Den odrůdového zkušebnictví ÚKZÚZ v Čáslavi

Mezi hlavními hosty byli zástupci MZe, ředitel Odboru rostlinných komodit Jiří Machek a vedoucí oddělení polních plodin Jitka Potměšilová, poradce prezidenta Agrární komory ČR Jan Záhorka, poradce Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin a profesor Katedry rostlinné výroby ČZU Praha Petr Baranyk a výkonný ředitel Českomoravské šlechtitelské a semenářské asociace Ladislav Rosenberg, kteří svými odbornými příspěvky přispěli k tomuto aktuálnímu tématu. Setkání se zúčastnili i další přední zástupci výzkumných ústavů, univerzit, zemědělských nevládních organizací, státních dozorových organizací, praxe a samozřejmě i odborníci z hostitelského Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

Akci zahájil Zdeněk Mach, ředitel ÚKZÚZ, který se mimo jiného ve svém úvodním slově zaměřil na aktuální informace o procesu slučování se Státní rostlinolékařskou zprávou, kdy by právě v těchto dnech měla být v PS PČR schvalována novela zákona o ÚKZÚZ. K systému SDO, který je financován v rámci národních dotací uvedl, že se jedná o velmi účelně vynaložené finanční prostředky. Letos je financování tohoto systému velmi sníženo, což ohrožuje i výsevy ozimů v letošním roce.

Ředitel Sekce rostlinné výroby (SRV) Daniel Jurečka obeznámil přítomné se systémem tvorby Seznamu doporučených odrůd (SDO), jehož realizací byl ÚKZÚZ pověřen MZe od roku 2003, kdy navázal na zkoušky pro ověřování registrovaných odrůd, sumarizovaných v publikacích Přehled odrůd. „SDO poskytuje objektivní a nezávislé informace o odrůdách, jejich vlastnostech a vhodnosti pro pěstební podmínky České republiky. Pěstitelům, zpracovatelům a dalším uživatelům usnadňuje orientaci v širokém sortimentu odrůd nabízených na trhu“ uvedl ve své prezentaci. Taktéž představil garanty za jednotlivé plodiny, se kterými ÚKZÚZ úzce spolupracuje.

Hlavní problémy systému SDO ředitel SRV Jurečka vidí v tom, že sortiment zkoušených odrůd je limitován rozhodnutím vlastníků odrůd o jejich přihlášení či nepřihlášení do systému, což však souvisí i s možností spolufinancování pokusů mimo ústav z jejich strany v případě nenaplnění dotačního titulu. Tedy pro budoucnost systému by bylo vhodné vyřešit zejména způsob nezávislého a stabilního financování.

Zástupkyně MZe Jitka Potměšilová uvedla výhodu registračních zkoušek, kdy víme co lze očekávat na polích a jakým směrem se šlechtění ubírá. Zmínila nevýhodu, kterou přináší možnost prodeje odrůd i ze Společného katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin tzv. Evropského katalogu, kdy tyto v ČR zkoušeny nejsou. V této souvislosti poukázala na význam sledování odolnosti odrůd ke klimatickým změnám a proti chorobám.

Poradce prezidenta AK ČR ve své prezentaci uvedl, včetně představení působností Agrární komory, že u pěstitelů vyplývá potřebnost SDO jakožto objektivního systému pro praxi a jeho důležitost zejména pro srovnání s firemními nabídkami šlechtitelů a obchodníků. Zmínil návrhy na zvýšení nezávislosti systému SDO i nevýhody systému, především pak v části jeho financování – viz prezentace. Představil srovnání se zahraničními systémy a nastínil další možnosti jak tento systém modifikovat.

S novinkami v odrůdové skladbě u řepky ozimé přítomné seznámil poradce Svazu pěstitelů a zpracovatelů a profesor ČZU Petr Baranyk. Představil výnosy odrůd v různých typech pokusů i v provozních podmínkách na základě šetření svazu u svých členů. Prezentoval postavení hybridů a jejich přínos pro pěstování řepky v ČR, kdy od roku 2008 podíl hybridů řepky výrazně narůstá (v roce 2012 to bylo v ČR 54 různých hybridů, letos už 77). Dále uvedl, že státní odrůdové zkoušky
ÚKZÚZ a zkoušení pro SDO představují unikátní informace, které jsou reálně využívány v praxi.

Nutnost odhadu výnosového potenciálu a využití odrůd v daných klimatických podmínkách ČR, včetně důležitosti autority státu v oblasti doporučování odrůd zdůraznil ve svém příspěvku Ladislav Rosenberg, výkonný ředitel ČMŠSA. Mezi hlavními důvody mj. uvedl vysoký počet registrovaných odrůd v Evropském katalogu, kdy nastává obtížná orientace pěstitelů v sortimentu, a dále to, že systém doporučování odrůd je osvědčené řešení v celé EU, zaváděné i v nových členských zemích. Nastínil možnosti zajištění nezávislosti zkoušek pro doporučování, včetně možnosti rozdělení zkoušení odrůd po registraci dle uživatele. Součástí jeho prezentace byl i vývoj počtu odrůd pšenice ozimé po roce 2000 a počty registrovaných hybridů kukuřice.

Další příspěvek na téma hlavní principy výživy rostlin přednesl ředitel Sekce úřední kontroly Miroslav Florián. Zaměřil se na současný stav hospodaření na půdě ČR v porovnání s doporučovanými postupy a důrazem na nenahraditelnost využití jetelovin a luskovin v osevním sledu. Zmínil dlouhodobé stacionární pokusy, které ÚKZÚZ provádí na svých vybraných zkušebních stanicích a na jejichž základě můžeme dnes hodnotit pozitivní vlivy pravidelného organického hnojení, vliv různých předplodin a osevních postupů na výnosy, včetně posouzení účinnosti vápnění a bilance dusíku, fosforu a draslíku. To vše v časovém horizontu již od roku 1972, kdy byly  tyto první dlouhodobé pokusy ÚKZÚZ zakládány - více v příloze.

Den odrůdového zkušebnictví byl tradičně zakončen přehlídkou polních pokusů. Na ZS Čáslav jsou zaměřeny na obilniny, luskoviny, řepku, kukuřici, slunečnici, brambory, vojtěšku, mák i konopí.

Závěrem lze konstatovat, že panovala shoda na zachování Seznamu doporučených odrůd s garancí státu prostřednictvím ÚKZÚZ. Je však třeba vyřešit systém financování, který by garantoval dlouhodobou funkčnost a zvýšit flexibilitu v možnosti výběru odrůd zařazených do zkoušek včetně těch, které jsou zapsány ve Společném katalogu odrůd prostřednictvím jiného členského státu. Rovněž by bylo vhodné ještě více zapojit do systému konečné uživatele výsledků.

Fotogalerie

Ivana Kršková, Kancelář ústavu - PR, tel. 543 548 206, 737 267 642