Odstavec předpisu 3/2018 Sb.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 3/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 378/2010 Sb., o stanovení druhového seznamu pěstovaných rostlin, ve znění vyhlášky č. 42/2014 Sb., a další související vyhlášky
Čl.II
Čl.II
Vyhláška č. 61/2011 Sb., o požadavcích na odběr vzorků, postupy a metody
zkoušení osiva a sadby, ve znění vyhlášky č. 410/2013 Sb., se mění takto:
1. Na konci textu poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje
věta "Prováděcí směrnice Komise (EU) 2016/2109 ze dne 1. prosince 2016, kterou se
mění směrnice Rady 66/401/EHS, pokud jde o zahrnutí nových druhů a botanický název
druhu Lolium x boucheanum Kunth.".
2. V příloze č. 1 body 2.1 až 6 znějí:
"2.1 Metody odběru dílčích vzorků
2.1.1. Bodcové (Nobbeho) vzorkovadlo
(1)
Je tvořeno trubicí s otvorem u špičatého konce. Osivo prochází trubkou a sbírá se
do vhodné nádoby. Minimální vnitřní průměr Nobbeho vzorkovadla musí být dostatečně
široký na to, aby umožňoval volný a hladký tok osiva a nečistot do vzorkovadlem.
Vnější maximální průměr vzorkovadla je pětinásobek maximálního průměru vzorkovaných
semen. Šířka otvoru v plášti vzorkovadla je minimálně dvojnásobek maximálního průměru
vzorkovaných semen nebo nečistot, které se mohou v partii vyskytovat, délka otvoru
je trojnásobek až čtyřnásobek šířky otvoru.
(2) Při použití se vzorkovadlo s otvorem
otočeným směrem dolů zasune do osiva pod úhlem asi 30° vzhledem k horizontální rovině.
Vzorkovadlem zasunutým do požadované hloubky se otočí kolem podélné osy o 180° a
poté se vytahuje z obalu stále se snižující rychlostí, přitom se jím jemně potřásá,
aby se udržel rovnoměrný tok osiva. Osivo se sbírá do vhodné nádoby.
2.1.2. Dvouplášťové vzorkovadlo
(1) Skládá se z vnitřní trubky, která volně zapadá
do vnitřku vnější trubky, ale přitom natolik těsně, že do mezery mezi nimi nemohou
vklouznout semena ani nečistoty. Vnější trubka má pevný zašpičatělý konec. Do stěn
obou trubek jsou vyřezány otvory, a to tak, že dutina vnitřní trubky se dá otvírat
a zavírat otáčením obou trubek proti sobě navzájem. Doporučené rozměry vzorkovadla
jsou: délka vzorkovadla taková, aby vzorkovadlo dosáhlo protější stěny obalu, v případě
vertikálního vzorkování pytlů musí dvouplášťové vzorkovadlo dosáhnout na dno pytlů,
šířka otvoru je minimálně dvojnásobek maximálního průměru vzorkovaných semen nebo
nečistot, které se mohou v partii vyskytovat, délka otvoru je minimálně dvojnásobek
šířky otvoru, maximální délka otvoru není stanovena, otvor může být stejně dlouhý
jako celé vzorkovadlo. Minimální vnitřní průměr dvou plášťového vzorkovadla musí
být dostatečně široký na to, aby umožňoval volný a hladký tok osiva a nečistot do
vzorkovadla.
(2) Dvouplášťové vzorkovadlo lze používat v poloze horizontální, vertikální
nebo šikmé. Dvouplášťové vzorkovadlo s otvory uspořádanými do spirály, které se otevírají
postupně od špičky po rukojeť, lze použít pouze pro semena menší než je semeno druhu
Triticum aestivum.
(3) Je-li dvouplášťové vzorkovadlo používáno vertikálně, musí mít
buď přihrádky rozdělující vnitřní prostor vzorkovadla na několik komor, nebo musí
mít otvory uspořádány do spirály.
(4) Vzorkovadlo se v uzavřeném stavu zasune do osiva,
trubice se navzájem pootočí tak, aby se štěrbiny vnitřní trubky otevřely, a mírně
se jím zatřese, aby se zcela naplnilo osivem. Pak se opět uzavře, vytáhne a vyprázdní
do vhodné násypky nebo na vhodnou podložku. Při uzavírání je nutno postupovat tak,
aby nedošlo k poškození osiva. Za jeden dílčí vzorek se považuje celý obsah takového
typu vzorkovadla, nikoli obsah jedné z jeho komor.
2.1.3. Vzorkovadlo pro velké náklady a volně ložené osivo
(1) Tento typ vzorkovadla
lze použít pro semena menší než je semeno druhu Triticum aestivum.
(2) Skládá se ze
zvláštní komůrky připevněné k násadě. Spodní část komory je konického tvaru se zašpičatělým
koncem. Pro dosažení větší hloubky může být násada postupně prodloužena našroubováním
dalších nástavců. V komůrce je zavírací systém, který může být tvořen buď prstencem
na vnější straně nástroje, nebo křidélkem spojeným s dvířky nebo klapkou přitlačovanou
pružinou. Některá tato vzorkovadla se dají uzavřít před vytažením z místa vzorkování,
jiná se nedají uzavřít, takže se naplněná komůrka vytahuje ven v otevřeném stavu.
