Poskytnuté informace na žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. - za měsíc únor 2022

Poskytnuté informace na žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. - za měsíc únor 2022

Dotaz:
Žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb.
Ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Vás žádám o zpřístupnění
následujících informací ve věci výběrového řízení na generálního ředitele Lesy ČR s.p.:
1. Jaké MZe stanovilo kritéria výběru a jaké jim přikládá váhy?
2. Jak bude výběrové řízení zohledňovat zadání vyplývající z programového prohlášení vlády a plánovanou transformaci činnosti Lesů ČR s.p. a hodnotit schopnost uchazečů je naplnit?
3. Žádáme o sdělení jmen členů a členek výběrové komise včetně uvedení jejich institucionální afiliace.
4. Jak bude ve výběrovém řízení zohledněn status veřejných lesů – zájmy návštěvníků lesa či ochrany přírody?
5. Proč MZe stanovilo tak krátkou lhůtu pro přihlášky (výběrové řízení bylo vypsáno 30.12. 2021 a uzávěrka přihlášek byla 16.1. 2022)?
6. Jaká jsou jména přihlášených uchazečů, kteří se do výběrového řízení přihlásili?
7. Jaký je harmonogram výběrového řízení (ukončení výběru, jmenování, nástup do funkce)?
8. Žádáme o zaslání připojených dokumentů, které uchazeči poskytli jako podklad pro hodnocení výběrové komise, např. vize jednotlivých uchazečů o vedení státního podniku a změn s ohledem na programové prohlášení vlády a plánovanou transformaci činnosti Lesů ČR.
Ve smyslu § 17 odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb. žádáme o potvrzení předpokládané výše úhrady nákladů, budou-li účtovány. Informaci žádám poskytnout v elektronické formě a zaslat přes datovou schránku
Hnutí DUHA. Za jejich poskytnutí předem děkuji.

Odpověď:
K Vaší žádosti ze dne 1. února 2022 podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, o poskytnutí informací ve věci výběrového řízení na pozici generálního ředitele státního podniku Lesy České republiky, s. p. (dále jen „Lesy ČR“) Vám sděluji následující.

1. „Jaké MZe stanovilo kritéria výběru generálního ředitele Lesů ČR a jaké jim přikládá váhy?“
Kritéria výběru generálního ředitele Lesů ČR byla stanovena v rámci oznámení o vypsání výběrového řízení na tuto pozici (č. j. MZE-72510/2021-11130). Hodnocení jednotlivých kritérií je předmětem výkonu činnosti Výběrové komise, které je podle Směrnice č. 5/2020 ministra zemědělství k  postupu při výběru osob do řídících a dozorčích orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu, čl. 3 odst. 9, neveřejné.

2. „Jak bude výběrové řízení zohledňovat zadání vyplývající z programového prohlášení vlády a plánovanou transformaci činnosti Lesů ČR a hodnotit schopnost uchazečů je naplnit?“
Posouzení jednotlivých kandidátů je v kompetenci Výběrové komise. Jednotliví uchazeči byli dotazováni na otázku naplňování aktuálního programového prohlášení vlády prostřednictvím činnosti státního podniku Lesy ČR. Předmětem hodnocení je zejména kvalita předložené koncepce řízení státního podniku, odborné znalosti uchazeče a jeho kompetence k vedení státního podniku.

3. „Žádáme o sdělení jmen členů a členek výběrové komise včetně uvedení jejich institucionální afiliace.“
Členy výběrové komise jsou odborníci na problematiku lesního hospodářství, managementu a řízení organizace. Vzhledem k tomu, že jednání výběrové komise je neveřejné a dosud nebylo výběrové řízení ukončeno, nemohou být zveřejněna konkrétní jména členů výběrové komise, zejména z důvodu možného ovlivňování procesu výběrového řízení.

4. „Jak bude ve výběrovém řízení zohledněn status veřejných lesů – zájmy návštěvníků lesa či ochrany přírody?“
Výběrová komise má v kompetenci posoudit veškeré souvislosti, které jsou významné pro výběr kandidáta do vedení státního podniku obhospodařujícího veřejné lesy. I z tohoto důvodu jsou členy komise představitelé obou lesnických fakult v České republice.

5. „Proč MZe stanovilo tak krátkou lhůtu pro přihlášky (výběrové řízení bylo vypsáno 30. 12. 2021 a uzávěrka přihlášek byla 16. 1. 2022)?"
Lhůtu pro přihlášení v délce 17 dní je považována za dostatečnou, na Ministerstvu zemědělství se běžně využívá pro výběrová řízení lhůta 15 dní. Podle zákona č. 353/2019 Sb., o výběru osob do řídících a dozorčích orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu (nominační zákon) má být
oznámení o výběrovém řízení zveřejněno nejméně po dobu 10 pracovních dnů.

6. „Jaká jsou jména přihlášených uchazečů, kteří se do výběrového řízení přihlásili?“
Vzhledem k tomu, že výběrové řízení nebylo dosud ukončeno, nebudou jména uchazečů do doby jmenování  nového  generálního  ředitele  státního  podniku  zveřejňována.  Jedná  se  o standardní postup, kdy členové Výběrové komise jsou vázáni podepsaným slibem mlčenlivosti  a  nemohou  se  v  dané  věci  vyjadřovat  k  žádným  detailům  souvisejícím s probíhajícím výběrovým řízením.

7. „Jaký je harmonogram výběrového řízení (ukončení výběru, jmenování, nástup do funkce)?“
Pohovory Výběrové komise s  uchazeči se uskutečnily dne 8.  února  2022 a následně byly s jejím doporučením předány podklady ministru zemědělství. Na základě rozhodnutí pana ministra bude návrh vybraného kandidáta předložen do Vládního výboru pro personální nominace. Snahou Ministerstva
zemědělství je, aby nový generální ředitel byl jmenován do funkce do konce února 2022.

8. „Žádáme o zaslání připojených dokumentů, které uchazeči poskytli jako podklad pro hodnocení výběrové komise, např. vize jednotlivých uchazečů o vedení státního podniku  a změn s ohledem na programové prohlášení vlády a plánovanou transformaci činnosti Lesů ČR.“
S ohledem na výše uvedené, nelze nyní zveřejnit ani podklady, které jsou součástí výběrového řízení. Ministerstvo zemědělství po výběru nejvhodnějšího uchazeče zveřejní návrh koncepce, kterou do výběrového řízení předložil tento vybraný uchazeč.

 

Dotaz:
Obracíme se na Vás ve věci výběrového řízení na generálního ředitele státního podniku Lesy České republiky (dále Lesy ČR), který hraje klíčovou roli ve správě našich veřejných lesů. Lesy jsou základní složkou životního prostředí a zásadním způsobem ovlivňují život v krajině, místní klima, schopnost krajiny zadržovat vodu, brání jejímu vysušování a při zachování rozmanitosti
hospodářských způsobů chrání také biologickou rozmanitost. Volba ředitele bude mít zásadní dopad na fungování státního podniku a tím i plnění všech těchto funkcí ve více než 44 % českých lesů. Velmi jsme proto přivítali, že programové prohlášení nové vlády uvádí (str. 46):

„Lesy jsou naše národní dědictví, ne továrny na dřevo. Zajistíme transparentní hospodaření státních lesů a jejich obchodní politiky s důrazem na ochranu lesa a rozvoj lokálních zpracovatelských kapacit. Budoucí zisky ze státních lesů nepůjdou do státního rozpočtu, namísto toho budou přispívat
k obnově lesních ekosystémů a ochraně vody. Podpoříme vlastní výrobní kapacity pro realizaci běžných těžebních a pěstebních prací i včasnou asanaci vznikajících kůrovcových ohnisek.“
A dále „….ve státních lesích zásadně upřednostníme v rámci jejich hospodaření mimoprodukční funkce lesa.“
Rovněž volební program SPOLU uvádí: „Prioritou hospodaření ve státních lesích bude ekologická funkce a dlouhodobá udržitelnost, nikoli okamžitý zisk. Stát půjde příkladem.“
Již v preambuli programového prohlášení vlády je deklarováno, že vláda zvolila politiku otevřenosti a transparentnosti.
Jsme rádi, že vláda s touto zásadní transformací Lesů ČR začala okamžitě po volbách. Z veřejně dostupných informací ale není jasné, jak má probíhat. Protože jde o veřejný majetek, navíc zásadního významu pro zajištění výše uvedených funkcí krajiny a života v krajině, je nezbytné, aby všechny kroky počínaje výběrem nového ředitele byly transparentní a veřejné. Žádáme Vás proto o poskytnutí informací ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (žádost jsme odeslali také samostatně dne 1. února 2022):
● Jaká stanovilo ministerstvo zemědělství kritéria výběru ředitele Lesů ČR a jaké jim přikládá váhy?
● Jak bude výběrové řízení zohledňovat zadání vyplývající z programového prohlášení vlády a plánovanou transformaci činnosti Lesů ČR a hodnotit schopnost uchazečů je naplnit?
● Jaká jsou jména přihlášených uchazečů, kteří se do výběrového řízení přihlásili?
● Počítáte s tím, že součástí výběrového řízení bude veřejné slyšení uchazečů?
● Jak bude ve výběrovém řízení (komisi) zohledněn status veřejných lesů – zájmy návštěvníků lesa či ochrany přírody?
● Proč ministerstvo zemědělství stanovilo tak krátkou lhůtu pro přihlášky (výběrové řízení bylo vypsáno 30. prosince 2021 a uzávěrka přihlášek byla 16.ledna 2022)?
● Jaký je harmonogram výběrového řízení (rozhodnutí výběrové komise, zveřejnění jejího rozhodnutí, jmenování, nástup do funkce)?
● Žádáme o zveřejnění koncepcí, které předložili přihlášení uchazeči (s výjimkou případných hospodářsky citlivých dat).
● Žádáme o sdělení jmen členů a členek výběrové komise včetně uvedení jejich institucionální afiliace.
Dosavadní přístup ministerstva, kdy například tají jména kandidátů, nepovažujeme vzhledem k výše uvedenému za vhodný, a kvůli veřejnému zájmu na transparentnosti výběrového řízení Vás žádáme o jeho přehodnocení.
Lesy ČR obhospodařují 1,16 mil. ha lesního majetku ve vlastnictví státu, tj. 44,37% všech lesů v zemi, a pečují o více než 38 tisíc km vodních toků a bystřin. Více než 30 % výměry pozemků, k nimž má podnik právo hospodařit, je součástí chráněných krajinných oblastí. Další bezmála 4 % výměry se nacházejí v maloplošných zvláště chráněných územích, tj. v národních přírodních rezervacích, národních přírodních památkách, přírodních rezervacích a přírodních památkách.
Lesy ČR zaměstnávají 3483 lidí po celé zemi a ještě mnohem větší počet dalších lidí pracuje v lesním hospodaření Lesů ČR dodavatelským způsobem a další pak v navazujícím zpracovatelském řetězci. Lesy ČR tak významně ovlivňují zaměstnanost na venkově. Výnosy Lesů ČR za loňský rok byly
12 153 milionů Kč, výsledek hospodaření 44 mil. Kč. Před kalamitou a před poklesem cen dřeva však výsledek hospodaření dosahoval několika miliard korun ročně.
Časté kritice byly Lesy ČR vystaveny nejen kvůli necitlivým způsobům hospodaření v některých oblastech a chráněných územích, ale také způsobu zadávání veřejných zakázek velkým těžařským firmám.
Výzvou Zachraňme lesy (www.zachranmelesy.cz) vyzývá mimo jiné i k transparentní a ohleduplné péči o veřejné lesy již více než 82 tisíc lidí.

