přechod na části stránky

Upozornění:
Používáte prohlížeč IE verze 6. Od 1. června 2012 nebude možné se s tímto prohlížečem do prostředí eAGRI přihlásit. Proveďte upgrade na IE verze min. 7 nebo použijte jiný prohlížeč (např. Mozilla Firefox nebo Google Chrome). Další informace zde.

Změny akčního programu v zranitelných oblastech dusíkem

1.7.2014

Od 1. července 2014 nabývá účinnosti novela č. 117/2014 Sb. nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu. Více informací k novele zákona a nařízení vlády a dále k implementaci akčního programu do registru LPIS jsou dostupné po kliknutí na nadpis novinky.

Změny akčního programu se týkají zejména období zákazu hnojení (prodloužení v jarním období), zrušení odkladu pro splnění požadavků na skladovací kapacity pro podniky nově zařazené do zranitelných oblastí, navýšení skladovacích kapacit na hnojůvku (z tříměsíční na pětiměsíční produkci), rozšíření seznamu plodin v tabulce limitů hnojení o hořčici bílou včetně zavedení referenčních výnosů a doplnění limitů hnojení u všech plodin, zavedení omezení hnojení na strmých pozemcích na travních porostech, úprava podmínek aplikace hnojiv za nepříznivých půdních podmínek (tj. pro půdu zaplavenou, přesycenou vodou, promrzlou nebo pokrytou sněhem) či zavedení kvalitativních požadavků z hlediska ochrany vod pro technický stav skladovacích zařízení v návaznosti na kontrolovaný požadavek SMR 4/8.

Změny v akčním programu jsou reakcí ČR na probíhající EU PILOT (č. 4549/13/ENVI), kterým Evropská komise (EK) posuzuje plnění požadavků nitrátově směrnice v ČR. Jedná se o flexibilní a neformální řízení EK, které slouží k objasnění nebo řešení situací, u nichž EK shledává možné porušení unijního práva ze strany členského státu. Součástí návrhu je rovněž nezbytná související legislativně technická úprava nařízení vlády č. 479/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor, ve znění pozdějších předpisů.

Hlavním cílem novely nařízení vlády je předejít možnému negativnímu dopadu na ČR v podobě udělení sankce ze strany EK, ale zároveň v maximální možné míře zohlednit současně nastavené podmínky v ČR a uhájit požadavky zemědělské praxe.

Vzhledem k probíhajícímu projektu Rozvoj a úpravy zemědělských registrů budou v LPIS relevantní změny akčního programu reflektovány tímto registrem až po 30. 9. 2014!

Novela nařízení vlády je převážně legislativně technického charakteru a zahrnuje následující změny:

1) Revizi období zákazu hnojení v jarním období

Na základě požadavku EK došlo k prodloužení období zákazu hnojení v jarním období, kdy dochází k posunu konce období zákazu hnojení (výjimku tvoří ozimé plodiny se specifickými nároky hnojení). V příloze NV č. 2 tabulka č. 1 zní:

Období zákazu používání dusíkatých hnojivých látek na zemědělské půdě
Klimatický region*) Minerální dusíkatá hnojiva Hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem Hnojiva s pomalu uvolnitelným dusíkem**)
0–5

 1.11. – 31.1.
(pro ozimé plodiny)

 

15.10. – 15.2.

(pro ostatní plodiny
a kultury)

15.11. – 31.1.

(pro ozimé plodiny)

 

15.11. – 15.2.

(pro ostatní plodiny
a kultury)

1.6. – 31.7.***)

 

15.12. – 15.2.

6–9

15.10. – 15.2. 
(pro ozimé plodiny)

 

1.10. – 28.2.

(pro ostatní plodiny a kultury)

5.11. –15.2.

(pro ozimé plodiny)

 

5.11. – 28.2.

(pro ostatní plodiny
a kultury)

1.6. – 31.7.***)

 

15.12. – 28.2.

