přechod na části stránky

Upozornění:
Používáte prohlížeč IE verze 6. Od 1. června 2012 nebude možné se s tímto prohlížečem do prostředí eAGRI přihlásit. Proveďte upgrade na IE verze min. 7 nebo použijte jiný prohlížeč (např. Mozilla Firefox nebo Google Chrome). Další informace zde.

Výsledky kontrolní činnosti České plemenářské inspekce.

20.5.2021

Tisková zpráva – Kontrolní činnost České plemenářské inspekce v roce 2020 byla stejně jako v uplynulých letech převážně zaměřena na povinnosti chovatelů v oblasti označování a evidence hospodářských zvířat a to, jak v rámci národních kontrol, a kontrol podmíněnosti, tak u kontrol žadatelů o dotace pro Státní zemědělský a intervenční fond. Významná část kontrolní činnosti byla zaměřena na kontroly v oblasti šlechtění a plemenitby a kontrol oprávněných osob.

Povinnost chovatelů  označovat svá zvířat,  evidovat je ve stájovém registru (popř. v registru prasat v hospodářství), hlásit veškeré změny ve stanovené lhůtě do ústřední evidence a zajistit pro tury průvodní list skotu (průkaz koně  - pro koně) není pro české chovatele  žádnou novinkou. Česká plemenářská inspekce kontroluje dodržování těchto povinnosti od nabytí účinnosti vyhlášky 136/2004, Sb. Kontrola dodržování povinností je dána legislativou a chovatelé jsou ke  kontrolám vybírání analýzou rizika 3 % hospodářství s chovem turů, 3 %  hospodářství s chovem ovcí a koz a 1 % hospodářství s chovem dalších druhů hospodářských zvířat.. Pro kontroly podmíněnosti je vybíráno 1 % žadatelů a pro kontroly způsobilosti 5 % žadatelů za každé opatření.

Kritéria pro zařazení do analýzy rizika jsou včasné předávání správných a úplných údajů do ústřední evidence, veterinární  a zoohygienické podmínky, dřívější nákazová situace, výše ročních finančních podpor, výsledky kontrol v uplynulém období, významné změny ke, kterým na hospodářství došlo v minulém období, popř. další kritéria stanovená členským státem.

Od roku 2005 do roku 2020 bylo zkontrolováno 2 332 955  turů na 27 090 hospodářství, 498 555 ovcí a koz na 11 036 hospodářství a 691 872 prasat na 4 415 hospodářstvích.

 

Zjištěné výsledky kontrol na místě ukazují, že došlo k významnému snížení počtu kontrolovaných zvířat, u kterých bylo zjištěno porušení v oblasti označování a evidence.

V roce 2005 bylo při kontrolách  zjištěno 13,1 % turů chybně označených a v roce 2020 pouze 2,1 %.

U ovcí a koz byl od roku 2005 do roku 2020 zaznamenán pokles chybně označených zvířat z 11,5 % na 4,3 % a u prasat ze 7,5 % na 0,6 %.

Uvedené výsledky souvisí s osvětou v této oblasti a v nemalé míře také s vyšší kvalitou ušních známek. Jen těžko lze již očekávat lepší výsledky, protože vždy se musí počítat s provozními ztrátami na pastvinách a ve volném ustájení.

 

Nedostatky ve vedení stájového registru u  turů, ovcí a koz jsou minimální. V roce 2005 byly problémy s vedení stájového registru zjištěny u 1,9 % kontrolovaných hospodářství, v roce 2020 pouze u 0,1 % hospodářství s chovem turů a u 0,7 % hospodářství s chovem ovcí a koz. Obdobný trend byl zaznamenán u registru prasat v hospodářství, kde došlo ke snížení od roku 2005 ze 4,9 % na 0,6 % v roce 2020.

 

V oblasti zasílání hlášení do ústřední evidence a to u všech druhů zvířat, na které se tato povinnost vztahuje, došlo k výraznému zlepšení.