Jak je uvedeno v programovém prohlášení vlády, lesy jsou naše národní bohatství a není tedy možné tak zásadní rozhodnutí učinit za zavřenými dveřmi. Proto informace, o které Vás tímto žádáme, zveřejníme (stejně tak i tento dopis).
Za transparentní sdílení informací a maximální otevření výběrového řízení kontrole veřejnosti Vám předem děkujeme.

Odpověď:
K Vašemu podání ze dne 2. února 2022 podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, o poskytnutí informací ve věci výběrového řízení na pozici generálního ředitele státního podniku Lesy České republiky, s. p. (dále jen „Lesy ČR“) Vám sděluji následující.

• „Jaká stanovilo ministerstvo zemědělství kritéria výběru ředitele Lesů ČR a jaké jim přikládá váhy?“
Kritéria výběru generálního ředitele Lesů ČR byla stanovena v rámci oznámení o vypsání výběrového řízení na tuto pozici (č. j. MZE-72510/2021-11130). Hodnocení jednotlivých kritérií je předmětem výkonu činnosti Výběrové komise, které je podle Směrnice č. 5/2020 ministra zemědělství k  postupu
při výběru osob do řídících a dozorčích orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu, čl. 3 odst. 9, neveřejné.

• „Jak bude výběrové řízení zohledňovat zadání vyplývající z programového prohlášení vlády a plánovanou transformaci činnosti Lesů ČR a hodnotit schopnost uchazečů je naplnit?“
Posouzení jednotlivých kandidátů je v kompetenci Výběrové komise. Jednotliví uchazeči byli dotazováni na otázku naplňování aktuálního programového prohlášení vlády prostřednictvím činnosti státního podniku Lesy ČR. Předmětem hodnocení je zejména kvalita předložené koncepce řízení
státního podniku, odborné znalosti uchazeče a jeho kompetence k vedení státního podniku.

• „Jaká jsou jména přihlášených uchazečů, kteří se do výběrového řízení přihlásili?“
Vzhledem k tomu, že výběrové řízení nebylo dosud ukončeno, nebudou jména uchazečů do doby jmenování  nového  generálního  ředitele  státního  podniku  zveřejňována.  Jedná  se  o standardní postup, kdy členové Výběrové komise jsou vázáni podepsaným slibem mlčenlivosti  a  nemohou  se  v  dané  věci  vyjadřovat  k  žádným  detailům  souvisejícím s probíhajícím výběrovým řízením.

• „Počítáte s tím, že součástí výběrového řízení bude veřejné slyšení uchazečů?“
Výběrové řízení  na  obsazení  pozice  generálního  ředitele  státního  podniku  Lesy  ČR  je  v kompetenci zakladatele státního podniku, tedy Ministerstva zemědělství. Na základě výše uvedené směrnice je neveřejné.

• „Jak bude ve výběrovém řízení (komisi) zohledněn status veřejných lesů – zájmy návštěvníků lesa či ochrany přírody?“
Výběrová komise má v kompetenci posoudit veškeré souvislosti, které jsou významné pro výběr kandidáta do vedení státního podniku obhospodařujícího veřejné lesy. I z tohoto důvodu jsou členy komise představitelé obou lesnických fakult v České republice.

• „Proč ministerstvo zemědělství stanovilo tak krátkou lhůtu pro přihlášky (výběrové řízení  bylo vypsáno 30. prosince 2021 a uzávěrka přihlášek byla 16. ledna 2022)?“
Lhůtu pro přihlášení v délce 17 dní je považována za dostatečnou, na Ministerstvu zemědělství se běžně využívá pro výběrová řízení lhůta 15 dní. Podle zákona č. 353/2019 Sb., o výběru osob do řídících a dozorčích orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu (nominační zákon) má být
oznámení o výběrovém řízení zveřejněno nejméně po dobu 10 pracovních dnů.

• „Jaký je harmonogram výběrového řízení (rozhodnutí výběrové komise, zveřejnění jejího rozhodnutí, jmenování, nástup do funkce)?“
Pohovory Výběrové komise s  uchazeči se uskutečnily dne 8.  února  2022 a následně byly   s jejím doporučením předány podklady ministru zemědělství. Na základě rozhodnutí pana ministra bude návrh vybraného kandidáta předložen do Vládního výboru pro personální nominace. Snahou Ministerstva
zemědělství je, aby nový generální ředitel byl jmenován do funkce do konce února 2022.

• „Žádáme o zveřejnění koncepcí, které předložili přihlášení uchazeči (s výjimkou případných hospodářsky citlivých dat).“
S ohledem na výše uvedené, nelze nyní zveřejnit ani podklady, které jsou součástí výběrového řízení. Ministerstvo zemědělství po výběru nejvhodnějšího uchazeče zveřejní návrh koncepce, kterou do výběrového řízení předložil tento vybraný uchazeč.

• „Žádáme o sdělení jmen členů a členek výběrové komise včetně uvedení jejich institucionální afiliace.“
Členy výběrové komise jsou odborníci na problematiku lesního hospodářství, managementu a řízení organizace. Vzhledem k tomu, že jednání výběrové komise je neveřejné a dosud nebylo výběrové řízení ukončeno, nemohou být zveřejněna konkrétní jména členů výběrové komise, zejména z důvodu možného ovlivňování procesu výběrového řízení.

