Odstavec předpisu 464/2009 Sb.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 464/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, ve znění vyhlášky č. 425/2005 Sb.
Čl.I
Čl. I
Vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech
pro ochranu hospodářských zvířat, ve znění vyhlášky
č. 425/2005 Sb., se mění takto:
1. V § 1 se slova „hmotnostní kategorii“ nahrazují
slovy „věkovou kategorii nebo hmotnost“.
2. Poznámka pod čarou č. 2 zní:
„2) Směrnice Rady 93/119/ES ze dne 22. prosince 1993 o ochraně
zvířat při porážení nebo usmrcování.
Směrnice Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně
zvířat chovaných pro hospodářské účely.
Směrnice Rady 1999/74/ES ze dne 19. července 1999, kterou
se stanoví minimální požadavky na ochranu nosnic.
Směrnice Rady 2007/43/ES ze dne 28. června 2007 o minimálních
pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso.
Směrnice Rady 2008/119/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou
se stanoví minimální požadavky pro ochranu telat (kodifikované
znění).
Směrnice Rady 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou
se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat
(kodifikované znění).“.
3. Za § 1 se vkládají nové § 1a až 1c, které včetně
nadpisů a poznámek pod čarou č. 2a a 2b znějí:
„§ 1a
Pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) stájí zařízení2a) pro ustájení hospodářských zvířat,
b) boxem vymezená část stáje určená k pobytu hospodářského
zvířete nebo hospodářských zvířat;
boxem se rozumí i kotec,
c) chodbou část podlahové plochy stáje, zpravidla
mezi řadou vazných stání nebo boxů, určená zejména
k péči o hospodářská zvířata, včetně jejich
přemísťování,
d) roštovou podlahou podlahová plocha stáje nebo
její části, opatřená rošty nebo štěrbinami, umožňujícími
zejména propad výkalů a vody do podroštového
prostoru.
§ 1b
Minimální standardy zařízení
pro hospodářská zvířata
(1) Stáje musí být v souladu s použitou technologií
chovu dispozičně, technicky a provozně řešeny tak,
aby cirkulace vzduchu, prašnost, teplota a relativní
vlhkost vzduchu, koncentrace plynů, osvětlení a hlučnost
byly udrženy v mezích, které nejsou pro zvířata
škodlivé.
(2) Dispoziční, technické a provozní řešení stájí
musí v souladu s použitou technologií chovu
a) umožnit denní kontrolu zdravotního stavu, kondice
a pohody hospodářských zvířat,
b) umožnit denní kontrolu stavu technického a technologického
zařízení,
c) zabránit vstupu nepovolaných osob a omezit vniknutí
jiných zvířat,
d) umožnit mechanickou očistu, dezinfekci, dezinsekci
a deratizaci,
e) umožnit veterinární vyšetření a ošetření, podání
látek zvířatům a odběr vzorků,
f) umožnit vyčlenění odděleného prostoru pro hospodářská
zvířata vyžadující mimořádnou péči,
zvířata poraněná, nemocná nebo podezřelá z nákazy,
g) umožnit bezpečné provedení úkonů a činností
souvisejících s chovem zvířat a údržbou zařízení.
(3) Box musí být rozměrově a provedením diferencován
podle technologie ustájení, druhu a věkové
kategorie nebo hmotnosti hospodářských zvířat. Je-li
k hrazení použita stranová zábrana, musí vymezovat
polohu hospodářského zvířete při ležení a stání na
určené ploše, zamezovat kálení hospodářského zvířete
na sousední místo a vzájemnému překážení při vstávání
a lehání hospodářských zvířat ve stání nebo v boxu při
volném ustájení, případně zamezovat ohrožení nebo
narušení pohody nebo ohrožení nebo poškození zdraví
nebo života mláďat.
(4) Podlahy
a) musí odpovídat hmotnosti hospodářských zvířat,
b) musí v místech ustájení snižovat na minimum rizika
uklouznutí a nesmí vyvolávat u hospodářských
zvířat zranění, když se s nimi hospodářská
zvířata dostanou do kontaktu2b),
c) roštové musí mít roštnice s odpovídající pevnou
nášlapnou plochou a šířkou štěrbin podle druhu,
věkové kategorie a hmotnosti zvířat, šířka štěrbin
musí zabraňovat vsunutí končetiny hospodářského
zvířete, hrany roštnic musí být neostré, bez
odštěpů s minimálním převýšením roštnic.
(5) Rampy, lávky a můstky pro naložení a vyložení
hospodářských zvířat, zřizované jako součást stáje,
a pohyblivé dopravní pásy pro kontejnery musí být
opatřeny protiskluzovou úpravou povrchu a bočním
hrazením, zabraňujícím pádu hospodářského zvířete
nebo kontejneru s hospodářskými zvířaty; výškové nerovnosti
nesmí přesáhnout 0,2 m a šířka mezer v podlaze
nebo mezi dvěma podlahami musí zabránit vsunutí
končetiny hospodářského zvířete. Rampy, lávky
a můstky nesmějí být pro prasata, telata a koně strmější
než úhel 20°, tj. 36,4 % k horizontální rovině, a pro
ovce a skot vyjma telata než úhel 26° 34', tj. 50 %
k horizontální rovině. Pokud je sklon strmější než
10°, tj. 17,6 % k horizontální rovině, musí být rampy,
lávky a můstky konstruovány tak, aby zvířata mohla
bez rizika nebo potíží vyjít nahoru či sejít dolů.
(6) Materiál, který je používán pro výstavbu ustájení,
a zvláště pro koryta a žlaby, jakož i zařízení, s nímž
mohou zvířata přijít do styku, nesmí být pro ně škodlivé
a musí být vhodné pro důkladné čistění a dezinfekci.
Ustájení a instalace pro zajištění bezpečnosti hospodářských
zvířat musí být konstruovány a udržovány
tak, aby neměly ostré okraje či hrany nebo výčnělky,
jež by mohly zvířata zranit.
§ 1c
Obecné požadavky na chov hospodářských zvířat
Při chovu hospodářských zvířat
a) je třeba hospodářská zvířata od narození navykat
na přítomnost člověka, kontakt s ním a provádění
základních chovatelských úkonů a používání chovatelských
zařízení, vybavení a pomůcek,
b) je třeba věnovat zvýšenou pozornost březím samicím,
samicím po porodu, kojícím samicím a jejich
mláďatům,
c) je možné jejich trvalé umístění v zimním období
pouze ve výbězích nebo na pastvinách, pokud byla
takto chovaná zvířata na tento způsob chovu v daných
klimatických podmínkách již dostatečně navykána
a takový způsob chovu jim nepůsobí
utrpení,
d) musí být ve výbězích nebo na pastvinách zabezpečeno,
aby zdroje vody nezamrzly a byly hospodářským
zvířatům přístupné,
e) nelze hospodářská zvířata jakékoliv věkové kategorie
uvedená v této vyhlášce používat a cvičit jako
jízdní zvířata pro člověka nebo na ně z jiných důvodů
nasedat, s výjimkou koní, oslů a jejich kříženců,
nebo je používat pro zápasy,
f) nesmí být omezena volnost pohybu hospodářských
zvířat ve výbězích nebo na pastvinách připevněním
závaží nebo jiného podobného předmětu
k hospodářským zvířatům; volnost pohybu
hospodářských zvířat nesmí být dále omezena svázáním
hospodářských zvířat nebo svázáním různých
částí těla hospodářských zvířat, nebo svázáním
více hospodářských zvířat k sobě.
2a) § 3 písm. w) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti
týrání, ve znění pozdějších předpisů.
2b) Příloha A, bod II, odst. 7 první odrážka směrnice 93/119/ES.“.
