Ministr Jurečka při odhalení pamětní desky Antonínu Švehlovi: Osoba tohoto významného politika by měla více pronikat do našich moderních dějin
Tisková zpráva — Osobu Antonína Švehly, významného prvorepublikového politika ode dneška připomíná pamětní deska na Národním zemědělském muzeu v Praze na Letné. Ministr zemědělství Marian Jurečka při slavnosti uvedl, že by měl Antonín Švehla více pronikat do našich moderních dějin, a to nejen při vzpomínkových akcích, jakou je ta dnešní. Zřizovatelem NZM Praha je Ministerstvo zemědělství, které na projekt poskytlo potřebné peníze.
„Je důležité připomínat si odkaz mravních autorit našeho národa, mezi které bezesporu Antonín Švehla patří. Hovoří se o něm jako o sjednotiteli venkova dvacátých let minulého století. Byl otcem první pozemkové reformy a předsedou agrárníků. A byl tím, kdo se snažil, aby politika Agrární strany byla přijatelnou pro velkostatkáře i pro drobné zemědělce. Především to však byl poctivý a velmi pracovitý člověk, který se nehonil za slávou a často jednal skromně v pozadí,“řekl při slavnosti ministr Marian Jurečka. Ocenil, že například Společnost Antonína Švehly tohoto významného českého politika navrací do českého povědomí.
Pamětní desku z bronzu zhotovili v ČOB slévárně Beňov na Přerovsku podle návrhu Jany Kadlecové z NZM. Autorkou portrétu Antonína Švehly, který byl pro desku předlohou, je Marie Zdeňková.
„To, že byl Antonín Švehla prvním předsedou spolku Československé zemědělské muzeum a významně přispěl k meziválečnému rozvoji tohoto ústavu, vedlo po Únoru 1948 k tomu, že naše muzeum bylo odstaveno na vedlejší kolej a jeho osoba vymazána z historie Národního zemědělského muzea. Nyní nastal čas splatit Antonínu Švehlovi velký dluh,“ řekl generální ředitel NZM Milan Jan Půček.
Antonín Švehla se narodil 15. 4. 1873 v Hostivaři, která je nyní částí Prahy. Do politiky vstoupil v 90. letech 19. století. Po angažmá ve vedení Sdružení českých zemědělců a založení časopisu Venkov se stal v letech 1908 až 1913 poslancem českého zemského sněmu. Za 1. světové války se zapojil do činnosti domácího odboje. Podílel se na vyhlášení samostatného státu, a stal se tak jedním z pěti tzv. Mužů 28. října. V letech 1918 až 1920 byl ministrem vnitra, výrazně se podílel na vzniku a podobě československé ústavy schválené roku 1920. Byl předsedou tří československých vlád (1922 až 1929). V roce 1919 se stal předsedou Agrární strany. Roku 1927 odmítl kandidovat na funkci prezidenta a podpořil kandidaturu T. G. Masaryka. V roce 1929 se kvůli zdravotnímu stavu stáhl z aktivního politického života. Až do smrti, 12. 12. 1933, zůstal předsedou Agrární strany.
Hynek Jordán
ředitel Odboru komunikace MZe