U turů došlo k poklesu zjištěných nedostatků  od roku 2005 z 10,7 % kontrolovaných  na 1 % v roce 2020,

u ovcí a koz z 20,5 %  v roce 2006 na 3,4  %v roce 2020.

Nejvíce nedostatků v zasílání hlášení do ústřední evidence bylo zjištěno  u prasat a to 52,1 %  v roce 2005 a 14,4 % v roce 2020. U prasat je povinnost zasílat hlášení jednou měsíčně, vždy do  desátého dne následujícího kalendářního měsíce, a to za celý kalendářní měsíc.

 

Častým problémem hlášení do ústřední evidence je nedodržování zákonné lhůty, ve které mají chovatelé hlášení do ústřední evidence zasílat.

Tato lhůta je dle platné legislativy do 7 dnů ode dne, kdy k úhynu, ztrátě, utracení nebo přemístění zvířete došlo,  při narození turů, ovcí a koz se hlášení o narození zasílá do 7 dnů ode dne označení. V souladu s pravidly EU se od 1. 1. 2017 se změnilo posuzování včasnosti hlášení, které náleží mezi požadavky Kontroly podmíněnosti. Tato změna se promítla i do posuzování požadavku pro hodnocení způsobilosti u plateb na skot, ovce, kozy a do posuzování včasnosti hlášení v rámci národních kontrol prováděných Českou plemenářskou inspekcí. Za pozdní se považují všechna hlášení, která dorazí ke zpracování pověřené osobě počínaje 8. kalendářním dnem ode dne hlášené události s tím, že pokud konec sedmidenní lhůty připadne na sobotu, neděli či svátek, je posledním dnem lhůty pro včasné nahlášení nejbližší příští pracovní den.

Na základě zjištěných nedostatků v oblasti ústřední evidence a naopak poměrně dobrých výsledků při kontrole chovatelské evidence (stájový registr, registr prasat v hospodářství) lze chovatelům doporučit vedení přes portál farmář. Tento způsob vedení zajistí jediným zápisem vedení obou evidencí, což může omezit výskyt chyb a současně by nemělo docházet k prodlužování lhůty ke hlášení do ústřední evidence, protože zápis do stájového registru (registru prasat v hospodářství) musí být proveden bezodkladně tak, aby údaje v něm uvedené byly aktuální.

 

Výskyt turů s chybějícími nebo neplatnými průvodními listy byl v roce 2005  zjištěn u 1,5 % kontrolovaných a v dalších letech poklesl pod jedno procento.

      

Požadavky kontrolované při kontrolách podmíněnosti jsou součástí běžných kontrol národní legislativy. Nejsou přísnější, ale jedná se pouze o základní povinnosti, které musí chovatel v oblasti registrace hospodářství, označování a evidence zvířat a povinných dokladů provázejících zvíře splnit.

Od roku 2009, kdy byly v České republice zavedeny podmínky podmíněnosti (Cross Compliance) došlo k porušení kontrolních bodů cca u 3 – 4 % kontrolovaných žadatelů.

Od roku 2014, kdy, na základě výsledků auditu EK došlo ke změně v nastavení systému kontrol podmíněnosti, se procento porušení zvýšilo na 39 %, v roce 2020 došlo k poklesu na 19 %.  Nejvíce nedostatků je zjišťováno v oblasti řádného a včasného hlášení změn do ústřední evidence a tak dochází k  následnému krácení dotací u jednotlivých žadatelů.

Změny v nastavení kontrol podmíněnosti zajistily soulad s požadavky evropské legislativy a výrazně snížily riziko korekcí pro Českou republiku ze strany Evropské komise za nenaplňování komunitárního práva.

 

V roce 2020, tak jako v uplynulých letech, zaujímaly převážnou část kontrolní činnosti kontroly delegované Státním zemědělským a intervenčním fondem, které jsou nutné pro výplatu dotací z EU.

