Odstavec předpisu 84/1996 Sb.
Vyhláška č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování
Příl.6
Příl.6
Způsob provádění zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše, rozsah zjišťovaných
údajů na inventarizační ploše, postup provádění statistického vyhodnocení zjištěných
údajů a stanovení ukazatele celkové výše těžeb
I.
Vymezení pojmů
Pro účely této přílohy se rozumí
1. vzorníkem prvního stupně (dále jen "vzorník 1") kmen hroubí nebo pařez
zaregistrovaný na příslušné podploše, tedy kmen nebo pařez, který polohou a výčetní
tloušťkou, nebo tloušťkou pařezu, splňuje podmínky pro registraci; kmen hroubí nebo
pařez je zaregistrován jako vzorník 1, pokud se střed inventarizační plochy (dále
též jen "plocha") nalézá v jeho zóně zahrnutí,
2. vzorníkem druhého stupě (dále jen "vzorník 2") kmen, který patří do podmnožiny
vzorníků 1; na vzorníku 2 se provádí měření výšek, případně též horních tlouštěk,
3. zónou zahrnutí kmene hroubí (dále jen "zóna zahrnutí") část území výběrového
strata, tvořená kruhem se středem na pozici kmene hroubí nebo pařezu, jehož poloměr
odpovídá největší podploše, na které může být daný kmen nebo pařez zaregistrován;
padne-li střed plochy do části kruhu se středem na poloze kmene, která se nachází
mimo inventarizovaný celek, mimo příslušné stratum, mimo porostní půdu, případně
na nepřístupné nebo neschůdné části území, není na inventarizační ploše prováděna
registrace kmenů a daný kmen nebo pařez tak není vybrán jako vzorník 1; pro vzorník
2 je velikost zóny zahrnutí dána maximální vzdáleností vzorníku 1 od středu plochy
stanovenou pomocí relaskopické metody a
ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ ZJIŠŤOVÁNÍ STAVU LESA NA INVENTARIZAČNÍ PLOŠE A ROZSAH ZJIŠŤOVANÝCH
ÚDAJŮ
II.
Požadavky na počet a umístění inventarizačních lokalit a ploch
1. V rámci inventarizované části celku musí být provedeno inventarizační
šetření nejméně na padesáti lokalitách.
2. V každém stratu musí být provedeno inventarizační šetření nejméně na pěti
lokalitách.
3. Strata a jejich návrhy podle § 7b odst. 3 musí splňovat tyto podmínky:
a) strata se nachází na území celku v rámci jeho inventarizované části,
b) strata se polohově nepřekrývají,
c) každé stratum je v rámci celku opatřeno jednoznačným identifikátorem,
d) každé stratum je zakresleno samostatnou geometrií v digitální mapě
v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální a
e) ke každému stratu je připojena informace o požadovaném počtu lokalit
a schéma umístění jednotlivých inventarizačních ploch vzhledem ke každé inventarizační
lokalitě.
4. V rámci strata musí být nominální počet ploch a jejich umístění vzhledem
ke každé lokalitě konstantní, přičemž maximální vzdálenost plochy od polohy příslušné
lokality nesmí překročit 250 m a nominální počet ploch na jednu lokalitu v rámci
strata musí být v rozmezí od 1 do 4 ploch.
5. Plochy jsou zakládány a šetřeny jako trvalé s požadavkem na opakovanou
identifikaci kmenů a pařezů mezi po sobě jdoucími inventarizacemi.
6. Změna strata je možná pouze jeho zrušením a definováním jednoho nebo více
nových strat. Při první inventarizaci následující po změně strata se opakuje terénní
šetření na plochách dosavadního strata šetřených v předchozí inventarizaci. Zároveň
se provede první šetření na plochách nově definovaných strat.
