Zákon Národního shromáždění č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád

Obsah - 99/1963 Sb. (Aktuální znění)

• § 1 Občanský soudní řád
• § 2 V občanském soudním
• § 3 Občanské soudní
• § 4 zrušen
• § 5 Soudy poskytují účastníkům poučení o jejich procesních právech a povinnostech.
• § 6 V řízení postupuje soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti,
• § 7 (1) V občanském soudním
• § 8 zrušen
• § 8a zrušen
• § 9 (1) Nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy.
• § 9a K projednání žaloby podle § 91a
• § 10 (1) Krajské soudy rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů.
• § 10a O dovoláních proti rozhodnutím krajských nebo vrchních soudů jako soudů odvolacích rozhoduje Nejvyšší soud.
• § 11 (1) Řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení
• § 12 (1) Nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (§ 14 (2) Věc může být jinému soudu téhož stupně
• § 13 zrušen
• § 14 (1) Soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům
• § 15 (1) Jakmile se soudce nebo přísedící dozví o skutečnosti, pro kterou je vyloučen, oznámí ji neprodleně předsedovi soudu. V řízení
• § 15a (1) Účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout.
• § 15b (1) K rozhodnutí o námitce podjatosti soud věc předloží s vyjádřením dotčených soudců (přísedících) svému nadřízenému soudu.
• § 16 (1) O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne
• § 16a (1) Jestliže bylo rozhodnuto, že soudce (přísedící) je vyloučen, předseda soudu podle rozvrhu práce určí místo něho jiného
• § 16b Usnesení nadřízeného soudu podle § 16 odst. 1 a 2
• § 17 O tom, zda je vyloučen zapisovatel nebo jiný zaměstnanec soudu, jakož i znalec nebo tlumočník, rozhoduje předseda senátu; ustanovení
• § 17a zrušen
• § 18 (1) Účastníci mají v občanském soudním
• § 19 Způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má právní osobnost; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává.
• § 20 (1) Každý může před soudem jako účastník samostatně právně jednat (procesní způsobilost) v tom rozsahu, v jakém je svéprávný.
• § 21 (1) Za právnickou osobu jedná
• § 21a (1) Za stát před soudem vystupuje a) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových v případech stanovených podle zvláštního
• § 21b (1) Za obec a za vyšší územně samosprávný celek jedná ten, kdo je podle zvláštního zákona oprávněn je zastupovat navenek, nebo
• § 21c zrušen
• § 22 Fyzická osoba, která nemůže před soudem jednat samostatně, musí být zastoupena svým zákonným zástupcem nebo opatrovníkem.
• § 23 Vyžadují-li to okolnosti případu, může předseda senátu rozhodnout, že fyzická osoba, která není plně svéprávná, musí být v řízení
• § 24 (1) Účastník se může dát v řízení zastupovat zástupcem, jejž si zvolí. Nejedná-li se o zastupování podle § 26
• § 25 (1) Zástupcem si účastník může vždy zvolit advokáta. Advokátu lze udělit pouze plnou moc pro celé řízení (dále jen "procesní
• § 25a (1) Účastník si může zvolit zástupcem též notáře; notář může účastníka zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného
• § 25b S výjimkou dovolání si účastník může zvolit zástupcem též patentového zástupce; patentový zástupce může účastníka zastupovat
• § 26 (1) Odborová organizace může, s výjimkou věcí týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti,
• § 26a (1) V případech a za podmínek uvedených ve zvláštním právním předpise55a)
• § 27 (1) Účastník se může dát zastoupit také kteroukoliv fyzickou osobou, která je plně svéprávná. Tento zástupce může jednat jedině
• § 27a zrušen
• § 28 (1) Zástupci, jejž si účastník zvolil, udělí písemně nebo ústně do protokolu procesní plnou moc nebo plnou moc jen pro určité
• § 28a (1) Procesní plnou moc nelze omezit. Zástupce, jemuž byla tato plná moc udělena, je oprávněn ke všem úkonům, které může v řízení
• § 29 (1) Není-li zastoupena fyzická osoba, která jako účastník řízení nemůže před soudem samostatně jednat, ustanoví jí předseda
• § 29a Účastníku, který pořídil předběžné prohlášení v očekávání vlastní nezpůsobilosti právně jednat, ustanoví soud opatrovníkem
• § 30 (1) Účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138
• § 31 (1) Ustanovený opatrovník nebo jiný zástupce má stejné postavení jako zástupce na základě procesní plné moci.
• § 32 Společné ustanovení
• § 33 zrušen
• § 34 zrušen
• § 35 nadpis vypuštěn
• § 35a (1) Zvláštní právní předpis55a)
• § 36 (1) V řízení před soudem jedná a rozhoduje senát nebo jediný soudce (samosoudce). Všichni členové senátu jsou si při rozhodování
• § 36a (1) V řízení před okresním soudem jedná a rozhoduje senát: a) ve věcech pracovních,
• § 36b Vrchní soudy jednají a rozhodují v senátech.
• § 36c Nejvyšší soud jedná a rozhoduje v senátech.
• § 36d (1) Nestanoví-li zákon jinak, předseda senátu nebo jím pověřený člen senátu může ve věcech příslušejících senátu provádět
• § 37 (1) Senát rozhoduje po poradě; kromě členů senátu a zapisovatele nesmí být nikdo jiný poradě přítomen.