Dotaz:
Žádost o informaci.
Na základě znění z.č. 106/99 Sb. Vás žádám o zaslání níže uvedených informací :
1. Výpis vylustrovaných věcí sp. zn. 27 Si 298/2021. Okresní soud v Šumperku, sp. zn. 10 C 273/94, datum nabytí právní moci dne 28. 01. 2002. Žalovaný : Zemědělské družstvo Úsovsko, IČO 00397318.
Proč ČR - MZe a jeho podřízené instituce dávaly v letech 1993 – 2002 dotace tomuto ZD, když toto ZD nemělo vydané majetkové vnosy a podíly vzniklé z transformace a odstraněny prokázané vady z transformace? Především podvodný výpočet náhrady majetkového vnosu za ŽMI?
2. Proč MZe ČR a jeho podřízené instituce dávaly tomuto družstvu dotace, když toto družstvo neplatilo vlastníkům pozemků - vodní plocha - rybník a ostatní plocha - hráz rybníka, náhradu za omezení jejich vlastnického práva, po zrušení práva bezplatného užívání rybníků. Která je dána zněním čl. 11, bod 4 Ústavního zákona č. 2/1993 Sb., která je dána zněním Výměru MF ČR a výtěžností Polického rybníka, kterou odvozuji z nájemní smlouvy, kterou uzavřel pronajimatel, ZD Úsovsko se sídlem v Klopině s nájemcem, firmou Úsovsko a.s. Klopina. Nájemné je zde stanoveno ve výši 32.000,- Kč/ha/rok.
3. Proč MZe ČR a jeho podřízené instituce neřeší v souladu se zněním ustanovení z.č. 39/92 Sb. a s ohledem na porušení závěrů, které učinil správní orgán, tj. ÚO MZe ČR Šumperk, viz. Protokol ze dne 23. 2. 1993, kdy zástupci povinné osoby, pan Ing. J. S. CSc., hlavní ekonom družstva a pan Ing. J. V, vedoucí právního a osobního oddělení družstva, zmocněni na základě plné moci ze dne 22. 2. 1994, lhali při správním řízení, viz. jejich lži uvedené na str. 6 protokolu? Ze str. 7 protokolu je zřejmé, že dne 23. 2. 1994 mě povinná osoba nevydala majetkový vnos a podíl ve výši částky
988.401,- Kč. Jak je zřejmé z výše uvedeného rozsudku, měla povinná osoba plnit k termínu 21. 7. 1992.
( Do této částky není započítán majetkový vnos a podíl ve výši hodnoty lesních porostů, které byly, až do účinnosti z.č. 229/91 Sb. majetkem družstva. Do této částky není započítán správný výpočet majetkových podílů. Dle ustanovení § 2, odst. 2 z.č. 42/1992 Sb. je schválený transformační projekt pro oprávněné osoby a orgány družstva závazný. Důležitou součástí transformačního projektu družstva je Auditorské prověření ze dne 31. 7. 1992, které bylo součástí TP, viz. str. 33 - 37 TP. Takto byl transformační projekt schválen a je tudíž závazný pro orgány družstva. Na str. 37 TP je uvedeno, že čisté jmění družstva je 243.855.738,- Kčs. Takto to schválila Valná hromada oprávněných osob. Pokud to neplatí# je neplatná celá transformace ZD Úsovsko se sídlem v Klopině. Pak oprávněné osoby byly úmyslně uvedeny v omyl, aby neprověřovaly účetní údaje družstva. Stejně tak výpočty majetkových vnosů a podílů.) Protože se majetkový vnos a
podíl nepromlčují, ve smyslu práva, nezaniklo nám právo na jeho ochranu, ze strany státu, ve smyslu znění z.č. 39/92 Sb..
4. Vláda ČR vydala Nařízení vlády č. 20/92 Sb. a Nařízení vlády č. 57/1993 Sb.. Praxe prokázala, že družstva si obsah těchto nařízení vykládala, po svém, v rozporu se zněním těchto nařízení a v rozporu s vůlí zákonodárce. Na MZe ČR jsem  zaslal své zkušenosti z praktické aplikace těchto Nařízení vlády. Domnívám se, že nadešel čas na vydání upřesnění těchto Nařízení vlády a
odstranění nepřesných formulací, které vedly k podvodným výpočtům náhrad. Předešlo by se nejasnostem při soudních sporech a účastníci by zjistili, že současná vláda hájí zásady vlády práva v ČR. Nelze nekonečně tolerovat jednostranné porušování restitučních a transformačních zákonů, kdy
Agrární komora jen hájí protiprávní jednání bývalých ZD, která byla vytunelována, podvodným způsobem, čímž vznikla podivná uskupení agromafie, která si sice dala označení a.s., ale ve skutečnosti se jedná o velkostatky bývalých stranických kádrů. Dnes si nechají říkat, M- ubaron z Moravy", viz. vystoupení pana Ing. J. M. na protestní
demonstraci.
Proč čekáte, jak berani, až Vás ve volbách, opět podříznou, kvůli Vaší nečinnosti. Proč se také nepoučíte z programu ANO a nezahájíte boj proti korupci, která ovládla správní řízení na ÚO MZe ČR v Šumperku? Správní řízení, viz. protokol, vedl pan Ing. V. D., pracovník ÚO MZe ČR Šumperk. Jeho
syn byl zaměstnán na lukrativním místě ve spol. Úsovsko a.s. Klopina. Není to nepřímá korupce, pane ministře?

A jak rozhodují a vyjadřují se, bývalí podřízení, pana Ing. J. M., CSc. z JZD Dubicko a jeho myslivečtí kamarádi v kauze Poličky rybník? Podvádějí a kradou. A co Vy, na to, pane ministře? ( A co Vy, na to, nezkorumpovaní úředníci MZe ČR? )
Pokud nesouhlasil legální majitel úročné louky 1477, o velikosti 75 měřic moravských, jejíž příslušenstvím byl Polický rybník v roce 1834, se změnou výměry parcely a se změnou hranice parcely xxxx v k.ú. Úsov - město, musí zůstat výměra a hranice p.č. xxxx tak, jak je vedena na berní a hraniční mapě Úsova z roku 1705, která byla revidována státním geometrem v roce 1792. Bez souhlasu majitele p.č. xxxx se nesmí tato změna výměry a změna hranice zanést do pozemkové mapy a pozemkových knih. Kolikrát bude muset majitel této úročné louky 1477, žalovat stát, aby respektoval své vlastní právní úkony, své vlastní právní předpisy a své vlastní pravomocné rozhodnutí správních úřadů? Pokaždé, když se změní stranická příslušnost ministra zemědělství?
Závěrem vám připomínám, že do gesce ministra zemědělství a ministerstva zemědělství, patří také státní evidence nemovitostí. A tam se krade. Ke spokojenosti bývalých stranických kádrů. A Vy nic?
Nepokradeš již není Božím přikázáním pro ministra?
Dovětek : Děkuji Vám, za změnu dotačních pravidel. Narovnají se jen podmínky hospodaření všech zemědělců. Že by zemědělci a státy v Evropě, byli tak blbí a nešli cestou ČR, která umožnila stranickým kádrům z agromafie okradení selského stavu v procesu kolektivizace ale především v transformaci družstev. Straničtí kádři z agromafie přeměnili družstva na velkostatky baronů z Moravy.
V roce 1992 si musel pan Ing. J. M., CSc. koupit za 20.000,- Kč, podíl v ZD. Kolik dnes vlastní, jeho rodina akcií v a.s. Úsovsko a v jejich dceřinných společnostech? Kolik dnes a.s. Úsovsko Klopina a fyzická osoba Ing. J. M. vlastní hektarů zemědělské a lesní půdy? Jak k nim přišel?
Nebylo zrušení ustanovení z.č. 215/1919 Sb. § 32 z.č. 195/93 Sb. v podstatě pokálením odkazu T. G. M, když si tak stranické kádry MZe ČR připravili půdu pro dokončení likvidace selského stavu a faudalizaci českého venkova?

Odpověď:
Podáním ze dne 3. února 2022 podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, jste se obrátil na Ministerstvo zemědělství s žádostí o poskytnutí informací týkajících se níže uvedených dotazů z oblasti dotační problematiky převážně v historickém
období let 1993-2002, dále problematiky pokut za nedodržování zákonů upravujících transformaci zemědělských družstev ve smyslu zákona č. 39/1993 Sb. a v poslední řadě problematiky návrhů novel níže uvedených nařízení vlády.

1. Žádal jste o informaci z Vámi uvedených materiálů: výpis vylustrovaných věcí sp. zn. 27 Si 298/2021: Spis Okresního soudu v Šumperku, sp. zn. 10 C 273/1994, jehož konečné rozhodnutí nabylo právní moci dne 28. 1. 2002 a jako žalovaný zde figurovalo Zemědělské družstvo Úsovsko, IČ: 00397318 (dále jen „ZD Úsovsko“). Váš dotaz směřoval ke zjištění, důvodů, proč byly v letech 1993 až 2002 poskytovány ZD Úsovsko dotace, zejména v případě, že ZD Úsovsko nemělo vydané majetkové vnosy a podíly vzniklé z transformace  a odstraněny prokázané vady z transformace? Především podvodný výpočet náhrady majetkového vnosu za živý a mrtvý inventář?

2. V navazujícím dotazu jste žádal o sdělení důvodu, proč Ministerstvo zemědělství    a podřízené instituce dávaly ZD Úsovsko dotace, když toto družstvo neplatilo vlastníkům pozemků (vodní plocha – rybník a ostatní plocha – hráz rybníka) náhradu za omezení jejich vlastnického práva, po zrušení práva bezplatného užívání rybníků, když tato náhrada je  podle Vašeho tvrzení dána zněním čl. 11 odst. 4 ústavního zákona č. 2/1993 Sb., dále úpravu rozvádí  výměr  Ministerstva  financí  a  „výtěžnost  Polického  rybníka“,  kterou  odvozujete   z nájemní smlouvy, kterou uzavřelo ZD
Úsovsko se sídlem v Klopině (jako pronajímatel)  s firmou Úsovsko, a.s. Klopina (jako nájemcem). Nájemné bylo smlouvou stanoveno ve výši 32 000 Kč/ha/rok.

K dotazům ad 1. a ad 2. sděluji, že jsou pokládány převážně v obecné rovině, přičemž Ministerstvo zemědělství nebylo účastníkem zmiňovaného soudního řízení. Tudíž se lze vyjádřit pouze v téže obecné úrovni. Ministerstvu zemědělství je předně známo, že ve většině podobných případů nebyly
žadatelem o dotace povinné subjekty – bývalá zemědělská družstva, ale jejich právní nástupci v podobě obchodních korporací (s.r.o. či a.s.).

Bez uvedení konkrétních dotačních titulů lze jako příklad uvést Vámi zmíněnou otázku náhrady za omezení vlastnického práva k pozemku nacházejícímu se pod vodním dílem, kdy je třeba konstatovat, že tato náhrada byla např. zakotvena v § 59a zákona č. 254/2001   Sb.,
o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, účinném od 1. 1. 2014. Do té doby sice bylo možné tyto vztahy v konkrétních případech řešit ať již na základě § 50 písm. c) vodního zákona (po nabytí jeho účinnosti k 1. 1. 2002) nebo zcela výjimečně přímo na
základě Vámi zmiňovaného čl.  11 odst.  4 Listiny,  avšak nelze    hovořit
o tom, že by existovala přímá zákonná povinnost poskytnutí náhrady za omezení vlastnického práva, jejíž nesplnění by mohlo být důvodem pro nepřiznání nároku na dotace.

Navíc s ohledem na značné uplynutí doby by ani žádná rozhodnutí o dotacích případně nešla přezkoumat.

