Změna v ochraně zemědělské půdy

Nedávno vláda schválila novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Právě to bylo tématem další diskuse TV Zemědělec, do které tentokrát přijal pozvání ministr zemědělství Marek Výborný.

Co je podstatou této novely zákona a jaké změny s sebou nese? Mohl byste přiblížit její hlavni body?

Myslím, že je to jedna z nejvýznamnějších změn, co se týká zákona o zemědělském půdním fondu. Také jsme ji připravovali v souladu s programovým prohlášením vlády, příprava trvala de facto skutečně rok a půl či dva roky. Debaty se vedly jak na úrovni předkládajícího Ministerstva životního prostředí, tak samozřejmě Ministerstva zemědělství, kterého se novela bezprostředně dotýká. V zákoně máme několik důležitých věcí a pak tam jsou i některé drobnější, které reagují na stávající vývoj. Řekl bych, že na prvním místě se tak konečně plní slib, který jsme dali, a to, že kvalitní orná půda nebude zastavována sklady, halami a podobně. Prostě sklady, haly, obchodní domy, ani další průmyslové objekty nepatří na nejkvalitnější půdu, kterou máme v České republice. To je něco, co je tady přelomové. Na půdách první a druhé bonitní třídy již nebude možné realizovat tyto stavby. Pak obecně cílem této novely je výrazné posílení ochrany půdy jako něčeho, co je nenahraditelnou součástí životního prostředí. Tam spadají některé, možná na první pohled drobnosti, ale jsou to velmi důležité věci. Je to například posílení nástrojů na ochranu půdy v rámci erozních událostí. To znamená, pokud někdo, když to opět zjednoduším, nepečuje řádně o půdu, jestliže na ní opakovaně dochází k erozním událostem, musí být ze strany státu tvrdě postižen. Je přitom úplně jedno, jestli se jedná o velké zemědělské družstvo, nebo o rodinnou farmu. My musíme pečovat o svoji půdu. Naším cílem je předat krajinu, tedy i půdu, dalším generacím, pokud možno v té podobě, v jaké jsme ji zdědili.

Zmínil jste se o otázce eroze a protieroznich opatřeních, což nyní dost rezonuje mezi zemědělci. Mohl byste to trochu upřesnit, co řeší tato novela?

Některé věci se řeší na evropské úrovni a erozní vyhláškou. Novela však mimo jiné řeší přesnější vymezení přípustné míry erozního ohrožení včetně způsobu hodnocení vodní a nově také větrné eroze. To je značný problém například na jižní Moravě, kde větrná eroze působí velké škody. I na to se musíme zaměřit. I když je potřeba říci, že speciálně u větru se situace přece jen lepší. Nedávno jsem hovořil s profesorem Žaludem z Mendelovy univerzity, který to má podložené daty. Tím, jak se úspěšně daří zalesňovat Evropu, teď myslím i západní Evropu, zdrsňuje se povrch evropského kontinentu a má to pozitivní vliv na větrnou erozi. Tady skutečně platí, že v ČR se snižuje rychlost větru. Problém větrné eroze sice nezmizel a nezmizí, ale je menší, než byl ještě před pár lety; či desítkami let Problémem samozřejmě zůstává vodní eroze. Jak se mění klima, zejména v letním období se vyskytují přívalové deště. To má samozřejmě obrovský dopad na vodní erozi. V těchto případech musíme přicházet s půdoochrannými opatřeními. To už je záležitost našeho resortu, Ministerstva zemědělství. I v rámci vyhlášky, která je v gesci Ministerstva životního prostředí, my teď vytváříme půdoochranné technologie, které budou muset zemědělci aplikovat na půdách ohrožených erozí. Současně se snažíme najít balanc, aby to farmáři a zemědělci byli vůbec schopni realizovat, měli příslušnou techniku, aby mohli aplikovat jednotlivá opatření, a bylo to co nejméně administrativně náročné. Ta debata je poměrně složitá. Také se bavíme o náběhu, aby celý sektor byl vůbec schopen na tuto problematiku smysluplně a efektivně reagovat.

