Odstavec předpisu 21/2009 Sb.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 21/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 296/2003 Sb., o zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemísťování a přepravě zvířat a o oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností, ve znění pozdějších předpisů
Čl.I
Čl. I
Vyhláška č. 296/2003 Sb., o zdraví zvířat a jeho
ochraně, o přemísťování a přepravě zvířat a o oprávnění
a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných
veterinárních činností, ve znění vyhlášky č. 610/2004
Sb., vyhlášky č. 330/2005 Sb., vyhlášky č. 8/2007 Sb.
a vyhlášky č. 134/2007 Sb., se mění takto:
1. Poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1) Směrnice Rady 64/432/EHS ze dne 26. června 1964 o veterinárních
otázkách ovlivňujících obchodování se skotem a prasaty
uvnitř Společenství.
Směrnice Rady 97/12/ES ze dne 17. března 1997, kterou se
mění a aktualizuje směrnice 64/432/EHS o veterinárních
otázkách ovlivňujících obchodování se skotem a prasaty
uvnitř Společenství.
Směrnice Rady 91/68/EHS ze dne 28. ledna 1991 o veterinárních
podmínkách obchodu s ovcemi a kozami uvnitř Společenství.
Směrnice Rady 2003/50/ES ze dne 11. června 2003, kterou se
mění směrnice 91/68/EHS, pokud jde o zpřísnění kontrolních
opatření pro pohyb ovcí a koz.
Směrnice Rady 98/46/ES ze dne 24. června 1998, kterou se
mění a aktualizují přílohy A, D (Kapitola I) a F směrnice 64/432/EHS
o veterinárních otázkách ovlivňujících obchodování
se skotem a prasaty uvnitř Společenství.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne
6. července 2005 o uznávání odborných kvalifikací.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze
dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická
pravidla pro potraviny živočišného původu, v platném
znění.“.
2. V § 1 písmeno j) zní:
„j) studijní předměty, které musí být zahrnuty v magisterském
studijním programu v oblasti veterinárního
lékařství a hygieny, a studijní obory, ze kterých
musí být získány přiměřené znalosti a dovednosti,
uvedené v § 59 odst. 1 zákona, diplomy, vysvědčení
a jiné doklady o požadovaném vzdělání,
uvedené v § 59 odst. 2 písm. a) zákona, formy,
obsah a organizaci atestačního studia úředních veterinárních
lékařů, způsob a organizaci ověřování
znalostí a vydávání osvědčení,“.
3. V § 1 se na konci písmene l) tečka nahrazuje
čárkou a doplňuje se písmeno m), které zní:
„m) obsah, rozsah a organizaci specializovaného školení
se zaměřením na vyšetřování těl ulovené volně
žijící zvěře, způsob a organizaci ověřování získaných
znalostí, vydávání osvědčení a vedení seznamu
proškolených osob.“.
4. § 22 se včetně poznámky pod čarou č. 11 zrušuje.
5. V § 27 se dosavadní text označuje jako odstavec
1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Studijní předměty, které musí být zahrnuty
v magisterském studijním programu v oblasti veterinárního
lékařství a hygieny, a studijní obory, ze kterých
musí být získány přiměřené znalosti a dovednosti, jsou
uvedeny v příloze č. 5.“.
6. Za § 29 se vkládají nové § 29a až 29d, které
včetně společného nadpisu a poznámky pod čarou
č. 11 znějí:
„Specializované školení se zaměřením na vyšetřování
těl ulovené volně žijící zvěře
[K § 27b odst. 7 písm. d) zákona]
§ 29a
Specializované školení se zaměřením na vyšetřování
těl ulovené volně žijící zvěře v souladu s přímo
použitelným předpisem Evropských společenství v oblasti
zvláštních hygienických pravidel pro potraviny živočišného
původu11) vztahujících se k vyšetřování těl
ulovené volně žijící zvěře proškolenou osobou organizuje
vysoká škola s veterinárním studijním programem
(dále jen „organizátor“) v rozsahu 17 hodin teoretické
výuky.
§ 29b
(1) Na závěr specializovaného školení podle § 29a,
nejpozději však do 3 týdnů od skončení specializovaného
školení, se jeho účastníci podrobí zkoušce před
zkušební komisí, která je tříčlenná. Předsedu a další
členy zkušební komise jmenuje a odvolává organizátor
ze zástupců orgánů veterinární správy, organizátora
a mysliveckých sdružení. Organizátor určuje termín
a místo konání zkoušky.
(2) Zkouška podle odstavce 1 probíhá formou písemného
testu. Test je sestavován náhodným výběrem
jednotlivých zkušebních otázek vypracovaných organizátorem
z oblasti specializovaného školení podle § 29a.