3. Dalším dotazem jste požadoval informaci, proč Ministerstvo zemědělství a jemu podřízené instituce neřeší v souladu se zákonem ČNR ze dne 20. 12. 1992 č. 39/1993 Sb., o pokutách a kaucích za nedodržování zákonů upravujících transformaci zemědělských družstev a nápravu majetkových křivd v oblasti vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (v textu dotazu označen jako č. 39/1992 Sb.) a s ohledem na porušení závěrů, které učinil správní orgán, tj. ÚO Mze ČR Šumperk, odkazujete na protokol ze dne 23. 2. 1993, kdy zástupci povinné osoby (ing. J. S., CSc., hlavní ekonom družstva, a Ing. J. V., vedoucí
právního a osobního oddělení družstva) zmocněni plnou mocí ze dne 22. 2. 1994(?), při správním řízení (viz str. 6 protokolu). Na straně 7 protokolu lze dohledat informaci, že povinná osoba Vám nevydala majetkový vnos a podíl ve výši 988 401 Kč. Na základě Vašeho tvrzení měla podle uvedeného rozsudku povinná osoba plnit k termínu 21. 7. 1992.

K této problematice sděluji, že ve smyslu zákona č. 39/1993 Sb. nebylo kompetentním orgánem Ministerstvo zemědělství, ale okresní úřad. Nicméně s ohledem na § 2 odst. 3 a 4 citovaného zákona se pokuty ukládaly v subjektivní lhůtě jednoho roku ode dne, kdy se okresní úřad o skutku (tj. porušení ustanovení zákonů uvedených v § 1) prokazatelně dozvěděl, avšak nejpozději v objektivní lhůtě tří let ode dne, kdy k tomuto porušení došlo. Tedy s ohledem na datum právní moci Vámi uvedeného rozsudku nelze než konstatovat, že pokud příslušný okresní úřad nerozhodl o uložení pokuty, lze skutek v současné době považovat za promlčený. Pro úplnost lze uvést, že uvedený zákon neměl přímý dopad do právních vztahů založených mezi oprávněnou a povinnou osobou zákonem č. 42/1992 Sb.

4. Ve svém posledním dotazu se dožadujete informace o novelizaci nařízení vlády    č. 20/1992 Sb. a nařízení vlády č. 57/1993 Sb. S ohledem na skutečnost, že lhůta pro vydání mrtvého a živého inventáře dávno uplynula, neexistuje žádný důvod pro přípravu návrhu novely zmiňovaných nařízení.

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/99 Sb.

Žádáme o přehled platů a odměn u náměstků ministerstva zemědělství, a to od 1. ledna 2017 do 3. února 2022, a to ve formátu: jméno - funkce - plat - odměny - zdůvodnění mimořádné odměny - počet odpracovaných měsíců.

Dále žádáme o přehled platů a odměn u všech zaměstnanců tiskového odboru (odbor pro komunikaci s veřejností), a to od 1. ledna 2017 do 3. února 2022, a to ve formátu: funkce - plat - odměny - zdůvodnění mimořádné odměny - počet odpracovaných měsíců.

I. Povinný subjekt
Ministerstvo zemědělství podle ust. § 2 zákona č. 106/99, o svobodném přístupu k informacím, patří mezi povinné subjekty.

II. Žadatel
Tuto žádost podává: xxxx
III. Poskytnutí informací
Žádám o výše uvedené údaje podle zákona č. 106/99 (InfZ).

IV. Lhůta
Podle ust. § 14 musí povinný subjekt poskytnout informaci zásadně ve lhůtě 15 dnů od obdržení žádosti. Ledaže nejsou žadatel nebo informace dostatečně určeny – pak vyzve k doplnění ve lhůtě 7 dnů. Prosím o doručení příslušného dokumentu v elektronické formě na výše uvedenou e-mailovou adresu.

Odpověď:
Na základě Vaší žádosti o poskytnutí informací ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, Vám v přílohách zasílám seznamy s platy a odměnami, které byly vyplaceny náměstkům ministra zemědělství a zaměstnancům tiskového oddělení ministerstva v období od 1. ledna 2017 do 3. února 2022, včetně zdůvodnění
udělení odměn a počtu měsíců odpracovaných v jednotlivých kalendářních obdobích.

Z důvodu   ochrany   osobních   údajů   a   soukromí   jsou   informace   předloženy  v anonymizované podobě, přičemž pořadí jednotlivých náměstků nejsou v rámci jednotlivých kalendářních období zachována. U tiskového oddělení je uveden průměrný roční / měsíční plat a odměny.

(Přílohy: 1. Platy+odměny+zdůvodnění+měsíce (náměstci ministra) 2017-2022; 2. Platy+odměny+zdůvodnění+měsíce (tiskové oddělení) 2017-2022)

 

Dotaz:
Žádost o informace
Projekt platytopuredniku.cz, v rámci něhož jsme Vás loni žádali o platy nejvyšších státních úředníků, pokračuje i v tomto roce. V loňském roce byl projekt velmi úspěšný, jelikož jsme od drtivé většiny oslovených subjektů získali požadované informace, které najdete nově na portálu
www.platyuredniku.cz , který provozuje Hlídač státu, z.s., a navazuje tak na spuštění projektu informování veřejnosti o odměnách nejvyšších státních úředníků ze strany paní K. B. MSc. PhD.

Z tohoto důvodu si dovoluji se na Vás obrátit v rámci projektu transparentního informování veřejnosti o odměnách nejvyšších státních úředníků, a na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění, požádat o poskytnutí následujících informací:

● informace o výši veškerých vyplacených platů (včetně, avšak nikoli výlučně, osobního ohodnocení a všech příplatků), odměn (včetně, avšak nikoli výlučně odměny řádné, mimořádné  a odměny za plnění cílových úkolů), jiných příjmů a benefitů spojených   s výkonem funkce (včetně, avšak nikoli výlučně, odměny za působení v dozorčích orgánech a naturální požitky – nepeněžitý příjem spočívající v užívání služebního vozidla, poskytnuté ubytování), to vše v hrubé výši tj. před zdaněním, zdůvodnění mimořádné odměny, a počet odpracovaných měsíců, a to u všech zaměstnanců na vedoucích pozicích, tj. těch, kteří
a) vykonávají řídící pozici v rámci povinného subjektu (tj. nejvýše nadřízeného zaměstnance a všech zaměstnanců v jeho přímé podřízenosti), nebo
b) se podílejí na výkonu vrchnostenských oprávnění povinného subjektu (např. kontrolní, dohledovou či inspekční činností) nebo mohou povinný subjekt nikoli nevýznamným způsobem ovlivnit, nebo
c)   provádějí či organizují činnost, která je úkolem povinného subjektu, nebo
d)   mají faktický vliv na činnost povinného subjektu, nebo
e) svou činností mohou mít ekonomický dopad na veřejný rozpočet či hospodaření povinného subjektu a to za kalendářní rok 2021 (vyplacených, resp. poskytnutých v souvislosti s výkonem výše uvedené pozice, resp. funkce za období od 1.1.2021 do 31.12.2021).

Obvykle jde o vedoucího/řídícího/ředitele úřadu a jeho přímé podřízené ve vedoucích pozicích (náměstek apod.). U organizací, které mají regionální/krajské kanceláře/pobočky a pobočka má alespon dvou úrovňovou řídící strukturu, do seznamu zahrňte i vedoucího/řídícího/ředitele těchto poboček.

Prosím o poskytnutí ve struktuře pozice – sekce – plat – odměny – jiné funkční požitky – zdůvodnění mimořádné odměny – počet odpracovaných měsíců (částky všech příjmů prosím uvádějte v hrubé výši tj. před zdaněním).
Pro zaslání informace prosím použijte přiloženou tabulku formátu MS Excel. Zachovejte, prosím i stejné označení jednotlivých pozic jako v předchozích letech, aby mohla být Vámi poskytnutá data kontinuálně porovnávána.

Veřejně dostupné informace o platech nejvyšších státních úředníků zlepšují transparentnost veřejné správy v České republice, což je oblast veřejného zájmu.
Vzhledem k tomu, že informace tohoto druhu nejsou pravidelně zveřejňovány v České republice žádným jiným subjektem (institucí vládního nebo nevládního charakteru), než na výše uvedené internetové adrese www.platyuredniku.cz (dříve www.platytopuredniku.cz), je splněna podmínka, že žadatel plní poslání dozoru veřejnosti ve věci veřejného zájmu (vynakládání veřejných prostředků na platy a odměny státních zaměstnanců). Tuto skutečnost konstatoval i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 27. května 2020 č.j. 2 As 88/2019-29, dostupném na stránkách www.nssoud.cz, s čímž se plně ztotožnila navazující judikatura, např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. srpna 2020, č. j. 1 As 250/2020-29.
Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí č.j. 2 As 88/2019-29 uvedl ve vztahu k webu https://platyuredniku.cz, že se jedná o webovou stránku věnující se výhradně této problematice, s ojediněle širokým záběrem dožadovaných institucí (celkem 52 zvolených nejvýznamnějších orgánů
veřejné správy), dlouhodobě (od roku 2014), přičemž všechna data jsou zpracována systematicky, umožňujíce vzájemné srovnání s dřívějšími údaji. Takovýto způsob zveřejňování poskytnutých informací, který v sobě zahrnuje taktéž jejich dílčí zpracování a efektivní prezentaci, je svého druhu ukázkovým případem plnění funkce tzv. „společenského hlídacího psa“.
Vámi poskytnuté informace budou zveřejněny na veřejně přístupném internetovém portálu, určeném k informování veřejnosti o věcech veřejného zájmu, jehož adresa je www.platyuredniku.cz. Stejně tak bude případně zveřejněn údaj o neposkytnutí informace.
Prosím o zaslání uvedených informací v anonymizované podobě, bude-li anonymizace nutná. Informace prosím zašlete datovou schránkou nebo poštou na níže uvedenou datovou schránku/adresu. V  případě,  že  by  poskytnutí  informace  vyžadovalo  náklady  převyšující v souhrnu 1.000,- Kč, prosím kontaktujte mne.

