Poskytnuté informace na žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. – za měsíc duben 2022

Poskytnuté informace na žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. – za měsíc duben 2022

 

Dotaz: 
Žádost: žádost dle zákona č.106/1999 Sb.

Žádám Vás tímto o zaslání níže uvedených dokumentů:

1. Smlouvu o dotaci na akci „Oprava nádrže Břínkov“ pro Městys Ročov

2. Závěrečnou zprávu včetně všech příloh a vyúčtování dotace „Oprava nádrže Břínkov“  podanou Městysem Ročov

Dokumenty mi prosím zašlete emailem na tento email.
 

Odpověď:
Na základě Vaší žádosti podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, Vám v příloze zasílám rozhodnutí o poskytnutí dotace ze dne 19. března 2021 spolu s doklady k vyúčtování dotace. Také si Vás dovoluji informovat, že dokumentaci k závěrečnému vyhodnocení akce (projektu) včetně všech příloh jsme od Městyse Ročov neobdrželi, termín pro předložení je podle rozhodnutí o poskytnutí dotace do 30. června 2022.

(Příloha: Rozhodnutí o poskytnutí dotace, vyúčtování dotace)

 

Dotaz:
Na základě zákona 106/1999 Sb. se chci zeptat, jaká opatření umožňující slaďování rodinného a pracovního života (např. dětské skupiny, částečné úvazky, sdílená pracovní místa atd.) má Vaše ministerstvo. Zároveň se chci zeptat, zda Vaše ministerstvo realizuje nějaká opatření na zvýšení počtu žen na vedoucích pozicích. Tato informace mi slouží pro studijní účely v rámci Mgr. studia Veřejné a sociální politiky na FSV UK. 

 

Odpověď:
         Na základě Vaší žádosti o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, Vám sděluji, že na Ministerstvu zemědělství (dále jen „ministerstvo“) jsou využívána zejména tato opatření v rámci podpory slaďování rodinného a pracovního života: zkrácené služební/pracovní úvazky, poskytování neplaceného volna po rodičovské dovolené pro rodiče pečující o děti do 4 let věku, umožnění výkonu práce/služby z jiného místa (domova) zejména pro rodiče malých dětí, či v případě nutnosti péče o vážně nemocné rodinné příslušníky a možnost využívat služby Mateřské školky, jejímž zřizovatelem je ministerstvo. Dále ministerstvo každoročně organizuje letní dětský tábor pro děti zaměstnanců rezortu a zaměstnanci mají možnost čerpat příspěvek z FKSP na jarní a letní dětské tábory včetně příměstských.

Ministerstvo zemědělství podporuje rovnost žen a mužů a diverzitu v rámci svých služebních a pracovních míst.

 

Dotaz:
Na základě zák. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, tímto žádám o poskytnutí:

1. důvodové zprávy k vyhl. 428/2001 Sb. nebo funkční odkaz na www.psp.cz nebo jinam kde by mohla být umístěna → pro verzi vyhl. účinného znění od 1.1.2012 kdy byla do vyhl. vložena výjimka ve znění cit. „V případech dodávky teplé vody ze zdroje mimo fakturační vodoměr studené vody se při výpočtu použijí hodnoty podle bytu bez tekoucí teplé vody“. Tedy jde mi hlavně o odůvodnění této výjimky.

2. stanoviska k následujícímu: vytéká-li „teplá voda na kohoutku v nemovitosti bez fakturačního vodoměru“ pak dle „přílohy č. 12 vyhlášky 428/2001 Sb.. bod-3“ výjimky v „odst-3“ by měla být směrná spotřeba snížena na 25m3 – ano nebo ne? V případě že nikoli, proč?

3. sdělení, kdo rozhoduje spory mezi dodavatelem (provozovatelem vodovodu a kanalizace je obec) a odběratelem (vlastníkem nemovitosti) při jednání dle zák. 271/2001 Sb. a vyhl. 428/2001 Sb.?

4. sdělení, když odběratel reklamuje předpis stočného, jedná dodavatel (jímž je obec s rozšířenou působností) z pozice správního orgánu (bude při sporu vést správní řízení) nebo musí postupovat pouze žalobou?

Děkuji za zaslanou odpověď. Upřesním kontext pro bod-2:

v nemovitosti mám za zdroj pouze vlastní studnu a vodu pouze z této studny si ohřívám ve vlastním kondenzačním kotli a rozvádím si tuto teplou vodu ve své nemovitosti svým vlastním potrubím k výtokům ovládaných „uzávěrem přímo do dřezu, umyvadla, vany, sprchy“ .

Dodavatel (obec) mi vyčíslila a trvá na stočném dle směrných čísel ve výši 35m3/1os. v nemovitosti. Žádost o aplikaci výjimky výslovně neodmítl, jen ji ignoruje a opakovaně trvá na řádnosti předpisu se stočným za 35 m3/os.

Žádám upřesnění odpovědi pro bod-2 MZE-odpovědi tak, aby byla jednoznačnou i pro sporné řízení u MZE.

Pro minulou odpověď MZE cit. „…rozhodující je, zda je ze zdroje pro veřejnou potřebu.“ žádám upřesnění, zda ve výše popsaném kontextu tzn. když na kohoutcích mám teplou vodu jen zdroje: ze své studny – platí,

že nejde o „…zdroj pro veřejnou potřebu“ a proto vyčíslení směrné spotřeby je správně ve výši 25 m3/1os a to v důsledku aplikace výjimky uvedené v „bod-3/odst-3 příloha č.12 vyhl. 428/2001“ určující výši spotřeby podle „bod-2“.
 

Odpověď:
          Dopisem ze dne 11. dubna 2022 jste se obrátila na Ministerstvo zemědělství podle  zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, s žádostí o poskytnutí informace v souvislosti s dodávkami teplé vody. Konkrétně se jedná
o poskytnutí informací k následujícím bodům:

Bod č. 1.

„Žádám o poskytnutí důvodové zprávy k vyhl. 428/2001 Sb. nebo funkční odkaz na www.psp.cz nebo jinam, kde by mohla být umístěna → pro verzi vyhl. účinného znění od 1. 1. 2012, kdy byla do vyhl. vložena výjimka ve znění cit. „V případech dodávky teplé vody ze zdroje mimo fakturační vodoměr studené vody se při výpočtu použijí hodnoty podle bytu bez tekoucí teplé vody“. Tedy jde mi hlavně o odůvodnění této výjimky.“

Na základě Vašeho požadavku Vám v příloze zasílám odůvodnění k vyhlášce
č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 428/2001 Sb.“), týkající se novely, která nabyla účinností k
1. lednu 2012.