Pro všechny druhy může být minimální vnitřní průměr komůrky okolo 35 mm a výška 75
mm.
(3) Vzorkovadlo se v uzavřeném stavu zasune do osiva, jemně se svisle zatlačí
tak, aby špička dosáhla požadované polohy, vytáhne se přibližně o 10 cm zpět nebo
se jím otočí (podle uzavíracího systému), mírně se jím zatřese, aby se zcela naplnilo
osivem, opatrně se uzavře, pokud to je možné, vytáhne se a vyprázdní do vhodné nádoby.
Při uzavírání je nutno postupovat tak, aby nedošlo k poškození osiva.
2.1.4. Odběr dílčích vzorků rukou
(1) Odebírání dílčích vzorků rukou je nejvhodnější
metoda vzorkování v případě následujících rodů: Agropyron, Agrostis, Alopecurus,
Anthoxanthum, Arrhenatherum, Bromus, Cynodon, Cynosurus, Dactylis, Deschampsia, Elytrigia,
Festuca, Holcus, Lolium, Panicum, Poa a Trisetum. Tato metoda je rovněž nejvhodnější
pro vzorkování semen, která by mohla být poškozena použitím vzorkovadel, například
velkosemenné luskoviny, semena s křidélky nebo semena s nízkou vlhkostí, a zároveň
pro osivové pásy a osivové rohože.
(2) Pro odebírání dílčích vzorků rukou z osiva
v obalech musí být přístupná všechna místa uvnitř obalů. Za tímto účelem mohou být
obaly při vzorkování částečně nebo úplně vyprazdňovány. Obaly, v nichž nejsou všechny
vrstvy osiva přístupné při normálním otevření obalu, může být nutné rozříznout, odebrat
z nich vzorek a poté osivo znovu zabalit.
(3) Odběr vzorků rukou probíhá tak, že se
čistá otevřená ruka zasune do požadované hloubky osiva, sevře se dlaň a ruka se vytáhne
ven, přičemž je nutno dbát na to, aby byly prsty okolo zachyceného osiva pevně sevřeny
tak, aby žádná semena nemohla z dlaně unikat.
2.1.5. Odběr vzorků pomocí automatického vzorkovadla
2.1.5.1. Použití automatického
vzorkovadla
(1) Dílčí vzorky se odebírají z proudu osiva při plnění do obalů.
(2) Požadavky
na provoz automatického vzorkovadla
a) dílčí vzorky jsou odebírány z proudu osiva
rovnoměrně v celém jeho průřezu a četnost jejich odběru je řízena časovým spínačem,
přičemž intervaly mezi odběry dílčích vzorků jsou stejnoměrné,
b) dílčí vzorky jsou vedeny potrubím od vzorkovadla do nádoby ve sběrné skříni,
c) semena z tohoto zařízení nesmí odrazem nebo jinak samovolně vypadnout mimo sběrné
nádoby,
d) obsah jedné nádoby musí odpovídat velikosti souhrnného vzorku,
e) sběrná skříň musí být uzamykatelná,
f) skříň vzorkovadla, časového spínače a všechny spoje na vedení osiva od vzorkovadla
do sběrné skříně musí být zaplombovány,
g) vzorkovadlo nesmí osivo poškozovat ani vybírat mezi jednotlivými semeny na základě
jejich velikosti, vznášivosti nebo pluchatosti.
(3) Automatické vzorkovadlo se instaluje podle technologických podmínek výrobce a
jeho provoz pro účely odběru úředních vzorků musí být schválen Ústavem.
(4) Při používání
automatického vzorkovadla pro účely úředního odběru vzorků je toto vzorkovadlo uzamčené
a přístupné pouze pověřenému vzorkovateli.
(5) Další požadavky na provoz a zabezpečení
automatického vzorkovadla
a) mechanizmus vzorkovadla včetně časového spínače se umístí
v uzavíratelné skřínce,
b) potrubí mezi vzorkovadlem a sběrnou skříní je vedeno tak a v takové délce, aby
pád osiva do sběrné nádoby nemohl být příčinou případného poškození vzorkovaného
osiva,
c) je-li nad sběrnou skříní potrubí rozděleno a zdvojeno, shromažďuje se vzorek pro
laboratoř čistící stanice do nádoby mimo sběrnou skříň,
d) sběrná skříň je pevně spojená s podkladem a zabezpečena proti jakémukoliv posunu,
samovolnému otevření a dále musí splňovat tyto podmínky:
1. v plášti nesmí být jiné
otvory než otvor pro přívod osiva, štěrbina na vhození lístku označujícího číslo
partie, otvor pro vývod vnějšího ovládacího mechanizmu otočného zařízení se sběrnými
nádobami a dostatečně prostorný manipulační otvor na vyjímání sběrných nádob se vzorky,
2. uvnitř obsahuje otočné zařízení s jednotlivými sběrnými nádobami. Ovládání tohoto
zařízení musí být konstruováno tak, aby vně skříně bylo možno ovládat točnu pouze
jedním směrem v rozmezí 360°, bez možnosti zpětného pohybu; zpětný pohyb točny, nebo
přetočení do výchozí polohy, je možné pouze při otevřené skříni,
3. jednotlivé nádoby musí být rovnoměrně rozmístěny tak, aby i při případném větším
množství osiva nemohlo dojít ke znehodnocení vzorku smícháním osiva z více nádob,
4. klíče od skříně má vzorkovatel, druhý klíč je uložený ve vzorkovatelem zapečetěné
obálce u odpovědného pracovníka čistící stanice,
e) časové intervaly spínače musí být nastaveny tak, aby v čase potřebném na vyčištění
partie osiva bylo odebráno vzorkovadlem tolik dílčích vzorků, které svojí hmotností
odpovídají přibližně čtyřnásobku laboratorního vzorku.