• § 38 zrušen
• § 38a Zvláštní zákon stanoví, ve kterých jednoduchých věcech mohou samostatně rozhodovat a ve kterých dalších věcech mohou samostatně
• § 38b Asistent soudce Nejvyššího soudu
• § 39 (1) Úkony, které by příslušný soud mohl provést jen s obtížemi nebo se zvýšenými, neúčelnými náklady anebo které v jeho obvodu
• § 40 (1) Úkony, při nichž soud jedná s účastníky, provádí dokazování nebo vyhlašuje rozhodnutí, se zaznamenávají ve formě zvukového
• § 40a (1) Jsou-li v řízení projednávány utajované informace, je předseda senátu povinen přísedící, účastníky, osoby oprávněné za
• § 40b (1) O každém sporu nebo jiné právní věci se vede spis v listinné nebo v elektronické podobě. Podmínky vedení spisu stanoví
• § 41 (1) Účastníci mohou provádět své úkony jakoukoli formou, pokud zákon pro některé úkony nepředepisuje určitou formu.
• § 41a (1) Nestanoví-li zákon jinak, může účastník učinit úkon jen výslovně. (2) K úkonu účastníka, který je vázán na splnění podmínky
• § 41b Dokud nebyl uzavřený smír nebo uznání nároku (§ 153a odst. 1
• § 42 (1) Podání je možno učinit písemně. Písemné podání se činí v listinné nebo elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové
• § 43 (1) Předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti
• § 44 (1) Účastníci a jejich zástupci mají právo nahlížet do soudního spisu, s výjimkou protokolu o hlasování, a činit si z něho výpisy a opisy.
• § 45 Způsoby doručování
• § 45a zrušen
• § 45b zrušen
• § 45c zrušen
• § 45d zrušen
• § 45e zrušen
• § 45f zrušen
• § 46 Adresa pro doručování prostřednictvím veřejné datové sítě
• § 46a Adresa pro doručování
• § 46b Adresa pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu, účastníka řízení nebo jeho zástupce
• § 46c Zástupce pro doručování písemností
• § 47 Doručování prostřednictvím veřejné datové sítě
• § 47a zrušen
• § 48 Doručování prostřednictvím doručujícího orgánu
• § 48a zrušen
• § 48b zrušen
• § 48c zrušen
• § 48d zrušen
• § 48e zrušen
• § 48f zrušen
• § 48g zrušen
• § 48h zrušen
• § 48i zrušen
• § 49 Doručování písemností do vlastních rukou
• § 50 Doručování jiných písemností
• § 50a Příjemci písemností
• § 50b Doručování zástupci účastníka
• § 50c Odepření přijetí písemnosti
• § 50d Neúčinnost doručení
• § 50e Doručování účastníkem řízení nebo jeho zástupcem
• § 50f Průkaz doručení
• § 50g Doručenka
• § 50h Výzva
• § 50i Oznámení
• § 50j Doručování do ciziny
• § 50k Uveřejňování vyhlášek
• § 50l Vyvěšení na úřední desce
• § 51 (1) Předvolání k soudu se děje v listinné nebo v elektronické podobě a v naléhavých případech i telefonicky nebo telefaxem.
• § 52 (1) V případě, že se předvolaný bez omluvy nedostaví k výslechu nebo ke znalci, může ho předseda senátu dát předvést, jestliže
• § 53 (1) Tomu, kdo hrubě ztěžuje postup řízení zejména tím, že se nedostaví bez vážného důvodu k soudu nebo neuposlechne příkazu
• § 54 Toho, kdo hrubě ruší pořádek, může předseda senátu vykázat z místa, kde se jedná. Je-li vykázán účastník, může být jednáno dále v jeho
• § 55 Nestanoví-li tento zákon lhůtu k provedení úkonu, určí ji, jestliže je to třeba, předseda senátu. Lhůtu, kterou určil, může předseda
• § 56 (1) Lhůta neběží tomu, kdo ztratil způsobilost být účastníkem řízení nebo způsobilost jednat před soudem nebo u něhož bylo (2) Jakmile v takovém případě do
• § 57 (1) Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou (3) Lhůta je zachována, je-li posledního
• § 58 (1) Soud promine zmeškání lhůty, jestliže účastník nebo jeho zástupce ji zmeškal z omluvitelného důvodu, a byl proto vyloučen z úkonu,
• § 59 zrušen
• § 60 zrušen
• § 61 zrušen
• § 62 zrušen
• § 63 zrušen
• § 64 zrušen
• § 65 zrušen
• § 66 zrušen
• § 67 (1) Připouští-li to povaha věci, lze navrhnout u kteréhokoli soudu, který by byl věcně příslušný k rozhodování věci, aby provedl
• § 68 (1) Smírčí řízení ve věcech, v nichž jedná a rozhoduje senát, provádí předseda senátu.