4. V § 2 odst. 1 písm. a) se za slova „zkontroluje
a zabezpečí“ vkládají slova „základní ošetření krávy
a telete, včetně ošetření pupku telete vhodnou desinfekcí,
a zajistí“.
5. V § 2 odst. 1 písmena d) až f) znějí:
„d) všechna telata musí být krmena alespoň dvakrát
denně, pro všechna telata ustájená ve skupině,
která nejsou krmena do nasycení podle vlastní potřeby
zvířete nebo pomocí automatického
krmného systému, musí být zajištěn přístup ke
krmivu ve stejné době, jako mají ostatní telata ve
skupině; při horkém počasí nebo nemocným telatům
se čerstvá voda poskytuje neustále,
e) strava pro telata musí obsahovat tolik železa, aby
byla zajištěna průměrná hladina krevního hemoglobinu,
minimálně však 4,5 mmol/litr, každé tele
starší dvou týdnů musí dostávat stravu obsahující
vlákninu v minimálním množství zvyšujícím se
postupně od 50 g do 250 g pro telata ve stáří 8 až
20 týdnů,
f) šířka individuálního kotce pro telata musí odpovídat
minimálně kohoutkové výšce telete, měřeno ve
stoje, a délka kotce musí být minimálně rovna
délce těla měřené od rostrálního okraje mulce po
kaudální okraj hrbolu kyčelního vynásobeného
koeficientem 1,1. Individuální kotce pro telata,
kromě vyhrazených pro izolaci nemocných zvířat,
nesmějí mít celistvé stěny, ale stěny s otvory, které
poskytují telatům přímý vizuální a hmatový kontakt
s ostatními; toto ustanovení se však nevztahuje
na telata, která jsou chována se svými matkami
z důvodu kojení, a stáje, kde je ustájeno méně
než 6 telat,“.
6. V § 2 odst. 1 se na konci textu písmene g) doplňují
slova „ ; toto ustanovení se však nevztahuje na
telata, která jsou chována se svými matkami z důvodu
kojení, a stáje, kde je ustájeno méně než 6 telat“.
7. V § 2 odst. 1 písm. h) se slova „ ; toto ustanovení
se však nevztahuje na sající telata u matek a stáje,
kde je méně než 6 telat; další požadavky na prostory
a vybavení pro ustájení telat stanoví zvláštní právní
předpis3)“ včetně poznámky pod čarou č. 3 zrušují.
8. V § 2 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje
čárkou a doplňují se písmena m) až o), která včetně
poznámky pod čarou č. 2c znějí:
„m) stáje, kotce, zařízení a potřeby používané pro telata
musí být řádně čištěny a dezinfikovány, aby se
zabránilo přenosu infekce a usídlení patogenních
organismů; trus, moč a nespotřebované nebo vysypané
či vylité krmivo musí být odstraňovány
tak, aby se omezil zápach na minimum2c),
n) podlahy musí být hladké, avšak nikoliv kluzké,
aby se předešlo poranění telat, a musí být řešeny
tak, aby telatům při stání nebo ležení nezpůsobovaly
útrapy nebo poranění; musí být vhodné
s ohledem na velikost a hmotnost telat a musí tvořit
pevný, rovný a stabilní povrch,
o) při manipulaci s telaty se nesmí používat poháněcí
nástroje využívající elektrický výboj.
2c) Příloha č. 2 nařízení vlády č. 615/2006 Sb., o stanovení emisních
limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních
zdrojů znečišťování ovzduší.“.
9. V § 2 odst. 3 písm. b) se slovo „mechanické“
nahrazuje slovem „mechanická“.
10. V § 2 odst. 3 písm. c) se slova „ , další požadavky
na prostory a vybavení pro ustájení plemenných
býků stanoví zvláštní právní předpis3)“ zrušují.
11. V § 2 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje
čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d) trvalé uvazování plemenných býků řetězem kolem
celého krku se nesmí používat.“.
12. V § 2 odst. 4 se slova „pro inseminaci; zvíře
jakékoliv kategorie skotu nelze používat a cvičit jako
jízdní zvíře pro člověka nebo na ně z jiných důvodů
nasedat nebo je používat pro býčí zápasy“ zrušují.
13. V § 2 odst. 6 písm. a) se slova „ ; prostorové
nároky na ustájení upravují zvláštní právní předpisy3)“
zrušují.
14. V § 2 odst. 6 se na konci písmene b) čárka
nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje.
15. V § 2 odst. 7 písm. f) se věta „Při porodu prováděném
ošetřovatelem nelze používat mechanické pomůcky
s výjimkou ručně ovládaných provazů.“ nahrazuje
větou „Při porodu prováděném ošetřovatelem nelze
používat mechanické pomůcky s výjimkou ručně
ovládaných provazů; ve výjimečných případech lze
použít ruční porodní pákou ovládané provazy, pokud
je možné je rychle uvolnit.“.
16. V § 2 se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9) Další požadavky na prostory pro ustájení
skotu stanoví příloha č. 1 této vyhlášky.“.
17. § 3 včetně nadpisu zní:
„§ 3
Minimální standardy pro ochranu prasat
(1) Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) prasetem zvíře druhu prase jakéhokoliv věku, chované
pro odchov, plemenitbu nebo výkrm,
b) kancem pohlavně dospělý samec prasete zařazený
do plemenitby4),
c) prasničkou pohlavně dospělá samice prasete před
prvním porodem,
d) prasnicí samice prasete po prvním porodu,
e) prasnicí po porodu samice prasete od perinatálního
období do odstavu mláďat; perinatálním obdobím
se rozumí doba těsně před porodem, porod samotný
a doba těsně po porodu,
f) zaprahlou březí prasnicí prasnice v době mezi odstavem
mláďat a perinatálním obdobím,
g) seletem prase od narození do odstavu,
h) odstávčetem prase od odstavu do stáří 10 týdnů,
i) chovným běhounem a prasetem ve výkrmu prase
od stáří 10 týdnů do porážky nebo zařazení do
plemenitby.
(2) Využitelná volná podlahová plocha pro každé
odstávče nebo chovného běhouna a prase ve výkrmu
chované ve skupině, s výjimkou zapuštěných prasniček
a prasnic, musí činit minimálně:
a) pro prase o živé hmotnosti do 10 kg 0,15 m
2
,b) pro prase o živé hmotnosti od 10 kg do 20 kg
0,20 m
2
,c) pro prase o živé hmotnosti od 20 kg do 30 kg
0,30 m
2
,d) pro prase o živé hmotnosti od 30 kg do 50 kg
0,40 m
2
,e) pro prase o živé hmotnosti od 50 kg do 85 kg
0,55 m
2
,f) pro prase o živé hmotnosti od 85 kg do 110 kg
0,65 m
2
,g) pro prase o hmotnosti vyšší než 110 kg 1,00 m
2
.(3) Pro zapuštěné prasničky nebo prasnice chované
ve skupinách musí činit celková využitelná podlahová
plocha pro každou zapuštěnou prasničku nejméně
1,64 m
2
a pro každou prasnici nejméně 2,25 m2
.