A mohl byste připomenout, kdy by to mělo začít fungovat? O tom se vedla také diskuse?

Ano, o tom se vedla také diskuse. Bohužel jsme v situaci, kdy ještě nemáme definitivní závěry. Mě to také netěší, teď dělám vše pro to, abychom dokázali zemědělcům dát co nejrychleji informace, které se dotýkají osevních postupů, osevních plánů. Pokud by platilo to, co je v tuto chvíli dojednáno, to znamená, že od setí ozimů 2024 bude třeba respektovat protierozní vyhlášku v plném rozsahu, pak samozřejmě bych řekl, že již dnes je pozdě. Proto musíme zemědělcům poskytnout co nejdříve informace, tykající se toho, kam budou zařazeny jejich pozemky, jestli budou ohrožené erozí. Pokud ano, tak na jaké úrovni. Nakonec jsme rozčlenili středně erozně ohrožené (MEO) půdy na dvě kategorie, a to MEO1, MEO2. Řešíme také jednotlivé rostliny, třeba řepku chceme úplně vyčlenit jako samostatnou kategorii plodiny v rámci erozi. Takže těch věcí je hodně. Potom nás čeká i politické rozhodnutí, jakým způsobem náběh této vyhlášky a harmonogram zrealizovat. Jestli to bude v plném rozsahu od září, respektive od podzimní sezóny 2024, nebo jestli vytvoříme nějaký postupný náběh tak, abychom nezpůsobili zkolabování celého systému. Navíc na to musí být připravené i kontrolní orgány, to znamená Státní zemědělský intervenční fond. Ono to není tak jednoduché, jak se může například zdát z pohledu Ministerstva životního prostředí.

Předpokládáte, že tato novela skutečně ochrání půdu a povede ke snížení úbytku zemědělské půdy?

Já jsem přesvědčen o tom, že ano. Úbytek se zcela jistě zpomalí, a to hlavně na těch nejkvalitnějších půdách, typickým příkladem byla Haná, kde máme jednu z nekvalitnějších půd v České republice, černozem, a kolem Olomouce se stavěly haly, obchody a tak dále. To je právě to, co zákon zakazuje, a to odnímat půdu první a druhé třídy ochrany pro takové záměry, jako obchod, sklady v rozsahu větším, než je jeden hektar, nebo pro záměry standardní fotovoltaiky. To znamená, že nebude možné vytvářet fotovoltaické parky na této nejkvalitnější půdě a tím ji de facto zničit.

Novela má přispět i k budováni tzv. agrovoltaiky. Jaké jsou podle vás v této oblasti možnosti?

To si myslím, že je velká výzva v rámci obnovitelných zdrojů energie. Tady se skutečně bávíme o agrovoltaice. Jako ministr zemědělství mám ambici nejprve vybudovat fotovoltaické panely na všech zemědělských halách, kravínech a dalších ustájovacích kapacitách, například pro prasata a drůbež. Tam to patří na prvním místě, dejme to na všechny výrobní haly a podobně a potom se bavme o dalších krocích. Pokud jde o agrovoltaiku, můžeme se jí věnovat i souběžně. Ale novela mimo jiné dává konečně nějaké legislativní parametry i tomuto, protože dnes jsme zcela mimo legislativu. Agrovoltaika znamená to, že se zpravidla budují stacionámí fotovoltaické pandy, to znamená nejsou otočeny nad půdu, a budují se v agrárních sektorech, kde to dává smysl. Typicky jsou to chmelnice, sady, vinohrady. Tyto tři oblasti patří mezi zemědělské kultury, kde lze agrovoltaickou výrobu elektřiny skutečně realizovat, a kde to splňuje techno logické parametry agrovoltaické výroby elektřiny. V tuto chvíli na novelu zákona musí navázat prováděcí vyhláška a na té se pracuje. Myslím, že to může být velmi zajímavé, když by se do chmelnic a sadů podařilo dostat stacionární panely. Je to něco, co v zásadě krajinu neničí, a přitom přináší pozitivní efekt v situaci, kdy máme určitou povinnost vyrábět energii přes obnovitelné zdroje.