• § 69 Účelem smírčího řízení je uzavření smíru. Ustanovení § 99
• § 70 zrušen
• § 71 zrušen
• § 72 zrušen
• § 73 zrušen
• § 74 (1) Před zahájením řízení může předseda senátu nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo
• § 75 (1) Předběžné opatření nařídí předseda senátu na návrh. (2) Návrh na nařízení předběžného opatření podle § 76
• § 75a Návrh na předběžné opatření, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, předseda senátu
• § 75b (1) K zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, je navrhovatel povinen složit nejpozději
• § 75c (1) Nepostupoval-li podle § 75a
• § 76 (1) Předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby a) platil výživné v nezbytné míře; (2) Předběžným opatřením lze uložit
• § 76a zrušen
• § 76b zrušen
• § 76c (1) Vyžadují-li to okolnosti případu nebo je-li tu nebezpečí z prodlení, předseda senátu usnesení o předběžném opatření podle
• § 76d Usnesení, kterým bylo nařízeno předběžné opatření, je vykonatelné vyhlášením. Nedošlo-li k vyhlášení, je vykonatelné, jakmile
• § 76e (1) Výrok vykonatelného usnesení o nařízení předběžného opatření je závazný jen pro účastníky řízení a pro ty, kterým byla
• § 76f (1) Právní jednání, které bylo učiněno tím, pro něhož je výrok vykonatelného usnesení o nařízení předběžného opatření závazný,
• § 76g Byl-li návrh na nařízení předběžného opatření zamítnut nebo odmítnut nebo bylo-li řízení o návrhu zastaveno, doručuje se usnesení
• § 76h Dokud trvají účinky předběžného opatření, může předseda senátu vyzvat navrhovatele ke složení doplatku jistoty (§ 75b odst.
• § 77 (1) Předběžné opatření zanikne, jestliže a) navrhovatel nepodal v zákonné lhůtě nebo ve lhůtě soudem určené návrh na zahájení b) nebylo návrhu ve
• § 77a (1) Zaniklo-li nebo bylo-li zrušeno nařízené předběžné opatření z jiného důvodu než proto, že návrhu ve věci samé bylo vyhověno,
• § 78 (1) Před zahájením řízení o věci samé lze na návrh zajistit důkaz, je-li obava, že později jej nebude možno provést vůbec nebo
• § 78a Důkaz může být zajištěn také notářským nebo exekutorským zápisem o skutkovém ději nebo o stavu věci, jestliže se skutkový děj
• § 78b (1) Ve věcech týkajících se práv z duševního vlastnictví lze před zahájením řízení o věci samé na návrh toho, kdo osvědčil
• § 78c (1) K zajištění předmětu důkazního prostředku je příslušný krajský soud, v jehož obvodu je zajišťovaný předmět důkazního prostředku.
• § 78d (1) Předseda senátu může, vyžadují-li to okolnosti, uložit navrhovateli povinnost složit jistotu k zajištění náhrady škody
• § 78e (1) Nepostupoval-li předseda senátu podle § 78d odst. 2
• § 78f (1) Zajištění předmětu důkazního prostředku zanikne, jestliže
• § 78g (1) Zaniklo-li zajištění předmětu důkazního prostředku podle § 78f odst. 1 písm. a)
• § 79 (1) Řízení se zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4
• § 80 Určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.
• § 81 zrušen
• § 82 (1) Řízení je zahájeno dnem, kdy došel soudu návrh na jeho zahájení. Pokud je návrh na zahájení řízení učiněn prostřednictvím
• § 83 (1) Zahájení řízení brání tomu, aby o téže věci probíhalo u soudu jiné řízení.
• § 84 K řízení je příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak.
• § 85 (1) Nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště,
• § 85a Je-li pro řízení v prvním stupni věcně příslušný krajský soud a místní příslušnost se řídí obecným soudem účastníka, je místně
• § 86 (1) Jestliže žalovaný, který je občanem České republiky, nemá obecný soud anebo nemá obecný soud v České republice, je příslušný
• § 87 Vedle obecného soudu žalovaného, popřípadě vedle soudu uvedeného v § 85a
• § 88 Namísto obecného soudu, popřípadě namísto soudu uvedeného v § 85a
• § 89 Soud, který je příslušný k řízení o určité věci, je příslušný i k řízení o věcech s ní spojených a o vzájemných návrzích žalovaného,
• § 89a Účastníci řízení ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti se mohou písemně dohodnout
• § 90 Účastníky řízení jsou žalobce a žalovaný.
• § 91 (1) Je-li žalobců nebo žalovaných v jedné věci několik, jedná v řízení každý z nich sám za sebe.
• § 91a Kdo si činí nárok zcela nebo částečně na věc nebo právo, o nichž probíhá řízení mezi jinými osobami, může až do pravomocného
• § 92 (1) Na návrh žalobce může soud připustit, aby do řízení přistoupil další účastník. Souhlasu toho, kdo má takto do řízení vstoupit,
• § 93 (1) Jako vedlejší účastník může se vedle žalobce nebo žalovaného zúčastnit řízení ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku. (2) Do
• § 94 zrušen
• § 95 (1) Žalobce (navrhovatel) může za řízení se souhlasem soudu měnit návrh na zahájení řízení. Změněný návrh je třeba ostatním
• § 96 (1) Žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.
• § 97 (1) Žalovaný může za řízení uplatnit svá práva proti žalobci i vzájemným návrhem. (2) Vzájemný návrh může soud vyloučit k samostatnému řízení, jestliže
• § 98 Vzájemným návrhem je i projev žalovaného, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, avšak jen pokud navrhuje,
• § 99 (1) Připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Soud usiluje o smír mezi účastníky; při pokusu
• § 100 (1) Jakmile bylo řízení zahájeno, postupuje v něm soud i bez dalších návrhů tak, aby věc byla co nejrychleji projednána a rozhodnuta.
