Odstavec předpisu 166/1999 Sb.
Zákon Parlamentu České republiky č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon)
§ 5
§ 5
(1) Chovatel hospodářských zvířat je dále povinen
a) zabezpečit v rozsahu odpovídajícím druhu zvířat, způsobu jejich
chovu a ustájení čištění, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci stájí, jiných prostorů
a zařízení, v nichž jsou chována zvířata, jakož i čištění a dezinfekci technologických
zařízení, dopravních prostředků, strojů, nástrojů, nářadí, pracovních pomůcek a jiných
předmětů, které přicházejí do přímého styku se zvířaty, používat k tomu přípravky
schválené podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů9a), dodržovat návod
k jejich použití a zacházet s vedlejšími živočišnými produkty způsobem stanoveným
tímto zákonem a předpisy Evropské unie9b),
b) v případě nebezpečí zavlečení nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat
na člověka zřídit, popřípadě umístit prostředky sloužící k ochraně proti nákazám
a nemocem přenosným ze zvířat na člověka a dbát o jejich řádnou funkci,
c) k napájení zvířat používat vodu, která neohrožuje zdravotní stav
zvířat a zdravotní nezávadnost jejich produktů, a ke krmení zvířat používat jen zdravotně
nezávadná krmiva,
d) podávat zvířatům pouze léčivé přípravky v souladu s pravidly pro
jejich používání při poskytování veterinární péče5), veterinární přípravky schválené
podle tohoto zákona, doplňkové látky v souladu se zvláštními právními předpisy4)
a dodržovat podmínky pro podávání některých látek a přípravků zvířatům, jejichž produkty
jsou určeny k výživě lidí (§ 19), poskytovat nezbytnou součinnost orgánům, které
provádějí odběr vzorků a šetření v souvislosti s plněním plánu sledování přítomnosti
některých látek a jejich reziduí u zvířat, v živočišných produktech, krmivech a napájecí
vodě (dále jen "plán sledování některých látek a jejich reziduí"), a dodržovat opatření
přijatá na základě tohoto šetření,
e) nepodávat zvířatům látky a přípravky, jejichž používání u hospodářských
zvířat nebo u zvířat, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, není povoleno (§
19 odst. 1 a 3)9c),
f) předkládat na požádání úřednímu veterinárnímu lékaři záznamy stanovené
zvláštním právním předpisem9d) a umožnit přístup k těmto záznamům také soukromému
veterinárnímu lékaři, který vydává potvrzení o zdravotním stavu zvířete a o nákazové
situaci v místě původu (dále jen "zdravotní potvrzení"),
g) v případě, že chová zvěř ve farmovém chovu, oznámit krajské veterinární
správě nejméně 7 dnů předem zahájení a ukončení své chovatelské činnosti ve vztahu
k farmovému chovu zvěře,
h) dodávat na jatky pouze jatečná zvířata s pravdivě a úplně uvedenými
informacemi o potravinovém řetězci v souladu s přílohou II oddílu III nařízení (ES)
č. 853/2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného
původu; určeným obdobím ve smyslu přílohy II oddílu III bodu 3 písm. c) nařízení
(ES) č. 853/2004 se rozumí 60 dnů přede dnem dodání jatečného zvířete na jatky,
i) uvádět na trh pouze zvířata, kterým nebyly podávány nepovolené
nebo zakázané4) látky nebo přípravky (§ 19), vést záznamy o tom, kdy a které léčivé
přípravky a látky, jimiž mohou být nepříznivě ovlivněny živočišné produkty, byly
podány zvířatům, neprodleně předkládat tyto záznamy veterinárnímu lékaři, aby v nich
zaznamenal podání léčivých přípravků zvířatům nebo očkování zvířat, uchovávat tyto
záznamy nejméně po dobu 5 let a dodržovat ochranné lhůty.
(2) Mor včelího plodu a hnilobu včelího plodu je zakázáno léčit.