(6) Pokud nastavení časových impulsů neodpovídá kapacitě sběrné nádoby, je možné
použít na vzorek z jedné partie dvě sběrné nádoby s předepsaným označením.
(7) O provozu
automatického vzorkovadla se vede evidence v knize automatického vzorkovadla s údaji
shodnými na lístcích vhazovaných do sběrných nádob doplněnými o druh, odrůdu a hmotnost
vzorkované partie. Tuto evidenci kontroluje pracovník Ústavu.
2.1.5.2 Postup práce obsluhy automatického vzorkovadla
(1) Před začátkem čistění partie
osiva obsluha vhodí štěrbinou do sběrné nádoby lístek s číslem partie, datem a hodinou
začátku čistění partie a provede záznam do knihy automatického vzorkovadla.
(2) Po
ukončení čistění partie obsluha opět vhodí štěrbinou do sběrné nádoby lístek s číslem
partie, datem a hodinou ukončení čistění partie a provede záznam do knihy automatického
vzorkovadla.
(3) Dále pootočí točnou o jedno místo tak, aby pod přívodem osiva byla
prázdná nádoba, a vhodí lístek pro další partii.
(4) Postup opakuje tolikrát, kolik
partií je připravováno mezi jednotlivými úředními odběry vzorků vzorkovatelem, nebo
pokud stačí kapacita sběrné skříně.
2.1.5.3 Postup práce vzorkovatele
(1) Vzorkovatel odebírá souhrnné vzorky ze skříně
a připravuje laboratorní, rezervní a případně další úřední vzorek, přičemž kontroluje
shodnost údajů na obou lístcích vhozených do nádoby s údaji v předložené evidenci.
(2)
Po odebrání všech vzorků vloží sběrné nádoby zpět na otočné zařízení, které nastaví
do výchozí polohy a sběrnou skříň uzavře a uzamkne.
(3) Pokud vzorek ve sběrné nádobě
nemá potřebnou hmotnost, provede se celé nové vzorkování ručně.
2.1.6 Ruční odběr vzorků z proudu osiva
Dílčí vzorky lze pomocí ručních
nástrojů odebírat z proudu osiva při plnění obalů, a to za předpokladu, že dílčí
vzorky jsou odebírány z proudu osiva rovnoměrně v celém jeho průřezu a semena z nástroje
odrazem nebo jinak samovolně nevypadávají.
3. Počet dílčích vzorků ve vztahu k typu a počtu obalů
(1) Z partie osiva v pytlích nebo jiných obalech stejné velikosti a
jednoho typu s hmotností až 100 kg se odebírají dílčí vzorky v tomto minimálním počtu:
a) Pro obaly obsahující 15 až 100 kg osiva platí minimální počet dílčích
vzorků uvedený v tabulce 1:
Tabulka 1 - Minimální počet odebraných dílčích vzorků pro partie
osiva v obalech obsahujících do 100 kg osiva včetně
--------------------- -----------------------------------------------
Počet obalů v partii Minimální počet dílčích vzorků
--------------------- -----------------------------------------------
1 5 dílčích vzorků
2 - 4 3 dílčí vzorky z každého obalu
5 - 8 2 dílčí vzorky z každého obalu
9 - 15 1 dílčí vzorek z každého obalu
16 - 30 15 dílčích vzorků, každý z jiného obalu
31 - 59 20 dílčích vzorků, každý z jiného obalu
60 - 154 30 dílčích vzorků, každý z jiného obalu
155 - 400 1 dílčí vzorek z každých 5 obalů, každý vzorek
z jiného obalu
401 - 566 80 dílčích vzorků, každý z jiného obalu
567 a více 1 dílčí vzorek z každých 7 obalů, každý vzorek
z jiného obalu
--------------------- -----------------------------------------------
b) V případě obalů obsahujících méně než 15 kg osiva jsou obaly sloučeny
do vzorkovacích jednotek nepřesahujících 100 kg, například 20 obalů o 5 kg, 33 obalů
o 3 kg nebo 100 obalů o 1 kg. Vzorkovací jednotky se pak považují za obaly a vzorkování
probíhá podle tabulky 1.
c) V případě osiva v peletách, granulích, osivových pásech a osivových
rohožích, musí být obaly obsahující méně než 300 000 semen sloučeny do vzorkovacích
jednotek nepřesahujících 2 000 000 semen. Vzorkovací jednotky se pak považují za
obaly a vzorkování probíhá podle tabulky 1.
