Reakce na článek „Jedy na hraboše zabíjejí také sovy“
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) považuje za nutné uvést na pravou míru některé informace uvedené v článku „Jedy na hraboše zabíjejí také sovy,“ zveřejněném na online webu in Novinky a v regionálních denících PRÁVO.
V první řadě bychom rádi zdůraznili, že ÚKZÚZ podporuje a doporučuje všechna preventivní opatření v boji proti škůdci rostlin hraboši polnímu, od agrotechnických, která musí reflektovat průběh počasí v dané lokalitě, po podporu predátorů ve formě umisťování berliček na pole.
Považujeme však za nutné uvést na pravou míru některé informace kdy již samotný název článku „Jedy na hraboše zabíjejí také sovy" je zavádějící, ÚKZÚZ neeviduje žádný z případů, kdy by přípravky na ochranu rostlin proti hraboši způsobil úhyn sov.
Dále se vyjadřujeme k citacím :
„Taková jedna sovička jich chytí až kolem tisícovky za rok. Denně potřebuje minimálně tři hraboše. Většinou mají tři až čtyři mladé, tak si to spočítejte. Jedno káně lesní uloví za rok až dva tisíce těchto hlodavců
Dravci jsou významným pomocníkem v boji proti hrabošům, však kdyby jejich přirozený zásah byl dostačující, nedostali bychom se na kalamitní čísla výskytů. Uvedené počty v článku jsou navíc nadsazené.
….. rozmisťování budek, polobudek a bidýlek do polí a kolem nich. Do přírody by se tak nemusely dostat jedy. Vždyť my trávíme sami sebe, ten jed se rozpouští a jde do půdy a vody,“
Tvrzení, že trávíme sami sebe je nepravdivé, protože přípravek má takové vlastnosti, že při běžném použití nemůže dojít k žádnému ohrožení zdraví nebo života člověka.
Účinná látka přípravku Stutox II se v půdě uvolní a vlhkem se úplně rozloží na přirozené látky, které se v půdě běžně vyskytují. Tato látka tak nepředstavuje žádné nebezpečí pro půdu, vodu, ani pěstovanou produkci. Konkrétně se účinná látka fosfid zinku rozloží na malé množství plynu fosfanu, který unikne do atmosféry, kde se rychle rozloží na netoxické látky a zinek, který je přirozenou součástí půdy.
Zničit část hrabošů pomáhá i hluboká orba.
Tolik doporučovaná hluboká orba rozhodně není univerzálním řešením, a v některých situacích je zcela nevyužitelná (např. sucho, v porostech trvalých kultur). Mj. ÚKZÚZ v souvislosti s výskytem hraboše polního průběžně informuje zemědělce o možných agrotechnických opatřeních.
….. jed je nebezpečný i pro další zvířata jako lišky, divočáky či čápy, kteří se hlodavci také živí. „Na Opavsku jsme vyšetřovali úhyn několika čápů a po rozboru v laboratoři se potvrdilo, že je zabil právě jed na hraboše.“
Granule záměrně zapáchají po česneku. Zápach láká hlodavce a zároveň odpuzuje jiné živočichy. U sekundárních konzumentů (lišky, divočáci) je zaznamenáno přirozeně ochranné chování, při němž se při požírání mršiny vyvarují konzumaci gastrointestinálního traktu (požírají pouze hlavu a horní část hrudníku) a nedostanou se do kontaktu s nejvíce kontaminovanou částí uhynulých hrabošů.
Pokud uhynulého hraboše sežerou celého, dochází k vyvrhnutí kontaminované potravy, a jen ve výjimečných případech může dojít i k úhynu. Výjimku tvoří volavky a čápi.
Letos nám nebyla doložena žádná otrava a ani žádné otravy čápů na Opavsku nebyly ÚKZÚZ letos nahlášeny. Šetřili jsme pouze jeden případ, který nám zaslala Česká společnost ornitologická. Čáp ale neuhynul. Použití rodenticidů naopak pomohlo uchránit plodiny v řádech desítek až stovek miliónů korun.
Z našich mnoholetých zkušeností vidíme, že nedochází k žádným masivním otravám, jsou zdokumentovány pouze jednotlivé izolované případy. Jsou situace, kdy se v médiích objevily případy otrav, tyto jsou ÚKZÚZ hlášeny s významným časovým odstupem (často několik dnů), což nám znemožňuje jejich efektivní prošetření a můžeme je považovat nejvýše za nedoložené informace.
Článek - in Novinky ze dne 13. 6. 2023 Jedy na hraboše zabíjejí také sovy - Novinky, článek byl zveřejněn i v regionálních denících PRÁVO