Odstavec předpisu 211/2004 Sb.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 211/2004 Sb., o metodách zkoušení a způsobu odběru a přípravy kontrolních vzorků
Příl.24
Příl.24
Metody stanovení látek extrahovatelných diethyletherem
ze sulfonovaných organických barviv rozpustných ve vodě
a určených pro potraviny
1. Předmět a oblast použití
Touto metodou se stanovují látky, které lze extrahovat
diethyletherem ze sulfonovaných organických barviv, která nebyla
smíchána s žádným nosičem.
2. Definice
Obsahem látek extrahovatelných diethyletherem se rozumí obsah
látek stanovený předepsanou metodou.
3. Podstata metody
Extrakce barviva diethyletherem a vážení extrahovaného zbytku
po odpaření etheru.
4. Reakční činidla
4.1. Diethylether, bez vody, bez peroxidu (vysušený čerstvě
vyžíhaným chloridem vápenatým).
5. Přístroje a pomůcky
5.1. Soxhletův přístroj s baňkou.
5.2. Exsikátor obsahující čerstvě aktivovaný silikagel nebo
ekvivalentní vysoušeč s indikátorem vlhkosti.
5.3. Analytické váhy.
5.4. Sušárna, regulovaná termostatem na 85 +/- 2 st. C.
6. Postup
Na kousek filtračního papíru se s přesností na 10 mg naváží asi
10 g vzorku barviva. Papír se složí, umístí se do papírové
extrakční patrony, která se uzavře vatou bez tuku. Extrahuje se
diethyletherem (4.1) šest hodin v Soxhletově extrakčním
přístroji (5.1). Ether se odpaří při co nejnižší teplotě.
Předem zvážená Soxhletova baňka se spolu se zbytkem umístí do
sušárny (5.4) a suší se 20 min při teplotě (85 +/- 2) st. C.
Baňka se přemístí do exsikátoru (5.2), volně se přikryje víčkem
a nechá se vychladnout. Baňka a zbytek se zváží.
Sušení a vážení se opakuje, dokud se dvě po sobě jdoucí vážení
neliší o méně než 0,5 mg. Pokud se hmotnost baňky zvýší,
použije se při výpočtu nejnižší zaznamenaná hodnota.
7. Vyjádření výsledků
7.1. Vzorec a metoda výpočtu
Obsah látek extrahovatelných etherem vyjádřený v procentech
vzorku je dán vzorcem:
m1x 100 --------- m0kde: m1- množství zbytku po odpaření (g) m0- počáteční množství odebraného vzorku (g)
7.2. Opakovatelnost
Rozdíl mezi výsledky dvou stanovení prováděných současně nebo
rychle po sobě ve stejném vzorku a stejným pracovníkem za
stejných podmínek nesmí být větší než 20 mg na 100 g vzorku.