Jsou-li tato zvířata chována ve skupinách po méně než
šesti kusech, musí být celková využitelná podlahová
plocha zvětšena o 10 %. Jsou-li tato zvířata chována
ve skupinách po 40 nebo více kusech, celková využitelná
podlahová plocha může být zmenšena o 10 %.(4) Podlahy musí splňovat tyto požadavky:
a) musí být hladké, avšak nikoliv kluzké, aby se
předešlo poranění prasat, a musí být navrženy,
konstruovány a udržovány tak, aby prasatům nezpůsobovaly
poranění nebo útrapy. Musí odpovídat
velikosti a hmotnosti prasat a musí tvořit
pevný, rovný a stabilní povrch,
b) pro zapuštěné prasničky a březí prasnice část plochy
požadované v odstavci 3 rovnající se nejméně
0,95 m
2
na prasničku a nejméně 1,3 m2
na prasnici
musí být tvořena souvislou pevnou podlahou,
z níž je pro odtokové otvory vyhrazeno maximálně 15 %,c) jsou-li pro prasata chovaná ve skupinách použity
betonové roštové podlahy, maximální šíře mezer
mezi roštnicemi (nášlapnými plochami roštu) musí
být
1. 11 mm pro selata,
2. 14 mm pro odstávčata,
3. 18 mm pro chovné běhouny a prasata ve výkrmu,
4. 20 mm pro zapuštěné prasničky a prasnice,
d) jsou-li pro prasata chovaná ve skupinách použity
betonové roštové podlahy, minimální šířka roštnice
(nášlapné plochy roštu) musí být
1. 50 mm pro selata do odstavu a odstávčata,
2. 80 mm pro chovné běhouny a prasata ve výkrmu,
zapuštěné prasničky a pro prasnice.
(5) Prasata chovaná ve skupinách, která jsou výjimečně
agresivní, dále ta, která byla napadena jinými
prasaty nebo která jsou nemocná nebo poraněná, musí
být dočasně umístěna v samostatných kotcích. V tomto
případě musí použitý samostatný kotec umožňovat
zvířeti snadné otáčení, pokud to není v rozporu s doporučením
veterinárního lékaře.
(6) V části stavby, ve které jsou chována prasata,
nesmí být překročena hladina nepřetržitého hluku
85 dB. Musí se minimalizovat možnost vzniku stálého
nebo náhlého hluku vyvolávajícího u prasat stres.
(7) Prasata musí být chována v prostředí s intenzitou
světla alespoň 40 luxů po dobu osmi hodin denně.
(8) Ustájení pro prasata musí být vybudováno takovým
způsobem, aby každé prase mohlo
a) mít přístup do prostoru, který je fyzicky a tepelně
pohodlný, vybavený řádným odtokem a čistý,
který umožňuje všem zvířatům současně polohu
vleže,
b) bez omezení uléhat, odpočívat a vstávat,
c) vidět na jiná prasata; avšak u prasnic a prasniček
nemusí být tato podmínka splněna v týdnu před
očekávaným porodem a v jeho průběhu mohou
být prasnice a prasničky ustájeny mimo pohled
zvířat stejného druhu.
(9) Prasata musí mít trvalý přístup k dostatečnému
množství materiálu, který jim umožňuje etologické aktivity,
jako je sláma, seno, dřevo, piliny, houbový kompost,
rašelina nebo směsi takových materiálů, které neohrožují
zdraví zvířat.
(10) Všechna prasata musí být krmena alespoň
jednou denně. Jestliže jsou prasata ustájena ve skupinách
a nemohou se sytit podle libosti nebo nemají k dispozici
automatický krmný systém, musí mít každé
prase přístup ke krmivu ve stejnou dobu jako ostatní
prasata ve skupině.
(11) Všechna prasata starší než dva týdny musí mít
trvalý přístup k dostatečnému množství čerstvé vody.
Napáječky musí být prasatům lehce přístupné. Při skupinovém
ustájení může na jednu kolíkovou napáječku
připadat nejvíc 16 prasat. Použití krmiva v tekuté formě,
mimo náhražky mléka u selat ve stáří do 2 týdnů, se
nepovažuje za napájení.
(12) Krácení části ocasu a stejnoměrné snižování
špičáků selat obroušením nebo extirpací s ponecháním
hladkého intaktního povrchu se nesmí provádět rutinně,
ale pouze v případech, jestliže se prokáže poranění
struků prasnice nebo uší a ocasů ostatních prasat.
Dříve, než se přistoupí k těmto zákrokům, musí se přijmout
jiná opatření, která brání okusování ocasů a jiným
poruchám chování, přičemž se berou v úvahu podmínky
prostředí a hustota osazení stáje. Z tohoto důvodu
se musí změnit nevhodné podmínky prostředí
nebo způsob ustájení. Kly kanců mohou být zkráceny,
je-li to nezbytné pro prevenci poranění ostatních zvířat
nebo z bezpečnostních důvodů.
(13) Prasata chovaná venku musí mít možnost
úkrytu nebo musí mít k dispozici přístřešek k zabezpečení
ochrany před nepříznivým počasím. Dále musí být
k dispozici nezamrzlé zdroje vody.
(14) Pro ochranu kanců jsou stanoveny následující
podmínky:
a) kotce pro kance musí být umístěny a konstruovány
tak, aby se kanec mohl otáčet a slyšet, cítit a vidět
jiná prasata; volná podlahová plocha kotce pro dospělého
kance musí být minimálně 6 m
2
,b) v případech, kdy se kotce používají také jako místo
pro připouštění prasnic, musí být podlahová plocha
pro dospělého kance minimálně 10 m
2
a v kotci
nesmí být žádné překážky,c) plemenné kance je možné navykat a využívat pro
naskočení jiných plemenných kanců při odběru
semene.
(15) Pro ochranu prasnic a prasniček jsou stanoveny
následující podmínky:
a) nové stavby nebo úpravy zařízení pro vazné ustájení
prasnic nebo prasniček jsou zakázány; použití
postrojů pro prasnice a prasničky je zakázáno,
b) prasnice a prasničky se během období, které začíná
čtyři týdny po zapuštění a končí jeden týden před
očekávaným porodem, chovají ve skupinách. Kotec,
ve kterém je skupina chována, musí mít strany
delší než 2,8 m. Je-li ve skupině chováno méně než
šest zvířat, kotec, ve kterém je skupina chována,
musí mít strany delší než 2,4 m,
c) odchylně od písmene b) mohou být prasnice
a prasničky chované v provozech s méně než deseti
prasnicemi ustájeny během období uvedeného
v písmeni b) jednotlivě za předpokladu, že se v kotcích
mohou snadno otočit,
d) prasnice a prasničky musí mít stálý přístup k manipulovatelnému
materiálu, který jim umožňuje etologické
aktivity,
e) prasnice a prasničky chované ve skupinách musí
být krmeny s využitím systému, který zajistí,
aby každé jednotlivé zvíře mohlo přijmout dostatečné
množství potravy, i když jsou přítomni konkurenti
soutěžící o potravu,
f) za účelem nasycení a uspokojení jejich potřeby
žvýkat musí dostávat všechny zaprahlé březí prasnice
a prasničky dostatečné množství objemného
krmiva nebo krmiva s vysokým obsahem vlákniny,
jakož i energeticky vydatné krmivo,
g) musí být přijata opatření minimalizující agresi ve
skupinách,
h) březí prasnice a prasničky musí být v případě potřeby
ošetřeny proti ektoparazitům a endoparazitům.
Před umístěním do porodního kotce musí být
březí prasnice a prasničky důkladně očištěny,
i) v týdnu před očekávaným porodem musí prasnice
a prasničky dostat v dostatečném množství vhodnou
podestýlku, pokud to umožňuje systém odstraňování
tuhých a tekutých výkalů používaný
v zařízení,
j) pro usnadnění spontánního nebo asistovaného porodu
musí být za prasnicí nebo prasničkou volná
plocha,
k) porodní kotce, v nichž se prasnice pohybují volně,
musí být vybaveny stranovými zábranami pro
ochranu selat, např. ochrannými mřížemi.
(16) Pro ochranu selat jsou stanoveny následující
podmínky:
a) část celkové podlahové plochy, dostatečně velká,
aby současně umožnila všem zvířatům společně
odpočívat, musí být pevná nebo pokrytá rohoží,
nebo musí být podestlána slámou nebo jiným
vhodným materiálem,
b) v porodních kotcích musí mít selata dostatečný
prostor, aby mohla bez obtíží sát,
c) selata nesmějí být odstavena dříve než ve stáří
28 dní, ledaže by jinak byla nepříznivě ovlivněna
pohoda nebo zdravotní stav matky nebo selete.
