Slovo ministra - šlechtění

Stále častěji v médiích čteme zprávy, jakých světových úspěchů dosahují týmy vědců z olomouckého Centra strukturní a funkční genomiky rostlin, které je součástí Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Jsem proto rád, že dnes toto špičkové pracoviště navštívím. Že se seznámím s těmi, jejichž výzkum a objevy usnadňují práci šlechtitelům a přispívají ke vzniku plodin s vyšším výnosem, kvalitou, odolností vůči chorobám a škůdcům. A co je zejména s ohledem na změny klimatu důležité, že jde o plodiny, které se na ni dokážou lépe adaptovat. Díky šlechtění kvalitnějších, odolnějších a výnosnějších odrůd zemědělských plodin můžeme předejít v budoucnu takovým problémům, jako je třeba nedostatek potravin v důsledku rostoucího počtu obyvatel naší planety, zmíněné změny klimatu nebo nedostatku půdy. Proto naše země připravovanou novou evropskou legislativu, která má rozvoj nových genomických technik šlechtění umožnit, přivítala a podporuje ji. Dalo by se říct, že tímto právním předpisem neřešíme nastalou situaci, ale „hasíme požár“. Podíváme-li se na situaci ve třetích zemích, tak zjistíme, že v mnohých z nich jsou produkty nových genomických technik již povoleny. Unie ale stále nemá nástroje, jak dynamický vývoj v oblasti inovativních metod šlechtění podpořit, a z biotechnologického lídra se stává zemědělským muzeem. Česko na tento právní předpis čekalo několik let, což se následně projevilo i v našem velmi aktivním projednávání za španělského předsednictví. Přestože jsme prosazovali mnohem otevřenější přístup, považujeme současný projednávaný kompromis za vybalancovaný s tím, že dostatečně zohledňuje jak potřeby šlechtitelského, tak ekologického sektoru. Doufám, že konečné dohody dosáhneme co nejdříve, abychom mohli i nové genomické techniky co nejdříve ke šlechtění využívat. I když jsem si vědom, že cesta k dosažení dohody nebude snadná, byl bych rád, kdyby bylo nařízení účinné již od příštího roku. Už jen proto, že naše země posouvala toto téma vpřed ještě před zveřejněním návrhu. Bylo to hlavně za českého předsednictví v Radě EU ve druhé polovině roku 2022, kdy byla inovativním metodám šlechtění věnována například mezinárodní vědecká konference v Praze. Nové genomické techniky jsou nejmodernějším a nejefektivnějším způsobem pro šlechtění rostlin odolných vůči škodlivým vlivů, které mohou snížit negativní dopady pěstování na životní prostředí. Jsem přesvědčen, že přijetím těchto technik do praxe lze zachovat vysoký standard bezpečnosti potravin a zároveň podpořit evropskou vědu a výzkum v této oblasti. V opačném případě budeme sledovat, jak evropské zemědělství zaostává, náklady na něj rostou a rostliny nejsou schopny se vypořádat se škůdci, novými chorobami a postupujícími klimatickými změnami. Genetika a genomika jsou velmi rychle se rozvíjející obory, které mají rostoucí význam jak v medicíně, tak v zemědělství. Vzhledem k intenzivním aktivitám EU v oblasti genetiky a genomiky a požadavkům na jasné ukotvení této problematiky v ČR na vládní úrovni proto navrhujeme společně s resortem zdravotnictví vznik Meziresortní rady pro genetiku a genomiku. Jejím cílem bude v oblasti medicíny například diagnostika dědičných onemocnění a v zemědělství právě šlechtění nové generace plodin přizpůsobených změně klimatu, které budou produkovat dostatečné množství kvalitních a bezpečných potravin.