Odstavec předpisu 140/1961 Sb.
Zákon č. 140/1961 Sb., Trestní zákon
§ 29
§ 29
Výjimečný trest
(1) Výjimečným trestem se rozumí jednak trest odnětí svobody nad patnáct
až do dvaceti pěti let, jednak trest odnětí svobody na doživotí. Výjimečný trest
může být uložen jen za trestný čin, u něhož to tento zákon ve zvláštní části dovoluje.
Uloží-li soud takový trest, může zároveň rozhodnout, že doba výkonu trestu ve věznici
se zvýšenou ostrahou se pro účely podmíněného propuštění do doby výkonu trestu nezapočítává.
(2) Trest odnětí svobody nad patnáct až do dvaceti pěti let může soud
uložit pouze tehdy, jestliže stupeň nebezpečnosti trestného činu pro společnost je
velmi vysoký nebo možnost nápravy pachatele je obzvláště ztížena.
(3) Trest odnětí svobody na doživotí může soud uložit pouze pachateli,
který spáchal trestný čin vraždy podle § 219 odst. 2, nebo který při trestném činu
vlastizrady (§ 91), teroru podle § 93, teroristického útoku (§ 95), obecného ohrožení
podle § 179 odst. 3 nebo genocidia (§ 259) zavinil smrt jiného úmyslně, a to za podmínek,
že
a) stupeň nebezpečnosti takového trestného činu pro společnost je mimořádně vysoký
vzhledem k zvlášť zavrženíhodnému způsobu provedení činu nebo k zvlášť zavrženíhodné
pohnutce nebo k zvlášť těžkému a těžko napravitelnému následku, a
b) uložení takového
trestu vyžaduje účinná ochrana společnosti nebo není naděje, že by pachatele bylo
možno napravit trestem odnětí svobody nad patnáct až do dvaceti pěti let.
(4) Za podmínek uvedených v odstavci 3 může soud uložit trest odnětí
svobody na doživotí rovněž pachateli, který spáchal trestný čin ublížení na zdraví
podle § 222 odst. 3, trestný čin loupeže podle § 234 odst. 3, trestný čin braní rukojmí
podle § 234a odst. 3, trestný čin vydírání podle § 235 odst. 4, trestný čin znásilnění
podle § 241 odst. 4 nebo trestný čin pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 4 opakovaně
a byl již pro takový trestný čin potrestán.