Odstavec předpisu 497/2004 Sb.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 497/2004 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 124/2001 Sb., kterou se stanoví požadavky na odběr vzorků a principy metod laboratorních zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů a způsob uchovávání vzorků
Čl.I
Čl.I
Vyhláška č. 124/2001 Sb., kterou se stanoví požadavky na
odběr vzorků a principy metod laboratorního zkoušení krmiv, doplňkových látek a
premixů a způsob uchovávání vzorků, se mění takto:
1. V § 1 odstavce 1 a 2 včetně poznámek pod čarou č. 1 a 1a
znějí:
"(1) Tato vyhláška1) zapracovává
příslušné předpisy Evropských společenství1a) a
upravuje požadavky na odběr vzorků, principy metod laboratorního zkoušení
krmiv, doplňkových látek a premixů a způsob uchovávání vzorků.
(2) Při odběru vzorků krmiv, doplňkových látek a premixů
prováděném v rámci odborného dozoru a zkoušení (§ 16 až 19 zákona) se používají
postupy uvedené v této vyhlášce.
1) Je vydána na základě a v mezích zákona, jehož
obsah umožňuje zapracovat příslušné předpisy Evropských společenství
vyhláškou.
1a) Směrnice Rady 70/373/EHS ze dne 20. července
1970 o zavedení metod odběru vzorků a analytických metod Společenství pro
úřední kontrolu krmiv.
Směrnice Rady 72/275/EHS ze dne 20. července 1972, kterou
se mění směrnice o zavedení metod odběru vzorků a analytických metod
Společenství pro úřední kontrolu krmiv.
První směrnice Komise 71/250/EHS ze dne 15. června 1971,
kterou se stanoví analytické metody Společenství pro úřední kontrolu
krmiv.
Směrnice Komise 81/680/EHS ze dne 30. července 1981, kterou
se mění směrnice 71/250/EHS, 71/393/EHS, 72/199/EHS, 73/46/EHS, 74/203/EHS,
75/84/EHS, 76/372/EHS a 78/633/EHS týkající se stanovení analytických metod
Společenství pro úřední kontrolu krmiv.
Směrnice Komise 98/54/ES ze dne 16. července 1998, kterou
se mění směrnice 71/250/EHS, 72/199/EHS, 73/46/EHS a zrušuje směrnice
75/84/EHS.
Směrnice Komise 1999/27/ES ze dne 20. dubna 1999, kterou se
stanoví analytické metody Společenství pro stanovení amprolia, diclazurilu a
carbadoxu v krmivech, mění směrnice 71/250/EHS a 73/46/EHS a zrušuje směrnice
74/203/EHS.
Druhá směrnice Komise 71/393/EHS ze dne 18. listopadu 1971,
kterou se stanoví analytické metody Společenství pro úřední kontrolu
krmiv.
Směrnice Komise 73/47/EHS ze dne 5. prosince 1972, kterou
se mění druhá směrnice Komise ze dne 18. listopadu 1971, kterou se stanoví
analytické metody Společenství pro úřední kontrolu krmiv.
Směrnice Komise 81/680/EHS ze dne 30. července 1981, kterou
se mění směrnice 71/250/EHS, 71/393/EHS, 72/199/EHS, 73/46/EHS, 74/203/EHS,
75/84/EHS, 76/372/EHS a 78/633/EHS týkající se stanovení analytických metod
Společenství pro úřední kontrolu krmiv.
Směrnice Komise 84/4/EHS ze dne 20. prosince 1983, kterou
se mění směrnice 71/393/EHS, 72/199/EHS a 78/633/EHS týkající se stanovení
analytických metod Společenství pro úřední kontrolu krmiv.
Směrnice Komise 98/64/ES ze dne 3. září 1998, kterou se
stanoví analytické metody Společenství pro stanovení aminokyselin, tuků a
olachindoxu v krmivech a kterou se mění směrnice 71/393/EHS.
Třetí směrnice Komise 72/199/EHS ze dne 27. dubna 1972,
kterou se stanoví analytické metody Společenství pro úřední kontrolu
krmiv.
Směrnice Komise 92/89/EHS ze dne 3. listopadu 1992, kterou
se mění příloha I čtvrté směrnice 73/46/EHS, kterou se stanoví analytické
metody Společenství pro úřední kontrolu krmiv.
Směrnice Komise 98/54/ES ze dne 16. července 1998, kterou
se mění směrnice 71/250/EHS, 72/199/EHS, 73/46/EHS a zrušuje směrnice
75/84/EHS.
Směrnice Komise 1999/27/ES ze dne 20. dubna 1999, kterou se
stanoví analytické metody Společenství pro stanovení amprolia, diclazurilu a
carbadoxu v krmivech, mění směrnice 71/250/EHS a 73/46/EHS a zrušuje směrnice
74/203/EHS.
Čtvrtá směrnice Komise 73/46/EHS ze dne 5. prosince 1972,
kterou se stanoví analytické metody Společenství pro úřední kontrolu
krmiv.
Směrnice Komise 92/89/EHS ze dne 3. listopadu 1992, kterou
se mění příloha I čtvrté směrnice 73/46/EHS, kterou se stanoví analytické
metody Společenství pro úřední kontrolu krmiv.
První směrnice Komise 76/371/EHS ze dne 1. března 1976,
kterou se stanoví metody odběru vzorků Společenství pro úřední kontrolu
krmiv.
Sedmá směrnice Komise 76/372/EHS ze dne 1. března 1976,
kterou se stanoví analytické metody Společenství pro úřední kontrolu
krmiv.
Směrnice Komise 94/14/ES ze dne 29. března 1994, kterou se
mění sedmá směrnice 76/372/EHS, kterou se stanoví analytické metody
Společenství pro úřední kontrolu krmiv.
Osmá směrnice Komise 78/633/EHS ze dne 15. června 1978,
kterou se stanoví analytické metody Společenství pro úřední kontrolu
krmiv.
Devátá směrnice Komise 81/715/EHS ze dne 31. července 1981,
kterou se stanoví analytické metody Společenství pro úřední kontrolu
krmiv.
Desátá směrnice Komise 84/425/EHS ze dne 25. července 1984,
kterou se stanoví analytické metody Společenství pro úřední kontrolu
krmiv.
Jedenáctá směrnice Komise 93/70/ES ze dne 28. července
1993, kterou se stanoví analytické metody Společenství pro úřední kontrolu
krmiv.
Dvanáctá směrnice Komise 93/117/ES ze dne 17. prosince
1993, kterou se stanoví analytické metody Společenství pro úřední kontrolu
krmiv.
Směrnice Komise 2003/126/ES ze dne 23. prosince 2003,
kterou se stanoví analytická metoda identifikace složek živočišného původu pro
úřední kontrolu krmiv.
Směrnice Komise 1999/76/ES ze dne 23. července 1999, kterou
se stanoví analytická metoda Společenství pro stanovení lasalocidu sodného v
krmivech.
Směrnice Komise 1999/79/ES ze dne 27. července 1999, kterou
se mění třetí směrnice Komise 72/199/EHS ze dne 27. dubna 1972, kterou se
stanoví analytické metody Společenství pro úřední kontrolu krmiv.
Směrnice Komise 2000/45/ES ze dne 6. července 2000, kterou
se stanoví analytické metody Společenství pro stanovení vitaminu A, vitaminu E
a tryptofanu v krmivech.
Směrnice Komise 2002/70/ES ze dne 26. července 2002, kterou
se stanoví požadavky pro určení obsahu dioxinu a dioxinům podobných PCB v
krmivech.
Směrnice Komise 93/28/EHS ze dne 4. června 1993, kterou se
mění příloha I třetí směrnice 72/199/EHS, kterou se stanoví analytické metody
Společenství pro úřední kontrolu krmiv.
Směrnice Komise 92/89/EHS ze dne 3. listopadu 1992, kterou
se mění příloha I čtvrté směrnice 73/46/EHS, kterou se stanoví analytické
metody Společenství pro úřední kontrolu krmiv.".
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec
3.
2. V § 1 odst. 3 se slova "reziduí pesticidů a"
zrušují.
3. V § 3 odstavec 1 zní:
"(1) Celková hmotnost všech odebraných dílčích vzorků jedné
partie krmiva, doplňkové látky nebo premixu tvoří souhrnný vzorek; jeho
minimální hmotnost je stanovena v příloze č. 3 sloupci 2. Redukovaný vzorek je
reprezentativní část souhrnného vzorku, ze kterého se získá dělením. Konečný
vzorek je část redukovaného vzorku nebo homogenizovaný souhrnný
vzorek.".
4. V § 3 odst. 5 se za slova "a zakázaných látek a produktů v
krmivech" vkládají slova "s výjimkou stanovení obsahu dioxinů a dioxinům
podobných polychlorovaných bifenylů".
5. V § 3 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí:
"(6) Za vzorek, který reprezentuje vzorkovanou partii nebo
subpartii, je považován souhrnný vzorek.
(7) Stanovení obsahu dioxinů, jakož i určení obsahu dioxinům
podobných polychlorovaných bifenylů se provádí v laboratorním
vzorku.".
6. V § 4 odstavce 1 a 2 znějí:
"(1) Ze souhrnného nebo redukovaného vzorku se vyhotoví
nejméně tři konečné vzorky, které tvoří množství souhrnného vzorku určené pro
zkoušení; minimální hmotnost konečného vzorku je uvedena v příloze č. 5 sloupci
2.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na souhrnné vzorky
při odběru vzorků pro posouzení homogenity doplňkové látky v partii premixu
nebo krmiva s použitím premixu a pro posouzení pracovní přesnosti míchacího
zařízení, u nichž souhrnný vzorek tvoří současně konečný vzorek.".
7. V § 7 odstavec 1 zní:
"(1) V rámci provádění odborného dozoru a zkoušení se
používají metody laboratorního zkoušení stanovené předpisy Evropských
společenství. Pokud předpisy metodu nestanoví, provádí se kontrola podle
ostatních metod laboratorního zkoušení, jejichž principy jsou uvedeny v
přílohách této vyhlášky.".
8. V § 7 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 5
zní:
"(2) Seznam a principy metod laboratorního zkoušení krmiv,
doplňkových látek a premixů jsou uvedeny v přílohách č. 9 až 14. Úplné postupy
metod uvedených v přílohách č. 9 až 12 a vzorkovací pomůcky podle přílohy č. 1
se zveřejňují ve Věstníku Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu
zemědělského5).
5) § 10 zákona č. 147/2002 Sb., o Ústředním
kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském, ve znění pozdějších
předpisů.".
9. V § 7 odst. 3 se číslo "7" nahrazuje číslem
"9".
10. V § 8 odstavec 2 zní:
"(2) Vzorek se upravuje tak, aby nedošlo k jeho kontaminaci
nebo ke změně jeho složení. Mletí, promíchávání a prosévání se
provádí co nejrychleji, aby byl vzorek co nejméně vystaven vlivu
vzduchu a světla. Na úpravu vzorku nelze použít mlýnky ani jiné
přístroje, které by mohly způsobit zahřátí vzorku nad 40 st.C.
Vzorek zvláště citlivý na zahřátí se rozdrtí ručně. Mimo to je
třeba zajistit, aby zdrojem kontaminace stopovými prvky nebyly
samotné přístroje.".
11. V § 8 odstavec 3 zní:
"(3) Pokud vzorek nemůže být upraven, aniž by se podstatným
způsobem změnil obsah jeho vlhkosti, stanovuje se obsah vlhkosti před úpravou a
po úpravě v souladu s metodou uvedenou v příloze č. 7.".
12. V § 11 odst. 5 se slova
"pro vyjádření obsahu v g/kg: pro obsah do 9,99 g/kg s přesností na 0,01 g/kg pro obsah od 10 g/kg do 99,9 g/kg s přesností na 0,1 g/kg pro obsah nad 100 g/kg s přesností na 1 g/kg" nahrazují slovy "pro vyjádření obsahu v %: pro obsah do 0,999 % s přesností na 0,001 % pro obsah od 1,0 do 9,99 % s přesností na 0,01 % pro obsah nad 10,0 % s přesností na 0,1 % Pro vyjádření obsahu vitaminu A v m.j./kg do 999 m.j./kg s přesností na 1 m.j./kg od 1 000 do 9 999 m.j./kg s přesností na 10 m.j./kg od 10 000 do 99 999 m.j./kg s přesností na 100 m.j./kg od 100 000 do 999 999 m.j./kg s přesností na 1 000 m.j./kg nad 1 000 000 m.j./kg s přesností na 10 000 m.j./kg".
13. V § 11 odst. 7 se slova "a 17" zrušují a slova "č. 9, 10"
se nahrazují slovy "č. 9 a 10".
14. V § 11 se doplňuje odstavec 8, který zní:
"(8) Mez stanovitelnosti je hodnota udávající nejmenší množství
stanovované látky, které lze spolehlivě kvantifikovat.".
15. V příloze č. 6 se doplňuje bod 7., který zní:
"7. Metody odběru vzorků k provádění odborného dozoru a
zkoušení obsahu dioxinů (PCDD/PCDF) a určování dioxinům podobných PCB v
některých krmivech jsou uvedeny v příloze č. 18 části 1.".
16. V příloze č. 7 v bodě 2. první odstavec zní:
"Jestliže příprava vzorku nemůže být provedena bez významných
změn obsahu vlhkosti vzorku, musí být provedeno stanovení obsahu vlhkosti před
přípravou vzorku a po ní podle následující metody zkoušení.".
17. V příloze č. 7 se doplňuje bod 3.7., který zní:
"3.7. Postupy přípravy vzorků a požadavky na analytické metody
používané k provádění odborného dozoru a zkoušení obsahu dioxinů (PCDD/PCDF) a
dioxinům podobných polychlorovaných bifenylů v některých krmivech jsou uvedeny
v příloze č. 18 části 2".
18. V příloze č. 8 bod 1.1. zní:
"1. 1. Vzorky, které jsou určeny pro laboratorní zkoušení
obsahu vitaminů nebo na světlo citlivých substancí, musí být uchovány v
obalech, které zabrání přístupu světla.".
19. Příloha č. 9 zní:
"Příloha č. 9 k vyhlášce č. 124/2001 Sb.
Metody laboratorního zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů
Seznam chemických metod laboratorního zkoušení krmiv
1. Vlhkost, těkavé látky
1.1. Stanovení obsahu vlhkosti, metoda převzatá ze směrnice
Komise 71/393/EHS, doplněná směrnicí Komise 73/46/EHS
1.2. Stanovení obsahu vlhkosti v olejích a tucích, metoda
převzatá ze směrnice Komise 73/46/EHS
2. Dusíkaté sloučeniny
2.1. Stanovení obsahu dusíkatých látek, metoda převzatá ze
směrnice Komise 93/28/EHS
2.2. Stanovení obsahu bílkovin
2.3. Stanovení obsahu aminokyselin, metoda převzatá ze směrnice
Komise 98/64/ES
2.4. Stanovení obsahu močoviny, metoda převzatá ze směrnice
Komise 71/250/EHS
2.5. Stanovení obsahu těkavých dusíkatých látek, metoda
převzatá ze směrnice Komise 71/393/EHS
2.6. Stanovení aktivity ureázy v sóji a jejích produktech,
metoda převzatá ze směrnice Komise 71/250/EHS
2.7. Ureázový test
2.8. Stanovení obsahu biuretu
2.9. Stanovení obsahu hydroxyanalogu methioninu
2.10. Stanovení obsahu dusíkatých látek rozpustných působením
pepsinu, metoda převzatá ze směrnice Komise 72/199/EHS
2.11. Stanovení aktivity pepsinu, metoda převzatá ze směrnice
Komise 72/199/EHS
2.12. Stanovení obsahu methioninu v premixech
2.13. Stanovení obsahu tryptofanu, metoda převzatá ze směrnice
Komise 2000/45/ES
3. Tuk
3.1. Stanovení obsahu oleje a tuku, metoda převzatá ze směrnice
Komise 98/64/ES
3.2. Stanovení čísla kyselosti tuku
3.3. Stanovení obsahu nerozpustných nečistot v tucích a olejích
3.4. Stanovení obsahu nezmýdelnitelných látek v tucích
a olejích
3.5. Stanovení peroxidového čísla
3.6. Stanovení obsahu lecitinu
3.7. Stanovení obsahu mastných kyselin
4. Polysacharidy
4.1. Stanovení obsahu vlákniny, metoda převzatá ze směrnice
Komise 92/89/ES
5. Bezdusíkaté látky výtažkové
5.1. Stanovení obsahu škrobu, metoda převzatá ze směrnice
Komise 99/79/ES
5.2. Stanovení obsahu cukrů, metoda převzatá ze směrnice Komise
71/250/EHS
5.3. Stanovení obsahu laktosy, metoda převzatá ze směrnice
Komise 71/250/EHS
5.4. Stanovení obsahu bezdusíkatých látek výtažkových výpočtem
6. Popel
6.1. Stanovení obsahu popele, metoda převzatá ze směrnice
Komise 71/250/EHS
6.2. Stanovení obsahu popele nerozpustného v kyselině
chlorovodíkové, metoda převzatá ze směrnice Komise
71/250/EHS
7. Makroprvky
7.1. Stanovení obsahu fosforu, metoda převzatá ze směrnice
Komise 71/393/EHS
7.2. Stanovení obsahu hořčíku, metoda převzatá ze směrnice
Komise 73/46/EHS
7.3. Stanovení obsahu draslíku, metoda převzatá ze směrnice
Komise 71/250/EHS
7.4. Stanovení obsahu sodíku, metoda převzatá ze směrnice
Komise 71/250/EHS
7.5. Stanovení obsahu ve vodě rozpustných chloridů, metoda
převzatá ze směrnice Komise 71/250/EHS
7.6. Stanovení obsahu celkových uhličitanů, metoda převzatá ze
směrnice Komise 71/250/EHS
7.7. Stanovení celkového obsahu síry
7.8. Stanovení obsahu vápníku, metoda převzatá ze směrnice
Komise 71/250/EHS
8. Mikroprvky
8.1. Stanovení obsahu mědi, železa, manganu a zinku, metoda
převzatá ze směrnice Komise 78/633/EHS
9. Kyselost
9.1. Stanovení volné, vázané a celkové kyselosti vodního výluhu
9.2. Stanovení kyselosti vodního výluhu v mléčných krmných
směsích
10. Nežádoucí látky
10.1. Stanovení obsahu kyanovodíku, metoda převzatá ze směrnice
Komise 71/250/EHS
10.2. Stanovení obsahu glukosinolátů v řepce
10.3. Stanovení obsahu 5-vinyl-2-thiooxazolidonu
10.4. Stanovení obsahu kyseliny erukové
10.5. Stanovení obsahu olova a kadmia
10.6. Stanovení obsahu ricinových slupek
10.7. Stanovení obsahu reziduí organochlorových pesticidů
10.8. Stanovení obsahu indikačních kongenerů polychlorovaných
bifenylů (PCB)
10.9. Stanovení obsahu toxaphenu
10.10. Stanovení obsahu rtuti
10.11. Stanovení obsahu aflatoxinu B1, metoda převzatá ze
směrnice Komise 76/372/EHS, doplněná směrnicí Komise
92/95/EHS a 94/14/ES
10.12. Stanovení obsahu arsenu
10.13. Stanovení obsahu gossypolu, metoda převzatá ze směrnice
Komise 72/199/EHS
10.14. Stanovení obsahu theobrominu
11. Zkoušení siláží
11.1. Zkoušení jakosti siláží
1.
Vlhkost, těkavé látky
1.1.
Stanovení obsahu vlhkosti
Účel, rozsah a princip
Metoda umožňuje stanovení obsahu vlhkosti v krmivech.
Metoda není vhodná pro stanovení obsahu vlhkosti v mléčných
produktech pro přímé zkrmování, pro minerální látky a směsi, které
jsou tvořeny převážně minerálními látkami, pro živočišné
a rostlinné tuky a oleje nebo pro analýzy olejnatých semen
a plodů.
Vzorky se suší za předepsaných podmínek, které závisí na původu
krmiva. Obsah vlhkosti se stanoví vážkově jako úbytek hmotnosti.
U pevných krmiv s vysokým obsahem vlhkosti je nutné provést
předsoušení.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku nesmí překročit 0,2 %.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
1.2.
Stanovení obsahu vlhkosti v olejích a tucích
Účel, rozsah a princip
Metoda umožňuje stanovení obsahu vody a těkavých látek v
živočišných a rostlinných tucích a olejích.
Vzorek je sušen do konstantní hmotnosti při 103 st. C. Úbytek
hmotnosti je zjištěn vážením.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku nesmí překročit 0,05 %.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
2.
Dusíkaté sloučeniny
2.1.
Stanovení obsahu dusíkatých látek
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení obsahu dusíkatých látek
v krmivech na základě stanovení obsahu dusíku metodou podle
Kjeldahla.
Vzorek se mineralizuje horkou kyselinou sírovou za přítomnosti
katalyzátoru. Kyselý roztok se alkalizuje roztokem hydroxidu
sodného. Amoniak se vydestiluje a jímá se do odměřeného množství
kyseliny sírové a přebytek se titruje odměrným roztokem hydroxidu
sodného.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku nesmí překročit při obsahu dusíkatých látek:
do 20 % 0,2 %
od 20 do 40 % 1 % relat.
nad 40 % 0,4 %
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
2.2.
Stanovení obsahu bílkovin
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení obsahu bílkovin
v krmivech a je použitelný pro všechna krmiva organického původu.
Obsah bílkovin se stanoví metodou podle Barnsteina po jejich
oddělení od dusíkatých látek nebílkovinného původu vysrážením
měďnatou solí.
Opakovatelnost
Nestanovena.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
2.3.
Stanovení obsahu aminokyselin
Účel, rozsah a princip
Tato metoda slouží ke stanovení obsahu volných (syntetických
a přirozených) a veškerých (vázaných peptidickou vazbou a volných)
aminokyselin v krmivech za použití analyzátoru aminokyselin.
Metoda je vhodná pro tyto aminokyseliny: cyst(e)in, methionin,
lysin, threonin, alanin, arginin, kyselinu asparagovou, kyselinu
glutamovou, glycin, histidin, isoleucin, leucin, fenylalanin,
prolin, serin, tyrosin a valin.
Tato metoda nerozlišuje mezi solemi aminokyselin a nemůže také
u aminokyselin rozlišovat mezi formami D a L. Není vhodná pro
stanovení tryptofanu nebo hydroxyanalogů aminokyselin.
Volné aminokyseliny
Volné aminokyseliny se extrahují zředěnou kyselinou
chlorovodíkovou. Současně extrahované dusíkaté makromolekulární
látky se srážejí kyselinou sulfosalicylovou a odstraňují se
filtrací. Zfiltrovaný roztok se upraví na pH 2,20. Aminokyseliny
se separují iontoměničovou chromatografií a stanoví se po reakci s
ninhydrinem fotometrickou detekcí při 570 nm.
Veškeré aminokyseliny
Zvolený postup závisí na stanovovaných aminokyselinách. Cyst(e)in
a methionin se musí před hydrolýzou oxidovat na kyselinu cysteovou
a na methioninsulfon. Tyrosin se musí stanovovat v hydrolyzátech
neoxidovaných vzorků. Ostatní aminokyseliny uvedené v bodě 1 se
mohou stanovovat buď v oxidovaném nebo v neoxidovaném vzorku.
Oxidace se provádí při 0 st. C směsí kyseliny permravenčí a
fenolu. Nadbytečné oxidační činidlo se rozloží disiřičitanem
sodným. Oxidovaný nebo neoxidovaný vzorek se hydrolyzuje kyselinou
chlorovodíkovou (c = 6 mol/l) po 23 hodin. Hydrolyzát se upraví na
pH 2,20. Aminokyseliny se separují iontoměničovou chromatografií
a stanovují se po reakci s ninhydrinem fotometrickou detekcí při
570 nm (440 nm pro prolin).
Opakovatelnost
Hodnoty opakovatelnosti pro různé aminokyseliny a různá krmiva
jsou součástí úplného znění metody.
Reprodukovatelnost
Hodnoty reprodukovatelnosti pro různé aminokyseliny a různá krmiva
jsou součástí úplného znění metody.
2.4.
Stanovení obsahu močoviny
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení obsahu močoviny
v krmivech s aditivním obsahem této látky.
Obsah močoviny se stanoví, po vyčeření vodního výluhu vzorku
Carresovými činidly, reakcí s p-dimethylaminobenzaldehydem
spektrofotometricky při vlnové délce 420 nm.
Opakovatelnost
Nestanovena.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
2.5.
Stanovení obsahu těkavých dusíkatých látek
Účel, rozsah a princip
A. Mikrodifúze
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení obsahu těkavých
dusíkatých látek vyjádřených jako amoniak v krmivech.
Vzorek se extrahuje vodou, roztok se vyčeří a zfiltruje se. Těkavé
dusíkaté báze se po přidání roztoku uhličitanu draselného vytěsní
a mikrodifuzí se zachycují v roztoku kyseliny borité a titrují se
kyselinou sírovou.
B. Destilace
Účel, rozsah a princip
Metoda umožňuje stanovení obsahu těkavých dusíkatých látek,
vyjádřených jako amoniak, v rybí moučce, která neobsahuje
prakticky žádnou močovinu. Metoda je použitelná pouze u obsahů
nižších než 0,25 % amoniaku.
Vzorek se extrahuje vodou, roztok se vyčeří a zfiltruje se. Těkavé
dusíkaté báze se vytěsní za varu po přidání oxidu hořečnatého
a zachycují se v předepsaném množství kyseliny sírové. Přebytek
kyseliny sírové se titruje roztokem hydroxidu sodného.
Opakovatelnost
Mikrodifúze
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku nesmí překročit při obsahu těkavých dusíkatých látek:
do 1,0 % 10,0 % relat.
nad 1,0 % 0,1 %
Destilace
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku nesmí překročit pro všechny obsahy těkavých dusíkatých
látek 10,0 % relat.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
2.6.
Stanovení aktivity ureázy v sóji a jejích produktech
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení aktivity ureázy v sóji a
jejích produktech pro ověření, zda tyto produkty byly tepelně
upravovány po dostatečně dlouhou dobu. Aktivita ureázy se stanoví
určením množství amoniakálního dusíku, uvolněného z roztoku
močoviny jedním gramem zkoušeného vzorku za jednu minutu při
teplotě 30 st. C.
Opakovatelnost
Nestanovena.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
2.7.
Ureázový test
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení aktivity ureázy v sóji
a jejích produktech.
Aktivita ureázy se stanoví titračně alkalimetricky určením
množství amoniaku, uvolněného z roztoku močoviny ureázou ze
zkoušeného vzorku za 1 hodinu.
Opakovatelnost
Nestanovena.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
2.8.
Stanovení obsahu biuretu
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení obsahu biuretu
v močovině.
Metoda je založena na tvorbě barevného komplexu biuretu se síranem
měďnatým a měření absorbance vybarveného roztoku při vlnové délce
540 nm.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku nesmí překročit 0,03 %.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
2.9.
Stanovení obsahu hydroxyanalogu methioninu
Účel, rozsah a princip
Obsah hydroxyanalogu methioninu se stanoví po extrakci vzorku
směsí voda-acetonitril a následné hydrolýze metodou HPLC na
reverzní fázi s použitím UV detekce.
Opakovatelnost
Nestanovena.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
2.10.
Stanovení obsahu dusíkatých látek rozpustných působením
pepsinu
Účel, rozsah a princip
Metoda je použitelná pro stanovení podílu dusíkatých látek
rozpustných působením pepsinu a kyseliny chlorovodíkové za
definovaných podmínek.
Vzorek krmiva v roztoku zředěné kyseliny chlorovodíkové a pepsinu
se zahřívá po dobu 48 hodin na teplotu 40 st. C. Suspense se
zfiltruje a ve filtrátu se stanoví obsah dusíkatých látek metodou
2.1.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku nesmí překročit při obsahu dusíkatých látek rozpustných
působením pepsinu:
do 20 % 0,4 %
od 20 do 40 % 2 % relat.
nad 40 % 0,8 %
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
2.11.
Stanovení aktivity pepsinu
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení aktivity pepsinu, který
se používá k určení obsahu dusíkatých látek rozpustných působením
roztoku pepsinu v kyselině chlorovodíkové.
Na hemoglobin se působí roztokem zředěné kyseliny chlorovodíkové a
pepsinu za definovaných podmínek. Nezhydrolyzovaný podíl
dusíkatých látek se vysráží kyselinou trichloroctovou. K filtrátu
se přidá hydroxid sodný a Folin-Ciocalteuovou činidlo. Zabarvení
roztoku se proměří při 750 nm a odpovídající množství tyrosinu se
odečte z kalibrační křivky.
Opakovatelnost
Nestanovena.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
2.12.
Stanovení obsahu methioninu v premixech
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení obsahu methioninu
v premixech.
Obsah methioninu se stanoví po extrakci vzorku fosfátovým pufrem
a následné reakci s jodem za vzniku komplexu methionin - jod při
pH 6,5. Komplex se reverzibilně rozkládá při pH 1 zpět na jod
a methionin. Uvolněný jod se stanoví titračně jodometricky.
Opakovatelnost
Nestanovena.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
2.13.
Stanovení obsahu tryptofanu
Účel, rozsah a princip
Metoda určuje podmínky pro stanovení obsahu celkového a volného
tryptofanu v krmivech. Metoda nerozlišuje mezi D- a L-formou.
Pro stanovení obsahu celkového tryptofanu se vzorek hydrolyzuje za
alkalických podmínek hydroxidem barnatým při 110 st. C po dobu 20
hodin. Po hydrolýze se přidá interní standard.
Pro stanovení volného tryptofanu se vzorek extrahuje za mírně
kyselých podmínek za přítomnosti vnitřního standardu.
Tryptofan v hydrolyzátu nebo extraktu se stanoví metodou
vysokoúčinné kapalinové chromatografie s fluorescenční detekcí.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku nesmí překročit 10 % relat. z vyššího výsledku.
Reprodukovatelnost
Hodnoty reprodukovatelnosti pro a různá krmiva jsou součástí
úplného znění metody.
3.
Tuk
3.1.
Stanovení obsahu oleje a tuku
Účel, rozsah a princip
Touto metodou se stanoví obsah tuku v krmivech. Metoda se
nevztahuje na analýzu olejnatých semen a plodin.
Podle druhu a složení krmiva se pro analýzu použije jeden ze dvou
následujících postupů:
Postup A - přímo extrahovatelné tuky
Tato metoda je použitelná pro krmiva rostlinného původu,
s výjimkou těch, které jsou uvedeny v postupu B.
Postup B - celkový obsah tuku
Tato metoda je použitelná pro krmiva živočišného původu a pro
všechny krmné směsi. Používá se pro všechny materiály, z nichž
není možno tuk úplně extrahovat bez předchozí hydrolýzy (např.
lepky, kvasnice, bramborové proteiny a výrobky, které byly
podrobeny zpracování, jako vytlačování, vločkování a zahřívání).
1.1. Interpretace výsledků
Ve všech případech, kdy se dosáhlo vyššího výsledku postupem B,
než postupem A, je třeba považovat za platnou hodnotu podle
postupu B.
Postup A
Vzorek se extrahuje petroletherem. Rozpouštědlo se oddestiluje
a zbytek se vysuší a zváží.
Postup B
Vzorek se zahřívá s kyselinou chlorovodíkovou. Směs se ochladí
a zfiltruje. Promytý a usušený zbytek se pak zpracuje podle
postupu A.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku nesmí překročit při obsahu tuku:
do 5 % 0,2 %
od 5 do 10 % 4 % relat. z vyššího výsledku
nad 10 % 0,4 %
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
3.2.
Stanovení čísla kyselosti tuku
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení čísla kyselosti tuku v
krmivech.
Číslo kyselosti tuku se stanoví titračně alkalimetricky, po
rozpuštění tuku vyextrahovaného z krmiva směsí extrakčního
činidla a ethanolu. Způsob extrakce tuku závisí na druhu
zkoušeného krmiva.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku pro hodnoty větší než 4 mg KOH/g (resp. 0,07 mmol/g) nesmí
překročit 5 % relat.
Reprodukovatelnost
Rozdíl mezi dvěma výsledky zkoušek stejného vzorku prováděnými ve
dvou laboratořích nesmí při hodnotě nad 4 mg KOH/g tuku překročit
hodnotu 15 % relat.
3.3.
Stanovení obsahu nerozpustných nečistot v tucích a olejích
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení obsahu nerozpustných
nečistot v živočišných a rostlinných tucích nebo olejích.
Obsah nerozpustných nečistot se stanoví rozpuštěním vzorku v
přebytku n-hexanu nebo petroletheru nebo diethyletheru, filtrací
získaného roztoku a zvážením vysušeného filtru s nerozpustnými
nečistotami.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku nesmí překročit při obsahu nerozpustných nečistot:
do 0,3 % 0,02 %
nad 0,3 % 0,05 %
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
3.4.
Stanovení obsahu nezmýdelnitelných látek v tucích a olejích
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení nezmýdelnitelného podílu
v živočišných a rostlinných tucích a olejích. Metoda není
použitelná pro vosky a dává přibližné výsledky u určitých tuků
s vyšším obsahem nezmýdelnitelného podílu, např. u tuků
pocházejících z mořských živočichů.
Tuk nebo olej se zmýdelní varem s ethanolickým roztokem hydroxidu
draselného pod zpětným chladičem. Nezmýdelnitelný podíl se
vyextrahuje z roztoku mýdla diethyletherem a po oddestilování
rozpouštědla a vysušení se zváží.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku nesmí překročit při obsahu nezmýdelnitelných látek:
do 5 % 0,05 %
od 5 do 10 % 0,1 %
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
3.5.
Stanovení peroxidového čísla
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení peroxidového čísla v
živočišných a rostlinných tucích a olejích.
Peroxidové číslo se určí reakcí chloroformového extraktu vzorku
s jodidem draselným v roztoku kyseliny octové a chloroformu
a následnou titrací uvolněného jodu odměrným roztokem thiosíranu
sodného.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku nesmí překročit při hodnotě peroxidového čísla:
méně než 0,5 mmol/kg 0,1 mmol/kg
od 0,5 do 3 mmol/kg 0,2 mmol/kg
od 3 do 6 mmol/kg 0,5 mmol/kg
větší než 6 mmol/kg 1,0 mmol/kg
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
3.6.
Stanovení obsahu lecitinu
Účel, rozsah a princip
Metoda je určena ke stanovení obsahu lecitinu v technických
a potravinářských produktech.
Stanoví se obsah látek rozpustných v acetonu, obsah látek
nerozpustných v benzenu nebo toluenu a obsah vody s těkavými
látkami a jejich součet se odečte od 100.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku nesmí překročit 1 %.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
3.7.
Stanovení obsahu mastných kyselin
Účel, rozsah a princip
Metoda určuje podmínky pro stanovení obsahu jednotlivých mastných
kyselin v krmivech.
Mastné kyseliny se stanovují ve formě svých methylesterů metodou
plynové chromatografie.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku nesmí překročit 13 % relat.
Reprodukovatelnost
Rozdíl mezi dvěma výsledky zkoušek stejného vzorku prováděnými ve
dvou laboratořích nesmí překročit hodnotu 31 % relat.
4.
Polysacharidy
4.1.
Stanovení obsahu vlákniny
Účel, rozsah a princip
Metoda umožňuje stanovit v krmivech organické látky, které
neobsahují tuk a jsou nerozpustné v roztoku kyseliny a louhu a
jsou nazývány vláknina.
Vzorek se, pokud je to nutné, odtuční a potom se na něj působí
postupně vroucím roztokem kyseliny sírové a hydroxidu draselného o
přesně stanovené koncentraci. Zbytek je oddělen filtrací přes
skleněný filtrační kelímek, promyt, vysušen, zvážen a spálen při
teplotě 475 - 500 st. C. Úbytek váhy po spálení odpovídá obsahu
vlákniny ve zkoušeném vzorku.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku nesmí překročit pro obsah vlákniny:
do 10 % 0,3 %
nad 10 % 3 % relat.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
5.
Bezdusíkaté látky výtažkové
5.1.
Stanovení obsahu škrobu
Účel, rozsah a princip
Tato metoda dává možnost stanovit hladiny škrobu
a vysokomolekulárních degradačních produktů škrobu v krmivech za
účelem kontroly obsahu metabolizovatelné energie podle přílohy č.
28 vyhlášky č. 451/2000 Sb., ve znění vyhlášky č. 184/2004 Sb.
a kontrolu požadavků podle přílohy č. 11 téže vyhlášky.
Metoda zahrnuje dvě stanovení. Nejprve je vzorek podroben působení
horké zředěné kyseliny chlorovodíkové. Po vyčeření a filtraci je
optická rotace roztoku měřena polarimetricky.
Potom je vzorek extrahován 40 % ethanolem. Po okyselení filtrátu
kyselinou chlorovodíkovou, vyčeření a filtraci je optická rotace
roztoku měřena polarimetricky.
Rozdíl mezi těmito dvěma měřeními násobený známým faktorem udává
obsah škrobu ve vzorku.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku nesmí překročit pro obsahy škrobu:
do 40 % 0,4 %
nad 40 % 1 % relat.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
5.2.
Stanovení obsahu cukrů
Účel, rozsah a princip
Tato metoda umožňuje stanovit množství redukujících cukrů
a celkové cukry po inverzi vyjádřené jako glukosa nebo určené jako
sacharosa použitím faktoru 0,95. Je použitelná pro krmné směsi.
Pro ostatní krmiva jsou používány speciální metody. Je-li to
nutné, může být zjištěn obsah laktosy zvlášť a potom zahrnut do
celkového výsledku.
Cukry jsou extrahovány zředěným ethanolem. Roztok je vyčiřen
Carrezovými činidly I a II. Odstraní se ethanol a množství cukru
před a po inversi se určí Luff-Schoorlovou metodou.
Opakovatelnost
Nestanovena.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
5.3.
Stanovení obsahu laktosy
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení obsahu laktosy
v krmivech. Metoda je použitelná pro krmiva obsahující více než
0,5 % laktosy.
Cukry se vyextrahují ze vzorku vodou, extrakt se vystaví
fermentačnímu účinku kvasinek Saccharomyces cerevisiae, které
ponechají laktosu v nezměněném stavu. Po vyčeření Carresovými
činidly se laktosa stanoví titračně jodometricky podle
Luff-Schoorla.
Opakovatelnost
Nestanovena.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
5.4.
Stanovení obsahu bezdusíkatých látek výtažkových výpočtem
Účel, rozsah a princip
Metoda uvádí způsob výpočtu obsahu bezdusíkatých látek výtažkových
z výsledků stanovení základních složek krmiv, a to vlhkosti,
dusíkatých látek (N x 6,25), tuku, popele a vlákniny, případně
močoviny a amoniaku.
Opakovatelnost
Nestanovena.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
6.
Popel
6.1.
Stanovení obsahu popele
Účel, rozsah a princip
Tato metoda dává možnost stanovit obsah popela v krmivech.
Vzorek je zpopelněn při 550 st. C a zbytek je zvážen.
Opakovatelnost
Nestanovena.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
6.2.
Stanovení obsahu popele nerozpustného v kyselině
chlorovodíkové
Účel, rozsah a princip
Metoda umožňuje stanovení obsahu minerálních látek, nerozpustných
v kyselině chlorovodíkové v krmivech. Podle původu vzorku mohou
být použity dvě různé metody.
Metoda A: použitelná pro organická krmiva a pro většinu krmných
směsí. Vzorek se zpopelní, popel se povaří s kyselinou
chlorovodíkovou a nerozpuštěný zbytek se zfiltruje a zváží.
Metoda B: použitelná pro minerální suroviny nebo minerální
doplňková krmiva a krmné směsi s obsahem látek nerozpustných v
kyselině chlorovodíkové, stanovených metodou A, vyšší než 1 %.
Vzorek se rozpouští v kyselině chlorovodíkové. Roztok se
zfiltruje, zbytek na filtru se zpopelní a dále se postupuje podle
metody A.
Opakovatelnost
Nestanovena.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
7.
Makroprvky
7.1.
Stanovení obsahu fosforu
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení obsahu fosforu v
krmivech.
Je zvláště vhodná pro analýzu látek s nízkým obsahem fosforu.
V určitých případech (produktech bohatých na fosfor) je vhodné
použít vážkovou metodu.
Vzorek je mineralizován a převeden do kyselého roztoku buď suchým
spalováním (v případě organických krmiv), nebo kyselou digescí
(v případě minerálních sloučenin a kapalných krmiv). Roztok je
podroben působení molybdátovanadátového činidla. Absorbance takto
vzniklého žlutého roztoku je měřena spektrofotometricky při 430
nm.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními spektrofotometrickými stanoveními
prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu fosforu:
do 5 % 3 % relat.
nad 5 % 0,15 %
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
7.2.
Stanovení obsahu hořčíku
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení obsahu hořčíku v
krmivech. Metoda je vhodná zejména pro obsahy do 5 %.
Vzorek po zpopelnění je rozpuštěn v kyselině chlorovodíkové.
Jestliže nejsou přítomny organické látky, je vzorek rozpuštěn
přímo v kyselině chlorovodíkové. Roztok je naředěn a obsah
hořčíku je stanoven atomovou absorpční spektrofotometrií při 285,2
nm pomocí standardních roztoků.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku nesmí překročit 5 % relat.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
7.3.
Stanovení obsahu draslíku
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení obsahu draslíku
v krmivech.
Vzorek je zpopelněn, popel rozpuštěn v kyselině chlorovodíkové.
Obsah draslíku v roztoku je stanoven plamenovou fotometrií
v přítomnosti chloridu cesného a dusičnanu hlinitého. Přídavek
těchto látek z velké části odstraňuje interferenci rušivých prvků.
Opakovatelnost
Nestanovena.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
7.4.
Stanovení obsahu sodíku
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení obsahu sodíku
v krmivech.
Vzorek je zpopelněn, popel rozpuštěn v kyselině chlorovodíkové.
Obsah sodíku v roztoku je stanoven plamenovou fotometrií
v přítomnosti chloridu cesného a dusičnanu hlinitého. Přídavek
těchto látek z velké části odstraňuje interferenci rušivých prvků.
Opakovatelnost
Nestanovena.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
7.5.
Stanovení obsahu ve vodě rozpustných chloridů
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení ve vodě rozpustných
chloridů (vyjádřených jako chlorid sodný) v krmivech. Je vhodná
pro všechna krmiva.
Chloridy jsou rozpuštěny ve vodě. Jestliže produkt obsahuje
organické látky, je vyčeřen. Roztok je slabě okyselen kyselinou
dusičnou a chloridy jsou vysráženy jako chlorid stříbrný přídavkem
roztoku dusičnanu stříbrného. Přebytek dusičnanu stříbrného je
titrován roztokem thiokyanatanu amonného podle Volharda.
Opakovatelnost
Nestanovena.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
7.6.
Stanovení obsahu celkových uhličitanů
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení obsahu uhličitanů
(vyjádřeno jako uhličitan vápenatý) ve většině krmiv.
Obsah celkových uhličitanů se stanoví po rozkladu vzorku kyselinou
chlorovodíkovou a vzniklý oxid uhličitý se změří v kalibrované
trubici a jeho objem se porovná s objemem plynu uvolněného za
stejných podmínek ze známého množství uhličitanu vápenatého.
Opakovatelnost
Nestanovena.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
7.7.
Stanovení celkového obsahu síry
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení celkového obsahu síry
v krmivech. Je vhodný pro všechny obsahy síry v krmivech.
Obsah síry se stanoví v chloridovém výluhu po zpopelnění vzorku
vážkově jako síran barnatý.
Opakovatelnost
Nestanovena.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
7.8.
Stanovení obsahu vápníku
Účel, rozsah a princip
Metoda umožňuje stanovení obsahu vápníku v krmivech.
Vzorek se zpopelní, popel se rozpustí v kyselině chlorovodíkové
a vápník se vysráží jako šťavelan vápenatý. Sraženina se rozpustí
v kyselině sírové a uvolněná kyselina šťavelová se titruje
manganistanem draselným.
Opakovatelnost
Nestanovena.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
8.
Mikroprvky
8.1.
Stanovení obsahů železa, mědi, manganu a zinku
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení obsahu železa, mědi,
manganu a zinku.
Vzorek se rozpustí v kyselině chlorovodíkové, nebo se jinak
odstraní organická matrice. Železo, měď, mangan a zinek se po
vhodném naředění stanoví atomovou absorpční spektrofotometrií.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku nesmí překročit při obsahu mědi, železa, manganu a zinku:
do 50 mg/kg 5 mg/kg
od 50 do 100 mg/kg 10 % relat.
od 100 do 200 mg/kg 10 mg/kg
nad 200 mg/kg 5 % relat.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
Mez stanovitelnosti
Mez stanovitelnosti pro stanovení železa je 20 mg/kg, pro
stanovení mědi je 10 mg/kg, pro stanovení manganu je 20 mg/kg, pro
stanovení zinku je 20 mg/kg.
9.
Kyselost
9.1.
Stanovení volné, vázané a celkové kyselosti vodního výluhu
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení volné, vázané i celkové
kyselosti vodního výluhu. Je použitelný pro všechna krmiva.
Volná kyselost vodního výluhu se stanoví přímo alkalimetrickou
titrací vodního výluhu vzorku do hodnoty pH = 8,5 nebo na
indikátor fenolftalein.
Vázaná kyselost vodního výluhu se stanoví po uvolnění vazeb
vnitřní neutralizace formaldehydem alkalimetrickou titrací do
hodnoty pH = 8,5 nebo na indikátor fenolftalein.
Celková kyselost vodního výluhu se určí součtem výsledků volné a
vázané kyselosti vodního výluhu.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku nesmí překročit 15 % relat.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
9.2.
Stanovení kyselosti vodního výluhu v mléčných krmných směsích
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení kyselosti vodního výluhu
v mléčných krmných směsích. Je použitelný pro všechny druhy
mléčných krmných směsí a všechny obsahy kyselosti.
Kyselost vodního výluhu se stanoví ve vodním výluhu vzorku přímo
alkalimetrickou titrací na indikátor fenolftalein pomocí určení
bodu ekvivalence srovnávacím roztokem kobaltnaté soli.
Opakovatelnost
Nestanovena.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
10.
Nežádoucí látky
10.1.
Stanovení obsahu kyanovodíku
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení obsahu kyanovodíku
volného i vázaného v glukosinolátech v krmivech, zejména v lněném
semeni, maniokové mouce a v některých druzích bobů.
Vzorek se rozmíchá ve vodě, kyanovodík se uvolní enzymaticky a
vodní parou se předestiluje do okyseleného roztoku dusičnanu
stříbrného. Kyanid stříbrný se oddělí filtrací a zbylý dusičnan
stříbrný se stanoví titračně thiokyanatanem amonným.
Opakovatelnost
Nestanovena.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
10.2.
Stanovení obsahu glukosinolátů v řepce
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení nejdůležitějších
glukosinolátů v řepce a jejích produktech.
Glukosinoláty se extrahují horkým methanolem a po přečištění
a enzymatické desulfataci na ionexové pryskyřici se stanoví
metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie s elučním
gradientem a UV detekcí
.Opakovatelnost
Nestanovena.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
10.3.
Stanovení obsahu 5-vinyl-2-thiooxazolidonu
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení obsahu
vinylthiooxazolidonu (VOT) v krmivech a je použitelný pro obsahy
od 200 mg/kg.
Ze vzorku krmiva je enzymaticky uvolněn
2-hydroxy-3-butenyl-isothiokyanát, ze kterého vzniká VOT a jeho
obsah se stanoví metodou plynové chromatografie (GC) nebo
vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC).
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku nesmí překročit při obsahu vinylthiooxazolidonu:
do 1000 mg/kg 24 mg/kg
od 1000 do 1500 mg/kg 36 mg/kg
nad 1500 mg/kg 45 mg/kg
Reprodukovatelnost
Rozdíl mezi dvěma výsledky zkoušek stejného vzorku prováděnými ve
dvou laboratořích nesmí pro všechny obsahy
5-vinyl-2-thiooxazolidonu překročit 20 % relat.
10.4.
Stanovení obsahu kyseliny erukové
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení kyseliny erukové ve
všech druzích rostlinných tuků a olejů různého stupně čištění.
Obsah kyseliny erukové (kyselin cis, trans-11 dokosenové a cis,
trans-13 dokosenové) je vyjádřen jako hmotnostní podíl mastných
kyselin C 22 : 1 z celého spektra mastných kyselin ve vzorku.
Obsah kyseliny erukové se stanoví po esterifikaci mastných kyselin
metodou plynové chromatografie.
Opakovatelnost
Nestanovena.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
10.5.
Stanovení obsahu olova a kadmia
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení obsahu olova a kadmia v
krmivech. Metoda není vhodná pro premixy.
Obsah olova a kadmia se stanoví po mineralizaci vzorku metodou
atomové absorpční spektrometrie (AAS).
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými metodou AAS
na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu olova:
od 1 do 3 mg/kg 25 % relat.
od 3 do 10 mg/kg 0,75 mg/kg
nad 10 mg/kg 7,5 % relat.
Reprodukovatelnost
Rozdíl mezi dvěma výsledky zkoušek stejného vzorku prováděnými
metodou AAS ve dvou laboratořích nesmí překročit při obsahu olova:
od 1 do 3 mg/kg 50 % relat.
od 3 do 5 mg/kg 1,5 mg/kg
od 5 do 10 mg/kg 30 % relat.
od 10 do 20 mg/kg 3 mg/kg
od 20 do 40 mg/kg 15 % relat.
od 40 do 60 mg/kg 6 mg/kg
nad 60 mg/kg 10 % relat.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými metodou AAS
na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu kadmia:
od 0,1 do 0,5 mg/kg 30 % relat.
od 0,5 do 1 mg/kg 0,15 mg/kg
nad 1 mg/kg 15 % relat.
Reprodukovatelnost
Rozdíl mezi dvěma výsledky zkoušek stejného vzorku prováděnými
metodou AAS ve dvou laboratořích nesmí překročit při obsahu
kadmia:
od 0,1 do 0,2 mg/kg 50 % relat.
od 0,2 do 0,4 mg/kg 0,1 mg/kg
od 0,4 do 1 mg/kg 25 % relat.
od 1 do 2,5 mg/kg 0,25 mg/kg
nad 2,5 mg/kg 10 % relat.
10.6.
Stanovení obsahu ricinových slupek
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení obsahu ricinových slupek
v krmivech a zejména v olejnatých semenech.
Ricinové slupky se uvolní vyvařením zkušebního vzorku v kyselém
a alkalickém prostředí a jejich obsah se stanoví vážkově.
Opakovatelnost
Nestanovena.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
10.7.
Stanovení obsahu reziduí organochlorových pesticidů
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení obsahu DDT, DDE, DDD,
HCB, alfa, beta, gamma, delta izomerů HCH, aldrinu, dieldrinu,
endrinu, isodrinu, heptachloru, endosulfanu a chlordanu
v krmivech.
Residua organochlorových pesticidů se extrahují z krmiv vhodným
rozpouštědlem a přečištěný extrakt se analyzuje metodou plynové
chromatografie s hmotnostní detekcí.
Opakovatelnost
Nestanovena.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
10.8.
Stanovení obsahu indikačních kongenerů polychlorovaných
bifenylů (PCB)
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení obsahu sedmi indikačních
kongenerů PCB (PCB 28, 52, 101, 118, 138, 153, 180) v krmivech.
Residua indikačních kongenerů PCB se extrahují z krmiv vhodným
rozpouštědlem a přečištěný extrakt se analyzuje metodou plynové
chromatografie s hmotnostní detekcí.
Opakovatelnost
Nestanovena.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
10.9.
Stanovení obsahu toxaphenu
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení obsahu persistentních
kongenerů toxaphenu (P 26, 50, 62) v krmivech.
Rezidua toxaphenu se extrahují z krmiv nepolárním rozpouštědlem,
vícestupňovým čištěním na sloupci vhodných sorbentů se odstraní
nečistoty a přebytek ostatních chlorovaných látek a obsah
persistentních kongenerů toxaphenu se stanoví metodou plynové
chromatografie s hmotnostní detekcí.
Opakovatelnost
Nestanovena.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
10.10.
Stanovení obsahu rtuti
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení rtuti v krmivech.
Rtuť v krmivech se stanoví metodou studených par na rtuťovém
analyzátoru TMA (AMA).
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku nesmí překročit pro všechny obsahy rtuti 10,9 % relat.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
10.11.
Stanovení obsahu aflatoxinu B1
Účel, rozsah a princip
Pro stanovení aflatoxinu B1 jsou popsány Metoda A a Metoda B:
Metoda A
Metoda dává možnost stanovit obsah aflatoxinu B1 v surovinách
a v jednosložkových krmivech. Metoda nemůže být použita za
přítomnosti slupek citrusu. Mez stanovitelnosti je 0,01 mg/kg. Za
přítomnosti interferujících látek je nutné opakovat analýzu
Metodou B (vysokoúčinná kapalinová chromatografie).
Vzorek se extrahuje chloroformem. Extrakt se zfiltruje a alikvotní
díl se přečistí na chromatografické koloně se silikagelem. Eluát
se odpaří a zbytek se rozpustí v definovaném objemu chloroformu
nebo ve směsi benzenu a acetonitrilu. Alikvotní podíl roztoku se
analyzuje metodou tenkovrstvé chromatografie. Množství aflatoxinu
B1 se určí po ozáření UV lampou, buď vizuálně, nebo fluorometricky
porovnáním se známým množstvím aflatoxinu B1. Totožnost aflatoxinu
B1 extrahovaného z krmiva musí být potvrzena určeným postupem.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku nesmí překročit při obsahu aflatoxinu B1
od 10 do 20 mikrog/kg 25 % relat. z nejvyššího výsledku
od 20 do 50 mikrog/kg 5 mikrog/kg
nad 50 mikrog/kg 10 % relat. z nejvyššího výsledku
Reprodukovatelnost
Rozdíl mezi dvěma výsledky zkoušek stejného vzorku prováděnými ve
dvou laboratořích nesmí překročit při obsahu aflatoxinu
od 10 do 20 mikrog/kg 50 % relat.
od 20 do 50 mikrog/kg 10 mikrog/kg
nad 50 mikrog/kg 20 % relat.
Mez stanovitelnosti
Mez stanovitelnosti je 10 mikrog/kg.
Metoda B
Metoda se používá pro stanovení aflatoxinu B1 v živočišných
krmivech včetně krmiv obsahujících citrusovou slupku. Mez
stanovitelnosti je 0,001 mg/kg.
Vzorek se extrahuje chloroformem. Extrakt se zfiltruje a alikvotní
podíl se přečistí na florisilové kolonce a potom na kolonce C18.
Konečná separace a stanovení se provede vysokoúčinnou kapalinovou
chromatografií na reverzní fázi C18, následné postkolonové
derivatizaci vodným roztokem jodu a fluorescenční detekci.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku nesmí překročit 11 % relat.
Reprodukovatelnost
Rozdíl mezi dvěma výsledky zkoušek stejného vzorku prováděnými ve
dvou laboratořích nesmí překročit při obsahu aflatoxinu B1:
do 10 mikrog/kg 50 % relat.
od 20 mikrog/kg do 50 mikrog/kg 10 mikrog/kg
nad 50 mikrog/kg 20 % relat.
Mez stanovitelnosti
Mez stanovitelnosti je 1 mikrog/kg.
10.12.
Stanovení obsahu arsenu
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení arsenu v krmivech.
Ve vzorku se po rozkladu kyselinou dusičnou v uzavřeném systému
stanoví obsah arsenu metodou atomové absorpční spektrometrie (AAS)
s hydridovou technikou.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku nesmí překročit při obsahu arsenu nad 1 mg/kg hodnotu 6 %
relativních.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
10.13.
Stanovení obsahu gossypolu
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení obsahu volného a
celkového gossypolu a chemicky příbuzných látek v koncentraci nad
20 mg/kg v bavlníku a krmných směsích, které bavlník obsahují.
Gossypol se extrahuje buď za přítomnosti 3-amino-1-propanolu (při
stanovení volného gossypolu) nebo dimethylformamidu (při stanovení
celkového gossypolu). Gossypol je reakcí s anilinem převeden na
gossypol-dianilid a absorbance roztoku je měřena při 440 nm.
Opakovatelnost
Nestanovena.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
10.14.
Stanovení obsahu theobrominu
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení theobrominu v krmivech.
Obsah theobrominu se stanoví po extrakci vzorku směsným
rozpouštědlem chloroformamoniak metodou vysokoúčinné kapalinové
chromatografie (HPLC) na reverzní fázi.
Opakovatelnost
Nestanovena.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
Mez stanovitelnosti
Nestanovena.
11.
Zkoušení siláží
11.1.
Zkoušení jakosti siláží
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro zkoušení jakosti konzervace
silážovaných krmiv. Uvedené postupy zkoušení jsou použitelné pro
všechny druhy silážovaných krmiv.
Ze vzorku siláže se připraví vodní výluh. Ve výluhu se určí
hodnota pH elektrometricky, obsah amoniaku se stanoví difusní
Conwayovou metodou, obsah alkoholu se stanoví metodou plynové
chromatografie a obsah silážních kyselin metodou kapilární
izotachoforézy.
Stanovení stlačitelnosti u řízkových siláží se provádí z
upraveného vzorku.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku nesmí překročit u stanovení
pH 0,05
formolové titrace 0,1 g/kg
obsahu amoniaku jako NH3 0,1 g/kg
obsahu silážních kyselin 1,0 g/kg
U stanovení obsahu alkoholu a stlačitelnosti siláží opakovatelnost
nestanovena.
Reprodukovatelnost
Nestanovena."
20. Příloha č. 10 zní:
"Příloha č. 10 k vyhlášce č. 124/2001 Sb.
Metody laboratorního zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů
Seznam chemických metod laboratorního zkoušení doplňkových látek,
premixů a krmných směsí s doplňkovými látkami a premixy
1. Stimulátory růstu
1.1. Stanovení obsahu avilamycinu
1.2. Stanovení obsahu olachindoxu, metoda převzatá ze směrnice
Komise 98/64/ES
1.3. Stanovení obsahu monensinu
1.4. Stanovení obsahu salinomycinu
1.5. Stanovení obsahu tylosinu, metoda převzatá ze směrnice
Komise 72/199/EHS
1.6. Stanovení obsahu zinkbacitracinu, metoda převzatá ze
směrnice Komise 84/4/EHS
1.7. Stanovení obsahu flavofosfolipolu, metoda převzatá ze
směrnice Komise 78/633/EHS
1.8. Stanovení obsahu avoparcinu, metoda převzatá ze směrnice
Komise 81/715/EHS
1.9. Stanovení obsahu monensinu, metoda převzatá ze směrnice
Komise 81/715/EHS
1.10. Stanovení obsahu spiramycinu, metoda převzatá ze směrnice
Komise 84/425/EHS
1.11. Stanovení obsahu virginiamycinu, metoda převzatá ze
směrnice Komise 84/4/EHS
2. Antikokcidika
2.1. Stanovení obsahu amprolia, metoda převzatá ze směrnice
Komise 99/27/ES
2.2. Stanovení obsahu maduramicinu
2.3. Stanovení obsahu methylbenzochátu, metoda převzatá ze
směrnice Komise 93/117/ES
2.4. Stanovení obsahu narasinu
2.5. Stanovení obsahu nikarbazinu
2.6. Stanovení obsahu robenidinu, metoda převzatá ze směrnice
Komise 93/117/ES
2.7. Stanovení obsahu meticlorpindolu
2.8. Stanovení obsahu salinomycinu - je uvedeno v Příloze 10,
část 1
2.9. Stanovení obsahu monensinu - je uvedeno v Příloze 10, část
1
2.10. Stanovení obsahu halofuginonu, metoda převzatá ze směrnice
Komise 93/70/EHS
2.11. Stanovení obsahu ethopabátu
2.12. Stanovení obsahu semduramicinu
2.13. Stanovení obsahu diclazurilu, metoda převzatá ze směrnice
Komise 99/27/ES
2.14. Stanovení obsahu carbadoxu, metoda převzatá ze směrnice
Komise 99/27/ES
2.15. Stanovení obsahu olachindoxu je uvedeno v Příloze 10, část
1
2.16. Stanovení obsahu lasalocidu, metoda převzatá ze směrnice
Komise 99/76/ES
3. Chemoterapeutika
3.1. Stanovení obsahu dimetridazolu
4. Vitaminy
4.1. Stanovení obsahu cholinu
4.2. Stanovení obsahu pantothenanu vápenatého
4.3. Stanovení obsahu vitaminu B1, B2, B6
4.4. Stanovení obsahu vitaminu B2
4.5. Stanovení obsahu vitaminu B6
4.6. Stanovení obsahu vitaminu A, metoda převzatá ze směrnice
Komise 2000/45/ES
4.7. Stanovení obsahu vitaminu E, metoda převzatá ze směrnice
Komise 2000/45/ES
4.8. Stanovení obsahu vitaminu D
5. Mikroprvky
5.1. Stanovení obsahu mědi, železa, manganu a zinku - je
uvedeno v příloze 9, část 8
5.2. Stanovení obsahu kobaltu
5.3. Stanovení obsahu selenu
6. Výpočty
6.1. Vyhodnocování a výpočet výsledků stanovení obsahu
doplňkových látek pro difúzní plotnové postupy
7. Barviva
7.1. Stanovení obsahu beta-karotenu spektrofotometrickou
metodou
8. Mikrobiotika
8.1. Stanovení počtu zárodků bakterií rodu Streptococcus
8.2. Stanovení počtu zárodků bakterií rodu Bacillus
1.
Stimulátory růstu
1.1. Stanovení obsahu avilamycinu
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení obsahu avilamycinu
v krmivech a premixech.
Obsah avilamycinu se stanoví po extrakci ze zkušebního vzorku
chloroformem a přečištění extraktu na pevné fázi Silica,
vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií na reverzní fázi C18
s gradientovou elucí a UV detekcí při lambda = 295 nm.
Opakovatelnost
Nestanovena.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
Mez stanovitelnosti
Nestanovena.
1.2. Stanovení obsahu olachindoxu
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení obsahu olachindoxu
v krmivech. Obsah olachindoxu se stanoví po extrakci směsí
methanol - voda vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií (HPLC) na
reverzní fázi s UV-detekcí.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku nesmí překročit při obsahu olachindoxu 10 až 20 mg/kg 15 %
relat. z hodnoty vyššího výsledku.
Reprodukovatelnost
Je uvedena u metody.
Mez stanovitelnosti
Mez stanovitelnosti je 5 mg/kg
1.3. Stanovení obsahu monensinu
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení obsahu monensinu
v krmivech a premixech.
Obsah monensinu se stanoví po extrakci směsným rozpouštědlem,
extrakt je přečištěn na pevné fázi a takto přečištěný extrakt je
rozpuštěn v definovaném objemu mobilní fáze. Monensin se stanovuje
vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií (HPLC) na reverzní fázi a
po postkolonové derivatizaci s p-dimethylaminobenzaldehydem při 90
st. C je detekován UV-detektorem při vlnové délce 600 nm.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku nesmí překročit při obsahu monensinu:
do 25 mg/kg 20 % relat.
od 25 do 50 mg/kg 5 mg/kg
od 50 do 100 mg/kg 10 % relat.
od 100 do 200 mg/kg 10 mg/kg
nad 200 mg/kg 5 % relat.
Reprodukovatelnost
Rozdíl mezi dvěma výsledky zkoušek stejného vzorku prováděnými ve
dvou laboratořích nesmí překročit při obsahu monensinu:
do 25 mg/kg 40 % relat.
od 25 do 50 mg/kg 10 mg/kg
od 50 do 100 mg/kg 20 % relat.
od 100 do 200 mg/kg 20 mg/kg
nad 200 mg/kg 10 % relat.
Mez stanovitelnosti
Mez stanovitelnosti je 0,2 mg/kg
1.4. Stanovení obsahu salinomycinu
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení obsahu salinomycinu v
krmivech a premixech.
Obsah salinomycinu se stanoví po extrakci směsným rozpouštědlem,
extrakt je přečištěn na pevné fázi a takto přečištěný extrakt je
rozpuštěn v definovaném objemu mobilní fáze. Salinomycin se
stanovuje vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií (HPLC) na
reverzní fázi a po postkolonové derivatizaci
s p-dimethylaminobenzaldehydem při 90 st. C je detekován
UV-detektorem při vlnové délce 600 nm.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku nesmí překročit při obsahu salinomycinu:
do 25 mg/kg 20 % relat.
od 25 do 50 mg/kg 5 mg/kg
od 50 do 100 mg/kg 10 % relat.
od 100 do 200 mg/kg 10 mg/kg
nad 200 mg/kg 5 % relat.
Reprodukovatelnost
Rozdíl mezi dvěma výsledky zkoušek stejného vzorku prováděnými ve
dvou laboratořích nesmí překročit při obsahu salinomycinu:
do 25 mg/kg 40 % relat.
od 25 do 50 mg/kg 10 mg/kg
od 50 do 100 mg/kg 20 % relat.
od 100 do 200 mg/kg 20 mg/kg
nad 200 mg/kg 10 % relat.
Mez stanovitelnosti
Mez stanovitelnosti je 1,4 mg/kg.
1.5. Stanovení obsahu tylosinu
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení tylosinu v krmivech,
koncentrátech a premixech od obsahu 2 mg/kg.
Vzorek se podrobí působení fosfátového pufru pH 8 zahřátého na 80
st. C, potom se extrahuje methanolem. Po odstředění se extrakt
naředí a jeho antibiotická aktivita se stanoví změřením difúze
tylosinu na agaru s Kocuria rhizophila (CCM 552). V přítomnosti
mikroorganizmu se difúze projevuje tvorbou inhibičních zón. Průměr
těchto zón je přímo úměrný logaritmu koncentrace antibiotika.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku nesmí překročit 10 % relat.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
Mez stanovitelnosti
Mez stanovitelnosti je 2 mg/kg.
1.6. Stanovení obsahu zinkbacitracinu
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení zinkbacitracinu
v krmivech a premixech.
Vzorek se extrahuje při pH 2 směsí methanol-voda-kyselina
chlorovodíková a roztokem síranu sodného. Přidání síranu sodného
slouží k vysrážení rozpustných solí mědi, které mohou při
stanovení rušit. Extrakt se upraví na pH 6,5, zakoncentruje se
(je-li to nezbytné) a naředí. Jeho antibiotická aktivita se
stanovuje měřením difúze zinkbacitracinu v agaru, do něhož byl
naočkován mikroorganismus Micrococcus luteus (CCM 732). Difúze se
projevuje vytvořením inhibičních zón. Průměr těchto zón se
považuje za přímo úměrný logaritmu koncentrace antibiotika v
rozsahu použitých koncentrací.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku nesmí překročit při obsahu zinkbacitracinu:
od 5 do 10 mg/kg 2 mg/kg
od 10 mg/kg do 25 mg/kg 20 % relat. z vyššího výsledku
od 25 mg/kg do 50 mg/kg 5 mg/kg
nad 50 mg/kg 10 % relat. z vyššího výsledku
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
Mez stanovitelnosti
Mez stanovitelnosti je 5 mg/kg.
1.7. Stanovení obsahu flavofosfolipolu
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení flavofosfolipolu v
krmivech, koncentrátech a premixech.
Vzorek se extrahuje zředěným methanolem za varu pod zpětným
chladičem. Po odstředění se extrakt přečistí (pokud je to třeba)
na ionexu a naředí. Antibiotická aktivita vzorku se stanoví
měřením difúze flavofosfolipolu do agarové půdy, zaočkované
mikroorganismem Staphylococcus aureus (CCM 2022). Difúze se
projeví tvorbou inhibičních zón. Průměr těchto zón se považuje za
přímo úměrný logaritmu koncentrace antibiotika v rozsahu použitých
koncentrací.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku nesmí při obsahu flavofosfolipolu překročit
od 1 do 2 mg/kg 0,5 mg/kg
od 2 do 10 mg/kg 25 % relat. z vyššího výsledku
od 10 do 25 mg/kg 20 % relat. z vyššího výsledku
od 25 do 50 mg/kg 5 mg/kg
nad 50 mg/kg 10 % relat. z vyššího výsledku
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
Mez stanovitelnosti
Mez stanovitelnosti je 1 mg/kg.
1.8. Stanovení obsahu avoparcinu
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení avoparcinu v krmivech a
premixech.
Přítomnost polyetherických antibiotik může na stanovení působit
rušivě.
Vzorek se extrahuje směsí aceton-voda-kyselina chlorovodíková.
Antibiotická aktivita extraktu se stanoví měřením difúze
avoparcinu v živném agaru zaočkovaném mikroorganismem Bacillus
subtilis (CCM 1999). Difúze se dokáže vznikem inhibičních zón
mikroorganismu. Průměr těchto zón se považuje za přímo úměrný
logaritmu koncentrace antibiotika v rozsahu použitých koncentrací.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku nesmí překročit při obsahu avoparcinu:
do 10 mg/kg 2 mg/kg
od 10 do 25 mg/kg 20 % relat. z vyššího výsledku
od 25 do 50 mg/kg 5 mg/kg
nad 50 mg/kg 10 % relat. z vyššího výsledku
Mez stanovitelnosti
Mez stanovitelnosti je 2 mg/kg.
1.9. Stanovení obsahu monensinu
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení obsahu monensinu v
krmivech a premixech.
Vzorek se extrahuje 90% methanolem. Extrakt se podrobí vhodnému
postupu podle obsahu monensinátu sodného ve vzorku. Jeho
antibiotická aktivita se stanoví měřením difúze monensinátu
sodného v agarové živné půdě zaočkované mikroroganizmem Bacillus
subtilis (CCM 1999). Difúze se projeví vznikem inhibičních zón
testovacího organismu. Průměr těchto inhibičních zón je v rozsahu
použitých koncentrací považován za přímo úměrný logaritmu
koncentrace antibiotika. Citlivost Metodau je snížena přítomností
sodných iontů.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku nesmí překročit při obsahu monensinu:
do 25 mg/kg 20 % relat. z vyššího výsledku
od 25 do 50 mg/kg 5 mg/kg
nad 50 mg/kg 10 % relat. z vyššího výsledku
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
Mez stanovitelnosti
Mez stanovitelnosti je 10 mg/kg.
1.10. Stanovení obsahu spiramycinu
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení obsahu spiramycinu
v krmivech a premixech.
Vzorek se extrahuje směsným roztokem
methanol-fosfátouhličitanovým tlumivým roztokem pH 8,0. Extrakt se
dekantuje nebo odstředí a naředí. Antibiotická aktivita se stanoví
měřením difúze spiramycinu v agarové půdě zaočkované
mikroorganismem Bacillus subtilis (CCM 1999). Difúze se projeví
tvorbou inhibičních zón mikroorganismu. Průměr zón se považuje za
přímo úměrný logaritmu koncentrace antibiotika v rozsahu použitých
koncentrací.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku nesmí překročit při obsahu spiramycinu:
do 10 mg/kg 2 mg/kg
od 10 do 25 mg/kg 20 % relat. z vyššího výsledku
od 25 do 50 mg/kg 5 mg/kg
nad 50 mg/kg 10 % relat. z vyššího výsledku
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
Mez stanovitelnosti
Mez stanovitelnosti je 1 mg/kg.
1.11. Stanovení obsahu virginiamycinu
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení obsahu virginiamycinu v
krmivech a premixech.
Vzorek je extrahován methanolickým roztokem Tween 80. Extrakt se
dekantuje nebo odstředí a potom vhodně naředí. Jeho antibiotická
aktivita se stanovuje měřením difúze virginiamycinu v agaru, do
něhož byl naočkován mikroorganismus Kocuria rhizophila (CCM 552).
Difúze se projevuje vytvořením inhibičních zón. Průměr těchto zón
se považuje za přímo úměrný logaritmu koncentrace antibiotika v
rozsahu použitých koncentrací.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku nesmí překročit při obsahu virginiamycinu:
do 10 mg/kg 2 mg/kg
od 10 do 25 mg/kg 20 % relat. z vyššího výsledku
od 25 do 50 mg/kg 5 mg/kg
nad 50 mg/kg 10 % relat. z vyššího výsledku
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
Mez stanovitelnosti
Mez stanovitelnosti 2 mg/kg.
2.
Antikokcidika
2.1. Stanovení obsahu amprolia
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení obsahu amprolia
v krmivech a premixech. Mez detekce je 1 mg/kg.
Vzorek se extrahuje směsí methanol - voda. Po zředění extraktu
mobilní fází a membránové filtraci se obsah amprolia stanoví
vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií s výměnou kationtů a s UV
detekcí.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku nesmí překročit při obsahu amprolia:
od 25 do 500 mg/kg 15 % relat. z vyššího výsledku
od 500 do 1000 mg/kg 75 mg/kg
nad 1000 mg/kg 7,5 % relat. z vyššího výsledku
Reprodukovatelnost
Je uvedena u metody.
Mez stanovitelnosti
Mez stanovitelnosti je 25 mg/kg.
2.2. Stanovení obsahu maduramicinu
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení obsahu maduramicinu v
premixech.
Obsah maduramicinu se stanoví po extrakci vzorku extrakční směsí,
následném přečištění na pevné fázi a postkolonové derivatizaci
vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií (HPLC) na reverzní fázi s
použitím UV detekce při vlnové délce 598 nm.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku nesmí překročit při obsahu maduramicinu:
do 5 mg/kg 10 % relat.
od 800 do 1200 mg/kg 5 % relat.
Reprodukovatelnost
Rozdíl mezi dvěma výsledky zkoušek stejného vzorku prováděnými ve
dvou laboratořích nesmí překročit při obsahu maduramicinu:
do 10 mg/kg 30 % relat.
od 10 do 30 mg/kg 3 mg/kg
nad 30 mg/kg 10 % relat.
Mez stanovitelnosti
Mez stanovitelnosti je 0,9 mg/kg.
2.3. Stanovení obsahu methylbenzochátu
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení obsahu methylbenzochátu
v krmivech a premixech.
Obsah methylbenzochátu se stanoví po extrakci vzorku methanolovým
roztokem methansulfonové kyseliny, po přečištění extrakcí
dichlormethanem je izolován na chromatografickém ionexovém sloupci
a znovu extrahován dichlormethanem, nakonec stanoven
vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií (HPLC) na reverzní fázi
s UV detekcí.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku nesmí překročit při obsahu methylbenzochátu od 4,0 do 20
mg/kg hodnotu 10 % relat. z vyššího výsledku.
Reprodukovatelnost
Je uvedena u metody.
Mez stanovitelnosti
Mez stanovitelnosti je 1 mg/kg.
2.4. Stanovení obsahu narasinu
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení obsahu narasinu v
krmivech a premixech.
Obsah narasinu se stanoví po extrakci směsným rozpouštědlem,
extrakt je přečištěn na pevné fázi a takto přečištěný extrakt je
rozpuštěn v definovaném objemu mobilní fáze. Narasin se stanoví
vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií na reverzní fázi a po
postkolonové derivatizaci s p-dimethylaminobenzaldehydem při 90
st. C je detekován UV-detektorem při vlnové délce 600 nm.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku nesmí překročit při obsahu narasinu:
do 25 mg/kg 20 % relat.
od 25 do 50 mg/kg 5 mg/kg
od 50 do 100 mg/kg 10 % relat.
od 100 do 200 mg/kg 10 mg/kg
nad 200 mg/kg 5 % relat.
Reprodukovatelnost
Rozdíl mezi dvěma výsledky zkoušek stejného vzorku prováděnými ve
dvou laboratořích nesmí překročit při obsahu narasinu:
do 25 mg/kg 40 % relat.
od 25 do 50 mg/kg 10 mg/kg
od 50 do 100 mg/kg 20 % relat.
od 100 do 200 mg/kg 20 mg/kg
nad 200 mg/kg 10 % relat.
Mez stanovitelnosti
Mez stanovitelnosti je 1,4 mg/kg.
2.5. Stanovení obsahu nikarbazinu
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení nikarbazinu v krmivech
a premixech.
Nikarbazin se stanoví po extrakci ze vzorku extrakčním roztokem
acetonitril - voda naředěním mobilní fází vysokoúčinnou
kapalinovou chromatografií na reverzní fázi (RP - HPLC) s
isokratickou elucí na koloně C18 s UV detekcí při vlnové délce 351
nm.
Opakovatelnost
Nestanovena.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
Mez stanovitelnosti
Nestanovena.
2.6. Stanovení obsahu robenidinu
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení robenidinu v krmivech.
Vzorek se extrahuje okyseleným methanolem. Extrakt se vysuší a
jeho alikvotní část se přečistí na koloně s oxidem hlinitým.
Robenidin se eluuje z kolony methanolem, koncentruje se a na
vhodný objem se upraví pomocí mobilní fáze. Obsah robenidinu se
stanoví vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií (HPLC) na
reverzní fázi pomocí UV detektoru.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku nesmí při obsahu robenidinu nad 15 mg/kg překročit 10 %
relat. vyššího výsledku.
Reprodukovatelnost
Je uvedena u metody.
Mez stanovitelnosti
Mez stanovitelnosti je 5 mg/kg.
2.7. Stanovení obsahu meticlorpindolu
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení obsahu meticlorpindolu v
krmivech a premixech.
Obsah meticlorpindolu se stanoví po extrakci vzorku směsným
rozpouštědlem methanolamoniak a po jeho převedení do mobilní fáze
vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií (HPLC) na reverzní fázi s
UV detekcí při 265 nm.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku nesmí překročit při obsahu meticlorpindolu:
do 100 mg/kg 5 % relat.
od 100 do 200 mg/kg 5 mg/kg
Reprodukovatelnost
Rozdíl mezi dvěma výsledky zkoušek stejného vzorku prováděnými ve
dvou laboratořích nesmí překročit při obsahu meticlorpindolu:
od 50 do 200 mg/kg 15 % relat.
Mez stanovitelnosti
Mez stanovitelnosti je 3,6 mg/kg.
2.8. Stanovení obsahu salinomycinu
Metoda stanovení obsahu salinomycinu je uveden v příloze č. 10,
část 1.
2.9. Stanovení obsahu monensinu
Metoda stanovení obsahu monensinu je uveden v příloze č. 10, část
1.
2.10. Stanovení obsahu halofuginonu
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení obsahu halofuginonu v
krmivech a premixech.
Obsah halofuginonu se stanoví jako volná base po extrakci horkou
vodou do ethylacetátu a následně se rozdělí jako hydrochlorid do
vodného kyselého roztoku. Extrakt se přečistí na ionexové
chromatografické koloně. Obsah halofuginonu se stanoví
vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií (HPLC) na reverzní fázi s
UV-detekcí.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku nesmí překročit při obsahu halofuginonu do 3 mg/kg hodnotu
0,5 mg/kg.
Reprodukovatelnost
Je uvedena u metody.
Mez stanovitelnosti
Mez stanovitelnosti je 1 mg/kg.
2.11. Stanovení obsahu ethopabátu
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení obsahu ethopabátu v
krmivech a premixech.
Obsah ethopabátu se stanoví po extrakci vzorku methanolem a
přečištění chromatografií na pevné fázi vysokoúčinnou kapalinovou
chromatografií (HPLC) na reverzní fázi s fluorescenční detekcí.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku nesmí překročit při obsahu ethopabátu:
do 1 mg/kg 40 % relat.
od 1 do 4 mg/kg 0,4 mg/kg
od 4 do 20 mg/kg 10 % relat.
od 20 do 1000 mg/kg nestanovena
nad 1000 mg/kg 5 % relat.
Reprodukovatelnost
Rozdíl mezi dvěma výsledky zkoušek stejného vzorku prováděnými ve
dvou laboratořích nesmí překročit při obsahu ethopabátu:
do 1 mg/kg nestanovena
od 1 do 20 mg/kg 20 % relat.
od 20 do 1000 mg/kg nestanovena
nad 1000 mg/kg 15 % relat.
Mez stanovitelnosti
Mez stanovitelnosti je 0,03 mg/kg.
2.12. Stanovení obsahu semduramicinu
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení obsahu semduramicinu v
krmivech a premixech.
Obsah semduramicinu se stanoví po extrakci vzorku extrakční směsí,
následném přečištění na pevné fázi a postkolonové derivatizaci
vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií (HPLC) na reverzní fázi s
použitím UV detekce při vlnové délce 598 nm.
Opakovatelnost
Nestanovena.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
Mez stanovitelnosti
Nestanovena.
2.13. Stanovení obsahu diclazurilu
Účel, rozsah a princip
Metoda určuje podmínky pro stanovení obsahu diclazurilu v krmivech
a premixech. Mez detekce je 0,1 mg/kg.
Vzorek se po přidání interního standardu extrahuje okyseleným
methanolem. U krmiv se alikvotní část extraktu přečistí na SPE
patroně C18. Diclazuril se z patronky eluuje směsí okyseleného
methanolu a vody. Po odpaření se zbytek rozpustí ve směsi
dimethylformamidu a vody. U premixů se extrakt odpaří a zbytek se
rozpustí ve směsi dimethylformamidu a vody. Obsah diclazurilu se
stanoví vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií (HPLC) na
reverzní fázi s ternárním gradientem a UV-detekcí.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku nesmí překročit při obsahu diclazurilu:
do 2,5 mg/kg 30 % relat. z vyššího výsledku
od 2,5 do 5 mg/kg 0,75 mg/kg
nad 5 mg/kg 15 % relat. z vyššího výsledku
Reprodukovatelnost
Je uvedena u metody.
Mez stanovitelnosti
Mez stanovitelnosti je 0,5 mg/kg.
2.14. Stanovení obsahu carbadoxu
Účel, rozsah a princip
Metoda určuje podmínky pro stanovení obsahu carbadoxu v krmivech,
premixech a doplňkových látkách. Mez detekce je 1 mg/kg.
Vzorek se zvlhčí vodou a extrahuje směsí methanol - acetonitril.
Alikvotní podíl extraktu krmiva se po filtraci přečistí na koloně
s oxidem hlinitým. Extrakt z premixů a doplňkových látek se přímo
ředí na vhodnou koncentraci směsí voda - methanol - acetonitril.
Obsah carbadoxu se stanoví vysokoúčinnou kapalinovou
chromatografií na reverzní fázi s UV detekcí.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku nesmí překročit při obsahu carbadoxu 10 mg/kg a vyšším 15 %
relat. z hodnoty vyššího výsledku.
Reprodukovatelnost
Je uvedena u metody.
Mez stanovitelnosti
Mez stanovitelnosti je 10 mg/kg.
2.15. Stanovení obsahu olachindoxu
Metoda stanovení obsahu olachindoxu je uvedena v příloze č. 10,
část 1.
2.16. Stanovení obsahu lasalocidu
Účel, rozsah a princip
Metoda určuje podmínky pro stanovení obsahu sodné soli lasalocidu
v krmivech, premixech a doplňkových látkách. Mez detekce je 5
mg/kg.
Lasalocid sodný se extrahuje ze vzorku okyseleným methanolem a
stanoví se vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií (HPLC) na
reverzní fázi s fluorescenční detekcí.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku nesmí překročit při obsahu lasalocidu:
do 100 mg/kg 15 % relat. z vyššího výsledku
od 100 do 200 mg/kg 15 mg/kg
nad 200 mg/kg 7,5 % relat. z vyššího výsledku
Reprodukovatelnost
Je uvedena u metody.
Mez stanovitelnosti
Mez stanovitelnosti je 30 mg/kg.
3.
Chemoterapeutika
3.1. Stanovení obsahu dimetridazolu
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení obsahu dimetridazolu v
krmivech a premixech.
Obsah dimetridazolu se stanoví po extrakci vzorku 90% methanolem.
Následně se přečistí na pevné fázi a stanoví vysokoúčinnou
kapalinovou chromatografií (HPLC) na reverzní fázi s UV detekcí
při 309 nm.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku nesmí překročit při obsahu dimetridazolu:
od 3 do 30 mg/kg 15 % relat.
od 30 do 100 mg/kg 5 mg/kg
nad 100 mg/kg 5 % relat.
Reprodukovatelnost
Rozdíl mezi dvěma výsledky zkoušek stejného vzorku prováděnými ve
dvou laboratořích nesmí překročit při obsahu dimetridazolu:
od 3 do 25 mg/kg 20 % relat.
od 25 do 50 mg/kg 5 mg/kg
nad 50 mg/kg 10 % relat.
Mez stanovitelnosti
Mez stanovitelnosti je 3 mg/kg.
4.
Vitaminy
4.1. Stanovení obsahu cholinu
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení obsahu cholinu v
krmivech a premixech.
Obsah cholinu se stanoví po hydrolýze vzorku hydroxidem barnatým a
přečištění hydrolyzátu na ionexu na základě vzniku komplexu s
reineckátem amonným v prostředí roztoku fosforečnanu sodného
spektrofotometricky po rozpuštění komplexu v acetonu při vlnové
délce 525 nm. Alternativně je možno provádět stanovení cholinu
metodou ITP.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma výsledky zkoušek stejného vzorku prováděnými ve
dvou laboratořích nesmí překročit 10 % relat.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
Mez stanovitelnosti
Mez stanovitelnosti je 20 mg/kg.
4.2. Stanovení obsahu pantothenanu vápenatého
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení obsahu pantothenanu
vápenatého v premixech.
Obsah pantothenanu vápenatého se stanoví na základě stimulačního
účinku na růst testovacího mikroorganismu Saccharomyces
carlsbergensis CCM 4288 (ATCC 9080) difúzním plotnovým Metodaem.
Opakovatelnost
Nestanovena.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
Mez stanovitelnosti
Nestanovena.
4.3. Stanovení vitaminů B1, B2, B6
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení obsahu vitaminů B1, B2,
B6 v krmných směsích.
Vitaminy B1 (thiamin), B2 (riboflavin) a B6 (pyridoxin) se
extrahují ze vzorku krmiva vodou a po hydrolýze kyselinou
chloristou se stanoví vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií
(HPLC) s využitím iontových párů na reverzní fázi. Detekce
vitaminu B2 a B6 se provádí přímo fluorescenční detekcí, zatímco
vitamin B1 se před detekcí nejprve oxiduje derivatizačním činidlem
v reakční smyčce postkolonové derivatizace.
Opakovatelnost
Nestanovena.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
Mez stanovitelnosti
Nestanovena.
4.4. Stanovení obsahu vitaminu B2
Účel, rozsah a princip
Používají se dvě metody stanovení obsahu vitaminu B2 v premixech -
metoda fluorometrická a metoda difúzně plotnová.
Obsah vitaminu B2 se stanoví fluorometricky v mírně okyseleném
prostředí na základě fluorescence při vlnové délce 440 nm nebo
difúzně plotnovou metodou na základě stimulačního účinku na růst
testovacího mikroorganismu Lactobacillus rhamnosus CCM 1825 (ATCC
7469).
Opakovatelnost
Pro metodu fluorometrickou nestanovena.
Pro metodu difuzní plotnovou:
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku nesmí při obsahu vitaminu B2 500 000 mg/kg překročit
hodnotu 40 500 mg/kg.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
Mez stanovitelnosti
Nestanovena.
4.5. Stanovení obsahu vitaminu B6
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení obsahu vitaminu B6
v premixech.
Vitamin B6 ve všech jeho formách se stanoví na základě
stimulačního účinku na růst testovacího mikroorganismu kvasinky
Saccharomyces carlsbergensis CCM 4228 (ATCC 9080) difúzním
plotnovým způsobem.
Opakovatelnost
Nestanovena.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
Mez stanovitelnosti
Nestanovena.
4.6. Stanovení obsahu vitaminu A
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení obsahu vitaminu A v
krmivech a premixech. Vitamin A zahrnuje all-trans retinol a jeho
cis izomery, které se touto metodou stanoví. Obsah vitaminu A se
vyjadřuje v mezinárodních jednotkách (IU) na kg. Mezinárodní
jednotka odpovídá aktivitě 0,3 mikrog all-trans vitaminu
A (alkohol) nebo 0,344 mikrog all-trans vitamin A (acetát) nebo
0,550 mikrog all-trans vitaminu A (palmitát).
Vzorek se hydrolyzuje ethanolickým roztokem hydroxidu draselného a
vitamin A se extrahuje petroletherem. Rozpouštědlo se odpaří a
zbytek se rozpustí v methanolu a pokud je to nutné, naředí se na
vhodnou koncentraci. Obsah vitaminu A se stanoví vysokoúčinnou
kapalinovou chromatografií na reverzní fázi (RP-HPLC) s UV nebo
fluorescenční detekcí. Chromatografické parametry jsou vybrány
tak, aby nedocházelo k separaci all-trans vitaminu A (alkohol) a
jeho cis izomerů.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku nesmí překročit 15 % relat. z hodnoty vyššího výsledku.
Reprodukovatelnost
Je uvedena u metody.
Mez stanovitelnosti
Mez stanovitelnosti je 2000 m.j./kg.
4.7. Stanovení obsahu vitaminu E
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení obsahu vitaminu E v
krmivech a premixech. Obsah vitaminu E se vyjadřuje jako mg
DL-alfa-tokoferol acetátu na kg. 1 mg DL-alfa-tokoferol acetátu
odpovídá 0,91 mg DL-alfa-tokoferolu (vitamin E).
Vzorek se hydrolyzuje ethanolickým roztokem hydroxidu draselného
a vitamin E se extrahuje petroletherem. Rozpouštědlo se odpaří a
zbytek se rozpustí v methanolu a pokud je to nutné, naředí se na
vhodnou koncentraci. Obsah vitaminu E se stanoví vysokoúčinnou
kapalinovou chromatografií na reverzní fázi (RP-HPLC) s UV nebo
fluorescenční detekcí.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku nesmí překročit 15 % relat. z vyššího výsledku.
Reprodukovatelnost
Je uvedena u metody.
Mez stanovitelnosti
Mez stanovitelnosti je 2 mg/kg.
4.8. Stanovení obsahu vitaminu D
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení obsahu vitaminu D v
krmivech.
Vitamin D se stanoví po alkalické hydrolýze vzorku hydroxidem
draselným za studena, následné extrakci do hexanu, přečištění na
semipreparativní koloně Silica metodou HPLC. Frakce vitaminu D se
zachytí, odpaří se k suchu a odparek se rozpustí v methanolu. V
extraktu se stanoví obsah vitaminu D vysokoúčinnou kapalinovou
chromatografií na analytické koloně s reverzní fází C18 s UV
detekcí při 265 nm.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném
vzorku nesmí překročit 20 % relat.
Reprodukovatelnost
Rozdíl mezi dvěma výsledky zkoušek stejného vzorku prováděnými ve
dvou laboratořích nesmí překročit 30 % relat.
Mez stanovitelnosti
Nestanovena.
5.
Mikroprvky
5.1. Stanovení obsahu mědi, železa, manganu a zinku
Metoda stanovení obsahu mědi, železa, manganu a zinku je uvedena v
příloze č. 9, část 8.
5.2. Stanovení obsahu kobaltu
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení obsahu kobaltu v
krmivech.
Obsah kobaltu se stanoví po mineralizaci vzorku v chloridovém
výluhu metodou atomové absorpční spektrometrie (AAS).
Opakovatelnost
Nestanovena.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
Mez stanovitelnosti
Nestanovena.
5.3. Stanovení obsahu selenu
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení selenu v krmivech.
Ve vzorku se po rozkladu kyselinou dusičnou v uzavřeném systému
stanoví obsah selenu metodou atomové absorpční spektrometrie
(AAS).
Opakovatelnost
Nestanovena.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
Mez stanovitelnosti
Nestanovena.
6.
Výpočty
6.1. Vyhodnocování a výpočet výsledků stanovení obsahu doplňkových
látek pro difúzně plotnové metody
Účel, rozsah a princip
Metoda uvádí a specifikuje uzančně závazný způsob pro
vyhodnocování a výpočet výsledků při stanovení obsahu doplňkových
látek v krmivech a premixech pro difúzně plotnové metody.
Průměry inhibičních, resp. stimulačních zón, vzniklých při
stanovení doplňkových látek difusně plotnovou metodou, se měří
s přesností nejméně na 0,1 mm. Ze souboru takto získaných hodnot
se vypočítá aritmetický průměr pro každou koncentraci zkoušeného
vzorku i standardu.
7.
Barviva
7.1. Stanovení beta-karotenu spektrofotometrickou metodou
Účel, rozsah a princip
Beta-karoten je přírodní barvivo chemicky patřící do skupiny
tetraterpenoidů a je provitaminem vitaminu A.
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení obsahu beta-karotenu v
krmivech.
Stanoví se po enzymatické hydrolýze směsí enzymů pepsin - trypsin
(1 : 1) v alkalickém prostředí, rozpuštěním v acetonu a následnou
extrakcí do hexanu, spektrofotometricky při vlnové délce 451 nm.
Opakovatelnost
Nestanovena.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
Mez stanovitelnosti
Nestanovena.
8.
Mikrobiotika
8.1. Stanovení počtu zárodků bakterií rodu Enterococcus
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení počtu zárodků rodu
Streptococcus skupiny D (Enterococcus) v krmivech a premixech.
Stanovení počtu zárodků bakterií rodu Enterococcus se provádí na
selektivních půdách podle Slanetze a Bartleye. Jako referenční
půda se při stanovení používá další selektivní půda (např. KF
agar) nebo u premixů vhodná neselektivní půda. Naočkované půdy
jsou kultivovány při 37 st. C +/- 1 st. C. Růst a počty kolonií se
vyhodnocují po dvou a čtyřdenní kultivaci.
Opakovatelnost
Nestanovena.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
8.2. Stanovení počtu zárodků bakterií rodu Bacillus
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení počtu zárodků rodu
Bacillus v krmivech.
Stanovení počtu zárodků bakterií rodu Bacillus se provádí
anaerobní kultivací na krevním agaru při 37 st. C. Počty kolonií,
charakteristické pro dané mikroorganismy, se vyhodnocují po 18 -
24 hodinách.
Opakovatelnost
Nestanovena.
Reprodukovatelnost
Nestanovena.
21. V příloze č. 11 se pod nadpisem "Seznam postupů fyzikálního
zkoušení krmiv" slova "Název postupu" , "Označení postupu" a písmeno "A"
zrušují.
22. V příloze č. 12 se pod nadpisem "Seznam postupů smyslového
zkoušení krmiv" slova "Název postupu", "Označení postupu" a písmeno "A"
zrušují.
23. V příloze č. 13 se pod nadpisem "Seznam postupů speciálního
zkoušení krmiv" slova "Název postupu", "Označení postupu" a písmeno "A"
zrušují.
24. V příloze č. 13 body 5 a 6 znějí:
"5. Stanovení botanické čistoty, nečistot a škodlivých nečistot u
krmných surovin.
Princip
Mechanicky nebo ručně se z poměrné části konečného vzorku oddělí
botanické nečistoty (přirozené neškodné nečistoty a škodlivé nečistoty a
škodlivá olejnatá semena, tj. semena a plody plevelů uvedené v příloze č. 3
vyhlášky č. 451/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech,
ve znění zákona č. 244/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a cizí předměty
a vyjadřují se jako procentní podíl.
6. Podmínky pro mikroskopické stanovení, identifikaci nebo určování
složek živočišného původu v krmivech.
Účel, rozsah a princip
Tato metoda je určena pro stanovení složek živočišného původu
(definovaných jako produkty zpracování těl nebo částí těl savců, ptáků a ryb) v
krmivech, prováděné pomocí mikroskopického zkoušení v rámci systému
koordinovaného inspekčního programu v oblasti výživy zvířat v souladu s § 16
zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů.
Stanovení prováděná podle této metody jsou používána k provádění
odborného dozoru a zkoušení krmiv. Ke zlepšení určování určitých typů
živočišných konstituentů nebo určení původu živočišné složky mohou být použity
v další zkoušce upravené nebo alternativní metody. Při zkoušení určitých
specifických živočišných konstituentů jako např. plasma nebo kosti v tuku (viz
také bod 9) mohou být také použity další metody za předpokladu, že tyto zkoušky
budou provedeny jako doplněk ke zkouškám uváděným v koordinačním inspekčním
programu.
Citlivost stanovení v krmivech může být v závislosti na původu
složek živočišného původu velmi nízká - 0,01 %.
K identifikaci se použije vhodně upravený reprezentativní vzorek,
odebraný podle postupu uvedeného v § 1 až 6. Dále uvedená metoda je vhodná pro
krmiva s nízkým obsahem vlhkosti. Krmiva s vyšším obsahem vlhkosti než 14 %
musí být předem předsušena. Zejména některá krmiva a krmné suroviny (např. tuky
a oleje) vyžadují uvedenou úpravu. Složky živočišného původu jsou
identifikovány na základě typických, mikroskopicky identifikovatelných
charakteristik (např. svalových vláken nebo jiných částí masa, chrupavek,
kostí, rohů, chlupů, štětin, krve, peří, vaječných skořápek, rybích kostí,
šupin).
Identifikace musí být provedena jak v sítové frakci, tak v
koncentrovaném sedimentu vzorku.".
25. V příloze č. 16 se v bodu 2. slova "dimetridazol nebo"
zrušují.
26. V příloze č. 16 se v bodu 8. slova "a pro lasalocid pod bodem
2.16. a pro dimetridazol pod bodem 3.1." nahrazují slovy "pro lasalocid pod
bodem 2.16.".
27. V příloze č. 16 se v bodu 8. slova "Pro doplňkové látky
dimetridazol a lasalocid, které jsou ustanoveny" nahrazují slovy "Pro
doplňkovou látku lasalocid, která je ustanovena".
28. V příloze č. 16 tabulka zní:
+----------------------+-----------------+-------------------+ |"Doplňková látka | Obsah mg/kg | Opakovatelnost | +----------------------+-----------------+-------------------+ |Lasalocid | od 0,5 do 15 | 10 % relat. | +----------------------+-----------------+-------------------+ | | od 50 do 150 | 5 % relat.". | +----------------------+-----------------+-------------------+
29. V příloze č. 16 se v bodu 11. slovo "F0,05" nahrazuje slovem
"F0,1".
30. Příloha č. 17 zní:
"Příloha č. 17 k vyhlášce č. 124/2001 Sb.
Způsob hodnocení krmiv a premixů při křížové kontaminaci
doplňkovými látkami
1. Při ověřování křížové kontaminace premixů doplňkovými látkami
se údaje zjištěných hodnot považují za ještě vyhovující, pokud
nepřekračují toleranci desetinásobku hodnoty meze
stanovitelnosti uvedené v příloze č. 9 a 10.
2. Při ověřování křížové kontaminace krmiv doplňkovými látkami se
údaje zjištěných hodnot považují za ještě vyhovující, pokud
nepřekračují toleranci ve výši meze stanovitelnosti uvedené v
příloze č. 9 a 10."
31. Příloha č. 18 zní:
"Příloha č. 18 k vyhlášce č. 124/2001 Sb.
Část 1:
Metody odběru vzorků pro odborný dozor a zkoušení obsahu
dioxinů (PCDD/PCDF) a určování dioxinům podobných PCB v některých
krmivech
1.
Účel a oblast působnosti
Vzorky určené k provádění odborného dozoru a zkoušení obsahu
dioxinů (PCDD/PCDF), jakož i obsahu dioxinům podobných
polychlorovaných bifenylů (Tabulka Světové zdravotnické
organizace) v krmivech se odebírají v souladu s § 1 až 6 vyhlášky
č. 124/2001 Sb. Takto získané souhrnné vzorky se považují za
reprezentativní pro vzorkovanou partii a subpartii, z nichž byly
odebrány. Dodržení maximálních povolených hodnot se posuzuje na
základě obsahů stanovených v laboratorních vzorcích.
2.
Shoda partie nebo subpartie s povolenými hodnotami
Pokud je výsledek prvního stanovení o méně než 20 % vyšší nebo
nižší než je povolená maximální hodnota, musí kontrolní laboratoř
pro potvrzení výsledku provést v laboratorním vzorku opakované
stanovení a vypočítat průměr z obou výsledků. Partie se uznává,
jestliže je výsledek prvního stanovení o více než 20 % nižší než
maximální povolená hodnota a nebo pokud bylo nutno provést
opakované stanovení, jestliže průměr vypočtený z obou stanovení
odpovídá maximální povolené hodnotě stanovené v příloze č. 3
vyhlášky č. 451/2000 Sb.
Tabulka Světové zdravotnické organizace (WHO) pro hodnocení
nebezpečnosti dioxinů a dioxinům podobných polychlorovaných
bifenylů pro člověka vyjádřených pomocí TEF (Toxic Equivalency
Factors), vycházející ze závěrů kongresu WHO ve Stockholmu,
Švédsko, 15. až 18. června 1997 [Van den Berg a jiní, (1998) Toxic
Equivalency Factors (TEFs) for PCBs, PCDDs, PCDFs for Humans and
for Wildlife. Environmental Health Perspectives, 106 (12), 775].
----------------------------------------------------------------------------------------- Kongener Hodnota TEF Kongener Hodnota TEF ----------------------------------------------------------------------------------------- Dibenzo-p-dioxiny (PCDD) "Dioxinům podobné" PCB: non-ortho PCB + mono-ortho PCB 2,3,7,8-TCDD 1 Non-ortho PCB 1,2,3,7,8-PeCDD 1 PCB 77 0,0001 1,2,3,4,7,8-HxCDD 0,1 PCB 81 0,0001 1,2,3,6,7,8-HxCDD 0,1 PCB 126 0,1 1,2,3,7,8,9-HxCDD 0,1 PCB 169 0,01 1,2,3,4,6,7,8-HpCDD 0,01 OCDD 0,0001 Dibenzofurany (PCDF) Mono-ortho PCB 2,3,7,8-TCDF 0,1 PCB 105 0,0001 1,2,3,7,8-PeCDF 0,05 PCB 114 0,0005 2,3,4,7,8-PeCDF 0,5 PCB 118 0,0001 1,2,3,4,7,8-HxCDF 0,1 PCB 123 0,0001 1,2,3,6,7,8-HxCDF 0,1 PCB 156 0,0005 1,2,3,7,8,9-HxCDF 0,1 PCB 157 0,0005 2,3,4,6,7,8-HxCDF 0,1 PCB 167 0,00001 1,2,3,4,6,7,8-HpCDF 0,01 PCB 189 0,0001 1,2,3,4,7,8,9-HpCDF 0,01 OCDF 0,0001 ----------------------------------------------------------------------------------------- Použité zkratky: T = tetra; Pe = penta; Hx = hexa; Hp = hepta; O = okta; CDD = chlorodibenzo-p-dioxin; CDF = chlorodibenzofuran; CB = chlorbifenyl -----------------------------------------------------------------------------------------
Část 2:
Příprava vzorků a požadavky na metody analytického
zkoušení používané při provádění odborného dozoru a zkoušení
obsahu dioxinů (pcdd/pcdf) a stanovení dioxinům podobných pcb
v některých krmivech
1.
Cíl a oblast použití
Tyto požadavky na metody analytického zkoušení se používají pro
stanovení dioxinů [polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů (PCDD) a
polychlorovaných dibenzofuranů (PCDF)] a dioxinům podobných
polychlorovaných bifenylů (PCB) v krmných surovinách a krmivech.
Sledování přítomnosti dioxinů v krmivech se provádí pomocí
strategie zahrnující vyhledávací metodu pro výběr vzorků s obsahem
dioxinů a dioxinům podobných PCB o méně než 30 až 40 % nižším nebo
vyšším než je množství, které je předmětem zájmu. Koncentrace
dioxinů ve vzorcích s významným obsahem se stanoví/potvrdí
ověřovací metodou.
Vyhledávací metody jsou metody, které se používají ke zjišťování
přítomnosti dioxinů a dioxinům podobných PCB v množství, které je
předmětem zájmu. Tyto metody jsou schopné rychle zpracovat velký
objem vzorků a používají se k prověření velkého množství vzorků z
hlediska možných pozitivních výsledků. Jsou speciálně navrženy
tak, aby vyloučily falešně negativní výsledky.
Ověřovací metody jsou metody, které poskytují úplné nebo doplňkové
informace umožňující jednoznačnou identifikaci a kvantifikaci
dioxinů a dioxinům podobných PCB na uvažované úrovni, která je
předmětem zájmu.
2.
Obecně
Protože vzorky z životního prostředí a biologické vzorky (včetně
vzorků krmných surovin/krmiv) obvykle obsahují složité směsi
různých dioxinových kongenerů, byla pro usnadnění hodnocení jejich
nebezpečnosti vyvinuta koncepce koeficientů toxické ekvivalence
(TEF). Tyto TEF byly stanoveny, aby vyjádřily koncentraci směsí
2,3,7,8-substituovaných PCDD a PCDF, a později také u některých
non-ortho a mono-ortho-chlór substituovaných PCB, které vykazují
aktivitu podobnou dioxinům, v toxických ekvivalentech (TEQ)
2,3,7,8-TCDD (viz. Tabulka Světové zdravotnické organizace).
Koncentrace jednotlivých látek v daném vzorku se násobí jejich
příslušným TEF a tyto násobky se následně sčítají, aby se dospělo
k celkové koncentraci dioxinům podobných sloučenin, vyjádřených v
TEQ.
Koncepce "horní hranice" vyžaduje, aby se do celkové hodnoty TEQ
započítaly mezní hodnoty kvantifikace každého nekvantifikovaného
kongeneru.
Koncepce "dolní hranice" vyžaduje, aby se do celkové hodnoty TEQ
započítala za každý nekvantifikovaný kongener nulová hodnota.
Koncepce "střední hodnoty" vyžaduje, aby se do celkové hodnoty TEQ
započítala polovina mezní hodnoty kvantifikace pro každý
nekvantifikovaný kongener.
3.
Příprava vzorků
Pro přípravu vzorků k laboratornímu zkoušení jsou použitelné
postupy uvedené v příloze č. 7 této vyhlášky. Kromě toho musí být
splněny tyto požadavky:
- vzorky musí být skladovány a přepravovány ve skleněných,
hliníkových, polypropylénových nebo polyethylenových nádobách.
Z nádoby na vzorky musí být odstraněny stopy papírového prachu.
Skleněné nádobí musí být vypláchnuto rozpouštědly předem
zkontrolovanými z hlediska přítomnosti dioxinů,
- musí být provedena slepá zkouška, která spočívá v provedení
celého analytického postupu s vynecháním vzorku,
- hmotnost vzorku použitá k extrakci musí být dostatečná vzhledem
k citlivosti.
4.
Požadavky kladené na laboratoře
- laboratoře musí prokázat účinnost metody v rozsahu koncentrace,
která je předmětem zájmu, například polovina, jedno a
dvojnásobek koncentrace, která je předmětem zájmu, s přijatelným
variačním koeficientem výsledků opakované analýzy. Podrobnosti
kritérií přijatelnosti viz bod 5;
- mezní hodnota stanovitelnosti pro ověřovací metodu musí být v
rozsahu asi jedné pětiny úrovně, která je předmětem zájmu, aby
byla jistota, že v rozsahu úrovně, která je předmětem zájmu, se
dosahuje přijatelných variačních koeficientů;
- jako opatření v rámci vnitřní kontroly jakosti se provádějí
pravidelné slepé zkoušky, stanovení se standardním přídavkem
nebo stanovení kontrolních vzorků (nejlépe certifikovaného
referenčního materiálu, je-li k dispozici);
- úspěšná účast v mezilaboratorních studiích, které hodnotí
způsobilost laboratoře, je nejlepším způsobem, jak prokázat
schopnost provádět určitá stanovení. Avšak úspěšná účast v
mezilaboratorních studiích, například pro půdní vzorky nebo
vzorky odpadních vod, nezbytně neprokazuje též schopnost v
oblasti vzorků potravin nebo krmiv, kde jde o nižší úrovně
znečištění. Proto je povinná trvalá účast v mezilaboratorních
studiích stanovení dioxinů a dioxinům podobných PCB v
příslušných matricích krmiv/potravin;
- laboratoře musí být akreditovány uznávaným subjektem působícím v
souladu s ISO Guide 58, aby bylo zajištěno, že uplatňují
zabezpečování jakosti při analýzách. Laboratoře by měly být
akreditovány podle normy ISO/IEC 17025:1999.
5.
Požadavky kladené na analytické metody zkoušení dioxinů a
dioxinům podobných PCB
Základní požadavky pro uznání analytických metod:
- vysoká citlivost a nízké mezní hodnoty detekce. Pro PCDD a PCDF
musí být detekovatelná množství v řádu pikogramů TEQ (10E-12 g)
kvůli mimořádné toxicitě některých z těchto sloučenin. Je známo,
že PCB se vyskytují ve vyšších koncentracích než PCDD a PCDF.
Pro většinu kongenerů PCB již postačuje citlivost v řádu
nanogramů (10E-9 g). Avšak pro měření jedovatějších dioxinům
podobných kongenerů PCB (zejména non-ortho substituovaných
forem) musí být dosaženo stejné citlivosti jako pro PCDD a PCDF;
- vysoká selektivita. Je nutné rozlišovat PCDD, PCDF a dioxinům
podobné PCB od velkého množství jiných, společně extrahovaných a
eventuálně rušivých sloučenin přítomných v koncentracích až o
několik řádů vyšších než koncentrace látek, které jsou předmětem
zájmu. Pro plynovou chromatografii s hmotnostní spektrometrií
(GC/MS) je nezbytné rozlišení mezi různými kongenery, tj. mezi
toxickými (např. sedmnáct 2,3,7,8-substituovaných PCDD a PCDF a
dioxinům podobných PCB) a ostatními kongenery. Biologické
zkoušky sloučenin musí být schopny selektivně určit hodnoty TEQ
jako součet PCDD, PCDF a dioxinům podobných PCB;
- vysoká přesnost (správnost a shodnost). Stanovení musí
poskytovat platný a spolehlivý odhad skutečné koncentrace ve
vzorku. Je nezbytná vysoká přesnost (přesnost měření: velká
shoda výsledku měření a skutečné nebo přisuzované hodnoty
měření), aby se předešlo zamítnutí analýzy vzorku na základě
špatné spolehlivosti odhadu TEQ. Přesnost se vyjadřuje jako
správnost (rozdíl mezi střední naměřenou hodnotou analytu v
certifikovaném referenčním materiálu a jeho certifikovanou
hodnotou, vyjádřený jako procento této hodnoty) a shodnost
(shodnost se obvykle počítá jako standardní odchylka zahrnující
opakovatelnost a reprodukovatelnost a označuje míru shody mezi
výsledky získanými několikanásobným použitím experimentálního
postupu za předepsaných podmínek).
Vyhledávací metody mohou zahrnovat metody biologických zkoušek a
metody GC/MS; ověřovací metody jsou metody plynové
chromatografie s vysokým rozlišením/hmotnostní spektrometrie s
vysokým rozlišením (HRGC/HRMS). Celková hodnota TEQ musí
vyhovovat těmto kritériím
----------------------------------------------------------------------------- Vyhledávací metody Ověřovací metody ----------------------------------------------------------------------------- Falešně negativní koncentrace < 1 % ----------------------------------------------------------------------------- Správnost - 20 až + 20 % ----------------------------------------------------------------------------- Variační koeficient < 30 % < 15 % -----------------------------------------------------------------------------
6.
Zvláštní požadavky, které musí splňovat metody GC/MS, aby
vyhovovaly pro účely vyhledávání nebo ověřování
- při validaci metody musí být hned na počátku analytické metody,
například před extrakcí, provedeno přidání vnitřních standardů
2,3,7,8-chlór substituovaných PCDD/F značených pomocí 13C (a
vnitřních standardů dioxinům podobných PCB značených pomocí 13C,
pokud musí být určeny dioxinům podobné PCB). Alespoň jeden
kongener musí být přidán pro každou z tetra nebo
okta-chlorovaných homologických skupin PCDD/F (a alespoň jeden
kongener pro každou z homologických skupin dioxinům podobných
PCB, pokud musí být určeny dioxinům podobné PCB) (nebo alespoň
jeden kongener pro každou skupinu vybraných iontů při použití
hmotnostní spektrometrie v režimu registrace vybraných iontů,
použitou pro sledování PCDD/F a dioxinům podobných PCB).
Jednoznačně se dává přednost, zejména v případě ověřovacích
metod, použití všech 17 vnitřních standardů
2,3,7,8-substituovaných PCDD/F značených pomocí 13C a všech 12
vnitřních standardů dioxinům podobných PCB značených pomocí 13C
(pokud musí být určeny dioxinům podobné PCB).
Pro ty kongenery, k nimž není přidán žádný analog značený pomocí
13C, se určí relativní koeficienty odezvy při použití vhodných
kalibračních roztoků.
- Pro krmiva rostlinného původu a krmiva živočišného původu
obsahující méně než 10 % tuku je přidání vnitřních standardů
před extrakcí povinné. Pro krmiva živočišného původu obsahující
více než 10 % tuku se vnitřní standardy přidávají buď před, nebo
po extrakci tuku. Vhodná validace účinnosti extrakce se provádí
v závislosti na tom, kdy je vnitřní standard přidáván a na tom,
zda jsou výsledky uváděny v produktu nebo v tuku.
- Před analýzou GC/MS musí být přidán jeden nebo dva standardy pro
stanovení výtěžnosti.
- Kontrola výtěžnosti je nezbytná. U ověřovacích metod se
výtěžnost jednotlivých vnitřních standardů pohybuje v rozsahu 60
až 120 %. Nižší nebo vyšší hodnota výtěžnosti jednotlivých
kongenerů, zejména některých hepta- a okta-chlorovaných
dibenzodioxinů a dibenzofuranů, je přípustná pod podmínkou, že
jejich příspěvek k hodnotě TEQ nepřesáhne 10 % celkové hodnoty
TEQ (jen na základě PCDD/F). Hodnota výtěžnosti u vyhledávacích
metod se pohybuje mezi 30 a 140 %.
- Oddělení dioxinů od rušivých chlorovaných sloučenin, jako jsou
PCB a chlorované difenylethery, se provádí vhodnými
chromatografickými technikami (nejlépe na florisilové, aluminové
a/nebo uhlíkové koloně).
- Oddělení isomerů pomocí plynové chromatografie musí být
dostatečné (< 25 % mezi píky 1,2,3,4,7,8-HxCDF a
1,2,3,6,7,8-HxCDF).
- Stanovení se provádí podle metody EPA 1613 revize B: tetra- až
okta-chlorované dioxiny a furany pomocí izotopického zřeďování
HRGC/HRMS nebo jinou metodou se shodnými pracovními
charakteristikami (performance criteria).
- U krmiv kontaminovaných dioxiny v rozsahu maximální úrovně nebo
nad ní by rozdíl mezi horní a dolní mezní úrovní neměl překročit
20 %. U krmiv s úrovní kontaminace výrazně pod maximální úrovní
se může rozdíl pohybovat v rozmezí 25 a 40 %.
7.
Vyhledávací analytické metody
7.1
Úvod
Vyhledávací metody mohou být použity k různým přístupům: čistě
vyhledávací přístup a nebo kvantitativní přístup.
Vyhledávací přístup
Odezva vzorků se porovnává s odezvou srovnávacího vzorku na
úrovni, která je předmětem zájmu. Vzorky s odezvou nižší než
srovnávací vzorek se považují za negativní, vzorky s vyšší odezvou
se považují za pozitivní. Požadavky:
- do každé zkušební série se zařazují alespoň jeden slepý a jeden
srovnávací vzorek, které se extrahují a zkouší současně za
shodných podmínek. Odezva srovnávacího vzorku musí být zřetelně
vyšší ve srovnání se slepým vzorkem,
- zařazují se další srovnávací vzorky s poloviční a dvojnásobnou
koncentrací, která je předmětem zájmu, aby se prokázala řádná
účinnost zkoušky pro kontrolu koncentrace, která je předmětem
zájmu,
- při zkoušení jiných matric se musí prokázat vhodnost
referenčního vzorku(ů), nejlépe zařazením vzorků, u nichž bylo
pomocí HRGC/HRMS zjištěno, že obsahují množství TEQ přibližně
odpovídající referenčnímu vzorku nebo jinému slepému vzorku
obohacenému na tuto úroveň,
- protože při biologických zkouškách sloučenin nemohou být použity
žádné vnitřní standardy, jsou pro získání informací o standardní
odchylce v rámci jedné zkušební série velmi důležité testy
opakovatelnosti. Variační koeficient musí být nižší než 30 %,
- pro biologické zkoušky jsou definovány cílové (stanovované)
sloučeniny, možné rušivé vlivy a maximální přípustné slepé
hodnoty.
Kvantitativní přístup
Kvantitativní přístup vyžaduje standardní sérii ředění,
dvojnásobné nebo trojnásobné čištění a měření, jakož i slepé
stanovení a kontrolu výtěžnosti. Výsledek se vyjadřuje jako TEQ,
čímž se předpokládá, že sloučeniny odpovědné za signál odpovídají
principu TEQ. Toto může být provedeno pomocí TCDD (nebo standardní
dioxin/furanové směsi) za účelem vytvoření kalibrační křivky pro
výpočet hodnoty TEQ v extraktu a tedy i vzorku. Tato hodnota se
následně koriguje podle hodnoty TEQ vypočtené pro slepý vzorek
(aby se zohlednily nečistoty z použitých rozpouštědel
a chemikálií) a výtěžnost (vypočtená z hodnoty TEQ ve vzorku pro
kontrolu jakosti v blízkosti mezní koncentrace, která je předmětem
zájmu). Je nezbytné poznamenat, že část zřejmé ztráty výtěžnosti
může být způsobena matricovými jevy a/nebo rozdíly mezi hodnotami
TEF v biologických zkouškách sloučenin a úředními hodnotami TEF
stanovenými WHO.
7.2.
Požadavky kladené na analytické metody používané pro
vyhledávání
- pro vyhledávání se používají analytické metody GC/MS a
biologické metody zkoušení. Pro metody GC/MS se uplatňují
požadavky stanovené v bodu 6. Pro buněčné biologické zkoušky
sloučenin platí zvláštní požadavky stanovené v bodu 7.3. a pro
biologické zkoušky sloučenin prováděné pomocí setů platí
zvláštní požadavky stanovené v bodu 7.4.;
- jsou nezbytné informace o počtu falešně pozitivních a falešně
negativních výsledků velkého souboru vzorků pod a nad maximální
úrovní nebo účinnou úrovní ve srovnání s obsahem TEQ určeným
ověřovací analytickou metodou. Skutečný podíl falešně
negativních výsledků musí být nižší než 1 %. Podíl falešných
pozitivních výsledků musí být natolik nízký, aby se použití
vyhledávacího nástroje stalo výhodným;
- pozitivní výsledky musí být vždy potvrzeny ověřovací analytickou
metodou (HRGC/HRMS). Kromě toho se pomocí HRGC/HRMS potvrzují
vzorky z širokého rozmezí hodnot TEQ (přibližně 2 až 10 %
negativních vzorků) a předkládají se informace o souladu
výsledků biologické zkoušky a HRGC/HRMS.
7.3.
Zvláštní požadavky kladené na biologické zkoušky sloučenin
- při biologickém zkoušení vyžaduje každá zkouška řadu
srovnávacích koncentrací TCDD nebo dioxin/furanových směsí
(úplná křivka/odezva s RE2 > 0,95). Avšak pro účely vyhledávání
se používá rozšířená nízkoúrovňová křivka pro analyzování vzorků
s nízkým obsahem;
- aby bylo výsledku biologické zkoušky sloučenin dosaženo během
konstantní doby, používá se srovnávací koncentrace TCDD (asi
trojnásobek meze detekce) uvedená na listu kontroly jakosti.
Jinou možností je relativní odezva srovnávacího vzorku vztažená
ke kalibrační křivce TCDD, protože odezva buněk může záviset na
mnoha faktorech;
- pro každý srovnávací materiál se zaznamenávají a kontrolují
grafy kontroly jakosti, aby byl zajištěn soulad výsledku se
směrnicemi;
- zejména v případě kvantitativního vyhodnocování musí být
výsledek ředění vzorků uvnitř lineární části úseku křivky
odezvy. Vzorky nad lineární částí křivky odezvy musí být znovu
zředěny a přezkoušeny. Proto se doporučuje zkoušet alespoň tři
nebo více různě ředěných vzorků najednou;
- variační koeficient nesmí být vyšší než 15 % při trojnásobném
stanovení pro každé ředění vzorku a pro tři nezávislé pokusy by
neměl přesáhnout 30 %;
- mezní hodnota detekce se stanovuje jako trojnásobek směrodatné
odchylky slepého pokusu s rozpouštědlem nebo z odezvy pozadí.
Dalším přístupem je použití odezvy, která je nad pozadím
(indukční koeficient rovnající se pětinásobku slepého pokusu s
rozpouštědlem) vypočteným z kalibrační křivky dne. Mez
stanovitelnosti se stanovuje jako pětinásobek standardní
odchylky odezvy slepého pokusu s rozpouštědlem nebo pozadí nebo
pomocí odezvy, která je jasně nad pozadím (indukční koeficient
rovnající se desetinásobku odezvy slepého rozpouštědla)
vypočteným z kalibrační křivky dne.
7.4.
Zvláštní požadavky kladené na biologické zkoušky sloučenin
prováděné pomocí souprav (kitů)
Poznámka: Dosud nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že komerčně
dostupné biologické zkoušky sloučenin prováděné pomocí souprav
jsou dostatečně citlivé a spolehlivé na to, aby mohly být
používány k vyhledávacímu zjišťování přítomnosti dioxinů v
požadovaných koncentracích ve vzorcích potravin a krmiv.
- musí být dodržovány pokyny výrobce pro přípravu vzorků,
- nepoužívají se zkušební soupravy po uplynutí doby použitelnosti,
- nepoužívají materiály a součásti navržené pro použití s jinými
soupravami,
- zkušební soupravy se uchovávají v předepsaném rozsahu
skladovacích teplot a používají se při předepsané provozní
teplotě,
- mezní hodnota detekce pro imunologickou zkoušku se určuje jako
součet střední hodnoty a trojnásobku standardní odchylky,
vycházejících z deseti opakovaných analýz slepého vzorku, jenž
se dělí směrnicí přímky, získané lineární regresí;
- pro zkoušky v laboratořích se doporučuje požívat srovnávací
standardy, aby byla jistota, že citlivost standardu je v
přijatelném rozsahu.
8.
Oznamování výsledků
Pokud to používaný analytický postup umožňuje, analytické výsledky
uvádí množství jednotlivých kongenerů PCDD/F a PCB jako dolní,
horní a střední odhady, aby oznamované výsledky obsahovaly maximum
informací. Dále se uvádí také obsah lipidů ve vzorku a metoda
použitá pro extrakci lipidů.
Výtěžnost vnitřních standardů se uvádí, pokud jsou výsledky mimo
povolený rozsah maximálních hodnot uvedených v bodu 6 a v
ostatních případech na vyžádání."