Předem děkuji za kladné vyřízení žádosti.

Odpověď:
Na základě Vaší žádosti o poskytnutí informací v rámci projektu transparentního informování veřejnosti  o  odměnách  nejvyšších  státních  úředníků  a  ve  smyslu  zákona  č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, Vám  v příloze zasílám seznamy s platy a odměnami, které byly vyplaceny zaměstnancům vykonávajícím  řídící  pozice  na  Ministerstvu zemědělství  v  období  od  1.  ledna  2021 do 31. prosince 2021, včetně zdůvodnění udělení mimořádných odměn a včetně odměn za působení v dozorčích orgánech, vždy v hrubé výši před zdaněním.

Jiné  peněžité  příjmy  a  benefity  spojené  s výkonem  funkcí  nebyly  poskytovány.   K výkonu funkcí ve vyjmenovaných pozicích jsou nejvyšším státním úředníkům ve smyslu   čl. 10 směrnice č. 1/2017 ministra zemědělství pro provoz služebních vozidel a používání vlastních vozidel zaměstnanců Ministerstva zemědělství ke služebním a pracovním cestám   k dispozici služební vozidla s řidičem z povolání.
(Přílohy: 1. Pozice s platy a odměnami MZe 2021; 2. Funkce a zdůvodnění odměn MZe 2021)

 

Dotaz:
Žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb.
Na  základě  příslušných  ustanovení   zákona  č.   106/1999  Sb.,   o  svobodném  přístupu  k informacím, žádám jako účastník řízení o informaci, zda v roce 2021 Ministerstvo zemědělství jako orgán nadřízený správnímu orgánu příslušnému k vydání závazného stanoviska vedlo věc, jejímž
předmětem je potvrzení nebo změna závazného stanoviska podle ust. § 149 správního řádu ve věci, kde jsem účastníkem řízení jako fyzická osoba. Jedná se o závazné stanovisko týkající se stavby u lesa nebo v lese, vydáno Krajským úřadem Středočeského kraje. Vaší odpověď prosím zaslat v zákonné lhůtě.

Odpověď:
Ministerstvo   zemědělství   obdrželo   Vaši   žádost   o   informace   podle   zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, „zda Ministerstvo zemědělství v roce 2021 posuzovalo věc, jejímž předmětem je potvrzení nebo změna závazného stanoviska podle § 149 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), které by se týkalo věci, ve které jste účastníkem řízení, a které bylo vydáno Krajským úřadem Středočeského kraje ohledně stavby u lesa nebo v lese“, tedy podle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „lesní zákon“).

K Vaší žádosti uvádím, že závazné stanovisko ve smyslu § 149 správního řádu není samostatným rozhodnutím ve správním řízení a je vydáno toliko pro potřeby žadatele o jeho vydání. Mimo postavení žadatele tak můžete být účastnicí řízení až v rámci navazujícího řízení, ve kterém je vydáváno rozhodnutí, které je závazným stanoviskem podmíněno. Ministerstvo zemědělství z tohoto důvodu při přezkumu závazného stanoviska podle § 149 odst. 7 nebo odst. 8 správního řádu zpravidla neeviduje účastníky navazujících řízení eventuálně mimo osoby žadatele o závazné stanovisko a 
odvolatele  nebo  stěžovatele, který závazné stanovisko napadl buď v rámci odvolání proti navazujícímu rozhodnutí, nebo podnětem na přezkum závazného stanoviska.

Ohledně závazných stanovisek vydaných Krajským úřadem Středočeského kraje podle lesního zákona uvádím, že ministerstvo zemědělství posuzovalo v roce 2021 tři závazná stanoviska, všechna na základě podnětu k provedení přezkumného řízení ve smyslu § 149 odst. 8 správního řádu. Prvé závazné stanovisko se týkalo záměru na pozemcích st. p. xxxx a p. č. xxxx v k. ú. Kolín, druhé závazné stanovisko záměru na pozemku p. č. xxxx v k. ú. Kolín a třetí závazné stanovisko záměru na pozemku p. č. xxxx v k.ú. Kolín. Ministerstvo zemědělství k tomu uvádí, že podle jeho zjištění nevlastníte v předmětném katastrálním území nemovitost evidovanou v katastru nemovitostí a tedy ani nemovitost, která by byla dotčena záměrem, nebyla jste ani v jednom z uvedených případů původcem podnětu k provedení přezkumného řízení a nebyla jste ani žadatelkou o vydání závazného stanoviska. Ministerstvo zemědělství Vás tedy neeviduje ani v jednom z uvedených případů.

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informace
Žádám o informaci, kteří vodoprávní úředníci v Mladé Boleslavi podstoupili adekvátní školení, které jim umožňuje kontrolovat kvalitu hydrogeologických posudků a předmětné PD, když vystudovaný hydrogeolog na to potřebuje minimálně magisterské studium (4 roky VŠ obor geologie) a 2 roky praxe
v oboru, jak se zmiňuje vyjádření MZe (viz příloha vyžlucené   věty).

Prosím o zaslání názvů školení, datum realizace školení, co se na školení probíralo a kdo se toho školení za váš úřad účastnil. To vše cca 5 let zpětně.

Do svých rozhodnutí sice píší: Protože vodoprávnímu úřadu jsou známy poměry na dané lokalitě, upouští podle ustanovení § 115 odst. 8 vodního zákona od ústního jednání a místního šetření. Tak se už mnohokráte stalo, že tomu tak není (viz Bechov Kasal) a z tohoto důvodu odmítají náš požadavek
na ústní jednání §49 (1) z.500/2004, abychom postavili našeho odborníka proti jejich a nebo učinili ústní dohodu postavenou na vzájemném kompromisu, čímž nám upírají právo rovného přístupu účastníků
řízení §7 z.500/2004 a brání nám v právu na spravedlivý proces.
Děkuji za vyřízení

Odpověď:
Ministerstvo zemědělství obdrželo dne 9. února 2022 Vaši žádost ve smyslu zákona    č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ“), v níž požadujete poskytnutí informací o tom, kteří vodoprávní úředníci v Mladé Boleslavi podstoupili adekvátní školení, které jim umožňuje kontrolovat kvalitu hydrogeologických posudků a
předmětné projektové dokumentace, když vystudovaný hydrogeolog  na to  potřebuje minimálně magisterské  studium  (4 roky VŠ  obor  geologie)   a 2 roky praxe v oboru.

K Vašemu dotazu uvádím, že vzdělávání úředníků se řídí zákonem č. 312/2002 Sb.,    o úřednících územních samosprávných celků, a o změně některých zákonů. Ústředním správním orgánem, který koordinuje prohlubování kvalifikace úředníků podle tohoto zákona, však není Ministerstvo zemědělství, ale uvedené spadá do působnosti Ministerstva vnitra.

K předložené žádosti nad rámec informační povinnosti stanovené v § 2 odst. 4 InfZ sděluji,  že  v písemnosti  Ministerstva  zemědělství  č.j.  MZE-63929/2021-15111  ze dne 12. ledna 2022 není uvedeno, že vodoprávní úřad kontroluje kvalitu hydrogeologických posudků - naopak je zde zcela jednoznačně uvedeno (stejně tak v dalších písemnostech Odboru státní správy ve vodním hospodářství a správy povodí vůči Vašemu spolku), že za věcnou část vyjádření osoby s odbornou způsobilostí vždy musí být zodpovědná jen a pouze tato osoba, jejíž odbornost byla osvědčena Ministerstvem životního prostředí.

Smyslem vyjádření osoby s odbornou způsobilostí je zhodnocení přirozených hydrogeologických poměrů v místě projektované stavby vodního díla a zhodnocení možnosti ovlivnění stávajících lokálních zdrojů podzemní vody. Objektivní vyjádření osoby s odbornou způsobilostí je velice významné pro správné nastavení parametrů a podmínek odběrů, ochrany podzemních vod a tím i pro udržitelné nakládání s podzemními vodami.

Vodní zákon v § 9 odst. 1 stanovuje, že rozhodování příslušného vodoprávního úřadu (dále    jen    „VPÚ“)    musí    v    rámci    procesu    vydávání    povolení    k nakládání   s podzemními vodami podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. b), c), d) a e) vodního zákona (dále jen
„povolení“) vycházet mj. z vyjádření osoby s odbornou způsobilostí (až na výjimečné případy) podle zákona č. 62/1988 Sb., České národní rady o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu (dále jen „zákon o geologických pracích“), ve znění pozdějších předpisů. Úkolem vyjádření osoby s odbornou způsobilostí je kromě formálních náležitostí blíže osvětlit chování podzemní vody, vyjádřit se k reálnosti záměru, vytipovat hlavní rizika, která by mohla nastat vlivem nakládání s podzemními vodami a případně stanovit podmínky, při jejichž splnění lze nakládání s vodami realizovat.

Vodoprávní úřad tedy nemůže  v rámci povolovacího řízení hodnotit, jsou-li například   v zájmovém území geologické poměry dostatečně známy díky již provedeným geologickým průzkumům  a  jsou-li  výsledky  těchto  průzkumů  aplikovatelné  i  na  navrhovanou   žádost o povolení vzhledem k jejím vlastnostem a účelu, nebo zda je nutné realizovat další průzkum. Takové hodnocení musí být prováděno jen a pouze touto osobou s odbornou způsobilostí při přípravě jejího vyjádření, a jen tato osoba může vyhodnotit, zda jsou dostatečně známé hydrogeologické poměry nebo (pokud vyplynou možné nejasnosti či rizika negativního ovlivnění vodních zdrojů, nebo pokud by mohlo dojít k ovlivnění již existujících odběrů) zda je nutné provedení hydrogeologického průzkumu (resp. doplňkového hydrogeologického průzkumu) a vyjádření vypracovat teprve na základě zjištěných výsledků.