Selata však mohou být odstavena až o sedm dnů
dříve, jestliže jsou přemístěna do prostoru, který je
před umístěním nové skupiny vyprázdněn, důkladně
vyčištěn a vydezinfikován a který je oddělen
od prostorů, kde jsou ustájeny prasnice, aby se
minimalizoval přenos nákaz na selata,
d) v případě potřeby je zajištěn zdroj tepla, který
neškodí prasnici.
(17) Pro ochranu odstávčat, chovných běhounů
a prasat ve výkrmu jsou stanoveny následující podmínky:
a) jsou-li prasata chována ve skupinách, musí se přijmout
opatření bránící vzájemným střetům, které
vybočují z běžného chování,
b) prasata musí být chována ve stálých skupinách
a mísení s jinými prasaty je třeba omezit na minimum.
Musí-li být smíšena prasata, která se neznají,
je nutno je sloučit v co nejranějším věku, nejlépe
do jednoho týdne po odstavení. Jsou-li prasata
smíšena, měla by mít dostatek možností uniknout
nebo se ukrýt před jinými prasaty,
c) objeví-li se příznaky silných střetů, je třeba ihned
vyšetřit příčiny a přijmout vhodná opatření, například,
je-li to možné, poskytnout jim větší množství
slámy nebo jiných materiálů k odvedení pozornosti.
Ohrožená zvířata nebo výjimečně agresivní
zvířata musí být ustájena odděleně od skupiny,
d) použití uklidňujících léčiv za účelem snazšího mísení
zvířat se musí omezit na mimořádné podmínky
a musí být konzultováno s veterinárním lékařem.
(18) Ustanovení odstavce 3, odstavce 4 písm. b)
až d), odstavce 5 druhé věty, odstavce 15 písm. b)
až d) se vztahují na nově postavené, rekonstruované
nebo poprvé do provozu uvedené stavby pro prasata
a od 1. ledna 2013 se vztahují na všechny stavby pro
prasata.
(19) Další požadavky na prostory pro ustájení
prasat jsou stanoveny v příloze č. 2 k této vyhlášce.“.
18. V § 4 písm. b) se tečka za slovem „častěji“
nahrazuje čárkou a slova „Další požadavky na zařízení
a vybavení staveb pro ovce a kozy jsou uvedeny ve
zvláštním právním předpisu,3)“ se zrušují.
19. V § 4 písmeno e) zní:
„e) ovce a kozy lze jen výjimečně chovat jednotlivě, ve
stájích musejí být plemenice ovcí a koz před porodem
a plemenice ovcí a koz, které již rodily, ustájeny
ve skupinových kotcích, pouze v období porodů
a kojení mláďat mohou být ustájeny v individuálních
kotcích; porody na pastvinách mohou
probíhat jen u ovcí a koz, které jsou adaptovány
na prostředí a místní podmínky,“.
20. V § 4 písm. i) se věta „Pletivo nelze používat
k ohrazení pozemků, na nichž ovce rodí; vyhovující je
kombinace přenosných a pevných ohrazení.“ zrušuje.
21. Na konci § 4 se tečka nahrazuje čárkou a doplňují
se písmena k) až m), která znějí:
„k) jsou-li ovce nebo kozy chovány venku v bezpečných
extenzivních podmínkách a je-li příznivé počasí,
provádí se zevrubná kontrola zvířat a zařízení
pro chov zvířat nejméně jedenkrát týdně. Prohlídky
se však musí provádět častěji, je-li pohoda
ovcí nebo koz ohrožena, a to zejména v době porodů,
po ostříhání nebo koupeli, v době zvýšeného
nebezpečí napadení mouchami nebo predátory
a po významných změnách v řízení chovu nebo
jiných podmínek,
l) biologická potřeba vody je u ovcí a koz kryta každodenně
buď tak, že je jim podávána voda v dostatečném
množství a náležité kvalitě, nebo je jim
podáváno krmivo s dostatečným obsahem vody.
Možná je i kombinace obou způsobů. Pouze
krmivo s dostatečným množstvím vody nelze podávat
u ovcí a koz v laktaci,
m) podlahová plocha ve stájích pro ovce a kozy musí
být minimálně
1. 0,15 m
2
na 10 kg živé hmotnosti u bahnic nebo
koz,2. 0,15 m
2
na 10 kg živé hmotnosti u jehňat nebo
kůzlat,3 0,25 m
2
na 10 kg živé hmotnosti u plemenných
beranů nebo kozlů ve skupinovém kotci,4. 0,30 m
2
na 10 kg živé hmotnosti u plemenných
beranů nebo kozlů v individuálním kotci.“.22. V § 5 písmena a) až d) znějí:
„a) vazná stání mezi jednotlivými koňmi se oddělují
stranovými zábranami,
b) výška ke stropu ve stáji, kde jsou koně drženi nebo
příležitostně uvázáni, musí být 1,5násobkem hůlkové
výšky v kohoutku, ale nejméně 2,20 m; výška
stropu se měří od úrovně podlahy, na které kůň
stojí, ke konstrukci střechy nebo k jinému nejnižšímu
stavebnímu prvku stáje; dveřní otvory, kudy
koně procházejí, musejí mít takový tvar, aby jimi
koně mohli procházet klidně a bezpečně; volný
průchod ve stájových dveřích a dveřích boxu musí
být minimálně 1,20 x 2,20 m; toto ustanovení se
vztahuje od 1. 1. 2012 na nově budované stáje nebo
poprvé do provozu uváděné stáje,
c) při uvazování koní smí být použita pouze ohlávka
nebo nákrční řemen. Toto neplatí při příležitostném
uvazování. Kůň, který je ustájen ve stání,
musí být uvázán tak, aby mohl ležet s hlavou položenou
na zemi,
d) při venkovním chovu delším než 24 hodin nepřetržitě
je třeba zajistit na pastvině nebo ve výběhu
napájecí zařízení a v případě celoročního pastevního
odchovu přístřešek, pokud koně nemají
přímý přístup do stájí,“.
23. V § 5 písmeno k) zní:
„k) kopyta koní musejí být pravidelně prohlížena.
V případě potřeby musí být provedena úprava kopyt,
aby nedocházelo k přerůstání rohoviny nebo
jinému poškození kopyt, kopyta se v případě potřeby
okovají nebo opatří jinou ochranou,“.
24. Na konci § 5 se tečka nahrazuje čárkou a doplňují
se písmena o) až q), která znějí:
„o) stájové chodby musejí mít minimálně šířku
1. ve dvouřadých stájích 3 m,
2. mezi dvěma řadami boxů, nebo řadou boxů
a stěnou 3 m,
3. mezi dvěma řadami boxů, nebo řadou boxů
a stěnou, při zasouvacích dveřích boxů 2,5 m,
4. mezi dvěma řadami boxů, když jsou koně sedláni
ve stáji, 3,5 m;
toto ustanovení se vztahuje od 1. 1. 2012 na nově
budované stáje nebo poprvé do provozu uváděné
stáje,
p) podlaha stání musí být v přední třetině vodorovná,
v zadní části se sklonem minimálně 1,5 %, podlahy
loží k volnému ustájení a podlaha boxu musí mít
minimální sklon 1,5 %; toto ustanovení se vztahuje
od 1. 1. 2012 na nově budované stáje nebo
poprvé do provozu uváděné stáje,
q) další požadavky na prostory pro ustájení koní
stanoví příloha č. 3 této vyhlášky, která se od
1. 1. 2012 vztahuje na nově budované stáje nebo
poprvé do provozu uváděné stáje.“.
