Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

Všem nám záleží na tom, abychom konzumovali bezpečné a kvalitní potraviny. Jejich cesta začíná u půdy a pokračuje k volbě správné odrůdy, osivům, sadbě, hnojivům a přípravkům na ochranu rostlin. Bez toho všeho zemědělské plodiny strádají, mají potíže se svým zdravým vývojem a výsledkem je špatná sklizeň. Abychom naopak sklízeli dostatek a ve skvělé kvalitě, a ještě co nejvíce šetřili životní prostředí, v tom všem pomáhá naše zkušebnictví, kontrola a rostlinolékařství.

Bázlivec kukuřičný – výskyt a ochrana na území ČR

24. 7. 2006

Tisková zpráva — Přes naléhavá rostlinolékařská opatření přijatá Evropskou Komisí v roce 2003 dochází k šíření bázlivce kukuřičného postupně na další území členských států ES. Komise proto nyní stanovila jednotné opatření na zpomalení dalšího přirozeného šíření bázlivce kukuřičného z oblastí v EU, kde se tento druh již usídlil a jeho vyhubení zde není možné.

Zvláštní preventivní opatření byla Komisí nově přijata zejména v okolí letišť v obavě před šířením bázlivce na velké vzdálenosti leteckou dopravou. Příslušná evropská legislativa má být úředně publikována do konce září 2006. Od r. 1992, kdy byl v Evropě poprvé zjištěn v okolí Bělehradu, bázlivec dosud osídlil Balkánský poloostrov a další evropské země jako Maďarsko, Slovensko, Rakousko, Českou republiku a Ukrajinu, nejsevernější výskyt v důsledku aktivního šíření byl zatím zjištěn v Polsku v roce 2005. Leteckou dopravou se dostal i do Belgie, Itálie, Švýcarska, Francie, Nizozemí a Velké Británie.

V České republice má každý podle § 9 zákona č. 326/2004 o rostlinolékařské péči, v platném znění, obecně povinnost ohlašovat SRS výskyt nebo i jen podezření z výskytu bázlivce kukuřičného. Státní rostlinolékařská správa (SRS) také v květnu 2006 přijala pro rok 2006 opatření ke zpomalení dalšího přirozeného šíření bázlivce na území ČR, publikované ve Věstníku SRS, částka 1/2006 (www.srs.cz/Legislativa/VěstníkSRS).

Opatřením se na území ČR vymezuje tzv. „oblast kontinuálního šíření“ bázlivce, tj. území, v němž se bázlivec vyskytuje po dobu více než dva následující roky a může se šířit aktivním způsobem a v níž jeho vyhubení není možné. Oblast kontinuálního šíření tvoří pro rok 2006 území vymezené hranicemi okresů Břeclav, Hodonín, Uherské Hradiště, Zlín, Kroměříž, Brno město, Brno venkov, Vyškov, Znojmo, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Blansko, Prostějov, Přerov a Vsetín. Opatřením se ukládá pěstitelům kukuřice v této zóně – pouze na polích s opakovaným pěstováním kukuřice – sledovat přítomnost bázlivce na kukuřičných polích a při výskytu aplikovat dostupné prostředky ochrany. Konkrétní metody zjišťování bázlivce kukuřičného v porostech kukuřice a doporučené termíny a způsob ošetření proti bázlivci prostředky ochrany rostlin pak stanoví metodika vydaná SRS v červnu 2006 ve spolupráci s Výzkumným ústavem rostlinné výroby v Praze. Tato metodika je dostupná na internetových stránkách SRS a tiskem na všech obvodních odděleních SRS v zóně kontinuálního šíření bázlivce. Údaje metodikou doporučené mohou využívat také ostatní pěstitelé kukuřice v oblasti kontinuálního šíření bázlivce.

Při výskytu bázlivce kukuřičného mimo zónu jeho kontinuálního šíření v ČR nařizuje SRS v souladu s evropskou legislativou mimořádná rostlinolékařská opatření směřující k vyhubení škůdce v ohniscích výskytu. Zvláštní režim je stanoven v okolí letišť Praha Ruzyně, Brno Tuřany a Ostrava Mošnov do vzdálenosti 2,5 km. Podrobnosti viz „Opatření“ SRS.

Bližší informace: www.srs.cz/Fytosanitární informace/ nebo telefonicky 233 022 239 (Ing. Záruba).

Ing. Bořivoj Zbuzek, Státní rostlinolékařská správa