(2) Při vzorkování osiva v obalech obsahujících více než 100 kg osiva (včetně
volně loženého osiva) nebo z proudu osiva při plnění obalů, musí být dodržen minimální
počet odebraných dílčích vzorků uvedený v tabulce 2:
Tabulka 2 - Minimální počet odebraných dílčích vzorků pro partie osiva v obalech obsahujících více než 100 kg osiva nebo z proudu osiva ------------------------------ ------------------------------------------------------------------------- Hmotnost partie Minimální počet dílčích vzorků ------------------------------ ------------------------------------------------------------------------- do 500 kg nejméně 5 dílčích vzorků 501 až 3 000 kg jeden dílčí vzorek z každých 300 kg, nejméně však 5 dílčích vzorků 3 001 až 20 000 kg jeden dílčí vzorek z každých 500 kg, nejméně však 10 dílčích vzorků 20 001 a více kg jeden dílčí vzorek z každých 700 kg, nejméně však 40 dílčích vzorků ------------------------------ -------------------------------------------------------------------------
(3) Při vzorkování partie o počtu obalů 15 nebo nižším se z každého obalu
bez ohledu na jejich velikost odebere stejný počet dílčích vzorků. Minimální počet
odebraných dílčích vzorků pro obalované osivo (osivo peletované, inkrustované, granulované,
osivové pásy a rohože) uvádí tabulky č. 1 a 2.
4. Odběr vzorků ke stanovení skladištních škůdců
(1) Ke stanovení skladištních škůdců se dílčí vzorky odebírají přímo
do neprodyšného obalu a takto získaný souhrnný vzorek se odesílá přímo k rozboru.
Vzorky se odebírají střídavě
a) z dolní části pytle (do výšky 200 mm),
b) z části pytle nad 200 mm z obvodové vrstvy,
c) z části pytle nad 200 mm z vnitřní vrstvy.
(2) Počet dílčích vzorků je stanoven v tabulce 1.
(3) Z osiva ve velkoobjemových obalech a z osiva volně loženého se odebírají
dílčí vzorky v místech, kde lze předpokládat výskyt skladištních škůdců (zavlhlá
místa, místa u podlahy, stěn apod.).
(4) Velikost vzorků ke zjišťování skladištních škůdců je shodná s předepsanou
hmotností pro laboratorní vzorek s výjimkou olejnin a přadných rostlin, u nichž se
předepisuje hmotnost 250 g.
5. Příprava souhrnného a laboratorního vzorku
(1) Souhrnný
vzorek vznikne sloučením dílčích vzorků, pokud se jeví jako jednotné. Pokud se dílčí
vzorky nejeví jako jednotné, vzorkování dané partie musí být zastaveno. Jsou-li dílčí
vzorky sbírány přímo do jedné nádoby, lze obsah této nádoby považovat za souhrnný
vzorek pouze v případě, že se osivo v nádobě zdá být jednotné. V opačném případě
nelze obsah nádoby použít pro získání laboratorního vzorku. Při promíchávání souhrnného
vzorku opakovaným použitím některého z mechanických dělidel nesmí být vzorek mezi
jednotlivými použitími dělidla promícháván ručně.
(2) Je-li obtížné souhrnný vzorek
v podmínkách skladu promíchat a redukovat, doručí se celý do laboratoře k redukci.
To přichází v úvahu jen v případech, kdy není vyžadován vzorek rezervní. Má-li souhrnný
vzorek odpovídající velikost, je považován za laboratorní vzorek bez redukce.
(3)
Laboratorní vzorek, rezervní vzorek a popřípadě jiný vzorek na žádost dodavatele
se připravuje promícháním a redukcí souhrnného vzorku na odpovídající velikost, a
to některou z následujících metod, přičemž při redukci jednoho vzorku lze tyto metody
kombinovat; v případě velkého souhrnného vzorku může být použita i některá z metod
odběru dílčích vzorků.
a) Mechanické dělení je vhodné pro všechny druhy osiva s výjimkou
těžce se sypajících druhů. Provádí se různými druhy mechanických dělidel, která musí
splňovat tyto požadavky:
1. poskytnout alespoň jednu reprezentativní část z celkového
množství děleného vzorku,
2. správně dělit i heterogenní materiál nebo směs osiva druhů s různou velikostí
a s různými fyzikálními vlastnostmi semen a příměsí,
3. nesmí docházet ke změnám složení děleného materiálu a ke změně funkce dělidla
v průběhu dělení (elektrostatický náboj, zachycování a dodatečné uvolňování některých
složek),
4. udržovat rovnoměrnou pracovní rychlost pohyblivých částí přesahující 1 m/s a průměr
cest, jimiž materiál prochází, musí být nejméně 2,5krát větší než je maximální velikost
semen,
5. zachovávat konstantní dělicí poměr s povolenou odchylkou +- 3 %.
b) Metoda dělení rukou - její použití je omezeno na rody Anthoxanthum, Arrhenatherum
a Trisetum. U všech ostatních druhů může být použita pouze pro získání zkušebních
vzorků v laboratoři zkoušení zdravotního stavu. Osivo se rovnoměrně nasype na hladký
čistý povrch, důkladně se promíchá špachtlí s rovným okrajem a vytvoří se z něho
kupa, která se poté dělí na poloviny, a to celkem třikrát za sebou, takže vznikne
osm částí. Ty se uspořádají do dvou řad po čtyřech a následně se smíchají všechny
liché části dohromady a všechny sudé části dohromady, čímž vzniknou dvě poloviny
původního množství osiva.
c) Metoda dělení lžičkou - doporučena pro přípravu vzorku pro zkoušení zdravotního
stavu, u ostatních zkoušek je omezena pro druhy se semeny menšími než semena pšenice.