(3) Chovatel, který jako podnikatel10) chová hospodářská zvířata
pro účely podnikání, je dále povinen
a) zajistit, aby práce při ošetřování zvířat a získávání jejich produktů
vykonávaly pouze osoby způsobilé k takové činnosti podle zvláštních právních předpisů11),
které mají základní znalosti o péči o zvířata a o hygienických požadavcích na získávání
živočišných produktů,
b) zpracovat podle schválených zásad pohotovostní plán pro případ
výskytu nebezpečných nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, jakož i pro
případ vzniku mimořádné situace (dále jen "pohotovostní plán"), zajistit, aby pohotovostní
plán byl přístupný všem osobám uvedeným v písmenu a) a při každé změně chovu zvířat,
nejméně však jednou ročně, pohotovostní plán aktualizovat,
c) zpracovat vlastní ozdravovací program v souladu s celostátním
eradikačním programem jedné nebo více nákaz, nemocí přenosných ze zvířat na člověka
a původců těchto nákaz a nemocí (dále jen "program ozdravování zvířat"), předložit
jej včetně příslušných změn ke schválení krajské veterinární správě nejpozději do
60 dnů od data zveřejnění programu ozdravování zvířat na internetových stránkách
ministerstva a postupovat podle tohoto programu.
(4) Chovatel, který chová drůbež v rámci svého podnikání, je dále povinen
neprodleně po zjištění poklesu v příjmu potravy a vody, poklesu v produkci vajec
nebo zvýšené úmrtnosti drůbeže nad limity stanovené prováděcím právním předpisem
hlásit tyto skutečnosti krajské veterinární správě.
(5) Pro chovatele, který chová hmyz určený k lidské spotřebě nebo k výrobě
zpracované živočišné bílkoviny, platí povinnosti chovatele hospodářských zvířat uvedené
v odstavci 1 písm. a) až e) a i).
(6) Pro chovatele provozujícího zařízení pro produkci čmeláků, které
je odděleno od okolního prostředí, platí povinnosti chovatele hospodářských zvířat
uvedené v odstavci 1 písm. a) až c).
(7) Prováděcí právní předpis stanoví
a) veterinární požadavky na prostředí, v němž jsou zvířata chována,
na jejich ošetřování a ochranu před nákazami a nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka
a na jejich uvádění na trh,
b) které látky a přípravky nelze uvádět do oběhu a podávat zvířatům,
které látky a přípravky nelze podávat zvířatům určitých druhů a které látky a přípravky
lze podávat zvířatům určitých druhů jen za určitých podmínek a tyto podmínky,
c) postup při zpracovávání pohotovostních plánů a ozdravovacích programů
chovatelů, hlediska, podle nichž se tyto plány a programy zpracovávají, a co mají
obsahovat,
d) ve kterých případech a za jakých podmínek může Státní veterinární
správa povolit v mezích stanovených právními akty Evropské unie zmírnění veterinárních
požadavků stanovených na zdraví zvířat a jejich pohodu,
e) limity poklesu v příjmu potravy a vody, poklesu v produkci vajec
nebo zvýšené úmrtnosti drůbeže, při jejichž překročení jsou chovatelé, kteří jako
podnikatelé chovají drůbež pro účely podnikání, povinni hlásit tyto skutečnosti krajské
veterinární správě.
4) Zákon č. 91/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
5) Například zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících
zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2002 Sb., o
podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých
souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech,
ve znění pozdějších předpisů.
8) Zákon č. 154/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9a) Zákon č. 378/2007 Sb.
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
9b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009. Čl. 8 a příloha
č. V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001.
9c) Vyhláška č. 291/2003 Sb., o zákazu podávání některých látek zvířatům, jejichž
produkty jsou určeny k výživě lidí, a o sledování (monitoringu) přítomnosti nepovolených
látek, reziduí a látek kontaminujících, pro něž by živočišné produkty mohly být škodlivé
pro zdraví lidí, u zvířat a v jejich produktech, ve znění vyhlášky č. 232/2005 Sb.
9d) § 22 a násl. zákona č. 154/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
10) § 420 a násl. občanského zákoníku.
11) Zákon č. 258/2000 Sb.
Nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a
pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související
s chovem zvířat.
§ 12, 12d a 12f zákona č. 246/1992 Sb.