přechod na části stránky

Upozornění:
Používáte prohlížeč IE verze 6. Od 1. června 2012 nebude možné se s tímto prohlížečem do prostředí eAGRI přihlásit. Proveďte upgrade na IE verze min. 7 nebo použijte jiný prohlížeč (např. Mozilla Firefox nebo Google Chrome). Další informace zde.

Workshop GAEC 2011 (Vídeň)

7.11.2011

Ve dnech 3. – 5. října proběhl ve Vídni v Rakousku Workshop GAEC 2011, který byl společně organizován Federal Ministry of Agriculture, Forestry, Environment and Water Management of Austria a MARS Unit of the Joint Research Centre (JRC). Cílem workshopu bylo otevřeně a konstruktivně diskutovat o praktičnosti provádění standardů Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC). Workshop byl zaměřen na standard týkající se ochranných pásem podél vodních toků (Buffer strips), využití metod dálkového průzkumu země (DPZ) pro kontroly Cross Compliance, audit Cross Compliance, využití JRC GAEC databáze a na novou Společnou zemědělskou politiku EU na období 2013 – 2020.

Ochranná pásma - Buffer strips

V Rakousku je téma ochranných pásem podél vodních toků řešena rozdílně v nitrátové směrnici a v rámci standardů GAEC. Z přednášek i následné diskuse vyplynulo, že téma ochrany vodních zdrojů je v Rakousku chápáno komplexně a opatření Akčního programu nitrátové směrnice, GAEC a PRV se vzájemně doplňují. Pro státy uplatňující platbu na farmu (SPS) nepředstavuje vytyčení ochranných pásem tak velký problém jako pro státy uplatňující platbu na plochu (SAPS), kde je dotace vztažena na plochu půdních bloků.

V Rakousku stát neurčuje, která vodní plocha nebo tok spadá do které kategorie a zda zemědělec musí dodržovat GAEC. Inspektor při kontrole na místě posuzuje, zda je dodržena šířka nezoraného pásu kolem vodního zdroje. Rakouská Agrární komora (členství v AK je povinné) v rámci podpory poradenství analyzuje všechny vodní zdroje v regionu a seznámí všechny zemědělce s jejich povinnostmi. Na základě analýzy regionu doporučí zemědělci vhodná opatření, která jsou ve většině případů řešena zpevněnou komunikací, nebo travním pásem, který je využíván pro otáčení na souvrati, zpřístupnění vnitřních částí pozemků. Travní pás musí být udržován v kulturním stavu a sekán. Vzhledem k aplikaci SPS.

Několikrát byla zdůrazněna otázka šířky ochranných pásů. V EU 27 je to 1 458 021 km vodních toků a 259 019 km se nachází podél pozemků s ornou půdou. Při šířce pásu 1 m by do zvláštního režimu obhospodařování na úrovni EU 27 spadlo 0,05% orné půdy, při šířce 5 m by to bylo již 0,24% orné půdy, která by takto byla vyřazena z produkce. Otázkou je, zda přímé platby (PP) jsou v tomto případě dostatečnou kompenzací.

JRC GAEC databáze

Byl zhodnocen současný stav databáze GAEC provozovaný JRC na základě každoročních hlášení členských států (ČS). Databáze je oficiální zdroj popisující nastavení GAEC v jednotlivých ČS. Většina ČS poskytuje podklady v národním jazyce. JRC společně s DG navrhují použít databázi jako jediný nástroj pro monitorování implementace GAEC  dle čl. 140 Nařízení Rady č. 73/2009 v ČS.

Databáze bude doplněna o role čtenář a administrátor, kdy administrátor bude pořizovat návrhy, které po schválení EK budou prezentovány v databázi. Rozpoutala se bouřlivá diskuse ohledně přístupu do databáze. JRC prosazuje omezený přístup pouze pro vybraný okruh pracovníků ministerstev. Některé ČS naopak požadují otevřený přístup, který by přispěl k vysvětlení opodstatnění plateb u nezemědělské společnosti. Rovněž JRC navrhuje, aby jazykové mutace připravovaly jednotlivé ČS, nedocházelo by tím ke změně významu při překladu. Byl vznesen podnět, aby obdobný systém byl použit i pro další reportování, např. pro Zemědělský poradenský systém (FAS – Farm Advisory System).