Neobáváte se nějakých problémů s připojováním do sítě?

Teď v říjnu se vypisuje dotační titul pro průmyslové podniky, v jehož rámci mohou žádat i zemědělci Je určen i pro fotovoltaiku na vlastních střechách, ale využívanou pro vlastní spotřebu. Je pravda, že bojujeme s kapacitou distribuční sítě. Je to hozená rukavice pro distributory, aby distribuční síť odpovídala objemům, které můžeme i tímto způsobem výroby energie produkovat.

Novela také nově zahrne část krajinných prvků, jako jsou meze, remízky nebo mokřady, do zemědělského půdního fondu?

To je velmi důležité. Začnu tím, že zákon nově rozšiřuje definici zemědělské půdy i o remízky, stromořadí, krajinné prvky, jako jsou třeba mokřady. V tom dnes máme velký problém i z hlediska placení daní. Bude tak napevno definované, že tyto krajinotvorné prvky jsou zemědělskou půdou a takto se na ně jako na kategorii zemědělské půdy bude také nahlížet. Novela klade důraz právě na to, že zemědělská půda má nejen funkci produkční, ale i environmentální a krajinotvornou. To musí být samozřejmě vyvážené. Ano, v rámci zemědělství musíme pamatovat na to, že půda nám poskytuje prostor pro pěstování obilí a brambor a podobně. Na druhou stranu je třeba pamatovat na to, že půda má výrazně více funkcí. Jsou to i mimoprodukční funkce, na které nesmíme zapomínat. Ty se do toho zákona dostávají, aby byly respektovány v rámci ochrany půdy.

Na novelu má navazovat konkrétní prováděcí předpis, který by mělo vytvořit Ministerstvo životního prostředí společně s Ministerstvem zemědělství. Co bude obsahovat a je již znám nějaký časový harmonogram?

My jsme v tuto chvíli v situaci, kdy novelu schválila vláda. Novela teprve směruje do Poslanecké sněmovny a projde standardním legislativním procesem. Tady nemáme ambici jakkoliv to uspíšit. Myslím, že novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu si zaslouží, aby se k ní poslanci mohli vyjádřit, a to jak na výborech, tak podvýborech, případně kulatých stolech a podobně. Pak nás čeká Senát. Podle mě reálné je jaro 2024, účinnost novely je navržena od 1. července příštího roku. Do té doby chceme připravit prováděcí předpis, který budeme vytvářet společně s Ministerstvem životního prostředí. Bude se soustřeďovat na to, co jsme společně zmínili, a to je ta agrovoltaika. Kde ji bude možné ve finále skutečně realizovat. Za mě a za Ministerstvo zemědělství jsem uvedl některé možnosti, to znamená vinice, chmelnice, možná sady. Předpis by měl být navázaný na účinnost novely. To znamená, není moc času nazbyt a experti Ministerstva zemědělství na tom začnou ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí neprodleně pracovat.

Čekáte nějaké výrazné diskuse o této novele v Poslanecké sněmovně'?

To je těžké předjímat Na druhou stranu tam nevidím mnoho sporných míst. Samozřejmě, pokud tu jsou zastánci striktně konvenčního zemědělství, odmítající například začleňování krajinotvorných prvků na zemědělskou půdu, vytváření remízků, mezí, mokřadů, tůní a podobně tam, kde to dává smysl, kde to nepovede ke znehodnocení nejkvalitnější půdy. Pokud tady někdo takový je, tak u něj návrh asi narazí. Jestli se tady najde někdo, kdo by hájil byznys těch, kteří tady budují sklady, logistická centra a podobně, tak to také nedokážu vyloučit. Jsem si ale zcela jist, že to nebude nikdo z koaličních poslanců, protože to máme jasně definované v programovém prohlášení vlády.