Vysvětlivky:
*)    První číslice kódu bonitované půdně ekologické jednotky.
**)   Platí i pro upravené kaly.
***)  Pokud nedojde k následnému pěstování ozimých plodin nebo meziplodin.

2) Omezení aplikace hnojiv

i) Nově je zakázáno používat dusíkaté hnojivé látky na zemědělských pozemcích se sklonitostí nad 10° na travních porostech. Do současné doby bylo toto omezení vztaženo pouze na ornou půdu. Na základě připomínky EK byl tento požadavek rozšířen také na travní porosty. Výjimkou je použití tuhých statkových hnojiv a tuhých organických hnojiv. Zákaz se také nevztahuje na ponechané skliditelné rostlinné zbytky, ani na přívod dusíku ve výkalech a moči při pastvě hospodářských zvířat nebo při jejich jiném pobytu na travním porostu.

V § 11 odstavec 3 NV č. 262/2012 Sb. nově zní:

„(3) Na zemědělských pozemcích s kulturou orná půda a travní porost se sklonitostí převyšující 10 stupňů se nesmí používat žádné dusíkaté hnojivé látky. Výjimkou je použití tuhých statkových hnojiv a tuhých organických hnojiv, v případě orné půdy zapravených do 24 hodin po jejich použití. To se nevztahuje na ponechané skliditelné rostlinné zbytky, ani na přívod dusíku ve výkalech a moči při pastvě hospodářských zvířat nebo při jejich jiném pobytu na travním porostu.“.

ii) Dalším požadavkem EK bylo zpřísnění podmínek aplikace hnojiv za nepříznivých půdních podmínek za předpokladu, že v ZOD musí být vyžadována zvýšená ochrana oproti ostatnímu území. Doposud bylo zakázáno aplikovat hnojiva na půdách zaplavených, přesycených vodou, promrzlých tak, že povrch půdy do hloubky 5 cm přes den nerozmrzá nebo pokrytých vrstvou sněhu vyšší než 5 cm, jak je tomu definováno v zákoně o hnojivech. V novele nařízení vlády č. 262/2012 Sb. platí zákaz pro půdu promrzlou nebo pokrytou sněhem bez uvedených hloubkových a výškových limitů.

iii)

V § 7 odstavec 6 NV č. 262/2012 Sb. nově zní:

„(6) Pokud je zemědělská půda zaplavená, přesycená vodou, promrzlá nebo pokrytá sněhem, nelze na ní používat dusíkaté hnojivé látky, s výjimkou skliditelných rostlinných zbytků.“.

3) Výpočet limitu 170 kg N/ha

Dále nebude umožněno při způsobu výpočtu limitu 170 kg N/ha, na základě produkce dusíku ve výkalech a moči hospodářských zvířat, odečítat následné ztráty dusíku v otevřených venkovních prostorech. Stejně tak při výpočtu přívodu dusíku hospodářskými zvířaty na pastvě nebo jiném pobytu na zemědělské půdě již nebude dále uvažováno se ztrátami do ovzduší (řešeno vyhláškou č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv). Doposud bylo v používaných právních předpisech uvažováno s tzv.  přívodem dusíku do půdy, tj. s produkcí dusíku po odpočtu ztrát do ovzduší.

V § 8 odstavec 3 nově zní:

„(3) Výpočet dávky dusíku použité v průměru na 1 ha lze provést na základě údajů

a) z evidence hnojení o produkci dusíku hospodářskými zvířaty na pastvě nebo jiném pobytu na zemědělské půdě a o přívodu celkového dusíku v použitých organických a organominerálních hnojivech a statkových hnojivech, nebo

b) o produkci dusíku ve výkalech a moči, popřípadě trusu chovaných hospodářských zvířat, po odpočtu ztrát dusíku ve stájích a při skladování statkových hnojiv, podle jiného právního předpisu7); u jednotlivých kategorií hospodářských zvířat se zohlední průměrné stavy zvířat ve sledovaném kalendářním roce.“