Po předběžném promíchání se osivo rovnoměrně nasype na podnos, kterým se poté už
nijak netřese, a pomocí lžičky a špachtle se odebírá osivo alespoň z pěti náhodně
vybraných míst.
d) Modifikovaná metoda půlení - nástroj se skládá z podnosu a mřížky, které u poloviny
krychlových buněk chybí dno. Po předběžném promíchání se osivo rovnoměrně nasype
na mřížku. Po zvednutí mřížky zůstane na podnosu přibližně polovina vzorku.
(4) Po získání jednoho zkušebního vzorku nebo polovičního zkušebního vzorku se zbytek
laboratorního vzorku znovu promíchá před přípravou dalšího zkušebního vzorku nebo
polovičního zkušebního vzorku.
(5) Při přípravě vzorku na zkoušku vlhkosti je nutné
postupovat tak, aby byly minimalizovány změny ve vlhkosti vzorku. Osivo nesmí být
během redukce vzorku vystaveno působení vzduchu mimo obal po dobu delší než 30 sekund.
Lze postupovat tak, že se osivo nejprve promíchá buď ve svém obale lžičkou, nebo
za použití druhé podobné nádobky, která se otvorem přiloží k otvoru nádobky se vzorkem,
a osivo se promíchá přesypáváním z jedné nádobky do druhé. Poté se osivo lžičkou
odebere z alespoň tři různých míst a takto získané části vzorku se sloučí dohromady.
(6)
V případě osivových pásů a osivových rohoží se náhodně odebírají části pásů nebo
rohoží.
(7) Používá-li se některé z uvedených dělidel při přípravě vzorku peletovaného
osiva, nesmí výška pádu přesáhnout 250 mm.
6. Odběr vzorků sadby brambor
(1) Odběr vzorků pro stanovení zdravotního stavu Vzorkování
sadby brambor pro účely stanovení napadení chorobami se provádí buď přímo z množitelských
porostů, nebo ze skladů. Ze skladů odebírá vzorkovatel vzorky kontrolní, revizní
a případně vzorky z partií sadby, u které nebylo provedeno vzorkování z porostu.
a) Postup vzorkování sadby brambor z množitelských porostů:
1. souhrnný vzorek se
získá sloučením pěti dílčích vzorků, které se odebírají z pěti různých míst šachovnicovitě
rozložených po pozemku, a to vždy ze dvou sousedních řádků, v každém z nich z 11
trsů jdoucích za sebou,
2. z každého trsu se odebírá jedna, nebo dvě hlízy sadbové velikosti. Při odběru
dvou hlíz se jedna hlíza vloží do vzorku pro laboratorní zkoušku a druhá do vzorku
pro polní vegetační zkoušku,
3. jeden vzorek obsahuje 110 hlíz.
b) Pokud nebyl vzorek odebrán z porostu, odeberou se namátkově z uskladněné sadby
hlízy průměrné velikosti, přičemž jeden vzorek obsahuje 110 hlíz.
(2) Odběr vzorků sadby na mechanický rozbor
a) dílčí vzorky sadby brambor po sklizni
se odebírají náhodně sevřením obou rukou, včetně hrubých nečistot tak, aby vzorek
reprezentoval průměrný stav sadby,
b) pokud se rozbor vzorku neprovede na místě, zasílá se k rozboru v obalech, které
musí být suché, čisté a dobře prodyšné a označeny podle vzoru uvedeného v příloze
č. 2. Obaly zajišťuje dodavatel.".
3. V příloze č. 1 bodu 9.1.3 Postup testování se číslo "10 000" nahrazuje
číslem "2 500".
4. V příloze č. 1 se za Tabulku 11 Část 1. vkládá text:
"Pro průměrné počty semen jiného rostlinného druhu (JRD) vyšší než 138,
se tolerovaný rozsah vypočítá podle následujícího vzorce a zaokrouhlí směrem nahoru
na další celé číslo:
Pro N = 5 - 9: R = (odmocnina (průměrný počet semen JRD)) x 5,44
Pro
N = 10 - 19: R = (odmocnina (průměrný počet semen JRD)) x 6,11
Pro N = 20: R = (odmocnina
(průměrný počet semen JRD)) x 6,69".
5. V příloze č. 1 se za Tabulku 11 Část 2. vkládá text:
"Pro průměrné počty semen jiného rostlinného druhu (JRD) vyšší než 138,
se tolerovaný rozsah vypočítá podle následujícího vzorce a zaokrouhlí směrem nahoru
na další celé číslo:
Pro N = 5 - 9: R = (odmocnina (průměrný počet semen JRD)) x 6,82
Pro
N = 10 - 19: R = (odmocnina (průměrný počet semen JRD)) x 7,65
Pro N = 20: R = (odmocnina
(průměrný počet semen JRD)) x 8,38".
6. V příloze č. 3 bodu 2 odstavec 7 zní:
"(7) Záznam o výsledku přehlídky množitelského porostu
a) obdrží přehližitel v podobě seznamu množitelských porostů, který
obsahuje potřebné údaje o množiteli, pozemku, plodině a předplodinách,
b) je přehližitelem zapsán do pracovního záznamu a neprodleně vyplněn
do záznamu o přehlídce množitelského porostu v informačním systému Ústavu,
c) je po kontrole všech vyplněných údajů podkladem pro ukončení přehlídky
množitelského porostu v informačním systému Ústavu a prostřednictvím dálkového přístupu
je výsledek přehlídky množitelského porostu uvolněn k nahlížení dodavateli, který
podal žádost o uznání daného množitelského porostu.".