7. Středy ploch musí být v terénu trvale stabilizovány geodetickým mezníkem
s kovovým jádrem, nebo obdobným kovovým předmětem umožňujícím dohledání pomocí detektoru
kovů. Ve zvláštních případech (skála, lesní cesta, vodní tok či plocha) se připouští
stabilizace mimo vlastní střed plochy, avšak do maximální vzdálenosti 20 m od skutečné
polohy středu plochy. Stabilizace středu plochy v náhradním umístění nemá vliv na
polohu plochy samotné. Ta se v takovém případě nijak neposouvá a její umístění vzhledem
poloze lokality v referenční inventarizační síti je zachováno.
8. Poloha stabilizace středu plochy musí být zdokumentována dvěma fotografiemi
ze dvou, na sebe kolmých směrů, na nichž je poloha středu plochy viditelně označena
geodetickou vytyčkou nebo dřevěným kolíkem s barevně zvýrazněným vrcholem.
9. Pozice stabilizace středu plochy musí být zaměřena vzhledem ke dvěma pomocným
navigačním objektům trvalého charakteru, nalézají-li se takové objekty do vzdálenosti
25 m od stabilizace plochy. V případě, že se trvalé objekty v okolí plochy nevyskytují,
provede se zaměření stabilizace plochy vůči dvěma kmenům případně pařezům, nacházejícím
se mimo inventarizační plochu. Tyto kmeny, případně pařezy, musí být trvale a viditelně
barevně označeny.
10. Poloha na povrchu pomocného navigačního objektu (v případě kmenů nebo
pařezů musí být barevně označena), odkud byla stabilizace plochy polohově zaměřena,
musí být zdokumentována fotografií pořízenou ve směru od středu plochy. Provedení
a kvalita fotografie musí umožnit jednoznačnou identifikaci pomocného navigačního
objektu při následné inventarizaci (zpravidla po 10 letech).
III.
Požadavky pro sběr dat na inventarizačních plochách
1. Plocha musí obsahovat alespoň jednu, maximálně však tři podplochy. Společný
střed těchto podploch je totožný se středem plochy.
2. Maximální poloměr podplochy je 20 metrů, minimální 3 metry.
3. Počet kruhových podploch, jejich velikost a jim přiřazené registrační
hranice tloušťky (výčetní tloušťky a tloušťky pařezů) musí být shodné v rámci všech
ploch strata.
4. Počet a velikost podploch a s nimi související registrační hranice tloušťky
se volí tak, aby průměrný počet na jednu plochu zaregistrovaných kmenů a pařezů (počítáno
dohromady) v rámci celého strata neklesl pod 10.
5. Kmeny a pařezy jsou registrovány pouze na plochách, respektive podplochách,
jejichž střed leží na přístupné a schůdné části porostní půdy, příslušného strata.
6. Jako vzorníky 1 jsou registrovány všechny kmeny, které překračují registrační
hranici výčetní tloušťky nejmenší kruhové podplochy, do které polohově náleží. Dále
jsou jako vzorníky 1 registrovány všechny pařezy. Namísto výčetní tloušťky je pro
registraci pařezů rozhodující tloušťka v nejvyšším místě nad patou kmene, kde lze
původní tloušťku kmene spolehlivě změřit, nebo odhadnout. Při opakované inventarizaci
jsou jako vzorníky 1 automaticky zahrnuty všechny vzorníky 1 z předchozí inventarizace.
7. Pro vzorník 1 se zjišťuje základní sada vlastností, mezi které patří:
výčetní tloušťka případně tloušťka pařezu, druh dřeviny, živý či mrtvý kmen, pařez,
stojící či ležící kmen, poškození zlomem nebo vývrat. V případě opakované inventarizace
se dále zjišťují chyby předchozího postupu, a to opomenutý kmen, nebo kmen, který
neměl být dříve registrován a dále příslušnost ke komponentám změny zásoby dříví,
viz schéma na obrázku 1.
8. Měření výšky kmene (stromu) se provádí na živých vzornících 2, které nejsou
pařezem, ležícím kmenem, vývratem, zlomem, nejsou výrazně ohnuté a ani nejsou jinak
poškozeny respektive deformovány způsobem ovlivňujícím výšku kmene.
