přechod na části stránky

Upozornění:
Používáte prohlížeč IE verze 6. Od 1. června 2012 nebude možné se s tímto prohlížečem do prostředí eAGRI přihlásit. Proveďte upgrade na IE verze min. 7 nebo použijte jiný prohlížeč (např. Mozilla Firefox nebo Google Chrome). Další informace zde.

Výsledky kontrolní činnosti České plemenářské inspekce za rok 2017

19.4.2018

Tisková zpráva – Kontrolní činnost České plemenářské inspekce v roce 2017 byla stejně jako v uplynulých letech převážně zaměřena na povinnosti chovatelů v oblasti označování a evidence hospodářských zvířat a to, jak v rámci národních kontrol, a kontrol podmíněnosti, tak u kontrol žadatelů o dotace pro Státní zemědělský a intervenční fond. Významná část kontrolní činnosti byla zaměřena na kontroly v oblasti šlechtění a plemenitby, ověřování původů skotu a koní, kontroly oprávněné osoby a uznaného chovatelského sdružení.

Od roku  2014, kdy došlo k úpravě kontrolních požadavků podmíněnosti na označování a evidenci zvířat tak, aby splňovaly požadavky Evropské legislativy, jsou chovatelé s těmito požadavky dlouhodobě seznamováni a jejich dodržování v rámci národních kontrol je sledováno od roku 2004. Přesto však došlo k navýšení porušení podmíněnosti z 3 - 5 % v letech 2009 – 2013, na 34 - 39 % žadatelů v letech 2014 - 2017. Nejvíce porušení bylo zjištěno v oblasti řádného a včasného hlášení změn do ústřední evidence, které je stále slabou stránkou plnění povinností chovatelů.

Od 1. 1. 2017 se v souladu s pravidly EU změnilo posuzování včasnosti hlášení, které náleží mezi požadavky Kontroly podmíněnosti. Nejednalo se o změnu lhůty jako takové, ta zůstala pro zaslání hlášení i nadále sedmidenní, ale již se nepřipočítává technická lhůta pro doručení hlášení od chovatele k pověřené osobě. Tato změna se promítla i do posuzování požadavku pro hodnocení způsobilosti u plateb na skot, ovce, kozy a do posuzování včasnosti hlášení v rámci národních kontrol, prováděných Českou plemenářskou inspekcí.

V roce 2017, tak jako v uplynulých letech, zaujímaly převážnou část kontrolní činnosti kontroly delegované Státním zemědělským a intervenčním fondem, které jsou nutné pro výplatu dotací z EU.

Konkrétně se jednalo o kontroly žadatelů o dotační titul dle Nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek pro poskytování přímých plateb zemědělcům na tele masného typu, na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka a na dobrovolnou podporu pro bahnice a kozy a na podporu produkce bílkovinných plodin. Dále pak podle Nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o provádění agroenvironmentálních klimatických opatření, Nařízení vlády č. 72/2015 Sb., o podmínkách poskytování plateb pro oblasti s přírodními nebo jinými zvláštními omezeními a Nařízení vlády č. 76/2015 Sb., o provádění opatření ekologického zemědělství.

Další část kontrol zahrnovala žadatele o Přechodné vnitrostátní podpory k přímým podporám podle Nařízení vlády č. 112/2008 Sb., novelizovaném v Nařízení vlády č. 332/2012 Sb.

Od roku 2015 byly delegované kontroly rozšířeny o kontrolu žadatelů podle Nařízení vlády č. 74/2015 Sb., o podmínkách poskytování dotací na opatření dobré životní podmínky zvířat.

Kontroly žadatelů o výše zmíněné dotační tituly musely být provedeny v retenčním období tak, aby byl dodržen stanovený termín výplaty dotací od Státního zemědělského intervenčního fondu. Tento požadavek významně ovlivnil možnost slučování kontrol u kontrolovaného subjektu vybraného ke kontrole na více dotačních titulů do jednoho termínu a koordinaci kontrol se Státní veterinární správou. V roce 2017 byly plošně kontroly intenzit u žadatelů koordinovány se Státním zemědělským a intervenčním fondem a Ústředním a zkušebním ústavem zemědělským.