25. § 6 včetně nadpisu zní:
„§ 6
Minimální standardy pro ochranu
kachen, hus a krůt
(1) Toto ustanovení se vztahuje na kachny domácí
(Anas platyrhynchos), kachny pižmové (Cairina moschata)
a hybridy kachny pižmové a kachny domácí
(dále jen „kachny“), husy domácí (Anser anser f. domesticus,
Anser cygnoides f. domesticus) a jejich křížence
(dále jen „husy“) a krůty (Meleagris gallopavo) (dále jen
„krůty“).
(2) Při provádění prohlídek hejna nebo skupiny
kachen, hus nebo krůt nesmí docházet ke zbytečnému
hluku nebo rušení. Při celkové prohlídce hejna nebo
skupiny kachen, hus nebo krůt se zvláštní pozornost
musí věnovat tělesné kondici, pohybům nebo dalším
vzorcům chování, dýchání, stavu opeření, očí, kůže,
zobáku, končetin, běháků a drápů, přítomnosti vnějších
parazitů, kvalitě trusu, spotřebě potravy a vody a přírůstkům.
(3) Podlaha musí poskytovat dostatečnou plochu
k tomu, aby všechny kachny, husy nebo krůty mohly
odpočívat zároveň, a musí být pokryta vhodnou podestýlkou.
Podestýlka musí být poskytnuta a udržována,
pokud je to možné, v suchém, drolivém stavu, aby se
kachny, husy nebo krůty mohly udržovat v čistotě. Ty
části ustájovacích prostorů, s nimiž kachny, husy nebo
krůty přicházejí do styku, se důkladně vyčistí a vydezinfikují
pokaždé po vyskladnění a před dalším naskladněním.
(4) Krmné a napájecí zařízení musí být navrženo,
zkonstruováno, umístěno, obsluhováno a udržováno
tak, aby se omezila kontaminace krmiva a vody, aby
k nim všechny kachny, husy nebo krůty měly dostatečný
přístup a aby zařízení fungovalo za všech klimatických
podmínek a spotřeba vody a krmiva mohla být
regulována.
(5) V případě volného výběhu musí být zajištěn
volně přístupný přístřešek určený k ochraně kachen,
hus nebo krůt před nepříznivými klimatickými podmínkami.
Tento přístřešek musí být dostatečně velký,
aby pojal všechny husy, kachny nebo krůty najednou,
a jeho podlaha musí být udržována v suchu. V systémech
volného výběhu, v nichž existuje riziko kontaminace
půdy organismy, které by mohly poškodit zdraví
kachen, hus nebo krůt, toto riziko musí být sníženo na
minimum, například pomocí střídavě používaných uzavřených
výběhů.
(6) V případě kachen, hus a krůt držených za účelem
chovu musí být k dispozici odpovídající počet
vhodně navržených prostorů pro hnízda odpovídající
velikosti nebo musí být umístěno na prostor pro hnízda
dostatečné množství slámy nebo podobného materiálu.
Snášková hnízda pro kachny a plochy pro odpočinek
pro kachny a husy nesmí být tak vysoko nad podlahou,
aby zvířatům jejich používání působilo potíže nebo aby
pro ně znamenalo riziko poranění. Snášková hnízda
pro husy musí být umístěna na podlaze.
(7) Velikost prostoru pro kachny, husy a krůty
musí být taková, aby byly splněny jejich požadavky
na prostředí, s ohledem na jejich věk, pohlaví, živou
hmotnost, zdravotní stav a jejich potřebu volnosti pohybu
a projevů normálního sociálního chování daného
druhu. Velikost skupiny musí být taková, aby nevedla
k poruchám chování či jiným poruchám nebo poranění.
(8) Dospělé krůty se nesmí chovat v klecích, s výjimkou
dočasného umístění chovných krůt do klecí ve
snáškovém období. Perforované podlahy nejsou povoleny
s výjimkou prostorů nad odtoky v blízkosti napájecích
zařízení.
(9) Kachny a husy nesmí být nošeny hlavou dolů
nebo zdvihány pouze za nohy, musí být podepírány
rukou umístěnou pod jejich tělem a paží kolem jejich
těla tak, aby křídla zůstala u těla. Těžší kusy musí být
nošeny jednotlivě. Krůty nesmí být zdvihány pouze za
jednu nohu. Pokud jsou krůty nošeny, musí být nošeny
jednotlivě, za pomoci metod odpovídajících jejich velikosti
a hmotnosti. Malé krůty musí být drženy za obě
nohy nebo musí být opřeny o paži a tělo osoby provádějící
odchyt. Větší krůty musí být nošeny za jednu
nohu a úhlopříčně položené křídlo.
(10) Nejpozději do 21 dnů věku kachen, hus nebo
krůt musí být světelný režim takový, aby předcházel
vzniku zdravotních problémů a problémů chování.
Musí se dodržovat 24hodinový cyklus s nepřerušovanými
periodami tmy, tvořícími přibližně jednu třetinu dne.
(11) Ze živých kachen a hus se nesmí vyškubávat
nezralé peří, včetně prachového peří.“.
26. V § 7 odst. 2 písm. c) se slova „v obohacených
klecích“ a slova „nebo 8 st.“ zrušují.
27. V § 7 se na konci odstavce 3 doplňují věty
„Ventilace, krmná technologie nebo jiná zařízení musí
být konstruována, umístěna a provozována tak, aby při
tom vznikal co nejmenší hluk. Totéž platí i pro jejich
údržbu.“.
28. V § 7 se na konci odstavce 5 doplňuje věta
„Trus je třeba odstraňovat tak často, jak je nutné podle
použité technologie.“.
29. V § 7 se odstavec 9 zrušuje.
30. V § 8 odst. 1 písm. a) se za slova „10 cm“
vkládají slova „délky krmného prostoru“ a za slova
„4 cm“ se vkládají slova „délky krmného prostoru“.
31. V § 8 odst. 1 písm. b) se za slova „2,5 cm“
vkládají slova „délky napájecího prostoru“ a za slova
„1 cm“ se vkládají slova „délky napájecího prostoru“.
32. V § 8 odst. 1 písm. c) se slova „napájecí místa
připojena napevno“ nahrazují slovy „instalována napájecí
zařízení“.
33. V § 9 odst. 1 se na začátek písmene a) vkládají
slova „pro každou nosnici“.
34. V § 9 odst. 1 písm. b) se tečka za slovem
„omezení“ nahrazuje čárkou a slova „Jeho délka“ se
nahrazují slovy „ ; délka krmného prostoru“.
35. V § 9 odst. 1 písm. c) se slova „napájecí místa
připojena napevno“ nahrazují slovy „instalována napájecí
zařízení“.
36. V § 9 odst. 1 písm. d) se tečka za slovy „než
35 cm“ nahrazuje čárkou a slova „Výjimku z tohoto
ustanovení mají pouze podniky uvedené na seznamu
s povoleným přechodným obdobím dle § 29a odst. 2
zákona, které jsou uvedeny v příloze této vyhlášky,“ se
zrušují.
37. V § 9 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3,
který zní:
„(3) Žádné klece uvedené v odstavci 1 se nesmějí
stavět ani poprvé uvádět do provozu.“.
38. V § 10 písm. a) bodě 3 se slovo „materiál“
nahrazuje slovem „stelivo“.
39. V § 10 písm. b) se tečka za slovem „omezení“
nahrazuje čárkou a slova „Jeho délka“ se nahrazují
slovy „ ; délka krmného prostoru“.