Bod č. 2

„Žádám o poskytnutí stanoviska k následujícímu: vytéká-li „teplá voda na kohoutku v nemovitosti bez fakturačního vodoměru“ pak dle „přílohy č. 12 vyhlášky 428/2001 Sb. bod-3“ výjimky v „odst-3“ by měla být směrná spotřeba snížena na 25 m³ – ano nebo ne? V případě že nikoli, proč?“

Co se týče množství dodané vody, měří jej provozovatel vodoměrem, není-li však vodoměr osazen, postupuje se podle § 27 odst. 1 vyhlášky č. 428/2001 Sb. Množství odebrané pitné vody z vodovodu pro veřejnou potřebu se pak podle výše uvedeného ustanovení určuje podle směrných čísel roční potřeby vody uvedených v příloze č. 12 této vyhlášky. Podle uvedené přílohy je směrná spotřeba na 1 obyvatele bytu s tekoucí teplou vodou (teplá voda na kohoutku) za rok 35 m³, přičemž, teplou vodou na kohoutku je teplá voda vytékající z výtoku ovládaného uzávěrem přímo do dřezu, umyvadla, vany, sprchy apod. Není rozhodující, zda je voda ohřívána elektrickým zásobníkem, průtokovým ohřevem, plynovým kotlem pro byt nebo dům, nebo je připravována centrálně pro celou obec nebo město, rozhodující je, zda je ze zdroje pro veřejnou potřebu.

Bod č. 3

„Žádám o sdělení, kdo rozhoduje spory mezi dodavatelem (provozovatelem vodovodu a kanalizace je obec) a odběratelem (vlastníkem nemovitosti) při jednání dle zák. 274/2001 Sb. a vyhl. 428/2001 Sb.?“

Spory mezi provozovatelem vodovodu a kanalizace a odběratelem projednává Ministerstvo zemědělství, odbor hlavního regulátora a vrchního dohledu sektoru VaK podle § 29 odst. 2 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o VaK“).

V případě, že se jedná o přestupek podle zákona o VaK spáchaný provozovatelem vodovodu a kanalizace, kterým je obec, projednává jej podle § 34 odst. 2 zákona o VaK krajský úřad, v jehož správním obvodu došlo ke spáchání přestupku.

Bod č. 4

„Žádám o sdělení, když odběratel reklamuje předpis stočného, jedná dodavatel (jímž je obec s rozšířenou působností) z pozice správního orgánu (bude při sporu vést správní řízení) nebo musí postupovat pouze žalobou?“

V případě chybného vyúčtování stočného je třeba uplatnit postup v souladu
s reklamačním řádem, příp. je možné uplatnit postup podle předchozího bodu.

(Příloha: 1. zd_korn8f9jn4xl 2011.doc)

Dopisem ze dne 29. dubna 2022 jste se obrátila na Ministerstvo zemědělství podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, s žádostí o upřesnění odpovědi k bodu 2 uvedené v dopise čj. MZE-21686/2022-15132, a to v souvislosti se stanovením směrných čísel pro určení množství vypouštěných odpadních vod.

Předně je třeba uvést, že pro určení směrných čísel je zásadní, zda se jedná o dodávku pitné vody z vodovodu pro veřejnou potřebu s tím, že teplá voda je dodávána z jiného neměřeného zdroje (např. z teplovodu), či zda se jedná o vypouštění odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu.

Jak již bylo zmíněno ve výše uvedeném dopise, pro určení množství dodané vody z vodovodu pro veřejnou potřebu se v souladu s § 27 odst. 1 vyhlášky
č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, ve znění pozdějších předpisů, postupuje podle přílohy č. 12 této vyhlášky. Pro určení směrného čísla pro stanovení množství odebrané pitné vody z vodovodu pro veřejnou potřebu je proto rozhodující, zda je i teplá voda dodávána ze zdroje pro veřejnou potřebu.

Množství vypouštěných odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu se v případě, že není prováděno měření množství vypouštěných odpadních vod ani měření odebrané vody, určí v souladu s § 30 odst. 1 vyhlášky č. 428/2001 Sb., podle směrných čísel roční potřeby vody uvedených v příloze č. 12. V případě, že je zdrojem vody pouze vlastní studna a voda z této studny je ohřívána vlastním kondenzačním kotlem s tím, že teplá voda je rozváděna vlastním potrubím k výtokům ovládaných uzávěrem přímo do dřezu, umyvadla, vany a sprchy, použijí se roční směrná čísla potřeby vody pro bytový fond – byty pro jednoho obyvatele bytu s tekoucí teplou vodou na kohoutku – je tedy 35 m³.

Způsob stanovení množství odpadních vod odváděných kanalizací pro veřejnou potřebu musí být mimo jiného uveden ve smlouvě o odvádění odpadních vod.

 

Dotaz: 
Žádost dle zákona o svobodném přístupu k informacím – kolaps vyplácení dotací + znovuotevřená řízení z let 2017/2018 rok po vydání soudních rozhodnutí

Žádáme Vás o písemnou informaci, jakými lhůtami se řídí SZIF a MZE pro vydávání opravených rozhodnutí na základě soudních rozhodnutí. Kdy a jakým způsobem budou naše řízení vyřešena. Kdy a jakým způsobem budou v systému LPIS navráceny nyní smazané bloky. Proč se otevírají i návazné řízení, kterých se absolutně rozhodnutí soudu netýká?

 

Odpověď:
         Podáním ze dne 12. dubna 2022 jste se obrátili na Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen InfZ“) s žádostí o informaci, „jakými lhůtami se řídí SZIF a MZe pro vydávání opravených rozhodnutí na základě soudních rozhodnutí“.

         Dále požadujete informace, kdy a jak bude řízení vyřešeno a ostatní otázky, které však nespadají do působnosti ministerstva, nýbrž Státního zemědělského intervenčního fondu, na který jste se také se svým dotazem obrátili. Navíc podle § 2 odst. 4 InfZ se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. To znamená, že není povinností správních orgánů „obhajovat“ či „vysvětlovat“ zaujatá stanoviska, dovysvětlovat vydaná rozhodnutí či v nich zaujaté právní názory. Informační zákon není opravným prostředkem proti postupům správních orgánů. Na takové případy se InfZ nevztahuje.

        K Vašemu dotazu ohledně lhůt Vám sděluji, že se ministerstvo řídí zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Pokud soud zruší svým rozsudkem rozhodnutí ministerstva, tak po jeho doručení je rozsudek předán Námitkové komisi ministerstva (dále jen „komise“), která připraví rozhodnutí na nejbližší jednání komise. Po schválení komisí je rozhodnutí zasláno účastníkům řízení.

