Odstavec předpisu 294/2005 Sb.
Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady
Příl.13
Příloha 13
Zvláštní požadavky na skladování odpadní rtuti
A. Kritéria a postup pro přijímání odpadní rtuti k uložení
1. Složení odpadní rtuti
Odpadní rtuť musí splňovat tyto specifikace:
a) obsah rtuti vyšší než 99,9 % hmotnostních,
b) absence nečistot schopných vyvolat korozi uhlíkové nebo nerezové oceli, například
roztoku kyseliny dusičné nebo roztoků chloridových solí.
2. Požadavky na shromažďovací prostředky
Kontejnery užívané pro uložení odpadní rtuti musí být odolné vůči korozi
a nárazu. Nesmí na nich být svary. Kontejnery musí splňovat tyto specifikace:
a) materiál kontejneru: uhlíková ocel (minimálně ASTM A36) nebo nerezová ocel (AISI
304, 316L),
b) kontejnery nesmí propouštět plyny a kapaliny,
c) vnější stěna kontejneru musí být odolná vůči podmínkám uložení,
d) konstrukce kontejneru musí úspěšně absolvovat zkoušku volným pádem a zkoušku těsnosti
podle přílohy A kapitol 6.1.5.3 a 6.1.5.4 Evropské dohody o mezinárodní silniční
přepravě nebezpečných věcí (ADR)25).
Maximální stupeň naplnění je 80 % objemových, aby byl zajištěn dostatečný
expanzní prostor a aby následkem expanze kapaliny v důsledku vysoké teploty nemohlo
dojít k úniku ani trvalému porušení kontejneru.
3. Přijímání odpadní rtuti k uložení
Přijímat lze pouze kontejnery s osvědčením prokazujícím splnění požadavků
uvedených v části A této přílohy. Osvědčení vydává dodavatel odpadu, jímž se rozumí
původce nebo oprávněná osoba, tj. osoba za odpad odpovědná až do doby jeho předání
další oprávněné osobě. Osvědčení nenahrazuje základní popis odpadu podle přílohy
č. 1.
Postupy při přijímání musí splňovat tyto požadavky:
a) přijímá se pouze odpadní rtuť, která splňuje minimální kritéria pro přijetí uvedená
v bodě 1,
b) kontejnery musí být před uskladněním vizuálně zkontrolovány; poškozené nebo zkorodované
kontejnery nebo kontejnery vykazující únik se nepřijmou,
c) na kontejnerech musí být vyražena trvalá značka uvádějící identifikační číslo
kontejneru, výrobní materiál, prázdnou hmotnost, odkaz na výrobce a datum výroby,
d) na kontejnery musí být trvale připevněna tabulka uvádějící identifikační číslo
osvědčení.
4. Obsah osvědčení
Osvědčení uvedené v bodě 3 obsahuje tyto údaje:
a) identifikační údaje dodavatele odpadu (název, sídlo, adresa, IČ, bylo-li přiděleno),
b) identifikační údaje osoby odpovědné za plnění kontejnerů (název, sídlo, adresa,
IČ, bylo-li přiděleno),
c) místo a datum plnění kontejnerů,
d) množství rtuti,
e) čistotu rtuti a případně popis nečistot, včetně analytické zprávy,
f) čestné prohlášení, že kontejnery byly používány výlučně pro přepravu a uložení
rtuti,
g) identifikační čísla kontejnerů,
h) případné zvláštní poznámky.
B. Požadavky na uložení odpadní rtuti
Při uložení odpadní rtuti musí být splněny tyto požadavky:
1. odpadní rtuť se skladuje odděleně od ostatních odpadů,
2. kontejnery se skladují ve sběrných nádržích s vhodným povrchem bez prasklin a
štěrbin a nepropustným pro kovovou rtuť, se zadržovacím objemem odpovídajícím množství
skladované rtuti,
3. jako úložiště mohou sloužit pouze zařízení, která splňují technické požadavky
stanovené zákonem a zvláštními právními předpisy na ochranu životního prostředí a
zdraví lidí2) a která byla zřízena k tomuto účelu v souladu se zvláštními právními
předpisy na úseku územního plánování a stavebního řádu10).