40. § 11 včetně nadpisu a poznámky pod čarou
č. 5 zní:
„§ 11
Požadavky na hospodářství a požadavky na chov
kuřat chovaných na maso, obsah záznamů o chovu
kuřat chovaných na maso, obsah údajů a seznam
vzorků, které jsou chovatelé povinni poskytovat
osobě uvedené v § 20 písm. s) zákona
(1) Při chovu kuřat chovaných na maso musí být
napáječky umístěny a udržovány tak, aby se minimalizovalo
rozlití. Krmivo musí být kuřatům chovaným na
maso dostupné buď nepřetržitě nebo dávkovaně a nesmí
jim být odebráno dříve než 12 hodin před předpokládaným
časem porážky.
(2) Všechna kuřata chovaná na maso musí mít
stále přístup k suché a na povrchu kypré podestýlce.
(3) Při chovu kuřat chovaných na maso musí být
větrání dostatečné, aby se zamezilo jejich přehřátí,
a v případě potřeby se spojuje se systémy vytápění,
aby se odstranila nadměrná vlhkost.
(4) Při chovu kuřat chovaných na maso musí být
hladina hluku snížena na minimum. Ventilátory, krmná
zařízení a ostatní vybavení musí být konstruovány,
umístěny, provozovány a udržovány tak, aby působily
co možná nejméně hluku.
(5) Při chovu kuřat chovaných na maso musí mít
všechny budovy, ve kterých jsou chována kuřata chovaná
na maso, osvětlení o intenzitě alespoň 20 luxů
během dob osvětlení, které se měří na úrovni očí kuřete
chovaného na maso a které ozařuje přinejmenším 80 %
užitné plochy. Dočasné snížení intenzity osvětlení je
možné, pokud je to nezbytné na základě doporučení
veterinárního lékaře. Do sedmi dnů od ustájení kuřat
chovaných na maso až do tří dnů před stanoveným
časem porážky musí osvětlení odpovídat čtyřiadvacetihodinovému
rytmu a zahrnovat doby tmy s celkovým
trváním alespoň 6 hodin, přičemž musí být zajištěna
alespoň jedna nepřetržitá doba tmy trvající alespoň
4 hodiny, vyjma dob, kdy je osvětlení tlumené.
(6) Všechna kuřata chovaná na maso musí být alespoň
dvakrát denně kontrolována. Zvláštní pozornost
musí být věnována znakům, které svědčí o snížené
úrovni pohody zvířat nebo zdraví zvířat. Kuřata chovaná
na maso s vážnými zraněními nebo se zjevnými
příznaky zdravotních potíží, jako například kuřata
chovaná na maso s obtížemi při chůzi, se závažnými
případy patologického obsahu tekutin v tělní dutině
nebo závažnými znetvořeními, a kuřata chovaná na
maso, která pravděpodobně trpí, musí být vhodně ošetřena
nebo bezodkladně poražena. Veterinární lékař
musí být kontaktován, kdykoliv to zdravotní stav kuřat
chovaných na maso vyžaduje.
(7) Části budov, vybavení nebo přístrojů, které
jsou ve styku s kuřaty chovanými na maso, musí být
důkladně očištěny a vydezinfikovány vždy po provedení
konečné depopulace, a to před umístěním nového
hejna do haly. Veškeré stelivo musí být po konečné
depopulaci haly odstraněno a očištěná a vydezinfikovaná
hala musí být opatřena čistým stelivem.
(8) Chovatel vede pro každou halu v hospodářství
záznamy stanovené jiným právním předpisem5).
(9) Obsah údajů a seznam vzorků, které jsou chovatelé
povinni poskytovat za každé jednotlivé hejno
kuřat chovaných na maso osobě uvedené v § 20 písm. s)
zákona:
a) počet kuřat chovaných na maso v hejnu kuřat chovaných
na maso na počátku výkrmu,
b) využitelná plocha v m
2
,c) hybrid nebo plemeno kuřat chovaných na maso,
jsou-li známy,
d) počet dní výkrmu kuřat chovaných na maso, tedy
délka výkrmového turnusu,
e) počet kuřat chovaných na maso odeslaných na
porážku, tedy počet kuřat chovaných na maso,
která zůstala v hejnu kuřat chovaných na maso
po odebrání kuřat chovaných na maso určených
k prodeji nebo po provedené brakaci, kterou se
rozumí usmrcování nemocných nebo zraněných
kuřat chovaných na maso,
f) denní míra úmrtnosti hejna a kumulativní denní
míra úmrtnosti hejna,
g) počet kuřat chovaných na maso uhynulých během
přepravy na jatka,
h) výsledky postmortálního vyšetření na jatkách podle
§ 11a odst. 6 a 7.
5) § 64a a 64b vyhlášky č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví
podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence
hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem,
ve znění pozdějších předpisů.“.
41. Za § 11 se vkládají nové § 11a až 11c, které
včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 6 znějí:
„§ 11a
Požadavky na hospodářství,
požadavky na obsah a vedení dokumentace
a požadavky na chov kuřat chovaných na maso
při hustotě osazení vyšší než 33 kg/m
2
(1) Při chovu kuřat chovaných na maso při hustotě
osazení vyšší než 33 kg/m
2
vlastník nebo držitel
v hale vede a uchovává k případnému předložení soubornou
dokumentaci s podrobným popisem produkčních
systémů. Tato dokumentace zahrnuje především
podrobné technické údaje o hale a jejím vybavení, zejména:a) plán haly včetně rozměrů ploch, na kterých jsou
chována kuřata chovaná na maso,
b) větrací systém a případně chladicí a tepelný systém,
a to včetně jejich umístění, plán větrání
s přesnými údaji o parametrech cílové kvality
vzduchu, jako jsou proudění vzduchu, rychlost
vzduchu a teplota,
c) systémy pro krmení a napájení a jejich umístění,
d) poplašné systémy a nouzové systémy pro případ
výpadku jakéhokoli automatizovaného nebo mechanického
vybavení nezbytného pro zdraví a pohodu
zvířat,
e) druh podlahové krytiny a běžně používané stelivo.
(2) Dokumentace uvedená v odstavci 1 musí být
na požádání předložena příslušnému orgánu ochrany
zvířat a musí být průběžně aktualizována. Zaznamenávají
se zejména technické kontroly větracího systému
a poplašného systému. Vlastník nebo chovatel musí neprodleně
oznámit příslušnému orgánu ochrany zvířat
případné změny v dané hale, změny vybavení nebo
postupů, které mohou ovlivnit pohodu kuřat chovaných
na maso.
(3) Vlastník nebo chovatel, kromě požadavků stanovených
v § 11, musí zajistit, aby každá hala v hospodářství
byla vybavena větracím systémem a případně
vytápěcím a chladicím systémem, které jsou projektovány,
zkonstruovány a provozovány tak, aby
a) koncentrace amoniaku (NH3) nepřekročila 20 ppm
a koncentrace oxidu uhličitého (CO2) nepřekročila
3 000 ppm, přičemž měření se provádí na úrovni
hlav kuřat chovaných na maso,
b) vnitřní teplota nepřesáhla vnější teplotu o více než
3 °C, pokud tato vnější teplota ve stínu překračuje
30 °C,
c) průměrná relativní vlhkost naměřená v hale hospodářství
v průběhu 48 hodin nepřekročila 70 %,
pokud je venkovní teplota nižší než 10 °C.