 

Dotaz: 
V souladu se zák. č. 106/1999 Sb. bych rád Ministerstvo zemědělství pro potřeby mé diplomové práce požádal o následující data z let 2017 – 2021:

Počty letů LHS podle měsíců a jednotlivých stanovišť (vč. stanovišť LS PČR)

Počet nalétaných letových hodin podle měsíců a jednotlivých stanovišť (vč. stanovišť LS PČR)

Počet provedených shozů hasiva podle měsíců a jednotlivých stanovišť (vč. stanovišť LS PČR) - v případě, že takové údaje máte k dispozici. 

Dále bych se rád zeptal, zda má MZe nějaký koncept na fungování LHS do budoucna, jelikož současná smlouva v roce 2022 vyprší. Např. jestli se bude pokračovat v současném modelu, nebo pro LHS bude určena jen LS PČR?

Odpovědi plně postačí elektronicky a statistická data bych uvítal nejlépe v dokumentu Excel. 

Děkuji moc za Váš čas a pomoc.

 

Odpověď:
        Ministerstvo zemědělství obdrželo dne 11. dubna 2022 Vaši žádost o poskytnutí informací podle zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ve které pro potřeby Vaší diplomové práce požadujete poskytnutí následujících dat z let 2017–2021:

• Počty letů LHS podle měsíců a jednotlivých stanovišť (vč. stanovišť LS PČR),

• Počet nalétaných letových hodin podle měsíců a jednotlivých stanovišť
  (vč. stanovišť LS PČR),

• počet provedených shozů hasiva podle měsíců a jednotlivých stanovišť
  (vč. stanovišť LS PČR).

  Požadovaná data Vám zasílám přílohou tohoto dopisu. V případě potřeby konzultace správné interpretace předaných dat, popř. dané problematiky obecně, se obraťte na Ing. J. B., Ph.D. (xxxxxxx).

  Na Váš dotaz „zda má MZe nějaký koncept na fungování LHS do budoucna, jelikož současná smlouva v roce 2022 vyprší. Např. jestli se bude pokračovat v současném modelu, nebo pro LHS bude určena jen LS PČR?“ nelze v této chvíli jednoznačně odpovědět, neboť způsob a rozsah zajišťování LHS po roce 2022 je předmětem aktuálně probíhajícího jednání mezi Ministerstvem zemědělství a příslušnými složkami Ministerstva vnitra a jeho výsledek zatím není znám.

(Přílohy: 1. Vyžádaná data k LHS za období 2017-2021.xlsx)

 

 

Dotaz: 
Žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb.

Ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, Vás žádám o poskytnutí následujících informací ve věci ukončeného výběrového řízení na generálního ředitele Lesy České republiky, s. p. (dále jen Lesy ČR):

1. Výběrové řízení je již ukončeno. Prosíme o poskytnutí jmen uchazečů, kteří se do výběrového řízení přihlásili?

2. Žádáme o zaslání připojených dokumentů (nepodléhající tajemství), které uchazeči poskytli jako podklad pro hodnocení Výběrové komise, např. vize jednotlivých uchazečů o vedení státního podniku (koncepce řízení státního podniku) a změn s ohledem na programové prohlášení vlády a plánovanou transformaci činnosti Lesů ČR.

3. Vzhledem k ukončení výběrového řízení žádáme o sdělení jmen členů a členek Výběrové komise včetně uvedení jejich institucionální afiliace.

4. Jaká byla jednotlivá kritéria, které hodnotila Výběrová komise v rámci kritérií výběru generálního ředitele Lesů ČR?

5. Žádáme o poskytnutí video či audio záznamu (pokud byl prováděn) o průběhu výběrového řízení vedeného Výběrovou komisí s uchazeči.

6. Žádáme o poskytnutí zápisu o průběhu výběrového řízení vedeného Výběrovou komisí s jasnou identifikací kritérií výběru a jednotlivými přidělenými body uchazečům, které Výběrová komise hodnotila.

7. Jaký bude harmonogram vyhlášení nového výběrové řízení na generálního ředitele/ředitelky Lesů ČR? Kdy bude výběrové řízení vypsáno, kolik času budou mít uchazeči/uchazečky k přihlášení se do výběrového řízení, kdy bude ukončen výběr, jmenování, nástup do funkce?

Ve smyslu § 17 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. žádáme o potvrzení předpokládané výše úhrady nákladů, budou-li účtovány. Informaci žádám poskytnout v elektronické formě a zaslat přes datovou schránku Hnutí DUHA. Za jejich poskytnutí předem děkuji.

 

Odpověď:
V návaznosti na Vaši žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ze dne 5. dubna 2022 Vám níže zasílám odpovědi na Vaše dotazy týkající se ukončeného výběrového řízení na pozici generálního ředitele/ředitelky státního podniku Lesy České republiky, s. p.

Do výběrového řízení na pozici generálního ředitele/ředitelky státního podniku Lesy České republiky, s. p., které bylo vyhlášeno dne 30. prosince 2021, se přihlásilo celkem 5 uchazečů, kteří byli následně všichni pozvání k osobním pohovorům. Konkrétně se jednalo o tyto uchazeče: Ing. J. G., Ing. V. L., Ing. K. M., PhDr. Ing. V. S., Ph.D. a Ing. D. S., Ph.D.

Podklady poskytnuté uchazeči v rámci tohoto výběrového řízení není možné v současné chvíli poskytovat dalším osobám, a to zejména z důvodu možného znevýhodnění výše uvedených uchazečů pro případné opětovné přihlášení se do dalšího kola výběrového řízení na pozici generálního ředitele/ky LČR.

Osobní pohovory se všemi uchazeči byly vedeny za účasti všech členů výběrové komise, jejíž členy byli: Ing. M. F., MBA (ředitel Odboru personálního v Ministerstvu zemědělství), prof. Dr. Ing. L. J. (děkan Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně), Ing. T. K, Ph.D. (ředitel Odboru koncepcí a ekonomiky lesního hospodářství v Ministerstvu zemědělství), prof. Ing. R. M., Ph.D. (děkan Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze) a Ing. J. V., CSc. (ředitel Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem).

Výběrová komise hodnotila jednotlivé uchazeče na základě kladených odborných otázek, které členové výběrové komise stanovili bezprostředně před konáním samotných osobních pohovorů tak, aby všem uchazečům byly zajištěny srovnatelné podmínky v rámci výběrového řízení. Otázky byly stanoveny s cílem komplexního posouzení uchazečů, a to jak po stránce odborné, ekonomické, ale i manažerské způsobilosti k řízení velkého státního podniku. Členové výběrové komise hodnotili uchazeče ve třech stěžejních oblastech, kterými byly odborné znalosti, kompetence pro řízení velkého státního podniku a písemné práce společně s prezentací na téma střednědobé a dlouhodobé koncepce řízení státního podniku LČR.

Během tohoto výběrového řízení nedošlo k pořizování žádného audio ani video záznamu.

