Odstavec předpisu 114/1992 Sb.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
Příl.2
Příloha 2
Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo
A. Předmět ochrany národního parku
Předmětem ochrany národního parku jsou přírodní ekosystémy vázané na přírodovědecky
nejhodnotnější část horského celku Krkonoš. Předmětem ochrany jsou též evropsky významné
druhy a typy evropských stanovišť, pro něž jsou na území národního parku vymezeny
evropsky významné lokality.
B. Vymezení hranic národního parku
Hranice národního parku vede od bývalé celnice po východním okraji silnice
1. třídy E 10 na státní hranici s Polskem k manipulační ploše (asi 0,5 km severně
od Harrachova), ze které odbočuje po svážnici k říčce Kamenici. Odtud proti proudu
Kamenice po levém břehu až po odvozní cestu (Terex - Janouškova cesta); po této cestě
přes Jakšín k potoku Bílá voda. Po pravém břehu Bílé vody k asfaltové turistické
cestě (Harrachova cesta) a po ní ke křižovatce turistických cest u Mumlavského vodopádu.
Odtud po žlutě značené turistické cestě přes Ptačinec na Rýžoviště - zde po hranici
enklávy a lesních porostů, dále po vnějším okraji sjezdovky k horní hranici vleku,
odtud dál po hranici lesa kolem celého Rýžoviště až k turistické sjezdovce po jejím
východním okraji na Čertovu horu, odtud na západ průsekem rozvodí (po hřebeni, mezi
severně položenými lesními odděleními 268 a 269 a jižně položenými odděleními 270
a 271) k Mumlavě. Po pravém břehu Mumlavy k soutoku s Jizerou, odtud po pravém břehu
Jizery proti toku asi 400 m, kde se odděluje na místní asfaltovou komunikaci, po
které pokračuje až k Tesařovskému potoku. Dále hranice národního parku pokračuje
proti toku po levém břehu asi 1,8 km až na asfaltovou místní komunikaci, po ní na
západ asi 150 m a dál na jih po hranici lesních a lučních porostů okolo vrchu Hvězda
až po asfaltovou komunikaci z Příchovic (žlutě značená turistická cesta) a po ní
asi 2 km přes Bílou skálu až na křižovatku s místní asfaltovou komunikací v Pasekách
nad Jizerou. Po této cestě přes Paseky nad Jizerou severovýchodním směrem a pak jižně
okolo kostela až ke křižovatce s "Planýrkou", a po ní (modře značená turistická cesta)
přibližně k severu až k potoku Havírna, po jeho pravém břehu dolů k můstku a odtud
po místní komunikaci přes Jizeru do Vilémova, Vilémovem po asfaltové cestě ke křižovatce
se žlutě značenou turistickou cestou a po této cestě na Studenov, zde od chaty Spolana
pokračuje po modře značené turistické cestě (Janova cesta) k Ručičkám, dál po modré
přes Hoření Domky k odbočce žlutě značené asfaltové cesty na Dvoračky (asi 1,5 km
od Ručiček), kde tato cesta z Dvoraček již jako neznačená pokračuje na jihozápad
k chatě Světlanka, dál až na konec lesa, kde hranice uhýbá na jih a je vedena po
rozhraní lesních a lučních porostů přes Huťský potok až na místní komunikaci směřující
Rokytnem na jihozápad k silnici 2. třídy č. 294 (Rokytnice nad Jizerou - Rezek),
z této silnice asi po 50 m odbočuje na jih na další místní komunikaci, která se asi
po 350 m opět napojuje na tuto silnici, po ní pokračuje až k odbočce do Františkova.