9. Výběr vzorníků 2 je prováděn relaskopickou metodou. Vzorník 1 je vybrán
za vzorník 2, pokud jeho vzdálenost od středu inventarizační plochy nepřekračuje
mezní vzdálenosti l
max
(udanou v metrech) podle vzorce:d13lmaxx = -----------, (2) 2odmocninaf kde d13je výčetní tloušťka změřená na konkrétním vzorníku 1 (udaná v alfa centimetrech), f = 104sin2(----) je relaskopický faktor pro kruhovou základnu 2 uvedený v m2ha-1a alfa je záměrný úhel relaskopické pomůcky. Relaskopický faktor musí být zvolen jednotně pro výběrové stratum, vždy však v rozmezí od 4 do 12 m2ha-1přičemž průměrný počet vzorníku 2 na jednu inventarizační plochu strata nesmí klesnout pod 2.
10. Na středu plochy se při inventarizačním šetření zjišťují a evidují
následující údaje:
a) identifikátor lesního hospodářského celku,
b) identifikátor inventarizační kampaně, datum jejího zahájení a ukončení,
c) identifikátor strata
d) identifikátor lokality,
e) identifikátor plochy,
f) příslušnost k oddělení, dílci, porostu a hospodářské skupině,
g) datum měření a datum předchozího měření (opakovaná inventarizace),
h) při měření použitá magnetická deklinace,
i) generovaná souřadnice středu inventarizační plochy,
j) souřadnice globálního družicového polohového systému stabilizovaného
středu plochy v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální,
k) pozice náhradní stabilizace středu plochy vzhledem ke skutečnému středu,
l) první fotografie stabilizace středu plochy,
m) druhá fotografie stabilizace středu plochy,
n) přístupnost a schůdnost středu plochy současná a předchozí (opakovaná
inventarizace),
o) stabilizace na středu plochy nebo v náhradním umístění,
p) nově založená nebo opakovaně šetřená plocha,
q) úspěšnost dohledání plochy a opakované identifikace kmenů (opakovaná
inventarizace),
r) důvod nedohledání plochy nebo neobnovení polohy kmenů (opakovaná inventarizace),
s) kategorie a druh pozemku současná a předchozí (opakovaná inventarizace),
t) lesní typ zjištěný na středu inventarizační plochy,
u) expertně určená cílová zásoba,
v) expertně určený průměrný roční celkový běžný přírůst (CBP),
w) vyrovnávací doba,
x) jméno měřiče,
y) poznámka.
11. Pro vzorníky 1 se při inventarizačním šetření zjišťují a evidují
následující údaje:
a) identifikátor lesního hospodářského celku,
b) identifikátor inventarizační kampaně, datum jejího zahájení a ukončení,
c) identifikátor strata,
d) identifikátor lokality,
e) identifikátor plochy,
f) identifikátor kmene/pařezu, současný i předchozí (opakovaná inventarizace),
g) pozice kmene vzhledem ke středu plochy,
h) výčetní tloušťka respektive tloušťka pařezu, současná a předchozí
(opakovaná inventarizace),
i) modelová výška kmene (stromu), současná a předchozí (opakovaná inventarizace),
j) tabulkový objem hroubí pro modelovou výšku (případně tarif, s kůrou
a bez kůry),
k) tabulkový objem hroubí pro modelovou výšku v předchozí inventarizaci
(případně tarif, s kůrou a bez kůry),
l) plocha zóny zahrnutí prvního stupně výběru, současná a předchozí (opakovaná
inventarizace),
m) procento normálního objemu hroubí (torza souší), současné a předchozí
(opakovaná inventarizace),
n) úspěšnost případně důvody neúspěchu opakované identifikace kmene (opakovaná
inventarizace),
o) pařez nebo normální kmen hroubí (jehličnatý nebo listnatý pařez, starý
pařez nebo čerstvý pařez po těžbě či mortalitě),
p) poloha pařezu po těžbě nebo mortalitě (uvnitř nebo vně příslušné kruhové
podplochy),
q) souš (stojící jehličnatá nebo listnatá souš, případně její torzo
r) dřevina (u pařezů z předchozí inventarizace pouze v členění na jehličnaté
a listnaté),
s) rozdvojení kmene (dvoják),
t) zlom, vývrat nebo ohnutí kmene,
u) příslušnost ke komponentě změny zásoby dříví podle schématu na obrázku
1 (opakovaná inventarizace),
v) vyklizení kmene po těžbě respektive mortalitě (opakovaná inventarizace).