Test obsahuje celkem 60 otázek. Každé otázce jsou přiřazeny
možné 3 odpovědi, z nichž více odpovědí může
být správných. Každá správná odpověď je hodnocena
1 bodem. Výsledek zkoušky, o němž rozhoduje zkušební
komise na základě dosažených bodů z písemného
testu, se hodnotí stupni: zkouška složena, zkouška nesložena.
K hodnocení stupněm zkouška složena je třeba
nejméně 75 % správných odpovědí. Na vykonání
zkoušky se stanoví doba 60 minut. O výsledku
zkoušky vyhotoví předseda zkušební komise protokol.
(3) Účastníku specializovaného školení je po vyhodnocení
zkoušky zkušební komisí předáno písemné
sdělení o výsledku zkoušky.
(4) Na základě složené zkoušky získá účastník
specializovaného školení osvědčení o způsobilosti k vyšetřování
těl ulovené volně žijící zvěře (dále jen „osvědčení“)
a je oprávněn provádět vyšetření těl ulovené
volně žijící zvěře jako proškolená osoba. Vzor osvědčení
je uveden v příloze č. 6.
(5) Účastník specializovaného školení, který
zkoušku nesložil, může písemně požádat organizátora
o její opakování, a to nejdříve po 3 měsících následujících
po dni, kdy mu bylo oznámeno, že zkoušku nesložil.
Zkoušku lze opakovat pouze jednou.
(6) Účastník specializovaného školení, který
zkoušku nesložil nebo nepožádal o její opakování nejpozději
do 6 měsíců ode dne, kdy mu bylo oznámeno,
že tuto zkoušku nesložil, absolvuje před další zkouškou
znovu specializované školení.
§ 29c
(1) Organizátor k ověření znalostí proškolené
osoby získaných specializovaným školením podle
§ 29a organizuje další školení v rozsahu 8 hodin teoretické
výuky v oblasti zvláštních hygienických pravidel
pro potraviny živočišného původu11) vztahujících se
k vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře proškolenou
osobou, které proškolená osoba absolvuje vždy ve
lhůtě do 5 let od předchozí zkoušky. Organizátor
určuje termín a místo konání zkoušky.
(2) Na závěr školení podle odstavce 1, nejpozději
však do 3 týdnů od skončení školení, se účastník podrobí
teoretické zkoušce před zkušební komisí, která je
tříčlenná. Předsedu a další členy zkušební komise jmenuje
a odvolává organizátor ze zástupců orgánů veterinární
správy, organizátora a mysliveckých sdružení.
(3) Zkouška podle odstavce 2 probíhá formou písemného
testu. Test je sestavován náhodným výběrem
jednotlivých zkušebních otázek vypracovaných organizátorem
z oblasti specializovaného školení podle odstavce
1. Test obsahuje celkem 45 otázek. Každé otázce
jsou přiřazeny možné 3 odpovědi, z nichž více odpovědí
může být správných. Každá správná odpověď je
hodnocena 1 bodem. Výsledek zkoušky, o němž rozhoduje
zkušební komise na základě dosažených bodů
z písemného testu, se hodnotí stupni: zkouška složena,
zkouška nesložena. K hodnocení stupněm zkouška složena
je třeba nejméně 75 % správných odpovědí. Na
vykonání zkoušky se stanoví doba 45 minut. O výsledku
zkoušky vyhotoví předseda zkušební komise
protokol.
(4) Účastníku specializovaného školení je po vyhodnocení
zkoušky zkušební komisí předáno písemné
sdělení o výsledku zkoušky.
(5) Účastník specializovaného školení, který
zkoušku nesložil, může písemně požádat organizátora
o její opakování, a to nejdříve po 3 měsících následujících
po dni, kdy mu bylo oznámeno, že zkoušku nesložil.
Zkoušku lze opakovat pouze jednou.
(6) Účastník specializovaného školení, který
zkoušku nesložil nebo nepožádal o její opakování nejpozději
do 6 měsíců ode dne, kdy mu bylo oznámeno,
že tuto zkoušku nesložil, není oprávněn provádět vyšetření
těl ulovené volně žijící zvěře jako proškolená
osoba a před další zkouškou absolvuje znovu specializované
školení podle § 29a.
§ 29d
(1) Organizátor vede seznam proškolených osob
v elektronické podobě (dále jen „seznam“).
(2) Seznam tvoří údaje o
a) jménu, popřípadě jménech, a příjmení proškolené
osoby, datu a místu narození a adrese bydliště proškolené
osoby,
b) datu a výsledku zkoušky podle § 29b,
c) datu a výsledku zkoušky podle § 29c.