Z výběrového řízení byl vyhotoven protokol, který kromě již zmíněných informací obsahuje konkrétní otázky, které byly v rámci osobního pohovoru kladeny, tudíž není možné tento dokument s ohledem na plánované opětovné vyhlášení výběrového řízení na pozici generálního ředitele/ky LČR poskytnout. Uchazeči se umístili v následujícím pořadí: 1. Ing. V. L.; 2. Ing. D. S., Ph.D; 3. Ing. J. G.; 4.-5. Ing. K. M. a PhDr. Ing. V. S., Ph.D.

Harmonogram vyhlášení nového výběrového řízení na pozici generálního ředitele/ky státního podniku Lesy České republiky, s. p. nebyl doposud stanoven.

 

 

Dotaz: 
Žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů

Ministr zemědělství po svém nástupu oznámil možné stěhování Státního zemědělského intervenčního fondu a Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu mimo Prahu. Zadal v této souvislosti vypracování analýzy. Žádám tímto o poskytnutí kopie této analýzy.

 

Odpověď:
         Podáním ze dne 14. dubna 2022 jste se obrátil na Ministerstvo zemědělství ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, se žádostí o poskytnutí kopie analýzy k možnému stěhování Státního zemědělského intervenčního fondu a Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu mimo Prahu.

         K výše uvedené žádosti Vám v příloze č. 1 zasílám Analýzu klíčových faktorů přesunu centrály SZIF z Prahy do Olomouce a v příloze č. 2 Analýzu provozních úspor při přemístění PGRLF, a.s. z Prahy do Brna, ve které byly anonymizovány osobní údaje týkající se výše platů.

(Přílohy: 1. Analýza klíčových faktorů přesunu centrály SZIF z Prahy do Olomouce.pdf; 2.  Analýza provozních úspor při přemístění PGRLF, a.s. z Prahy do Brna.pdf)

 

 

Dotaz: 
Žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb.

Rád bych vás tímto ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, požádal o sdělení:

1) Kolik a jaké odbory ministerstva od 17. prosince 2021 do současnosti změnily svého vedoucího pracovníka?“

2) K jakým personálním změnám došlo od 17. prosince 2021 do současnosti na pozicích ředitelů/vedoucích sekcí?

Dokument mi, prosím, zašlete nejlépe ve strojově čitelné podobě, konkrétně a jmenovitě rozepsané ke každému odboru zvlášť.

Pro bezproblémové vyřízení žádosti uvádím, že jsem redaktorem Českého rozhlasu.

 

Odpověď:
         Na základě Vaší žádosti o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, Vám zasílám požadované informace k personálním změnám na postech ředitelů odborů/náměstků sekce od 17. prosince 2021.

 

1. Kolik a jaké odbory od 17. prosince 2021 do současnosti změnily svého vedoucího pracovníka?

   Jedná se o Odbor kanceláře ministra; Odbor zemědělských registrů; Odbor informačních a komunikačních technologií; Sekce ekonomiky a informačních technologií; Sekce ekologického zemědělství, komodit, výzkumu a vzdělávání; Odbor environmentální a ekologického zemědělství; Odbor zemědělských komodit; Odbor rostlinných komodit; Odbor živočišných komodit a ochrany zvířat; Odbor průřezových činností a zemědělských informací

    

    2) K jakým personálním změnám došlo od 17. prosince 2021 do současnosti na pozicích ředitelů/ vedoucích sekcí?

   Odbor kanceláře ministra  - Ing. J. F. – ředitel odboru do 21. 1. 2022; 
   Ing. J. Č. pověřen zastupováním od 22. 1. 2022

   Odbor zemědělských registrů – Ing. O. B. - ředitel odboru do 31. 3. 2022, k 1. 4. 2022 odbor zrušen

   Odbor informačních a komunikačních technologií – Ing. O. B. – pověřen zastupováním do 31. 3. 2022; Ing. V. V. pověřen zastupováním od 1. 4. 2022

   Sekce ekonomiky a informačních technologií – nově zřízena od 1. 1. 2022 – Ing. A. K. pověřen zastupováním od 3. 1. 2022 do 3. 4. 2022, Ing. M. A. – náměstkyně sekce od 4. 4. 2022

   Sekce ekolog. zemědělství, komodit, výzkumu a vzdělávání – nově zřízena od 1. 1. 2022 –  Ing. P. J. pověřen zastupováním od 3. 1. 2022 do 28. 2. 2022; Ing. P. J.-  náměstek sekce od 1. 3. 2022

   Odbor environmentální a ekologického zemědělství - Ing. P. J. – ředitel odboru
   do 28. 2. 2022, Ing. V. Z. pověřen zastupováním od 7. 3. 2022

   Odbor zemědělských komodit – Ing. M. C. E. – ředitelka odboru do 31. 3. 2022, k 1. 4. 2022 odbor zrušen

   Odbor rostlinných komodit – nově zřízen k  1. 4. 2022 - Ing. Z. T. pověřen zastupováním od 1. 4. 2022

   Odbor živočišných komodit a ochrany zvířat – nově zřízen k 1. 4. 2022 -  Ing. P. H. pověřen zastupováním od 1. 4. 2022

   Odbor průřezových činností a zemědělských informací – nově zřízen k 1. 4. 2022 -   Ing. J. Č. pověřen zastupováním od 1. 4. 2022 .

 

 

 

Dotaz: 
Žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb.

Podle § 32 odst. 8) písm. f) zákona č. 321/2004 Sb., zákon o vinohradnictví a vinařství (dále jen Zákon), patří do působnosti Rady Vinařského fondu (dále jen Fond) schvalování jednacího řádu Rady Fondu. Schválený Jednací řád Rady stanovuje v Článku VII. povinnost pořizovat z jednání Rady zápis, který musí obsahovat mj. i úplné znění přijatých usnesení, počet hlasů, jimž byla schválena včetně hlasů proti a těch co se zdrželi hlasování, a tento zápis po jeho odsouhlasení rozeslat v elektronické podobě všem členům Rady.

Členem Rady Fondu je v souladu s § 32 odst. 2) Zákona vždy zaměstnanec Ministerstva zemědělství. Ministerstvo zemědělství má proto ze své úřední činnosti k dispozici zápisy z Rady Fondu ve formě záznamu uloženého v elektronické podobě podle § 3 odst. 3 zákona č. 106/1996 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

Podle zákona č. 106/1996 Sb., o svobodném přístupu k informacím, žádáme o zaslání elektronické podoby všech příloh zápisu z jednání Rady Vinařského fondu ze dne 15.3.2022 zmíněných v Bod 6 – Projednání žádostí o podporu předložených v termínu od 1.1. do 15.2.2022, které dle zápisu obsahují i záznam z hlasování.

Děkujeme za poskytnutou informaci.