Kontrolní činnost vůči osobám s odbornou způsobilostí pak ale spadá do kompetencí Ministerstva životního prostředí. Pokud  je  totiž  v  ustanovení  vodního  zákona  uvedeno,  že vyjádření musí vypracovat osoba s osvědčením odborné způsobilosti vydaným podle geologického zákona, bude takové vyjádření výsledkem geologických prací (viz Sdělení odboru geologie a legislativy Ministerstva životního prostředí k ustanovení § 3 odst. 1 až 3 zákona o geologických pracích) dostupné na adrese: https://www.mzp.cz/www/platnalegislativa.nsf/%24%24OpenDominoDocument.xsp?docume
ntId=69277119367F9EFFC125856100223A38&action=openDocument.
V případě  pochybností,  zda  některá  činnost  je  geologickou  prací,  popřípadě,  zda  jde    o geologický výzkum nebo geologický průzkum a jakou jeho etapu, rozhoduje také Ministerstvo životního prostředí (§ 2 odst. 6 zákona o geologických pracích).

V případě pochybností o správnosti vyjádření osoby s odbornou způsobilostí lze využít ustanovení § 17 odst. 2 zákona o geologických pracích, a požádat Českou geologickou službu o expertní posouzení předložených materiálů. S tím následně souvisí i možnost sankcí za porušení některých povinností stanovených geologickým zákonem. Na odpovědného řešitele prací, který je zároveň organizací, se vztahuje i ustanovení § 3 odst. 3 geologického zákona (který zakotvuje kompetenci Ministerstva životního prostředí zrušit rozhodnutí o odborné způsobilosti tomu, kdo závažným způsobem nebo opakovaně porušil ustanovení tohoto zákona nebo předpisy vydané na jeho základě).

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí vyjádření podle zákona č. 106/1999 Sb.
V rámci svého studia na Právnické fakultě jsem narazil na problematiku konopí, jeho legality a legalizace k jiným než lékařským účelům. Protože je to téma, kterému bych se chtěl v rámci svého studia věnovat a zdroje, zejména k novější úpravě, jsou jen obtížně dohledatelné, dovoluji si Vás tímto požádat o stanovisko vašeho ministerstva k některým ustanovením zákona č. 366/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů.

Podle ust. § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2022 (dále jen „Zákon“), pro účely tohoto zákona se rozumí návykovými látkami omamné látky a psychotropní látky přírodního nebo syntetického původu, které mají psychoaktivní účinky a současně jsou uvedeny v některé z příloh č. 1 až 7 nařízení vlády o seznamu návykových látek, s výjimkou látky konopí extrakt a tinktura, která obsahuje nejvýše 1 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů a splňuje podmínku bezpečnosti podle zákona o obecné bezpečnosti výrobků.

Z toho vyplývá, že látky konopí extrakt a tinktura, která obsahuje nejvýše 1 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů a splňuje podmínku bezpečnosti podle zákona o obecné bezpečnosti výrobků, se již nepovažuje za návykovou látku a k zacházení s ní již není potřeba povolení vydávané podle
Zákona.

Dále je podle ust. § 2 odst. 1 písm. d) Zákona rostlinou technického konopí rostlina z rodu konopí, ze které lze získat konopí s obsahem nejvýše 1 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů nebo pochází z osiva odrůd uvedených ve Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin, a technickým
konopím konopí z rostliny technického konopí současně podle ust. § 5 odst. 5) platí, že: Povolení k zacházení se nevyžaduje k zacházení s rostlinami technického konopí, nebo s technickým konopím, zejména k účelům průmyslovým, potravinářským, kosmetickým, technickým nebo zahradnickým. Zároveň takto vyčleněné technické konopí není v nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamu návykových látek.

Z tohoto nového znění vyplývá, že se rozšiřuje možnost zacházení s rostlinami technického konopí a jejich částmi (včetně konopí získaného z rostlin technického konopí), a že je tedy za těmito účely konopí získané z rostlin technického konopí prodejné.

V některých zveřejněných stanoviscích se objevuje názor, že úprava Zákona, mění situaci tak, že je nově možné prodávat kosmetické a potravinářské výrobky, stejně tak jako samotné technické konopí, pokud bude obsah THC v těchto produktech do 1 %.

Dovoluji si Vás proto požádat o odpovědi na následující dotazy a pokud by to bylo možné, obdržet odpověď na níže uvedený e-mail:

1) Lze s technickým konopím, které splňuje podmínky podle Zákona volně zacházet, a tedy jej i prodávat?

2) Lze s potravinářskými výrobky a doplňky stravy ve smyslu zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, vyrobené z technického konopí, tinktury či extraktu které současně splňují limit obsahu THC do 1%, a tedy splňují podmínky stanovené Zákonem volně zacházet, a tedy je i
prodávat?

3) Pokud je prodávat lze, je 1% omezení v objemu a/nebo váze jediným omezením nebo jestli je nějaké maximální množství THC, které může v rámci jednoho konkrétního produktu být?

4) Jaké části rostlin technického konopí je možné podle nového znění Zákona použít pro výrobu potravin a doplňků stravy?

5) Je možné v souladu s § 21, odst. 2, písm. 2 Zákona volně dovážet do České republiky rostliny technického konopí a konopí extrakt či tinktura splňující podmínky podle Zákona, tedy dovážet suroviny pro výrobu výše uvedených výrobků?

Odpověď:
Vaší žádostí ze dne 16. února 2022 podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ“), požadujete poskytnutí stanoviska Ministerstva zemědělství (dále jen „ministerstvo“) k některým ustanovením zákona č. 366/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, a zodpovězení následujících dotazů:

„1) Lze s technickým konopím, které splňuje podmínky podle Zákona volně zacházet, a tedy jej i prodávat?

2) Lze s potravinářskými výrobky a doplňky stravy ve smyslu zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, vyrobené z technického konopí, tinktury či extraktu které současně splňují limit obsahu THC do 1%, a tedy splňují podmínky stanovené Zákonem volně zacházet, a tedy je i
prodávat?

3) Pokud je prodávat lze, je 1% omezení v objemu a/nebo váze jediným omezením nebo jestli je nějaké maximální množství THC, které může v rámci jednoho konkrétního produktu být?

4) Jaké části rostlin technického konopí je možné podle nového znění Zákona použít pro výrobu potravin a doplňků stravy?

5) Je možné v souladu s § 21, odst. 2, písm. 2 Zákona volně dovážet do České republiky rostliny technického konopí a konopí extrakt či tinktura splňující podmínky podle Zákona, tedy dovážet suroviny pro výrobu výše uvedených výrobků?“.

K dotazům  2)  a  3)  žádosti  sděluji,  že  limit  1  %  THC  se netýká  jeho  obsahu  v potravinách. THC (delta-9-THC, dronabinol) je zařazen podle  přílohy  č. 5 nařízení vlády  č. 463/2013 Sb. o seznamech návykových látek, na seznam psychotropních látek. Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 178/2002 nejsou za potraviny považovány omamné a psychotropní látky. Podle vyhlášky č. 58/2018 Sb., o doplňcích stravy a složení potravin,  do potravin  nelze  přidávat  omamné  nebo psychotropní  látky.  Delta-9-THC  je    v potravinách považováno za kontaminující látku a v současné době pro něj nejsou v EU stanoveny max. limity v potravinách. Na
evropské úrovni probíhá debata o případném nastavení limitu pro THC jako kontaminující látku v potravinách (konkrétně pro konopná semena, mouku z konopných semen a konopný olej).

V § 2 odst. 1 písm. d) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, je uvedeno, že se konopím rozumí kvetoucí nebo plodonosný vrcholík rostliny z rodu konopí (Cannabis) nebo nadzemní část rostliny z rodu konopí, jejíž součástí je vrcholík. Podle přílohy č. 3 nařízení vlády č. 463/2013 Sb. o seznamech návykových látek, je konopí zařazeno na seznam omamných látek.

Dále si Vám dovoluji informovat, že nelze vyhovět Vaší žádosti týkající se dotazů 1), 4) a 5), neboť podle § 2 odst. 1 InfZ jsou povinné subjekty povinny poskytovat pouze informace vztahující se k jejich působnosti. Vzhledem k tomu, že zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, není v působnosti ministerstva, ale Ministerstva zdravotnictví (dále jen „MZ“), které je samostatným povinným subjektem ve smyslu InfZ, doporučuji Vám obrátit se se svou žádostí přímo na MZ.

S ohledem na shora uvedené ministerstvo Vaši žádost o poskytnutí informací v bodech 1), 4) a 5) žádosti odkládá podle § 14 odst. 5 písm. c) InfZ. Proti tomuto sdělení lze v souladu s § 16a odst. 3 písm. a) InfZ podat stížnost k ministerstvu ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení sdělení.

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb.
Podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, žádáme o poskytnutí definice výrazů
i. prodej produktů, příp. zboží,
ii. poskytování služeb,
iii. prodej služeb,
iv. poskytování produktů, příp. zboží, odpovídajících kompetencím dle § 15 zákona č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Na základě výzvy č.j. MZE-8284/2022-11181 upřesňujeme naši žádost o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, z 10.2.2022.
Nepožadujeme definice požadovaných čtyř výrazů podle § 15 zákona č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ale definice těchto výrazů v jiných aktuálně platných právních předpisech, jejichž tvorba je v gesci Ministerstva zemědělství dle § 15 uvedeného zákona, samozřejmě pouze tehdy, pokud
existují.
Děkujeme za poskytnutí informace a jsme s pozdravem.