(4) Je-li hustota osazení vyšší než 33 kg/m
2
, v doprovodné
dokumentaci k hejnu kuřat chovaných na
maso odesílané na jatka spolu s příslušným hejnem se
uvedou údaje o denní míře úmrtnosti a kumulativní
denní míře úmrtnosti vypočítané vlastníkem nebo chovatelem
a údaje o hybridu nebo plemeni kuřat. Denní
mírou úmrtnosti se rozumí počet kuřat chovaných na
maso, která uhynula v jedné hale ve stejný den, včetně
kuřat chovaných na maso, která byla brakována z důvodu
onemocnění nebo i z jiných důvodů, vydělený
počtem kuřat chovaných na maso, která se v uvedený
den nacházejí v hale, vynásobeno 100. Kumulativní
denní mírou úmrtnosti se rozumí součet denních měr
úmrtnosti.(5) Pod dohledem úředního veterinárního lékaře
se údaje uvedené v odstavci 4, jakož i počet kuřat chovaných
na maso, která byla při příjezdu mrtvá, zaznamenají
s uvedením hospodářství a haly v hospodářství.
Věrohodnost údajů a kumulativní denní míry úmrtnosti
se ověří s ohledem na počet poražených kuřat
chovaných na maso a na počet kuřat chovaných na
maso, která byla při příjezdu na jatka mrtvá.
(6) Úřední veterinární lékař vyhodnotí v rámci
kontrol uskutečňovaných podle nařízení (ES) č. 854/2004
výsledky postmortálního vyšetření, aby zjistil
další možné známky nedostatečné pohody zvířat v hospodářství
nebo v hale v hospodářství původu, jako jsou
například abnormální míra kontaktní dermatitidy, parazitární
onemocnění a systémová onemocnění.
(7) Odpovídá-li míra úmrtnosti uvedená v odstavci
4 či výsledky postmortálního vyšetření uvedeného
v odstavci 6 nedostatečné pohodě zvířat, úřední
veterinární lékař oznámí příslušné údaje vlastníkovi
nebo chovateli zvířat a místně příslušnému orgánu veterinární
správy.
§ 11b
Kritéria pro povolení zvýšené hustoty osazení,
která překračuje hustotu 39 kg/m
2
,
a to maximálně o 3 kg/m2
(1) Kritéria pro povolení zvýšené hustoty osazení,
která překračuje hustotu 39 kg/m
2
, a to maximálně
o 3 kg/m2
, jsou následující:a) sledování daného hospodářství prováděné příslušným
orgánem ochrany zvířat během posledních
2 let neodhalilo žádné nedostatky, pokud jde o požadavky
stanovené právními předpisy upravujícími
ochranu a chov kuřat chovaných na maso6),
b) sledování vlastníkem nebo držitelem hospodářství
se provádí za použití příruček osvědčených řídicích
postupů, které obsahují pokyny k dodržení
právních předpisů upravujících ochranu a chov
kuřat chovaných na maso6),
c) u nejméně sedmi po sobě následujících kontrolovaných
hejn v hale byla kumulativní denní
úmrtnost nižší než 1 % + 0,06 % vynásobeno věkem
poraženého hejna vyčísleným ve dnech.
(2) Pokud příslušný orgán ochrany zvířat neprováděl
během posledních dvou let v daném hospodářství
sledování, musí být provedeno alespoň jedno sledování
s cílem ověřit, zda byl splněn požadavek podle odstavce
1 písmene a).
(3) Odchylně od odstavce 1 písm. c) může příslušný
orgán rozhodnout o zvýšení hustoty osazení,
poskytl-li vlastník či držitel dostatečné vysvětlení k výjimečné
povaze vyšší kumulativní denní míry úmrtnosti
nebo prokázal-li, že není v jeho možnostech ovlivnit
její příčiny.
§ 11c
Kurz odborné přípravy k péči o kuřata
chovaná na maso pro získání osvědčení
o způsobilosti k péči o kuřata chovaná na maso
(1) Kurz odborné přípravy k péči o kuřata chovaná
na maso pro získání osvědčení o způsobilosti
k péči o kuřata chovaná na maso organizuje střední
nebo vysoká škola s akreditovaným studijním programem
v oblasti veterinářství nebo chovatelství nebo
právnická osoba, která se zabývá chovem kuřat chovaných
na maso nebo sdružuje osoby, které chovají kuřata
chovaná na maso (dále jen „školicí pracoviště“).
Školicí pracoviště musí mít v předmětu činnosti vzdělávání
a dále musí mít odborné a technické předpoklady
pro zajištění teoretické výuky. Seznam školicích pracovišť
zveřejňuje Ministerstvo zemědělství způsobem
umožňujícím dálkový přístup.
(2) Kurz odborné přípravy k péči o kuřata
chovaná na maso se uskutečňuje v rozsahu 6 výukových
hodin teoretické výuky. Délka výukové hodiny
je 45 minut.
(3) Obsahem kurzu odborné přípravy k péči o kuřata
chovaná na maso jsou aspekty pohody a ochrany
kuřat chovaných na maso, zejména
a) právní předpisy upravující ochranu a chov kuřat
chovaných na maso6),
b) fyziologické vlastnosti, zejména potřeby krmení
a pití, chování zvířat a pojem stresu,
c) praktické aspekty šetrného zacházení s kuřaty
chovanými na maso a jejich chytání, nakládání
a přepravy,
d) rozpoznání zdravého kuřete chovaného na maso
a jeho onemocnění, poskytování první pomoci kuřatům
chovaným na maso,
e) péče o kuřata chovaná na maso v mimořádných
situacích, utracení a porážka v mimořádných situacích,
f) preventivní opatření pro biologickou bezpečnost.
(4) Lektor v kurzu odborné přípravy k péči o kuřata
chovaná na maso musí mít a prokázat
a) odbornou praxi v oblasti ochrany zvířat a péče
o jejich pohodu v orgánech ochrany zvířat uvedených
v § 19 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona minimálně
po dobu 3 let, nebo
b) minimálně 5 let praxe v chovu kuřat chovaných na
maso a že se prokazatelně seznámil s metodami
chovu kuřat chovaných na maso a s podmínkami
jejich ochrany, nebo
c) vysokoškolské vzdělání zemědělského nebo veterinárního
směru nebo minimálně 5 let praxe ve
funkci učitele chovatelských nebo veterinárních
předmětů.
(5) Na závěr kurzu odborné přípravy k péči o kuřata
chovaná na maso se k ověření získaných odborných
znalostí provádí zkouška formou písemného testu.
Test připravuje Ministerstvo zemědělství. Písemný
test vyhodnocuje zkušební komise tak, že každou
správnou odpověď hodnotí jedním bodem. Pro úspěšné
složení zkoušky je třeba dosažení nejméně 80 procent
z celkového počtu bodů. Výsledek zkoušky se hodnotí
uspěl nebo neuspěl.
(6) Hodnocení zkoušky provádí tříčlenná zkušební
komise složená z lektorů a zaměstnance Ministerstva
zemědělství. Předsedou zkušební komise je vždy
zaměstnanec Ministerstva zemědělství.
(7) O průběhu kurzu odborné přípravy k péči
o kuřata chovaná na maso a o průběhu a výsledku
zkoušky vyhotoví školicí pracoviště protokol, ve kterém
uvede datum a místo konání kurzu a zkoušky,
jméno, popřípadě jména, a příjmení lektorů, jméno,
popřípadě jména, a příjmení členů zkušební komise,
identifikační údaje účastníků odborného kurzu a výsledky
jejich hodnocení. Protokol podepisují všichni
členové zkušební komise a zástupce školicího pracoviště.
(8) Účastníkovi kurzu odborné přípravy k péči
o kuřata chovaná na maso, který u zkoušky uspěl, vydá
Ministerstvo zemědělství osvědčení o způsobilosti
k péči o kuřata chovaná na maso, které potvrzuje absolvování
kurzu. Vzor osvědčení o způsobilosti k péči
o kuřata chovaná na maso je uveden v příloze č. 4 této
vyhlášky.