12. Pro vzorníky 2 se při inventarizačním šetření zjišťují a evidují
doplňující údaje:
a) měřená výška kmene (stromu), současná a předchozí (opakovaná inventarizace)
b) tabulkový objem hroubí pro výčetní tloušťku a měřenou výšku (s kůrou
a bez kůry),
c) tabulkový objem hroubí pro výčetní tloušťku a měřenou výšku v předchozí
inventarizaci (s kůrou a bez kůry),
d) plocha zóny zahrnutí druhého stupně výběru, současná a předchozí (opakovaná
inventarizace).
13. Pro pomocné navigační objekty se při inventarizačním šetření zjišťují
a evidují následující údaje:
a) identifikátor lesního hospodářského celku,
b) identifikátor inventarizační kampaně, datum jejího zahájení a ukončení,
c) identifikátor strata,
d) identifikátor lokality,
e) identifikátor plochy,
f) identifikátor pomocného navigačního objektu,
g) popis navigačního objektu,
h) fotografie navigačního objektu ve směru od stabilizace středu plochy,
i) pozice stabilizace středu plochy vzhledem k pozici pomocného navigačního
objektu.
14. Údaje uvedené v bodech 10 až 13 se uvádějí v elektronické podobě jako
samostatná příloha hospodářské knihy, strukturovaná po jednotlivých inventarizačních
plochách.
POSTUP STATISTICKÉHO VYHODNOCENÍ ZJIŠTĚNÝCH ÚDAJŮ
IV.
Požadavky na vyhodnocení zjištěných údajů
1. Odhady středních hodnot a úhrnů pro příslušné stratum, hospodářskou skupinu,
celek či jeho inventarizovanou část a k těmto odhadům připojené směrodatné chyby
mohou být spočítány pouze postupy podle této přílohy.
2. Cílové parametry uvedené v § 7c vyhlášky mají charakter střední hodnoty
vztažené k jednotce plochy porostní půdy.
3. Cílové parametry uvedené v § 4 odst. 3 písm. e) vyhlášky mají charakter
úhrnu vztaženého k celkové ploše hospodářské skupiny, celku či jeho inventarizované
části.
V.
