Odstavec předpisu 353/2003 Sb.
Zákon Parlamentu České republiky č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních
§ 14
§ 14
Vracení daně plátci
(1) U zdaněných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu
vzniká plátci nárok na vrácení daně dnem
a) jejich propuštění do celního režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího
styku, prokáže-li plátce výstup vybraných výrobků z daňového území Evropské unie,
b) jejich opětovného uvedení do režimu podmíněného osvobození od daně;
daň může být vrácena jenom provozovateli daňového skladu, jenž je uvedl do volného
daňového oběhu a jemuž byly tyto vybrané výrobky vráceny jako nepřevzaté kupujícím
nebo z důvodu vypořádání nároků z vad vybraných výrobků; daň může být vrácena pouze
v případě, že provozovatel daňového skladu úplatu za tyto vybrané výrobky neobdržel
nebo pokud tuto úplatu kupujícímu vrátil.
(2) Evidovanému odesílateli, který odešle vybrané výrobky uvedené do
volného daňového oběhu na daňovém území České republiky do jiného členského státu
pro účely podnikání, vzniká nárok na vrácení daně dnem splnění poslední z těchto
podmínek:
a) vybrané výrobky jsou dopravovány
1. se zjednodušeným elektronickým
průvodním dokladem, nebo
2. s dokladem, který obsahuje stejné údaje jako zjednodušený
elektronický průvodní doklad (dále jen "náhradní zjednodušený průvodní doklad"),
b) příslušným orgánem členského státu určení je potvrzeno přijetí vybraných
výrobků ve volném daňovém oběhu; pokud evidovaný příjemce nemůže předložit oznámení
o přijetí vybraných výrobků pomocí elektronického systému z důvodů jiných než uvedených
v § 30g odst. 1, musí být potvrzení přijetí vybraných výrobků vydané příslušným orgánem
členského státu určení odsouhlaseno správcem daně příslušným místu odeslání vybraných
výrobků,
c) předloží doklad o tom, že daň za vybrané výrobky, které byly dopraveny
do jiného členského státu, byla na daňovém území České republiky zaplacena nebo přiznána
a zaplacena,
d) u vybraných výrobků, u nichž během jejich dopravy došlo ke ztrátě
nebo znehodnocení anebo jinému porušení podmínek dopravy, evidovaný odesílatel
1.
prokáže, že došlo k nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení anebo částečné ztrátě,
nebo
2. předloží doklad o zaplacení daně v členském státě, ve kterém ztrátou nebo
znehodnocením anebo jiným porušením podmínek dopravy vznikla povinnost přiznat a
zaplatit daň, a
e) u zdaněných vybraných výrobků, které podléhají značení podle tohoto
zákona a byly uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky,
předloží potvrzení od správce daně jiného členského státu, že značení podle tohoto
zákona byla zničena nebo odstraněna.
(3) Plátci, který předloží doklad o tom, že daň za vybrané výrobky byla
zaplacena na daňovém území České republiky a tyto výrobky byly zaslány fyzické osobě
do jiného členského státu, a doklad o tom, že daň za vybrané výrobky byla zaplacena
v tomto jiném členském státě, vzniká nárok na vrácení daně dnem předložení těchto
dokladů. Pokud při zasílání vybraných výrobků do jiného členského státu došlo ke
ztrátě nebo znehodnocení anebo jinému porušení podmínek zasílání, je plátce pro účely
vzniku nároku na vrácení daně namísto předložení dokladu o tom, že daň za vybrané
výrobky byla zaplacena v členském státě určení, povinen
a) prokázat, že došlo k nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení anebo
částečné ztrátě, nebo
b) předložit doklad o zaplacení daně v členském státě, ve kterém ztrátou
nebo znehodnocením anebo jiným porušením podmínek zasílání vznikla povinnost přiznat
a zaplatit daň.
(4) U zdaněných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu vzniká
oprávněným příjemcům nebo výrobcům, kteří nejsou provozovateli daňového skladu, pokud
vybrané výrobky vlastní, nárok na vrácení daně, dojde-li k nepředvídatelné ztrátě
nebo znehodnocení.
(5) Nárok na vrácení daně může plátce uplatnit v daňovém přiznání (§ 18).
(6) Nárok na vrácení daně může plátce uplatnit pouze do výše skutečně zaplacené
daně vypočtené sazbou daně platnou v den dovozu nebo v den uvedení vybraného výrobku
do volného daňového oběhu.
(7) Přesahuje-li ve zdaňovacím období částka nároku na vrácení daně částku
daňové povinnosti, postupuje se při vypořádání rozdílu mezi těmito částkami obdobně
jako při vypořádání daňového přeplatku.
(8) Pokud plátce daně neuplatní nárok na vrácení daně, pohlíží se při dalším
uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu na tyto výrobky tak, jako kdyby
byl tento nárok uplatněn a přiznán.
(9) Nárok na vrácení daně upravuje rovněž § 28 odst. 10 tohoto zákona pro
případy porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy, § 54 až 57
pro případy týkající se vrácení daně z minerálních olejů a § 78 odst. 6 pro případy
týkající se vracení daně z lihu.
(10) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na osoby, kterým byla vrácena
daň z vybraných výrobků podle § 15 nebo 15a, pokud uvedené osoby tyto vybrané výrobky
vyvezly nebo dopravily nebo zaslaly do jiného členského státu.