4) Skladování statkových hnojiv

i)  Další změnou na základě připomínky EK je zrušení odkladu pro splnění požadavků na skladovací kapacity pro podniky nově zařazené do zranitelných oblastí. Od hospodářského roku 2014/2015 budou mít tedy všechny podniky povinnost šestiměsíční skladovací kapacity pro statková hnojiva. Požadavek na šestiměsíční skladovací kapacity je zemědělské veřejnosti znám již od roku 2008. ČR jako jediný členský stát vyjednala výjimku do 1. 1. 2014. Souběžně však byla v rámci nařízení vlády č. 262/2012 Sb. v roce 2012 nastavena výjimka, čtyřleté přechodné období, pro zemědělce nově zařazené do ZOD. EK však v rámci šetření EU Pilot uvedla, že navrhovaný harmonogram výjimky je nepřijatelný a je považován za nedodržování pravidel nitrátové směrnice.

V rámci kontrol podmíněnosti byl systém kontrol rozšířen o zavedení nového požadavku č. 4/8 – „ Splňují skladovací kapacity statkových hnojiv kvalitativní požadavky z hlediska ochrany vod?“ a tento požadavek byl také začleněn do § 9 odst. 2 nařízení vlády.

V § 9 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 14 nově zní:

„(1) Kapacita skladovacích prostor pro statková hnojiva6) musí odpovídat potřebě uskladnění jejich šestiměsíční produkce; to neplatí pro

a)    hnojůvku, u které musí být kapacita skladovacích prostor dostatečná pro minimálně pětiměsíční produkci, a zároveň pro uskladnění v období zákazu hnojení podle tabulky 1 přílohy č. 2 k tomuto nařízení a v období, kdy nelze hnojit s ohledem na půdně klimatické podmínky zranitelné oblasti a pěstované plodiny, a

b)    tuhá statková hnojiva, při možnosti jejich uložení na zemědělském pozemku před jejich použitím;

snížení potřeby kapacit skladovacích prostor je možné jen při splnění podmínek podle jiného právního předpisu7); technický stav skladovacích zařízení musí splňovat kvalitativní požadavky z hlediska ochrany vod14).

________________

14) § 39 odst. 4 písm. b) a c) zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 20/2004 Sb.
a zákona č. 150/2010 Sb.“.

ii) V § 9 odst. 2 se za slova „lze uložit na zemědělském pozemku“ vkládají slova „pouze způsobem, který neohrozí životní prostředí a“.

Tato podmínka je praktickým odrazem současně nastavených podmínek (výběr lokality na základě systému evidence půdy podle uživatelských vztahů (LPIS), schválení havarijního plánu vodoprávním úřadem apod.).

5) Omezení používání hnojiv

V příloze č. 3 nařízení vlády se mění tabulka obsahující maximální limity hnojení k jednotlivým plodinám. Na základě požadavku Evropské komise byly doplněny limity hnojení u chybějících plodin a připojeny referenční výnosy pro všechny uvedené plodiny. V tabulce je dále uvedena doposud neuvedená plodina hořčice bílá. Vzhledem k obecně nižší účinnosti slamnatého hnoje zvláště v podmínkách měnícího se klimatu (častější výskyt období sucha) byl snížen koeficient účinnosti dusíku z 0,4 na 0,3. Hodnoty účinnosti N pro drůbeží trus „s“ nebo „bez“ podestýlky, kejdu, digestát apod. zůstávají stejné. Dále došlo k technické úpravě textu ve vazbě na vyhlášku č. 377/2013 Sb.

Příloha č. 3 NV č. 262/2012 Sb. nově zní:

„Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 262/2012 Sb.