7. V příloze č. 5 tabulka 1 včetně vysvětlivek č. 1 až 3 zní:
"Tabulka 1
--------------------------------- -------------------------------------------------- --------------------------------------
Druh - česky Druh - latinsky Maximální Minimální Minimální Minimální Minimální
hmotnost hmotnost hmotnost hmotnost hmotnost
partie 2) laboratorního zkušebního zkušebního vzorku na
(kg) vzorku vzorku pro vzorku vegetační
(g) rozbor (g) zkoušku
čistoty (g/ks)
(g)
--------------------------------- -------------------------------------------------- --------------------------------------
1 2 3 4 5 6 7
--------------------------------- -------------------------------------------------- --------------------------------------
Anýz vonný Pimpinella anisum 10 000 70 7 70 50
Artyčok Cynara cardunculus 10 000 900 90 900 50
Bér italský (čumíza, mohár) Setaria italica 10 000 90 9 90 150
Bob polní Vicia faba 30 000 1000 1000 1000 2000
Bob zahradní Vicia faba 30 000 1000 1000 1000 2000
Bojínek hlíznatý 3) Phleum nodosum 10 000 50 1 10 75
Bojínek luční- 3) Phleum pratense 10 000 50 1 10 75
Brokolice Brassica oleracea 10 000 100 10 100 20
Celer bulvový Apium graveolens 10 000 25 1 10 5
Celer řapíkatý
Cibule Allium cepa 10 000 80 8 80 70
Cibule sečka Allium fistulosum 10 000 50 5 50 70
Cizrna beraní Cicer arietinum 30 000 1000 1000 1000 1000
Cukrovka Beta vulgaris 20 000 500 50 500 200
Čekanka hlávková Cichorium intybus 10 000 50 5 50 25
Čekanka pro puky
Čekanka průmyslová Cichorium intybus 10 000 50 5 50 100
Černý kořen Scorzonera hispanica 10 000 300 30 300 30
Česnek Allium sativum 10 000 20 2 20 20
Čičorka pestrá Securigera varia 10 000 100 10 100 100
Čirok Sorghum bicolor 30 000 900 90 900 200
Čirok x čirok súdánská tráva Sorghum bicolor x 30 000 300 30 300 200
S. sudanense
Čirok súdánská tráva Sorghum sudanense 10 000 250 25 250 200
Čočka jedlá Lens culinaris 30 000 600 60 600 500
Čtyřboč (špenát novozélandský) Tetragonia 20 000 1000 200 1000 150
tetragonoides
Echalion Allium cepa 10 000 80 8 80 70
Endivie kadeřavá Eskariol Cichorium endivia 10 000 40 4 40 10
Fazol obecný keříčkový Phaseolus vulgaris 30 000 1000 700 1000 500
Fazol obecný pnoucí
Fazol šarlatový Phaseolus coccineus 30 000 1000 1000 1000 500
Fenykl Foeniculum vulgare 10 000 180 18 180 70
Festulolium- 3) X Festulolium 10 000 200 6 60 200
Hořčice bílá Sinapis alba 10 000 400 20 200 250
Hořčice černá Brassica nigra 10 000 100 4 40 250
Hořčice sareptská Brassica juncea 10 000 100 4 40 250
Hrách polní (včetně pelušky) Pisum sativum 30 000 1000 900 1000 1000
Hrách cukrový Pisum sativum 30 000 1000 900 1000 1000
Hrách dřeňový
Hrách kulatosemenný
Chilli Capsicum annuum 10 000 150 15 150 10
Chřest Asparagus 20 000 1000 100 1000 100
officinalis
Ječmen Hordeum vulgare 30 000 1000 120 1000 1000
Jestřabina východní Galega orientalis 10 000 250 20 200 200
Jetel alexandrijský Trifolium alexandrinum 10 000 400 6 60 300/150 1)
Jetel luční Trifolium pratense 10 000 300 5 50 300/150 1)
Jetel nachový Trifolium incarnatum 10 000 500 8 80 300/150 1)
Jetel plazivý Trifolium repens 10 000 200 2 20 200/100 1)
Jetel prostřední Trifolium medium 10 000 300 5 50 300/150 1)
Jetel zvrácený (perský) Trifolium resupinatum 10 000 200 2 20 300/150 1)
Jetel zvrhlý (švédský) Trifolium hybridům 10 000 200 2 20 300/150 1)
Jílek hybridní 3) Lolium x hybridum 10 000 200 6 60 350/200 1)
Jílek mnohokvětý 3) Lolium multiflorum 10 000 200 6 60 350/200 1)
Jílek vytrvalý 3) Lolium perenne 10 000 200 6 60 350/200 1)
Kadeřávek Brassica oleracea 10 000 100 10 100 20
Kapusta hlávková Brassica oleracea 10 000 100 10 100 20
Kapusta krmná Brassica oleracea 10 000 200 10 100 250
Kapusta růžičková Brassica oleracea 10 000 100 10 100 20
Karda Cynara cardunculus 10 000 900 90 900 50
Kedluben Brassica oleracea 10 000 100 10 100 20
Kerblík Anthriscus cerefolium 10 000 60 6 60 20
Kmín Carum carvi 10 000 200 8 80 200
Komonice bílá Melilotus albus 10 000 50 5 50 300/150 1)