Odhad hektarové střední hodnoty
Symbol M značí nominální počet ploch každé lokality daného strata. Člen
s
2
označuje množinu lokalit referenční inventarizační sítě s alespoň jednou plochou
uvnitř strata. Člen IFA
(xl
) je indikátorová proměnná definující, zda se střed plochy
založené na bodě xl
nachází v přístupné a schůdné části porostní půdy (hodnota 1),
nebo nikoli (hodnota 0) podle rovnice:
Člen Y
c
(x) v rámci rovnice (3) představuje lokání hustotu, která je definována
následovně:sumal=1MIFA(xl)Y(xl) Yc(x) = --------------------. (6) M(x)
Symbolem Y(x
l
) je označena lokální hustota na úrovni jednotlivé plochy,
která se vypočítá podle vzorce:
kde Y
i
*
značí hodnotu vlastnosti kmene zjištěnou podle dendrometrického modelu (výškové
křivky, objemového tarifu), jehož chyby predikce nejsou považovány za zanedbatelné
a je nezbytné je kompenzovat. Yj
je skutečná hodnota vlastnosti kmene zjištěná měřením
případně podle dendrometrického modelu, jehož chyby považujeme za zanedbatelné. Symboly
s1
(xl
) a s2
(xl
) označují množiny vzorníků 1 a vzorníků 2 zaregistrovaných na ploše
se středem na bodě xl
. Hodnoty Yi
*
jsou získány na všech vzornících 1, zatímco hodnoty
Yj
pouze na vzornících 2.Člen delta(K
i
průnik F průnik A) je plocha části zóny zahrnutí Ki
vzorníků
1 označeného indexem i, která leží uvnitř přístupné a schůdné části porostní půdy
daného strata. Tato plocha se získá prostorovým oříznutím nominální zóny zahrnutí
Ki
digitální mapou přístupné a schůdné porostní půdy daného strata. Analogicky, delta(Kj
*
průnik F průnik A) odpovídá ploše zóny zahrnutí konkrétního vzorníků 2 (označen indexem
j) vybíraného relaskopickou metodou. Nominální zóna zahrnutí Kj
*
konkrétního vzorníků
2 je zkonstruována se středem na poloze příslušného kmene (označeného indexem j)
a s poloměrem rj
odpovídajícím minimu z dvojice čísel: a) Maximální vzdálenost pro zahrnutí daného kmene do výběru pomocí relaskopické
metody s faktorem f, viz první výraz v hranaté závorce rovnice (8).
b) Poloměr r
ks
největší z podploch, na které může být kmen s danou výčetní
tloušťkou (d13
) zaregistrován jako vzorník 1, viz druhý výraz v hranaté závorce rovnice
(8).d13rj = min[-----------;rks], (8) 2odmocninaf
Velikost zóny zahrnutí delta(K
j
*
průnik F průnik A) je stanovena po redukci
Kj
*
pouze na části uvnitř přístupné a schůdné porostní půdy provedenou analýzou s
využitím geografického informačního systému a příslušné mapy.VII.
Odhady pro podoblasti
1. Odhad střední hektarové hodnoty pro libovolně definovanou podoblast D
přístupné a schůdné části porostní půdy v rámci daného strata (např. pro hospodářskou
skupinu, není-li tato shodná se stratem) se vypočítá postupem podle části V., avšak
s nahrazením indikátorové proměnné I
FA
(xl
) podle rovnice (5) indikátorovou proměnnou
ID
(xl
) kódující příslušnost středu plochy do podoblasti D podle rovnice:1 pro xlje prvek množiny D, ID(xl) = { (13) 0 pro xlnie je prvek množiny D,
2. Odpovídající odhad úhrnu se vypočítá postupem podle části VI., s dosazením
střední hodnoty podle předchozího bodu a nahrazením plochy delta(F průnik A) plochou
delta(D) ve vzorcích (11) a (12).
VIII.
Stratifikované odhady
IX.
Odhad zásoby dříví
1. Zásoba dříví zahrnuje objem hroubí všech stojících a ležících kmenů hroubí
nacházejících se na přístupné a schůdné části porostní půdy v okamžiku, pro který
je zásoba dříví odhadována.
2. Odhady zásoby dříví jsou počítány příslušnými postupy podle částí V.,
VI, případně VII. a VIII.
5. Odhad zásoby v předchozí inventarizaci je prováděn pro území přístupné
a schůdné části porostní půdy v období předchozí inventarizace.
X.
Odhad těžby dříví v období od předchozí inventarizace
1. Od druhého provedení inventarizace jsou odhady těžby dříví počítány příslušnými
postupy podle částí V., VI., VII. a případně VIII.
2. Odhad těžby na hektar porostní půdy využívá postupu pro podoblasti
(viz část VII.), s tím, že do podoblasti řadíme pouze inventarizační plochy, které
vyhovují všem dále uvedeným podmínkám:
a) v předchozí inventarizaci plocha náležela k přístupné a schůdné části
porostní půdy,
b) při současné inventarizaci bylo na ploše možné posoudit příslušnost
kmenů ke komponentám změny zásoby, viz schéma na obrázku 1.