Odpověď:
Ministerstvo zemědělství obdrželo dne 10. února 2022 Vaši žádost podle zákona  č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ“), ve které požadujete „poskytnutí definice výrazů: a) prodej produktů, příp. zboží, b) poskytování služeb, c) prodej služeb, d) poskytování produktů, příp. zboží, odpovídajících
kompetencím dle § 15 zákona č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů“.

Z důvodu přílišné obecnosti požadovaných definic obecných výrazů jste byl výzvou čj. MZE-8284/2022-11181 dne 17. února 2022 vyzván k doplnění a upřesnění své žádosti ve smyslu § 14 odst. 5 písm. b) InfZ. V navazujícím doplnění jste upřesnil, že „nepožadujete definice požadovaných čtyř výrazů podle § 15 zákona č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ale definice těchto výrazů v jiných aktuálně platných právních předpisech, jejichž tvorba je v gesci Ministerstva zemědělství dle § 15 uvedeného zákona, samozřejmě pouze tehdy, pokud existují“.

Po vyhodnocení doplněné žádosti o poskytnutí informace je nutné konstatovat, že uvedené termíny nemají legální definici v národních ani evropských právních předpisech. Přesto jsou například pojmy "poskytování služeb" a "prodej produktů" používány v rámci Pravidel, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova na období 2014–2020  (dále  jen  „Pravidla“),  zejména  pro  účely  výpočtu  příjmů ze zemědělské prvovýroby. Definici těchto pojmů ovšem Pravidla nestanoví.

Uvedené termíny nejsou definovány ani v zákoně č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví    a vinařství a o změně některých souvisejících  zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství),  ve znění pozdějších předpisů.

Nad rámec shora uvedeného uvádím, že  veškeré aktuálně platné právní předpisy v gesci Ministerstva zemědělství lze kromě jiného dohledat a v platných verzích v nich vyhledávat přímo na internetových stránkách Ministerstva zemědělství (https://www.eagri.cz/).

 

Dotaz:
Žádost o informace podle zák. č. 106/1999 Sb.
Od roku 2015 jsem spoluvlastníkem pozemků parc. čísla xx o celkové výměře 2.509 m², zapsaný v rozsahu ideálního desetinového podílu na Listu vlastnictví č. xxx, vedený pro obec Zeleneč v katastrálním území Mstětice a parc. čísla xxxo celkové výměře 7.446 m², zapsaný v rozsahu stejného
ideálního na Listu vlastnictví č. xxx, vedený pro obec Zeleneč v katastrálním území Zeleneč Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha východ, označené v katastru jako orná půda.
Protože mi není známo, kdo předmětný pozemek užívá ve smyslu ust. § 2e odst. 1 ve spojení s odst. 3 písm. a) téhož ustanovení a § 3a odst. 1 zák. č. 252/1997 Sb. v korelaci s ust. § 2 odst. 1 zák. č. 229/1991 Sb., žádám jakožto spoluvlastník o poskytnutí těchto informací:

a) jsou-li předmětné pozemky vedeny Vaším ministerstvem v evidenci půdy dle předpisu prvního z uvedených zákonů a jaké údaje s ke každému z předmětných pozemků vedou,
b) kdo (jméno, přijmení/název právnické osoby, rodné číslo/identifikační číslo, bydliště/sídlo) tuto půdu (tyto pozemky) zemědělsky obhospodařuje za účelem poskytování dotací pro výkon zemědělské činnosti od roku 2015 do dnešního dne a zda-li případný uživatel předložil ministerstvu právní
(smluvní) titul k jejich užívání: žádám o doručení kopie takových listin, disponuje-li jimi ministerstvo.
Předmětné informace prosím doručit prostřednictvím datové schránky v zákonné lhůtě. Stran podpisu žádosti odkazuji na ust. § 18 odst. 2 zák. č. 300/2008 Sb.

Odpověď:
Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) obdrželo dne 26. února 2022 Vaši žádost podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, v níž požadujete poskytnutí informace, zda jsou parcely KN xx v katastrálním území Mstětice a xxx v k. ú. Zeleneč, vedeny v evidenci půdy podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a jaké údaje se ke každé z předmětných parcel vedou. Dále požadujete sdělení, kdo (jméno, příjmení/název právnické osoby, rodné číslo/identifikační číslo, bydliště/sídlo) tuto půdu (tyto parcely) zemědělsky obhospodařuje za účelem poskytování dotací pro výkon zemědělské činnosti a od jakého data. K výše uvedenému jste již obdržel informaci pod č.j. 9752/2020-MZE- 11121 ze dne 25. února 2020.

Na první část otázky, zda jsou obě parcely evidovány v evidenci půdy, Vám sděluji, že jsou evidovány, ale nejsou k nim evidovány žádné údaje, neboť evidence půdy nesouvisí  s katastrem nemovitostí. Evidence půdy eviduje údaje o uživatelích, kteří fyzicky hospodaří,  a to je jediný údaj,  který  se  vztahuje k Vašim parcelám.  Další údaje, které jsou uvedeny  v evidenci
využití půdy, se vztahují k dílu půdního bloku.

Ke druhé otázce Vám sděluji, že na parcele KN xx v k. ú. Mstětice hospodaří od začátku vzniku evidence půdy, tj. od roku 2003, firma AGROMA SO spol. s r.o., IČO 45149143, Dřevčice 136, 250 01. Parcelu KN xxx v k. ú. Zeleneč užíval od roku 2015 do 2017 pan J. K., bytem Zeleneč 250 91. Od roku
2017 zde hospodaří firma Křížek s.r.o., Zeleneč 250 91, IČO 05554888. Dále Vám zasílám odkaz, kde můžete zjistit další podrobnosti: https://eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny2/plpis/ .

Také sděluji, že ministerstvo nedisponuje žádnými právními důvody užívání, protože je pouze správcem informačního systému evidence půdy. Aktualizaci tohoto systému provádí Státní zemědělský intervenční fond, který má v bývalých okresních městech svá pracoviště, kde by měli mít Vámi požadované informace.

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb.
Podle zákona č. 106/1996 Sb., o svobodném přístupu k informacím žádáme o poskytnutí dokumentů předaných Vinařským fondem Ministerstvu zemědělství k prokázání příjmů Vinařského fondu za rok 2021 podle § 35 odst. 1 písm. a), b), d) až k) zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodnutí o této podpoře a její výši za rok 2021 podle § 35 odst. 1 písm. c) tohoto zákona.

Odpověď:
Ministerstvo zemědělství obdrželo dne 28. února 2022 Vaši žádost podle zákona č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ve které žádáte poskytnutí dokumentů předaných Vinařským fondem ministerstvu k prokázání příjmů Vinařského fondu za rok 2021 podle § 35 odst. 1 písm. a), b), d) až k) zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodnutí o této podpoře.

K výše uvedené žádosti Vám požadované dokumenty zasílám přílohou. (Přílohy: 1. Žádost VF 2022; 2. Rozhodnutí o poskytnutí dotace)

 

Dotaz:
Žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb.
Obracím se na Vás s žádostí o poskytnutí informací ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím v souvislosti se zpracováním analytické eseje. V této eseji se zabývám způsobem implementace nástroje pro prověřování zahraničních investic v ČR, který byl zaveden zákonem č 34/2021 Sb. o prověřování zahraničních investic. Esej má za cíl objasnit roli jednotlivých ministerstev v agendě prověřování rizikových investic ze zahraničí. Tyto informace nejsou obsaženy ani v zákoně č.34/2021 Sb., ani dle mého vědomí nejsou dostupné v otevřených zdrojích. Esej navazuje na můj výzkum provedený v rámci diplomové práce, která mapuje implementaci Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452 ze dne 19. března 2019, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie, napříč členskými státy EU.
Výsledná práce není určena pro veřejné publikování. Závěry mohou být představeny v úzkém kolektivu odborné komunity.
S ohledem na výše uvedené důvody Vás žádám o poskytnutí následujících informací:
1. Popište prosím, jakým způsobem se ministerstvo zapojuje do provádění prověřovacího mechanismu zahraničních investic spadajících pod působnost ministerstva dle Zákona č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení (krizový zákon). Vyjadřuje ministerstvo své stanovisko v případě zahraniční investice
definované dle režimu podle §7 Zákona č.34/2021 Sb. o prověřování zahraničních investic?
2. Popište prosím, jakým způsobem identifikujete investice s potenciálem ohrozit bezpečnost a veřejný pořádek podle §8 Zákona č.34/2021 Sb. o prověřování zahraničních investic v odvětvích spadajících do působnosti ministerstva. Má ministerstvo interně definovány strategicky významné
oblasti, které spadají do této kategorie? Podle čeho jsou takto zařazené oblasti identifikovány?
3. Popište prosím, jakým způsobem je agenda v rámci ministerstva spravována. Má ministerstvo seznam pro stát strategických oblastí, které spadají pod působnost ministerstva a které nejsou určeny zákonem č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení (krizový zákon)? Je dohledem nad touto agendou a komunikací s Ministerstvo průmyslu a obchodu pověřen speciální útvar? Pokud ano, jaké jsou jeho úkoly a kompetence?
4. Popište prosím, na jaké bázi, jakou formou a v jaké frekvenci a intenzitě ministerstvo spolupracuje s Ministerstvem průmyslu a obchodu při prověřování zahraničních investic, které mohou ohrozit bezpečnost a veřejný pořádek ČR a nespadají pod kritickou infrastrukturu podle §7 Zákona č.34/2021 Sb. o prověřování zahraničních investic.
5. Plánuje ministerstvo zvýšit aktivitu v prověřování zahraničních investic mířících do moderních a inovačních technologií v souvislosti se zelenou tranzicí? Má ministerstvo vypracovanou metodiku, dle které se určuje co patří do moderních a inovačních technologií důležitých pro rozvoj a zelenou
tranzici v oblastech spadajících pod působnost ministerstva?

