Co má společného ropa a voda? V regionu GCC podobnou ekologickou zátěž
Regionální vydavatelství časopisu TIME publikovalo velmi zajímavou analýzu a názory členky expertního sboru Georgetown Univerzity v Kataru. Ta se během roku 2023 zaměřila na současnou problematiku spotřeby vody v celém regionu GCC, tedy v Kataru, Bahrajnu, Kuvajtu, Ománu, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech.
Analýza nejenže podtrhuje závažnost hospodaření s vodou, ale také potvrzuje velké příležitosti pro firmy, které se specializují na vodohospodářství, chytré zemědělství a udržitelné technologie.
Enormní zaměření Spojených arabských emirátů na nové metody zemědělství a udržitelná řešení v jejich národní strategii není náhodné. Ze šesti nedostatkem vody nejvíce ohrožených států světa najdeme v regionu Blízkého východu hned čtyři. Řešení, jak se postarat o populaci v regionu, která se za posledních 20 let zdvojnásobila, není jednoduché nalézt. A pokud vezmeme v potaz, že životní standardy a zvyky v těchto zemích jsou velmi vysoké, nepřekvapí nás, že se to odráží ve spotřebě cenných surovin. Skutečnost, že země v regionu jsou globálně mezi největšími producenty potravinových odpadů, je známá. Co ale může překvapit, je fakt, že Saúdská Arábie, která tvoří 60 % populace regionu GCC, má třetí nejvyšší spotřebu vody na obyvatele na světě. Číslem jedna jsou USA a hned za nimi Kanada.
Ačkoliv zemědělská půda tvoří v zemích GCC v průměru 5 % celkové plochy, spotřebovávají na ní okolní země 70-80 % celkových zásob vody. Tu ve velké míře získávají z poměrně omezených zásob vody podzemní. Studie se odkázala na satelitní snímky NASA, které od roku 2019 ukazují extrémní poklesy vodních toků v regionu způsobené nadměrným čerpáním podzemních vod. Z těchto důvodů přecházejí země Blízkého východu velmi často na získávání vody odsolováním. V roce 2023 bylo 40 % odsolené vody vytvořeno ve 400 továrnách ze zemí GCC. Odsolená voda také tvoří 42 % pitné vody v SAE, 70 % v Saúdské Arábii, 86 % v Ománu a dokonce 90 % v Kuvajtu.
Toto poměrně zásadní a logické řešení ale přináší velmi negativní vedlejší produkty. Dle zmíněné studie bude během roku 2050 při odsolování vody vypuštěno současnými továrnami 0,4 miliard tun CO2, což je ekvivalent stejných emisí jako při výrobě 8 miliard barelů ropy. Z toho důvodu je patrné, proč státy jako SAE vedou region k nutnosti výzkumu nových technologií a využívání obnovitelných zdrojů energie, které budou moci dále používat na vytváření nepostradatelných vodních zdrojů. Naštěstí také přicházejí nové technologie, jako například reverzní osmóza, která je energeticky výrazně úspornější. V Saúdské Arábii dokonce touto metodou odsolují až 60 % vody.
Úspornější technologie na spotřebu energie ale neřeší další problém. Tím je odpad zvaný solanka vznikající během odsolování vody. Na výrobu jednoho litru odsolené vody je potřeba 1,5-2 litry mořské vody. Z 1,5-2 litrů mořské vody nám tak zbyde 0,5-1l solanky, která je pumpována zpět do moře. Dle studie Georgetown Univerzity pochází 55 % světové produkce odpadní solanky ze zemí GCC. Smutným důkazem této problematiky je složení mořské vody v těchto zemích, která je na pobřeží v průměru o 25 % slanější než ve zbytku světa. A kdo navštívil moře v Emirátech, možná ho i překvapilo, jak moře nezvykle nadnáší. Analýza dodává, že především efekt solanky na floru a faunu na pobřežích těchto států musí být dále studován. Dopady tak velkého zásahu na pobřežních se zatím dají jen odvozovat.
Z těchto všech zmíněných důvodů si můžeme být jistí, že velké zaměření na ekologii, udržitelnou energii a nové technologie je v zemích GCC a především ve Spojených arabských emirátech upřímné. A aby ne, je to pro zemi životně důležité. Růst populace se v regionu především díky jeho atraktivitě a ekonomickému růstu odhaduje na 30 % během následujících let. Přínos nových technologií, spolupráce ve výzkumu, investice do moderního zemědělství a ekologických řešení tak musí být opravdu prioritou pro budoucnost tohoto regionu.
Příležitosti pro firmy jsou tedy nepřeberné. Jako příklad uvedu řešení na používání odpadních vod pro zemědělství. To je v současné době pouze na 40 %, přitom Světová Banka odhaduje, že by státy GCC měly být schopny používat v zemědělství až 90% odpadní vody. Stejně tak pomohou systémy pro zachycování dešťové vody, projekty a řešení pro zemědělské haly, zavlažovací systémy a technologie pro udržení vody v půdě či u kořenů rostlin. Neméně důležitý bude vývoj modifikovaných plodin, jež nebudou tak náročné na spotřebu vody.
Zpracoval:
Lukáš Zamrzla
zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Abú Dhabí
Mobil:+ 420 602 768 207, E-mail: lukas.zamrzla@mzv.gov.cz