Po františkovské silnici je hranice vedena až na státní silnici 1. třídy E 14, kde
proti ústí Františkovského potoka překračuje Jizeru na pravý břeh. Po pravém břehu
Jizery pokračuje přes Hradsko až k ústí potoka Zabylý, proti jeho toku po levém břehu
stoupá 1,2 km až k místní komunikaci, po které vede asi 80 m na sever, kde se lomí
na jihovýchod a vede asi 330 m po hranici katastru Jestřábí v Krkonoších a Poniklá,
napojuje se na místní komunikaci, po které vede nad osadou Zabylý asi 200 m severovýchodně
a po asfaltové cestě pokračuje nejprve severozápadním a pak severovýchodním směrem
ke Stromkovicím v délce asi 1,1 km. Zde hranice vede po kamenité, výrazné mezi, porostlé
vzrostlými stromy (ostatní plochy, pozemkové parcely č. 618, 617, 610, 607, 604,
603 a 595 v katastrálním území Jestřábí v Krkonoších) nejprve mezi lesními porosty
severně a lučními jižně a pak mezi loukami asi 550 m až ke křižovatce místních komunikací
na Daňkově vrchu. Po asfaltové komunikaci pokračuje odtud směrem na jihovýchod až
východ, kde se po 1,3 km napojuje na silnici 3. třídy č. 28623 a pak 28620, po jejímž
východním okraji pokračuje už z Jestřábí v Krkonoších přes Roudnici až ke křižovatce
se silnicí 2. třídy č. 286, po ní vede asi 0,5 km na sever, kde u mostu přes Jizerku
navazuje na levý břeh potoka Cedron a proti jeho toku pokračuje do Horních Štěpanic
- Prakovic, kde pokračuje proti směru toku pravostranného přítoku Cedronu až k silnici
3. třídy č. 28626 a po ní na sever asi 1,2 km do Štěpanické Lhoty, kde odbočuje na
západ po místní komunikaci, až se napojí na asfaltovou červeně značenou turistickou
cestu, po které pokračuje severozápadně Beneckem pod Jindrovou skálou až k hranici
lesních porostů (asi po 2 km od Poustky), po této hranici lesních porostů (severně
silnice 3. třídy č. 28626) až k místní asfaltové komunikaci (žlutě značená turistická
cesta) směřující jihozápadně na silnici 3. třídy č. 28626, po ní až na Křížovky,
kde odbočuje po místní komunikaci přes Podžalí.
V Podžalí vybočuje hranice přibližně západním směrem po vnějším kraji turistické
sjezdovky na Přední Žalý a vrací se po severním okraji druhé sjezdovky na výše uvedenou
komunikaci, po které pokračuje až k Šindelové strouze. Po pravém břehu vede dolů
do Herlíkovic, zde asi 80 m po místní komunikaci na severozápad k pravému břehu Labe,
po němž proti směru toku až k jezu, přes který vede hranice na silnici 2. třídy č.
295 a po východním kraji této silnice pokračuje asi 1 km na jih, kde odbočuje po
náhonu k bývalé továrně a asi po 250 m opět odbočuje, tentokrát po hranici lesních
a lučních porostů přibližně na východ až na místní asfaltovou komunikaci (červeně
značená turistická cesta, zvaná Kamenná cesta), ke Strážnému. Asi po 0,7 km navazuje
na silnici 3. třídy č. 2956, po které vede do Strážného. Zde odbočuje asi po 350
m na východojihovýchod po místní asfaltové komunikaci (žlutě značená turistická cesta)
na enklávu Vápenice, kde se stáčí směrem severovýchodním po katastrální správní hranici
obce Dolní Dvůr přes Klínový potok, Luisino údolí a dále po spodní hranici lesa nad
zástavbou Dolního Dvora pokračuje přes údolí Kotelského potoka až do Hádku. Přechází
Zlatý potok a dále vede po správní katastrální hranici Dolního Dvora až k Bönischovým
Boudám; pokračuje kolem enklávy těchto bud a odtud opět po spodní hranici lesa do
údolí Černého Dolu. Zde odbočuje směrem severním po asfaltové lesní cestě až k hájovně,
kde se stáčí zpět k jihu a po druhé straně údolí po spodní hranici lesa až nad městys
Černý Důl; dále sleduje spodní hranici lesa směrem východním až ke státní silnici
2. třídy č. 297. Po její levé straně pokračuje k Hoffmanovým Boudám, za kterými odbočuje
vlevo po asfaltové lesní cestě až nad Janské Lázně. Odtud po spodní hranici lesa
a dále po cestě vedoucí podél Modrokamenné boudy pokračuje až na okraj lesa nad místní
část Dolní Maršov. Odtud po spodním okraji lesa nad obcí Horní Maršov do údolí Temného
Dolu, kde se stáčí severozápadním směrem podél řeky Úpy až ke stavidlu vodního náhonu.