Koordinace a slučování kontrol více dozorových organizací do jednoho termínu měla negativní dopad na to, že nebylo možné respektovat sezónnost u kontrolovaných zvířat, resp. technické a organizační problémy chovatelů.

Přes všechny tyto aspekty jsme se snažili maximálně vycházet vstříc chovatelům tak, abychom je nezatěžovali kontrolami nad únosnou míru a ulehčili jimi tak často kritizovanou „byrokratickou zátěž“. Obdobný postup je prioritou i pro kontrolní činnost v roce 2018.

 

Významná část kontrolní činnosti našich inspektorů byla zaměřena na kontroly v oblasti šlechtění a plemenitby, ověřování původů skotu a koní, kontroly oprávněné osoby a uznaného chovatelského sdružení.

V roce 2017 ověřovala inspekce původy skotu u potomstva po býcích v rizikové skupině zvířat, kterým chovatel doplňoval původ do ústřední evidence dodatečným hlášením a současně jejich deklarovaný otec nebyl v době možného zpuštění matky přítomen na hospodářství, kde byla matka kontrolovaného potomka evidována.

V této rizikové skupině byl původ ověřován u 241 potomků narozených u 56 chovatelů, z toho u 51 telat (21 %) původ nesouhlasil. U 43 telat se jednalo o neprůkazný původ ze strany otce, u 2 telat ze strany matky a u 6 telat byli neprůkazní oba rodiče. Šetřením bylo zjištěno, že v případě neprůkaznosti otců popř. obou rodičů, byl u 38 zvířat otcem jiný plemeník zapsaný v ústředním registru plemeníků a u 11 zvířat byl potvrzen plemeník nezapsaný v ústředním registru plemeníků. Neprůkazný původ ze strany matky zavinil neúmyslně chovatel záměnou telete po narození nebo do doby jeho trvalého označení. Chovatelům bylo uloženo opatření na prošetření příčin nesouhlasného původu a následnou opravu původu v ústřední evidenci.

Stejný princip ověřování byl nastaven pro vyhodnocení kontrol prováděných v návaznosti na dotační titul podle Nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek pro poskytování zvláštní podpory pro zemědělce na tele masného typu. Při těchto kontrolách došlo k podezření na neprůkazný původ ze strany otce pouze u 1 telete, které bylo otestováno v laboratoři imunogenetiky, a výsledek rozboru toto podezření potvrdil. Od roku 2012, kdy byl tento dotační titul zaveden, je toto porušení nejnižší.

Na základě podnětu bylo testováno 22 koní, z toho u 20 koní (91 %) byl zjištěn otec, plemeník nezapsaný v ústředním registru plemeníků, podobný případ byl řešen i u ovcí, kde byli zjištěni 2 potomci po plemeníkovi, nezapsaném v ústředním registru plemeníků.

Česká plemenářská inspekce v rámci své kontrolní činnosti prověřovala používání plemeníků nezapsaných v ÚRP. Kontrolou 27 potomků u turů byl zjištěn v 82 % případů otec nezapsaný v ÚRP. U koní bylo šetřeno 100 potomků, u nichž byl v 70 % případů zjištěn otec nezapsaný v ÚRP.

Při zjištění každého neprůkazného původu bylo prováděno další šetření s určením příčin, důsledků a míry zavinění konkrétních osob a prověřovalo se, zda chovatel zajišťoval plemenitbu inseminací nebo přirozenou plemenitbou. Chovateli bylo uloženo opatření opravit původ zvířat v ústřední evidenci.

Ověřování původů slouží jako základní informace o způsobu a kvalitě chovu, na jejímž základě mohou být provedeny další kontroly. Tímto způsobem byly vyvolány i kontroly plemenitby skotu a oprávněných osob, popř. kontroly označování a evidence.

U většiny kontrolovaných chovatelů porušení zákona v oblasti plemenitby nebyl úmysl, ale především neznalost platné legislativy nebo nedbalost.

Uvedené výsledky kontrol ukazují, že je třeba, aby se chovatelé seznámili s platnou legislativou vztahující se k této problematice a nepodceňovali její dodržování, protože neznalost zákona neomlouvá.

 

 

Ing. Zdenka Majzlíková

Česká plemenářská inspekce