Reakce Ministerstva zemědělství na reportáž TV Stream „Smrt nese jméno glyfosát. Je všude kolem nás“

Reportáž je nevyvážená a neobjektivní. Poměr promluv odpůrců a zastánců používání glyfosátu je 17:3. V jedenáctiminutové reportáži je dán prostor zastáncům používání glyfosátu přibližně jednu minutu, zbylých deset minut se vyjadřují odpůrci (starostové obcí, zástupce Greenpeace, Pavel Poc - poslanec Evropského parlamentu a občan).

V reportáži několikrát zaznělo, že Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) označila glyfosát jako pravděpodobně karcinogenní. Výbor pro řízení rizik Evropské Agentury pro chemické látky (ECHA) a Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) naopak potvrdily, že nejde o látku s karcinogenním účinkem. Právě tyto úřady jsou podle evropského práva určené se k případné ne/vhodnosti použití účinných látek vyjadřovat. Z jakého důvodu autor reportáže nebere v potaz názory těchto renomovaných a nezávislých institucí EU, přestože mu jej MZe zaslalo? Navíc když v jiných reportážích (např. 16. 10. 2017 v případě rumového aroma nebo 21. 8. 2017 v případě akrylamidu) je stanovisko EFSA pro redaktora relevantní.

IARC, která látku označila jako pravděpodobný karcinogen, nebyla do dnešního dne ochotna diskutovat o svých závěrech ani s EFSA, ani s ECHA.Ve vědeckém světě by měly platit vysoce odborné argumenty, systematické posuzování uvedené problematiky a také možnost obhájit svůj názor. Toho IARC nevyužila.

IARC zařadila glyfosát do skupiny 2A, tedy pravděpodobně karcinogenní pro člověka. Ve stejné skupině je přitom zařazeno i červené maso nebo pití horkých nápojů. Ve skupině 1, tedy karcinogeny s prokázaným účinkem, je přitom zařazeno např. zpracované maso (uzeniny) nebo tabákový kouř. Pokud bychom tedy na problém nahlíželi optikou autora reportáže, bylo by mnohem naléhavější zakázat uzeniny. Současně by bylo otázkou, zda spolu se zákazem glyfosátu zakázat i konzumaci červeného masa či pití horkého čaje?

IARC neposuzuje množství látky, která na člověka působí. Hodnotí jednotlivé látky podle toho, zda jsou za určitých okolností karcinogenní, tedy např. při dlouhodobém působení extrémně vysokých koncentrací. Takové se v zemědělství nepoužívají.

V současnosti neexistuje za glyfosát adekvátní náhrada, v případě jeho zákazu by byl pravděpodobně nahrazen jinými přípravky, u nichž posouzení vlivu nemusí být zdaleka tak podrobné, jako je tomu u glyfosátu (přes 30 tisíc stran odborného textu). Případný zákaz glyfosfátu tedy ve svém důsledku může vést k většímu ohrožení životního prostředí a zdraví lidí než jeho schválení.

Povolovací a schvalovací proces jakékoli účinné látky v ochraně rostlin včetně glyfosátu je složitý a velmi důkladný. V České republice spadá do gesce Státního zdravotního ústavu.

MZe samozřejmě hledá další způsoby, jak dále snižovat používání přípravků na ochranu rostlin. Připomínáme, že za posledních 6 let se nám podařilo omezit používání pesticidů v ČR celkově o 8 %. U glyfosátu je pak loňská spotřeba v porovnání s rokem 2012 o cca 309 tisíc litrů (téměř o 30 %) menší.