 

Odpověď:
          Ministerstvo zemědělství obdrželo dne 22. dubna 2022 Vaši žádost podle zákona č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ve které žádáte poskytnutí elektronické podoby všech příloh zápisu z jednání Rady Vinařského fondu ze dne 15. března 2022 zmíněných v bodě 6 – Projednání žádostí o podporu předložených
v termínu od 1. ledna do 15. února 2022 včetně záznamu z hlasování.

Požadované dokumenty zasílám v příloze tohoto dopisu.

(Přílohy: 1. příloha 1_schválené.pdf; 2. příloha 2_zamítnuté.pdf; 3. příloha 3.pdf; 4. příloha 4_schválené.pdf; 5. příloha 5_zamítnuté.pdf; 6. příloha 6_schválené.pdf; 7. příloha 7_schválené.pdf; 8. příloha 8_schválené.pdf; 9. příloha 8_zamítnuté.pdf; 10. příloha 9_zamítnuté.pdf)

 

 

Dotaz: 
Žádost o poskytnutí informace

Žádám o informace dle zákona č.106/99 Sb. O svobodném přístupu k informacím a to:

Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a stočné podle cenových předpisů pro vodné a stočné roku 2021.

Příjemce vodného a stočného: Moravská vodárenská, a.s.  (IČO 61859575)

Oblast: Zlínsko, Olomoucko a Přerovsko

Děkuji za urychlené vyřízení

 

Odpověď:
          Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) obdrželo Vaši žádost ze dne 26. dubna 2022 o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), spočívající v poskytnutí porovnání všech položek výpočtu (kalkulace) cen pro vodné a stočné za kalendářní rok 2021 a dosažené skutečnosti v témže roce (dále jen „porovnání“) zaslaných společností Moravská vodárenská, a.s. pro oblasti Zlínsko, Olomoucko a Přerovsko.

Ministerstvo jako příslušný orgán veřejné správy vodovodů a kanalizací podle § 25 písm. d) zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a současně jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 informačního zákona Vám poskytuje vyžádanou informaci v rozsahu níže uvedených porovnání, kterou Vám zasílám v příloze tohoto dopisu.

(Přílohy: 1. Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a stočné podle cenových předpisů pro vodné a stočné 2021_Areál Svit Zlín; 2. Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a stočné podle cenových předpisů pro vodné a stočné 2021_Obec Dolany; 3. Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a stočné podle cenových předpisů pro vodné a stočné 2021_Obec Křelov – Břuchotín; 4. Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a stočné podle cenových předpisů pro vodné a stočné 2021_Olomoucko; 5. Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a stočné podle cenových předpisů pro vodné a stočné 2021_Prostějovsko; 6. Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a stočné podle cenových předpisů pro vodné a stočné 2021_Svazek obcí Věrovany, Dub nad Moravou, Charváty; 7. Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a stočné podle cenových předpisů pro vodné a stočné 2021_Zlinsko)

 

 

Dotaz: 
Na základě svého práva na přístup k informacím, vyplývajícího ze zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Vás tímto žádám o poskytnutí informací a odpovědí na následující otázky, které se vztahují k Vaší činnosti jakožto odpovědného úřadu dle § 6 zákona č. 82/1998 Sb. Tyto informace mi k otázkám 1 až 10, prosím, poskytněte za období od 1.1.2011 až do 31.12.2020.

1. V kolika případech v jednotlivých letech vyplatilo Ministerstvo zemědělství náhradu škody či nemajetkové újmy, která vznikla při výkonu veřejné moci v důsledku nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu ve smyslu výše citovaného předpisu?

2. V jaké výši byla jednotlivá odškodnění Ministerstvem zemědělství vyplacena?

3. V kolika případech se poškození po neúspěšné žádosti o náhradu škody dle § 14 obrátili na soud?

4. V kolika takových případech bylo Ministerstvo zemědělství zastoupeno v tomto soudním řízení jiným úřadem? (například Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových).

5. V kolika případech v jednotlivých letech uplatnil stát prostřednictvím Ministerstva zemědělství nárok na regresní úhradu?

6. Vůči kterým subjektům byly regresní úhrady uplatněny?

7. V jaké výši byly jednotlivé regresní úhrady požadovány?

8. V kolika případech bylo státu vyhověno zcela, částečně nebo vůbec? V případě plného nebo částečného vyhovění nároku, prosím, uveďte rozsah úhrady.

9. Z jakých důvodů nebyly regresní úhrady uplatňovány i v dalších případech?

10. Byla v jednotlivých případech regresní úhrada projednávána v soudním řízení? Pokud ano, bylo Ministerstvo zemědělství zastoupeno v tomto soudním řízení jiným úřadem? (například Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových).

11. Existuje nějaký vnitřní předpis nebo metodika Ministerstva zemědělství k vymáhání regresních úhrad? V případě, že ano, žádám o její poskytnutí.

Tyto informace mi prosím zašlete na mou výše uvedenou emailovou adresu.

 

Odpověď:
          Dne 26. dubna 2022 byla Ministerstvu zemědělství (dále jen „ministerstvo“) doručena Vaše žádost o informaci podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, týkající se problematiky regresních úhrad podle zákona o odpovědnosti veřejné moci (zákon č. 82/1998 Sb.) za období od 1. ledna 2011 až do
31. prosince 2020.

Níže Vám zasílám odpovědi na jednotlivé Vámi položené otázky:

1) V kolika případech v jednotlivých letech vyplatilo Ministerstvo zemědělství náhradu škody či nemajetkové újmy, která vznikla při výkonu veřejné moci v důsledku nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu ve smyslu výše citovaného předpisu?

2) V jaké výši byla jednotlivá odškodnění Ministerstvem zemědělství vyplacena?

Pro úplnost sděluji, že případy jsou rozčleněny podle roku, v němž byla náhrada vyplacena, který v případech soudních řízení zpravidla neodpovídá roku podání žaloby. Ve dvou případech pak byla náhrada škody poskytnuta ve více platbách podle toho, jak nabývaly jednotlivé soudní výroky právní moci, tyto platby jsou v níže uvedeném přehledu vyčísleny samostatně. Uvedená částka pak představuje jistinu bez příslušenství a nákladů řízení, vyjma případů, kdy byly tyto náklady zahrnuty do jedné částky v rámci dohod o narovnání. Jsou tedy zahrnuty náhrady škody a poskytnutá zadostiučinění bez ohledu na to, zda byly vyplaceny na základě soudního rozsudku či uzavřené dohody o narovnání. V některých případech pak dosud probíhá řízení o mimořádném opravném prostředku, které může konečnou částku ještě ovlivnit.