Konkrétně se jednalo o kontroly žadatelů o dotační titul dle Nařízení vlády č. 50/2015 Sb. o stanovení některých podmínek pro poskytování přímých plateb zemědělcům na tele masného typu, na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka a na dobrovolnou podporu pro bahnice a kozy. Dále pak podle Nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně - klimatických opatření novelizovaném v nařízení vlády 330/2019 Sb., Nařízení vlády č. 44/2018 Sb., o podmínkách poskytování plateb pro přechodně podporované oblasti s přírodními omezeními, Nařízení vlády č. 43/2018 Sb., o podmínkách poskytování plateb pro horské oblasti a jiné oblasti s přírodními nebo jinými zvláštními omezeními, a Nařízení vlády č. 76/2015 Sb. o provádění opatření ekologického zemědělství novelizovaném v nařízení vlády 331/2019  Sb.

Další část kontrol zahrnovala žadatele o Přechodné vnitrostátní podpory k přímým podporám podle Nařízení vlády č. 112/2008 Sb., novelizovaném v Nařízení vlády č. 332/2012 Sb. a žadatele podle Nařízení vlády č. 74/2015 Sb., o podmínkách poskytování dotací na opatření dobré životní podmínky zvířat.

Kontroly žadatelů o výše zmíněné dotační tituly musely být provedeny v retenčním období, což bylo podmínkou pro dodržení stanoveného termínu výplaty dotací od Státního zemědělského intervenčního fondu. Tento požadavek významně ovlivnil možnost slučování kontrol u kontrolovaného subjektu vybraného ke kontrole na více dotačních titulů do jednoho termínu, což mělo negativní dopad na to, že nebylo možné respektovat sezónnost u kontrolovaných zvířat, resp. technické a organizační problémy chovatelů.

Přes všechny tyto aspekty jsme se snažili maximálně vycházet vstříc chovatelům tak, abychom je nezatěžovali kontrolami nad únosnou míru a ulehčili jimi tak často kritizovanou „byrokratickou zátěž“.

 

Významná část kontrolní činnosti našich inspektorů byla zaměřena na kontroly v oblasti šlechtění a plemenitby, ověřování původů, kontroly oprávněné osoby a uznaného chovatelského sdružení.

Od roku 2013 ověřovala inspekce původy skotu u potomstva po býcích v rizikové skupině zvířat, kterým chovatel doplňoval původ do ústřední evidence dodatečným hlášením a současně jejich deklarovaný otec nebyl v době možného zpuštění matky přítomen na hospodářství, kde byla matka kontrolovaného potomka evidována, popř. se narodil  na hospodářství v určitém časovém rozpětí nepředpokládaný počet potomků po jednom býkovi.

V této rizikové skupině byl původ ověřován každoročně (2013 - 2019) u cca 250 potomků, z toho ve 21 – 42 %  původ nesouhlasil. Šetřením bylo zjištěno, že v případě neprůkaznosti otců popř. obou rodičů, byl u části zvířat otcem jiný plemeník zapsaný v ústředním registru plemeníků a u dalších byl potvrzen plemeník nezapsaný v ústředním registru plemeníků. Neprůkazný původ ze strany matky zavinil neúmyslně chovatel záměnou telete po narození nebo do doby jeho trvalého označení. Chovatelům bylo uloženo opatření na prošetření příčin nesouhlasného původu a následnou opravu původu v ústřední evidenci.

Stejný princip ověřování byl nastaven pro vyhodnocení  kontrol prováděných v návaznosti na dotační titul podle Nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek pro poskytování zvláštní podpory pro zemědělce na tele masného typu. Při těchto kontrolách došlo k podezření na neprůkazný původ ze strany otce pouze výjimečně.

Česká plemenářská inspekce v rámci své kontrolní činnosti prověřovala používání plemeníků nezapsaných v ÚRP. Od roku 2009 do roku 2019 bylo zkontrolováno 1595 potomků, kde vzniklo podezření, že jejich otcem je plemeník nezapsaný v ústředním registru plemeníků a ve většině případů se toto podezření potvrdilo.

