Myslivost
Myslivost je považována za právně opodstatněnou činnost, jejíž náplní je dlouhodobé využívání a ochrana přírody a zvěře. Tvoří součást všech hospodářských činností prováděných člověkem v přírodě. V současné době se myslivecké hospodaření provádí na výměře cca 6 850 000 ha.
Africký mor prasat - Vyjádření MZe k právní platnosti MVO
Ministerstvo zemědělství se jako ústřední orgán státní správy myslivosti setkává s dotazy, zda jsou nařízení Státní veterinární správy (dále "SVS"), která ukládají intenzivní lov prasete divokého bez ohledu na věk a pohlaví a uvolňují některé způsoby lovu zakázané zákonem o myslivosti, v souladu s právním řádem České republiky.
Fibropapilomatóza v ČR
Na základě iniciativy Myslivecké komise Českomoravské myslivecké jednoty, z. s., uspořádalo Ministerstvo zemědělství ve spolupráci se Státní veterinární správou a Krajským úřadem Kraje Vysočina dne 29. 6. 2017 v Jihlavě seminář na téma „FIBROPAPILOMATÓZA V POPULACI SRNČÍ ZVĚŘE“, kterého se účastnili zástupci Odboru státní správy lesů, myslivosti a rybářství Ministerstva zemědělství, ústředí SVS, krajských veterinárních správ Kraje Vysočina, Jihomoravského kraje a Jihočeského kraje, dále pak zástupci orgánů státní správy myslivost a okresních mysliveckých spolků z nejvíce postižených oblastí.
Rozšíření unijního seznamu invazních nepůvodních druhů
Komentář k Prováděcímu nařízením Komise (EU) 2017/1263 ze dne 12. července 2017, kterým se aktualizuje seznam invazivních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii přijatý prováděcím nařízením (EU) 2016/1141 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 a jejich vztahu k právní úpravě myslivosti v národní legislativě ČR.
Lov na nehonebních pozemcích – prase divoké
Informace k lovu na nehonebních pozemcích.
Strategické cíle v myslivosti do roku 2030
Ač se na to na první pohled tak nemusí zdát, v našich lesích žije mnoho druhů divoké lesní zvěře. Ministerstvo zemědělství plánuje zajistit zachování této zvěře zvětšením rozmanitosti krajiny a hospodaření v ní. Zároveň chce využít lesní zvěř jako trvalý obnovitelný přírodní zdroj a přírodní bohatství státu podle Ústavy ČR.
Stanovisko k vydávání duplikátů
(PDF, 104 KB)
Stanovisko k vydávání duplikátů loveckého a rybářského lístku
Revize ke dni 30.6.2016.
Vydávání loveckých a rybářských lístků pro cizince
(PDF, 305 KB)
Vydávání loveckých a rybářských lístků pro cizince
Revize ke dni 30.6.2016.
Dotazníkové šetření 2016
Dotazníkové šetření o vydávání omezení či zákazu vstupu do lesa a honitby v roce 2016.
Novela vyhlášky MZe o době lovu
(PDF, 351 KB)
Vyhláška MZe č. 343/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu.
Ministerstvo zemědělství vypracovalo v roce 2015 novelu vyhlášky č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu. Hlavním důvodem jsou rostoucí škody působené spárkatou zvěří na lesních porostech, zemědělských plodinách a zemědělských pozemcích, stejně tak přibývající střety zvěře s občany, materiální škody na majetku a nárůst dopravních nehod, tj. srážky se zvěří.
Zásadní změnou je úprava v době lovu prasete divokého. Od 1. 1. 2016 lze lovit všechny věkové kategorie bez rozdílu pohlaví – doba lovu stanovena od 1. 1. do 31. 12. U jelena evropského, daňka skvrnitého, muflona a siky japonského lze mláďata (koloucha, daňče a muflonče) lovit do 31. 3. Další změna umožní lov jezevce lesního, a to již od 1. 9. Rovněž se sjednotí konec doby lovu bažanta obecného v bažantnicích loveckou zbraní a loveckým dravcem tak, že možnost lovu s pomocí dravce bude prodloužena do 31. 1.
Ministerstvo zemědělství si je plně vědomo, že rozšíření doby lovu zvláště u samičí zvěře prasete divokého se může jevit jako neetické a odporující všem dobrým mysliveckým mravům, a proto jasně deklaruje, že úprava vyhlášky nezakládá uživatelům honiteb povinnost, ale dává jim k dispozici nástroj k řešení problémů v případě, že není jiné adekvátní východisko.
Úprava vyhlášky sice umožní lov vybraných druhů spárkaté zvěře v delším časovém úseku, ale současně klade i vyšší nároky a zodpovědnost na jednotlivé uživatele honiteb, potažmo myslivecké hospodáře. Předpokládá se i kvalitnější sledování a vyhodnocování skutečných početních stavů na základě sčítání zvěře, pobytových znaků a působených škod a z toho vyplývající zodpovědnější plánování chovu a lovu.
U prasete divokého, jako druhu, který není ve značné části honiteb normovanou zvěří, pak nastavení jasných interních podmínek jeho etického a mysliveckého lovu právě ve vztahu ke vznikajícím škodám působených zvěří.