• § 101 (1) K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti;
• § 102 (1) Je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí
• § 102a Využití videokonferenčního zařízení
• § 103 Kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).
• § 104 (1) Jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Nespadá-li věc do pravomoci soudů
• § 104a (1) Věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoli za řízení.
• § 104b (1) Náleží-li věc do věcné příslušnosti soudu, který rozhoduje podle zvláštního zákona96)
• § 104c (1) Náleží-li věc do věcné příslušnosti soudu, který rozhoduje podle zvláštního zákona96)
• § 105 (1) Místní příslušnost zkoumá soud jen do skončení přípravného jednání podle § 114c (3) Jestliže soud, jemuž byla věc postoupena, s postoupením nesouhlasí, předloží
• § 106 (1) Jakmile soud k námitce žalovaného uplatněné nejpozději při prvním jeho úkonu ve věci samé zjistí, že věc má být podle smlouvy
• § 107 (1) Jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno,
• § 107a (1) Má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod
• § 108 zrušen
• § 109 (1) Soud řízení přeruší, jestliže
• § 110 Jestliže to účastníci shodně navrhnou nebo jestliže se nedostaví bez předchozí omluvy k jednání anebo jestliže to alespoň jeden
• § 111 (1) Jestliže řízení je přerušeno, nekonají se jednání a neběží lhůty podle tohoto zákona. Jestliže se v řízení pokračuje, počínají
• § 112 (1) V zájmu hospodárnosti řízení může soud spojit ke společnému řízení věci, které byly u něho zahájeny a skutkově spolu souvisí
• § 113 zrušen
• § 113a zrušen
• § 114 (1) Po zahájení řízení předseda senátu především zkoumá, zda jsou splněny podmínky řízení a zda byly odstraněny případné vady
• § 114a (1) Nebylo-li rozhodnuto podle § 114 odst. 2
• § 114b (1) Vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým
• § 114c Přípravné jednání
• § 115 (1) Nestanoví-li zákon jinak, nařídí předseda senátu k projednání věci samé jednání, k němuž předvolá účastníky a všechny,
• § 115a K projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených
• § 116 (1) Jednání je veřejné.
• § 116a (1) Účastník má během jednání právo na konzultace s osobou, která mu podle občanského zákoníku může napomáhat při rozhodování
• § 117 (1) Předseda senátu zahajuje, řídí a končí jednání, uděluje a odnímá slovo, provádí dokazování, činí vhodná opatření, aby zajistil
• § 118 (1) Po zahájení jednání předseda senátu vyzve žalobce (navrhovatele), aby přednesl žalobu (návrh na zahájení řízení) nebo sdělil
• § 118a (1) Ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu
• § 118b (1) Ve věcech, v nichž byla provedena příprava jednání podle § 114c
• § 118c zrušen
• § 119 (1) Jednání může být odročeno jen z důležitých důvodů, které musí být sděleny. Nebrání-li tomu okolnosti případu, oznámí předseda
• § 119a (1) Před skončením jednání je předseda senátu povinen účastníky přítomné při jednání poučit, že všechny rozhodné skutečnosti
• § 120 (1) Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.
• § 121 Není třeba dokazovat skutečnosti obecně známé nebo známé soudu z jeho činnosti, jakož i právní předpisy uveřejněné nebo oznámené
• § 122 (1) Dokazování provádí soud při jednání.
• § 123 Účastníci mají právo vyjádřit se k návrhům na důkazy a ke všem důkazům, které byly provedeny.
• § 124 Dokazování je třeba provádět tak, aby byla šetřena povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných informacích chráněných zvláštním
• § 125 Za důkaz mohou sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci, zejména výslech svědků, znalecký posudek, zprávy a vyjádření
• § 126 (1) Každá fyzická osoba, která není účastníkem řízení, je povinna dostavit se na předvolání k soudu a vypovídat jako svědek.
• § 126a (1) Fyzická osoba, která má vypovídat o okolnostech, týkajících se právnické osoby a nastalých v době, kdy byla jejím statutárním
• § 127 (1) Závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, vyžádá soud u orgánu veřejné moci odborné
• § 127a Jestliže znalecký posudek předložený účastníkem řízení má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku znalce
• § 128 Každý je povinen bezplatně na dotaz sdělit soudu skutečnosti, které mají význam pro řízení a rozhodnutí. Ustanovení § 139 odst.
• § 129 (1) Důkaz listinou se provede tak, že ji nebo její část při jednání předseda senátu přečte nebo sdělí její obsah, případně předloží
• § 130 (1) Ohledání předmětu, který je možno dopravit k soudu, provede se při jednání. Za tím účelem může předseda senátu uložit tomu, kdo má
• § 131 (1) Důkaz výslechem účastníků může soud nařídit, jestliže dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak a jestliže s tím souhlasí
• § 132 Důkazy hodnotí soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží
• § 133 Skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázánu, pokud v řízení nevyšel
• § 133a (1) Pokud žalobce uvede před soudem skutečnosti, ze kterých lze dovodit, že ze strany žalovaného došlo k přímé nebo nepřímé
• § 133b Byl-li ohledán přiměřený vzorek zboží, jehož výrobou mohlo být porušeno právo z duševního vlastnictví, má soud zjištění z ohledání
• § 134 Listiny
• § 135 (1) Soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný
• § 136 Lze-li výši nároků zjistit jen s nepoměrnými obtížemi nebo nelze-li ji zjistit vůbec, určí ji soud podle své úvahy.
