mluví o nimotarifních podporách zemědělců v západní Evropě, ale nikdo zatím nepřinesl komplexní materiál, který by tyto podpory vyčíslil, máme vůbec konkrétní informace?

            Ono je velmi těžké se k těmto informacím dostat, protože západní země je skrývají například tím, že tyto podpory plynou z různých stran. Dotace zemědělcům tak například poskytují z prostředků Ministerstva práce a sociálních věcí nebo Ministerstva životního prostředí. Je to tedy obtížné přesně zjistit, ale některé konkrétní poznatky máme. Například někde platí za umytí prasete před porážkou, případně za to, že se u malých prasátek nekupírují ocásky a za to všechno dohromady dostanou tamější chovatelé zhruba třicet eur zajeden kus. Přitom právě těchto třicet eur stojí porážka prasete na jatkách.

* Dalším evergreenem nejen naší, ale i evropské zemědělské politiky je nerovnoprávné postavení prvovýrobců a zpracovatelů vůči obchodníkům, uvažujete v této oblasti o nějakých nových opatřeních?

            Právě tato problematika, nekalé praktiky obchodních řetězců, byla jedním z témat, která jsme probírali s eurokomisařem pro zemědělství a rozvoj venkova Philem Hoganem, když jsme se sešli ještě po ukončená rady na bilaterálním jednání. Ještě večer jsme pak měli v Bruselu jednání s francouzským ministrem zemědělství, který mě informoval o tom, že ve Francii vyjednávali s obchodními řetězci a s jejich dodavateli u kulatého stolu zhruba rok a půl, což nakonec vyústilo v memorandum o rovném přístupu všech aktérů. Já osobně se chci v krátké době se zástupci řetězců u nás také sejít a jednat o těchto problémech. Jsem přesvědčen, že nerovnoprávné postavení zemědělců, výrobců a vůbec dodavatelů vůči obchodním řetězcům vnímá celá Evropská unie. Jak jsem se dozvěděl od komisaře Hogana, v dubnu, maximálně v květnu by měla k této problematice vydat Evropské komise materiál, který by ji měl řešit na úrovni Evropské unie. Na Radě ministrů zemědělství se hovořilo také o dvojí kvalitě potravin v různých členských zemích. Také k tomuto provádí Evropská komise šetření a pokud vím, její materiál k této otázce by se měl objevit v únoru. V současné době je však aktuální a nezbytná celoevropská spolupráce při likvidaci nákazy afrického moru prasat Tato nemoc se šíří od východu na západ a pokud seji nepodaří zastavit, bude to mít velké dopady v sektoru chovu prasat. Zatím se nákaza z ohraničené oblasti na Zlínsku nešíří. Byla vyhlášena mimořádná veterinární opatření a veškeré úhyny zatím zůstávají v oblastí, kde nemoc vypukla. Zmíněná opatření jsou tedy zatím účinná, ale bohužel u této nákazy platí, že jejím hlavním šiřitelem je člověk a i k nám byla tato nemoc na 99,9 procenta zavlečena člověkem. My jsme jednou ze zemí Evropské unie, která, jak se ukazuje, nemá zásah této choroby do tuzemských chovů prasat. Jejich úroveň je totiž vysoká, jsou veterinárně zabezpečené proti vniknutí této nákazy. Bohužel to nemůžeme říci o řadě jiných evropských kde je biologická ochrana téměř nulová. Proto je v některých obrovský výskyt této choroby v chovech prasat.

* Poslední údaje ČSÚ hovoří o poklesu tuzemské produkce masa a klesající soběstačností ČR v této komoditě, co proti tomu hodlá váš úřad dělat?

            Jak už jsem říkal v úvodu, budeme se především snažit udržet minimálně na stejné úrovní národní dotace, což je nakonec uvedeno i v prohlášení vlády, kde chceme, abychom tedy minimálně zastavili pokles a nastartovali mírný růst těchto živočišných komodit Ministerstvo bude pokračovat i v podpoře značek kvality, jak těch regionálních, tak i celostátních, protože je třeba upozorňovat na to, že české výrobky jsou velice dobré a bezpečné. Určitě jste zaznamenali záchyt jablek z Polska, u kterých byl použit neschválený přípravek. Pokud jde o soběstačnost, jsem přesvědčen, že v základních potravinách by měla být maximální, blížící se sto procentům. Podívejte se například na nedávnou aféru s máslem. V okamžiku, kdy ve světe vzroste spotřeba másla a tuzemská výroba nestačí, případně výrobci svoji produkci vyvezou, obchodní řetězce okamžitě reagují a cena neúměrně vzroste. Připomeňme si aféru kolem vajec kontaminovaných fipronilem. Kvůli jejich likvidaci a jejich nedostatečné tuzemské produkci opět drasticky cena vajec vzrostla. Podobná situace je po neúrodě u maloobchodních cen jablek. Pro každou zemi by mělo být zásadní, aby to, co v té zemi lze vypěstovat a vychovat, se tam také skutečně vypěstovalo a vychovalo.