4. úložiště svým provedením a organizací provozu musí zabezpečit, že nedojde k ohrožení
zdraví člověka a poškození žádné ze složek životního prostředí podle zvláštních právních
předpisů na ochranu životního prostředí a zdraví lidí2),
5. úložiště musí splňovat stejné technické a bezpečnostní požadavky jako sklady látek,
přípravků a výrobků stejných nebezpečných vlastností, jaké má odpadní rtuť, která
je odpadem,
6. úložiště musí být vybaveno umělými nebo přírodními zábranami, které dostatečně
zaručují ochranu životního prostředí před emisemi rtuti, a musí mít zadržovací objem
odpovídající celkovému množství skladované rtuti,
7. podlahy úložiště musí být pokryty těsnicími materiály odolnými vůči rtuti, vyspádované
a vybavené sběrnou jímkou,
8. úložiště splňuje požadavky zvláštního právního předpisu na úseku požární ochrany26),
9. uložený materiál musí být uspořádán tak, aby veškeré kontejnery bylo možné snadno
vyjmout.
C. Požadavky na monitorování, kontrolu a postupy v případě havárie a na vedení
záznamů při uložení odpadní rtuti
1. Požadavky na monitorování, kontrolu a postupy v případě havárie
V úložišti se instaluje systém trvalého monitorování výparů rtuti s citlivostí
nejméně 0,02 mg rtuti/m
3
. Senzory se umístí na úroveň podlahy a ve výšce 160-180
cm nad úrovní podlahy. Součástí je vizuální a akustický výstražný systém. Údržba
systému se provádí každý rok.Provozovatel úložiště a kontejnery nejméně jednou měsíčně vizuálně zkontroluje.
Při zjištění úniku provozovatel okamžitě přijme nezbytná opatření bránící emisím
rtuti do životního prostředí a obnoví bezpečnost úložiště rtuti. Při tom postupuje
v souladu s opatřeními pro případ havárie, která jsou součástí schváleného provozního
řádu, a se schváleným havarijním plánem podle vodního zákona27). Tyto dokumenty,
stejně jako nutné vybavení pro bezpečnou manipulaci s kovovou rtutí, musí být po
celou dobu provozu v prostorách úložiště. U veškerých úniků se má za to, že mají
nepříznivé vlivy na zdraví lidí nebo životní prostředí ve smyslu § 20 písm. i) zákona.
2. Vedení záznamů
Veškeré dokumenty obsahující informace uvedené v částech A a C této přílohy,
včetně osvědčení doprovázejícího kontejner a záznamů týkajících se vyskladnění a
odeslání odpadní rtuti po ukončení uložení, místa určení a zamýšleného zpracování,
se uchovávají nejméně tři roky po ukončení uložení, nestanoví-li § 21 odst. 1 písm.
e) zákona povinnost uchovávat tyto dokumenty po dobu delší.
2) Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní
zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného
zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně
ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.
10) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),
ve znění pozdějších předpisů.
25) Vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě
nebezpečných věcí (ADR) a sdělení Ministerstva zahraničních č. 13/2009 Sb. m. s.,
kterým se doplňují sdělení č. 159/1997 Sb., č. 186/1998 Sb., č. 54/1999 Sb., č. 93/2000
Sb. m. s., č. 6/2002 Sb. m. s., č. 65/2003 Sb. m. s., č. 77/2004 Sb. m. s., č. 33/2005
Sb. m. s., č. 14/2007 Sb. m. s. a č. 21/2008 Sb. m. s. o vyhlášení přijetí změn a
doplňků "Přílohy A - Všeobecná ustanovení a ustanovení týkající se nebezpečných látek
a předmětů" a "Přílohy B - Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě" Evropské
dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR).
26) Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
27) § 39 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb.