Odstavec předpisu 329/2004 Sb.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 329/2004 Sb., o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin
Příl.2

Příl.2

Dokumentační soubor údajů o účinné látce a související požadavky

V souladu s předpisy Evropských společenství¹⁾ se stanoví:

ÚVOD

Dokumentační soubor údajů [zpracovaný a dodaný spolu se žádostí o registraci přípravku v souladu s pokyny Evropské komise, které rostlinolékařská správa zveřejňuje ve Věstníku (§ 72 odst. 6 zákona) a prostřednictvím elektronických prostředků umožňujících dálkový přístup k nim]:

1.1 musí zahrnovat technickou dokumentaci obsahující informace nezbytné pro vyhodnocení předpokládaných rizik, okamžitých nebo zpožděných, která látka může vyvolat u člověka, zvířat a v životním prostředí, a obsahující minimálně informace a výsledky z níže uvedených studií;

1.2 kde je to relevantní, musí být údaje získány za použití testovacích metod, v nejnovějším aktualizovaném znění, na něž je uveden odkaz nebo jsou popsány v této příloze; v případě studií zahájených před nabytím účinnosti změny této přílohy musí být informace získány pomocí vhodných mezinárodně nebo vnitrostátně validovaných testovacích metod, nebo, v případě že neexistují, pomocí testovacích metod odsouhlasených Státní rostlinolékařskou správou;

1.3 v případě, že testovací metoda není vhodná nebo není popsána, nebo jestliže byly použity jiné metody, než jsou uvedeny v této příloze, musí dokumentace obsahovat zdůvodnění oprávněnosti použitých testovacích metod, které je přijatelné pro Státní rostlinolékařskou správu. V případě, kdy je v této příloze uveden odkaz na metodu EHS, která je přejatou metodou vyvinutou mezinárodní organizací (např. OECD), může Státní rostlinolékařská správa uznat, že požadované informace jsou získány podle poslední verze výše uvedené metody, jestliže na začátku zahájení studií nebyla metoda EHS ještě aktualizována;

1.4 musí zahrnovat, jestliže to požaduje Státní rostlinolékařská správa, úplný popis použitých testovacích metod, vyjma případů metod uvedených nebo popsaných v této příloze, a úplný popis všech odchylek, včetně odůvodnění těchto odchylek, které je přijatelné pro Státní rostlinolékařskou správu;

1.5 musí obsahovat úplnou a nestrannou zprávu o provedených studiích a také jejich úplný popis nebo odůvodnění, které je přijatelné pro Státní rostlinolékařskou správu, jde-li,

- o neposkytnutí údajů a informací, které se nejeví nezbytné vzhledem k povaze přípravku nebo k jeho navrženým použitím, nebo

nebo, jestliže

- není vědecky nutné nebo technicky možné informace a údaje poskytnout;

1.6 kde je to relevantní, musí být údaje získány ve shodě s požadavky směrnice 86/609/EHS.

2.1 Testy a analýzy musí být provedeny ve shodě se zásadami stanovenými ve směrnici 87/18/EHS , jestliže bylo provedeno testování za účelem získání údajů o vlastnostech a/nebo nezávadnosti pro zdraví člověka, nebo zvířat, nebo životní prostředí.

2.2 Odchylně od bodu 2.1 může Státní rostlinolékařská správa stanovit, že testy a analýzy provedené na území České republiky za účelem získání údajů o vlastnostech a/nebo bezpečnosti látek pro včelu medonosnou a jiné užitečné členovce, musí být provedeny úředními nebo úředně uznanými osobami (§ 46 zákona),v souladu s body 2.2 a 2.3 a úvodu přílohy č. 12) Tato výjimka se vztahuje na pokusy skutečně zahájené před 31. prosincem 1999.

2.3 Odchylně od bodu 2.1 může Státní rostlinolékařská správa stanovit, že sledované pokusy týkající se reziduí provedené na území České republiky podle ustanovení oddílu 6 "Rezidua v nebo na ošetřených produktech, potravinách a krmivech" s přípravky na ochranu rostlin obsahujícími účinné látky, které již byly na trhu v rozmezí dvou let po notifikaci Směrnice 91/414/EHS, musí být provedeny úředními nebo úředně uznanými osobami (§ 46 zákona). Tato výjimka se vztahuje na sledované pokusy týkající se reziduí, které byly skutečně zahájeny nejpozději do 31. prosince 1997.

2.4 Odchylně od bodu 2.1 u účinných látek tvořených mikroorganismy nebo viry mohou provádět zkoušky a analýzy pro účely získání údajů o vlastnostech anebo bezpečnosti, týkající se jiných hledisek než zdraví lidu, úřední nebo úředně uznané osoby, které minimálně splňují požadavky bodů 2.2 a 2.3 úvodu přílohy č. 12).

ČÁST A

CHEMICKÉ LÁTKY

Identifikace účinné látky

Uvedené informace musí být dostatečné k tomu, aby bylo možné přesně identifikovat každou účinnou látku, definovat ji ve smyslu její specifikace a charakterizovat její povahu. Pokud není stanoveno jinak, jsou tyto informace a údaje požadovány pro všechny účinné látky.

1.1

Žadatel (jméno, adresa atd.)

Musí být uvedeny jméno a adresa žadatele (stálá adresa ve Společenství) a jméno, funkce, číslo telefonu a faxu příslušné kontaktní osoby.

Jestliže má žadatel kromě toho úřad, agenta nebo zástupce v členském státě, v němž je předložena žádost o zařazení do přílohy I ke směrnici, a jestliže se tito liší od úřadu, agenta nebo zástupce jmenovaných Komisí v daném zpravodajském členském státě, musí být uvedeny také název a adresa místního úřadu, agenta nebo zástupce a jméno, funkce, číslo telefonu a faxu příslušné kontaktní osoby.

1.2

Výrobce (jméno, adresa, včetně umístění závodu)

Musí být uvedeny jméno a adresa výrobce nebo výrobců účinné látky a název a adresa každého z výrobních závodů, v němž se účinná látka vyrábí. Dále musí být uvedeno kontaktní místo (upřednostňuje se hlavní kontaktní místo, u něhož se uvede název, číslo telefonu a faxu) pro poskytování aktuálních informací a odpovědí na případné dotazy týkajících se výrobní technologie, zpracování a jakosti výrobku (případně včetně jednotlivých šarží). Jestliže po zařazení účinných látek do přílohy I ke směrnici nastanou změny v umístění nebo v počtu výrobců, musí být požadované informace znovu oznámeny Komisi a členským státům.

1.3

Obecný název navržený nebo přijatý ISO a synonyma

Musí být uveden obecný název podle ISO nebo navržený obecný název podle ISO, případně další navržené nebo přijaté obecné názvy (synonyma) včetně jména (názvu) příslušné instituce odpovědné za názvosloví.

1.4

Chemický název (názvosloví IUPAC a CA)

Musí být uveden chemický název ve znění uvedeném v příloze I ke směrnici 67/548/EHS nebo, jestliže není v této směrnici uveden, názvy podle názvosloví IUPAC a podle názvosloví CA (oba názvy).

1.5

Vývojové kódové číslo (vývojová kódová čísla) výrobce

Musí být uvedena kódová čísla použitá v průběhu vývojových prací pro identifikaci účinné látky a případně formulací obsahujících účinnou látku. U každého kódového čísla musí být uveden materiál, k němuž se vztahuje, doba, po kterou bylo číslo používáno, a členské státy nebo jiné země, ve kterých bylo a je používáno.

1.6

Čísla CAS, EHS a CIPAC (jsou-li k dispozici)

Musí být uvedena čísla Chemical Abstracts, EHS (EINECS nebo ELINCS) a CIPAC, pokud existují.

1.7

Molekulový a strukturní vzorec, molekulová hmotnost

Musí být uvedeny molekulový vzorec, molekulová hmotnost a strukturní vzorec účinné látky, případně strukturní vzorce všech stereoizomerů a optických izomerů přítomných v účinné látce.

1.8

Výrobní metoda (postup syntézy) účinné látky

Pro každý z výrobních závodů musí být uvedeny výrobní metoda, tj. identifikace výchozích materiálů, použité chemické postupy a identifikace vedlejších produktů a nečistot přítomných v konečném výrobku. Obecně se nevyžadují provozní informace.

Jestliže se uvedené informace týkají poloprovozního výrobního systému, musí být požadované informace poskytnuty znovu po stabilizování výrobních metod a postupů v provozním měřítku.

1.9

Specifikace čistoty účinné látky v g/kg

Musí být uveden minimální obsah čisté účinné látky (vyjma neúčinných izomerů) v g/kg ve vyrobeném materiálu použitém pro výrobu formulovaných výrobků.

Jestliže se uvedené informace týkají poloprovozního výrobního systému, musí být požadované informace poskytnuty znovu Komisi a členským státům po stabilizování výrobních metod a postupů v provozním měřítku, jestliže mají změny výroby za následek změny specifikace čistoty.

1.10

Identifikace izomerů, nečistot a přísad (např. stabilizátorů) společně se strukturním vzorcem a obsahem vyjádřeným v g/kg

Musí být uveden maximální obsah neúčinných izomerů v g/kg a zde je relevantní i poměr obsahu izomerů/diastereoizomerů. Navíc musí být uveden maximální obsah každé z dalších složek jiných přísad vyjádřený v g/kg, včetně vedlejších produktů a nečistot. Obsah přísad musí být vyjádřen v g/kg.

Pro každou složku přítomnou v množství 1 g/kg nebo větším musí být v případě potřeby uvedeny následující informace:

- chemický název podle názvosloví IUPAC a CA,

- obecný název podle ISO nebo navržený obecný název, je-li k dispozici,

- číslo CAS, EHS (EINECS nebo ELINCS) a CIPAC, jsou-li k dispozici,

- molekulový a strukturní vzorec,

- molekulová hmotnost, a

- maximální obsah v g/kg.

Jestliže je výrobní postup takového charakteru, že by v účinné látce mohly být přítomny nečistoty a vedlejší produkty, které jsou zvláště nežádoucí pro své toxikologické a ekotoxikologické vlastnosti nebo vlastnosti týkající se životního prostředí, musí být stanoven a uveden obsah každé takové sloučeniny. V těchto případech musí být pro každou z dotyčných sloučenin uvedeny použité analytické metody a meze stanovitelnosti, které musí být dostatečně nízké. Navíc musí být v případě potřeby uvedeny následující informace:

- chemický název podle názvosloví IUPAC a CA,

- obecný název podle ISO nebo navržený obecný název, je-li k dispozici,

- číslo CAS, EHS (EINECS nebo ELINCS) a CIPAC, jsou-li k dispozici,

- molekulový a strukturní vzorec,

- molekulová hmotnost, a

- maximální obsah v g/kg.

Jestliže uvedené informace neidentifikují složku úplně, např. kondenzáty, musí být uvedeny podrobné informace o složení každé takové složky.

Musí být uvedeny také obchodní názvy složek přidaných k účinné látce před výrobou formulovaného výrobku za účelem udržení jeho stability a usnadnění zacházení při používání. Navíc musí být o těchto přísadách v případě potřeby uvedeny následující doplňkové informace:

- chemický název podle názvosloví IUPAC a CA,

- obecný název podle ISO nebo navržený obecný název, je-li k dispozici,

- čísla CAS, EHS (EINECS nebo ELINCS) a CIPAC, jsou-li k dispozici,

- molekulový a strukturní vzorec,

- molekulová hmotnost, a

- maximální obsah v g/kg.

U přidaných složek jiných než účinná látka a jiných než nečistoty plynoucí z výrobního postupu musí být uvedena funkce složky (přísady):

- odpěňovač,

- prostředek proti zamrznutí,

- pojivo,

- ostatní (specifikovat),

- pufr,

- dispergátor,

- stabilizátor.

1.11

Analytický profil šarží

U reprezentativních vzorků účinné látky musí být podle potřeby provedeny analýzy obsahu čisté účinné látky, neúčinných izomerů, nečistot a přísad. Uvedené výsledky analýz musí obsahovat kvantitativní údaje o obsahu vyjádřeném v g/kg pro všechny složky přítomné v množství větším než 1 g/kg a obvykle by měly postihovat nejméně 98 % analyzovaného materiálu. Musí být stanoven a uveden skutečný obsah složek, které jsou zvláště nežádoucí pro své toxikologické a ekotoxikologické vlastnosti nebo vlastnosti týkajících se životního prostředí. Uvedené údaje musí zahrnovat výsledky analýz jednotlivých vzorků a souhrn těchto údajů a musí podle potřeby udávat nejnižší nebo nejvyšší a typický obsah každé z relevantních složek.

Jestliže byla účinná látka vyrobena v různých závodech, musí být tato informace uvedena pro každý závod zvlášť.

Kromě toho musí být, pokud je to možné a relevantní, analyzovány vzorky účinné látky vyrobené laboratorně nebo v poloprovozním výrobním systému, jestliže byl tento materiál použit pro získání toxikologických nebo ekotoxikologických údajů.

Fyzikální a chemické vlastnosti účinné látky

a) Uvedené informace musí popisovat fyzikální a chemické vlastnosti účinných látek a společně s relevantními informacemi musí sloužit k jejich charakterizaci. Uvedené informace musí zejména umožnit

- identifikovat fyzikální, chemická a technická nebezpečí související s účinnými látkami,

- klasifikovat účinnou látku s ohledem na její nebezpečnost,

- zvolit vhodná omezení a podmínky, spojená se zařazením do přílohy I ke Směrnici 91/414/EHS

- specifikovat příslušné věty označující rizikovost a pokyny pro bezpečné nakládání.

Uvedené informace a údaje jsou požadovány pro všechny účinné látky, pokud není specifikováno jinak.

b) Uvedené informace společně s informacemi uvedenými pro příslušné přípravky musí umožnit identifikaci fyzikálních a chemických nebezpečí spojených s přípravky, musí umožnit Klasifikaci přípravků a musí umožnit konstatovat, že přípravky lze použít bez zvláštních obtíží a že jsou takové, že expozice člověka, zvířat a životního prostředí je při způsobu použití minimalizována.

c) Musí být uvedeno, do jaké míry účinné látky, o jejichž zařazení do přílohy I ke směrnici je usilováno, splňují příslušné specifikace FAO. Odchylky od specifikací FAO musí být podrobně popsány a odůvodněny.

d) V určitých specifikovaných případech musí být zkoušky provedeny za použití přečištěné účinné látky dané specifikace. V těchto případech musí být uvedeny principy metody (metod) přečištění. Musí být uvedena čistota tohoto zkušebního materiálu, která musí být co nejvyšší a které lze dosáhnout použitím nejlepší dostupné technologie. V případech, kdy dosažený stupeň čistoty je menší než 980 g/kg, musí být uvedeno přesvědčivé odůvodnění.

Toto odůvodnění musí prokázat, že byly vyčerpány všechny technicky proveditelné a přijatelné možnosti pro výrobu čisté účinné látky.

2.1

Bod tání a bod varu

2.1.1 Bod tání nebo případně bod tuhnutí přečištěné účinné látky musí být stanoven a uveden podle EHS metody A 1. Měření by mělo být prováděno až do 360 st. C.

2.1.2 Bod varu přečištěné účinné látky musí být, kde je to vhodné, stanoven a uveden podle EHS metody A 2. Měření se provádějí až do 360 st. C.

2.1.3 Nelze-li stanovit bod tání a/nebo bod varu kvůli rozkladu nebo sublimaci, musí být uvedena teplota, při níž dochází k rozkladu nebo sublimaci.

2.2

Relativní hustota

V případě, že je účinná látka kapalina nebo pevná látka, musí být relativní hustota přečištěné účinné látky stanovena a uvedena podle EHS metody A 3.

2.3

Tlak par (v Pa), těkavost (např. Henryho konstanta)

2.3.1 Tlak par přečištěné účinné látky musí být uveden podle EHS metody A 4. Jestliže je tlak par nižší než 10-5 Pa, může být tlak par při 20 nebo 25 st. C odhadnut z křivky tlaku par.

2.3.2 V případě účinných látek, které jsou pevné látky nebo kapaliny, musí být těkavost (Henryho konstanta) přečištěné účinné látky stanovena nebo vypočítána na základě rozpustnosti ve vodě a tlaku par a musí být uvedena v Pa + m3 x mol-1.

2.4

Vzhled (fyzikální stav, barva, vůně nebo zápach, jsou-li známy)

2.4.1 Musí být uveden jak popis barvy, pokud má látka barvu, tak fyzikální stav jak technické účinné látky, tak i přečištěné účinné látky.

2.4.2 Musí být uveden popis jakékoliv vůně nebo zápachu, které jsou spojeny s technickou účinnou látkou a přečištěnou účinnou látkou a jež byly zaznamenány při práci s látkami v laboratoři nebo ve výrobních závodech.

2.5

Spektra (UV/VIS, IR, NMR, MS), molární absorbance při relevantních vlnových délkách

2.5.1 Musí být určena a uvedena následující spektra včetně tabulek charakteristik signálu nezbytných pro interpretaci: ultrafialové/viditelné (UV/VIS), infračervené (IR), nukleární magnetická resonance (NMR) a hmotové spektrum (MS) přečištěné účinné látky a molární absorbance při relevantních vlnových délkách.

Musí být stanoveny a uvedeny vlnové délky, při nichž dochází k molární absorbanci v UV/viditelné oblasti, a případně musí být uvedeno, při kterých vlnových délkách nad 290 nm dochází k největší absorpci.

V případě účinných látek sestávajících z optických izomerů musí být změřena a uvedena jejich optická čistota.

2.5.2 Musí být určena a uvedena absorpční spektra v UV/viditelné oblasti, IR, NMR a MS spektra, jsou-li nezbytná pro identifikaci nečistot, považovaných za významné z hledisek toxikologických, ekotoxikologických a z hlediska životního prostředí.

2.6

Rozpustnost ve vodě včetně vlivu pH (od 4 do 10) na rozpustnost

Rozpustnost přečištěných účinných látek ve vodě za atmosférického tlaku musí být stanovena a uvedena podle EHS metody A 6. Tato stanovení rozpustnosti ve vodě musí být provedena v neutrálním prostředí (tj. v destilované vodě v rovnovážném stavu s atmosférickým oxidem uhličitým). Je-li účinná látka schopna tvořit ionty, musí být také provedeno a uvedeno stanovení v kyselém prostředí (rozsah pH 4 až 6) a v alkalickém prostředí (rozsah pH 8 až 10). Je-li stabilita účinné látky ve vodných prostředích taková, že rozpustnost ve vodě nelze stanovit, musí být uvedeno odůvodnění založené na údajích ze zkoušek.

2.7

Rozpustnost v organických rozpouštědlech

Musí být stanovena a uvedena rozpustnost technických účinných látek v níže uvedených organických rozpouštědlech při teplotě 15 až 25 st. C, jestliže je nižší než 250 g/kg; musí být uvedena použitá teplota:

- alifatický uhlovodík: přednostně n-heptan,

- aromatický uhlovodík: přednostně xylen,

- halogenovaný uhlovodík: přednostně 1,2-dichloretan,

- alkohol: přednostně metanol nebo isopropylalkohol,

- keton: přednostně aceton,

- ester: přednostně octan etylnatý.

Jestliže není pro danou účinnou látku jedno nebo více z těchto rozpouštědel vhodné (např. reaguje se zkoušeným materiálem), lze místo nich použít náhradní rozpouštědla. V těchto případech musí být volba odůvodněna z hlediska jejich struktury a polarity.

2.8

Rozdělovací koeficient n-oktanol/voda včetně vlivu pH (4 až 10)

Rozdělovací koeficient n-oktanol/voda přečištěné účinné látky musí být stanoven a uveden podle EHS metody A 8. Jestliže je látka kyselé nebo zásadité povahy, což je definováno její hodnotou pKa (< 12 pro kyseliny, > 2 pro zásady, musí být stanoven vliv pH (4 až 10).

2.9

Stabilita ve vodě, rychlost hydrolýzy, fotochemická degradace, kvantový výtěžek a identifikace rozkladného(ých) produktu(ů), disociační konstanta včetně vlivu pH (4 až 9)

2.9.1 Rychlost hydrolýzy přečištěných účinných látek (obvykle účinné látky značené radioaktivním izotopem, čistota > 95 %) pro každou z hodnot pH 4, 7 a 9 za sterilních podmínek za nepřítomnosti světla musí být stanovena a uvedena podle EHS metody C 7. U látek s nízkou rychlostí hydrolýzy lze rychlost stanovit při 50 st. C nebo při jiné vhodné teplotě. Jestliže je při 50 st. C pozorována degradace, musí být stanovena rychlost degradace při jiné teplotě a musí být sestrojen Arrheniův diagram, aby bylo možno provést odhad hydrolýzy při 20 st. C. Musí být uvedena identifikace vytvořených produktů hydrolýzy a rychlostní konstanta. Musí být uvedena také odhadnutá hodnota DT 50.

2.9.2 U sloučenin s molárním (dekadickým) absorpčním koeficientem epsilon > 10 (l x mol- 1 x cm-1) při vlnové délce lambda > 290 nm musí být stanovena a uvedena přímá fototransformace přečištěné účinné látky, obvykle značené radioaktivním izotopem, v přečištěné (např. destilované) vodě při 20 až 25 st. C za použití umělého světla a za sterilních podmínek, v případě potřeby za použití solubilizátoru. Jako solubilizátor nebo spolurozpouštědlo nesmí být použity senzibilizátory, jako např. aceton. Zdroj světla musí simulovat sluneční světlo a musí být vybaven filtry pro odfiltrování části spektra o vlnové délce lambda < 290 nm. Musí být uvedena identifikace rozkladných produktů, které se vytvoří v průběhu studie a které jsou v průběhu studie přítomny v množství >= 10 % přidané účinné látky, hmotnostní bilance dosahující minimálně 90 % použité radioaktivity a rovněž fotochemický poločas rozpadu.

2.9.3 V případě, že je nezbytné zkoumat přímou fototransformaci, musí být stanoven a uveden kvantový výtěžek přímé fotodegradace ve vodě, společně s výpočty k odhadu teoretického poločasu účinné látky v horní vrstvě vodních systémů a skutečný poločas rozpadu. látky.

Metoda je popsána v Revidovaných pokynech FAO o environmentálních kritériích pro registraci pesticidů.

2.9.4 Jestliže dochází k disociaci ve vodě, musí být podle OECD metodiky 112 stanovena a uvedena disociační konstanta (stanoveny a uvedeny disociační konstanty) (hodnoty pKa) přečištěné účinné látky. Musí být uvedena identifikace vytvořených disociačních produktů založená na teoretických úvahách. Jestliže je účinnou látkou sůl, musí být uvedena hodnota pKa účinné formy.

2.10

Stabilita v ovzduší, fotochemická degradace, identifikace rozkladného(rozkladných) produktu(ů)

Musí být předložen odhad fotochemické oxidační degradace (nepřímé fototransformace) účinné látky.

2.11

Hořlavost včetně samozápalnosti

2.11.1 Hořlavost technických účinných látek, které jsou pevné nebo plynné látky nebo látky uvolňující vysoce hořlavé plyny, musí být stanovena a uvedena podle příslušných EHS metod A 10, A 11 nebo A 12.

2.11.2 Samozápalnost technických účinných látek musí být stanovena a uvedena podle metody EHS A 15, případně A 16 a/nebo v případě potřeby podle zkoušky UN-Bowes-Cameron-Cage-Test (Doporučení OSN pro přepravu nebezpečného zboží, kapitola 14, č. 14.3.4).

2.12

Bod vzplanutí

Bod vzplanutí technických účinných látek s teplotou tání nižší než 40 st. C musí být stanoven a uveden podle EHS metody A 9; použijí se pouze metody stanovení v uzavřeném kelímku.

2.13

Výbušné vlastnosti

Výbušné vlastnosti technických účinných látek musí být v případě potřeby stanoveny a uvedeny podle EHS metody A 14.

2.14

Povrchové napětí

Povrchové napětí musí být stanoveno a uvedeno podle metody EHS A 5.

2.15

Oxidační vlastnosti

Oxidační vlastnosti technických účinných látek musí být stanoveny a uvedeny podle EHS metody A 17 kromě případů, kdy lze ze zkoumání strukturního vzorce bez důvodné pochybnosti konstatovat, že účinná látka není schopna exotermně reagovat s hořlavým materiálem. V těchto případech je dostačující poskytnout tuto informaci jako odůvodnění, proč nebyly stanoveny oxidační vlastnosti látky.

Další informace o účinné látce

a) Uvedené informace musí popisovat zamýšlené účely, pro něž jsou přípravky obsahující účinnou látku použity nebo mají být použity, a dávkování a způsob jejich použití nebo jejich navrženého použití.

b) Uvedené informace musí specifikovat obvyklé metody a bezpečnostní opatření, které je nutno dodržet při manipulaci, skladování a přepravě účinné látky.

c) Předložené studie, údaje a informace společně s jinými relevantními studiemi, údaji a informacemi musí jak specifikovat, tak i odůvodnit metody a bezpečnostní opatření, které je nutno dodržet v případě požáru. Na základě chemické struktury a chemických a fyzikálních vlastností účinné látky je nutno odhadnout možné spaliny v případě požáru.

d) Předložené studie, údaje a informace společně s jinými relevantními studiemi, údaji a informacemi musí prokázat vhodnost opatření navržených pro nouzové situace.

e) Uvedené informace a údaje jsou požadovány pro všechny účinné látky, pokud není specifikováno jinak.

3.1

Funkce, např. fungicid, herbicid, insekticid, repelent, růstový regulátor

Funkce musí být specifikována z následujících funkcí:

- akaricid,

- baktericid,

- fungicid,

- herbicid,

- insekticid,

- moluskocid,

- nematocid,

- růstový regulátor,

- repelent,

- rodenticid,

- semiochemikálie,

- talpicid,

- viricid,

- jiný (musí být specifikován).

3.2

Účinky na škodlivé organismy, např. kontaktní jed, inhalační jed, orální jed, fungitoxický účinek atd., systémový nebo nesystémový v rostlinách

3.2.1 Musí být uveden charakter účinků na škodlivé organismy:

- dotykový účinek,

- požerový účinek,

- inhalační účinek,

- fungitoxický účinek,

- fungistatický účinek,

- desikant,

- inhibitor reprodukce,

- jiný (musí být specifikován).

3.2.2 Musí být uvedeno, zda je účinná látka v rostlinách translokována či nikoliv, případně zda je tato translokace apoplastická, symplastická nebo obojí.

3.3

Předpokládaná oblast použití, např. pole, plodiny v chráněném prostředí, sklad rostlinných produktů, zahrádkářství

U přípravků obsahujících účinnou látku musí být stávající a navrhovaná oblast použití (oblasti použití) specifikována z následujících oblastí:

- polní použití, jako je zemědělství, zahradnictví, lesnictví a vinohradnictví,

- plodiny v chráněném prostředí,

- okrasná zeleň,

- hubení plevele na neobdělávaných plochách,

- zahrádkářství,

- pokojové rostliny,

- skladování rostlinných produktů,

- jiné (specifikovat).

3.4

Regulované škodlivé organismy a chráněné nebo ošetřované plodiny nebo produkty

3.4.1 Musí být uvedeny podrobné údaje o stávajícím nebo určeném použití, tj. o plodinách, skupinách plodin, rostlinách nebo rostlinných produktech, které mají být ošetřeny, případně chráněny.

3.4.2 Kde je to relevantní musí být uvedeny podrobné údaje o škodlivých organismech, proti nimž je ochrana zaměřena.

3.4.3 Kde je to relevantní musí být uvedeny dosažené účinky, např. potlačení klíčení, zpomalení zrání, zkrácení délky stonku, zvýšení plodnosti atd.

3.5

Způsob účinku

3.5.1 V rozsahu, v jakém je znám, musí být uveden způsob působení účinné látky, pokud jde o biochemický a fyziologický mechanismus (mechanismy) a biochemickou cestu (biochemické cesty). Musí být uvedeny výsledky příslušných experimentálních studií, pokud jsou dostupné.

3.5.2 Jestliže je známo, že má-li dojít k uplatnění určeného účinku, musí po aplikaci nebo použití přípravků obsahujících účinnou látku dojít k přeměně účinné látky na metabolit nebo rozkladný produkt, musí být, kde je to důležité, o účinném metabolitu nebo rozkladném produktu uvedeny následující informace, které jsou opatřeny odkazy na informace poskytnuté v souvislosti s odstavci 5.6, 5.11, 6.1, 6.2, 6.7, 7.1, 7.2 případně 9, musí být pro účinný metabolit nebo rozkladný produkt uvedeno:

- chemický název podle názvosloví IUPAC a CA,

- obecný název podle ISO nebo navržený obecný název,

- čísla CAS, EHS (EINECS nebo ELINCS) a CIPAC, jsou-li k dispozici,

- empirický a strukturní vzorec, a

- molekulová hmotnost.

3.5.3 Musí být uvedeny dostupné informace o tvorbě aktivních metabolitů a rozkladných produktů zahrnující:

- procesy, mechanismy a reakce,

- údaje o kinetice a další údaje týkající se rychlosti přeměny a, je-li znám, nejpomalejší krok přeměny,

- faktory prostředí a další faktory, které ovlivňují rychlost a rozsah přeměny.

3.6

Informace o výskytu nebo možnosti výskytu vývoje rezistence a vhodné strategie řízení tohoto vývoje

Musí být uvedeny dostupné informace o možném výskytu nebo vývoji rezistence nebo křížové rezistence.

3.7

Doporučené metody a bezpečnostní opatření týkající se manipulace, skladování, dopravy nebo požáru

Musí být poskytnut bezpečnostní list podle článku 27 směrnice Rady 67/548/EHS(1) pro všechny účinné látky.

3.8

Postupy rozkladu nebo dekontaminace

3.8.1 Řízené spalování

V mnoha případech je přednostním nebo jediným prostředkem pro bezpečnou likvidaci účinných látek, kontaminovaných materiálů nebo kontaminovaných obalů řízené spalování ve spalovnách, které mají oprávnění.

Jestliže je obsah halogenů v účinné látce vyšší než 60 %, musí být uvedeno pyrolytické chování účinné látky za řízených podmínek (včetně případného přívodu kyslíku definované doby spalování) při 800 st. C a obsah polyhalogenovaných dibenzo-p-dioxinů a dibenzofuranů v produktech pyrolýzy. Žádost musí obsahovat podrobný návod pro bezpečnou likvidaci.

3.8.2 Další postupy

Jsou-li navrženy další metody pro likvidaci účinné látky, kontaminovaných obalů a kontaminovaných materiálů, musí být přesně popsány. U těchto metod musí být uvedeny údaje pro stanovení jejich účinnosti a bezpečnosti.

3.9

Mimořádná opatření pro případ nehody

Musí být uvedeny postupy pro dekontaminaci vody v případě nehody.

ANALYTICKÉ METODY

Úvod

Ustanovení tohoto oddílu se vztahují pouze na analytické metody, které jsou požadovány pro účely kontroly a monitoringu po registraci.

U analytických metod použitých pro získání údajů požadovaných v této směrnici nebo pro jiné účely musí žadatel odůvodnit oprávněnost použité metody; v případě potřeby budou pro tyto metody vytvořeny zvláštní pokyny na základě stejných požadavků, jako jsou definovány u metod pro účely kontroly a monitoringu po registraci. Musí být předložen popis metod, který musí obsahovat podrobné údaje o použitém zařízení, použitých materiálech a podmínkách.

Pokud je to prakticky možné, musí být tyto metody co nejjednodušší, musí vyžadovat co nejmenší náklady a běžně dostupné zařízení.

Pro účely tohoto oddílu platí následující definice:

       Nečistoty               Každá  složka  kromě  čisté  účinné
                               látky  přítomná v  technické účinné
                               látce (včetně neaktivních izomerů),
                               vznikající ve výrobním procesu nebo
                               při rozkladu během skladování,

       Relevantní nečistoty    Nečistoty   významné   z   hlediska
                               toxikologie  a/nebo  ekotoxikologie
                               nebo životního prostředí,

       Signifikantní nečistoty Nečistoty,       jejichž      obsah
                               v technické  účinné látce  je >=  1
                               g/kg,

       Metabolity              Metabolity     zahrnují    produkty
                               vznikající  při   odbourávání  nebo
                               reakci účinné látky,

       Relevantní metabolity   Metabolity   významné   z  hlediska
                               toxikologie  a/nebo  ekotoxikologie
                               nebo životního prostředí.

Na vyžádání musí být poskytnuty následující vzorky:

a) analytické standardy čisté účinné látky,

b) vzorky technické účinné látky,

c) analytické standardy relevantních metabolitů a všech dalších složek spadajících do definice reziduí,

d) vzorky referenčních látek pro relevantní nečistoty, jsou-li k dispozici.

4.1

Metody pro analýzu technické účinné látky

V tomto bodu platí následující definice:

a) Specifičnost

Specifičnost je schopnost metody rozlišit mezi měřeným analytem a ostatními látkami.

b) Linearita

Linearita je definována jako schopnost metody poskytnout v daném rozsahu přijatelnou lineární korelaci mezi naměřenou hodnotu a koncentrací analytu ve vzorku.

c) Správnost

Správnost metody je definována jako stupeň, do jakého stanovená hodnota analytu ve vzorku odpovídá přijaté referenční hodnotě (například norma ISO 5725).

d) Přesnost

Přesnost je definována jako těsnost shody mezi výsledky nezávislých zkoušek získanými za předepsaných podmínek.

Opakovatelnost: přesnost za opakovatelných podmínek, tj. za podmínek, kdy jsou výsledky nezávislých zkoušek získány v krátkých časových intervalech stejnou metodou, se stejným zkušebním materiálem, ve stejné laboratoři, stejnou osobou a za použití stejného zařízení.

Reprodukovatelnost se nevyžaduje u technických účinných látek (definice reprodukovatelnosti viz norma ISO 5725)

4.1.1 Musí být uvedeny a úplně popsány metody pro stanovení čisté účinné látky v technické účinné látce specifikované v předložené dokumentaci, která slouží jako podklad pro zařazení účinné látky do přílohy I ke směrnici 91/414/EHS. Musí být uvedena použitelnost stávajících metod CIPAC.

4.1.2 Musí být rovněž uvedeny metody pro stanovení signifikantních a/nebo relevantních nečistot a přísad (např. stabilizátorů) v technické účinné látce.

4.1.3 Specifičnost, linearita, správnost a opakovatelnost

4.1.3.1 Musí být doložena a uvedena specifičnost předložených metod. Navíc musí být stanoven rozsah interference jiných látek přítomných v technické účinné látce (např. izomerů, nečistot nebo přísad).

Při posuzování správnosti metod pro stanovení čisté účinné látky v technické účinné látce lze sice identifikovat interference způsobené jinými složkami jako systematické chyby, přesto však musí být uvedeno vysvětlení u každé vzniklé interference, jejíž podíl na celkovém stanoveném množství je větší než + 3 %. Rovněž musí být doložena míra interference u metod pro stanovení nečistot.

4.1.3.2 Musí být stanovena a uvedena linearita navržených metod v příslušném rozsahu. Pro stanovení čisté účinné látky musí rozsah kalibrace přesahovat (alespoň o 20 %) nejvyšší a nejnižší nominální obsah analytu v příslušných analytických roztocích. Pro účely kalibrace musí být provedeno dvojí stanovení se třemi nebo více koncentracemi. Případně lze uznat pět koncentrací, každou jako samostatné měření. Předložené zprávy musí obsahovat rovnici kalibrační křivky, korelační koeficient a reprezentativní a řádně označenou dokumentaci analýz, např.chromatogramy.

4.1.3.3 U metod pro stanovení čisté účinné látky a signifikantních a/nebo relevantních nečistot v technické účinné látce je požadován údaj o správnosti.

4.1.3.4 Při stanovení čisté účinné látky musí být opakovatelně stanovena v zásadě z minimálně pěti stanovení. Musí být uvedena relativní směrodatná odchylka (v %). Odlehlé hodnoty identifikované vhodnou metodou (např. Dixonův nebo Grubbův test) mohou být vyřazeny. Jestliže byly odlehlé hodnoty vyřazeny, musí být tato skutečnost zřetelně vyznačena. Musí být učiněn pokus vysvětlit důvod výskytu jednotlivých odlehlých hodnot.

4.2

Metody pro stanovení reziduí

Metody musí umožňovat stanovení účinné látky a/nebo relevantních metabolitů. Pro každou metodu a pro každou relevantní reprezentativní matrici musí být experimentálně stanoveny a uvedeny specifičnost, přesnost, výtěžek a mez stanovitelnosti.

V zásadě mají být navržené metody pro stanovení reziduí multireziduálními metodami (metodami pro několik reziduí); standardní multireziduální metoda pro několik reziduí musí být posouzena a uvedena z hlediska její vhodnosti pro stanovení reziduí. Jestliže navržené metody pro stanovení reziduí nejsou multireziduálními metodami nebo s těmito metodami nejsou slučitelné , musí být navržena alternativní metoda. Jestliže tento požadavek k příliš velkému počtu metod pro jednotlivé sloučeniny, je přijatelná jedna metoda, která umožňuje stanovení "společné části" jednotlivých sloučenin.

V tomto oddíle platí následující definice:

a) Specifičnost

Specifičnost je schopnost metody rozlišit mezi měřeným analytem a ostatními látkami.

b) Přesnost

Přesnost je definována jako těsnost shody mezi výsledky nezávislých zkoušek získanými za předepsaných podmínek.

Reprodukovatelnost: Protože definice reprodukovatelnosti v příslušných publikacích (například v normě ISO 5725) není zpravidla použitelná pro metody analýzy reziduí, je reprodukovatelnost ve smyslu této směrnice definována jako validace opakovatelnosti výtěžku u typických matric a na úrovních typických koncentrací alespoň v jedné laboratoři, která je nezávislá na laboratoři, která původně validovala studii (tato nezávislá laboratoř může být součástí téhož podniku) (ověření nezávislou laboratoří).

c) Výtěžek

Procenta z množství účinné látky nebo relevantního metabolitu původně přidaného ke vzorku vhodné matrice, která neobsahuje detekovatelné množství analytu.

d) Mez stanovitelnosti

Mez stanovitelnosti (často uváděná jako mez kvantifikace) je definována jako nejnižší zkoušená koncentrace, při které je dosaženo přijatelné střední hodnoty výtěžku (obvykle 70 až 110 % s relativní směrodatnou odchylkou, nejlépe ? 20; v určitých oprávněných případech může být přijatelná nižší nebo vyšší střední hodnota výtěžku a rovněž tak může být přijatelná vyšší relativní směrodatná odchylka).

4.2.1 Rezidua v rostlinách, rostlinných produktech, potravinách (rostlinného a živočišného původu), krmivech a/nebo na nich

Předložené metody musí být vhodné pro stanovení všech složek zahrnutých do definice reziduí, jak byla předložena podle ustanovení oddílu 6 bodů 6.1 a 6.2, aby bylo členským státům umožněno zjistit soulad s stanoveními MRL nebo stanovit uvolnitelná rezidua.

Specifičnost metod musí umožnit stanovení všech složek zahrnutých do definice reziduí, jestliže je zapotřebí, použije se další potvrzující metoda.

Musí být stanovena a uvedena opakovatelnost. Souběžné analytické vzorky pro zkoušku lze připravit ze společného vzorku ošetřeného na poli, který obsahuje vzniklá rezidua. Alternativně lze souběžné analytické vzorky pro zkoušku připravit z běžného neošetřeného vzorku, jehož poměrné části jsou obohaceny na požadované úrovni (na požadovaných úrovních).

Musí být uvedeny výsledky z validace nezávislou laboratoří.

Musí být stanovena a uvedena mez stanovitelnosti včetně jednotlivých výtěžků a průměrného výtěžku. Musí být experimentálně stanovena a uvedena relativní směrodatná odchylka souhrnného výtěžku i relativní směrodatné odchylky pro každou jednotlivou úroveň obohacení.

4.2.2 Rezidua v půdě

Musí být předloženy metody pro analýzu mateřské sloučeniny a/nebo relevantních metabolitů v půdě.

Specifičnost metod musí umožnit stanovení mateřské sloučeniny a/nebo relevantních metabolitů, jestliže je zapotřebí, použije se další potvrzující metoda.

Musí být stanoveny a uvedeny opakovatelnost, výtěžek a mez stanovitelnosti, včetně jednotlivých výtěžků a průměrného výtěžku. Musí být experimentálně stanovena a uvedena relativní směrodatná odchylka souhrnného výtěžku i relativní směrodatné odchylky pro každou jednotlivou úroveň obohacení.

Navržená mez stanovitelnosti nesmí překročit koncentraci, která je závažná z hlediska expozice necílových organismů nebo kvůli fytotoxickým účinkům. Obvykle mez stanovitelnosti nesmí přesáhnout 0,05 mg/kg.

4.2.3 Rezidua ve vodě (včetně pitné vody, podzemních a povrchových vod)

Musí být předloženy metody pro analýzu mateřské sloučeniny a/nebo relevantních metabolitů ve vodě.

Specifičnost metod musí umožnit stanovit mateřskou sloučeninu a/nebo relevantní metabolity, jestliže je zapotřebí, použije se další potvrzující metoda.

U pitné vody nesmí navržená mez stanovitelnosti překročit 0,1 g/l. U povrchových vod nesmí navržená mez stanovitelnosti překročit koncentraci, která má dopad na necílové organismy dopad považovaný podle požadavků přílohy VI ke Směrnici 91/414/EHS za nepřijatelný.

4.2.4 Rezidua v ovzduší

Musí být předloženy metody pro analýzu účinné látky a/nebo relevantních metabolitů v ovzduší, které se vytvářejí při nebo krátce po aplikaci, pokud nelze prokázat, že expozice obsluhy, pracovníků nebo okolních osob není pravděpodobná. Specifičnost metod musí umožnit stanovit mateřskou sloučeninu a/nebo relevantní metabolity, jestliže je zapotřebí, použije se další potvrzující metoda.

Navržená mez stanovitelnosti musí zohledňovat relevantní mezní hodnoty založené na ochraně zdraví nebo relevantní úrovně expozice.

4.2.5 Rezidua v tělních tekutinách a tkáních

Jestliže je účinná látka klasifikována jako toxická nebo vysoce toxická, musí být předloženy vhodné analytické metody.

Specifičnost metod musí umožnit stanovit mateřskou sloučeninu a/nebo relevantní metabolity, jestliže je zapotřebí, použije se další potvrzující metoda.

TOXIKOLOGICKÉ STUDIE A STUDIE METABOLISMU

Úvod

a) Poskytnuté informace společně s informacemi poskytnutými pro jeden nebo více přípravků obsahujících účinnou látku musí být dostatečné k tomu, aby umožnily provést vyhodnocení, pokud jde o rizika pro člověka, která souvisejí s manipulací a používáním přípravků na ochranu rostlin obsahujících účinnou látku, a pokud jde o riziko pro člověka vyplývající ze stopového množství reziduí zůstávajících v potravinách a vodě. Poskytnuté informace musí být kromě toho dostatečné:

- k tomu, aby umožnily učinit rozhodnutí, zda účinnou látku lze či nelze zařadit do přílohy I ke Směrnici 91/414/EHS,

- pro specifikaci vhodných podmínek nebo omezení, spojených se zařazením do přílohy I ke Směrnici 91/414/EHS,

- pro klasifikaci účinné látky podle nebezpečí,

- pro stanovení odpovídající úrovně přípustného denního příjmu (ADI) pro člověka,

- pro stanovení přijatelné úrovně expozice obsluhy (AOEL),

- pro specifikaci symbolů nebezpečnosti, označení nebezpečnosti, formulaci příslušných vět označujících specifickou rizikovost, pokynů pro bezpečné nakládání za účelem ochrany osob, zvířat a životního prostředí, které je nutno uvést na obalu (nádobách),

- pro identifikaci vhodných opatření pro první pomoc a rovněž vhodná diagnostická a terapeutická opatření, která je nutno dodržet v případě otravy osob, a

- k tomu, aby umožnily provést hodnocení povahy a rozsahu rizik pro člověka, zvířata (druhy obvykle krmené a chované nebo konzumované člověkem) a rizik pro jiné necílové druhy obratlovců.

b) Je třeba zkoumat a uvést všechny potenciálně nepříznivé účinky zjištěné při rutinních toxikologických zkoumáních (včetně účinků na orgány a speciální systémy, jako jsou imunotoxicita a neurotoxicita) a provést a uvést takové dodatečné studie, které mohou být nezbytné pro zkoumání možných mechanismů, stanovit hodnoty NOAEL (nepozorovatelných úrovní nepříznivých účinků) a posoudit významnost těchto účinků. Musí být uvedeny všechny dostupné údaje a informace týkající se biologie, které jsou významné pro posouzení toxikologického profilu zkoušené látky.

c) V souvislosti s vlivem, který mohou mít nečistoty na toxikologické chování, je podstatné, aby byl v každé předložené studii uveden podrobný popis (specifikace) použitého materiálu, jak je uvedeno v oddíle 1 bodu 11. Testy musí být provedeny za použití účinné látky takové specifikace, jaká bude použita při výrobě přípravků, jež mají být povoleny, s výjimkou případů, kdy je požadován nebo povolen materiál značený radioizotopy.

d) Jestliže jsou studie prováděny za použití laboratorně nebo poloprovozně vyrobené účinné látky, musí být studie opakovány za použití technické účinné látky, pokud nelze prokázat, že je použitý zkušební materiál pro účely toxikologického testování a posouzení v podstatě stejný. V případě nejistoty musí být předloženy další doplňovací studie sloužící jako základ pro rozhodnutí o možné potřebě opakování studií.

e) V případě studií, u nichž je dávkování rozloženo v určitém období, se k podávání použije nejlépe jedna šarže účinné látky, pokud to dovoluje stabilita.

f) U všech studií musí být uvedena skutečná dosažená dávka v mg/kg tělesné hmotnosti a rovněž v jiných vhodných jednotkách. Jestliže je dávkování realizováno prostřednictvím stravy, musí být zkoušená sloučenina rovnoměrně rozptýlena v potravě.

g) Jestliže konečná rezidua (jimž budou vystaveni spotřebitelé nebo pracovníci, ve smyslu definice uvedené v příloze III bodu 7.2.3 ke směrnici) jako důsledek metabolismu nebo jiných procesů v ošetřených rostlinách nebo na nich nebo v důsledku zpracování ošetřených produktů obsahují látku, která sama není účinnou látkou a není identifikována jako metabolit v savcích, bude nezbytné provést studie toxicity těchto složek z konečných reziduí, pokud nelze prokázat, že expozice spotřebitelů nebo pracovníků těmto látkám nepředstavuje významné zdravotní riziko. Toxikokinetické studie a studie metabolismu týkající se metabolitů a produktů odbourávání se provedou pouze tehdy, jestliže zjištění o toxicitě metabolitů nelze zhodnotit pomocí dostupných výsledků týkajících se účinné látky.

h) Způsob podávání testované látky závisí na hlavních cestách expozice. V případech, kdy jde převážně o expozici plynné fázi, může být vhodnější provést inhalační studie namísto orálních studií.

5.1

Studie absorpce, distribuce, vylučování a metabolismu u savců

V této oblasti mohou být požadovány zcela omezené údaje, jak je uvedeno níže, omezené na jeden testovaný druh (obvykle potkan). Tyto údaje mohou poskytnout užitečné informace při navrhování a interpretaci následných testů toxicity. Je však nutno mít na paměti, že informace o mezidruhových rozdílech mohou být rozhodující při extrapolaci údajů získaných u zvířat na člověka a informace o pronikání kůží, absorpci, distribuci, vylučování a metabolismu mohou být užitečné při posuzování rizika pro obsluhu. Není možné specifikovat podrobné požadavky na údaje pro všechny oblasti, neboť exaktní požadavky budou záviset na výsledcích získaných pro každou jednotlivou zkoušenou látku.

Účel testu

Testy musí poskytnout dostatečné údaje, které umožní:

- vyhodnotit rychlost a míru absorpce,

- stanovit distribuci ve tkáních a rychlost a míru vylučování zkoušené látky a relevantních metabolitů,

- identifikaci metabolitů a metabolických cest.

Rovněž je nutno zkoumat vliv úrovně dávky na tyto parametry a zda se liší výsledky po jedné dávce oproti výsledkům po opakovaných dávkách.

Okolnosti, za kterých je test požadován

Musí být provedena a uvedena toxikokinetická studie na potkanech s jednou dávkou (orální podání) alespoň při dvou úrovních dávky a rovněž toxikokinetická studie na potkanech s opakovanou dávkou (orální podání) při jedné úrovni dávky. V určitých případech může být nezbytné provést dodatečné studie na dalším druhu (např. na kozách nebo slepicích).

Testovací metoda

Směrnice Komise 87/302/EHS ze dne 18. listopadu 1987, kterou se podeváté přizpůsobuje technickému pokroku směrnice Rady 67/548/EHS o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek, část B, Toxikokinetika.

5.2

Akutní toxicita

Poskytnuté a hodnocené studie, údaje a informace musí být dostatečné k tomu, aby umožnily identifikaci účinků po jedné expozici účinné látce a zejména aby umožnily stanovit:

- toxicitu účinné látky,

- časový průběh a charakteristiky účinků s vyčerpávajícími podrobnostmi o změnách v chování a možné viditelné postmortální patologické nálezy,

- kde je to možné, způsob toxického působení, a

- relativní nebezpečí spojené s různými expozičními cestami.

Ačkoliv musí být kladen důraz na odhad stupňů toxicity, získané informace musí rovněž umožnit klasifikaci účinné látky podle směrnice Rady 67/548/EHS. Informace získané při testování akutní toxicity jsou cenné zejména při posuzování pravděpodobného nebezpečí při nehodách.

5.2.1 Orální toxicita

Okolnosti, za kterých je test požadován

Akutní orální toxicita účinné látky musí být uvedena vždy.

Testovací metoda

Test musí být proveden podle přílohy ke směrnici Komise 92/69/EHS ze dne 31. července 1992, kterou se po sedmnácté přizpůsobuje technickému pokroku směrnice Rady 67/548/EHS o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek, metodami B1 nebo B1 bis.

5.2.2 Perkutánní toxicita

Okolnosti, za kterých je test požadován

Akutní perkutánní toxicita účinné látky musí být uvedena vždy.

Testovací metoda

Musí být zkoumány lokální i systémové účinky. Test musí být proveden podle směrnice 92/69/EHS, metodou B3.

5.2.3 Inhalační toxicita

Okolnosti, za kterých je test požadován

Inhalační toxicita účinné látky musí být uvedena, jestliže účinná látka:

- je plyn nebo zkapalněný plyn,

- má být použita jako fumigant,

- má být obsažena v přípravku vyvíjejícím dým nebo aerosol nebo v přípravku uvolňujícím páry,

- má být používaná pomocí zařízení ke zmlžování,

- má tlak par > 1x10-2 Pa a má být obsažena v přípravcích, které mají být použity v uzavřených prostorách, jako jsou sklady nebo skleníky,

- má být obsažena v práškových přípravcích obsahujících významný podíl částic o průměru < 50 mikrom (> 1 % hmot.), nebo

- má být obsažena v přípravcích, které se aplikují způsobem, při němž se vytváří významný podíl částic nebo kapének o průměru < 50 mikrom (> 1 % hmot.).

Testovací metoda

Testování musí být provedeno podle směrnice 92/69/EHS, metodou B2.

5.2.4 Kožní dráždivost

Účel testu

Test umožní zjistit potenciál účinné látky dráždit kůži, včetně potenciální vratnosti pozorovaných účinků.

Okolnosti, za kterých je test požadován

Kožní dráždivost vyvolaná účinnou látkou musí být stanovena vždy kromě případů, kdy je podle metodiky zkoušky pravděpodobné, že může dojít k vážným účinkům na kůži, nebo v případě, že tyto účinky lze vyloučit.

Testovací metoda

Test akutní kožní dráždivosti musí být proveden podle směrnice 92/69/EHS, metodou B4.

5.2.5 Oční dráždivost

Účel testu

Test umožní zjistit potenciál účinné látky dráždit oči, včetně potenciální vratnosti pozorovaných účinků.

Okolnosti, za kterých je test požadován

Testy oční dráždivosti účinnou látkou musí být provedeny vždy kromě případů, kdy je podle testovací metody pravděpodobné, že může dojít k vážným účinkům na oči.

Testovací metoda

Akutní oční dráždivost musí být provedena podle směrnice 92/69/EHS, metodou B5.

5.2.6 Senzibilizace kůže

Účel testu

Test poskytne dostatečné informace pro posouzení potenciálu účinné látky vyvolat reakce senzibilizace kůže.

Okolnosti, za kterých je test požadován

Testování musí být provedeno vždy kromě případů, kdy je látka známa jako senzibilátor.

Testovací metoda

Testování musí být provedeno podle směrnice 92/69/EHS, metodou B6.

5.3

Krátkodobá toxicita

Studie krátkodobé toxicity musí být navrženy tak, aby poskytovaly informace o množství účinné látky, které lze tolerovat bez toxických účinků za podmínek studie. Tyto studie poskytují užitečné údaje o nebezpečí pro osoby, které zacházejí s přípravky na ochranu rostlin obsahujícími danou účinnou látku a tyto přípravky používají. Zejména krátkodobé studie poskytují základní pohled na možné kumulativní účinky účinné látky a na rizika pro pracovníky, kteří jim mohou být intenzivně vystaveni. Kromě toho krátkodobé studie poskytují užitečné informace pro navrhování studií chronické toxicity.

Studie, údaje a informace, které mají být poskytnuty a vyhodnoceny musí být dostatečné k tomu, aby umožnily identifikaci účinků po opakované expozici účinné látce a zejména aby dále umožnily stanovit:

- vztah mezi dávkou a nepříznivými účinky,

- toxicitu účinné látky včetně NOAEL, je-li to možné,

- cílové orgány, jsou-li důležité,

- časový průběh a charakteristiky otrav s vyčerpávajícími podrobnostmi o změnách v chování a možných postmortálních patologických nálezech,

- specifické toxické účinky a vyvolané patologické změny,

- přetrvávání a vratnost určitých pozorovaných toxických účinků po přerušení podávání dávek, jsou-li důležité

- kde je to možné, způsob toxického působení,

- relativní nebezpečí spojené s různými cestami expozice.

5.3.1 Studie orální toxicity - 28denní

Okolnosti, za kterých je test požadován

I když není provedení 28denních krátkodobých studií povinné, tyto studie mohou být užitečné jako orientační testy. Jestliže jsou provedeny, musí být uvedeny, protože by výsledky mohly být zvláště cenné při identifikaci adaptačních odpovědí, které mohou být ve studiích chronické toxicity maskovány.

Testovací metoda

Test musí být proveden podle směrnice 92/69/EHS, metodou B7.

5.3.2 Studie orální toxicity - 90denní

Okolnosti, za kterých je test požadován

Vždy musí být uvedena krátkodobá (90denní) studie orální toxicity účinné látky jak pro potkana, tak i pro psa. Jestliže existují důkazy, že pes je významně citlivější, a jestliže je pravděpodobné, že tyto údaje budou významné při extrapolaci získaných výsledků na člověka, musí být provedena a uvedena 12měsíční studie toxicity na psech.

Testovací metoda

Směrnice 87/302/EHS, část B, test subchronické orální toxicity.

5.3.3 Další cesty expozice

Okolnosti, za kterých je test požadován

Pro posouzení expozice obsluhy mohou být užitečné další perkutánní studie.

U těkavých látek (tlak par > 10-2 Pa) se vyžaduje odborný posudek, aby bylo možné rozhodnout, zda musí být provedeny krátkodobé studie orální nebo inhalační expozice.

Testovací metoda

- 28denní studie dermální toxicity: směrnice 92/69/EHS, metoda B 9,

- 90denní studie dermální toxicity: směrnice 87/302/EHS, část B, studie subchronické dermální toxicity,

- 28denní studie inhalační toxicity: směrnice 92/69/EHS, metoda B 8,

- 90denní studie inhalační toxicity: směrnice 87/302/EHS, část B, studie subchronické inhalační toxicity.

5.4

Testování genotoxicity

Účel testu

Tyto studie jsou cenné pro:

- předpověď potenciálu genotoxicity,

- včasnou identifikaci genotoxických karcinogenů,

- objasnění mechanismu působení některých karcinogenů.

Aby nedošlo k odpovědím, které jsou artefakty testovaného systému, nesmí být při stanovení mutagenity in vitro nebo in vivo použity nadměrně toxické dávky. Tento přístup je nutno považovat za hlavní vodítko. Je důležité, aby byl přijat flexibilní přístup k výběru dalších testů, závislý na interpretaci výsledků v jednotlivých etapách.

5.4.1 Studie in vitro

Okolnosti, za kterých je test požadován

Testy mutagenity in vitro (test genových mutací na bakteriích, test klastogenicity na savčích buňkách a Test genových mutací na savčích buňkách) musí být provedeny vždy.

Testovací metody

Přijatelnými testovacími metodami jsou:

Směrnice 92/69/EHS, Metoda B 14 - Salmonella typhimurium - test zpětné mutace

Směrnice 92/69/EHS, Metoda B 10 - in vitro cytogenetický test na savčích buňkách

Směrnice 87/302/EHS, Část B - in vitro test genové mutace na savčích buňkách

5.4.2 Studie in vivo na somatických buňkách

Okolnosti, za kterých je test požadován

Jsou-li všechny výsledky studií in vitro negativní, musí být provedeno další testování s uvážením všech dalších dostupných relevantních informací (včetně toxikokinetických, toxikodynamických a fyzikálně-chemických údajů a údajů o analogických látkách). Testy mohou být in vivo studie nebo in vitro studie používající metabolický systém odlišný od dříve použitého metabolického systému (metabolických systémů).

Jestliže je cytogenetický test in vitro pozitivní, musí být proveden test in vivo na somatických buňkách (analýza metafáze kostní dřeně hlodavců nebo mikronukleus test na hlodavcích).

Jestliže jsou oba testy genové mutace in vitro pozitivní, musí být proveden test in vivo pro zjištění neplánovaných syntéz DNA nebo "spot" test na myších.

Testovací metody

Přijatelnými testovacími metodami jsou:

Směrnice 92/69/EHS, Metoda B 12 - Mikronukleus test

Směrnice 87/302/EHS, Část B - Spot test na myších

Směrnice 92/69/EHS, Metoda B 11 - Cytogenetický test in vivo na kostní dřeni savců, analýza chromozomů.

5.4.3 Studie in vivo na zárodečných buňkách

Okolnosti, za kterých je test požadován

Jestliže je některý z výsledků studie na somatických buňkách in vivo pozitivní, může být odůvodněno testování účinků na zárodečných buňkách in vivo. Nutnost provádět tyto testy se musí zvažovat pro každý jednotlivý případ na základě informací týkajících se toxikokinetiky, použití a předpokládané expozice. Vhodné testy vyžadují vyhodnocení interakce s DNA (jako je dominantní letální test), potenciálu dědičných vlivů a podle možnosti provedení kvantitativního posouzení dědičných vlivů. Uznává se, že s ohledem na jejich složitost bude použití kvantitativních studií vyžadovat pádné odůvodnění.

5.5

Chronická toxicita a karcinogenita

Účel testu

Provedené a uvedené dlouhodobé studie společně s dalšími relevantními údaji a informacemi o účinné látce musí být dostatečné k tomu, aby umožnily identifikaci účinků, k nimž dochází po opakované expozici účinné látce, a zejména musí být dostatečné pro:

- identifikaci nepříznivých účinků vyplývajících z expozice účinné látce,

- identifikaci případných cílových orgánů, je-li relevantní,

- stanovení vztahu mezi dávkou a odpovědí,

- identifikaci pozorovaných změn příznaků toxicity a jejich projevů, a

- stanovení NOAEL.

Obdobně musí být studie karcinogenity společně s dalšími relevantními údaji a informacemi o účinné látce dostatečné k tomu, aby umožnily posoudit nebezpečí pro člověka po opakované expozici účinné látce, a zejména musí být dostatečné pro:

- identifikaci karcinogenních účinků vyplývajících z expozice účinné látce,

- stanovení druhové a orgánové specifičnosti vyvolaných novotvarů,

- stanovení vztahu mezi dávkou a odpovědí, a

- u negenotoxických karcinogenů, identifikaci maximální dávky nevyvolávající nepříznivý účinek (prahová dávka).

Okolnosti, za kterých je test požadován

Musí být stanovena chronická toxicita a karcinogenita všech účinných látek. Jestliže je za výjimečných okolností konstatováno, že toto testování není nezbytné, musí být toto konstatování plně odůvodněno, např. že toxikokinetické údaje ukazují, že nedochází k absorpci účinné látky ze střeva, kůží nebo dýchacím systémem.

Podmínky testu

Studie chronické orální toxicity a karcinogenity (dvouletá) účinné látky musí být provedena na potkanech jako testovaném druhu; tyto studie lze kombinovat.

Studie karcinogenity účinné látky musí být provedena na myších jako testovacím druhu.

Jestliže se předpokládá negenotoxický mechanismus karcinogenity, musí být uveden dobře prokázaný případ podložený relevantními experimentálními údaji, včetně údajů nezbytných pro objasnění probíhajícího mechanismu.

Zatímco standardní referenční údaje o odpovědích na ošetření jsou souběžnými kontrolními údaji, mohou být historické kontrolní údaje užitečné při interpretaci jednotlivých studií karcinogenity. Jestliže jsou předloženy historické kontrolní údaje, musí být získány na stejném druhu a kmeni ošetřovném za obdobných podmínek a mají pocházet ze soudobých studií. Uvedené informace o historických kontrolních údajích musí obsahovat:

- identifikaci druhu a kmene, jméno dodavatele a identifikaci specifické lokality, má-li dodavatel více než jedno sídlo,

- název laboratoře a časové údaje, kdy byla studie prováděna,

- popis všeobecných podmínek, za nichž byla zvířata chována, včetně typu nebo obchodní značky krmiva a, kde je to možné, spotřeby krmiva,

- přibližné stáří kontrolních zvířat, ve dnech, na počátku studie a v den jejich usmrcení nebo uhynutí,

- popis charakteru mortality kontrolní skupiny pozorované v průběhu nebo na konci studie a dalších souvisejících pozorování (např. nemocí, infekcí),

- název laboratoře a jména hodnotících vědců odpovědných za soustřeďování a interpretaci patologických dat ze studie,

- specifikaci charakteru nádorů, které mohly být kombinovány, aby se získaly všechny údaje o výskytu.

Zkoušené dávky včetně nejvyšší zkoušené dávky musí být zvoleny na základě výsledků krátkodobých zkoušek a, jsou-li dostupné, v době plánování příslušných studií, na základě metabolických a toxikokinetických dat. Nejvyšší dávková úroveň ve studii karcinogenity má vyvolat příznaky minimální toxicity, jako je mírné snížení přírůstku tělesné hmotnosti (menší než 10 %), bez způsobení nekróz tkáně nebo metabolické saturace a bez podstatného ovlivnění obvyklé délky života jinými účinky, než jsou nádory. Jestliže se provádí dlouhodobá studie toxicity odděleně, má nejvyšší úroveň dávky vyvolat určité výrazné příznaky toxicity, aniž by způsobila nadměrný úhyn. Vyšší dávky, které způsobují nadměrnou toxicitu, se pro hodnocení nepovažují za relevantní.

Při shromažďování údajů a sestavování zpráv se nesmí spojovat výskyt nezhoubných a zhoubných nádorů, pokud se jasně neprokáže, že se časem z nezhoubných nádorů vyvíjejí zhoubné nádory. Obdobně nesmějí být pro účely zprávy spojovány rozdílné neasociované nádory, zhoubné či nezhoubné, vyskytující se na tomtéž orgánu. Aby nedošlo k záměně, použije se při pojmenování a popisování nádorů terminologie vypracovaná Americkou společností toxikologických patologů ³⁾ nebo terminologie uvedená v Hannoverském registru nádorů (RENI). Musí být uveden použitý systém.

Podstatné je, aby zvolený biologický materiál pro histopatologické vyhodnocení zahrnoval materiál zvolený pro poskytnutí dalších informací o lézích identifikovaných při makropatologickém hodnocení. Pokud je to relevantní pro objasnění mechanismu působení a jsou dostupné, musí být provedeny a uvedeny speciální histologické (barvicí) techniky, histochemické techniky a hodnocení elektronovým mikroskopem.

Testovací metoda

Studie musí být provedeny podle směrnice 87/302/EHS, část B - Test chronické toxicity, test karcinogenity nebo kombinovaný test chronické toxicity/karcinogenity.

5.6

Reprodukční toxicita

Nepříznivé účinky na reprodukci jsou dvojího typu:

- poškození samčí nebo samičí fertility, a

- účinky na normální vývoj potomstva (vývojová toxicita).

Musí být prozkoumány a uvedeny možné účinky na všechny aspekty fyziologie reprodukce u samců i u samic, stejně jako možné účinky na prenatální a postnatální vývoj. Jestliže je za výjimečných okolností konstatováno, že takovéto zkoušení není nezbytné, musí být toto konstatování plně odůvodněno. Zatímco standardní referenční údaje o odpovědích na ošetření jsou současnými kontrolními údaji, mohou být historické kontrolní údaje užitečné při interpretaci jednotlivých studií reprodukce. Jestliže jsou předloženy historické kontrolní údaje, mají být získány na stejném druhu a kmeni udržovaném za obdobných podmínek a mají pocházet ze soudobých studií. Uvedené informace o historických kontrolních údajích musí obsahovat:

- identifikaci druhu a kmene, jméno dodavatele a identifikaci specifické lokality, má-li dodavatel více než jedno sídlo,

- název laboratoře a údaje, kdy byla studie provedena,

- popis všeobecných podmínek, za nichž byla zvířata chována, včetně typu nebo obchodní značky krmiva a, kde je to možné, spotřeby krmiva,

- přibližné stáří kontrolních zvířat, ve dnech, na počátku studie a v den jejich usmrcení nebo uhynutí,

- popis charakteru mortality kontrolní skupiny pozorované v průběhu a na konci studie a dalších souvisejících pozorování (např. nemoci, infekce), a

- název laboratoře a jména hodnotících vědců odpovědných za soustřeďování a interpretaci toxikologických údajů ze studie.

5.6.1 Vícegenerační studie

Účel testu

Uvedené studie společně s dalšími relevantními údaji a informacemi o účinné látce musí být dostatečné k tomu, aby umožnily identifikaci účinků na reprodukci, k nimž dochází po opakované expozici účinné látce, a zejména musí být dostatečné pro:

- identifikaci přímých a nepřímých účinků na reprodukci, vyplývajících z expozice účinné látce,

- identifikaci jakéhokoliv zvýšení obecných toxických účinků (zaznamenaných při testování krátkodobé a chronické toxicity),

- stanovení vztahu dávka - odpověď, identifikaci pozorovaných změn příznaků toxicity a pozorovaných projevů, a

- stanovení NOAEL.

Okolnosti, za kterých je test požadován

Studie reprodukční toxicity na potkanech po dobu nejméně dvou generací musí být uvedena vždy.

Testovací metoda

Testy musí být provedeny podle směrnice 87/302/EHS, část B, Reprodukční toxicita - dvougenerační test. Rovněž musí být uvedena hmotnost reprodukčních orgánů.

Doplňkové studie

Jestliže to je nezbytné pro lepší interpretaci účinků na reprodukci a pokud nejsou tyto informace dosud k dispozici, může být nezbytné provést doplňkové studie s cílem poskytnout následující informace:

- oddělené studie na samcích a samicích,

- třísegmentové studie,

- Test dominantní letality samčí fertility,

- křížení ošetřených samců s neošetřenými samicemi a naopak,

- účinky na spermatogenezi,

- účinky na ovogenezi,

- účinky na motilitu, mobilitu a morfologii spermií, a

- zkoumání hormonální aktivity.

5.6.2 Studie vývojové toxicity

Účel testu

Uvedené studie společně s dalšími relevantními údaji a informacemi o účinné látce musí být dostatečné k tomu, aby umožnily posoudit účinky na vývoj embrya a plodu, k nimž dochází po opakované expozici účinné látce, a zejména musí být dostatečné pro

- identifikaci přímých a nepřímých účinků na vývoj embrya a plodu vyplývajících z expozice účinné látce,

- identifikaci jakékoliv toxicity pro matku,

- stanovení vztahu mezi pozorovanými odpověďmi a dávkou jak u matky, tak u potomstva,

- identifikaci pozorovaných změn příznaků toxicity a pozorovaných projevů, a

- stanovení NOAEL.

Dále musí testy poskytnout dodatečné informace o jakémkoliv zvýšení obecných toxických účinků na březí zvířata.

Okolnosti, za kterých je test požadován

Tyto testy musí být provedeny vždy.

Podmínky testu

Vývojová toxicita musí být stanovena na potkanech i na králících při orálním podání. Malformace a variace se uvedou odděleně. Ve zprávě musí být uveden terminologický slovník a diagnostické zásady pro malformace a variace.

Testovací metoda

Testy musí být provedeny podle směrnice 87/302/EHS, část B, Studie teratogenity - hlodavci a nehlodavci.

5.7

Studie opožděné neurotoxicity

Účel testu

Test musí poskytnout dostatečné údaje pro vyhodnocení, zda po akutní expozici může účinná látka vyvolat opožděnou neurotoxicitu.

Okolnosti, za kterých je test požadován

Těmto studiím musí být podrobeny látky, které mají podobnou nebo příbuznou strukturu jako látky, které jsou schopny vyvolat opožděnou neurotoxicitu, např. organofosfáty.

Testovací metoda

Test musí být proveden podle Metodiky OECD 418.

5.8

Další toxikologické studie

5.8.1 Studie toxicity metabolitů podle bodu vii) úvodu

Doplňkové studie, které se vztahují k jiným látkám, než je účinná látka, nejsou běžně požadovány.

Rozhodnutí o potřebě provést doplňkové studie musí být provedeno samostatně pro jednotlivé případy.

5.8.2 Doplňkové studie účinné látky

V určitých případech může být nezbytné provést doplňkové studie za účelem dalšího objasnění pozorovaných účinků. Tyto studie mohou zahrnovat:

- studie absorpce, distribuce, vylučování a metabolismu,

- studie potenciálu neurotoxicity,

- studie imunotoxikologického potenciálu,

- studie jiných způsobů podání.

Rozhodnutí o potřebě doplňkových studií musí být provedena pro jednotlivé případy při zvážení výsledků dostupných toxikologických studií a studií metabolismu a nejdůležitějších cest expozice.

Požadované studie musí být navrženy jednotlivě z hlediska specifických parametrů, které mají být zkoumány, a cílů, jichž má být dosaženo.

5.9

Lékařské údaje

Jestliže jsou k dispozici, a bez dotčení ustanovení článku 5 Směrnice Rady 80/1107/EHS ze dne 27. listopadu 1980 o ochraně pracovníků při práci před riziky vznikajícími při expozici chemickým, fyzikálním a biologickým činitelům, musí být předloženy relevantní praktické údaje a informace pro rozeznání symptomů otravy a o účinnosti první pomoci a o terapeutických opatřeních. Je nutno poskytnou specifičtější odkazy na výzkum na zvířatech pro farmakologii protijedů nebo léčebných prostředků. Je-li to relevantní, je nutno zkoumat a uvést účinnost potenciálních protijedů.

Údaje a informace o účincích na člověka, pokud jsou dostupné a pokud mají nezbytnou kvalitu, jsou cenné zejména při potvrzení platnosti provedených extrapolací a dosažených závěrů, pokud jde o cílové orgány, vztahy mezi dávkou a odpovědí a vratnost toxických účinků. Tyto údaje lze získat při nehodách nebo z expozice při práci.

5.9.1 Lékařský dohled nad pracovníky výrobního závodu

Musí být předloženy zprávy o programech dohledu nad zdravím pracovníků podložené podrobnými informacemi o návrhu programu, o expozici účinné látce a expozici dalším chemikáliím. Tyto zprávy musí, je-li to možné, obsahovat údaje týkající se mechanismu působení účinné látky. Tyto zprávy musí, pokud jsou k dispozici, zahrnovat dostupné údaje získané u osob exponovaných ve výrobních závodech nebo po aplikaci účinné látky (např. pokusech zjišťování účinnosti).

Musí být uvedeny dostupné informace o senzibilizaci včetně alergické odpovědi u pracovníků a jiných osob exponovaných účinnou látkou. Tyto informace musí obsahovat případné podrobné údaje o všech výskytech hypersenzibility. Poskytnuté informace musí pokud možno zahrnovat podrobné údaje o četnosti, úrovni a délce trvání expozice, o pozorovaných příznacích a další významné klinické informace.

5.9.2 Přímá pozorování, např. klinické případy a výskyt otrav

Musí být předloženy zprávy z dostupné literatury, které se týkají klinických případů a výskytů otrav, pokud jsou uvedeny v odborných časopisech nebo oficiálních zprávách, spolu se zprávami o všech provedených následných studiích. Tyto zprávy musí obsahovat úplný popis charakteru, úrovně a délky trvání expozice a rovněž pozorovaných klinických symptomů, poskytnuté první pomoci a provedených terapeutických opatření a provedených pozorování. Souhrnné a stručné informace nejsou dostačující.

Jestliže je tato dokumentace podložena nezbytně podrobnými údaji, může být cenná zejména při potvrzení platnosti extrapolací údajů získaných u zvířat na člověka a při identifikaci neočekávaných nepříznivých účinků, které jsou specifické pro člověka.

5.9.3 Pozorování týkající se expozice celkové populace a případně epidemiologické studie

Jestliže jsou epidemiologické studie k dispozici a jestliže jsou podloženy údaji o hladinách a délce trvání expozice a jsou provedeny podle uznaných standardů ⁵⁾, jsou velmi cenné a musí být předloženy.

5.9.4 Diagnostika otrav (stanovení účinné látky, metabolitů), specifické příznaky otrav, klinické testy

Jestliže je dostupný, musí být uveden podrobný popis klinických příznaků a symptomů otrav, včetně počátečních příznaků a symptomů a veškeré podrobnosti klinických testů, užitečných pro diagnostické účely. Popis musí zahrnovat veškeré podrobnosti včetně časových průběhů při požití, dermální expozici nebo inhalaci různých množství účinné látky.

5.9.5 Navržené ošetření: opatření při první pomoci, protijedy, lékařské ošetření

Musí být uvedena opatření při první pomoci pro použití v případě otravy (skutečné nebo při podezření) a v případě zasažení očí.

Musí být podrobně popsány terapeutické režimy pro případ otravy nebo zasažení očí, včetně případného použití protijedů. Musí být popsány relevantní informace získané na základě praktických zkušeností, existují-li a jsou dostupné, v ostatních případech informace na teoretických základech, týkající se účinnosti alternativních léčebných režimů, jsou-li relevantní. Musí by popsány kontraindikace spojené s danými režimy, zejména kontraindikace týkající se "obecných lékařských problémů" a podmínek.

5.9.6 Očekávané účinky otravy

Jsou-li známy, musí být popsány očekávané účinky a délka trvání těchto účinků po otravě a musí zahrnovat vliv:

- typu, hladiny a délky trvání expozice nebo požití a

- různá období mezi expozicí nebo požitím a zahájením ošetření.

5.10

Souhrn údajů o toxicitě pro savce a celkové vyhodnocení

Musí být předložen souhrn všech údajů a informací podle odstavců 5.1 až 5.10 a musí obsahovat podrobné kritické posouzení těchto údajů v souvislosti s relevantními hodnotícími a rozhodovacími kritérii a metodami, zejména pokud jde o nebezpečí pro člověka a zvířata, ke kterému může dojít nebo dochází, včetně rozsahu, kvality a spolehlivosti údajů.

Kde je to relevantní, musí být diskutovány nalezené údaje z hlediska analytického profilu šarží účinné látky (odstavec 1.11) a všech provedených překlenovacích studií (odstavec 5 bod iv), vhodnosti údajů předložených pro hodnocení toxikologického profilu technické účinné látky.

Poznámky k bodům 5.1 až 5.10

1) Na základě posouzení databáze a příslušných rozhodovacích kritérií a pokynů, musí být v každé dotyčné studii uvedena oprávněnost navrhovaných NOAEL

2) Na základě těchto údajů musí být předloženy vědecky zdůvodněné návrhy na stanovení ADI a AOEL účinné látky

3) Standardized System of Nomenclature and Diagnostic Criteria - Guides for Toxiclogic Pathology

4) OJ L 327, 3. 12. 1980, str. 8

5) Guidelines for Good Epidemiology Practices for Occupational and Environmental Research, developed by Chemical manufactures Association s Epidemiology Task Group, as part of the Epidemiology Resource and Informational Centre (ERIC) Pilot Project, 1991

REZIDUA V OŠETŘENÝCH PRODUKTECH, POTRAVINÁCH A KRMIVECH NEBO NA NICH

Úvod

a) Poskytnuté informace společně s informacemi poskytnutými pro jeden nebo více přípravků obsahujících účinnou látku musí být dostatečné k tomu, aby umožnily provést vyhodnocení rizik pro člověka, vyplývajících z reziduí účinné látky a relevantních metabolitů, produktů odbourávání a reakčních produktů zůstávajících v potravinách. Poskytnuté informace musí být kromě toho dostatečné:

- k tomu, aby umožnily učinit rozhodnutí, zda účinnou látku lze či nelze zařadit do přílohy I ke Směrnici 91/414/EHS,

- pro specifikaci vhodných podmínek nebo omezení, spojených s každým zařazením do přílohy I ke Směrnici 91/414/EHS,.

b) Musí být uveden podrobný popis (specifikace) použitého materiálu podle oddílu 1 bodu 11.

c) Studie musí být provedeny podle dostupných pokynů pro předepsané postupy zkoušení reziduí přípravků na ochranu rostlin v potravinách.

d) Kde to připadá v úvahu, musí být údaje analyzovány pomocí vhodných statických metod. Musí být uvedeny veškeré podrobnosti o statistické analýze.

e) Stabilita reziduí během skladování.

Může být nezbytné provést studie stability reziduí v průběhu skladování. Odebrané vzorky se obvykle do 24 hodin od odebrání zmrazí, a pokud není jinak o sloučenině známo, že je těkavá nebo nestálá, se obvykle údaje pro extrahované a analyzované vzorky nepožadují dříve než do 30 dnů od odebrání vzorku (šest měsíců v případě materiálu značeného radioaktivními izotopy).

Studie látek, které nejsou značeny radioaktivními izotopy, se provádějí na reprezentativních substrátech, a přednostně na vzorcích ošetřených plodin nebo zvířat vystavených reziduím. Alternativně, jestliže toto není možné, se alikvotní podíly připravených kontrolních vzorků před skladováním za obvyklých skladovacích podmínek injekčně napustí známým množstvím chemické látky.

Jestliže dochází v průběhu skladování k významnému odbourávání (většímu než 30 %), může být nezbytné změnit podmínky skladování, nebo před analýzami vzorky neskladovat a opakovat studie v případě, že byly použity neuspokojivé skladovací podmínky.

Musí být předloženy podrobné informace o přípravě vzorku a podmínkách skladování (o teplotě a o délce doby skladování) vzorků a extraktů. Rovněž se požadují údaje o stabilitě extraktů vzorků během skladování, pokud nejsou vzorky analyzovány do 24 hodin po extrakci.

6.1

Metabolismus, distribuce a vyjádření reziduí v rostlinách

Účel testu

Cílem těchto studií je

- poskytnout odhad celkových konečných reziduí v relevantní části plodin při sklizni po navrženém ošetření,

- identifikovat hlavní složky celkových konečných reziduí,

- určit distribuci reziduí mezi relevantními částmi plodin,

- kvantifikovat hlavní složky reziduí a stanovit účinnost postupů extrakcí těchto složek,

- rozhodnout o definici a vyjádření reziduí.

Okolnosti, za kterých je test požadován

Tyto studie musí být provedeny vždy, pokud nelze prokázat, že na rostlinách nebo rostlinných produktech používaných jako potravina nebo krmivo nezůstávají žádná rezidua.

Podmínky testu

Studie metabolismu musí zahrnovat plodiny nebo kategorie plodin, na nichž by měly být použity přípravky na ochranu rostlin obsahující dotyčnou účinnou látku. Jestliže se předpokládá široký rozsah použití pro různé kategorie plodin nebo pro kategorii ovoce, musí být studie provedeny nejméně na třech plodinách, pokud nelze prokázat, že není pravděpodobné, že dochází k rozdílnému metabolismu. V případě, kdy se předpokládá použití pro různé kategorie plodin, musí být studie pro tyto kategorie reprezentativní. Pro tyto účely lze plodiny rozdělit do pěti kategorií: kořenová zelenina, listové plodiny, ovoce, luštěniny a olejnatá semena, obilniny. Jestliže jsou k dispozici studie pro plodiny ze tří z uvedených kategorií a výsledky ukazují, že způsob odbourávání je u všech tří kategorií obdobný, pak je nepravděpodobné, že budou potřebné další studie, pokud nelze očekávat, že dojde k rozdílnému metabolismu. Studie metabolismu musí také zohlednit rozdílné vlastnosti účinné látky a zamýšlenou metodu aplikace.

Musí být předloženo hodnocení výsledků různých studií týkajících se místa a cesty příjmu (např. listy nebo kořeny) a distribuce reziduí mezi relevantními částmi plodiny při sklizni (se zvláštním důrazem na části poživatelné člověkem nebo zkrmované zvířaty). Jestliže účinná látka nebo příslušné metabolity nepřecházejí do plodiny, musí být tato skutečnost vysvětlena. Pro posouzení údajů získaných z pokusů mohou být užitečné informace o způsobu působení a o fyzikálně-chemických vlastnostech účinné látky.

6.2

Metabolismus, distribuce a vyjádření reziduí u hospodářských zvířat

Účel testu

Cílem těchto studií je:

- identifikovat hlavní složky celkových konečných reziduí v poživatelných živočišných produktech,

- stanovit rychlost odbourávání a vylučování celkových reziduí v určitých živočišných produktech (mléko nebo vejce) a v exkretech,

- určit distribuci reziduí mezi příslušnými poživatelnými produkty živočišného původu,

- kvantifikovat hlavní složky reziduí a stanovit účinnost extrakčních postupů pro tyto složky,

- získat údaje, na jejichž základě lze rozhodnout o potřebě zkrmovacích studií na hospodářských zvířatech podle bodu 6.4,

- rozhodnout o definici a vyjádření reziduí.

Okolnosti, za kterých je test požadován

Studie metabolismu na zvířatech, jako jsou přežvýkavci produkující mléko (např. koza nebo kráva) nebo nosná drůbež, jsou požadovány pouze tehdy, jestliže může použití pesticidu vést k významným reziduím v krmivu hospodářských zvířat (>=0,1 mg/kg celkového přijatého krmiva, kromě speciálních případů, např. účinných látek, které se kumulují). Jestliže se ukazuje, že se podstatně liší metabolické cesty u potkanů v porovnání s přežvýkavci, musí být provedena studie na vepřích, pokud není očekávaný příjem vepři nevýznamný.

6.3

Pokusy týkající se reziduí

Účel testu

Cílem těchto studií je:

- kvantifikovat nejvyšší pravděpodobné hladiny reziduí v ošetřených plodinách při sklizni nebo vyskladnění podle navržené správné zemědělské praxe (GAP) ³⁾, a

- stanovit, kde je to vhodné, rychlost úbytku deponovaného přípravku na ochranu rostlin.

Okolnosti, za kterých je test požadován

Tyto studie musí být provedeny vždy, jestliže se bude přípravek na ochranu rostlin aplikovat na rostliny/rostlinné produkty, které se používají jako potraviny nebo krmiva, nebo jestliže mohou být těmito rostlinami přijímána rezidua z půdy nebo jiných substrátů vyjma případů, kdy je možné provést extrapolaci z adekvátních údajů pro jinou plodinu.

Údaje z pokusů týkajících se reziduí musí být předloženy v dokumentaci podle přílohy II pro ta použití přípravků na ochranu rostlin, o jejichž povolení se žádá v okamžiku předložení dokumentace pro zařazení účinné látky do přílohy I ke směrnici.

Podmínky testu

Sledované pokusy musí odpovídat navržené kritické GAP (GAP - Good Agriculture Practice - Správná zemědělská praxe). Podmínky testu musí zohlednit nejvyšší množství reziduí, která mohou celkově vzniknout (např. maximální počet navržených aplikací, použití nejvyššího předpokládaného množství, nejkratší předsklizňové lhůty, zadržovací lhůty nebo lhůty vyskladnění), které však zůstávají reprezentativní pro nejnepříznivější reálné podmínky, za nichž by mohla být účinná látka použita.

Musí být získány a předloženy dostatečné údaje pro potvrzení, že stanovená schémata platí pro regiony a pro rozsah podmínek, které se pravděpodobně v dotyčných regionech, pro něž je použití doporučeno, vyskytnou.

Při vytváření programu sledovaných pokusů je nutno zohlednit faktory, jako jsou klimatické rozdíly mezi výrobními oblastmi, rozdíly ve způsobech pěstování plodin (např. venkovní použití oproti použití ve skleníku), období pěstování plodin, typy formulací atd.

Obecně, pro nastavení srovnatelných podmínek, mají být provedeny pokusy minimálně ve dvou vegetačních obdobích. Všechny výjimky musí být plně odůvodněny.

Před předběžným vyhodnocením výsledků pokusů je obtížné stanovit přesný počet nezbytných pokusů. Minimální požadavky na údaje platí v případě, kdy lze konstatovat, že výrobní oblasti jsou srovnatelné, např. z hlediska klimatu, způsobu a období pěstování plodin atd. Za předpokladu, že všechny ostatní proměnné faktory (klima atd.) jsou srovnatelné, požaduje se pro hlavní plodiny minimálně osm pokusů, které jsou pro navrženou oblast pěstování reprezentativní. Pro plodiny menšího významu jsou požadovány obvykle čtyři pokusy, které jsou pro navrženou oblast pěstování reprezentativní.

Vzhledem k přirozeně vyšší úrovni homogenity reziduí vznikajících následkem posklizňového ošetření nebo z ošetřených plodin jsou přijatelné pokusy z jednoho vegetačního období. Pro posklizňová ošetření jsou v zásadě požadovány minimálně čtyři pokusy, prováděné přednostně v různých lokalitách na různých kultivarech. Jestliže nelze jasně identifikovat nejhorší případ situace pokud jde o rezidua, musí být provedena série pokusů pro každou aplikační metodu a způsob skladování.

Počet studií prováděných v jednom vegetačním období lze snížit, jestliže lze prokázat, že hladiny reziduí v rostlinách/rostlinných produktech budou nižší, než je mez stanovení.

Jestliže v době aplikace existuje významná část konzumovatelné plodiny, musí zprávy z poloviny sledovaných pokusů týkajících se reziduí obsahovat údaje, které ukazují vliv času na hladinu přítomných reziduí (studie snížení reziduí), pokud nelze prokázat, že konzumovatelná plodina není za navrhovaných podmínek použití ovlivněna aplikací přípravku na ochranu rostlin.

6.4

Krmné studie na hospodářských zvířatech

Účel testu

Cílem těchto studií je stanovit rezidua v produktech živočišného původu, která pocházejí z reziduí v krmivech nebo krmných plodinách.

Okolnosti, za kterých je test požadován

Krmné studie jsou požadovány pouze v případě

- výskytu významných reziduí (>= 0,1 mg/kg celkového příjmu krmiva, kromě speciálních případů, jako jsou účinné látky, které se akumulují) v plodinách nebo částech plodin (např. odřezky, odpad) používaných ke krmení hospodářských zvířat, a

- jestliže studie metabolismu ukazují, že se mohou v jakékoliv jedlé tkáni zvířat vyskytovat významná rezidua (>= 0,01 mg/kg nebo nad mezí stanovitelnosti, je-li tato mez vyšší než 0,01 mg/kg), přičemž se berou v úvahu hladiny reziduí v potenciálních krmivech získané při podání jedné dávky.

Podle potřeby je nutno předložit samostatné krmné studie na přežvýkavcích produkujících mléko a/nebo na nosné drůbeži. Jestliže studie metabolismu podle bodu 6.2 ukazují, že se podstatně liší metabolické cesty u vepřů ve srovnání s přežvýkavci, musí být provedena studie na vepřích, pokud není očekávaný příjem vepři nevýznamný.

Podmínky testu

Obvykle se krmivo podává ve třech dávkách (s očekávanou hladinou reziduí, s tří až pětinásobkem očekávané hladiny a s desetinásobkem očekávané hladiny). Při stanovení jediné dávky se vychází z teoretického denního příjmu krmiva.

6.5

Vliv průmyslového zpracování a/nebo domácí úpravy

Okolnosti, za kterých je test požadován

Rozhodnutí, zda je nezbytné provést studie zpracování, závisí na

- významu zpracovaného produktu ve výživě člověka nebo zvířat,

- hladině reziduí v rostlině nebo rostlinném produktu, který má být zpracován,

- fyzikálně-chemických vlastnostech účinné látky nebo relevantních metabolitů, a

- možnosti, že produkty odbourávání toxikologického významu lze nalézt po zpracování rostlin nebo rostlinného produktu.

Studie zpracování obvykle nejsou nezbytné, pokud se v rostlině nebo rostlinném produktu, který byl zpracován, nevyskytují významná nebo analyticky stanovitelná rezidua, nebo jestliže celkový teoretický maximální denní příjem (TMDP) je menší než 10 % ADI. Kromě toho nejsou studie zpracování obvykle požadovány pro rostliny nebo rostlinné produkty, které se jedí hlavně v syrovém stavu, kromě rostlin nebo rostlinných produktů s nejedlými částmi, jako jsou citrusové plody, banány nebo plody kiwi, u nichž mohou být požadovány údaje o distribuci reziduí mezi slupkou a dužinou.

"Významnými rezidui" se obecně označují rezidua v množství vyšším než 0,1 mg/kg. Jestliže má dotyčný pesticid vysokou akutní toxicitu a/nebo nízkou hodnotu ADI, musí být zváženo provedení studií zpracování pro stanovitelná rezidua v množství pod 0,1 mg/kg.

Studie o účincích na povahu reziduí nejsou obvykle požadovány, jestliže zpracování zahrnuje pouze jednoduché fyzikální operace, při kterých nedochází ke změně teploty rostliny nebo rostlinného produktu, jako je omývání, řezání nebo lisování.

6.5.1 Účinky na charakter reziduí

Účel testu

Cílem těchto studií je stanovit, zda z reziduí v syrových produktech během zpracování vznikají nebo nevznikají rozkladné nebo reakční produkty, které mohou vyžadovat samostatné posouzení rizika.

Podmínky testu

V závislosti na hladině a chemické povaze reziduí v syrové komoditě by měla být podle vhodnosti zkoumána řada reprezentativních situací hydrolýz (simulujících příslušné operace zpracování). Kromě hydrolýzy může být nezbytné rovněž zkoumat další účinky, jestliže vlastnosti účinné látky nebo metabolitů naznačují, že v důsledku těchto procesů může dojít ke vzniku toxikologicky významných produktů odbourávání. Tyto studie se obvykle provádějí s účinnou látkou značenou radioaktivním izotopem.

6.5.2 Účinky na hladiny reziduí

Účel testu

Hlavní cíle těchto studií jsou:

- stanovit kvantitativní distribuci reziduí v různých meziproduktech a ve finálních produktech a odhadnout faktory přenosu,

- umožnit provést realističtější odhad příjmu reziduí stravou.

Podmínky testu

Studie zpracování musí reprezentovat domácí zpracování a/nebo skutečná průmyslová zpracování.

Nejdříve je obvykle nezbytné provést pouze základní soubor "bilančních studií", které reprezentují obecná zpracování relevantní rostlinám nebo rostlinným produktům obsahujícím významná rezidua. Provedený výběr reprezentativního zpracování musí být odůvodněn. Technologie použitá při studiích zpracování musí vždy co možná nejvíce odpovídat skutečným podmínkám, které se obvykle používají v praxi. Musí být sestavena bilance, která udává hmotnostní bilanci reziduí ve všech meziproduktech a finálních produktech. Při sestavování této bilance lze identifikovat každou koncentraci reziduí nebo její snížení v jednotlivých produktech a lze také stanovit příslušné faktory přenosu.

Jestliže hrají zpracované rostlinné produkty důležitou roli ve výživě a jestliže "bilanční studie" ukazuje, že by mohlo dojít k významnému přenosu reziduí do zpracovaných produktů, pak musí být provedeny tři "následné studie" za účelem stanovení koncentrace reziduí nebo faktorů ředění.

6.6

Rezidua v následných plodinách

Účel testu

Cílem těchto studií je umožnit vyhodnocení možných reziduí v následných plodinách.

Okolnosti, za kterých je test požadován

Jestliže údaje získané podle této přílohy oddílu 7 bodu 7.1 nebo podle přílohy č. 1 ²⁾ oddílu 9 bodu 9.1 ukazují, že v půdě nebo rostlinných materiálech, jako je sláma nebo organický materiál, zůstávají až do doby výsevu nebo výsadby možných následných plodin významná rezidua (> 10 % aplikované účinné látky jako součet účinné látky v nezměněné formě s jejími metabolity nebo produkty odbourávání), což může vést v následných plodinách při sklizni k hladinám reziduí nad mez stanovitelnosti, musí být tato situace vzhledem k reziduím zvážena. Musí být také zvážena povaha reziduí v následných plodinách a proveden alespoň teoretický odhad hladin těchto reziduí. Jestliže nelze vyloučit možnost výskytu reziduí v následných plodinách, musí být provedeny studie metabolismu a distribuce v případě potřeby následované polními pokusy.

Podmínky testu

Jestliže byl proveden teoretický odhad reziduí v následných plodinách, musí být uvedeny veškeré podrobnosti a odůvodnění.

V případě potřeby musí být provedeny studie metabolismu a distribuce a polní pokusy na reprezentativních plodinách zvolených tak, aby reprezentovaly obvyklou zemědělskou praxi.

6.7

Navržené maximální hladiny reziduí (MLR) a definice reziduí

Musí být uvedeno vyčerpávající odůvodnění navrhovaných MLR, je-li to zapotřebí včetně podrobných údajů o použité statistické analýze.

Při rozhodování, které sloučeniny mají být zahrnuty do definice reziduí, musí být zohledněna toxikologická významnost sloučenin, množství, ve kterých budou pravděpodobně přítomny, a použitelnost analytických metod navržených pro účely kontroly po registraci a pro monitorování.

6.8

Navržené předsklizňové intervaly pro předpokládaná použití nebo zadržovací lhůty nebo lhůty vyskladnění v případě posklizňového použití

Musí být uvedeno vyčerpávající odůvodnění návrhů.

6.9

Odhad potenciální a skutečné expozice stravou a jinými cestami

Věnuje se pozornost výpočtu realistické předpovědi příjmu stravou. Lze toho dosáhnout postupně, přičemž se zvyšuje reálnost předpovědi příjmu. Je-li to relevantní, musí se zvažovat jiné zdroje expozice, jako jsou např. rezidua plynoucí z použití léčiv v humánní medicíně nebo z veterinárních léčiv.

6.10

Souhrn a hodnocení chování reziduí

Souhrn a hodnocení všech údajů uvedených v tomto oddílu musí být provedeny podle pokynů příslušných úřadů členských států týkajících se uspořádání těchto souhrnů a hodnocení. Musí zahrnovat podrobné a kritické posouzení těchto údajů v souvislosti s relevantními kritérii a pokyny pro hodnocení a rozhodování, zejména pokud jde o nebezpečí pro člověka a zvířata, ke kterému může dojít nebo dochází, včetně rozsahu, kvality a spolehlivosti souboru údajů.

Zejména musí být věnována pozornost toxikologické významnosti všech metabolitů v jiných živočiších než savcích.

Musí být sestrojen názorný diagram metabolických cest v rostlinách a zvířatech se stručným vysvětlením distribuce a chemických změn.

OSUD A CHOVÁNÍ V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

Úvod

a) Poskytnuté informace společně s informacemi poskytnutými pro jeden nebo více přípravků obsahujících účinnou látku musí být dostatečné k tomu, aby umožnily posoudit osud a chování účinné látky v životním prostředí a riziko pro necílové druhy, kterému mohou být vystaveny z důvodu expozice účinné látce, jejím metabolitům, produktům odbourávání a reakčním produktům, jestliže jsou významné z hlediska toxikologie nebo z hlediska životního prostředí.

b) Poskytnuté informace o účinné látce společně s jinými příslušnými informacemi a informacemi uvedenými pro jeden nebo více přípravků, které ji obsahují, mají být dostatečné zejména pro

rozhodnutí, zda účinnou látku lze či nelze zařadit do přílohy I ke Směrnici 91/414/EHS, specifikaci vhodných podmínek nebo omezení, spojených se zařazením do přílohy I ke Směrnici 91/414/EHS,

- klasifikaci účinné látky podle nebezpečnosti,

- specifikaci symbolů nebezpečnosti, označení nebezpečí a příslušných vět označujících specifickou rizikovost a pokynů pro bezpečné nakládání pro ochranu životního prostředí, které mají být uvedeny na obalu (nádobách),

- předpověď distribuce, osudu a chování účinné látky a relevantních metabolitů, produktů odbourávání a reakčních produktů v životním prostředí a pro předpověď příslušných časových průběhů,

- identifikaci necílových druhů a populací, které jsou kvůli možné expozici ohroženy,

- identifikaci opatření nezbytných pro minimalizaci kontaminace životního prostředí a dopadu na necílové druhy.

c) Musí být uveden podrobný popis (specifikace) použitého materiálu podle oddílu 1 bodu 11. Jestliže je testování prováděno s použitím účinné látky, má mít použitý materiál stejnou specifikaci, jako bude použita při výrobě přípravků, jež mají být povoleny, s výjimkou případů, kdy je použit materiál značený radioizotopy.

Jestliže jsou studie prováděny za použití laboratorně nebo poloprovozně vyrobené účinné látky, musí být studie opakovány za použití technické účinné látky, pokud nelze prokázat, že je zkušební materiál pro účely zkoušení v životním prostředí a pro hodnocení je v podstatě stejný.

d) Jestliže je použit ke zkoušce materiál značený radioizotopy, musí být značení radioizotopy provedeno (na jednom nebo více místech podle potřeby) tak, aby usnadnilo objasnění cest metabolismu a odbourávání a usnadnilo zkoumání distribuce účinné látky a jejích metabolitů, reakčních produktů a produktů odbourávání v životním prostředí.

e) Může být nezbytné provést samostatné studie pro metabolity, produkty odbourávání nebo reakční produkty, jestliže mohou tyto produkty tvořit relevantní riziko pro necílové organismy nebo pro kvalitu vody, půdy a ovzduší a nelze-li jejich účinky vyhodnotit z dostupných výsledků týkajících se účinné látky. Před provedením těchto studií musí být vzaty v úvahu informace uvedené v oddílech 5 a 6.

f) Pokud je to důležité, musí být testy uspořádány a údaje analyzovány za pomoci vhodných statistických metod.

Musí být přesně uvedeny podrobnosti o statistické analýze (např. u všech bodů odhadu musí být uvedeny intervaly spolehlivosti, je nutno uvést přesné p-hodnoty (hodnoty pravděpodobnosti), než konstatování významný/nevýznamný).

7.1

Osud a chování v půdě

Všechny podstatné informace o typu a vlastnostech půdy použité ke studiím, včetně pH, obsahu organického uhlíku, kationtové výměnné kapacity, distribuce velikosti částic a vodní kapacity při pF = 0 a pF = 2,5 musí být uvedeny podle příslušných norem ISO nebo jiných mezinárodních norem. Mikrobiální biomasa půd použitých pro laboratorní studie odbourávání musí být stanovena těsně před začátkem studie a na konci studie.

Doporučuje se použít, pokud je to možné, stejné půdy v průběhu všech laboratorních studií půdy.

Půdy použité pro studie odbourávání nebo mobility musí být zvoleny tak, aby byly reprezentativní pro rozsah půd typický pro různé regiony Společenství, v nichž je látka používána nebo se její použití očekává, a musí být takové, aby:

- pokrývaly rozsah obsahu organického uhlíku, distribuci velikosti částic a hodnot pH, a

- v případě, že je na základě jiných informací očekávána závislost odbourávání nebo mobility na pH (např. rozpustnost a rychlost hydrolýzy - odstavce 2.7 a 2.8), pokrývaly následující rozsahy pH:

- 4,5 až 5,5

- 6 až 7

- 8 (přibližně).

Vzorky půd musí být v rámci možnosti čerstvě odebrané. Jestliže je nevyhnutelné použití skladovaných vzorků půd, musí být vzorky skladovány správně po omezenou dobu za definovaných a uvedených podmínek. Půdy skladované po delší časová období lze použít pouze pro studie adsorpce/desorpce. Půda zvolená pro započetí studie nesmí mít extremní charakteristiky, pokud jde o takové parametry, jako je rozdělení velikosti částic, obsah organického uhlíku a pH.

Půdy musí být odebrány a musí být s nimi zacházeno podle normy ISO 10381-6 (Kvalita půdy - odběr vzorků, Pokyny pro odběr, manipulaci a uchovávání vzorků půdních, určených pro posouzení mikrobiálních procesů v laboratoři). Každá odchylka musí být uvedena a odůvodněna.

Polní zkoušky je nutno provést za podmínek, které se co nejvíce blíží obvyklé zemědělské praxi, a pokud možno na souboru typů půd a za klimatických podmínek, které jsou reprezentativní pro oblast (oblasti) použití. V případě polních studií musí být uvedeny povětrnostní podmínky.

7.1.1 Způsob a rychlost odbourávání

7.1.1.1 Způsob odbourávání

Účel testu

Uvedené údaje a informace společně s ostatními podstatnými údaji a informacemi musí být dostatečné pro:

- případnou identifikaci relativního významu typů procesů, ke kterým dochází (rovnováha mezi chemickým a biologickým odbouráváním),

- identifikaci jednotlivých přítomných složek, které v kterémkoliv čase odpovídají množství většímu než 10 % přidané účinné látky, případně včetně neextrahovatelných reziduí,

- podle možnosti také identifikaci jednotlivých přítomných složek, které odpovídají množství menšímu než 10 % přidané účinné látky,

- stanovení relativních podílů přítomných složek (hmotnostní bilance) a

- možnost definovat příslušné reziduum v půdě a necílové druhy, které jsou nebo by mohly být těmto reziduím vystaveny.

Kde je uveden odkaz na neextrahovatelná rezidua, jsou tato definována jako chemické látky pocházející z pesticidů použitých v souladu se správnou zemědělskou praxí, které nelze extrahovat metodami, které významně nemění chemickou povahu těchto reziduí. Mezi neextrahovatelná rezidua se nezahrnují fragmenty, vznikající metabolickými cestami vedoucími ke vzniku látek vyskytujících se v přírodě.

7.1.1.1.1 Aerobní odbourávání

Okolnosti, za kterých je test požadován

Cesta nebo cesty odbourávání musí být vždy uvedeny kromě případů, kdy povaha a způsob použití přípravků obsahujících danou účinnou látku, jako je použití na skladované produkty nebo ošetření poranění stromů, předem vylučují kontaminaci půdy.

Podmínky testu

Musí být uvedena cesta nebo cesty odbourávání pro jednu půdu.

Získané výsledky musí být uvedeny ve formě schematických nákresů, které ukazují cesty odbourávání, a ve formě bilance, která ukazuje distribuci radioizotopově označeného prvku jako funkci času, mezi

- účinnou látku,

- CO2,

- těkavé sloučeniny kromě CO2,

- jednotlivé identifikované produkty transformace,

- neidentifikované extrahovatelné látky a

- neextrahovatelná rezidua v půdě.

Zkoumání cest odbourávání musí zahrnovat všechny možné kroky pro charakterizování a kvantifikaci neextrahovatelných reziduí vytvořených po 100 dnech, jestliže překračují 70 % aplikované dávky účinné látky. Použité techniky a metodiky jsou nejlepšími zvolenými pro jednotlivé případy. Není-li charakteristika příslušných sloučenin uvedena, musí být uvedeno odůvodnění.

Studie obvykle trvá 120 dnů, kromě případů, kdy jsou po kratší době hladiny neextrahovatelných reziduí a CO2 takové, že lze spolehlivým způsobem provést extrapolaci pro 100 dnů.

Testovací metoda

SETAC - Postupy pro posouzení osudu pesticidů v životním prostředí a jejich ekotoxicity⁴⁾.

7.1.1.1.2 Doplňkové studie

Anaerobní odbourávání

Okolnosti, za kterých je test požadován

Studie anaerobního odbourávání musí být uvedena, pokud nelze prokázat, že je expozice přípravků na ochranu rostlin obsahujících účinnou látku anaerobním podmínkám nepravděpodobná.

Podmínky testu a testovací metoda

Platí stejné předpisy, jaké jsou uvedeny v odpovídajícím odstavci bodu 7.1.1.1.1.

Fotolýza na povrchu půdy

Okolnosti, za kterých je test požadován

Studie fotolýzy v půdě musí být uvedena, pokud nelze prokázat, že je depozice účinné látky na půdní povrch nepravděpodobná.

Testovací metoda

SETAC - Postupy pro posouzení osudu v životním prostředí a ekotoxicity pesticidů.

7.1.1.2 Rychlost odbourávání

7.1.1.2.1 Laboratorní studie

Účel testu

Studie odbourávání v půdě poskytují nejlepší možné odhady doby potřebné pro odbourání 50 % a 90 % účinné látky (DT50lab a DT90lab) a příslušných metabolitů, produktů odbourávání a reakčních produktů za laboratorních podmínek.

Aerobní odbourávání

Okolnosti, za kterých je test požadován

Rychlost odbourávání na povrchu půdy musí být vždy uvedena kromě případů, kdy povaha a způsob použití přípravků na ochranu rostlin obsahujících danou účinnou látku, jako je použití na skladované produkty nebo ošetření poranění stromů, předem vylučují kontaminaci půdy.

Podmínky testu

Vedle údajů uvedených v odstavci 7.1.1.1.1 musí být uvedena rychlost aerobního odbourávání účinné látky ve třech typech půdy.

Dokud nebude k dispozici ověřený výpočetní model Společenství pro extrapolaci rychlostí odbourávání za nízkých teplot, musí být provedena doplňková studie při 10 st. C s jednou s půd použitých pro zkoumání odbourávání při 20 st. C, aby byl vyšetřen vliv teploty na odbourávání.

Studie obvykle trvá 120 dnů kromě případů, kdy dojde k odbourání více než 90 % účinné látky před uplynutím této doby.

Musí být uvedeny podobné studie provedené se třemi typy půd pro všechny relevantní metabolity, produkty odbourávání a reakční produkty, které se nacházejí v půdě a v každém okamžiku během studie odpovídají množství většímu než 10 % přidané účinné látky, kromě případů, kdy bylo možné jejich hodnoty DT50 stanovit z výsledků studií odbourávání účinné látky.

Testovací metoda

SETAC - Postupy pro posouzení osudu pesticidů v životním prostředí a jejich ekotoxicity.

Anaerobní odbourávání

Okolnosti, za kterých je test požadován

Studie anaerobního odbourávání účinné látky musí být uvedena v případě, že musí být provedena studie za anaerobních podmínek podle bodu 7.1.1.1.2.

Podmínky testu

Rychlost anaerobního odbourávání účinné látky musí být stanovena v půdě použité ve studii za anaerobních podmínek podle bodu 7.1.1.1.2.

Studie obvykle trvá 120 dnů kromě případů, kdy k odbourání více než 90 % účinné látky dojde před uplynutím této doby.

Podobné studie musí být uvedeny s jedním typem půdy pro všechny relevantní metabolity, produkty odbourávání a reakční produkty, které se nacházejí v půdě a v každém okamžiku během studie odpovídají množství většímu než 10 % přidané účinné látky, kromě případů, kdy bylo možné jejich hodnoty DT50 stanovit z výsledků studií odbourávání účinné látky.

Testovací metoda

SETAC - Postupy pro posouzení osudu pesticidů v životním prostředí a jejich ekotoxicity.

7.1.1.2.2 Polní studie

Studie rozptylu v půdě

Účel testu

Studie rozptylu v půdě musí poskytnout odhady doby potřebné pro rozptyl 50 % a 90 % (DT50f a DT90f) účinné látky v polních podmínkách. Případně musí být uvedeny informace o relevantních metabolitech, produktech odbourávání a reakčních produktech.

Okolnosti, za kterých je test požadován

Zkoušky musí být provedeny za takových podmínek, kdy je hodnota DT50lab stanovená při 20 st. C a při vlhkosti půdy odpovídající hodnotě pF 2 až 2,5 (sací tlak) větší než 60 dnů.

Jestliže přípravky obsahující účinnou látku mají být používány za chladných podmínek, zkoušky musí být provedeny za podmínek, kdy je hodnota DT50lab stanovená při 10 st. C a při vlhkosti půdy odpovídající hodnotě pF 2 až 2,5 (sací tlak) větší než 90 dnů.

Podmínky testu

Jednotlivé studie se souborem reprezentativních půd (obvykle čtyři různé typy) musí pokračovat tak dlouho, dokud se nerozptýlí více než 90 % aplikovaného množství. Studie trvá maximálně 24 měsíců.

Testovací metoda

SETAC - Postupy pro posuzování osudu pesticidů v životním prostředí a jejich ekotoxicity.

Studie reziduí v půdě

Účel testu

Studie reziduí v půdě musí poskytnout odhady hladin reziduí v půdě při sklizni nebo v době výsevu nebo výsadby následných plodin osevního postupu.

Okolnosti, za kterých je test požadován

Studie reziduí v půdě musí být uvedeny, jestliže je hodnota DT50lab větší než jedna třetina doby mezi aplikací a sklizní a jestliže je absorpce reziduí následnou plodinou možná, pokud nelze obsah reziduí v půdě při výsevu nebo výsadby následné plodiny spolehlivě odhadnout z údajů studií rozptylu v půdě nebo nelze prokázat, že tato rezidua nemohou být fytotoxická nebo nezanechávají v následných plodinách nepřijatelná rezidua.

Podmínky testu

Jednotlivé studie musí probíhat až do sklizně nebo do okamžiku výsevu nebo výsadby následných plodin, dokud se nerozptýlí více než 90 % aplikovaného množství.

Testovací metoda

SETAC - Postupy pro posouzení osudu pesticidů v životním prostředí a jejich ekotoxicity.

Studie akumulace v půdě

Účel testu

Zkoušky musí poskytnout dostatečné údaje pro vyhodnocení možnosti akumulace reziduí účinné látky a relevantních metabolitů, produktů odbourávání a reakčních produktů.

Okolnosti, za kterých je test požadován

Jestliže je na základě studií rozptylu v půdě zjištěno, že DT90f > jeden rok a jestliže je předpokládána opakovaná aplikace, buď ve stejném vegetačním období nebo v následujících letech, musí být prozkoumána možnost akumulace reziduí v půdě a hladina, při které je dosaženo stabilní hladiny koncentrace kromě případů, kdy lze věrohodné informace získat z modelového výpočtu nebo jiným vhodným posouzením.

Podmínky testu

Dlouhodobé polní studie musí být provedeny se dvěma relevantními půdami a při několikanásobných aplikacích. Před provedením těchto studií si musí žadatel vyžádat souhlas kompetentních úřadů s typem studie, která má být provedena.

7.1.2 Adsorpce a desorpce

Účel testování

Uvedené údaje a informace společně s ostatními příslušnými údaji a informacemi musí být dostatečné pro stanovení adsorpčního koeficientu účinné látky a relevantních metabolitů, produktů odbourávání a reakčních produktů.

Okolnosti, za kterých je test požadován

Studie musí být uvedeny vždy kromě případů, kdy povaha a způsob použití přípravků obsahujících danou účinnou látku, jako je použití na skladované produkty nebo ošetření poranění stromů, předem vylučují kontaminaci půdy.

Podmínky testu

Studie účinné látky musí být uvedeny pro čtyři typy půd. Musí být uvedeny podobné studie účinné látky alespoň se třemi typy půd pro všechny relevantní metabolity, produkty odbourávání a reakční produkty, které ve studiích odbourávání v půdě v každém okamžiku odpovídají množství většímu než 10 % přidané účinné látky.

Testovací metoda

Metoda OECD 106.

7.1.3 Mobilita v půdě

7.1.3.1 Studie vyplavování na kolonách

Účel testu

Test musí poskytnout dostateční údaje pro hodnocení mobility a potenciálu vyplavování účinné látky a případně příslušných metabolitů, produktů odbourávání a reakčních produktů.

Okolnosti, za kterých je test požadován

Jestliže nelze ze studií adsorpce a desorpce podle bodu 7.1.2 získat spolehlivé hodnoty adsorpčního koeficientu, musí být provedeny studie se čtyřmi typy půd.

Testovací metoda

SETAC - Postupy pro posouzení osudu pesticidů v životním prostředí a jejich ekotoxicity.

7.1.3.2 Vyplavování "vystárnutých" reziduí na kolonách

Účel testu

Test musí poskytnout dostatečné údaje pro odhad mobility a potenciálu vyplavování relevantních metabolitů, produktů odbourávání a reakčních produktů.

Okolnosti, za kterých je test požadován

Studie musí být provedeny kromě případů, kdy

- povaha a způsob použití přípravků obsahujících účinnou látku, jako je použití na skladované produkty nebo ošetření poranění stromů, předem vylučují kontaminaci půdy, nebo

- byla provedena samostatná studie metabolitů, produktů odbourávání nebo reakčních produktů podle bodu 7.1.2 nebo 7.1.3.1.

Podmínky testu

Doba (doby) stárnutí musí být stanovena (stanoveny) na základě zkoumání způsobů odbourávání účinné látky a metabolitů, aby bylo zajištěno, že bude při vyplavování přítomno odpovídající spektrum metabolitů.

Testovací metoda

SETAC - Postupy pro posouzení osudu pesticidů v životním prostředí a jejich ekotoxicity.

7.1.3.3 Lysimetrické studie nebo studie vyplavování v polních podmínkách

Účel testu

Test musí poskytnout údaje o:

- mobilitě v půdě,

- potenciálu pro vyplavování do podzemních vod,

- potenciální distribuci v půdě.

Okolnosti, za kterých je test požadován

K rozhodnutí, zda je nutno provést lysimetrické studie nebo polní studie vyplavování, je nezbytný odborný posudek s přihlédnutím k výsledkům studie odbourávání a dalších studií mobility a dále k předpokládaným koncentracím v podzemních vodách (PECGW) vypočítaným v souladu s ustanoveními přílohy č. 1 ²⁾ oddílu 9. Typ a podmínky studie, která má být provedena, je nutno projednat s příslušnými úřady.

Podmínky testu

Velkou péči je nutno věnovat jak uspořádání experimentálních zařízení, tak uspořádání jednotlivých studií, aby bylo zajištěno, že získané výsledky lze použít pro účely posouzení. Studie musí pokrývat realisticky nejnepříznivější situaci s přihlédnutím k typu půdy, klimatickým podmínkám, aplikační dávce a četnosti a době aplikace.

Voda jímaná po průchodu vodními sloupci musí být analyzována ve vhodných intervalech, zatímco rezidua v rostlinném materiálu musí být stanovena při jeho sklizni. Při ukončování experimentálních prací musí být stanovena rezidua v nejméně v pěti vrstvách půdního profilu. Mezi zvolenými intervaly odběru nesmějí být vzorky odebírány , neboť odstranění rostlin (kromě sklizně podle obvyklé zemědělské praxe) a výřezy půdy ovlivňují proces vyplavování.

V pravidelných intervalech musí být zaznamenávány srážky, teplota půdy a teplota vzduchu (alespoň jednou za týden).

Lysimetrické studie

Podmínky testu

Minimální hloubka lysimetrů je 100 cm; jejich maximální hloubka je 130 cm. Výřez půdy musí být neporušený. Teplota půdy musí být obdobná jako teplota terénu. V případě potřeby musí být provedeno doplňkové zavlažování, aby se zajistil optimální růst rostlin a aby bylo množství infiltrované vody podobné jako v oblastech, pro které je povolení požadováno. Jestliže musí být v průběhu studie půda z agrotechnických důvodů narušena, nesmí být narušena do větší hloubky než 25 cm.

Studie vyplavování v polních podmínkách

Podmínky testu

Musí být předloženy informace o hladině podzemní vody na pokusných polích. Jestliže jsou v průběhu studie pozorovány trhliny půdy, musí být přesně popsány.

Velkou pozornost je nutno věnovat počtu a umístění zařízení pro jímání vody. Umístění těchto zařízení v půdě nesmí způsobit preferenční průsakové cesty.

Testovací metoda

SETAC - Postupy pro posouzení osudu pesticidů v životním prostředí a jejich ekotoxicity.

7.2

Osud a chování ve vodě a v ovzduší

Účel testu

Uvedené informace a údaje společně s informacemi pro jeden nebo více přípravků obsahujících účinnou látku a další relevantní informace musí být dostatečné pro zjištění nebo pro umožnění odhadu

- perzistence ve vodních systémech (sediment na dně a voda včetně suspendovaných částic),

- rozsahu rizika, kterému jsou vystaveny voda, organismy v sedimentu a ovzduší,

- souhrn možností kontaminace povrchových a podzemních vod.

7.2.1 Způsob a rychlost odbourávání ve vodních systémech (pokud nejsou uvedeny v bodu 2.9)

Účel testu

Uvedené údaje a informace společně s dalšími relevantními informacemi a údaji musí být dostatečné pro:

- identifikaci relativní závažnosti typů procesů (rovnováha mezi chemickým a biologickým odbouráváním),

- případnou identifikaci jednotlivých přítomných složek,

- stanovení relativních poměrů přítomných složek a jejich distribuci mezi vodu, včetně suspendovaných částic, a sediment, a

- umožnění definovat příslušné reziduum a necílové druhy, které jsou nebo by mohly být těmto reziduím vystaveny.

7.2.1.1 Hydrolytické odbourávání

Okolnosti, za kterých je test požadován

Test musí být vždy proveden pro relevantní metabolity, produkty odbourávání a reakční produkty, které v každém okamžiku odpovídají množství většímu než 10 % přidané účinné látky, pokud nejsou k dispozici dostatečné informace o jejich odbourávání ze zkoušky provedené podle bodu 2.9.1.

Podmínky testu a testovací metoda

Platí stejné podmínky jako v odpovídajících odstavcích bodu 2.9.1.

7.2.1.2 Fotochemické odbourávání

Okolnosti, za kterých je test požadován

Testy musí být vždy provedeny pro relevantní metabolity, produkty odbourávání a reakční produkty, které v kterémkoliv čase odpovídají množství většímu než 10 % přidané účinné látky, pokud nejsou k dispozici dostatečné informace o jejich odbourávání ze zkoušky provedené podle bodů 2.9.2 a 2.9.3.

Podmínky testu a testovací metoda

Platí stejné podmínky jako v odpovídajících odstavcích bodů 2.9.2 a 2.9.3.

7.2.1.3 Biologické odbourávání

7.2.1.3.1 "Snadné biologické odbourávání" ("ready biodegradability")

Okolnosti, za kterých je test požadován

Test musí být proveden vždy, s výjimkou případů, kdy není požadována pro klasifikaci účinné látky podle ustanovení přílohy VI ke směrnici 67/548/EHS.

Testovací metoda

EHS metoda C4.

7.2.1.3.2 Studie voda/sediment

Okolnosti, za kterých je test požadován

Studie musí být uvedena, pokud nelze prokázat, že nedochází ke kontaminaci povrchových vod.

Testovací metoda

SETAC - Postupy pro posouzení osudu pesticidů v životním prostředí a jejich ekotoxicity.

7.2.1.4 Odbourávání v nasycené zóně

Okolnosti, za kterých je test požadován

Rychlosti přeměny účinných látek a relevantních metabolitů, produktů odbourávání a reakčních produktů v nasycené zóně mohou poskytnout užitečné informace o osudu těchto látek v podzemních vodách.

Podmínky testu

K rozhodnutí o nezbytnosti těchto informací je požadován odborný posudek. Před provedením těchto studií si žadatel vyžádá souhlas kompetentních úřadů s typem studie, která má být provedena.

7.2.2 Způsob a rychlost odbourávání v ovzduší (pokud nejsou uvedeny v bodu 2.10)

Metodika zkoušky se připravuje.

7.3

Definice reziduí

Z pohledu chemického složení reziduí, která se nacházejí v půdě, ve vodě a v ovzduší a která vznikají při použití nebo navrhovaném použití přípravku na ochranu rostlin obsahujícího účinnou látku, musí být předložen návrh definice reziduí, přičemž se berou v úvahu jak jejich zjištěné hladiny, tak i jejich význam z hlediska toxikologie a životního prostředí.

7.4

Údaje z monitorování

Musí být uvedeny údaje z monitorování týkajícího se osudu a chování účinné látky a relevantních metabolitů, produktů odbourávání a reakčních produktů.

EKOTOXIKOLOGICKÉ STUDIE

Úvod

a) Poskytnuté informace společně s informacemi poskytnutými pro jeden nebo více přípravků obsahujících účinnou látku musí být dostatečné k tomu, aby umožnily posoudit dopad na necílové druhy (flóru a faunu), které mohou být vystaveny riziku plynoucímu z expozice účinné látce, jejím metabolitům, produktům odbourávání a reakčním produktům, jestliže jsou významné z hlediska životního prostředí. Dopad může být výsledkem jedné jediné prolongované nebo opakované expozice a může být vratný nebo nevratný.

b) Poskytnuté informace o účinné látce společně s jinými relevantními informacemi a informacemi poskytnutými pro jeden nebo více přípravků, které ji obsahují, by měly být dostatečné zejména pro:

- rozhodnutí, zda účinnou látku lze či nelze zařadit do přílohy I ke Směrnici 91/414/EHS,

- specifikaci vhodných podmínek nebo omezení, které mají být spojeny se zařazením do přílohy I ke směrnici,

- umožnění zhodnocení krátkodobých a dlouhodobých rizik pro necílové druhy - populace, společenstva, procesy, podle vhodnosti,

- klasifikaci účinné látky podle nebezpečnosti,

- specifikaci bezpečnostních opatření nezbytných pro ochranu necílových druhů, a

- specifikaci symbolů nebezpečnosti, označení nebezpečnosti a příslušnými větami označujících specifickou rizikovost a pokyny pro bezpečné nakládání, pokud jde o ochranu životního prostředí, které mají být uvedeny na obalu (nádobách).

c) Je potřebné uvést všechny potenciálně nepříznivé účinky zjištěné během rutinních ekotoxikologických zkoumání a provést a uvést, pokud je to požadováno příslušnými úřady, takové dodatečné studie, které mohou být nezbytné pro zkoumání pravděpodobných mechanismů, a posoudit významnost těchto účinků. Musí být uvedeny všechny dostupné biologické údaje a informace, které jsou významné pro posouzení ekotoxikologického profilu účinné látky.

d) Informace o osudu a chování v životním prostředí získané a předložené podle bodů 7.1 až 7.4 a informace o hladinách reziduí v rostlinách získané a předložené podle oddílu 6 mají pro posouzení dopadu na necílové druhy hlavní význam, neboť společně s informacemi o povaze přípravku a způsobu jeho použití charakterizují povahu a rozsah potencionální expozice. Studie toxikologie a toxikokinetiky a informace předložené podle bodů 5.1 až 5.8 poskytují základní informace o toxicitě pro druhy obratlovců a o mechanismech, které ji způsobují.

e) V případě potřeby by měly být zkoušky navrženy a údaje analyzovány za pomoci vhodných statistických metod. Měly by být uvedeny vyčerpávající podrobnosti o statistické analýze (např. ke všem bodovým odhadům by měly být uvedeny intervaly spolehlivosti a měly by být uvedeny spíše přesné hodnoty pravděpodobnosti než údaj významný/nevýznamný).

Testovaná látka

a) Musí být uveden podrobný popis (specifikace) použitého materiálu podle bodu 1.11. Jestliže jsou prováděny zkoušky za použití účinné látky, měl by být použitý materiál takové specifikace, jaká bude použita při výrobě přípravků, jež mají být povoleny, s výjimkou případů, kdy je použit materiál značený radioizotopy.

b) Jestliže jsou studie prováděny za použití laboratorně nebo poloprovozně vyrobené účinné látky, musí být studie opakovány za použití technické účinné látky, pokud nelze prokázat, že je použitý testovací materiál pro účely zkoušení a posuzování z hlediska ekotoxikologie v podstatě stejný. V případě pochybností musí být předloženy doplňovací studie, které mají sloužit jako základ pro rozhodnutí o možné potřebě opakování studií.

c) V případě studií, u nichž je dávkování rozloženo v určitém období, by měla být k dávkování použita nejlépe jedna jediná šarže účinné látky, pokud to dovoluje její stabilita.

Kdykoliv studie vyžaduje použití různých dávek, musí být uveden vztah mezi dávkou a nepříznivým účinkem.

d) Pro všechny potravní studie musí být uvedena průměrná dosažená dávka, pokud možno včetně dávky v mg/kg tělesné hmotnosti. Jestliže je podávání realizováno v krmivu, zkoušená sloučenina musí být v krmivu rovnoměrně rozptýlena.

e) Může být nezbytné provést samostatné studie metabolitů a produktů odbourávání nebo reakčních produktů, jestliže tyto produkty mohou znamenat relevantní riziko pro necílové organismy a jejich účinky nelze vyhodnotit z dostupných výsledků týkajících se účinné látky. Před provedením těchto studií musí být vzaty v úvahu informace uvedené v oddílech 5, 6 a 7.

Testovací organismy

f) Pro usnadnění posouzení významnosti získaných výsledků zkoušek včetně odhadu skutečné toxicity a faktorů, které mají vliv na toxicitu, kde je to možné, se použije v různých specifikovaných zkouškách toxicity stejný kmen (nebo zaznamenaný původ) každého relevantního druhu.

8.1

Účinky na ptáky

8.1.1 Akutní orální toxicita

Účel testu

Test musí, pokud je to možné, poskytnout hodnoty LD

, letální prahovou dávku, časové průběhy odpovědi a zotavení a hodnotu NOEL a musí zahrnovat odpovídající viditelné patologické nálezy.

Okolnosti, za kterých je test požadován

Možné účinky účinné látky na ptáky musí být zkoumány vždy kromě případů, kdy je účinná látka určena výhradně pro použití v přípravcích, které jsou určeny výlučně pro použití v uzavřených prostorách (např. ve sklenících nebo při skladování potravin).

Podmínky testu

Musí být stanovena akutní orální toxicita účinné látky pro křepelky (křepelka japonská (Coturnix coturnic japonica) nebo křepelka viržinská (Colinus virginianus)) nebo pro kachnu divokou (Anas platyrhynchos). Nejvyšší dávka použitá ve zkouškách nemají přesáhnout 2000 mg/kg tělesné hmotnosti.

Testovací metoda

SETAC - Postupy pro posouzení osudu pesticidů v životním prostředí a jejich ekotoxicity⁵⁾.

8.1.2 Krátkodobá toxicita orální při podávání v krmivu

Účel testu

Test musí poskytnout údaje o krátkodobé orální toxicitě (hodnoty LC

, nejnižší letální koncentraci (LLC), kde je to možné, koncentrace, při kterých nejsou pozorovány účinky (NOEC), časové průběhy odpovědi a zotavení) a zahrnovat relevantní viditelné patologické nálezy.

Okolnosti, za kterých je test požadován

Potravní toxicita účinné látky pro ptáky (pětidenní) musí být vždy zkoumána na jednom druhu kromě případů, kdy je studie uvedena podle bodu 8.1.3. Jestliže je hodnota NOEL při akutním orálním podání 500 mg/kg tělesné hmotnosti nebo jestliže je hodnota NOEC při krátkodobém podávání < 500 mg/kg krmiva, musí být Test provedena na druhém druhu.

Podmínky testu

Prvním testovacím druhem musí být buď křepelka nebo kachna divoká. Jestliže musí být studován druhý druh, neměl by být příbuzný prvnímu testovacímu druhu.

Testovací metoda

Test musí být proveden podle metody OECD 205.

8.1.3 Subchronická toxicita a reprodukce

Účel testu

Test musí poskytnout subchronickou toxicitu účinné látky pro ptáky a její toxicitu pro rozmnožování ptáků.

Okolnosti, za kterých je test požadován

Subchronická toxicita účinné látky pro ptáky a její toxicita pro rozmnožování ptáků musí být zkoumána vždy, pokud nelze prokázat, že nepřetržitá nebo opakovaná expozice dospělých ptáků nebo expozice hnízdišť v období rozmnožování není pravděpodobná.

Testovací metoda

Test musí být proveden podle metody OECD 206.

8.2

Účinky na vodní organismy

Údaje z testů uvedených v bodech 8.2.1, 8.2.4 a 8.2.6 musí být předloženy pro každou účinnou látku, i když se neočekává, že by při navrhovaných podmínkách použití mohly přípravky na ochranu rostlin, které ji obsahují, zasáhnout povrchové vody. Tyto údaje jsou požadovány podle ustanovení přílohy VI ke směrnici 67/548/EHS pro klasifikaci účinné látky.

Uvedené údaje musí být podloženy údaji z analýz koncentrací zkoušené látky v testovacích médiích.

8.2.1 Akutní toxicita pro ryby

Účel testu

Test musí poskytnout hodnotu akutní toxicity (LC

) a podrobné údaje o pozorovaných účincích.

Okolnosti, za kterých je test požadován

Test musí být vždy proveden.

Podmínky testu

Akutní toxicita účinné látky musí být stanovena na pstruhu duhovém (Oncorhynchus mykiss) a teplomilném druhu ryb. Jestliže musí být provedeny zkoušky metabolitů, produktů odbourávání nebo reakčních produktů, musí být použit ten druh, který je ze dvou testovacích druhů citlivější k účinné látce.

Testovací metoda

Test musí být proveden podle metody C1, uvedené v příloze směrnice Komise 92/69/EHS, kterou se po sedmnácté přizpůsobuje technickému pokroku směrnice Rady 67/548/EHS o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek.

8.2.2 Chronická toxicita pro ryby

Okolnosti, za kterých je test požadován

Studie chronické toxicity musí být provedena vždy, pokud nelze prokázat, že nepřetržitá nebo opakovaná expozice ryb je nepravděpodobná nebo pokud není k dispozici vhodná studie mikrokosmu nebo mesokosmu.

O tom, který test musí být proveden, musí být rozhodnuto odborným odhadem. Zejména v případě účinné látky, o níž existují zvláště závažné údaje (týkající se toxicity účinné látky pro ryby nebo týkající se možné expozice), si musí žadatel vyžádat souhlas příslušných úřadů s typem pokusu, který má být proveden.

Test toxicity na rybách v raném stadiu života může být prospěšný, jestliže jsou biokoncentrační faktory (BCF) mezi 100 a 1000 nebo jestliže je EC50 účinné látky < 0,1 mg/ml.

Test toxicity během životního cyklu ryb může být vhodná v případech, kdy

- je biokoncentrační faktor větší než 1000 a eliminace účinné látky během čtrnáctidenní pročišťovací fáze je menší než 95 %,

nebo

- je látka stabilní ve vodě nebo v sedimentu (DT90 > 100 dní).

Test chronické toxicity není nutno provádět na juvenilních rybách, jestliže byl proveden test toxicity na rybách v raném stadiu života nebo test toxicity během životního cyklu ryb; obdobně není potřeba provádět zkoušku toxicity na rybách v raném stadiu života, jestliže byla provedena test na životní cyklus ryb.

8.2.2.1 Test chronické toxicity na juvenilních rybách

Účel testu

Test má poskytnout údaje o účincích na růst, prahové hodnoty pro letální účinky a pro pozorované účinky, hodnotu NOEC a podrobnosti o pozorovaných účincích.

Podmínky testu

Test musí být proveden na juvenilním pstruhu duhovém při 28denní expozici účinné látce.

Musí být získány údaje o účincích na růst a chování.

8.2.2.2 Test toxicity na rybách v raném stadiu života

Účel testu

Test by měl poskytnout údaje o účincích na vývoj, růst a chování, hodnotu NOEC a podrobnosti o pozorovaných účincích na ryby v ranných stádiích života.

Testovací metoda

Test musí být provedena podle metody OECD 210.

8.2.2.3 Test účinků během životního cyklu ryb

Účel testu

Test poskytuje údaje o účincích na reprodukci rodičovské generace a na životaschopnost následné generace.

Podmínky testu

Před provedením těchto studií si musí žadatel vyžádat souhlas příslušných úřadů s typem a podmínkami studie, která má být provedena.

8.2.3 Biokoncentrace rybách

Účel testu

Test má umožnit zjistit biokoncentrační faktory v ustáleném stavu, rychlostní konstanty přijímání a rychlostní konstanty vylučování vypočítané pro každou zkoušenou sloučeninu a dále příslušné intervaly spolehlivosti.

Okolnosti, za kterých je test požadován

Potenciál biokoncentrace účinných látek, metabolitů, produktů odbourávání a rozkladných a reakčních produktů, které se mohou rozdělit do tukových tkání (log pow 3 - viz bod 2.8 nebo jiné relevantní údaje o biokoncentraci) musí být zkoumány a uvedeny vždy, pokud nelze prokázat, že je expozice vedoucí k bioakumulaci nepravděpodobná.

Testovací metoda

Test musí být proveden podle metody OECD 305E.

8.2.4 Akutní toxicita pro vodní bezobratlé

Účel testu

Test má umožnit zjistit akutní toxicitu účinné látky za 24 hodin a za 48 hodin vyjádřenou jako medián efektivní koncentrace (EC50) způsobující imobilizaci, a pokud je to možné, nejvyšší koncentraci, při níž nedochází k imobilizaci.

Okolnosti, za kterých je test požadován

Vždy musí být určena akutní toxicita pro Daphnia sp. (nejlépe pro Daphnia magna). Jestliže jsou přípravky na ochranu rostlin obsahující účinnou látku určeny k přímému použití do povrchových vod, musí být uvedeny doplňkové údaje nejméně o jednom druhu zastupujícím každou z níže uvedených skupin: vodní hmyz, vodní korýše (a to druhy nepatřící do rodu Daphnia) a vodní plže.

Testovací metoda

Test musí být provedena podle směrnice 92/69/EHS, metodou C2.

8.2.5 Chronická toxicita pro vodní bezobratlé

Účel testu

Test má poskytnout, pokud je to možné, hodnoty EC50 pro účinky, jako je imobilizace a reprodukce, a nejvyšší koncentraci, při níž nedochází k žádnému účinku na mortalitu nebo reprodukci (NOEC), a podrobnosti o pozorovaných účincích.

Okolnosti, za kterých je test požadován

Test musí být proveden pro Daphnia sp. a na alespoň jednom druhu zastupujícím vodní hmyz a na druhu vodních plžů, pokud nelze prokázat, že nepřetržitá nebo opakovaná expozice není pravděpodobná.

Podmínky testu

Test na Daphnia sp. musí trvat 21 dnů.

Testovací metoda

Test musí být proveden podle metody OECD 202, Part II.

8.2.6 Účinky na růst řas

Účel testu

Test má poskytnout hodnoty EC50 pro růst a rychlost růstu, hodnoty NOEC a podrobnosti o pozorovaných účincích.

Okolnosti, za kterých je test požadován

Možné účinky účinné látky na růst řas musí být uvedeny vždy.

U herbicidů musí být proveden Test na druhém druhu z jiné systematické skupiny.

Testovací metoda

Test musí být proveden podle směrnice 92/69/EHS, metodou C3.

8.2.7 Účinky na organismy žijící v sedimentu

Účel testu

Na základě testu se odhadnou účinky na přežití a vývoj (včetně účinků na líhnutí dospělců pakomárů Chironomus), odpovídající hodnoty EC50 a hodnoty NOEC.

Okolnosti, za kterých je test požadován

Jestliže údaje o osudu a chování v životním prostředí požadované v oddíle 7 udávají, že se účinná látka pravděpodobně rozděluje a zůstává ve vodních sedimentech, mělo by být odborným odhadem rozhodnuto, zda musí být provedena test akutní nebo chronické toxicity v sedimentech. Při tomto odborném odhadu je nutno zvážit, zda lze na základě srovnání toxicity EC50 pro vodní bezobratlé uvedené v bodech 8.2.4 a 8.2.5 s předpovězenými hladinami účinných látek v sedimentu, z údajů uvedených v příloze č. 1 ²⁾ oddílu 9 ke směrnici, očekávat účinky na organismy žijící v sedimentu.

Podmínky testu

Před provedením těchto studií si žadatel musí vyžádat souhlas příslušných úřadů s typem a podmínkami studie, která má být provedena.

8.2.8 Vodní rostliny

Test na vodních rostlinách musí být proveden u herbicidů.

Před provedením těchto studií si žadatel musí vyžádat souhlas příslušných úřadů s typem a podmínkami studie, která má být provedena.

8.3

Účinky na členovce

8.3.1 Včely

8.3.1.1 Akutní toxicita

Účel testu

Test má poskytnout hodnotu LD

účinné látky při akutní orální a kontaktní expozici.

Okolnosti, za kterých je test požadován

Potenciální dopad na včely musí být zkoumán vždy kromě případů, kdy jsou přípravky obsahující účinnou látku určeny výlučně pro použití v situacích, kdy není pravděpodobné, že dojde k expozici včel, jako jsou:

- skladování potravin v uzavřených prostorách,

- moření osiva nesystémovými přípravky,

- nesystémové přípravky pro aplikaci do půdy,

- ošetření cibulí a hlíz a přesazovaných sazenic namáčením v nesystémových přípravcích,

- ošetření ran,

- nástrahy pro hlodavce,

- používání ve sklenících bez opylovačů.

Testovací metoda

Test musí být proveden podle metody EPPO č. 170.

8.3.1.2 Krmný test na včelím plodu

Účel testu

Test má poskytnout dostatečné informace pro hodnocení možných rizik plynoucích z přípravku na ochranu rostlin pro larvy včely medonosné.

Okolnosti, za kterých je test požadován

Test musí být provedena, jestliže může účinná látka působit jako regulátor růstu hmyzu, pokud nelze prokázat, že není nepravděpodobné, aby došlo k expozici plodu včel této látce.

Testovací metoda

Test musí být proveden metodou ICPBR (např. P. A. Oomen, A. de Riujter a J. van der Steen. Method for honeybee brood feeding tests with insect growth-regulating insecticides. EPPO Bulletin, Svazek 22, str. 613-616, 1992).

8.3.2 Jiní členovci

Účel testu

Test poskytuje dostatečné informace pro hodnocení toxicity (mortalitu a subletální účinky) účinné látky pro zvolený druh členovců.

Okolnosti, za kterých je test požadován

Musí být zkoumány účinky na necílové suchozemské členovce (např. predátory nebo parazitoidy škodlivých organismů). Informace získané pro tyto druhy lze také použít pro stanovení potenciálu toxicity pro jiné necílové druhy obývající stejné prostředí. Tyto informace jsou požadovány u všech účinných látek kromě případů, kdy jsou přípravky obsahující účinnou látku určeny výlučné pro použití v situacích, kdy není pravděpodobné, že dojde k expozici necílových členovců, jako je:

- skladování potravin v uzavřených prostorách,

- ošetření a hojení ran,

- nástrahy pro hlodavce.

Podmínky testu

Test musí být proveden nejprve v laboratoři na umělém substrátu (např. na skleněné desce nebo na křemenném písku, podle vhodnosti), pokud nelze nepříznivé účinky jednoznačně předpovědět z jiných studií. V těchto případech lze použít realističtější substráty.

Test musí být proveden na dvou citlivých standardních druzích, na parazitoidním druhu a na druhu dravého roztoče (např. Aphidius rhopalosiphi a Typhlodromus pyri). Navíc musí být provedeny také zkoušky na dalších dvou druzích, které by měly být relevantní pro zamýšlené použití látky. Je-li to možné a vhodné, měly by zastupovat jiné dvě hlavní funkční skupiny, predátory žijící v půdě a predátory žijící na listech. Jestliže jsou na druzích relevantních pro navržené použití přípravku pozorovány účinky, mohou být provedeny další testy, rozšířené laboratorní zkoušky nebo semi-polní zkoušky. Výběr příslušných testovacích druhů se řídí návrhy uvedenými v metodickém dokumentu SETAC o regulačních postupech zkoušení pesticidů na necílových členovcích⁶⁾. Při testování musí být použity dávky odpovídající nejvyšší dávce, která bude doporučena pro polní aplikaci

Testovací metoda

Kde je to důležité musí být test proveden podle příslušných metodik, které splňují alespoň požadavky pro zkoušení, jak jsou uvedeny v metodickém dokumentu SETAC o regulačních postupech zkoušení pesticidů na necílových členovcích.

8.4

Účinky na žížaly

8.4.1 Akutní toxicita

Účel testu

Test poskytne hodnotu LC

účinné látky pro žížaly, podle možnosti nejvyšší koncentraci nezpůsobující žádnou mortalitu a nejnižší koncentraci způsobující 100 % mortalitu a musí zahrnovat pozorované účinky na morfologii a chování.

Okolnosti, za kterých je test požadován

Účinky na žížaly musí být zkoumány, jestliže jsou přípravky obsahující účinnou látku aplikovány na půdu nebo mohou kontaminovat půdu.

Testovací metoda

Test musí být proveden podle směrnice Komise 88/302/EHS, kterou se podeváté přizpůsobuje technickému pokroku směrnice Rady 67/548/EHS o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek, části C - Toxicita pro žížaly: Test na umělé půdě.

8.4.2 Subletální účinky

Účel testu

Test poskytuje hodnotu NOEC a údaje o účincích na růst, reprodukci a chování.

Okolnosti, za kterých je test požadován

Jestliže na základě navrženého způsobu použití přípravků obsahujících účinnou látku nebo na základě jejího osudu a chování v půdě (DT90 > 100 dnů) lze předpokládat nepřetržitou nebo opakovanou expozici žížal účinné látce nebo významným množstvím metabolitů, produktů odbourávání nebo reakčních produktů, musí být odborným odhadem rozhodnuto, zda je účelná Test subletálních účinků.

Podmínky testu

Test se provede na Eisenia foetida.

8.5

Účinky na necílové půdní mikroorganismy

Účel testu

Test poskytuje dostatečné údaje pro hodnocení dopadu účinné látky na půdní mikrobiální aktivitu ve smyslu přeměny dusíku a mineralizace uhlíku.

Okolnosti, za kterých je test požadován

Test se provede, jestliže jsou přípravky obsahující účinnou látku aplikovány do půdy nebo mohou při použití v podmínkách praxe kontaminovat půdu. V případě účinných látek určených pro použití v přípravcích pro sterilizaci půdy musí být studie navrženy tak, aby byla zjištěna míra obnovy po ošetření.

Podmínky testu

Musí být použita zemina čerstvě odebraná ze zemědělských půd. Místa, ze kterých se zemina odebírá, nesmějí být v průběhu předchozích dvou let ošetřena žádnou látkou, která by mohla podstatným způsobem jinak než přechodně změnit diverzitu a úroveň přítomných populací mikroorganismů.

Testovací metoda

SETAC - Postupy pro posouzení osudu a ekotoxicity pesticidů v životním prostředí.

8.6

Účinky na jiné necílové organismy (flóru a faunu) považované za ohrožené

Musí být uveden souhrn dostupných údajů z předchozích zkoušek použitých pro posouzení biologické aktivity a nalezení rozsahu dávkování, pozitivní nebo negativní, které mohou poskytnout informace o možných dopadech na jiné necílové druhy, flóru i faunu, společně s kritickým posouzením významu údajů ohledně potenciálu dopadu na necílové druhy.

8.7

Účinky na biologické metody čištění odpadních vod

Účinky na biologické metody čištění odpadních vod musí být uvedeny v případě, že může použití přípravků na ochranu rostlin obsahujících účinnou látku vyvolat nepříznivé účinky na čištění odpadních vod.

Souhrn a vyhodnocení oddílů 7 a 8.

10.

Návrhy, včetně posouzení návrhů, na klasifikaci a označení účinné látky podle směrnice 67/548/EHS:

- symbol(y) nebezpečnosti

- označení nebezpečnosti

- věty označující specifickou rizikovost

- pokyny pro bezpečné nakládání.

11.

Dokumentaci podle části A přílohy č. 1 ²⁾ pro reprezentativní přípravek na ochranu rostlin

ČÁST B

ÚVOD

a) Tato část uvádí požadavky na účinné látky tvořené mikroorganismy, včetně virů.

Pro účely části B této přílohy je pojem "mikroorganismus" používán a definován následovně:

"Mikrobiologická entita, buněčná nebo nebuněčná, schopná replikace nebo přenosu genetického materiálu."

Definice se vztahuje na bakterie, houby, prvoky, viry a viroidy, ale není omezena pouze na ně.

b) Pro všechny mikroorganismy, na něž se vztahuje žádost, je nutno uvést všechny relevantní dostupné znalosti a literární informace.

Nejdůležitější informace se získají z charakteristiky a identifikace mikroorganismu. Tyto informace jsou uvedeny v oddílech 1 až 3 (identifikace, biologické vlastnosti a další informace), které tvoří základ pro hodnocení účinků na zdraví člověka a životní prostředí.

Vyžadují se nově získané informace z toxikologických a/nebo patologických pokusů na laboratorních zvířatech v případě, že žadatel na základě předchozích informací není schopen prokázat, že užití mikroorganismu za navrhovaných podmínek použití nemá žádné škodlivé účinky na zdraví člověka a zvířat nebo na podzemní vody nebo nemá žádný nepřijatelný vliv na životní prostředí.

c) V závislosti na přijetí specifických zkušebních metod na mezinárodní úrovni musí být požadované informace získány za použití vhodných zkušebních metod, přijatých Státní rostlinolékařskou správou (např. metody USEPA)⁶⁾; jsou-li popsány vhodné zkušební metody v části A této přílohy, přizpůsobí se takovým způsobem, aby byly vhodné pro mikroorganismy. Testování musí zahrnovat životaschopné a, kde to není možné neživotaschopné mikroorganismy a slepý pokus.

d) Jsou-li zkoušky provedeny, musí být uveden podrobný popis (specifikace) použitého materiálu a jeho nečistot podle bodu 1.4 oddílu I. Použitý materiál musí mít stejnou specifikaci, která bude použita při výrobě povolovaných přípravků.

Jsou-li studie prováděny za použití mikroorganismů získaných v laboratoři nebo v poloprovozním výrobním systému, musí se studie opakovat za použití vyrobených mikroorganismů z produktu, nelze-li prokázat, že pro účely zkoušení a hodnocení je použitý zkušební materiál v podstatě stejný.

e) Jestliže je mikroorganismus geneticky modifikován ve smyslu definice uvedené ve směrnici Rady 2001/18/ES ze dne 21. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí, musí být předložena kopie vyhodnocení údajů, které se týkají hodnocení nebezpečnosti pro životní prostředí, jak je uvedeno v článku 3 odst. 3 směrnice 91/414/EHS.

f) Kde je to relevantní, analyzují se údaje za použití vhodných statistických metod. Uvede se podrobný popis statistických analýz (např. u všech bodů odhadu se uvedou intervaly spolehlivosti, uvedou se p-hodnoty, přednostně před konstatováním statisticky průkazný/neprůkazný).

g) Testování se provádí za použití jedné šarže mikroorganismu, pokud to jeho stabilita dovolí, po celé testovací období. Jestliže nemohly být studie provedeny za použití jedné šarže mikroorganismu, musí být specifikována podobnost jednotlivých šarží.

Jestliže studie zahrnuje použití různých dávek, musí být uveden vztah mezi dávkou a nepříznivým účinkem.

h) Je-li známo, že účinek v ochraně rostlin je způsoben reziduálním účinkem toxinu/metabolitu, nebo jsou-li očekávána významná rezidua toxinů/metabolitů, která se nevztahují k účinku aktivní látky, musí být předložena dokumentace pro toxin/metabolit podle požadavků této přílohy II část A .

IDENTIFIKACE MIKROORGANISMU

Identifikace společně s charakteristikou mikroorganismu poskytuje nejdůležitější informace a je klíčovým bodem při rozhodování.

1.1

Žadatel

Musí být uvedeny jméno a adresa žadatele (stálá adresa ve Společenství), rovněž musí být uvedeno jméno, funkce, číslo telefonu a faxu příslušné kontaktní osoby.

Jestliže má žadatel kromě toho úřad, zprostředkovatele nebo zástupce v členském státě, kterému je předkládána žádost o zařazení do přílohy I ke Směrnici 91/414/EHS a jsou-li tyto odlišné od úřadu, agenta nebo zástupce v ohlašovacím členském státu jmenovaném Komisí, musí být uveden název a adresa místního úřadu agenta nebo zástupce a rovněž jméno, postavení, číslo telefonu a faxu příslušné kontaktní osoby.

1.2

Výrobce

Musí být uvedeny jméno a adresa výrobce nebo výrobců mikroorganismu a rovněž musí být uvedeny jméno a adresa jednotlivých závodů, v nichž se mikroorganismus vyrábí. Dále musí být uvedeno kontaktní místo (upřednostňuje se hlavní kontaktní místo, u něhož se uvede název a čísla telefonu a faxu) pro poskytování aktuálních informací a odpovědí na vznesené dotazy týkající se výrobní technologie, zpracování a jakosti výrobku (případně včetně jednotlivých šarží). Jestliže po zařazení mikroorganismu do přílohy I ke Směrnici 91/414/EHS nastanou změny v adrese nebo v počtu výrobců, musí být požadované informace znovu oznámeny Komisi a členským státům.

1.3

Název a popis druhu, charakteristika kmene

a) Mikroorganismus musí být uložen v mezinárodně uznávané sbírce kultur s daným přístupovým číslem a tyto podrobné údaje musí být předloženy.

b) Každý mikroorganismus, který je předmětem žádosti, musí být identifikován a označen druhovým názvem. Musí být uvedeny vědecký název a taxonomické (systematické) označení, tj. čeleď, rod, druh, kmen, sérotyp, pathovar, nebo musí být uvedeno jiné označení příslušející mikroorganismu.

Musí být uvedeno, zda mikroorganismus:

- je nebo není původním druhem zamýšlené oblasti použití,

- je volně žijící typ,

- je spontánní nebo vyvolaný mutant,

- je modifikován za použití technik popsaných v příloze IA část 2 a v příloze IB směrnice 90/220/EHS.

U dvou posledních případů musí být uvedeny veškeré známé rozdíly mezi modifikovanými mikroorganismy a rodičovským divokým kmenem.

c) Pro identifikaci a charakterizaci mikroorganismu na úrovni kmene musí být použita nejlepší dostupná technologie. Musí být uvedeny příslušné zkušební postupy a kriteria použitá pro identifikaci (např. morfologie, biochemie, sérologie, molekulární identifikace).

d) Pokud existuje, musí být uveden obecný název nebo alternativní a náhradní název a kódové názvy používané při vývoji, pokud existují, musí být uvedeny.

e) Je nutno uvést vztahy ke známým patogenům je nutno uvést.

1.4

Specifikace materiálu, použitého pro výrobu formulovaných výrobků

1.4.1 Obsah mikroorganismu

Musí být uveden minimální a maximální obsah mikroorganismu v materiálu použitém pro výrobu formulovaných výrobků. Obsah musí být vyjádřen vhodnými termíny, jako jsou počet aktivních jednotek na jednotku objemu nebo hmotnosti nebo jiným způsobem, který odpovídá danému mikroorganismu.

Jestliže se poskytované informace týkají poloprovozního výrobního systému, musí být požadované informace znovu poskytnuty Komisi a členským státům, jakmile se stabilizují metody průmyslové výroby a výrobní postupy, jestliže změny ve výrobě mají za následek změnu specifikace čistoty.

1.4.2 Identifikace a obsah nečistot, aditiv, kontaminujících mikroorganismů

Je žádoucí mít přípravek na ochranu rostlin bez znečisťujících látek (včetně kontaminovaných mikroorganismů), pokud je to možné. Hladinu a charakter přijatelných znečisťujících látek musí kompetentní úřad posuzovat z hlediska posouzení rizika.

Je-li to možné a vhodné, musí být uvedena identifikace a obsah všech kontaminujících mikroorganismů, ve vhodných jednotkách. Tam, kde je to možné, musí být informace o identifikaci poskytnuty způsobem popsaným v této příloze část B oddíl 1 bod 1.3 .

Relevantní metabolity (tzn. jestliže se očekává jejich vliv na zdraví člověka a životní prostředí), o nichž je známo, že jsou tvořeny mikroorganismy, je nutno identifikovat a charakterizovat pro různá stadia růstu mikroorganismu (viz tato příloha část B úvod odst. viii) .

Kde je to relevantní, musí být uvedeny podrobné informace o všech složkách, jako jsou kondenzáty, kultivační půda atd.

V případě chemických nečistot, které se dotýkají zdraví člověka anebo životního prostředí, musí být uvedena jejich identifikace a maximální obsah, vyjádřený ve vhodných jednotkách.

V případě aditiv musí být uvedena jejich identifikace a obsah, uvedený v g/kg.

Informace o identifikaci chemických látek jako aditiv musí být poskytnuty způsobem uvedeným v Příloze II část A odstavec 1 bod 1.10 ke směrnici

1.4.3 Analytický profil šarží

Kde je to relevantní, musí být ve vhodných jednotkách uvedeny stejné údaje, jako jsou popsány v této příloze část A oddíl 1 bod 1.11.

BIOLOGICKÉ VLASTNOSTI MIKROORGANISMU

2.1

Historie znalostí o mikroorganismu a jeho použití. Přirozený výskyt a geografické rozšíření

Uvede se souhrn dostupných znalostí o daném mikroorganismu.

2.1.1 Historické pozadí

Musí být uvedeno historické znalosti o mikroorganismu a jeho použití (zkušební/výzkumné projekty a komerční využití).

2.1.2 Původ a přirozený výskyt

Musí být uvedeny zeměpisná oblast a místo v ekosystému (např. hostitelská rostlina, hostitelské zvíře nebo půda, z nichž byl mikroorganismus izolován). Uvede se přirozený výskyt mikroorganismu v příslušném prostředí, pokud možno na úrovni kmene.

V případě mutantu nebo geneticky modifikovaného mikroorganismu (ve smyslu definice uvedené v příloze IA část 2 a v příloze IB směrnice 2001/18/ES), se uvedou podrobné informace o jeho izolaci o postupech a o prostředcích, kterými jej lze snadno rozlišit od rodičovského divokého kmene.

2.2

Informace o cílovém organismu(ech)

2.2.1 Popis cílového organismu(ů)

Jsou-li relevantní, musí se uvést podrobné údaje o škodlivých organismech, proti nimž je ochrana zaměřena.

2.2.2 Způsob účinku

Uvede se základní způsob účinku. V návaznosti na způsob účinku se uvede, zda mikroorganismus produkuje toxin s reziduálním účinkem na cílový organismus. V tomto případě se rovněž uvede popis způsob účinku tohoto toxinu.

Jsou-li relevantní, uvedou se informace o místě infekce a způsobu vstupu do cílového organismu a jeho citlivých stadií. Musí být uvedeny výsledky všech experimentálních studií.

Uvede se, jakým způsobem může nastat příjem mikroorganismu nebo jeho metabolitů (zejména toxinů) (např. dotykem, požitím, vdechováním). Musí být rovněž uvedeno, zda jsou či nejsou mikroorganismy nebo jejich metabolity v rostlině translokovány, a pokud jsou translokovány, jakým způsobem k této translokaci dochází.

V případě patogenních účinků na cílový organismus musí být uvedena infekční dávka (dávka potřebná k vyvolání infekce s určeným účinkem na cílový druh) a přenosnost (možnost šíření mikroorganismu v cílové populaci a rovněž z jednoho cílového druhu na jiné (cílové) druhy) po aplikaci za navrhovaných podmínek použití.

2.3

Rozsah specifity i hostitele a účinky na jiné druhy, než je cílový škodlivý organismus

Uvedou se všechny dostupné informace o účincích na necílové organismy v oblasti, ve které se může mikroorganismus rozšiřovat. Je nutno uvést výskyt necílových organismů, které se buď úzce vztahují k cílovým druhům, nebo jsou obzvláště exponovány.

Musí být uvedeny veškeré znalosti o toxických účincích účinné látky a jejich metabolických produktů na zdraví člověka a zvířat, zda je organismus schopen kolonizování nebo napadání člověka nebo zvířat (včetně jedinců se sníženou imunitou) a zda je patogenní. Musí být uvedeny veškeré zkušenosti, zda účinná látka nebo její produkty mohou dráždit kůži, oči nebo dýchací orgány člověka nebo zvířat a zda je alergenní při styku s kůží nebo při vdechování.

2.4

Vývojová stadia/životní cyklus mikroorganismu

Musí být uvedeny informace o životním cyklu mikroorganismu, popsána symbióza, parasitismus, kompetitoři, konkurenti, predátoři atd., včetně hostitelských organismů, a rovněž přenašeči virů.

Musí být uvedena doba vývoje jedné generace a typ reprodukce mikroorganismu.

Musí být uvedeny informace o výskytu klidových stadií a jejich době přežívání, jejich virulenci a potenciálu infekčnosti.

Musí být uvedena schopnost mikroorganismu vytvářet metabolity, včetně toxinů, které mají vliv na zdraví člověka a/nebo na životního prostředí.

2.5

Infekčnost, schopnost šíření a kolonizace

Musí být uvedena persistence mikroorganismu a informace o jeho životním cyklu v typických podmínkách životního prostředí, v němž má být použit. Vedle toho musí být uvedeny veškeré údaje o citlivosti mikroorganismu k určitým složkám životního prostředí (např. UV záření, půda, voda).

Musí být uvedeny požadavky na prostředí (teplota, pH, vlhkost, nutriční požadavky atd.) pro přežití, reprodukci, kolonizaci, poškození (včetně lidské tkáně) a na účinnost mikroorganismu. Uvede se přítomnost specifických faktorů virulence.

Musí být stanoveno teplotní rozmezí, ve kterém se mikroorganismus vyvíjí , včetně minimální, maximální a optimální teploty. Tyto informace jsou zejména významné jako východisko pro studie účinků na zdraví člověka (oddíl 5).

Rovněž musí být uvedeny možné účinky faktorů jako jsou teplota, UV záření, pH a přítomnost některých látek, na stabilitu relevantních toxinů.

Musí být poskytnuty informace o možných způsobech šíření mikroorganismu (ovzduším jako prachové částice nebo aerosoly, hostitelskými organismy jako přenašeči atd.) v obvyklých podmínkách prostředí, v němž má být použit.

2.6

Vztahy ke známé rostlině, živočichu, nebo lidským patogenům

Je nutno uvést možnou existenci jednoho nebo více druhů rodu aktivních, popřípadě je-li to relevantní, kontaminujících mikroorganismů, o nichž je známo, že jsou patogenní pro člověka, zvířata, plodiny nebo jiné necílové druhy, a typ choroby, kterou vyvolávají. Je nutno uvést, zda je možné rozlišit účinný mikroorganismus od patogenních druhů a pokud je toto rozlišení možné, prostředky pro zřetelné rozlišení.

2.7

Stabilita genů a faktory, které ji ovlivňují

Tam, kde je to vhodné, musí být uvedeny informace o genetické stabilitě (např. rychlost mutace znaků týkajících se způsobu účinku , nebo průnik exogenního genetického materiálu) za podmínek prostředí navrhovaného použití.

Rovněž musí být uvedeny informace o schopnosti mikroorganismu pro přenos genetického materiálu do jiných organismů a rovněž o jeho schopnosti stát se patogenním pro rostliny, zvířata nebo člověka. Jestliže mikroorganismus nese další odpovídající genetické prvky, uvede se stabilita zakódovaných znaků.

2.8

Informace o tvorbě metabolitů (zejména toxinů)

Je-li známo, že při aplikaci nebo po aplikaci vytvářejí jiné kmeny, příslušející ke stejnému mikrobiologickému druhu, metabolity (zejména toxiny) s nepřijatelnými účinky na zdraví člověka popřípadě životní prostředí, je nutno uvést charakter a strukturu této látky, její přítomnost vně a uvnitř buňky a její stabilitu, způsob účinku (včetně vnějších a vnitřních vlastností mikroorganismu, významných pro účinek) a rovněž jeho účinky na zdraví člověka, zvířat nebo jiných necílových druhů.

Musí být popsány podmínky, za kterých mikroorganismus produkuje metabolity (zejména toxin(y)).

Je nutno uvést veškeré dostupné informace o mechanismu, kterým mikroorganismy regulují produkci tohoto (těchto) metabolitu(ů).

Je nutno uvést veškeré dostupné informace o vlivu produkovaných metabolitů na způsob účinku mikroorganismu.

2.9

Antibiotika a jiná antimikrobiální agens

Mnoho mikroorganismů produkuje některé antibiotické látky. Na všech stupních vývoje mikrobiologických přípravků na ochranu rostlin se musí zabránit interferenci s používáním antibiotik v humánní nebo veterinární medicíně.

Musí být uvedeny informace o rezistenci nebo citlivosti mikroorganismu k antibiotikům nebo jiným anti-mikrobiologickým agens, zejména stabilita kódování příslušných genů na odolnost vůči antibiotikům, jestliže nelze prokázat, že mikroorganismus nemá žádné škodlivé účinky na zdraví člověka a zvířat, nebo že nemůže přenášet svou odolnost vůči antibiotikům nebo vůči jiným antimikrobiálním agens.

DALŠÍ INFORMACE O MIKROORGANISMU

Úvod

a) Poskytnuté informace musí popisovat stanovené účely, pro které přípravky obsahující mikroorganismy jsou používány, nebo mají být použity, dávkování a způsob jejich použití, nebo navrhované použití.

b) Poskytnuté informace musí specifikovat obvyklé metody a opatření, podle kterých je nutno postupovat při manipulaci, skladování a přepravě mikroorganismu.

c) Předložené studie, údaje a informace musí dokumentovat vhodnost opatření navrhovaných pro použití v nouzových situacích.

d) Uvedené údaje a informace se požadují pro každý mikroorganismus, pokud není uvedeno jinak.

3.1

Funkce

Biologická funkce musí být specifikována podle některého z níže uvedených účinků:

- ochrana proti bakteriím,

- ochrana proti houbám,

- ochrana proti hmyzu,

- ochrana proti roztočům,

- ochrana proti měkkýšům,

- ochrana proti hlísticím,

- ochrana proti plevelům,

- jiná (musí být specifikována).

3.2

Předpokládaná oblast použití

Oblast(i) použití, stávající nebo navrhované, pro přípravky obsahující mikroorganismus musí být specifikovány z níže uvedených:

- použití v polních podmínkách, jako je zemědělství, zahradnictví, lesnictví nebo vinohradnictví nebo ovocnářství

- plodiny v chráněném prostředí (např. skleník, fóliovník, pařeniště),

- okrasná zeleň,

- hubení plevele na neobdělaných plochách,

- zahrádkářství,

- pokojové rostliny,

- skladované produkty, nebo

- jiná (specifikovat).

3.3

Plodiny a produkty chráněné nebo ošetřené

Musí být uvedeny podrobné údaje o stávajícím a určeném použití, tj. o chráněných plodinách, skupinách plodin, rostlinách nebo rostlinných produktech.

3.4

Výrobní metoda a řízení jakosti

Musí být uvedeny veškeré informace o tom, jak je mikroorganismus vyráběn ve velkém, k obchodním účelům.

Obojí, výrobní metoda/proces i výrobek, musí být podrobeno nepřetržité kontrole jakosti prováděné žadatelem. Zejména musí být sledován výskyt náhodných změn hlavních charakteristik mikroorganismu a nepřítomnost/přítomnost významných znečisťujících látek. Je nutno předložit kritéria pro zabezpečení jakosti výroby.

Musí být popsány a specifikovány techniky použité pro zabezpečení jednotnosti produktu a musí být popsány a specifikovány zkušební metody pro standardizaci, uchovávání a čistotu mikroorganismu (např. HACCP).

3.5

Informace o výskytu, nebo možném výskytu, nebo vývoji rezistence cílového organismu(ů)

Musí být poskytnuty dostupné informace o možném výskytu nebo vývoji rezistence nebo křížové rezistence cílového(ých) organismu(ů). Kde je to možné, popíší se vhodné strategie řízení.

3.6

Metody pro zabránění ztrátám virulence naočkovaných zásob mikroorganismů

Uvedou se metody pro zabránění ztrátám virulence výchozích kultur.

Vedle toho musí být popsány, jsou-li dostupné, všechny metody, které by mohly zabránit ztrátám účinků mikroorganismů na cílové druhy.

3.7

Doporučené metody a bezpečnostní opatření týkající se manipulace, skladování, dopravy nebo požáru

Pro každý mikroorganismus musí být poskytnut bezpečnostní datový list, obdobný bezpečnostnímu datovému listu požadovanému pro účinné látky v článku 27 směrnice Rady 67/548/EHS⁷⁾.

3.8

Postupy pro likvidaci nebo dekontaminaci

V mnoha případech je preferovaným nebo jediným prostředkem pro bezpečnou likvidaci mikroorganismů, kontaminovaných materiálů nebo kontaminovaných obalů řízené spalování ve akreditovaných spalovnách,

Musí být úplně popsány metody pro bezpečné zneškodňování mikroorganismu, nebo v případě potřeby pro jeho usmrcení před zneškodněním, a metody pro likvidaci kontaminovaného obalu a kontaminovaných materiálů. U těchto metod musí být uvedeny údaje pro stanovení jejich účinnosti a bezpečnosti.

3.9

Opatření pro případ nehody

Musí být uvedeny postupy, které v případě nehody zamezí škodlivosti mikroorganismu pro životní prostředí (např. ve vodě nebo půdě).

ANALYTICKÉ METODY

Úvod

Ustanovení tohoto oddílu se vztahují pouze na analytické metody, které jsou vyžadovány pro účely kontrol po registraci a pro monitorování.

Za monitorování přípravků po schválení lze považovat všechny oblasti hodnocení rizika. Je to zejména případ, kdy mikroorganismy (jejich kmeny), které nemají původ v určené oblasti aplikace, jsou zvažovány ke schválení. Pro analytické metody použité pro získání údajů požadovaných touto směrnicí a pro jiné účely musí žadatel předložit oprávnění pro použité metody. V případě potřeby budou pro tyto metody vytvořeny zvláštní pokyny na základě stejných požadavků, jako jsou definovány pro metody pro účely postregistračních kontrol a monitorování.

Musí být uveden popis metod a musí obsahovat podrobné údaje o použitém zařízení, materiálech a podmínkách. Musí být uvedena aplikovatelnost jednotlivých mezinárodně uznávaných metod.

Pokud jde o použitelnost těchto metod, musí tyto metody používat nejjednodušší přístup, zahrnovat minimální náklady a vyžadovat běžně dostupné vybavení.

Údaje o specifičnosti, linearitě, přesnosti a opakovatelnosti, definované v této příloze část A body 4.1 a 4.2 , se rovněž vyžadují u metod používaných pro analýzu mikroorganismů a jejich reziduí

Pro účely tohoto odstavce platí následující definice:

       Nečistoty             Každá složka  (včetně  kontaminujících 
                         mikroorganismů a/nebo chemických látek)
           kromě   specifikovaného mikroorganismu,
                             která vzniká ve výrobním procesu  nebo
           při rozkladu během skladování.

       Relevantní nečistoty  Nečistoty  definované  výše, významné
                             z hlediska zdraví člověka nebo zvířat
                             anebo životního prostředí.

       Metabolity            Metabolity  zahrnují  produkty, které
                             vznikají   při    degradačních   nebo
                             biosyntetických    reakcích    účinné
                             látky,      ke      které     dochází
                             u mikroorganismu      nebo     jiných
                             organismů,   použitých   při   výrobě
                             příslušného mikroorganismu.

       Relevantní metabolity Metabolity,   které   jsou   významné
                             z hlediska zdraví člověka nebo zvířat
                             a/nebo životního prostředí

       Rezidua               Životaschopné mikroorganismy  a látky
                             produkované ve  významných množstvích
                             těmito      mikroorganismy,     které
                             přetrvávají        po        vymizení
                             mikroorganismů a mají  vliv na zdraví
                             člověka   nebo   zvířat   a/nebo   na
                             životního prostředí.

Na vyžádání musí být poskytnuty následující vzorky:

a) vzorky technického mikroorganismu,

b) analytické standardy relevantních metabolitů a všech dalších složek spadajících do definice reziduí,

c) vzorky referenčních látek pro příslušné nečistoty, jsou-li k dispozici.

4.1

Analytické metody pro vyrobený mikroorganismus

- Metody pro identifikaci mikroorganismu,

- Metody pro získání informací o možné variabilitě očkovací kultury/aktivního mikroorganismu,

- Metody pro rozlišení mutantu mikroorganismu od rodičovského divokého kmene

- Metody pro stanovení čistoty očkovací kultury, z níž jsou vyrobeny šarže, a metody pro kontrolu jejich čistoty,

- Metody pro stanovení obsahu mikroorganismu ve vyrobeném materiálu, použitém pro výrobu formulovaných výrobků a metody, které ukazují, že kontaminující mikroorganismy jsou kontrolovány na přijatelné úrovni,

- Metody pro stanovení příslušných nečistot ve technickém materiálu

- Metody pro kontrolu stanovení nepřítomnosti a pro kvantifikaci (s příslušnými limity stanovení) možné přítomnosti humánních a savčích patogenů

- Metody pro stanovení stability při skladování, doby skladovatelnosti mikroorganismu.

4.2

Metody pro kvalitativní a kvantitativní stanovení reziduí (životaschopných nebo neživotaschopných):

- aktivního mikroorganismu(ů)

- relevantních metabolitů (zejména toxinů)

na povrchu nebo uvnitř plodin, v potravinách nebo v krmivech, v tělních tkáních a tekutinách zvířat nebo lidí, v půdě, ve vodě (včetně pitné vody, podzemních vod a povrchových vod) a v ovzduší, pokud je to relevantní.

Rovněž se uvedou analytické metody pro stanovení množství nebo aktivitu bílkovinných produktů, např. testováním exponenciálních kultur a kultivačních supernatantů biologickou zkouškou na zvířecí buňce.

ÚČINKY NA ZDRAVÍ ČLOVĚKA

Úvod

a) Dostupné informace, založené na vlastnostech mikroorganismů a korespondujících organismů (oddíly 1 až 3), včetně zdravotních a lékařských zpráv, mohou být postačující pro rozhodnutí, zda mikroorganismus může či nemůže u člověka vyvolat účinky na zdraví (infekční/patogenní/toxické).

b) Poskytnuté informace, společně s informacemi poskytnutými pro jeden nebo více přípravků obsahujících daný mikroorganismus, musí být postačující k tomu, aby umožnily provést vyhodnocení rizik pro člověka, které jsou přímo nebo nepřímo spojeny s manipulací a používáním přípravku na ochranu rostlin obsahujícího mikroorganismus, s rizikem pro člověka při manipulaci s ošetřenými produkty a s rizikem pro člověka, které vyplývá ze stopových množství reziduí nebo znečisťujících látek, které zůstávají v potravě a ve vodě. Vedle toho musí být poskytnuté informace dostačující pro:

- možnost provést rozhodnutí zda je možno, či není možno, zařadit mikroorganismus do přílohy I ke Směrnici 91/414/EHS,

- specifikaci příslušných podmínek nebo omezení spojených se zařazením do přílohy I ke Směrnici 91/414/EHS,

- specifikaci vět označujících specifickou rizikovost a pokynů pro bezpečné nakládání (již zavedených) pro ochranu člověka, zvířat a životního prostředí pro jejich uvedení na obalu (nádobách),

- identifikaci relevantních opatření pro první pomoc a rovněž vhodných diagnostických a terapeutických opatření, podle kterých je nutno postupovat v případě infekce nebo jiných nepříznivých účinků na člověka.

c) Uvedou se všechny účinky, které byly nalezeny při zkoumání. Musí být rovněž provedena zkoumání, která mohou být nezbytná pro účely vyhodnocení pravděpodobného mechanismu působení, a posouzení významnosti těchto účinků.

d) U všech studií musí být uvedeny aktuální dosažené dávky v jednotkách tvořících kolonii na kg tělesné hmotnosti (cfu/kg) a rovněž v jiných vhodných jednotkách.

e) Hodnocení mikroorganismu se provádí v souborech.

První soubor (Soubor I) zahrnuje dostupné základní informace a základní studie, které musí být provedeny pro všechny mikroorganismy. Rozhodování o vhodném testovacím programu se provádí případ od případu na základě expertního posudku. Nově získané údaje z konvenčních toxikologických a/nebo patologických pokusů na laboratorních zvířatech se obvykle vyžadují v případě, kdy na základě dřívějších informací nemůže žadatel prokázat, že použití mikroorganismu, za navrhovaných podmínek použití, nebude mít žádné škodlivé účinky na zdraví člověka a zvířat. Až do přijetí specifických metod na mezinárodní úrovni se požadované informace musí získat za použití dostupných metod (např. metod USEPA OPPTIS).

Studie Souboru II musí být provedeny, jestliže testy podle Souboru I prokázaly nepříznivé účinky na zdraví. Typ prováděné studie závisí na účincích pozorovaných u studií Souboru I. Před prováděním těchto studií si žadatel vyžádá souhlas kompetentních úřadů s typem studie, která má být provedena.

SOUBOR I

5.1

Základní informace

Jsou vyžadovány základní informace o schopnosti mikroorganismu vyvolat nepříznivé účinky, jako je schopnost tvořit kolonie, způsobit poškození a produkovat toxiny a jiné relevantní metabolity.

5.1.1 Lékařské údaje

Jsou-li dostupné, a bez dotčení ustanovení článku 5 směrnice Rady 80/1107/EHS ze dne 27. listopadu 1980 o ochraně pracovníků před riziky spojenými s chemickými, fyzikálními a biologickými činiteli při práci a z článků 5 až 17 směrnice Rady 90/679/EHS ze dne 26. listopadu 1990 o ochraně pracovníků před riziky spojenými s biologickými činiteli při práci, musí být předloženy praktické údaje a informace týkající se zjištění symptomů infekce nebo patogenity a účinnosti první pomoci a léčebných opatření. Je-li to relevantní, je nutno prozkoumat a uvést účinnost potencionálních antagonistik. Je-li to relevantní, musí být uvedeny metody pro zničení nebo převedení mikroorganismu na neúčinný (viz oddíl 3 bod 3.8).

Jsou-li dostupné a dostatečně kvalitní údaje a informace, které se týkají účinků expozice člověka, mají obzvláštní význam při ověřování platnosti provedených extrapolací a dosažených závěrů týkajících se cílových orgánů, virulence a reversibility nepříznivých účinků. Tyto údaje lze získat po expozici při nehodě nebo v povolání.

5.1.2 Lékařský dohled nad pracovníky výrobního závodu

Musí být předloženy dostupné zprávy programů zdravotního dohledu, podložené detailními informacemi o návrhu programu a o expozici mikroorganismu. Tyto zprávy musí podle možnosti obsahovat údaje týkající se mechanismu působení mikroorganismu. Tyto zprávy, jsou-li k dispozici, musí obsahovat údaje získané u osob exponovaných ve výrobních závodech, nebo po aplikaci mikroorganismu (např. ze zkoušek účinnosti).

Zvláštní pozornost je nutno věnovat těm, jejichž náchylnost může být ovlivněna, např. dřívější chorobou, podáváním léků, sníženou imunitou, těhotenstvím nebo kojením.

5.1.3 Sledování senzibilizace/alergizace

Musí být uvedeny dostupné informace o senzibilizaci včetně alergické odpovědi u pracovníků ve výrobních závodech, v zemědělství a u výzkumných pracovníků a jiných osob vystavených mikroorganismu, včetně, kde je to relevantní, podrobných údajů o výskytu hypersenzibility a chronické senzibility. Tyto informace musí obsahovat podrobné údaje o četnosti, úrovni a délce trvání expozice, o pozorovaných příznacích a další významná klinická pozorování. Uvedou informace o tom, zda byli pracovníci podrobeni podrobení některému z testů na alergii, nebo zda byli dotazováni na symptomy alergie.

5.1.4 Přímá pozorování, např. klinické případy

Musí být předloženy použitelné zprávy z dostupné literatury o mikroorganismu nebo úzce přístupných členech taxonomické skupiny (které se týkají klinických případů), pokud jsou uvedeny v odborných časopisech nebo oficiálních zprávách, spolu se zprávami o všech provedených následných studiích. Tyto zprávy mají specifickou hodnotu a musí obsahovat úplný popis charakteru, úrovně a délky trvání expozice a rovněž pozorovaných klinických symptomů, poskytnuté první pomoci a použitých terapeutických opatření a provedených měření a pozorování. Souhrn a stručné informace nejsou dostačující.

Jestliže byly provedeny studie na zvířatech, mohou mít zprávy týkající se klinických případů specifickou hodnotu při interpretacích údajů ze zvířat na člověka a při identifikaci neočekávaných nepříznivých účinků specifických pro člověka.

5.2

Základní studie

Aby bylo možno provést správnou interpretaci získaných výsledků je nejdůležitější, aby navržené zkušební metody byly relevantní z hlediska citlivosti druhu, způsobu podání atd., a byly relevantní z biologického a toxikologického hlediska. Cesta podání zkoušeného mikroorganismu závisí na hlavních cestách expozice u člověka.

Pro vyhodnocení střednědobých a dlouhodobých účinků po akutní, subakutní nebo chronické expozici mikroorganismy je nutno použít možnosti, které jsou většinou uvedeny v metodách OECD, s rozšířením příslušných studií o dobu regenerace (po provedené úplné makroskopické a mikroskopické patologie, včetně prozkoumání mikroorganismů v tkáních a orgánech). To usnadní interpretaci některých účinků a poskytne možnost rozpoznat infekčnost anebo patogenitu, což zase pomůže při rozhodování o dalších problémech, jako je nezbytnost provedení dlouhodobých studií (karcinogenita atd., viz bod 5.3), a zda provádět nebo neprovádět studie reziduí (viz bod 6.2).

5.2.1 Senzibilizace ⁸⁾

Účel testu

Test poskytuje dostatečné informace pro posouzení potenciálu účinné látky vyvolat reakce senzibilizace kůže. Musí být provedena maximalizovaná zkouška.

Okolnosti, za kterých je test požadován⁹⁾.

Musí být uvedeny informace o senzibilizaci.

5.2.2 Akutní toxicita, patogenita a infekčnost

Poskytnuté a vyhodnocené studie, údaje a informace musí být dostačené pro umožnění identifikace účinků po jedné expozici mikroorganismu, a zejména pro stanovení nebo označení:

- toxicity, patogenity a infekčnosti mikroorganismu,

- časového průběhu a charakteristik účinků s úplným popisem změn v chování a možných velkých patologických nálezů po úmrtí,

- kde je to možné, způsob toxického působení,

- související nebezpečí, spojená s různými cestami expozice,

- analýzy krve v průběhu studií pro účely vyhodnocení clearance mikroorganismu.

Akutní toxické/patogenní účinky mohou být doprovázeny infekčností a/nebo dlouhodobými účinky, které nelze pozorovat okamžitě. Z hlediska hodnocení zdraví je proto nutné provést studie o schopnosti vyvolat infekci testy na savcích při orálním podání, inhalaci a intraperitoneální/subkutánní injekci.

V průběhu studií akutní toxicity, patogenity a infekčnosti musí být provedeno hodnocení vymizení aktivního toxinu v orgánech, o nichž se uvažuje, že se jich bude týkat mikrobiologické hodnocení (např. játra, ledviny, slezina, mozek, krev a místo podání).

Provedená pozorování musí odrážet odborná vědecká posouzení a mohou zahrnovat počet mikroorganismů ve všech pravděpodobně zasažených tkáních (např. vykazujících léze) a ve hlavních orgánech: ledvinách, mozku, játrech, plicích, slezině, žlučníku, krvi, lymfatických uzlinách, trávicím traktu, brzlíku a léze v místě inokulace u mrtvých nebo umírajících zvířat a u průběžných a konečných ztrát.

Informace získané při testování akutní toxicity, patogenity a infekčnosti mají význam zejména při hodnocení rizik, která pravděpodobně nastanou v situacích při nehodách a při hodnocení rizik pro spotřebitele, způsobených expozicí možným reziduím.

5.2.2.1 Akutní orální toxicita, patogenita a infekčnost

Okolnosti, za kterých je test požadován

Akutní orální toxicita, patogenita a infekčnost mikroorganismu musí být uvedeny vždy.

5.2.2.1 Akutní inhalační toxicita, patogenita a infekčnost

Okolnosti, za kterých je test požadován

Inhalační toxicita¹⁰⁾, patogenita a infekčnost mikroorganismu musí být uvedeny vždy.

5.2.2.3 Intraperitoneální/subkutánní jedna dávka

Intraperitoneální/subkutánní test je považován za vysoce citlivé stanovení zejména pro zjištění infekčnosti.

Okolnosti, za kterých je test požadován

Intraperitoneální injekce se vždy vyžaduje pro všechny mikroorganismy, může však být uplatněno posouzení odborníka pro vyhodnocení, zda se dá přednost subkutánní injekci namísto intraperitoneální injekce, je-li maximální teplota pro růst a množení nižší než 37 st. C.

5.2.3 Testování genotoxicity

Okolnosti, za kterých je test požadován

Produkuje-li mikroorganismus exotoxiny podle bodu 2.8, pak tyto toxiny a veškeré další relevantní metabolity v kultivačním půdě musí být rovněž testovány na genotoxicitu. Tyto testy u toxinů a metabolitů se provádějí pokud možno za použití přečištěných chemikálií.

Jestliže základní studie neindikují tvorbu toxických metabolitů, je nutno zvažovat studie na samotném mikroorganismu v závislosti na odborném posouzení vhodnosti a validity základních údajů. V případě virů musí být diskutováno riziko vkládané mutageneze do savčích buněk nebo riziko karcinogenity.

Účel testu

Tyto studie jsou významné pro:

- předpověď potenciálu genotoxicity,

- včasnou identifikaci genotoxických karcinogenů,

- objasnění mechanismu účinku určitých karcinogenů.

Je důležité, aby byl přijat flexibilní přístup, společně s výběrem dalších testů, závislým na interpretaci výsledků v jednotlivých stupních.

Podmínky testu¹¹⁾

Genotoxicita buněčných mikroorganismů se studuje, pokud je to možné, po rozrušení buněk. Je nutno uvést posouzení použité metody přípravy vzorku.

Genotoxicita virů se studuje na infekčních izolátech.

5.2.3.1 Studie in vitro

Okolnosti, za kterých je test požadován

Musí být uvedeny výsledky testů in vitro mutagenity (zkouška genových mutací na bakteriích, zkouška klastogenicity na buňkách savců a zkouška genových mutací na savčích buňkách).

5.2.4 Studie na buněčné kultuře

Tyto informace musí být uvedeny u intracelulárně replikujících mikroorganismů, jako jsou viry, viroidy nebo specifické bakterie a prvoci, pokud informace z oddílů 1 až 3 zřetelně neprokazují, že mikroorganismy nereplikují v teplokrevných organismech. Studie buněčné kultury se provádí na lidských buněčných nebo tkáňových kulturách různých orgánů. Výběr může být založen na očekávaných cílových orgánech po infekci. Nejsou-li lidské buněčné nebo tkáňové kultury specifických orgánů dostupné, lze použít buněčné nebo tkáňové kultury jiných savců. U virů je dostupnost interakce s lidským genomem klíčovým činitelem.

5.2.5 Informace o krátkodobé toxicitě a patogenitě

Účel testu

Studie krátkodobé toxicity musí být navrženy tak, aby poskytovaly informace o množství mikroorganismu, které lze tolerovat bez toxických účinků za podmínek studie. Tyto studie poskytují užitečné údaje o rizicích pro osoby, které zacházejí s přípravky obsahujícími mikroorganismy a tyto přípravky používají. Zejména krátkodobé studie poskytují základní pohled na možné kumulativní účinky mikroorganismu a na rizika pro pracovníky, kteří jím mohou být intenzivně exponováni. Kromě toho krátkodobé studie poskytují užitečné informace pro navrhování studií chronické toxicity.

Studie, údaje a informace, které jsou poskytnuty a vyhodnoceny, musí být dostatečné k tomu, aby umožnily identifikaci účinků po opakované expozici mikroorganismu a zejména aby dále stanovily a indikovaly:

- vztah mezi dávkou a nepříznivými účinky,

- toxicitu mikroorganismu včetně, kde je to nezbytné, NOAEL pro toxiny,

- cílové orgány, kde je to relevantní,

- časový průběh a charakteristiky účinků s vyčerpávajícími podrobnostmi o změnách v chování a možných postmortálních velkých patologických nálezech,

- specifické toxické účinky a vyvolané patologické změny,

- kde je to relevantní, přetrvávání a vratnost určitých pozorovaných toxických účinků po přerušení podávání dávek,

- kde je to možné, způsob toxického působení,

- relativní nebezpečí spojené s různými cestami expozice.

V průběhu studie krátkodobé toxicity musí být proveden odhad vymizení mikroorganismu v hlavních orgánech.

Zařadí se zkoumání patogenity a infekčnosti (konečné).

Okolnosti, za kterých je test požadován

Musí být uvedena krátkodobá toxicita (minimálně 28 denní) mikroorganismu.