Podél tohoto náhonu přechází přes státní silnici 2. třídy č. 296 na druhou stranu
údolí a po spodní hranici lesa nad zastavěnou částí obce až do údolí Albeřického
potoka; z vrstevnice 620 m dále po hranici katastrální parcely Horní Maršov 530 pokračuje
přes silnici vedoucí od Dolních Lysečin na protější svah. Opět po spodní hranici
lesa na Mílův kopec (kóta 709,2), kde přechází po katastrální hranici - Dolní Lysečiny
č. 153 zemědělskou půdu a dále po spodní hranici lesa směrem jižním nad horní zástavbou
Horního Maršova až po k. ú. Maršov II, kde se hranice prudce stáčí do svahu směrem
východním podél lesa až k vrstevnici 740 m n. m. Odtud pokračuje k jihu až na lesní
asfaltovou cestu nad Sluneční strání, po které vede dále do Antonínova údolí a podél
Sejfského potoka až k hájovně. Od ní se prudce stáčí směrem severním a podél lesní
silnice přes Zlatý potok pokračuje směrem východním; v nadmořské výšce 600 - 640
m obchází Sklenářovický vrch směrem severním a dále po stejné cestě stoupá do nadmořské
výšky 760 m, kde vychází z lesních porostů nad Vernířovicemi. Pokračuje stále směrem
severním po spodní hranici lesa, sestupuje podél sjezdovky do Prkenného Dolu, překračuje
Sněžný potok a pokračuje po spodní hranici lesního výběžku pod silnici; pod Žacléřským
zámkem se vrací zpět na komunikaci 2. třídy č. 300 a dále po spodní hranici lesa
na západním okraji Žacléře a místní částí Bobr až ke státní hranici mezi ČR a Polskem.
Odtud pokračuje západním směrem souběžně se státní hranicí s Polskem až k výchozímu
bodu hranice u bývalé celnice u východního okraje silnice 1. třídy E 10.
Poznámky
1. Pokud je hranice vedena po pozemních komunikacích a železničních tratích,
hledí se na takové těleso pozemní komunikace nebo železniční trati, jako by leželo
vně území národního parku.
2. Kopie katastrální mapy s podrobným zákresem hranic národního parku je
uložena v ústředním seznamu ochrany přírody vedeného Agenturou v Praze, která obraz
hranic národního parku v digitální podobě zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový
přístup.