Limity hnojení jednotlivých plodin
Plodina Limit hnojení*)
v kg N/ha
Výnos hlavního produktu (t) stanovený dle koeficientu potřeby N na 1 t hlavního produktu a příslušného množství vedlejšího produktu
pšenice ozimá 190 7,7
pšenice jarní 120 5,5
žito ozimé 120 6,0
ječmen ozimý 140 6,7
ječmen jarní 110 6,0
oves 120 4,8
triticale 140 6,1
kukuřice na zrno 230 11,0
luskoviny 30 5,0
brambory sadbové 140 30,0
brambory ostatní 180 40,0
brambory rané 120 25,0
cukrovka 210 70,0
krmná řepa 150 70,0
řepka ozimá 230 4,5
slunečnice 140 2,9
mák 85 1,2
len 80 2,0
hořčice bílá 80 1,2
kukuřice na siláž 230 60,0
jetel**) 40 10,0
vojtěška**) 40 10,0
trávy na orné půdě 200 10,0
trvalé travní porosty 160 8,0
zelí 250 70,0
květák 220 27,0
mrkev 200 50,0
brokolice 200 13,0
kapusta hlávková 180 28,0
kapusta růžičková 180 6,0
celer bulvový 180 35,0
kedluben 150 30,0
zelí pekingské 150  55,0
rajčata 150 55,0
cibule kuchyňská 135 45,0
pór pravý, 120 43,0
pažitka pravá 120 30,0
petržel zahradní naťová 120 17,0
okurky salátové 120 70,0
okurky nakládačky 100 60,0
špenát setý 100 20,0
salát 100 43,0
pastiňák setý 100 30,0
 paprika zeleninová 100 37,0
kukuřice cukrová 100 9,0
řepa salátová 95 30,0
ředkvička 80 32,0
petržel zahradní kořenová 80 37,0
kopr vonný 60 12,0
hrách zahradní 60 7,0
fazol obecný 60 6,0
česnek 30 11,0

Dusík použitý k podpoře rozkladu slámy nebo k meziplodině se nezapočítává do limitu přívodu dusíku pro následně pěstovanou plodinu.

Pro účely hodnocení limitu hnojení se u hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem a upravených kalů započítává 30% přívodu celkového dusíku a pro hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem 60 % přívodu celkového dusíku, s výjimkou kejdy prasat a digestátu z bioplynové stanice (příp. jejich tekutých podílů po mechanické separaci), kde se započítává 70 %.

Pro účely hodnocení limitu hnojení se tedy zohledňuje pouze přímé působení dusíku
v prvním roce po použití uvedených statkových, organických a organominerálních hnojiv, popřípadě upravených kalů.

Pro určení přívodu dusíku do půdy ve statkových hnojivech živočišného původu se použijí údaje zjištěné vlastními rozbory nebo údaje z přílohy č. 3 vyhlášky č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv.

Limity uvedené v tabulce je nutné dodržet na jednotlivých zemědělských pozemcích.

Při pěstování plodin ve směsích je limit určen nejvyšším limitem plodiny ve směsi.

Plodiny v tabulce neuvedené limit nemají, hnojí se podle jejich potřeby na konkrétních stanovištích a podle pěstitelských podmínek.

Výnosy víceletých pícnin na orné půdě a trvalých travních porostů jsou uvedeny v přepočtu na seno.

Limity hnojení pro pěstování zeleniny se nevztahují na její pěstování ve sklenících a fóliovnících.

 

Vysvětlivky:

*)    V limitu hnojení je započítán celkový dusík z minerálních hnojiv a podíl dusíku využitelného pěstovanou plodinou ze statkových hnojiv živočišného původu
a z organických a organominerálních hnojiv, popřípadě upravených kalů.
**) Limit se vztahuje k celkové dávce za všechny roky pěstování. Do uvedeného limitu se nezapočítává případné hnojení krycí plodiny do doby její sklizně.“.

  • Tisk stránky
  • Poslat e-mailem