Návrhy Evropské komise na reformu Společné zemědělské politiky EU vzbudily smíšené reakce
Tisková zpráva — Evropská komise včera zveřejnila dlouho očekávané legislativní návrhy k reformě SZP po roce 2013. Navázala tak na konzultační proces a Sdělení k budoucnosti SZP z loňského listopadu. Z vyjádření komisaře EU pro zemědělství Daciana Ciolose je zřejmé, že návrhy reformy jsou většinou shodné s tím, co Komise v minulých měsících prezentovala jako své záměry a co už bylo předmětem diskusí s odbornou veřejností i v ČR. Texty podrobně zanalyzují odborníci Ministerstva zemědělství a bude k nim vypracováno oficiální stanovisko ČR. Je ale patrné, že se EK držela svého původního stanoviska z loňska a připomínky jednotlivých členských států zapracovala minimálně.
Reformní návrhy byly představeny veřejnosti a Evropskému parlamentu a příští týden je v Lucemburku EK představí ministrům zemědělství Unie. „Nyní nás čeká jeden a půl až dva roky tvrdého vyjednávání mezi jednotlivými státy EU, Radou ministrů, Evropským parlamentem a Evropskou komisí. Je to poprvé, co se Evropský parlament zapojí do rozhodování o reformě SZP, proto očekávám velmi tvrdá jednání. Budeme se na ně intenzivně připravovat ve spolupráci s dalšími resorty v ČR. Povedeme aktivní agrární diplomacii, budeme vytvářet aliance s novými i se starými zeměmi EU. Počítáme s intenzivní spoluprací s poslanci Evropského parlamentu s cílem maximálně prosadit zájmy ČR. Stejně tak nadále počítáme s úzkou spoluprací s nevládními organizacemi a dalšími partnery,“ řekl k nadcházejícím jednáním ministr zemědělství ČR Petr Bendl.
„Pokud jde o předběžné hodnocení návrhů, z pohledu MZe, jsou spíše zklamáním, protože nepřinášejí žádné podstatné zjednodušení SZP, ani zásadnější přínos v její transparentnosti. Také významně nesnižují byrokracii a administrativní náročnost a nezvyšují konkurenceschopnost evropských podniků vůči třetím zemím,“ řekl náměstek ministra Juraj Chmiel
Zásadním novým prvkem je ozeleňování přímých plateb ve výši 30 %, které jako princip Ministerstvo zemědělství podporuje například v zájmu ochrany půdy. Neshoduje se ale s Komisí na předložených opatřeních a výši ozelenění. Požadavek, aby sedláci nechali povinně ležet ladem nejméně sedm procent půdy pro ekologické účely, je v době rostoucích nároků na zdroje potravin a obnovitelné energie v rozporu s ostatními cíli SZP. Odporuje tržní orientaci a pro Česko není přijatelný. ČR podporuje rozumné ozeleňování, ale bude místo podílu 30 % navrhovat 10 % a dobrovolnou povahu ozelenění.
Další změny spočívají např. v zavedení povinné platby pro mladé farmáře do 40 let, povinné platby pro malé farmy, dobrovolné platby pro méně příznivé oblasti, v možnosti převodu části prostředků z přímých plateb na rozvoj venkova a dalších elementů.
Dlouho avizovanou součástí reformy má být zavedení zastropování přímých plateb podle velikosti podniků, tzv. capping. Dosavadní vyjednávací úsilí přineslo částečný úspěch. „Evropská komise ustoupila tlaku blokační menšiny v Radě EU, iniciovanou právě ČR. Původně zvažované varianty, které by postihly 26 až 59 % přímých plateb v ČR, nahradila variantou rozumnější, odstupňovanou a zohledňující zaměstnanost na farmách. Tato varianta by měla na hospodářství v ČR mírné dopady. Prostředky získané ze zastropování také zůstanou, na rozdíl od původního návrhu, v dotčeném členském státě a budou převedeny do oblasti rozvoje venkova. Zastropování by ale představovalo zavádění další byrokracie. I ve své mírnější podobě negativně zasáhne do našeho zemědělství, a proto jej nadále nepodporujeme,“ řekl náměstek ministra Juraj Chmiel.
Ministerstvo zemědělství považuje za částečně pozitivní, že EK navrhuje sbližování úrovně přímých plateb mezi členskými státy, i když toto sblížení plateb je omezené. Až ve vzdálené budoucnosti, konkrétně pro přespříští programovací období po roce 2021 začne diskuse o kompletním vyrovnání výše plateb mezi všemi státy EU.
Pokud jde o rozvoj venkova, návrh celkově nejde špatným směrem. Zohledňuje například metodu Leader v ČR využívanou pro projekty čtvrté osy.Členské země budou mít více možností ve výběru opatření. To je pozitivní, ale některé zásadní momenty nejsou jasné. Předpokládá se vytvoření partnerských smluv mezi státy EU a Komisí, budou zavedeny povinné kvantitativní ukazatele, chybí rozdělení národních obálek na rozvoj venkova a objektivní kritéria, podle kterých by rozdělení probíhalo. Pozornost bude třeba také věnovat vyjasnění některých aspektů, včetně konkrétního provádění budoucích programů a vyvarovat se překryvů.
Radek Ležatka
ředitel Odboru komunikace MZe