(3) Zápis do seznamu provede organizátor bez
zbytečného odkladu po vyhodnocení zkoušky zkušební komisí podle
§ 29b nebo 29c, nejpozději však do
5 dnů ode dne vyhodnocení zkoušky zkušební komisí.
(4) Systém vedení seznamu zabezpečuje uchování
všech údajů uvedených v odstavci 2. Organizátor při
vedení seznamu zajistí pravidelné zálohování dat, ze
kterých je možné údaje vedené v seznamu rekonstruovat.
Zálohování dat se provádí bez zbytečného odkladu
po zápisu údajů uvedených v odstavci 2 do seznamu.
11) Příloha III oddíl IV kapitola I bod 4 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004.“.
7. Za přílohu č. 4 se doplňují přílohy č. 5 a 6, které
znějí:
„Příloha č. 5 k vyhlášce č. 296/2003 Sb.
STUDIJNÍ PŘEDMĚTY V MAGISTERSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU
V OBLASTI VETERINÁRNÍHO LÉKAŘSTVÍ A HYGIENY
A STUDIJNÍ OBORY, ZE KTERÝCH MUSÍ BÝT ZÍSKÁNY PŘIMĚŘENÉ ZNALOSTI A DOVEDNOSTI
Část A
STUDIJNÍ PROGRAM PRO VETERINÁRNÍ LÉKAŘE
Studijní program vedoucí k získávání diplomu, vysvědčení
nebo jiného dokladu o požadovaném vzdělání ve veterinárním
lékařství a hygieně obsahuje alespoň tyto předměty:
I. Základní předměty
a) fyzika
b) chemie
c) biologie zvířat
d) biologie rostlin
e) biomatematika
II. Speciální předměty
Skupina 1: Základní vědy
a) anatomie včetně histologie a embryologie
b) fyziologie
c) biochemie
d) genetika
e) farmakologie
f) farmacie
g) toxikologie
h) mikrobiologie
i) imunologie
j) epizootologie
k) profesní etika
Skupina 2: Klinické vědy
a) porodnictví
b) patologie včetně patologické anatomie
c) parazitologie
d) klinická medicína a chirurgie včetně anesteziologie
e) klinické přednášky o různých domácích zvířatech, drůbeži a
jiných druzích zvířat
f) preventivní lékařství
g) radiologie
h) reprodukce a poruchy reprodukce
i) hygienické předpisy
j) veterinární legislativa a soudní lékařství
k) terapeutika
l) propedeutika
Skupina 3: Živočišná výroba
a) živočišná výroba
b) výživa zvířat
c) agronomie
d) ekonomika zemědělství
e) chov a zdraví zvířat
f) veterinární hygiena
g) etologie a ochrana zvířat
Skupina 4: Hygiena potravin
a) prohlídka a kontrola potravin živočišného původu
b) hygiena a technologie potravin
c) praktická výuka zahrnující praktickou výuku na místech,
kde probíhá porážka zvířat a výroba potravin
Praktická výuka může mít formu externí blokové praktické
výuky, pokud je taková výuka celodenní, uskutečňuje se pod
dohledem vysoké školy s veterinárním studijním programem
a netrvá v rámci celého studia dohromady déle než 6 měsíců.
Rozdělení teoretické a praktické výuky mezi jednotlivými
skupinami předmětů je vyrovnané a koordinované tak, aby
požadované znalosti a zkušenosti mohly být získány způsobem,
který přiměřeně umožní veterinárním lékařům výkon všech jejich
úkolů.
Část B
OBLASTI, JEJICHŽ ZNALOSTI JSOU PŘEDPOKLADEM K ZÍSKÁNÍ DIPLOMU,
VYSVĚDČENÍ NEBO JINÉHO DOKLADU O POŽADOVANÉM VZDĚLÁNÍ VE
VETERINÁRNÍM LÉKAŘSTVÍ A HYGIENĚ
Přiměřené znalosti
a) z oborů věd, na nichž je založena činnost veterinárního
lékaře,
b) o anatomii a fyziologii zdravých zvířat, jejich chovu
a reprodukci a hygieně obecně, jakož i o jejich krmení včetně
technologie výroby a konzervace krmiv odpovídající jejich
potřebám,
c) o chování a ochraně zvířat,
d) o příčinách, charakteru, průběhu, důsledcích, diagnostice
a léčbě nemocí zvířat jednotlivě i skupinově, včetně
zvláštních znalostí o nemocech přenosných ze zvířat na
člověka,
e) preventivního lékařství,
f) hygieny a technologie produkce, zpracování a uvádění do
oběhu potravin živočišného původu,
g) právních předpisů týkajících se oblastí uvedených pod
písmeny a) až f),
h) klinické a jiné praktické zkušenosti získané pod náležitým
dohledem.