• § 137 (1) Náklady řízení jsou zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, včetně soudního poplatku, ušlý výdělek účastníků
• § 138 (1) Na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka
• § 139 (1) Svědci a fyzické osoby uvedené v § 126a (3) Ten, komu soud uložil při dokazování nějakou povinnost, zejména aby předložil listinu,
• § 140 (1) Každý účastník platí náklady řízení, které vznikají jemu osobně, a náklady svého zástupce. Společné náklady platí účastníci
• § 141 (1) Lze-li očekávat náklady důkazu, který účastník navrhl nebo který nařídil soud o skutečnostech jím uvedených anebo v jeho
• § 142 (1) Účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva
• § 142a (1) Žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže
• § 143 Žalovaný, který neměl úspěch ve věci, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalobci, jestliže svým chováním nezavdal příčinu
• § 144 zrušen
• § 145 Účastníku, jemuž soud přizná náhradu nákladů řízení, přizná i náhradu nákladů předběžného opatření a zajištění důkazů, zajištění
• § 146 (1) Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení
• § 147 (1) Účastníku nebo jeho zástupci může soud uložit, aby hradili náklady řízení, které by jinak nebyly vznikly, jestliže je způsobili
• § 148 (1) Stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození
• § 149 (1) Zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto
• § 150 Jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem
• § 151 (1) O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí; u náhrady nákladů
• § 151a zrušen
• § 152 (1) Rozsudkem rozhoduje soud o věci samé. Zákon stanoví, kdy soud rozhoduje ve věci samé usnesením. (2) Rozsudkem má být rozhodnuto o celé projednávané věci. Jestliže to však je účelné, může
• § 153 (1) Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci.
• § 153a (1) Uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud
• § 153b (1) Zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49
• § 154 (1) Pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení.
• § 155 (1) Obsah rozhodnutí ve věci samé vysloví soud ve výroku rozsudku. Ve výroku také rozhodne o povinnosti k náhradě nákladů řízení;
• § 156 (1) Rozsudek se vyhlašuje vždy veřejně; vyhlašuje jej předseda senátu jménem republiky. Uvede přitom výrok rozsudku spolu s
• § 157 (1) Není-li stanoveno jinak, v písemném vyhotovení rozsudku se po slovech "Jménem republiky" uvede označení soudu, jména a příjmení
• § 158 (1) Písemné nebo elektronické vyhotovení rozsudku podepisuje předseda senátu. Nemůže-li je podepsat, podepíše je jiný člen senátu,
• § 159 Doručený rozsudek, který již nelze napadnout odvoláním, je v právní moci.
• § 159a (1) Nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení. (2) Výrok pravomocného rozsudku,
• § 160 (1) Uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu,
• § 161 (1) Rozsudek je vykonatelný, jakmile uplyne lhůta k plnění.
• § 162 (1) Předběžně vykonatelné jsou rozsudky odsuzující k plnění výživného nebo pracovní odměny za poslední 3 měsíce před vyhlášením
• § 163 Rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně
• § 164 Předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li
• § 165 (1) Pokud odůvodnění rozsudku nemá podklad ve zjištění skutkového stavu, může účastník před tím, než rozsudek nabude právní moci, navrhnout,
• § 166 (1) Nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti, může účastník
• § 167 (1) Nestanoví-li zákon jinak, rozhoduje soud usnesením. Usnesením se rozhoduje zejména o podmínkách řízení, o zastavení nebo
• § 168 (1) Usnesení vyhlašuje předseda senátu přítomným účastníkům.
• § 169 (1) Není-li stanoveno jinak, ve vyhotovení usnesení se uvede, který soud je vydal, jména a příjmení soudců a přísedících, označení
• § 170 (1) Soud je vázán usnesením, jakmile je vyhlásil; nedošlo-li k vyhlášení, jakmile bylo doručeno, a není-li třeba doručovat, jakmile bylo
• § 171 (1) Lhůta k plnění počíná běžet od doručení usnesení; jejím uplynutím je usnesení vykonatelné.
• § 172 (1) Soud může i bez výslovné žádosti žalobce a bez slyšení žalovaného vydat platební rozkaz, je-li v žalobě uplatněno právo
• § 173 (1) Platební rozkaz je třeba doručit žalovanému do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno.
• § 174 (1) Platební rozkaz, proti němuž nebyl podán odpor, má účinky pravomocného rozsudku.