C. Vymezení hranic ochranného pásma národního parku
Hranice ochranného pásma na západě začíná u bývalé celnice a po státní hranici
s Polskem pokračuje až k Jizeře. Po pravém břehu ve směru toku vede až pod průmyslový
areál (závod DEVRO) v Kořenově, kde napojením na místní komunikaci navazuje na hranici
národního parku. Znovu začíná hranice ochranného pásma na křižovatce místních asfaltových
komunikací v Pasekách nad Jizerou u hranice národního parku. Je vedena po žlutě značené
asfaltové turistické cestě směrem na jih až k silnici 2. třídy č. 290, po jejímž
východním okraji pokračuje až na křižovatku ve Sklenařicích, odkud vede po silnici
3. třídy č. 29058 (severní okraj) až do Jablonce nad Jizerou. Zde pokračuje po východním
okraji silnice E 14 až k železničnímu přejezdu a po železniční trati na pravý břeh
Jizery; po něm až k vtoku Františkovského potoka z levé strany, kde navazuje na hranici
KRNAP. Dále hranice ochranného pásma začíná u hranice KRNAP na pravém břehu Jizery
v Maříkově proti vtoku potoka Zabylý, po Jizeře pokračuje až do Sytové po soutok
s Jizerkou. Pokračuje po pravém břehu Jizerky až do Hrabačova po soutok s potokem
Hatina. Po pravém břehu tohoto potoka až k můstku na silnici 1. třídy E 14, kde hranice
přechází na severní krajnici vozovky a po ní pokračuje až k Vrchlabí, kde je vedena
po obchvatu k silnici u Tesly, kde pokračuje po hranicích intravilánu města Vrchlabí
na sever, stáčí se na jih a na východní straně města odbočuje po místní komunikaci
k "Finančníku", která se napojuje na silnici 1. třídy E 14. Dále pokračuje stále
po levé straně této státní silnice směrem východním přes místní části Prostřední
Lánov a Čistou, kde se podél komunikace stáčí směrem jihovýchodním do obce Rudník.
Z této obce pokračuje dále severovýchodně přes místní části Javorník a Hertvíkovice
až do Mladých Buků, kde přestává sledovat komunikaci 1. třídy E 14 na křižovatce
silnic z Hertvíkovic, Trutnova a Svobody nad Úpou přechází tuto křižovatku na levou
stranu železniční tratě Svoboda nad Úpou - Trutnov. Tu potom sleduje až za železniční
stanici Kalná Voda na železniční přejezd s komunikací 2. třídy č. 300. Po levé straně
této komunikace pokračuje od železničního přejezdu směrem severním přes místní část
Babí až do Prkenného Dolu, kde se napojuje na hranici KRNAP.
Centra cestovního a turistického ruchu jsou zařazena do ochranného pásma.
Hranice mezi ochranným pásmem a národním parkem probíhají v jednotlivých centrech
následovně:
Špindlerův Mlýn
Hranice je vedena po silničce na koruně přehrady (údolní nádrž Labská), dál
se napojuje na silnici 2. třídy 295, z níž asi po 50 m se odpojuje na starou silnici.
Zde odbočuje po výrazné lesní cestě na západ, na jižní okraj enklávy Labská, kde
se napojuje na asfaltovou komunikaci ("plynovod"), po níž vede asi 0,5 km na severozápad
až k potoku, po jehož levém břehu stoupá proti proudu rovněž asi 0,5 km, až se napojí
na lesní asfaltovou cestu. Po ní pokračuje asi 0,7 km severovýchodně k vnějšímu okraji
turistické sjezdovky, po něm k horní stanici vleku a po trase vleku dolů zpět na
cestu, která vede po rozhraní lesních a lučních porostů na enklávě Labská a po 200
m pokračuje lesem, kde se napojuje na zeleně značenou turistickou cestu, po které
vede až na Bedřichov. Dále pokračuje po svážnici asi 1 km směrem severovýchodním
až k jihozápadnímu kraji sjezdovky na Medvědín. Po této sjezdovce vede nahoru k horní
stanici lanovky, kde se stáčí po severovýchodním kraji druhé sjezdovky dolů a napojuje
se na turistickou asfaltovou modře značenou cestu k Dívčím lávkám, kde přechází po
můstku Labe a před boudou Myslivna odbočuje po severním kraji asfaltové silnice (vedoucí
ke Špindlerově boudě), z níž se stáčí na jih po žlutě značené turistické cestě do
Špindlerova Mlýna. Z této cesty hranice odbočuje za Bílým Labem lesním průsekem jihovýchodně
orientovaným na žlutě značenou turistickou cestu (Dřevařská). Po ní vede hranice
k východnímu okraji Špindlerova Mlýna, kde odbočuje po asfaltové komunikaci na jihovýchod
nad enklávu Svatý Petr; asi po 400 m se napojuje na svážnici nad Svatým Petrem. Z
této po 1,1 km schází přímo na jih výraznou terénní depresí nejprve lesem a pak enklávou
Svatý Petr až na dolní místní komunikaci, po ní pokračuje na východ asi 180 m, kde
po napojení na další místní komunikaci pokračuje na západ asi 900 m až k můstku přes
Dolský potok. Po pravém břehu stoupá nahoru k dolní svážnici, po které směrem na
západ po 250 m navazuje na východní okraj turistické sjezdovky. Po kraji sjezdovky
směřuje nahoru k horní stanici lanovky, zde se stáčí po západním okraji další turistické
sjezdovky přes Pláň a Hromovku, kde se napojuje na lesní cestu. Po této cestě pokračuje
až k hranici k. ú. Špindlerův Mlýn a Labská. Po této hranici směřuje dolů k účelové
asfaltové komunikaci u přehrady, po které je okruh uzavřen na koruně přehrady.