Odpověď:
V reakci  na  Vaši  žádost  podle  zákona  č.  106/1999  Sb.,  o  svobodném  přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ“), v souvislosti se zpracováním analytické eseje ke způsobům implementace nástroje pro prověřování zahraničních investic  v ČR, Vám sděluji
následující odpovědi na Vaše dotazy:

1. Do prověřování zahraniční investice je Ministerstvo zemědělství (MZe) zapojeno na základě žádosti Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) – v souladu s §§ 6 a 11 zákona č. 34/2021 Sb., o prověřování zahraničních investic a o změně souvisejících zákonů (zákon o prověřování zahraničních
investic). MZe v rámci své zákonné gesce poskytne MPO vyjádření, zda vstupem zahraničního vlastníka nedojde k možné tržní nerovnováze v rámci ČR a zahraniční vlastník nebude do budoucna ovládat významnou výrobní kapacitu ve strategických odvětvích (např. výroba potravin nebo výroba a
distribuce pitné vody). Zásadní část prověřování je na bezpečnostních složkách státu – vlastnická struktura, celkové fungování společnosti, bezpečnostní problémy v zahraničí apod.

2. §  8  zákona  o  prověřování  zahraničních  investic  neobsahuje  žádné  úkoly  pro Ministerstvo zemědělství.   V rámci   MZe   jsou   identifikovány   kritické    a strategické oblasti – jedná se však o neveřejné informace, zvláštní skutečnosti podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení
a o změně některých zákonů (krizový zákon), nebo o utajované informace podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších  předpisů.  Tyto informace  jsou  v souladu  s  §  11   odst.   1   písm. d) InfZ vyloučeny z poskytnutí informace.

3. Kontaktním bodem určeným ke koordinaci spolupráce mezi MZe a MPO je Odbor bezpečnostní politiky a krizového řízení (dále jen „OBPKŘ“), který zajistí přijetí žádosti MPO na základě § 11 zákona o prověřování zahraničních investic a dále vyrozumění příslušných odborných útvarů, které pak
zpracují stanovisko za MZe. Oblast působnosti OBPKŘ je dána vnitřním předpisem MZe. Obecně řečeno je OBKPŘ odpovědným za agendy spojené s ochranou utajovaných informací, krizového řízení a kybernetické bezpečnosti.

4. Do současné doby se jednalo o jednotky případů, a to vždy na základě žádosti MPO. Báze a forma spolupráce je dána zákonem o prověřování zahraničních investic.

5.  Neprověřujeme  vstup  zahraničního  kapitálu  do  technologií  jako  takových, ale do strategických oblastí, které jsou určeny zákonem o prověřování zahraničních investic.

Závěrem uvádím, že v případě informací, které nelze vzhledem k jejich citlivosti poskytnout (zejména takovým otevřeným kanálem jako je e-mail), Vám nabízím možnost, abyste se přímo spojila s OBPKŘ MZe, kde se Vám v případě zájmu na osobní návštěvě pokusí některé nezodpovězené dotazy
odpovědět.

 

Dotaz:
Žádost o informaci
S odkazem na zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, se na vás obracím se žádostí o následující informaci:
Jsem vlastníkem několika pozemků, a to jak pozemků lesních (lesa), tak i pozemků zemědělských (orné půdy a trvalých travních porostů). Při hospodaření ve svém lese provádím těžbu kůrovce a sortimenty z této těžby, kulatinu a klest mohu z lesa odvážet jedině tak, že je musím vytahat na vedlejší zemědělský pozemek (odvozní místo), které je rovněž v mém vlastnictví. Na toto odvozní místo musím dřevo soustředit, aby se k němu dostala odvozní technika (kamion). Do lesa se kamion nedostane (stromy, pařezy, mokřiny) a na kraj lesa se nedá nic uložit. Je to mladý les v oplocence.
Můj dotaz zní, zda, popř. za jakých podmínek mohu v současné době vytahat z lesa klády a dočasně, tedy na dobu, než je odvezu ke zpracování, tzn. cca na dva týdny až dva měsíce, tyto klády umístit na svém sousedním zemědělském pozemku?
Mohu na jiném místě umístit ze stejného důvodu dočasně klády na zemědělském pozemku jiného vlastníka, popř. použít jeho zemědělský pozemek k přiblížení a odvozu dřeva tam, kde není do mého lesa možný jiný přístup, což je zapříčiněno historickým rozoráním cest a scelováním pozemků.
Po odvozu dřevní hmoty ze zemědělských pozemků jsou vždy tyto pozemky řádně uklizeny a uvedeny do původního stavu.
Předem vám děkuji za věcnou odpověď.

Odpověď:
Ministerstvo zemědělství obdrželo Vaši žádost ze dne 28. února 2022 o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ“), která obsahovala následující dotazy:
• „zda a za jakých podmínek mohu v současné době vytahat z lesa klády a dočasně, tedy na dobu, než je odvezu ke zpracování, tzn. cca na dva týdny až dva měsíce, tyto klády umístit na svém sousedním zemědělském pozemku?“
• „Mohu na jiném místě umístit ze stejného důvodu dočasně klády na zemědělském pozemku  jiného  vlastníka,  popř.  použít  jeho  zemědělský  pozemek  k přiblížení   a odvozu dřeva tam, kde není do mého lesa možný jiný přístup (?)“
Na základě Vaší žádosti Vám k výše uvedeným dotazům sděluji následující:
• Podmínky využití lesních i nelesních pozemků k lesní dopravě (tj. přibližování, uskladnění a odvoz dříví) částečně upravuje zákon 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a to v § 34, kde se uvádí:

• (odst. 1): „Přibližování, uskladnění a odvoz dříví (dále jen "lesní doprava") musí být prováděny tak, aby nedocházelo k nepřiměřenému poškozování lesa a ostatních pozemků.“
• (odst. 3): „Nelze-li účelu dosáhnout jinak, je vlastník lesa nebo osoba provádějící činnost v zájmu vlastníka lesa oprávněn v odůvodněných případech na nezbytnou dobu, v nezbytném rozsahu, ve vhodné době a za náhradu užívat cizí pozemky k lesní dopravě.“
• (odst. 4): „Dobu, rozsah a trvání užívání cizích pozemků k lesní dopravě a výši náhrady je vlastník lesa, nebo osoba provádějící činnost v zájmu vlastníka lesa, povinen předem dohodnout s vlastníkem, popřípadě nájemcem dotčených pozemků. Nedojde-li k dohodě, rozhodne o podmínkách lesní
dopravy po cizích pozemcích a o výši náhrady orgán státní správy lesů.“
• Umístění klád na zemědělském pozemku může představovat problém, pokud vlastník nebo nájemce zemědělského pozemku na daný pozemek v danou dobu čerpá zemědělské dotace. Skladování dřeva na zemědělském pozemku, aniž by jeho vlastník nebo nájemce ztratil nárok na zemědělskou dotaci, je v principu možné pouze v případě dočasného skladování dřeva vytěženého v souvislosti s kůrovcovou kalamitou, za konkrétních podmínek, které jsou uvedeny v dokumentu „Informace pro žadatele týkající se zásahu vyšší moci – úmrtí, vyšší moci – mimořádných okolností, změny žadatele a ukončení zemědělské činnosti“ (konkrétně v části „B) Vyšší moc – mimořádné okolnosti“) který je uveřejněn na stránkách Státního zemědělského intervenčního fondu (dále jen SZIF“): https://www.szif.cz/cs/CmDocument?rid=%2Fapa_anon%2Fcs%2Fzpravy%2Fplatby _na_zaklade_jz%2Fjz%2F1585131218583.pdf. Pro konzultaci těchto podmínek se obraťte na SZIF.
• Při skladování kůrovcem napadeného dřeva mimo les na zemědělském pozemku nejste  jako  vlastník   lesa   zbaven   povinnosti   preventivně   bránit   vývoji,   šíření a přemnožení škodlivých organismů podle § 32 odst. 1 písm. b) lesního zákona, a jste povinen veškeré kůrovcem napadené
dřevo včas asanovat. Podle § 32 odst. 10 lesního zákona Vám může provedení asanace kůrovcem napadeného dřeva skladovaného mimo les uložit orgán státní správy lesů.
• Zároveň se jedná se o problematiku, která se může týkat ochrany zemědělského půdního fondu, spadající do působnosti Ministerstva životního prostředí (které vykonává funkci ústředního orgánu státní správy v ochraně zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu). Podle § 2 odst. 1 InfZ jsou povinné subjekty povinny poskytovat pouze informace vztahující se k jejich působnosti. Z tohoto důvodu Vám doporučuji obrátit se s touto žádostí rovněž na Ministerstvo životního prostředí.

S ohledem na shora uvedené ministerstvo Vaši žádost o poskytnutí informace týkající se zmíněné ochrany zemědělského půdního fondu odkládá podle § 14 odst. 5 písm. c) InfZ.

Proti tomuto sdělení lze v souladu s § 16a odst. 3 písm. a) InfZ podat stížnost k ministerstvu ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení sdělení.