Konopí seté Cannabis sativa 10 000 600 60 600 500
Kopr vonný Anethum graveolens 10 000 40 4 40 40
Kopyšník (plod) Hedysarum coronarium 10 000 1000 30 300 1000
Kopyšník (semeno) Hedysarum coronarium 10 000 400 12 120 400
Koriandr setý Coriandrum sativum 10 000 400 40 400 40
Kostřava červená 3) Festuca rubra 10 000 100 3 30 200
Kostřava drsnolistá 3) Festuca trachyphylla 10 000 100 5 30 200
Kostřava luční 3) Festuca pratensis 10 000 100 5 50 200
Kostřava ovčí 3) Festuca ovina 10 000 100 2,5 30 200
Kostřava rákosovitá 3) Festuca arundinacea 10 000 100 5 50 200
Kostřava vláskovitá 3) Festuca filiformis 10 000 100 2,5 30 200
Kozlíček polniček Valerianella locusta 10 000 70 7 70 25
Kukuřice (mimo cukrové a Zea mays 40 000 1000 900 1000 1000
pukancové)
Kukuřice cukrová Kukuřice Zea mays 20 000 1000 900 1000 1000
pukancová (40 000)
Květák Brassica oleracea 10 000 100 10 100 20
Len Linum usitatissimum 10 000 300 15 150 150
Lesknice kanárská Phalaris canariensis 10 000 400 20 200 200
Lesknice menší Phalaris minor 10 000 200 20 200 200
Lesknice rákosovitá Phalaris arundinacea 10 000 30 3 30 200
Lesknice vodní 3) Phalaris aquatica 10 000 100 4 50 200
Lilek vejcoplodý Solanum melongena 10 000 150 15 150 10
Lipnice bahenní 3) Poa palustris 10 000 50 0,5 5 150
Lipnice hajní 3) Poa nemoralis 10 000 50 0,5 5 150
Lipnice luční 3) Poa pratensis 10 000 50 1 5 150
Lipnice obecná 3) Poa trivialis 10 000 50 1 5 150
Lipnice roční 3) Poa annua 10 000 50 1 10 150
Lipnice smáčknutá Poa compressa 10 000 25 0,5 5 150
Lnička setá Camelina sativa 10 000 40 4 40 100
Lupina bílá Lupinus albus 30 000 1000 450 1000 1000
Lupina úzkolistá Lupinus angustifolius 30 000 1000 450 1000 1000
Lupina žlutá Lupinus luteus 30 000 1000 450 1000 1000
Majoránka zahradní Origanum majorana 10 000 25 0,5 5 0,5
Mák Papaver somniferum 10 000 50 1 10 100
Mangold Beta vulgaris 20 000 500 50 500 300
Medyněk vlnatý Holcus lanatus 10 000 25 1 10 75
Meloun cukrový Cucumis melo 10 000 150 70 - 100 ks
Meloun vodní Citrullus lanatus 20 000 1000 250 1000 100 ks
Metlice trsnatá Deschampsia cespitosa 10 000 25 1 10 150
Mrkev Daucus carota 10 000 30 3 30 80
Mrkev krmná
Okurka nakládačka Cucumis sativus 10 000 150 70 - 400 ks
Okurka salátová
Oves hřebílkatý Avena strigosa 30 000 1000 50 1000 1000
Oves nahý Avena nuda 30 000 1000 120 1000 1000
Oves setý Avena sativa 30 000 1000 120 1000 1000
Ovsík vyvýšený 3) Arrhenatherum elatius 10 000 200 8 80 75
Paprika Capsicum annuum 10 000 150 15 150 10
Pastinák setý Pastinaca sativa 10 000 100 10 100 10
Pažitka Allium schoenoprasum 10 000 30 3 30 20
Petržel Petroselinum crispum 10 000 40 4 40 60
Pískavice řecké seno Trigonella foenum- 10 000 500 45 450 300/150 1)
graecum
Pohanka hřebenitá Cynosurus cristatus 10 000 25 2 20 150
Pohanka obecná Fagopyrum esculentum 10 000 600 60 600 500
Pór Allium porrum 10 000 70 7 70 80
Proso seté Panicum miliaceum 10 000 150 15 150 500
Psárka luční 3) Alopecurus pratensis 10 000 100 3 30 150
Psineček psí 3) Agrostis canina 10 000 50 0,25 5 150
Psineček tenký 3) Agrostis capillaris 10 000 50 0,25 5 150
Psineček veliký 3) Agrostis gigantea 10 000 50 0,25 5 150
Psineček výběžkatý 3) Agrostis stolonifera 10 000 50 0,25 5 150
Pšenice setá Triticum aestivum 30 000 1000 120 1000 1000
Pšenice špalda Triticum spelta 30 000 1000 270 1000 1000
Pšenice tvrdá Triticum durum 30 000 1000 120 1000 1000
Pýr hřebenitý Agropyron cristatum 10 000 40 4 40 200
Pýr prostřední Efytrigia intermedia 10 000 150 15 150 150
Rajče Solanum lycopersicum 10 000 20 7 - 5
Reveň Rheum rhaponticum 10 000 450 45 450 135
(Rheum rhabarbarum)
Ředkev olejná Raphamis sativus 10 000 300 30 300 250
var. oleiformis
Ředkvička Raphanus sativus 10 000 300 30 300 50
Ředkev
Řepa krmná Beta vulgaris 20 000 500 50 500 200
Řepa salátová Beta vulgaris 20 000 500 50 500 300
Řepice Brassica rapa 10 000 200 7 70 250
Řepka Brassica napus 10 000 200 10 100 250
Řeřicha setá Lepidium sativum 10 000 60 6 60 10