• § 174a Elektronický platební rozkaz
• § 174b Evropský platební rozkaz
• § 175 (1) Předloží-li žalobce v prvopisu směnku nebo šek, o jejichž pravosti není důvodu pochybovat, a další listiny nutné k uplatnění
• § 175a zrušen
• § 175b zrušen
• § 175c zrušen
• § 175d zrušen
• § 175e zrušen
• § 175f zrušen
• § 175g zrušen
• § 175h zrušen
• § 175i zrušen
• § 175j zrušen
• § 175k zrušen
• § 175l zrušen
• § 175m zrušen
• § 175n zrušen
• § 175o zrušen
• § 175p zrušen
• § 175q zrušen
• § 175r zrušen
• § 175s zrušen
• § 175t zrušen
• § 175u zrušen
• § 175v zrušen
• § 175w zrušen
• § 175x zrušen
• § 175y zrušen
• § 175z zrušen
• § 175za zrušen
• § 175zb zrušen
• § 175zc zrušen
• § 175zd zrušen
• § 175ze zrušen
• § 176 Ustanovení § 177 až 180
• § 177 (1) Domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že
• § 178 V řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.
• § 179 V řízení nelze rozhodnout o náhradě újmy vzniklé rušením držby.
• § 180 (1) Ve věci samé rozhoduje soud usnesením.
• § 180a zrušen
• § 180b zrušen
• § 181 zrušen
• § 182 zrušen
• § 183 zrušen
• § 184 zrušen
• § 185 zrušen
• § 185a zrušen
• § 185b zrušen
• § 185c zrušen
• § 185d zrušen
• § 185e zrušen
• § 185f zrušen
• § 185g zrušen
• § 185h zrušen
• § 185i zrušen
• § 185j zrušen
• § 185k zrušen
• § 185l zrušen
• § 185m zrušen
• § 185n zrušen
• § 185o zrušen
• § 185p zrušen
• § 185q zrušen
• § 185r zrušen
• § 185s zrušen
• § 186 zrušen
• § 187 zrušen
• § 188 zrušen
• § 189 zrušen
• § 190 zrušen
• § 191 zrušen
• § 191a zrušen
• § 191b zrušen
• § 191c zrušen
• § 191d zrušen
• § 191e zrušen
• § 191f zrušen
• § 191g zrušen
• § 191h zrušen
• § 192 zrušen
• § 193 zrušen
• § 193a zrušen
• § 193b zrušen
• § 193c zrušen
• § 193d zrušen
• § 193e zrušen
• § 194 zrušen
• § 194a zrušen
• § 195 zrušen
• § 196 zrušen
• § 197 zrušen
• § 198 zrušen
• § 199 zrušen
• § 200 zrušen
• § 200a zrušen
• § 200b zrušen
• § 200c zrušen
• § 200d zrušen
• § 200da zrušen
• § 200db zrušen
• § 200dc zrušen
• § 200de zrušen
• § 200e zrušen
• § 200f zrušen
• § 200g zrušen
• § 200h zrušen
• § 200i zrušen
• § 200j zrušen
• § 200k zrušen
• § 200l zrušen
• § 200m zrušen
• § 200n zrušen
• § 200o zrušen
• § 200p zrušen
• § 200q zrušen
• § 200r zrušen
• § 200s zrušen
• § 200t zrušen
• § 200u zrušen
• § 200ua zrušen
• § 200v zrušen
• § 200w zrušen
• § 200x zrušen
• § 200y zrušen
• § 200z zrušen
• § 200za zrušen
• § 200aa zrušen
• § 201 Účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním,
• § 202 (1) Odvolání není přípustné proti usnesení, jímž
• § 203 (1) Vedlejší účastník může podat odvolání jen tehdy, jestliže do řízení vstoupil nejpozději do patnácti dnů od doručení rozhodnutí
• § 204 (1) Odvolání se podává do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje.
• § 205 (1) V odvolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4
• § 205a Skutečnosti nebo důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně, jsou u odvolání proti rozsudku nebo usnesení ve
• § 205b U odvolání proti rozsudku pro uznání nebo proti rozsudku pro zmeškání jsou odvolacím důvodem jen vady uvedené v § 205 odst.
• § 206 (1) Podá-li ten, kdo je k tomu oprávněn, včas přípustné odvolání, nenabývá rozhodnutí právní moci, dokud o odvolání pravomocně
• § 207 (1) Vzdát se odvolání je možno jedině vůči soudu, a to až po vyhlášení (vydání) rozhodnutí.
• § 208 (1) Opožděně podané odvolání předseda senátu soudu prvního stupně usnesením odmítne.
• § 209 Předseda senátu soudu prvního stupně se postará o odstranění případných vad ve včas podaném odvolání (§ 43
• § 210 (1) Nejde-li o případy uvedené v § 208
• § 210a Usnesení o povinnosti zaplatit soudní poplatek nebo usnesení, z něhož nenabyla dosud práva osoba jiná než odvolatel, nebo usnesení,
• § 211 Pro řízení u odvolacího soudu platí přiměřeně ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, pokud není stanoveno něco jiného.
• § 211a Jiní účastníci řízení než odvolatel mohou u odvolacího soudu namítat skutečnosti nebo důkazy, které nebyly uplatněny před soudem
• § 211b zrušen
• § 212 Odvolací soud projedná věc v mezích, ve kterých se odvolatel domáhá přezkoumání rozhodnutí. Tímto rozsahem není vázán
• § 212a (1) Není-li dále stanoveno jinak, rozhodnutí soudu prvního stupně lze přezkoumat i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny
• § 213 (1) Odvolací soud není vázán skutkovým stavem, jak jej zjistil soud prvního stupně.