Vítkovice
Hranice je vedena po pravém břehu Jizerky od mostu na silnici 2. třídy č.
294 směrem na jih v úseku dlouhém asi 1,1 km, kde přechází na levý břeh na rozhraní
lesních a lučních porostů a dál na silnici č. 286, z níž odbočuje na jihovýchod po
hranici lesa až k Hamerskému potoku. Po pravém břehu potoka se vrací na východní
kraj silnice, z ní po můstku přes Jizerku přechází směrem jihovýchodním na místní
komunikaci a náhon za továrnou Seba a znovu přechází přes Jizerku na silnici.
Asi po 100 m odbočuje na severozápad po hranici katastrálních území Vítkovice
v Krkonoších a Křížlice a Vítkovice v Krkonoších a Jestřábí v Krkonoších až na místní
asfaltovou komunikaci. Po té pokračuje Roudnickými Pasekami na severozápad až na
křižovatku asfaltových cest západně od Aldrova. Odtud vede severně po asfaltové komunikaci
Vítkovicemi (část je žlutě značená turistická cesta), až se napojí na silnici č.
294; po ní pokračuje asi 200 m a odbočí na východ na účelovou komunikaci. Od ní pokračuje
jihovýchodně a dále po severovýchodní hranici lesních a lučních porostů až na silnici
č. 294, po které vede na sever až k můstku přes Jizerku.
Pec pod Sněžkou a Velká Úpa
Hranice města Pec pod Sněžkou a části města Velká Úpa s KRNAP jsou vymezeny
následovně:
Z údolí Úpy je vlevo hranice vedena podél lesa příkře do svahu na enklávě
Vavřincova dolu až k místní komunikaci, po které pokračuje severním směrem nad zástavbou
Velké Úpy do Javořího dolu; překračuje Javoří potok a po spodní hranici lesa směrem
severozápadním pokračuje až k cestě, která tvoří hranici a vede na enklávu Stráň.
Dále podle sjezdovky na Velké Pasece navazuje směrem jihozápadním na lyžařskou cestu
na Vysoký Svah. Pokračuje podél této enklávy až k Pražské boudě, za kterou se prudce
stáčí k západu a po správní katastrální hranici Pece pod Sněžkou a dále po cestě
a hranici enklávy sestupuje do Vlčího Dolu, kde po překročení Vlčího potoka pokračuje
po asfaltové komunikaci, podél trasy vleku a obchází enklávu Hnědého Vrchu. Odtud
po místní komunikaci schází do údolí Zeleného potoka a po spodní hranici lesa nad
zástavbou Malé a Velké Pláně klesá do údolí Úpy.
Pokračuje po cestě vedoucí do Obřího dolu a za silniční odbočkou přechází
řeku Úpu a po jejím levém břehu za retenční nádrží sleduje spodní hranici lesa; přetíná
lanovku na Portášovy Boudy a dále vede až na Janovy Boudy. Odtud sestupuje po cestě
a hranici parcel kolem kaple na okraji lesa na enklávu Přední Výsluní a po spodní
hranici lesa dále až k řece Úpě, kde končí.