Konference ukázala stav a možnosti integrované ochrany
Tisková zpráva — Dne 1. 3. 20106 se v Brně konala konference na téma Integrované ochrany rostlin v polní produkci, kterou navštívilo přes 260 účastníků.
Konference, kterou ÚKZÚZ pořádal pod záštitou ministra zemědělství Mariana Jurečky, se zúčastnili přední zástupci výzkumných ústavů, zemědělských nevládních organizací a zástupci zemědělských podniků i odborníci z pořádajícího Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
Akci zahájil Daniel Jurečka, ředitel ÚKZÚZ, který se mimo jiného ve svém úvodním slově zaměřil na komplexnost a provázanost činností ústavu v rámci rostlinné výroby a hlavní cíl konference – představení integrované ochrany rostlin (IOR) jako užitečného nástroje pro zemědělskou praxi a možnosti jak dále pomoci v této důležité oblasti.
Zástupce za MZe Michal Hnízdil, který předně omluvil neúčast pana ministra Mariana Jurečky, se ve své prezentaci zaměřil na strategii MZe v oblasti IOR, která vychází z Národního akčního plánu včetně připravované novely zákona o rostlinolékařské péči a plánovanou (re)notifikaci dotačního programu (DP3a) směrem k jeho rozšíření na další plodiny.
Současný stav rostlinné prvovýroby v České republice ve vztahu k integrované ochraně uvedla ve své prezentaci Štěpánka Radová z ÚKZÚZ.
Na její prezentaci navázal svou přednáškou pod názvem „K čemu je nutné se vrátit, aby se půda stala opět živou a zdravou“ Jaroslav Záhora z Mendelovy univerzity. V přednášce mj. uvedl své zkušenosti získané na mezinárodním sympoziu v Mexiku. Zmínil potřebu dávat přednost organické hmotě a energetickému potenciálu půdy více než z pohledu výživy rostlin, potřebu přirozeného udržení vody v krajině a zabránění eroze. Srovnal přirozený ekosystém s konvenčním zemědělstvím a představil možnosti regenerativního organického zemědělství.
V prezentaci o půdoochranných technologiích ve vztahu k integrované ochraně představil Ivan Novotný z VÚMOP Standard DZES 5, který definuje minimální úroveň obhospodařování půdy k omezování eroze a upravuje podmínky pěstování erozně rizikových plodin na půdách mírně a silně ohrožených erozí. Zmínil také problémy tohoto Standardu, jako podhodnocení plochy erozní ohroženosti, vrstvy EO v LPIS nebo zařazení neúčinných půdoochranných technologií a návrhy plánovaných změn. Účastníky dále seznámil s návrhem projektu demonstračních farem.
Praktické možnosti, jak pozměnit technologie pěstování kukuřice a řepky, a neohrozit stabilitu produkce při dodržení principů IOR, uvedl ve své prezentaci poradce ve výrobě Antonín Šandera. Zaměřil se na komplex řešení od pěstebních technologií, zpracování osevních postupů v návaznosti na výskyt škodlivých organismů, použití meziplodin, zabránění erozí, po rizikové faktory při použití přípravků na ochranu rostlin na konkrétních případech.
Tématu významu monitoringu škodlivých organismů se věnoval Jan Kazda z ČZÚ. Hovořil o předpovědi výskytu, intenzitě šíření škodlivých organismů a signalizaci. Na praktických ukázkách hodnotil ekonomické prahy škodlivosti při výskytu padlí a rzi, a dále u krytonosců a bejlomorek. Podtrhl důležitost doby postřiku v závislosti na klimatických změnách včetně zvolení přípravku a jeho dávkování dle vývojového stádia daného škodlivého organismu. Uvedl dále, že v této oblasti je mimořádně důležité poradenství. V závěru prezentace zmínil důsledky zákazu používání neonikotinoidních mořidel a avizoval problém dřepčíků, kde v současné době není povolen žádný přípravek na jejich likvidaci.
Pavel Minář z ÚKZÚZ vysvětlil požadavky předpisů EU na výběr a použití přípravků v IOR. Zatímco v konvenčních systémech ochrany rostlin se pěstitel řídí především „hraničními“ údaji v návodu k použití, jako je nepřekročení maximální dávky, maximálního povoleného počtu aplikací, rozmezí termínů aplikace aj., v IOR pěstitel navíc volí optimální termín aplikace či dávku optimální pro situaci na konkrétním pozemku. Cílem je minimalizovat frekvenci i rozsah ošetření použitým přípravkem na ekonomicky nezbytné minimum. Uvedl rovněž, že dle předpisů EU je neoddělitelnou součástí IOR vytváření optimálních pěstebních podmínek pro danou plodinu a využívání přirozených mechanismů pro její ochranu. Proto je třeba znát rizika z použití přípravků pro necílové členovce a jiné organismy a respektovat opatření pro minimalizaci těchto rizik.
S posledním příspěvkem vystoupil Jakub Beránek, ÚKZÚZ, který účastníky konference seznámil s možnostmi využití Rostlinolékařského portálu ÚKZÚZ v zemědělské praxi, zejména v ochraně rostlin. V Metodikách integrované ochrany rostlin předvedl semafor přípravků a možnosti jeho využití při rozhodování o výběru přípravku na ochranu rostlin. Dále představil modul Výskyt a prognóza škodlivých organismů. Vedle monitorovacích zpráv poukázal prognostický model na výskyt braničnatek v ozimé pšenici a aplikaci využívající sumy efektivních teplot a možnosti jejího využití pro prognózu výskytu vybraných škodlivých organismů na poli. Jako součást tohoto modulu předvedl práci s Metodikami monitoringu škodlivých organismů a jejich propojení s informacemi v Metodikách integrované ochrany rostlin. Jako letošní novinku představil na závěr svého příspěvku modul Rezistence škodlivých organismů, který vznikl ve spolupráci s některými výzkumnými pracovišti zabývajícími se mírou rezistence vybraných škůdců brukvovitých rostlin k insekticidům. Poukázal především na mapové výstupy a jejich využitelnost při posuzování míry rizika rezistence některých škodlivých organismů a využití Semaforu přípravků při antirezistentních strategiích.
Konference měla být komplexním zdrojem informací k integrované ochraně rostlin, kdy snahou bylo představit v konkrétních tématech a jednotlivých příkladech z praxe možnosti IOR pro zemědělskou praxi. Účastníci získali informace o opatřeních proti erozi, o možnostech zvyšování podílu organické hmoty, o tom že směsné kultury plodin v praxi „funguji“ a informace k možnostem racionálního používání přípravků. Závěrem proběhla diskuse, z níž bylo patrné, že plné uplatnění IOR je prozatím během na dlouhou trať a vyžaduje především dostatečnou znalost přirozených mechanismů a správné agrotechniky. Nicméně, bez IOR lze jen stěží dosáhnout dalšího omezení rizik plynoucích z aplikace přípravků na ochranu rostlin v zemědělství.
Ivana Kršková, PR
ivana.krskova@ukzuz.cz