• § 213a (1) Má-li odvolací soud za to, že mají být provedeny jiné než účastníky navržené důkazy (§ 120 odst. 2
• § 213b (1) V odvolacím řízení se postupuje podle § 118a
• § 214 (1) K projednání odvolání nařídí předseda senátu odvolacího soudu jednání.
• § 215 (1) Předvolání musí být účastníkům doručeno tak, aby měli dostatek času k přípravě, zpravidla nejméně deset dnů přede dnem,
• § 216 (1) Ustanovení § 92
• § 217 zrušen
• § 218 Odvolací soud odmítne odvolání, které
• § 218a Nerozhodl-li předseda senátu soudu prvního stupně podle § 208 odst. 1
• § 218b zrušen
• § 218c O zastavení odvolacího řízení pro zpětvzetí odvolání před zahájením jednání před odvolacím soudem a o odmítnutí odvolání podle
• § 219 Odvolací soud rozhodnutí potvrdí, je-li ve výroku věcně správné.
• § 219a (1) Odvolací soud rozhodnutí zruší, jestliže a) tu jsou takové vady, že řízení nemělo proběhnout pro nedostatek podmínek řízení
• § 220 (1) Odvolací soud změní rozsudek nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže nejsou splněny podmínky pro jejich
• § 220a (1) Odmítne-li odvolací soud odvolání z důvodu, že napadené usnesení o předběžném opatření pozbylo účinků, zaniklo nebo bylo
• § 221 (1) Zruší-li odvolací soud rozhodnutí podle § 219a
• § 221a Odvolací soud může rozhodnutí soudu prvního stupně zrušit, i když je navrhována jeho změna, a naopak.
• § 222 (1) Jestliže odvolatel vezme odvolání zpět, právní moc napadeného rozhodnutí nastane, jako kdyby k podání odvolání nedošlo.
• § 222a (1) Vezme-li žalobce (navrhovatel) za odvolacího řízení zpět návrh na zahájení řízení, odvolací soud zcela, popřípadě v rozsahu
• § 223 Odvolací soud rozhoduje rozsudkem, jestliže potvrzuje rozsudek (§ 219
• § 224 (1) Ustanovení o nákladech řízení před soudem prvního stupně platí přiměřeně i pro řízení odvolací. (2) Změní-li odvolací soud rozhodnutí, rozhodne
• § 225 Soud prvního stupně doručí rozhodnutí o odvolání, pokud je nedoručil odvolací soud přímo.
• § 226 (1) Bylo-li rozhodnutí zrušeno a byla-li věc vrácena k dalšímu řízení, je soud prvního stupně vázán právním názorem odvolacího
• § 227 zrušen
• § 228 (1) Žalobou na obnovu řízení účastník může napadnout pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve
• § 229 (1) Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým
• § 230 (1) Žaloba není přípustná proti
• § 231 (1) Žalobu může podat z důvodů uvedených v § 228
• § 232 (1) Žaloba musí vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4
• § 233 (1) Žaloba na obnovu řízení musí být podána ve lhůtě tří měsíců od té doby, kdy ten, kdo obnovu navrhuje, se dozvěděl o důvodu
• § 234 (1) Není-li dále stanoveno jinak, musí být žaloba pro zmatečnost podána ve lhůtě tří měsíců od doručení napadeného rozhodnutí.
• § 235 (1) Prominutí zmeškání lhůt k žalobě není přípustné.
• § 235a (1) Žalobu projedná a rozhodne o ní soud, který o věci rozhodoval v prvním stupni. Žalobu pro zmatečnost podanou z důvodů uvedených
• § 235b (1) Byla-li proti stejnému rozhodnutí podána žaloba na obnovu řízení i pro zmatečnost, spojí soud věci ke společnému řízení.
• § 235c Je-li pravděpodobné, že žalobě bude vyhověno, může soud nařídit odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí o věci.
• § 235d Soud projedná věc v mezích, ve kterých se ten, kdo podal žalobu, domáhá povolení obnovy řízení nebo zrušení napadeného rozhodnutí
• § 235e (1) Žalobu na obnovu řízení soud usnesením buď zamítne nebo povolí obnovu řízení. (2) Žalobu pro zmatečnost soud usnesením
• § 235f Zamítá-li soud žalobu proto, že není přípustná, nebo proto, že ji podal někdo, kdo k ní nebyl oprávněn, nebo proto, že byla
• § 235g Povolením obnovy řízení odkládá se vykonatelnost napadeného rozhodnutí.
• § 235h (1) Byla-li povolena obnova řízení, soud prvního stupně, jakmile usnesení nabude právní moci, věc znovu bez dalšího návrhu
• § 235i (1) V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud o náhradě nákladů původního řízení i řízení o žalobě; o náhradě nákladů původního
• § 236 (1) Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
• § 237 Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí,
• § 238 (1) Dovolání podle § 237
• § 238a Dovolání je dále přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je
• § 239 Přípustnost dovolání (§ 237 až 238a
• § 240 (1) Účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
• § 241 (1) Není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Notář může dovolatele zastupovat jen
• § 241a (1) Dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolání
• § 241b (1) Ustanovení § 208 odst. 1
• § 242 (1) Dovolací soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, ve kterém byl jeho výrok napaden.