Rok		Počet	Jednotlivé částky
2011		0
2012		3	1463,62 Kč; 23 115 Kč; 32 000 Kč
2013		7	2 589,83 Kč; 51 000 Kč; 73 590 Kč; 75 000 Kč; 78 000 Kč; 201 600 Kč; 9 765 097 Kč
2014		6	96 Kč; 23 750 Kč; 70 900 Kč; 98 000 Kč; 250 000 Kč; 251 678,80 Kč
2015		10	52 Kč; 14 625 Kč; 33 000 Kč; 63 000 Kč; 96 300 Kč; 127 978,18 Kč; 151 200 Kč; 340 000 Kč; 480 000 Kč; 510 529 Kč
2016		9	629 Kč; 10 000 Kč; 10 500 Kč; 35 250 Kč; 70 000 Kč; 630 000 Kč; 1 101 202,20 Kč; 1 393 469,20 Kč; 11 835 806 Kč
2017		13	8 466 Kč; 10 004 Kč; 16 216 Kč; 22 325 Kč; 25 000 Kč; 27 518,40 Kč; 34 076 Kč; 43 018 Kč; 54 828 Kč; 70 000 Kč; 87 352 Kč; 160 000 Kč; 430 000 Kč
2018		10	70 935 Kč; 22 000 Kč; 723 606 Kč; 443 504 Kč; 1 839 872,27 Kč; 1 344 428,23 Kč; 540 000 Kč; 10 000 Kč; 356 908 Kč; 80 000 Kč;
2019		7	40 412,45 Kč; 375 000 Kč; 3 130 724 Kč; 66 667 Kč; 40 000 Kč; 1 244 640,40 Kč; 1 992 Kč
2020		16	701 393 Kč; 486 000 Kč; 46 000 Kč; 1 704 000 Kč; 100 000 Kč; 17 134,08 Kč; 4 095,18 Kč; 427 334 Kč; 250 342,25 Kč; 74 780,26 Kč; 9 592 Kč; 1 576 766 Kč; 768 000 Kč; 47 250 Kč; 115 220 Kč; 2 425 823,35 Kč

 

3) V kolika případech se poškození po neúspěšné žádosti o náhradu škody dle § 14 obrátili na soud?

Ministerstvo má k dispozici potřebné podkladové údaje pouze od roku 2016, starší spisy byly již skartovány, proto ani není možné požadované údaje dohledat.

V roce 2016 se na soud obrátilo 11 poškozených, jejichž žádosti o náhradu škody nebylo vyhověno; v roce 2017 to bylo 12 poškozených; v roce 2018 to bylo 19 poškozených; v roce 2019 to bylo 37 a v roce 2020 to bylo 11 poškozených.

K těmto údajům je pak třeba poznamenat, že ne ve všech případech, kdy je podána žaloba na náhradu škody podle zákona o odpovědnosti veřejné moci, dojde k zákonem předvídanému předběžnému uplatnění nároku. Rovněž se mohou vyskytnout případy, kdy na základě jednoho uplatnění nároku je podáno více žalob, případně na základě několika uplatnění nároku je podána jedna žaloba k soudu.

4) V kolika takových případech bylo Ministerstvo zemědělství zastoupeno v tomto soudním řízení jiným úřadem? (například Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových).

Ministerstvo bylo v soudních řízeních podle zákona o odpovědnosti veřejné moci probíhajících v uvedené době (tj. od 1. 1. 2011 až do 31. 12. 2020) zastoupeno Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových v 7 případech. Zastoupení jiným úřadem nebo advokátní kanceláří nebylo vůbec využito.

5) V kolika případech v jednotlivých letech uplatnil stát prostřednictvím Ministerstva zemědělství nárok na regresní úhradu?

Ve třech případech; jednou v roce 2013, jednou v roce 2016 a jednou v roce 2018 (žaloba podána v roce 2019).

6) Vůči kterým subjektům byly regresní úhrady uplatněny?

Dvakrát vůči myslivecké stráži, která překročila své pravomoci, a jednou vůči subjektu, který z pověření ministerstva vede evidenci hospodářských zvířat.

7) V jaké výši byly jednotlivé regresní úhrady požadovány?

V plné výši, v jaké ministerstvo vyplatilo náhrady škody, tedy v roce 2013 se jednalo
o částku 51 000 Kč, v roce 2016 o částku 1 101 202,20 Kč a v roce 2018 o částku 80 000 Kč.

8) V kolika případech bylo státu vyhověno zcela, částečně nebo vůbec? V případě plného nebo částečného vyhovění nároku, prosím, uveďte rozsah úhrady.

V prvních dvou případech byly regresní nároky uspokojeny v plném rozsahu, ve třetím případě z roku 2018 odvolací soud přistoupil k moderaci náhrady škody, když usoudil, že zavinění poškozeného je jen v polovičním rozsahu, neboť v předmětné honitbě se v rozhodné době vyskytovalo více agresivních toulavých psů, proto jednání myslivecké stráže bylo zaviněné jen z poloviny a soud tak přiznal na regresní úhradu částku 40 000 Kč.

9) Z jakých důvodů nebyly regresní úhrady uplatňovány i v dalších případech?

Ministerstvo zkoumá možnost uplatnění regresní úhrady ve všech případech, kdy vyplatí náhradu škody nebo přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Ovšem pro úspěšné uplatnění regresního nároku je třeba v souladu s ustanovením § 16 a násl. zákona
o odpovědnosti veřejné moci mj. prokázat zavinění toho, proti němuž má být regresní úhrada uplatněna.

Prokázání zavinění pak je problematické v případech, že byla podstatná část řízení vedena před již zaniklými okresními úřady (zejm. otázka restitučních řízení) či před soudy. Rovněž není prakticky možné vymáhat náhradu škody v těch případech, kdy v průběhu řízení došlo ke změně právního názoru vrcholných soudů, včetně soudních orgánů Evropské unie.

10) Byla v jednotlivých případech regresní úhrada projednávána v soudním řízení?  pokud ano, bylo Ministerstvo zemědělství zastoupeno v tomto soudním řízení jiným úřadem? (například Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových).

Regresní úhrada byla v soudním řízení projednávána pouze v jediném případě, v němž ministerstvo jednalo samostatně.

11) Existuje nějaký vnitřní předpis nebo metodika Ministerstva zemědělství k vymáhání regresních úhrad? V případě, že ano, žádám o její poskytnutí.

Nikoliv, žádný takový předpis neexistuje.

 

 

Dotaz: 
Žádost o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb.