Salát Lactuca sativa 10 000 30 3 30 15
Sléz přeslenitý Malva verticillata 10 000 50 5 50 5
Slunečnice Helianthus annuus 25 000 1000 200 1000 250
Sója Glycine max 30 000 1000 500 1000 1000
Srha hajní Dactylis polygama 10 000 100 3 30 200
Srha laločnatá 3) Dactylis glomerata 10 000 100 3 30 200
Svazenka Phacelia tanacetifolia 10 000 300 5 50 100
Sveřep bezbramlý Bromus inermis 10 000 90 9 90 75
Sveřep horský Bromus marginatus 10 000 200 20 200 200
Sveřep samužníkovitý 3) Bromus catharticus 10 000 200 20 200 200
Sveřep sitecký 3) Bromus sitchensis 10 000 200 20 200 200
Světlice barvířská Carthamus tinctorius 25 000 900 90 900 100
Šalotka Allium cepa 10 000 80 8 80 70
Špenát Spinacia oleracea 10 000 250 25 250 150
Štírovník jednoletý Lotus ornithopodioides 10 000 30 3 30 300/150 1)
Štírovník růžkatý Lotus corniculatus 10 000 200 3 30 300/150 1)
Tolice dětelová Medicago lupulina 10 000 300 5 50 300/150 1)
Tomka vonná Anthoxanthum odoratum 10 000 25 2 20 150
Tritikale x Triticosecale 30 000 1000 120 1000 1000
Trojštět žlutavý 3) Trisetum jlavescens 10 000 50 0,5 5 50
Troskut prstnatý 3) Cynodon dactylon 10 000 50 1 10 50
Tuřín Brassica napus var. 10 000 200 10 100 10
napobrassica
Tykev fíkolistá Cucurbita ficifolia 10 000 350 180 350 100 ks
Tykev obecná Cucurbita pepo 20 000 1000 700 1000 100 ks
Tykev velkoplodá Cucurbita maxima 20 000 1000 700 1000 100 ks
Úročník bolhoj Anthyllis vulneraria 10 000 60 6 60 300/150 1)
Vičenec - plod Onobrychis viciifolia 10 000 600 60 600 300/150 1)
Vičenec - semeno Onobrychis viciifolia 10 000 400 40 400 300/150 1)
Vikev huňatá Vicia villosa 30 000 1000 100 1000 500
Vikev panonská Vicia pannonica 30 000 1000 120 1000 500
Vikev setá Vicia sativa 30 000 1000 140 1000 500
Vodnice Brassica rapa 10 000 70 7 70 50
Vojtěška proměnlivá Medicago x varia 10 000 300 10 50 300/150 1)
Vojtěška setá Medicago sativa 10 000 300 5 50 300/150 1)
Zelí hlávkové bílé Brassica oleracea 10 000 100 10 100 20
Zelí hlávkové červené Brassica oleracea 10 000 100 10 100 20
Zelí čínské Brassica rapa 10 000 70 7 70 20
Zelí pekingské Brassica rapa 10 000 70 7 70 50
Žito Secale cereale 30 000 1000 120 1000 1000
--------------------------------- -------------------------------------------------- --------------------------------------
1) Hmotnost vzorku pro vstupní / výstupní vegetační zkoušku.
2) V závorkách jsou uvedeny hmotnosti podle pravidel ISTA, jsou-li odlišné od hmotností podle předpisů EU.
3) Maximální hmotnost partie lze zvýšit na 25 000 kg, pokud dodavatel obdržel povolení od Ústavu.".
8. V příloze č. 5 tabulky 3 a 4 znějí:
"Tabulka 3
--------------------------------- --------------------------------------------------
Typ stanovení Laboratorní Zkušební vzorek
vzorek nejméně
nejméně (počet jednotek)
(počet jednotek)
--------------------------------- --------------------------------------------------
Zkoušení čistoty (včetně zkoušení pravosti druhu) 2 500 2 500
Stanovení hmotnosti tisíce semen 2 500 podíl čistých
pelet
Zkoušení klíčivosti 2 500 400
Početní stanovení semen jiných rostlinných druhů 10 000 7 500
a choroboplodných útvarů
Početní stanovení semen jiných rostlinných druhů 25 000 25 000
a choroboplodných útvarů (inkrustované a
granulované osivo)
Velikostní třídění 5 000 1 000
--------------------------------- --------------------------------------------------
Tabulka 4
--------------------------------- --------------------------------------------------
Typ stanovení Laboratorní Zkušební vzorek
vzorek nejméně
nejméně (počet semen)
(počet semen)
--------------------------------- --------------------------------------------------
Zkoušení pravosti druhu 300 100
Zkoušení klíčivosti 2 000 400
Zkoušení čistoty (pokud je vyžadováno) 2 500 2 500
Početní stanovení semen jiných rostlinných druhů
a choroboplodných útvarů 10 000 7 500
--------------------------------- --------------------------------------------------
".