(9) Účastník kurzu odborné přípravy k péči o kuřata
chovaná na maso, který u zkoušky neuspěl, může
požádat o její opakování nejpozději do 3 měsíců ode
dne neúspěšného pokusu zkoušku složit. Účastník
kurzu odborné přípravy k péči o kuřata chovaná na
maso může opakovat zkoušku, aniž by před ní znovu
absolvoval kurz, pouze jednou, a to nejdříve 1 měsíc po
neúspěšném pokusu zkoušku složit. Opakovaná
zkouška probíhá stejným způsobem jako první
zkouška.
(10) Účastník kurzu odborné přípravy k péči o kuřata
chovaná na maso, který u zkoušky neuspěl a nepožádal
o její opakování nejpozději do 3 měsíců ode dne,
kdy mu bylo oznámeno, že u zkoušky neuspěl, absolvuje
před další zkouškou znovu kurz odborné přípravy
k péči o kuřata chovaná na maso.
6) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve
znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti
označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství
a osob stanovených plemenářským zákonem, ve znění pozdějších
předpisů.
Směrnice Rady 2007/43/ES ze dne 28. června 2007 o minimálních
pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso.“.
42. V § 14 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 až 12 se označují jako odstavce 3
až 11.
43. V § 14 se odstavec 7 zrušuje.
Dosavadní odstavce 8 až 11 se označují jako odstavce 7
až 10.
44. Příloha se zrušuje.
45. Přílohy č. 1 až 4 znějí:
„Příloha č. 1 k vyhlášce č. 208/2004 Sb.
Další požadavky na prostory pro ustájení skotu
1.
Krávy - minimální rozměry vazného stání
---------------------------------------------------------------- Živá Šířka stání Délka Délka Délka hmotnost v mm krátkého středního dlouhého v kg stání v mm stání v mm stání v mm ---------------------------------------------------------------- do 550 1120 1830 2210 2390 550 až 650 1150 1900 2300 2480 nad 650 1180 1960 2360 2560 ----------------------------------------------------------------
2.
Minimální rozměry při volném ustájení skotu
------------------------------------------------------------ ----------------------------------------------------------- Kategorie Box (kotec) - plocha Šířka pohybových Rozměry boxových loží Rozměry kombiboxu lehárny chodeb v mm v mm v m2/ kus nebo živá v mm hmotnost ------------------------ --------------------------------- ------------------------- jednosměrné obousměrné délka šířka délka šířka -------------------- jedna protilehlé řada řady ------------------------------------------------------------ ----------------------------------------------------------- Krávy 5,00 / kus 2300 2050 1100 1750 1100 ------------------------------------- 850 1600 ----------------------------------------------------------- Porodní 9,00 / kus kotec pro volné telení ------------------------------------------------------------ ----------------------------------------------------------- Jalovice 0,90 / 100 kg ž.hm. 850 1600 1900 1700 800 až až až 2300 2050 1100 1) 1) 1) ----------------------------------------------------------- Výkrm býků 0,90 / 100 kg ž.hm. 1100 2100 stlané 2) 2) ----------------------------------------------------------- Výkrm býků 0,45 / 100 kg ž.hm. celoroštové ------------------------------------------------------------ -----------------------------------------------------------
Poznámka:
1) Podle hmotnosti od 200 kg.
2) Pohybová chodba musí být minimálně stejně široká jako
vstupní a výstupní otvor ze stáje.
Při počtu hospodářských zvířat více než 25 kusů ve skupině
je nutno rozměry zvětšit minimálně o 30%.
„Příloha č. 2 k vyhlášce č. 208/2004 Sb.
Další požadavky na prostory pro ustájení prasat
1.Světlá šířka přeháněcích uliček pro prasata----------------------------------------------------------- ---------------- Kategorie Minimální šířka uličky v mm ----------------------------------------------------------- ---------------- Prasnice a prasničky 800 Dochov selat - ustájení v kotcích 650 Dochov selat - ustájení ve vícepodlažních bateriích klecí 800 Výkrm prasat 650 Kanci 950 ----------------------------------------------------------- ----------------
Poznámka:
Světlou šířkou se rozumí rozměr mezi okraji přesahujících dílů
hrazení do uličky (sloupky, koryta).
2. Rozměry průlezů pro prasata
-------------------------------------- Minimální rozměr v mm -------------------------------------- Šířka 600 Výška 900 --------------------------------------
„Příloha č. 3 k vyhlášce č. 208/2004 Sb.
Další požadavky na prostory pro ustájení koní
1.
Minimální rozměry stání pro koně
--------------------- ------------------------------ ------------------------------- Hůlková výška koně Ustájení Krmné místo v kohoutku při volném ustájení v m ------------------------------- ------------------------------- délka v šířka v výška délka v m šířka v m m m přepážky v m (bez příp. mříže) --------------------- ------------------------------ ------------------------------- < 0,85 1,50 1,00 0,80 1,40 0,50 0,86 až 1,07 1,80 1,15 0,95 1,75 0,50 1,08 až1,30 2,15 1,40 1,15 2,10 0,55 1,31 až 1,40 2,35 1,50 1,25 2,30 0,60 1,41 až 1,48 2,45 1,60 1,30 2,40 0,65 1,49 až 1,60 2,65 1,75 1,40 2,60 0,70 1,61 až 1,70 2,85 1,85 1,50 2,75 0,75 >1,71 3,00 2,00 1,60 2,90 0,80 --------------------- ------------------------------ -------------------------------
2.
Minimální prostor v boxu pro koně
----------------------- ------------------------------ ----------------------------- Hůlková výška koně Individuální ustájení Box pro hříbata v kohoutku v m a box pro klisnu s hříbětem2) plocha1) nejkratší strana plocha v m2nejkratší v m2v m strana v m ----------------------- ------------------------------ ----------------------------- < 0,85 3,00 1,50 3,50 1,60 0,86 až 1,07 4,00 1,60 4,50 1,90 1,08 až 1,30 5,00 1,90 6,50 2,30 1,31 až 1,40 6,00 2,10 7,50 2,50 1,41 až 1,48 7,00 2,20 8,50 2,60 1,49 až 1,60 8,00 2,35 10,00 2,80 1,61 až 1,70 9,00 2,50 11,00 3,00 >1,71 10,00 2,70 13,00 3,20 ----------------------- ------------------------------ -----------------------------
Poznámky:
1) Při krátkodobém ustájení smí být plocha zmenšena na 85 % z
udaných rozměrů.
2) Klisna s hříbětem mohou být drženi v tomto společném
prostoru do šesti měsíců stáří hříběte. Poté musejí být
ustájeni v prostoru, který odpovídá ustájení ve skupině.
3.
Minimální prostor pro jednoho koně při chovu ve skupině
---------------------------- ---------------------------------------------------------- Skupinový box Hala k odpočinku1) - plocha v m2 - plocha v m2 ---------------------------- ---------------------------------------------------------- Dospělí koně nad 24 měsíců 100 % plochy pro dospělého 80 % plochy pro dospělého koně podle bodu 2 koně podle bodu 2 ---------------------------- ---------------------------------------------------------- Mladí koně 13 až 24 měsíců 75 % plochy podle 60 % plochy podle předpokládané velikosti předpokládané velikosti dospělého koně podle bodu 2 dospělého koně podle bodu 2 ---------------------------- ---------------------------------------------------------- Mladí koně 6 až 12 měsíců 50 % plochy podle 40 % plochy podle předpokládané velikosti předpokládané velikosti dospělého koně podle bodu 2 dospělého koně podle bodu 2 ---------------------------- ----------------------------------------------------------
Poznámky:
1) Znamená prostor dostupný pro ulehnutí. Zařízení ke krmení
nesmějí být započítána do prostoru k ulehnutí. Pokud koně
mají možnost volného pohybu v hale a jsou zde krmeni, platí
stejné podmínky o prostoru jako v případě skupinového
boxu.