V tiskové zprávě Ministerstva zemědělství ze dne 20. 4. 2022 s názvem „Ministr zemědělství: Zemědělci jsou s cenou tlačeni na hranu, přitom potraviny zdražují. Ukazuje se, jak nám chybí novela zákona o významné tržní síle“ uveřejněné na webu eAGRI1 je obsaženo následující:

„Zaznamenali jsme případy, kdy obchodní přirážka na točeném salámu byla 246 procent, na standardní šunce dokonce 255 procent.“

Ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon“), Vás tímto zdvořile žádám o sdělení následujících informací:

I. Z jakého zdroje byly čerpány informace o výše uvedené obchodní přirážce?

II. Pokud bylo čerpáno z písemného zdroje, žádám o poskytnutí takového dokumentu.

III. Jaký byl konkrétní způsob výpočtu, kterými bylo dosaženo konstatování o výši obchodní přirážky, tj. jaké údaje (např. nákupní cena, prodejní cena, atd.) byly mezi sebou při výpočtu porovnávány?

IV. V jakých konkrétních případech potravin byla výše uvedená obchodní přirážka zaznamenána?

V. V jakých konkrétních místech byl proveden nákup porovnávaného zboží nebo zachycení konkrétní ceny potraviny (pokud nedošlo k nákupu, ale došlo ke zjištění ceny potravin jiným způsobem)?

VI. Kdy byl nákup potravin proveden nebo byla zachycena cena potravin (pokud nedošlo k nákupu, ale došlo ke zjištění ceny potravin jiným způsobem)?

VII. U kterých konkrétních osob byl tento nákup proveden nebo byla zachycena cena potravin (pokud nedošlo k nákupu, ale došlo ke zjištění ceny potravin jiným způsobem)?

VIII. Jaký orgán provedl kontrolu výše obchodní přirážky případně její zjištění?

IX. Na základě jakých ustanovení závazných právních předpisů byla provedena kontrola výše obchodní přirážky případně její zjištění?

Pokud budou v souvislosti s touto žádostí požadovány náklady, žádám Vás tímto o sdělení předpokládané výše nákladů dle ustanovení § 17 odst. 3 Zákona, a to před poskytnutím informace.

Požadované informace žádám poskytnout do datové schránky.

 

Odpověď:
        Ministerstvo zemědělství obdrželo Vaši žádost o informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, týkající se obchodních přirážek.

K Vašim otázkám I. až IX. sděluji, že pan ministr zemědělství  prezentoval na tiskové konferenci dne 20. dubna 2022 k tématu obchodních přirážek potravinářských výrobků informaci, kterou získal počátkem dubna formou konkrétního podnětu od potravinářského zpracovatele. Tento podklad byl indicií pro další jednání se zástupci Potravinářské komory ČR, Agrární komory ČR a Svazu obchodu a cestovního ruchu, které se uskutečnilo téhož dne.   

 

 

Dotaz: 
Žádost o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb.

v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím v platném znění Vás žádám o poskytnutí níže uvedených informací vztahujících se k Čistírně odpadních vod Poděbrady, dále jen (ČOV).

Obracíme se na Vás tímto v souvislosti s finanční podporou poskytnutou společnosti Vodovody a kanalizace Nymburk, a.s., IČO: 462357009, se sídlem Bobnická 712, 288 21 Nymburk (dále jen „VaK“) za účelem „Intezifikace a rozšíření ČOV Poděbrady“ z programu MZe 129 250 „Výstavba a technické zhodnocení infrastruktury vodovodů a kanalizací“ (dále jen „Program“) v roce 2014.

Společnost získala dotaci z výše uvedeného Programu v částce 50.000.000,- KČ (dále jen „dotace“), a to i přesto, že Program byl primárně určen pro obce, která mají zájem financovat výstavbu či rekonstrukci své infrastruktury včetně čistíren odpadních vod.

V souvislosti s žádostí společnosti VaK o dotaci zaslalo dne 2.10.2014 Ministerstvo zemědělství, útvar: Odbor vodovodů a kanalizací starostovi Města Poděbrady PhDr. L.L. písemný dotaz (pod č.j.: 65119/2014-MZE-15131), zda společnost VaK jakožto žadatel o dotaci je investorem stavby „Intezifikace a rozšíření ČOV Poděbrady“ a zda Město Poděbrady jakožto vlastník ČOV udělilo společnosti VaK s uvedenou stavbou souhlas.

Na uvedený dopis Ministerstva zemědělství reagoval starosta Města Poděbrady PhDr. L. L.  dopisem ze dne 8.10.2014 tak, že společnost VaK jakožto současný provozovatel ČOV je investorem nové stavby „Intezifikace a rozšíření ČOV Poděbrady.“

V souvislosti se shora uvedeným se na nadepsané Ministerstvo zemědělství obracíme s dotazem, zda výše uvedený dopis starosty PhDr. L. L. ze dne 8.10.2014, resp. zda potvrzení starosty o tom, že společnost VaK je investorem stavby „Intezifikace a rozšíření ČOV Poděbrady“ bylo jednou z podmínek, jejíž naplnění bylo nezbytné pro načerpání dotace společností VaK. Jinými slovy žádáme Ministerstvo zemědělství o vyjádření, zda by společnost VaK načerpala dotaci i bez uvedeného potvrzení starosty Města Poděbrady obsaženého v jeho dopise ze dne 8.10.2014.

Dále žádáme Ministerstvo zemědělství o informaci, zda Město Poděbrady mohlo v rozhodné době o dotaci, kterou nakonec získala společnost VaK také požádat a zda by případně vyhovělo podmínkám programu.

 

Odpověď:
         Žádostí o poskytnutí informací ze dne 26. dubna 2021 podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů), jste se obrátil na Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) s dotazem, zda Vámi uvedený dopis starosty PhDr. L. L. ze dne 8. října 2014, resp. zda potvrzení starosty o tom, že společnost Vodovody a kanalizace Nymburk, a.s. (dále jen „VaK“) je investorem stavby „Intenzifikace a rozšíření ČOV Poděbrady“, bylo jednou z podmínek, jejíž naplnění bylo nezbytné pro načerpání dotace společností VaK. Dále žádáte o informaci, zda Město Poděbrady mohlo v rozhodné době o dotaci, kterou nakonec získala společnost VaK, také požádat, a zda by případně vyhovělo podmínkám.

K výše uvedeným dotazům sděluji, že žadatel Vodovody a kanalizace Nymburk, a.s. (dále jen „žadatel“) předložil usnesení zastupitelstva města č. 53/2010, ve kterém Město Poděbrady zároveň prohlásilo, že investorem nové stavby „Intenzifikace a rozšíření ČOV Poděbrady“ bude současný provozovatel Vodovody a kanalizace Nymburk, a.s., čímž formálně naplnil podmínky Pravidel příslušného programu. Teoreticky tento doklad byl postačující pro prokázání, že žadatel má souhlas od vlastníka provozně související infrastruktury. Ministerstvo si vyžádalo výše uvedené potvrzení s ohledem na časový odstup vydaného usnesení a současně také z důvodu znalosti místní situace. Na otázku, zda by společnost VaK načerpala dotaci i bez uvedeného potvrzení starosty Města Poděbrady, nelze odpovědět, protože o poskytnutí nebo neposkytnutí dotace rozhoduje příslušná mezirezortní komise.

