Zprávy z OECD - Systém náležité péče v zemědělsko-potravinářském sektoru
Lepšímu porozumění a účinnější realizaci náležité péče (due diligence) v zemědělsko-potravinářských řetězcích podporující udržitelnost a odpovědnost ze strany podniků i vlád má napomoci přezkum opatření náležité péče zveřejněný v lednu letošního roku.
Zemědělství vytváří pracovní místa pro 874 mil. lidí po celém světě a představuje cca 60 % celkové zaměstnanosti v zemích s nízkými příjmy. Od roku 1995 se také více než zdvojnásobil mezinárodní obchod s potravinami a zemědělskými produkty. Potenciální dosah opatření náležité péče realizovaných v zemědělsko–potravinářském sektoru je tedy patrný. U mezinárodně obchodovaných komodit lze odpovědné chování podniků zlepšit kromě politických opatření v zemi výroby také intervencemi v celém dodavatelském řetězci až ke konečnému spotřebiteli. Obchodní a investiční politiky a dohody jsou tak stále více využívány jako nástroje podpory odpovědného chování. Také úloha rozvojové spolupráce (zabývající se udržitelným zemědělstvím a dodavatelskými řetězci) při posilování odpovědnosti je dlouhodobě zakotvená.
Na příkladu řešení odpovědnosti v problematice odlesňování lze dokumentovat, že nejde pouze o komodity jako např. hovězí maso, palmový olej, sója, káva, kakao, kaučuk, kůže, čokoláda, případně kukuřice, cukrová třtina, kokos, čaj, rýže nebo avokádo (nejrizikovější z pohledu odlesňování). Dilema širokého nebo úzkého přístupu k vymezení relevantních produktů (podobně jako k vymezení řešených rizik, dodavatelů nebo působnosti podniku) nereflektuje skutečnost, že v praxi téměř každá plodina nebo forma produkce má potenciál přispět k odlesňování. S ohledem na specifičnost kontextu, v němž je náležitá péče integrována konkrétním subjektem, je proto více kladen důraz na parametry realizace náležité péče jako jsou průběžnost, iterativnost a dynamika v reakci na zpětné vazby – tj. funkčnost, nikoli definiční vymezení/rozsah pokrytí.
Při vládních a byznysových reakcích na obavy z nejrůznějších rizik (mj. v oblasti zdravotní, sociální nebo environmentální) význam pomoci podnikům při naplňování náležité péče dramaticky roste. A roste také počet kontrol a souvisejících nákladů (jen u uvedeného řešení problematiky deforestace v ČR je odhadován nárůst kontrol z desítek na tisíce ročně a nákladů na cca 100 mil. Kč). Podle mezinárodního hodnocení 350 největších světových potravinářských a zemědělských podniků totiž sice 73 % podniků zveřejnilo obecnou strategii v této oblasti, ale pouze 11 % zformulovalo strategie pro řešení klíčových dílčích rizik, jen 7 % z nich si stanovilo konkrétní cíle v souladu s mezinárodními dohodami (v tomto případě cíle snižování emisí) a méně než 10 % má zaveden proces náležité péče v oblasti lidských práv.
Mgr. Radek Stránský
Odbor pro vztahy s EU a zahraničně obchodní spolupráci, MZe