Při zjištění každého neprůkazného původu bylo prováděno další šetření s určením příčin, důsledků a míry zavinění konkrétních osob a prověřovalo se, zda chovatel zajišťoval plemenitbu inseminací nebo přirozenou plemenitbou. Chovateli bylo uloženo opatření opravit původ zvířat v ústřední evidenci.

Ověřování původů slouží jako základní informace o způsobu a kvalitě chovu, na jejímž základě mohou být provedeny další kontroly. Tímto způsobem byly vyvolány i kontroly plemenitby skotu a oprávněných osob zajišťujících inseminaci, popř. kontroly označování a evidence.

Česká plemenářská inspekce řešila v roce 2020 dvě kontroly osob oprávněných k provádění inseminace dle § 17. Kontroly byly provedeny na základě skutečností zjištěných při jiných kontrolách a jedna na základě podnětu. V obou případech bylo zjištěno porušení zákona.

Další kontroly oprávněných osob v roce 2020 byly provedeny na základě dodržování § 7 plemenářského zákona v oblasti testování a posuzování užitkových vlastností skotu (mléčná užitkovost) a výkonnostních zkoušek koní.

Kontrol testování mléčné užitkovosti bylo provedeno dvacet u osmi oprávněných osob a ve dvou případech došlo k porušení plemenářského zákona.

Kontrol testování a posuzování výkonnostních zkoušek koní bylo provedeno u šesti oprávněných osob devět, z toho ve třech případech bylo zjištěno porušení plemenářského zákona.

V roce 2020 Česká plemenářská inspekce přijala 90 podnětů, na jejichž základě provedla celkem 106 kontrol.

Ze souhrnného počtu 106 kontrol bylo 11 provedeno na základě anonymního podání, 66 kontrol bylo vyhodnoceno jako oprávněných, ve 3 případech byla kontrola odložena a v 5 případech byla kontrola vyhodnocena jako zmařená.

Většina kontrol provedených na podnět (77) byla zaměřena na označování a evidenci hospodářských zvířat. V 47 případech byl podnět podán oprávněně.

Neregistrované hospodářství bylo na základě podaného podnětu šetřeno ve 13 případech.

Plemenitba byla řešena ve 3 případech. Ve dvou případech bylo prokázáno porušení zákona
a podnět vyhodnocen jako oprávněný.

Na základě podnětů ze Státního zemědělského intervenčního fondu bylo provedeno 7 kontrol z toho 1 oprávněná.

V pěti případech byla současně řešena plemenitba a označování i evidence hospodářských zvířat, ve čtyřech případech oprávněně.

Vzhledem k tomu, že podněty v některých případech upozorňovaly na špatný výživový a zdravotní stav zvířat a současně vyjadřovaly podezření na týrání zvířat, případně jiné nedostatky, byly některé kontroly prováděny ve spolupráci s příslušným orgánem veterinárního dozoru, nebo s využitím poznatků z jeho kontrol.

 

U většiny kontrolovaných chovatelů porušení zákona v oblasti plemenitby nebyl úmysl, ale především neznalost platné legislativy nebo nedbalost.

Uvedené výsledky kontrol ukazují, že je třeba, aby se chovatelé seznámili s platnou legislativou vztahující se k této problematice a nepodceňovali její dodržování, protože neznalost zákona neomlouvá.

 

Opatření přijatá vládou České republiky proti šíření koronaviru výrazně zkomplikovala výkon dozorové činnosti České plemenářské inspekce při provádění kontrol na místě, kde hrozilo nebezpečí přímého kontaktu s kontrolovanou osobou. Česká plemenářská inspekce se v tomto období zaměřila na provádění plánovaných kontrol žadatelů o dotace, které musely být provedeny ve stanovených termínech, aby nebylo ohroženo čerpání dotací. Dále byly prováděny kontroly administrativního rázu, kontroly podnětů třetích osob a další kontroly, které bezprostředně neohrozily zdraví lidí, zvířat či chod inspekce.

 

Ing. Zdenka Majzlíková

Česká plemenářská inspekce