Odstavec předpisu 491/2002 Sb.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 491/2002 Sb., o způsobu stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře a o zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd
§ 5
§ 5
Minimální stav spárkaté zvěře
(1) V honitbě, s výjimkou obory, se minimální stav spárkaté zvěře stanovuje
pro každých 1 000 ha výměry lesního celku při zachování poměru pohlaví (§ 4 odst.
1) takto:
a) 5 jedinců prasete divokého,
b) 10 jedinců jelena evropského, siky Dybowského
a siky japonského,
c) 15 jedinců daňka skvrnitého, jelence běloocasého a muflona,
d)
20 jedinců kamzíka horského,
e) 25 jedinců srnce obecného.
(2) Jestliže výměra lesního celku, s výjimkou obory, je nižší, popřípadě vyšší
než 1 000 ha, stanoví se minimální stavy druhů zvěře uvedených v odstavci 1 písm.
a) až d) přepočtem podle skutečné výměry lesního celku v poměru pohlaví (§ 4 odst.
1). Pokud by po provedeném přepočtu byl minimální stav některého z uvedených druhů
zvěře nižší než 5 jedinců, nelze tento druh zvěře v honitbě chovat (§ 3 odst. 1 a
2 zákona).
(3) Pro pozemky polní části honitby se minimální stav srnce obecného stanoví
10 jedinců na 1 000 ha těchto pozemků při zachování poměru pohlaví (§ 4 odst. 1).
Jestliže výměra pozemků polní části honitby je nižší, popřípadě vyšší než 1 000 ha,
minimální stav srnce obecného se stanoví přepočtem podle skutečné výměry pozemků
polní části honitby, nesmí však být nižší než 5 jedinců srnce obecného při zachování
poměru pohlaví (§ 4 odst. 1). Pokud by po provedeném přepočtu byl minimální stav
srnce obecného pro pozemky polní části honitby nižší než 5 jedinců, nelze srnce obecného
v honitbě chovat (§ 3 odst. 1 a 2 zákona).
(4) Minimální stav srnce obecného se stanoví podle odstavců 1 a 2 samostatně
pro lesní celek a samostatně pro pozemky polní části honitby. Vyskytují-li se v honitbě
obě skupiny pozemků, stanoví se minimální stav srnce obecného jako součet minimálních
stavů stanovených samostatně pro každou skupinu pozemků.
(5) V oboře se stanoví minimální stav každého z druhů spárkaté zvěře tak,
aby byla v oboře zajištěna přirozená reprodukce daného druhu zvěře. Minimální stav
těchto druhů zvěře však nesmí být vyšší než normovaný stav (§ 2 odst. 3).