Dále tedy lze uvést, že Město Poděbrady by teoreticky jako oprávněný žadatel mohlo požádat o dotaci na uvedenou akci, ale nelze spekulovat, zda by vyhovělo podmínkám, jelikož žádná taková žádost nebyla předložena a nelze tedy posoudit a stanovit, zda by splnil všechny náležitosti pro poskytnutí státní finanční podpory po formální a věcné stránce.

 

 

Dotaz: 
Žádost o poskytnutí informace

Žádám o informace dle zákona č.106/99 Sb. O svobodném přístupu k informacím a to:

1. Jaká je reprodukční (přepočítaná) hodnota infrastrukturního majetku VaK Zlín pro indikativní výpočet minimální hodnoty zdrojů pro financování obnovy majetku korporace VaK Zlín za rok 2019 a za rok 2020? (Uvést prosím ve struktuře dle teoretické životnosti jednotlivých skupin majetku, ve smyslu odpovědi Mze Čj. 24501/2018-MZE-15162.)

2. Jaká je podle metodiky Mze potřebná roční hodnota prostředků VaK Zlín pro obnovu jeho infrastrukturního majetku za rok 2019 a za rok 2020? (Uvést prosím tabulky včetně výpočtu procenta pro akumulaci prostředků ve struktuře dle teoretické životnosti jednotlivých skupin majetku, ve smyslu odpovědi Mze Čj. 24501/2018-MZE-15162.)

Děkuji za urychlené vyřízení.

 

Odpověď:
            Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) obdrželo Vaši žádost ze dne 29. dubna 2022 o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), spočívající v poskytnutí následujících informací:

1) Jaká je reprodukční (přepočítaná) hodnota infrastrukturního majetku VaK Zlín pro indikativní výpočet minimální hodnoty zdrojů pro financování obnovy majetku korporace VaK Zlín za rok 2019 a za rok 2020? (Uvést prosím ve struktuře dle teoretické životnosti jednotlivých skupin majetku, ve smyslu odpovědi Mze Čj. 24501/2018-MZE-15162.)

2) Jaká je podle metodiky Mze potřebná roční hodnota prostředků VaK Zlín pro obnovu jeho infrastrukturního majetku za rok 2019 a za rok 2020? (Uvést prosím tabulky včetně výpočtu procenta pro akumulaci prostředků ve struktuře dle teoretické životnosti jednotlivých skupin majetku, ve smyslu odpovědi Mze Čj. 24501/2018-MZE-15162.

Ministerstvo jako příslušný orgán veřejné správy vodovodů a kanalizací podle § 25 písm. d) zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a současně jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 informačního zákona Vám poskytuje vyžádanou informaci níže.

Ad 1)   Hodnota majetku (objektů) v reprodukční pořizovací ceně společnosti Vodovody a kanalizace Zlín, a.s. je dle databáze VÚME (Vybrané údaje z majetkové evidence) 12 946 864,337 tis. Kč za rok 2019 a 18 424 668,189 tis. Kč za rok 2020. Výrazné meziroční navýšení hodnoty majetku je způsobeno přeceněním hodnoty majetku ve VÚME na základě metodického pokynu MZe č. j. 14000/2020-15132-1 „Metodický pokyn pro orientační ukazatele výpočtu pořizovací (aktualizované) ceny objektů do Vybraných údajů majetkové evidence vodovodů a kanalizací, pro Plány rozvoje vodovodů a kanalizací a pro Plány financování obnovy vodovodů a kanalizací“, který nabyl účinnosti dne 24. září 2020. U plátců DPH se uvádí hodnota majetku bez DPH.

 

Majetek podle skupin pro VÚME společnosti Vodovody a kanalizace Zlín, a.s. (49454561)	Rok
	2019	2020
	Hodnota uvedeného majetku (objektů) v reprodukční pořizovací ceně v [tis. Kč] bez DPH
Vodovodní řady (přiváděcí řady + rozvodná vodovodní síť	4 567 091,708	6 407 509,810
Stavby pro úpravu vody nebo stavby k jímání vody	1 350 596,312	1 890 834,837
Vodovod celkem	5 917 688,02	8 298 344,647
Kanalizační stoky (přiváděcí stoky + stoková síť)	5 446 385,037	7 910 415,750
Čistírny odpadních vod	1 582 791,280	2 215 907,792
Kanalizace celkem	7 029 176,317	10 126 323,542
Celkem	12 946 864,337	18 424 668,189

Zdroj dat: databáze MZe VÚME

 

Ad 2)   Roční adekvátní (teoretická) potřeba peněžních prostředků na obnovu je 187,19 mil. Kč za rok 2019 a 265,40 mil. Kč za rok 2020. Teoretická životnost v letech je dána Přílohou č. 18 k vyhlášce č. 428/2001 Sb., v platném znění.  V důsledku přecenění hodnoty majetku ve VÚME tak došlo i k navýšení hodnoty roční adekvátní (teoretické) potřeby peněžních prostředků na obnovu.

Výpočet procenta pro akumulaci prostředků se provádí jako podíl Roční adekvátní potřeby peněžních prostředků na obnovu v [mil. Kč] a Hodnoty majetku (objektů) v reprodukční pořizovací ceně podle VÚME v [mil. Kč]. V tabulce níže je toto procento zaokrouhleno na tři desetinná místa nahoru.

 

Majetek podle skupin pro VÚME společnosti Vodovody a kanalizace Zlín, a.s. (49454561)	Hodnota majetku (objektů) v reprodukční pořizovací ceně podle VÚME v [mil. Kč] za rok 2019 bez DPH	Hodnota majetku (objektů) v reprodukční pořizovací ceně podle VÚME v [mil. Kč] za rok 2020 bez DPH	Teoretická životnost (v letech)	Procento pro akumulaci prostředků [%]	Roční adekvátní potřeba peněžních prostředků na obnovu v [mil. Kč] za rok 2019	Roční adekvátní potřeba peněžních prostředků na obnovu v [mil. Kč] za rok 2020
Vodovodní řady (přiváděcí řady + rozvodná vodovodní síť	4 567,09	6 407,51	80	0,013	57,09	80,09
Stavby pro úpravu vody nebo stavby k jímání vody	1 350,60	1 890,83	45	0,022	30,01	42,02
Vodovod celkem	5 917,69	8 298,34			87,1	122,11
Kanalizační stoky (přiváděcí stoky + stoková síť)	5 446,39	7 910,42	90	0,011	60,52	87,89
Čistírny odpadních vod	1 582,79	2 215,91	40	0,025	39,57	55,40
Kanalizace celkem	7 029,18	10 126,33			100,09	143,29
Celkem	12 946,86	18 424,67			187,19	265,40