* Chytá ministerstvo zemědělství pro letošní rok nějaká legislativní opatření?

            Určitě se letos budeme zabývat zákonem o významné tržní síle, kdy počkáme na vyhlášení určitých vodítek ze strany Evropské komise; 15. února bude na Ministerstvu zemědělství kulatý stůl s agrárními nevládními organizacemi, kde budeme jednat o možnostech tzv. předkupního práva zemědělské půdy. Nemáme však v úmyslu předkupní právo navrhovat. Mělo by jít pouze o ohlašovací povinnost vlastníků. Jde o to, aby, pokud hodlá vlastník svoji půdu prodat, se o prodeji dozvěděl uživatel této půdy. Bylo by také velice vhodné, aby nájemní smlouva u zemědělské půdy byla ze zákona minimálně pětiletá. Například ve Francii je minimálně sedmiletá. Zde bychom chtěli najít nějaký kompromis mezi vlastníky půdy a jejími uživateli tak, aby uživatelé měli určitou jistotu. Jestliže postavíte kravín a máte chov dobytka, pak k němu potřebujete půdu a potřebujete ji ne na rok, ale na několik let

* Jak se vám zatím daří spolupracovat s nevládními organizacemi, zaznělo podezření, že budete jako ministr zemědělství stranit velkým podnikům?

            Já jsem během posledních čtrnácti dnů mluvil se zástupci všech hlavních zemědělských nevládních organizací a ubezpečil jsem je, že určitě nebudeme prosazovat pouze velké podniky. Je zde opět prohlášení vlády, kde stojí, že budeme podporovat například i zavedení platby na první hektary, po němž Asociace soukromého zemědělství ČR volala.

* Před nástupem do funkce jste řídil velký zemědělský podnik, jaký je pohled na problémy, které vás jako manažera trápily, z druhé strany, z postu ministra zemědělství?

            Byla to hlavně otázka častých kontrol. Určitě budeme pracovat na tom, abychom nějaké kontroly alespoň sloučili dohromady. Například do firmy, kde jsem pracoval, přicházelo běžně šedesát kontrol za rok a v podniku strávily 120 dní. Jsem si vědom, že šlo svým rozsahem o větší firmu, ale přesto si myslím, že pokud bychom tímto způsobem kontrolovali i ty menší zemědělce, pak bychom je zlikvidovali a to si nikdo nepřeje.

* Daří se českých producentům potravin, mezi než patří i vaše bývalá firma, pronikat na trhy ostatních evropských zemí, zejména těch západních?

            V této souvislostí bych začal tím, že jsem byl nazván pro rusky orientovaným predátorem, a rád bych uvedl na pravou míru, jak to vzniklo. Když jsme začínali po roce 1990 s potravinářskou výrobou a snažili jsme se dostat na trhy západních zemí, byli jsme velice tvrdě odmítnuti s tím, že naše výrobky nechtějí, že jsou nekvalitní atd. Takže jsme se obrátili zpátky na východní trhy, kde měla Česká republika velice dobré jméno, a obchodovali jsme tam. V poslední době se situace změnila a mění se. Dnes už i západní firmy tuzemské výrobky oceňují. Určitou vizitkou byl třeba nedávný berlínský veletrh Grune woche, kterého se účastnilo patnáct českých vystavovatelů.

* Co mohou naši zemědělci očekávat v letošním roce a co by jim případně mohlo zkomplikovat život?

            Co nám určitě v letošním roce zkomplikuje situaci, je obrovská zásoba sušeného mléka, kterého je zhruba 380 tisíc tun v intervenčních skladech Evropské unie. Na Radě ministrů zemědělství se kolem toho vedla široká diskuse, ale řešení nalezeno nebylo. Jedním z možných řešení by bylo tyto zásoby nadlimitního mléka zkrmit, ale rozhodnuto není. Zásoby však mohou ovlivnit cenu mléka, což pro zemědělce nebude příznivá zpráva. Jinak by se měl tento rok vyvíjet normálně. Současné počasí ale naznačuje, že extrémní výkyvy zřejmě budou pokračovat, takže nás může i letos čekat nějaké překvapení.

 

  • Tisk stránky
  • Poslat e-mailem