Odstavec předpisu 296/2003 Sb.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 296/2003 Sb., o zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemísťování a přepravě zvířat a o oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností
Příl.5
Příloha 5
STUDIJNÍ PŘEDMĚTY V MAGISTERSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU
V OBLASTI VETERINÁRNÍHO LÉKAŘSTVÍ A HYGIENY
A STUDIJNÍ OBORY, ZE KTERÝCH MUSÍ BÝT ZÍSKÁNY PŘIMĚŘENÉ ZNALOSTI A DOVEDNOSTI
Část A
STUDIJNÍ PROGRAM PRO VETERINÁRNÍ LÉKAŘE
Studijní program vedoucí k získávání diplomu, vysvědčení
nebo jiného dokladu o požadovaném vzdělání ve veterinárním
lékařství a hygieně obsahuje alespoň tyto předměty:
I. Základní předměty
a) fyzika
b) chemie
c) biologie zvířat
d) biologie rostlin
e) biomatematika
II. Speciální předměty
Skupina 1: Základní vědy
a) anatomie včetně histologie a embryologie
b) fyziologie
c) biochemie
d) genetika
e) farmakologie
f) farmacie
g) toxikologie
h) mikrobiologie
i) imunologie
j) epizootologie
k) profesní etika
Skupina 2: Klinické vědy
a) porodnictví
b) patologie včetně patologické anatomie
c) parazitologie
d) klinická medicína a chirurgie včetně anesteziologie
e) klinické přednášky o různých domácích zvířatech, drůbeži a
jiných druzích zvířat
f) preventivní lékařství
g) radiologie
h) reprodukce a poruchy reprodukce
i) hygienické předpisy
j) veterinární legislativa a soudní lékařství
k) terapeutika
l) propedeutika
Skupina 3: Živočišná výroba
a) živočišná výroba
b) výživa zvířat
c) agronomie
d) ekonomika zemědělství
e) chov a zdraví zvířat
f) veterinární hygiena
g) etologie a ochrana zvířat
Skupina 4: Hygiena potravin
a) prohlídka a kontrola potravin živočišného původu
b) hygiena a technologie potravin
c) praktická výuka zahrnující praktickou výuku na místech,
kde probíhá porážka zvířat a výroba potravin
Praktická výuka může mít formu externí blokové praktické
výuky, pokud je taková výuka celodenní, uskutečňuje se pod
dohledem vysoké školy s veterinárním studijním programem
a netrvá v rámci celého studia dohromady déle než 6 měsíců.
Rozdělení teoretické a praktické výuky mezi jednotlivými
skupinami předmětů je vyrovnané a koordinované tak, aby
požadované znalosti a zkušenosti mohly být získány způsobem,
který přiměřeně umožní veterinárním lékařům výkon všech jejich
úkolů.
Část B
OBLASTI, JEJICHŽ ZNALOSTI JSOU PŘEDPOKLADEM K ZÍSKÁNÍ DIPLOMU,
VYSVĚDČENÍ NEBO JINÉHO DOKLADU O POŽADOVANÉM VZDĚLÁNÍ VE
VETERINÁRNÍM LÉKAŘSTVÍ A HYGIENĚ
Přiměřené znalosti
a) z oborů věd, na nichž je založena činnost veterinárního
lékaře,
b) o anatomii a fyziologii zdravých zvířat, jejich chovu
a reprodukci a hygieně obecně, jakož i o jejich krmení včetně
technologie výroby a konzervace krmiv odpovídající jejich
potřebám,
c) o chování a ochraně zvířat,
d) o příčinách, charakteru, průběhu, důsledcích, diagnostice
a léčbě nemocí zvířat jednotlivě i skupinově, včetně
zvláštních znalostí o nemocech přenosných ze zvířat na
člověka,
e) preventivního lékařství,
f) hygieny a technologie produkce, zpracování a uvádění do
oběhu potravin živočišného původu,
g) právních předpisů týkajících se oblastí uvedených pod
písmeny a) až f),
h) klinické a jiné praktické zkušenosti získané pod náležitým
dohledem.