Dálkový průzkum země (DPZ) – Remote sensing (RS)

JRC představilo možnosti využití dálkového průzkumu země (DPZ) při kontrolách GAEC. DPZ je možné využít nejen přímo pro kontroly, ale i pro analýzu rizik. Ne pro všechny standardy je však DPZ vhodný nebo efektivní. V současné době 27 členských států využívá DPZ. U 7 ČS na celém území, 5 ČS pouze v některých regionech, 2 ČS používají DPZ jako podpůrný prostředek. IT, RO, DE-Meklemburg používají DPZ pro 100 % kontrol daného standardu. Česká republika využívá DPZ pro GAEC 2, 4, 6 a 8, ve 40 % (60 % je kontrola na místě).

Otázkou je, zda přímé platby (PP) jsou v tomto případě dostatečnou kompenzací.

Otázkou pro budoucí diskusi je, že pokud je používán DPZ pro kontrolu standardů GAEC, a to na celém území nebo jeho části, nemělo by být vykazováno 1 % kontrolovaných podniků, ale 100 % počtu všech subjektů hospodářících na kontrolované části území.

Audit GAEC v členských státech

JRC pravidelně vyhodnocuje dotazník každoročně zasílány EK členskými státy. Obecně lze říci, že v roce 2010 se situace v nastavení standardů GAEC zlepšila. Důvodem bylo nové Nařízení Rady č. 73/2009. V roce 2010 bylo definováno celkem 415 standardů GAEC. Stále však ne všechny ČS mají správně nastaveny standardy. DG komunikuje s každým ČS separátně a v prvním kroku požaduje vysvětlení

DG Agri Unit J3: Audit of direct Aid rovněž provádí audit přímých plateb (PP) včetně nastavení GAEC a SMR. Tým čítá 7 auditorů a ročně provede 10 auditů. Audit se zaměřuje na nastavení systému, nikoliv na posuzování práce inspektora.

Hlavní nálezy:

  • Definice standardů – již není problém v chybějících standardech, stále je však mnoho případů, kdy je standard vágně definovaný a obtížně přiřaditelný k oblasti
  • Standardy neuvedené v příloze č. 3 – protože se jedná o standardy nad rámec povinností ČS, není navrhována redukce, pouze uvedeno v kontrolní zprávě
  • Povinné/nepovinné standardy – je hodnocena kontinuita, zda standardy povinné před rokem 2009 nejsou vyřazeny, i když patří dle Nařízení Rady č. 73/2009 k nepovinným
  • Kontroly na místě, vyhodnocování kontrol, sankční systém

Společná zemědělská politika (SZP)

Z příspěvků zástupců A, EK a PL vyplynulo, že zemědělství i v budoucnu zůstane hlavní oblastí podpory EU. Systém Cross Compliance zůstane jako základní stavební kámen pro přímé platby. Cross Compliance je v Nařízení Rady č. 73/2009 nastaveno rámcově a každý členský stát aplikuje systém s ohledem na národní specifika (typ a počet kontrolních organizací, národní legislativa). „Greening“ bude naopak co nejjednodušší a platný pro všechny ČS. Cílem je zdůraznit celé společnosti, že zemědělství reaguje na současné výzvy a zavádí nové postupy šetrné k životnímu prostředí. Bude třeba revidovat opatření AEO, tak aby se nepřekrývala s opatřeními pro greening. Přes všechny proklamace nedošlo ke zjednodušení SZP a byl dokonce včleněn nový prvek v podobě greeningu => složitější AEO, vazba CC–AEO–greening, více kontrol. Aby zemědělec nebyl zmatený, bude nutné aktivizovat poradenský systém. V návrhu komise je nástroj, který mohou ČS využít.

Závěr

Z jednotlivých příspěvků JRC i zástupců Komise vyplývá, že situace v oblasti GAEC je stabilizovaná a v blízké budoucnosti by nemělo dojít k zásadní změně v nastavení ze strany EK. Procento kontrolovaných zemědělců je malé, proto by kontroly měly být účinné a standardně aplikovaná redukce by měla být 3 % (bylo zdůrazněno auditorem EK). Je třeba se více zaměřit na smysl opatření, ne bezhlavě implementovat přílohu č. 3 Nařízení Rady č. 73/2009. Každé opatření musí být zdůvodněné, např. výčet krajinných prvků – zda a jak jsou ohroženy zemědělskou výrobou, kvantifikace rizik, opatření ve formě standardu. Poradenský systém by se měl zaměřit na nové výzvy, tak jak budou definované v dokumentu reformy SZP. Příslušné prezentace jsou k dispozici u účastníků workshopu.

  • Tisk stránky
  • Poslat e-mailem