přechod na části stránky

Upozornění:
Používáte prohlížeč IE verze 6. Od 1. června 2012 nebude možné se s tímto prohlížečem do prostředí eAGRI přihlásit. Proveďte upgrade na IE verze min. 7 nebo použijte jiný prohlížeč (např. Mozilla Firefox nebo Google Chrome). Další informace zde.

Ministerstvo zemědělství předložilo do vnějšího připomínkového řízení návrh vyhlášky o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů

21.5.2018

Návrh vyhlášky vymezuje doporučené způsoby hospodaření a vhodnou druhovou skladbu dřevin pro konkrétní lesní stanoviště s ohledem na probíhající klimatické změny.

Návrh vyhlášky byl připravován ve spolupráci s odborníky lesnického výzkumu a praxe a reaguje na měnící se přírodní podmínky a na vládou schválený Národní akční plán adaptace na změnu klimatu (dále jen „úkoly NAP“).

Návrh vyhlášky naplňuje úkol NAP „Revidovat cílové druhové skladby a doporučené způsoby hospodaření pro hospodářské soubory s důrazem na částečnou náhradu smrku stanovištně vhodnými dřevinami v závislosti na přírodní lesní oblasti a příslušných hospodářských souborech. Do 3. lesního vegetačního stupně v oblastních plánech nedoporučovat umělou obnovu smrku s výjimkou vhodných ekotypů a stanovišť (zejména vodou ovlivněných, inverzních)“.

V tomto smyslu byly přílohy vyhlášky upraveny tak, aby odpovídaly

  • požadavkům na přizpůsobení se očekávané změně klimatu,

  • doporučovanému druhovému spektru stanovištně vhodných dřevin,

  • odrážely očekávaný teplotní posun a rizika spojená s dlouhodobým suchem.


Vyhláška také rozšířila výčet vhodných tzv. melioračních a zpevňujících dřevin (především listnáčů) v souladu s novými vědeckými poznatky a podněty z lesnické praxe. Návrh vyhlášky tím naplňuje i další úkol NAP a umožní vlastníkům lesů pěstování druhově pestřejších porostních směsí i s využitím příměsí dlouhodobě prověřených dřevin introdukovaných, které lépe snášejí předpokládané účinky klimatických změn (zejména sucha), případně lépe odolávají chorobám postihujícím domácí druhy.

Dalším přínosem nového návrhu je snížení doporučené doby obmýtí pro smýcení lesních porostů (zejména smrkových), které umožňuje všem vlastníkům lesů svobodnou, ale odpovědnou volbu vlastních parametrů odpovídajících jejich hospodářskému záměru při zachování trvalosti a vyrovnanosti produkce a respektování růstových a stanovištních podmínek. Návrh tímto opatřením naplňuje další úkol NAP stanovený Ministerstvu zemědělství a zároveň napomáhá k zabránění vzniku přestárlých, snadno zranitelných lesních porostů.

Ministerstvo zemědělství uvádí, že podle objektivních údajů zjištěných Národní inventarizací lesů, dosahuje využití smrku při umělé obnově lesa (zalesňování) za celou ČR pouze 32,6 %. Je však pochopitelné, že vzhledem k dlouhé produkční době lesů (cca 100 let) se tento klesající trend zastoupení smrku projeví až za několik desítek let.

Smrk, i přes současné problémy druhově stejnorodých a stejnověkých porostů, zůstává na vhodných stanovištích jednou z doporučovaných dřevin cílové druhové skladby. Je však nutné při jeho výsadbě důsledně respektovat jeho stanovištní nároky (vhodné jsou zejména půdy přirozeně vlhké, podhorské a horské polohy) a jeho výsadbu provádět ve směsích s melioračními a zpevňujícími dřevinami.

Zástupci lesnického výzkumu i praxe se shodují, že smrk lze na vhodných stanovištích pěstovat i v nižších nadmořských polohách, vždy však pouze jako dřevinu přimíšenou a vtroušenou či dřevinu přípravnou s cílem:

  • zvýšení biodiversity,

  • vytvoření zástinu pro cílové dřeviny,

  • snížení škod zvěří.

Proto není účelné bránit spontánní přirozené obnově smrku i v nižších polohách. Pro tyto účely však návrh vyhlášky uvádí zvýšené riziko spojené s jeho dopěstováním do mýtného věku.

Obecným cílem vyhlášky je to, aby vlastníkům lesů byla dána širší možnost ve využívání stanovištně vhodných dřevin, včetně dřevin melioračních a zpevňujících a tím i možnost využití dotačních a dalších motivačních nástrojů.

Lesnická legislativa nemůže pokrýt svými ustanoveními širokou pestrost přírodních poměrů v naší zemi a je proto účelné vytvořit rámec, možností v obnově lesních porostů, který si každý vlastník může přizpůsobit odpovídajícím přírodním podmínkám ve svých lesích.    

Ministerstvo zemědělství je přesvědčeno, že tento způsob je mnohem efektivnějším než uplatňování nadbytečných restriktivních opatření navrhovaných ze strany některých nevládních organizací.

Vyhláška by mohla začít platit ještě letos na podzim.


Zastoupení smrku při zalesnění v celé ČR - listnáče v umělé obnově lesa dominují:

Zastoupení smrku při zalesnění v celé ČR


(Veřejně dostupný zdroj  ÚHÚL  - výsledky  Národní inventarizace lesů 2011-2014)

  • Tisk stránky
  • Poslat e-mailem