3. Při odhadu úhrnu těžby je ve vzorcích (11) a (12) za plochu podoblasti
použita plocha přístupné a schůdné porostní půdy zjištěná při předchozí inventarizaci
pro dané stratum.
STANOVENÍ UKAZATELE CELKOVÉ VÝŠE TĚŽEB
XI.
Odhad průměrného ročního celkového běžného přírůstu v období od předchozí
inventarizace
1. Odhady průměrného ročního celkového běžného přírůstu (dále jen "CBP")
se počítají příslušnými postupy podle částí V., VI., VII. a případně VIII.
2. Při odhadu úhrnu přírůstu je ve vzorcích (11) a (12) použita plocha přístupné
a schůdné porostní půdy zjištěná při současné inventarizaci pro dané stratum.
Tabulka 1: Maximální CBP [m3/ha/rok], hroubí bez kůry I----------------I--------------------------------------------------------------------------------------I I Nadmořská I Příslušnost středu invenltarizační plochy k ekologické řadě I I výška středu I typologlického systému I I inventarizační I----------I--------I-------I-----------I-----------I----------I-----------I-----------I I plochy I extrémní I kyselá I živná I obohacená I obohacená I oglejená I podmáčená I rašelinná I I [m n. m.] I I I I humusem I vodou I I I I I----------------I----------I--------I-------I-----------I-----------I----------I-----------I-----------I I pod 400 I I 8,3 I 9,7 I I I I----------------I I----------------I-----------I-----------I----------I I I I 400 do 700 I 5 I I I I 8,2 I 5,3 I I----------------I I--------I 11,1 I 9,7 I 11,1 I I I I 700 a výš I I 9,7 I I I I I I I----------------I----------I--------I-------I-----------I----------------------I-----------I-----------I
XII.
Odhad celkové výše těžby na období platnosti lesního hospodářského plánu
1. Odhady celkové výše těžby (dále jen "CVT") se počítají příslušnými postupy
podle částí V., VI., VII. a případně VIII.
2. Při odhadu úhrnu CVT je ve vzorcích (11) a (12) použita plocha přístupné
a schůdné porostní půdy daného strata zjištěná při současné inventarizaci.
4. Cílová zásoba Z
c
(xl
) se pro jednotlivé inventarizační plochy stanoví
podle rovnice:Zc(xl) = max[Ze(xl); Zmin(xl)], (22)
kde Z
e
(xl
) je cílová zásoba stanovená expertním odhadem s přihlédnutím k informacím
o zásobách modelových porostů a hospodářskému záměru vlastníka, Zmin
(xl
) je odečtená
z tabulky 2 na základě nadmořské výšky a ekologické řady typologického systému na
středu příslušné inventarizační plochy. Do vzorce (22) je tak dosazena vyšší z hodnot
Ze
(xl
) a Zmin
(xl
).Tabulka 2: Minimální cílové zásoby Zmin(xl) [m3/ha], hroubí bez kůry I----------------I--------------------------------------------------------------------------------------I I Nadmořská I Příslušnost středu inventarizační plochy k ekologické řadě typologického systému I I výška středu I----------I--------I-------I-----------I-----------I----------I-----------I-----------I I inventarizační I extrémní I kyselá I živná I obohacená I obohacená I oglejená I podmáčená I rašelinná I I plochy I I I I humusem I vodou I I I I I [m n. m.] I I I I I I I I I I----------------I----------I--------I-------I-----------I-----------I----------I-----------I-----------I I pod 400 I I 188 I 217 I 159 I I I----------------I I----------------------------I-----------I----------I I I I 400 až 700 I 158 I 242 I I I 99 I I----------------I I--------I-------------------------------I 217 I 159 I I I 700 a výš I I 217 I 274 I I I I I----------------I----------I--------I-------------------------------I----------I-----------I-----------I