Odstavec předpisu 156/1998 Sb.
Zákon Parlamentu České republiky č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, rostlinných biostimulantech a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech)
§ 9

§ 9

Používání hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů, substrátů, upravených kalů a sedimentů

(1) Zemědělští podnikatelé¹¹⁾ jsou povinni používat hnojiva, pomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty, substráty, upravené kaly a sedimenty způsobem stanoveným tímto zákonem, zákonem o odpadech a zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu^12b). Hnojivy, pomocnými půdními látkami, rostlinnými biostimulanty, substráty a upravenými kaly nesmějí být při jejich používání vnášeny do půdy rizikové prvky nebo rizikové látky v množství, které pro hnojiva, pomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty a substráty stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem a pro upravené kaly stanoví zvláštní právní předpis^12c). Hnojiva, pomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty, substráty, upravené kaly a sedimenty musí být používány tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vod, k jejich přímému vniknutí do povrchových vod nebo na sousední pozemek. Pro určování potřeby hnojení se vychází z koeficientů odběru živin rostlinami. Sedimenty nesmějí být používány, pokud obsah rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu a v půdě, na kterou mají být použity, a další vlastnosti sedimentu překročí limity stanovené prováděcím právním předpisem.

(2) Hnojiva, pomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty a substráty nesmějí být používány na zemědělské půdě a lesních pozemcích, pokud

a) jejich vlastnosti neumožňují rovnoměrné pokrytí pozemku,

b) způsob jejich použití není v souladu s údaji uvedenými v jejich označení nebo nevede k rovnoměrnému pokrytí pozemku; to neplatí v případě diferencovaného hnojení na základě údajů o vlastnostech půdy nebo stavu porostu a v případě hnojení ve zranitelných oblastech¹²⁾,

c) jejich použití může vést k poškození fyzikálních, chemických nebo biologických vlastností zemědělské půdy, lesního pozemku nebo pozemků sousedících s tímto pozemkem, popřípadě i jeho širšího okolí,

d) půda, na kterou mají být použity, je

1. zaplavená,

2. přesycená vodou,

3. pokrytá vrstvou sněhu vyšší než 5 cm, nebo

4. promrzlá tak, že povrch půdy do hloubky 5 cm přes den nerozmrzá;

toto ustanovení se nevztahuje na hnojení vedlejšími či hlavními produkty vzniklými při pěstování rostlin a na ponechání výkalů a moči hospodářských zvířat na zemědělské půdě.

(3) Ustanovení odstavce 2 platí pro používání upravených kalů a sedimentů na zemědělské půdě obdobně. Zemědělský podnikatel¹¹⁾ nesmí používat upravené kaly, pokud mu nebyl předán program použití kalů^1a). Tento program musí být uchováván pro potřeby odborného dozoru po dobu 7 let od použití upravených kalů. Zemědělský podnikatel musí používat sedimenty v souladu se souhlasem o použití sedimentů na zemědělské půdě uděleným orgánem ochrany zemědělského půdního fondu podle zvláštního právního předpisu²⁴⁾.

(4) Zemědělští podnikatelé, kteří letecky aplikují kapalná hnojiva, pomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty nebo substráty na zemědělské půdě, jsou povinni zaslat ústavu nejpozději 14 dnů před aplikací hlášení podle prováděcího právního předpisu. Zemědělští podnikatelé, kteří používají upravené kaly a sedimenty na zemědělské půdě, jsou povinni zaslat ústavu nejpozději 14 dnů před jejich použitím hlášení podle prováděcího právního předpisu.

(5) Digestáty smějí být používány na zemědělské půdě a lesních pozemcích pouze, pokud jsou registrovány podle tohoto zákona; to neplatí, jsou-li vyrobeny výhradně ze statkových hnojiv nebo krmiv.

(6) Zemědělští podnikatelé¹¹⁾ hospodařící na zemědělské půdě ve zranitelných oblastech¹²⁾ jsou povinni používat hnojiva, pomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty a substráty v souladu se zvláštním právním předpisem^12a).

(7) Zemědělští podnikatelé jsou povinni vést evidenci o

a) hnojivech, pomocných půdních látkách, rostlinných biostimulantech a substrátech použitých na zemědělské půdě a lesních pozemcích; tato povinnost se nevztahuje na evidenci vedlejších produktů při pěstování kulturních rostlin, s výjimkou slámy,

b) upravených kalech a sedimentech použitých na zemědělské půdě a

c) výnosu sklizeného hlavního a vedlejšího produktu s výjimkou trvalých travních porostů podle evidence využití půdy podle uživatelských vztahů.

Tato evidence se vede o množství, druhu a době jejich použití podle jednotlivých pozemků, plodin a let a uchovává se nejméně 7 let. Na požádání ústavu jsou zemědělští podnikatelé povinni evidenci předložit a umožnit ověření v ní uvedených údajů.

(8) Zemědělští podnikatelé hospodařící na výměře větší než 200 ha podle evidence využití půdy podle uživatelských vztahů jsou povinni od 1. ledna 2024 vést evidenci podle odstavce 7 v elektronické formě a do konce února za předešlý kalendářní rok ji předávat ústavu v elektronické podobě ve stanoveném formátu.

(9) Záznam o použití hnojiva, pomocné půdní látky, rostlinného biostimulantu, substrátu, upraveného kalu nebo sedimentu musí být v evidenci proveden do 1 měsíce od ukončení jeho použití.

(10) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) způsob používání hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátů na zemědělské půdě a lesních pozemcích,

b) způsob vedení evidence o použití hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů, substrátů a upravených kalů,

c) způsob hlášení o používání upravených kalů a hlášení letecké aplikace hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátů,

d) způsob vedení evidence o výnosu sklizeného hlavního a vedlejšího produktu, údaje o průměrném odběru živin ve sklizených produktech a způsob a formu elektronického předávání evidence a

e) limity pro vnos rizikových prvků hnojivy, pomocnými půdními látkami, rostlinnými biostimulanty a substráty při jejich použití na zemědělské půdě.

(11) Ministerstvo a Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou podmínky a způsob používání sedimentů na zemědělské půdě, způsob vedení evidence o použití sedimentů, způsob hlášení o používání sedimentů, limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu a v půdě, na kterou má být použit, požadavky na další fyzikálně-chemické a biologické vlastnosti sedimentu a postupy rozboru sedimentů a půdy, včetně metod odběru vzorků.

1a) § 32 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

11) § 2e odst. 1 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.

12) § 33 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).

12a) Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech.

12b) § 33 odst. 1 a 3 zákona č. 185/2001 Sb.

Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.

12c) Například vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, ve znění vyhlášky č. 504/2004 Sb.

24) § 3a zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.

Odstavec předpisu 156/1998 Sb. Zákon Parlamentu České republiky č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, rostlinných biostimulantech a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech) § 9

Odstavec předpisu 156/1998 Sb.
Zákon Parlamentu České republiky č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, rostlinných biostimulantech a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech)
§ 9