Musí být posouzena volba testovaného druhu. Volba délky studie závisí na akutní toxicitě a zřetelnosti údajů.

Pro rozhodnutí, která cesta podání je preferována, je zapotřebí posouzení odborníkem.

5.2.5.1 Účinky na zdraví po opakované expozici při vdechování

Informace o účincích na zdraví po opakované expozici při vdechování se považují za nezbytné, zejména pro hodnocení rizika v pracovním prostředí. Opakovaná expozice může ovlivnit vymizení mikroorganismu (např. rezistenci) hostitele (člověka). Dále je pro hodnocení rizika po opakované expozici zapotřebí, aby byly dotčeny kontaminující látky, růstové medium, koformulanty a mikroorganismus. Je zapotřebí mít na paměti, že formulanty v přípravcích na ochranu rostlin mohou ovlivnit toxicitu a infekčnost mikroorganismu.

Okolnosti, za kterých je test požadován.

Jsou vyžadovány informace o krátkodobé infekčnosti, patogenitě a toxicitě (inhalační) mikroorganismu, pokud již poskytnuté informace nejsou dostatečné pro hodnocené účinků na zdraví člověka. Může tomu být v případě, kdy zkoušený materiál nemá žádné vdechovatelné podíly anebo není očekávána opakovaná expozice.

5.2.6 Navržené ošetření: opatření při první pomoci, lékařské ošetření

Musí být uvedena opatření pro první pomoc, která mají být učiněna v případě infekce a v případě zasažení očí.

Musí být podrobně popsány terapeutické režimy pro případ požití nebo zasažení očí a kůže. Musí být uvedeny informace založené na praktických zkušenostech, pokud existují a jsou dostupné, v ostatních případech musí být uvedeny informace o teoretických poznatcích týkajících se účinnosti alternativních léčebných režimů, jsou-li důležité.

Musí být uvedeny informace o rezistenci k antibiotikům.

5.3

Specifické toxikologické, patologické a infekční studie

V některých případech může být nezbytné provést doplňkové studie za účelem dalšího objasnění nepříznivých účinků na člověka.

Zejména ukazují-li výsledky dřívějších studií, že mikroorganismus může vyvolat dlouhodobé účinky na zdraví, musí být provedeny studie chronické toxicity, patogenity, infekčnosti, karcinogenity a reprodukční toxicity. Dále, jestliže jsou produkovány toxiny, musí být provedeny studie kinetiky.

Požadované studie musí být navrženy individuálně, na základě jednotlivých zkoumaných parametrů a cílů, jichž má být dosaženo. Před prováděním těchto studií si žadatel vyžádá souhlas kompetentních úřadů s typem studie, která má být provedena.

5.4

Studie in vivo na somatických buňkách

Okolnosti, za kterých je test požadován

Jsou-li všechny výsledky studií in vitro negativní, musí být provedeno další zkoušení s uvážením všech dalších dostupných relevantních informací. Testy mohou být in vivo studie nebo in vitro studie za použití metabolického systému odlišného od dříve použitého metabolického systému (metabolických systémů).

Jestliže je cytogenetická zkouška in vitro pozitivní, musí být provedena zkouška in vivo na somatických buňkách (analýza metafáze kostní dřeně hlodavců nebo mikronukleus test na hlodavcích).

Jestliže jsou obě zkoušky genové mutace in vitro pozitivní, musí být provedena zkouška in vivo pro zjištění neplánované syntézy DNA, nebo "spot" test na myších.

5.5

Genotoxicita - Studie in vivo na zárodečných buňkách

Cíl zkoušky a podmínky zkoušky - viz bod 5.4

Okolnosti, za nichž je test požadován

Jestliže je některý z výsledků studie na somatických buňkách in vivo pozitivní, může být odůvodněná zkouška účinků na zárodečných buňkách in vivo. Nezbytnost provést tyto zkoušky bude muset být zvážena pro každý jednotlivý případ na základě dostupných informací týkajících, včetně použití a předpokládané expozice. Vhodné zkoušky by měly vyžadovat zkoumání interakce s DNA (jako je zkouška dominantní letality), pohled na potenciál dědičných vlivů a podle možnosti provést kvantitativní posouzení dědičných vlivů. Uznává se, že s ohledem na jejich složitost, by použití kvantitativních studií vyžadovalo pádné odůvodnění.

5.6.

Souhrn údajů o toxicitě, patogenitě a infekčnosti pro savce a celkové vyhodnocení

Musí být předložen souhrn všech údajů a informací podle odstavců 5.1 až 5.5 včetně podrobného a kritického posouzení těchto údajů v souvislosti s relevantními kritérii a metodami hodnocení a rozhodování, zejména pokud jde o nebezpečí pro člověka a zvířata, ke kterému může dojít nebo dochází, včetně rozsahu, kvality a spolehlivosti souboru údajů.

Musí být vysvětleno, zda exponování zvířat nebo lidí má nějaké dopady na vakcinaci nebo sérologické monitorování.

REZIDUA V OŠETŘENÝCH PRODUKTECH, POTRAVINÁCH A KRMIVECH NEBO NA NICH

Úvod

a) Poskytnuté informace společně s informacemi poskytnutými pro jeden nebo více přípravků obsahujících mikroorganismus musí být dostatečné k tomu, aby umožnily provést vyhodnocení, pokud jde o rizika pro osoby nebo zvířata vyplývající z jejich expozice mikroorganismu a stopám jeho reziduí a metabolitům (toxinům), zůstávajícím v plodinách a jejich produktech nebo na nich.

b) Dále musí být poskytnuté informace dostatečné:

- k tomu, aby umožnily učinit rozhodnutí, zda mikroorganismus lze či nelze zařadit do přílohy I ke Směrnici 91/414/EHS,

- pro specifikaci vhodných podmínek nebo omezení, spojených s každým zařazením do přílohy I ke Směrnici 91/414/EHS,

- kde je to relevantní, se stanoví maximální hladiny reziduí, ochranných lhůt před sklizní za účelem ochrany spotřebitelů a ochranných lhůt pro ochranu pracovníků, kteří manipulují s ošetřenými plodinami a produkty.

c) Pro vyhodnocení rizika vyplývajícího z reziduí nemusí být požadovány experimentální údaje o hladinách expozice reziduím, jestliže lze prokázat, že mikroorganismus a jeho metabolity nejsou pro člověka nebezpečné v koncentracích, ve kterých by se mohly vyskytovat v důsledku registrovaného použití. Tento důkaz může být založen na dostupné literatuře, na praktických zkušenostech a na informacích předložených v oddílech 1 až 3 a v oddílu 5.

6.1

Přežívání a pravděpodobnost rozmnožování v nebo na plodinách, krmivech nebo potravinách

Musí být dodán dobře doložený odhad perzistence popřípadě kompetice mikroorganismu a relevantních sekundárních metabolitů (zejména toxinů) v plodinách nebo na nich při převažujících podmínkách životního prostředí a po určeném použití, při zvážení zejména informací uvedených v oddílu 2.

Vedle toho se v žádosti uvede do jaké míry a na jakých základech se uvažuje, že se mikroorganismus může (nebo nemůže) rozmnožovat v nebo na rostlině nebo rostlinném produktu v průběhu zpracování surových produktů.

6.2

Další požadované informace

Spotřebitelé mohou být exponováni mikroorganismy po značnou dobu v důsledku spotřeby ošetřených potravinářských komodit; potenciální účinky na spotřebitele proto musí být odvozeny z chronických a semichronických studií, takových, že z nich může být pro řízení rizika stanoven toxikologický závěrečný bod, jako je ADI.

6.2.1 Neživotaschopná rezidua

Neživotaschopný organismus je mikroorganismus, který není schopen replikace nebo přenosu genetického materiálu.

Jestliže bylo v oddílu 2 body 2.4 a 2.5 nalezeno, že relevantní množství mikroorganismu anebo vyprodukovaných metabolitů, zejména toxinů, je persistentní, vyžadují se všechny experimentální údaje o reziduích uvedené v této příloze II část A oddíl 6, jestliže se očekává, že koncentrace mikroorganismu a/nebo jeho toxinů na nebo uvnitř ošetřených potravin nebo krmiv bude vyšší, než za přirozených podmínek nebo u odlišného fenotypu.

Ve shodě se Směrnicí 91/414/EHS, závěr, týkající se rozdílu mezi přirozenou koncentrací a koncentrací zvýšenou v důsledku ošetření mikroorganismem, je založen na experimentálně získaných údajích a ne na extrapolaci nebo na výpočtech za použití modelů.

Před prováděním těchto studií si žadatel získá souhlas kompetentních úřadů s typem prováděné studie.

6.2.2 Životaschopná rezidua

Jestliže informace poskytnuté podle bodu 6.1 svědčí o přetrvávání relevantního množství mikroorganismu v nebo na ošetřených produktech, potravinách nebo krmivu, musí být možné účinky na člověka a/nebo zvířata prozkoumány, pokud nelze na základě oddílu 5 prokázat, že mikroorganismus a jeho metabolity a/nebo degradační produkty nejsou nebezpečné pro člověka v koncentracích a charakteru, k nimž může dojít v důsledku povoleného používání.

Ve shodě se směrnicí 91/414/EHS, závěr, týkající se rozdílu mezi přirozenou koncentrací a koncentrací zvýšenou v důsledku používání mikroorganismu, je založen na experimentálně získaných údajích a ne na extrapolacích nebo výpočtech používajících modely.

Přetrvávání životaschopných reziduí vyžaduje speciální pozornost, jestliže v odstavcích 2.3, 2.5 nebo 5 byla zjištěna infekčnost nebo patogenita pro savce, popřípadě jestliže jakékoliv další informace svědčí o nebezpečnosti pro spotřebitele popřípadě pracovníky. V tomto případě mohou kompetentní úřady vyžadovat studie obdobné studiím uvedeným v části A.

Před prováděním takových studií si žadatel vyžádá souhlas kompetentních úřadů s typem studie, která má být provedena.

6.3

Souhrn a vyhodnocení chování reziduí, jež jsou výsledkem údajů předložených podle bodů 6.1 a 6.2

OSUD A CHOVÁNÍ V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

Úvod

a) Informace o původu, vlastnostech a přežívání mikroorganismu a metabolitů jeho reziduí a rovněž o určeném použití vytvářejí základ pro osud a chování v životním prostředí.

Experimentální údaje se obvykle požadují, jestliže nelze prokázat, že posouzení jeho osudu a chování v životním prostředí lze provést z již dostupných informací. Tento důkaz může být založen na dostupné literatuře, na praktických zkušenostech a na informacích předložených v oddílech 1 až 6. Zvlášť významná je funkce mikroorganismu v procesech životního prostředí (jak je definováno v oddílu 2 bod 2.1.1).

b) Poskytnuté informace, společně s jinými relevantními informacemi a informacemi uvedenými pro jeden nebo více přípravků, které mikroorganismus obsahují, musí být dostatečné zejména k tomu, aby umožnily posouzení jeho osudu a chování a rovněž stop jeho reziduí a toxinů, jsou-li významné pro zdraví člověka a životní prostředí.

c) Poskytnuté informace by měly být dostačující zejména pro:

- rozhodnutí, zda mikroorganismus lze či nelze zařadit do přílohy I ke směrnici,

- specifikaci vhodných podmínek nebo omezení, které mají být spojeny se zařazením do přílohy I ke Směrnici 91/414/EHS,

- specifikaci symbolů nebezpečnosti (již zavedených),

indikaci nebezpečí a formulaci příslušných vět označujících specifickou rizikovost a pokynů pro bezpečné nakládání, pokud jde o ochranu životního prostředí, které mají být uvedeny na obalu (nádobách),

- předpověď distribuce, osudu a chování mikroorganismu a jeho metabolitů v životním prostředí a příslušných časových průběhů,

- identifikaci opatření nezbytných pro minimalizaci kontaminace životního prostředí a dopadu na necílové druhy.

d) Charakterizují se všechny relevantní metabolity ( významné z hlediska zdraví člověka a životního prostředí) vytvořené testovaným organismem za příslušných podmínek životního prostředí. uveden podrobný popis (specifikace) použitého materiálu podle oddílu 1 bodu 11. Jsou-li relevantní metabolity přítomny v mikroorganismu nebo produkovány mikroorganismem , mohou být požadovány údaje uvedené v této příloze II část A bod 7, jsou-li splněny následující podmínky:

- relevantní metabolit je stabilní mimo mikroorganismus, viz bod 2.8, a

- toxický účinek relevantního metabolitu je nezávislý na přítomnosti mikroorganismu, a

- očekává se, že relevantní metabolit se bude vyskytovat v životním prostředí v koncentracích podstatně vyšších, než za přirozených podmínek.

e) Je nutno vzít v úvahu dostupné informace o vztahu k přirozeně se vyskytujícím divokým příbuzným typům.

Před provedením níže uvedených studií si žadatel vyžádá souhlas kompetentních úřadů, zda je zapotřebí studie provést a pokud ano, typ studie, která má být provedena. Rovněž musí být vzaty do úvahy informace z ostatních oddílů.

f) Před prováděním níže uvedených studií si žadatel vyžádá souhlas kompetentních úřadů zda má být studie provedena,a pokud má být provedena, s typem studie, která má být provedena. Rovněž se musí zvážit informace z ostatních oddílů.

7.1

Přetrvávání a množení

Je-li to relevantní, musí být uvedeny příslušné informace o přetrvávání a množení mikroorganismu ve všech složkách životního prostředí, pokud nelze prokázat, že v dané složce životního prostředí expozice mikroorganismem pravděpodobně nenastane. Speciální pozornost je nutno věnovat:

- konkurenci za podmínek životního prostředí, které převažují při a po určeném použití,

- dynamice populace v sezónně nebo v regionálně extrémních klimatických podmínkách (zejména horké léto, studená zima, deštivo) a zemědělských praktikách aplikovaných po určeném použití.

Uvedou se odhadnuté hladiny specifikovaného mikroorganismu v průběhu a po použití produktu za navrhovaných podmínek použití.

7.1.1 Půda

Uvedou se informace o dynamice životaschopnosti/populace u několika zástupců kultivovaných a nekultivovaných půd, typických pro různé regiony Společenství, kde použití existuje nebo je předvídáno. Musí být postupováno podle ustanovení o výběru půdy a jejího shromažďování a manipulace, uvedených v bodě 7.1 části A v úvodu. Má-li být testovaný organismus použit ve spojení s jiným mediem, např. minerální vlnou, musí být toto medium zahrnuto do rozsahu testování.

7.1.2 Voda

Uvedou se informace o dynamice životaschopnosti/populace v přirozených systémech sediment/voda při zatemnění a při osvětlení.

7.1.3 Ovzduší

V případě zvláštního zájmu mohou být pro obsluhu, pracovníky nebo okolní obyvatelstvo nezbytné informace o koncentracích v ovzduší.

7.2

Mobilita

Možné šíření mikroorganismu a jeho rozkladných produktů v relevantních složkách životního prostředí musí být vyhodnoceno, pokud nelze usoudit, že pravděpodobně nenastane expozice daných složek životního prostředí k mikroorganismu. V této souvislosti se zvláštní zájem klade na určené použití (např. pole nebo skleník, aplikace do půdy nebo na plodiny), stadia životního cyklu včetně výskytu přenašečů, přetrvávání a schopnost organismu kolonizovat sousedící lokality.

Rozšíření, přetrvávání a pravděpodobným rozsahům transportu je nutno věnovat speciální pozornost, je-li zaznamenána infekčnost nebo patogenita, nebo jestliže nějaké jiné informace naznačují možné nebezpečí pro člověka, zvířata nebo životní prostředí. V tomto případě může Státní rostlinolékařská správa vyžadovat studie obdobné studiím uvedeným v části A. Před prováděním těchto studií si žadatel vyžádá souhlas kompetentních úřadů s typem studie, která má být provedena.

ÚČINKY NA NECÍLOVÉ ORGANISMY

Úvod

a) Informace o identifikaci, biologických vlastnostech a další informace, uvedené v oddílech 1 až 3 a 7 jsou základem pro hodnocení dopadů na necílové druhy. Další užitečné informace o osudu a chování v životním prostředí v oddíle 7 a o hladinách reziduí v rostlinách v oddíle 6, které společně s informacemi o charakteru přípravku a způsobu jeho použití, definují charakter a rozsah potenciální expozice. Informace předložené podle oddílu 5 poskytnou základní informace o účincích na savce a jejich mechanismu.

Obvykle se vyžadují experimentální údaje, pokud nelze prokázat, že vyhodnocení účinků na necílové organismy lze provést z již dostupných informací.

b) Volba vhodných necílových organismů pro testování účinků na životní prostředí je založena na identifikaci mikroorganismu (včetně specifičnosti hostitele, způsobu účinku a ekologii organismu). Z těchto znalostí se zvolí vhodné testovací organismy, jako jsou organismy úzce příbuzné cílovému organismu.

c) Poskytnuté informace, společně s informacemi pro jeden nebo více přípravků obsahujících mikroorganismus, musí být postačující k tomu, aby umožnily vyhodnocení dopadu na necílové druhy (flora a fauna), u nichž je pravděpodobné riziko expozice mikroorganismu, pokud jsou z hlediska životního prostředí významné. Dopady mohou vznikat po jedné, dlouhodobé nebo opakované expozici a mohou být vratné nebo nevratné.

d) Poskytnuté informace pro mikroorganismus, společně s ostatními relevantními informacemi, a informace poskytnuté pro jeden nebo více přípravků s jeho obsahem, musí být dostačující pro:

- rozhodnutí zda je možno, či není možno, zařadit mikroorganismus do přílohy I ke Směrnici 91/414/EHS,

- specifikaci příslušných podmínek nebo omezení, spojených se zařazením do přílohy I ke Směrnici 91/414/EHS,

- možnost vyhodnotit krátkodobá a dlouhodobá rizika pro necílové druhy - populace, společenství a procesy - podle vhodnosti,

- klasifikaci mikroorganismu z hlediska biologické nebezpečnosti,

- specifikaci opatření nezbytných pro ochranu necílových druhů,

- specifikaci symbolů nebezpečnosti (již zavedených) a relevantních vět označujících specifickou rizikovost a pokynů pro bezpečné nakládání (již zavedených) pro ochranu životního prostředí, které musí být uvedeny na obalu (obalech).

e) Je zapotřebí zaznamenat všechny potenciálně nepříznivé účinky, nalezené v průběhu běžného zkoumání účinků na životní prostředí, pokud budou vyžadovat kompetentní úřady, provést a uvést doplňkové studie, které mohou být nezbytné pro prozkoumání probíhajících mechanismů a pro posouzení těchto účinků. Musí být uvedeny všechny dostupné biologické údaje a informace, které jsou relevantní k hodnocení ekologického profilu mikroorganismu.

f) U všech studií musí být uvedeny aktuální dosažené dávky v jednotkách tvořících kolonii na kg tělesné hmotnosti (cfu/kg) a rovněž v jiných vhodných jednotkách.

g) Může být nezbytné provedení separátních studií pro relevantní metabolity (zejména toxiny), jestliže tyto produkty mohou tvořit relevantní riziko pro necílové organismy a jestliže jejich účinky nelze vyhodnotit z dostupných výsledků, týkajících se mikroorganismu. Před prováděním těchto studií si žadatel vyžádá souhlas kompetentních úřadů s tím, zda je nutno takové studie provádět a pokud ano, s typem studie, která má být provedena. Musí se vzít do úvahy informace z oddílů 5, 6 a 7.

h) Pro účely zhodnocení významnosti výsledků zkoušek je třeba použít ve specifikovaných zkouškách stejný kmen (nebo označit původ) u každého z odpovídajících druhů.

i) Zkoušky musí být provedeny, pokud se posouzením nezjistí, že necílový organismus nebude exponován. Jestliže se posouzením zjistí, že mikroorganismus nemá toxické účinky, popřípadě že nemá patogenní nebo infekční účinky na obratlovce nebo rostliny, musí být přezkoumány aspoň reakce odpovídajících necílových organismů.

8.1

Účinky na ptáky

Účel testu

Musí být zaznamenány informace o toxicitě, infekčnosti a patogenity pro ptáky.

8.2

Účinky na vodní organismy

Účel testu

Musí být zaznamenány informace o toxicitě, infekčnosti a patogenitě pro vodní organismy.

8.2.1 Účinky na ryby

Účel testu

Musí být zaznamenány informace o toxicitě, infekčnosti a patogenitě pro ryby.

8.2.2 Účinky na sladkovodní bezobratlé

Účel testu

Musí být zaznamenány informace o toxicitě, infekčnosti a patogenitě pro sladkovodní bezobratlé.

8.2.3 Účinky na růst řas

Účel testu

Musí být zaznamenány informace o účincích na růst řas, rychlost růstu a kapacitě obnovy.

8.2.4 Účinky na rostliny, vyjma řas

Účel testu

Musí být zaznamenány informace o účincích na rostliny, vyjma řas.

8.3

Účinky na včely

Účel testu

Musí být zaznamenány informace o toxicitě, infekčnosti a patogenitě pro včely.

8.4

Účinky na členovce, vyjma včel

Účel testu

Musí být zaznamenány informace o toxicitě, infekčnosti a patogenitě pro členovce jiné než včely. Volba zkoušených druhů by měla vztahovat k potenciálnímu použití přípravků na ochranu rostlin (např. aplikace na list nebo aplikace do půdy). Speciální pozornost by měla být věnována organismům, používaným pro biologickou kontrolu, a organismům, které hrají důležitou roli v integrovaném managementu škůdců.

8.5

Účinky na žížaly

Účel testu

Musí být zaznamenány informace o toxicitě, infekčnosti a patogenitě pro žížaly.

8.6

Účinky na necílové půdní mikroorganismy

Uvede se dopad na relevantní necílové mikroorganismy a jejich predátory (např. protozoa pro bakteriální inokulanty). Pro rozhodnutí, zda jsou doplňkové studie nezbytné, je vyžadován expertní posudek. Toto rozhodnutí vezme do úvahy dostupné údaje v tomto a jiných oddílech, zejména údaje o specifičnosti mikroorganismu a očekávané expozici. Užitečné informace mohou být rovněž dostupné z pozorování provedených při zkoušení účinnosti. Speciální pozornost se věnuje organismům používaným v integrovaném managementu plodin (ICM).

8.7

Doplňkové studie

Doplňkové studie mohou zahrnovat další akutní studie na doplňkových druzích nebo procesech (jako jsou systémy odpadních vod) nebo větší soubor studií, jako jsou chronické, subletální nebo reprodukční studie na vybraných necílových organismech.

Před prováděním těchto studií si žadatel vyžádá souhlas kompetentních úřadů s typem studie, která má být provedena.

SOUHRN A VYHODNOCENÍ DOPADŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Souhrn a vyhodnocení všech údajů relevantních k dopadům na životní prostředí se provede podle pokynů daných příslušnými úřady členských států, které se týkají uspořádání těchto souhrnů a vyhodnocení. Musí zahrnovat podrobné a kritické posouzení těchto údajů v souvislosti s odpovídajícími kritérii hodnocení a rozhodování a pokyny, zejména s ohledem na rizika pro životní prostředí a necílové druhy, která existují nebo mohou nastat, a na rozsah, kvalitu a spolehlivost souboru údajů. Zejména je nutno zohlednit tyto hlavní body:

- distribuci a osud v životním prostředí a příslušné časové průběhy,

- identifikaci ohrožených necílových druhů a populací a rozsah jejich potenciální expozice,

- identifikace ochranných opatření nezbytných pro zamezení nebo minimalizaci kontaminace životního prostředí a pro ochranu necílových druhů.

Poznámky:

1) Touto přílohou se převádí příloha II ke Směrnici 91/414/EHS; (dále jen "převáděna příloha"); vyskytnou-li se pochybnosti při výkladu této přílohy, postupuje se v souladu s převáděnou přílohou v jazyce anglickém.

2) Pokud se v této příloze používají slova:

a) "povolení" ve spojení s přípravky na ochranu rostlin, rozumí se tím registrace podle zákona a "autorizace" podle Směrnice 91/414/EHS,

b) "Společenství", rozumí se tím členské státy Evropské unie, včetně České republiky,

c) "členský stát", rozumí se tím členský stát Evropské unie,

d) "příslušný úřad", rozumí se tím Státní rostlinolékařská správa, jde-li o Českou republiku.

1) Směrnice Rady 91/414/EHS z 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh.

2) Příloha III ke Směrnici 91/414/EHS

3) Standardised System of Nomenclature and Diagnostic Criteria - Guides for Toxicologic Pathology.

3) GAP - Good Agriculture Practice

4) Society of Environmental Toxicology and Chemistry (SETAC), 1995. Procedures for assessing the environmental fate and ecotoxicity of pesticides, ISBN 90-5607-002-9.

5) Society for Environmental Toxicology and Chemistry (SETAC), 1995. Procedures for Assessing the Environmental Fate and Ecotoxicity of Pesticides, ISBN 90-5607-002-9.

6) Ze semináře ESCORT (European Standard Characteristics of beneficials Regulatory Testing), 28. až 30. března 1994, ISBN 0-95-22535-2-6.

6) USEPA Microbial Pesticide test Guidelines, OPPTS Serie 885, únor 1996 (http://www.epa.gov/oppbppd1/biopesticides/guidelines/ series885.htm)

7) Viz dokument 6853/VI/98, Stručná přehledná zpráva z prvního setkání odborníků v oblasti mikroorganismů

8) Dostupné metody testování dermální senzibilizace nejsou vhodné pro testování mikroorganismů. Senzibilizace při vdechování je nejpravděpodobněji největším problémem při srovnání s expozicí mikroorganismy dermálně, nadto neexistují žádné validované testovací metody. Proto je nejdůležitější vyvinutí těchto druhů metod. Až do jejich vývoje je nutno všechny mikroorganismy považovat za potenciální senzibilizátory. Tento přístup bere v úvahu rovněž imunokompromisní a jiné citlivé jedince v populaci (např. těhotné ženy, novorozence nebo osoby pokročilejšího věku).

9) V důsledku absence správných zkušebních metod se všechny mikroorganismy budou označovat jako potenciální senzibilizátory, pokud žadatel nebude chtít prokázat předložením údajů nesenzibilizující potenciál. Proto by měl být tento požadavek přechodně považován za nepovinný, nýbrž za volitelný.

10) Inhalační studie může být nahrazena intratracheální studií.

11) Protože současné zkušební metody jsou navrženy pro provádění s rozpustnými chemikáliemi, je nutné, aby byly vyvinuty metody tak, aby byly relevantní pro mikroorganismy.

Odstavec předpisu 329/2004 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 329/2004 Sb., o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin Příl.2

Odstavec předpisu 329/2004 Sb.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 329/2004 Sb., o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin
Příl.2