• § 243 Před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit
• § 243a (1) Dovolací soud rozhodne o dovolání zpravidla bez jednání. Považuje-li to za potřebné, nařídí k projednání dovolání jednání.
• § 243b Pro dovolací řízení platí přiměřeně ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, není-li stanoveno jinak; ustanovení §
• § 243c (1) Dovolání podané proti rozhodnutí odvolacího soudu, které není přípustné nebo které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě (§
• § 243d (1) Nepostupoval-li podle § 243c
• § 243e (1) Nejsou-li podmínky pro zastavení dovolacího řízení, pro odmítnutí dovolání, pro zamítnutí dovolání nebo pro změnu rozhodnutí
• § 243f (1) Pro rozhodnutí dovolacího soudu je rozhodující stav v době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu. (2) O zastavení
• § 243g Další průběh řízení
• § 244 (1) Rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí
• § 245 Není-li v této části uvedeno jinak, užijí se přiměřeně ustanovení části první až čtvrté tohoto zákona.
• § 246 (1) K návrhu je oprávněn ten, kdo tvrdí, že byl dotčen na svých právech rozhodnutím správního orgánu, kterým byla jeho práva
• § 246a zrušen
• § 246b zrušen
• § 246c zrušen
• § 247 (1) Žaloba musí být podána ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí správního orgánu. Zmeškání této lhůty nelze prominout.
• § 248 (1) Podání žaloby nemá odkladný účinek na právní moc ani na vykonatelnost rozhodnutí správního orgánu.
• § 249 (1) Není-li dále stanoveno jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy.
• § 250 (1) Není-li dále stanoveno jinak, je k řízení místně příslušný a) obecný soud účastníka, jemuž byla nebo podle návrhu podaného
• § 250a Účastníci řízení
• § 250b (1) S žalobou jsou spojeny ke společnému řízení další žaloby, které byly podány ve věci, o níž správní orgán rozhodl stejným
• § 250c (1) V rámci přípravy jednání předseda senátu rovněž vyžádá od správního orgánu potřebné spisy.
• § 250d (1) Účastníci řízení mohou uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání nejpozději do skončení
• § 250e (1) Soud není vázán skutkovým stavem, jak byl zjištěn správním orgánem. (2) Soud může vzít za svá též skutková zjištění správního
• § 250f Soud projedná věc v mezích, ve kterých se žalobce domáhal projednání sporu nebo jiné právní věci v řízení před soudem. Tímto
• § 250g (1) Soud žalobu odmítne, a) byla-li podána opožděně,
• § 250h (1) Účastník, na jehož návrh bylo zahájeno řízení před správním orgánem, může vzít v průběhu řízení před soudem tento návrh
• § 250i Soud žalobu zamítne, dospěje-li k závěru, že správní orgán rozhodl o sporu nebo o jiné právní věci správně.
• § 250j (1) Dospěje-li soud k závěru, že o sporu nebo o jiné právní věci má být rozhodnuto jinak, než rozhodl správní orgán, rozhodne
• § 250k Zastaví-li soud řízení o žalobě z jiných důvodů, než jsou uvedeny v § 250h
• § 250l Nahrazuje-li rozsudek soudu alespoň zčásti rozhodnutí správního orgánu (§ 250j odst. 2
• § 250m zrušen
• § 250n zrušen
• § 250o zrušen
• § 250p zrušen
• § 250q zrušen
• § 250r zrušen
• § 250s zrušen
• § 250t zrušen
• § 251 (1) Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
• § 252 (1) Není-li stanoveno jinak, je příslušný k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí, k činnosti soudu před nařízením výkonu
• § 253 (1) Výkon rozhodnutí soud nařídí zpravidla bez slyšení povinného. Případným slyšením povinného nesmí být zmařen účel výkonu
• § 254 (1) Na výkon rozhodnutí se užije ustanovení předcházejících částí, není-li v této části uvedeno jinak. Rozhoduje se však vždy usnesením.
• § 255 (1) Účastníky řízení jsou při výkonu rozhodnutí oprávněný a povinný.
• § 256 (1) Proti jinému, než kdo je v rozhodnutí označen jako povinný, nebo ve prospěch jiného, než kdo je v rozhodnutí označen jako oprávněný,
• § 257 Nařídit a provést výkon rozhodnutí lze jen způsoby uvedenými v tomto zákoně.
• § 258 (1) Výkon rozhodnutí ukládajícího zaplacení peněžité částky lze provést srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky, správou nemovité
• § 259 Požádá-li o to oprávněný před podáním návrhu na výkon rozhodnutí nebo při podání tohoto návrhu a považuje-li to předseda senátu
• § 260 (1) Na žádost účastníka, kterému rozhodnutí přiznává právo na zaplacení peněžité částky, dotáže se soud toho, komu je zaplacení
• § 260a (1) Kdo má vykonatelným rozhodnutím přiznanou peněžitou pohledávku, může soudu před podáním návrhu na výkon rozhodnutí navrhnout,
• § 260b (1) Soud návrhu na prohlášení o majetku vyhoví jen tehdy, připojí-li oprávněný k návrhu listiny osvědčující, že jeho pohledávka
• § 260c (1) Není-li povinný plně svéprávný, soud místo povinného předvolá jeho zákonného zástupce nebo opatrovníka. (2) Je-li povinným
• § 260d (1) Předvolání k prohlášení o majetku musí obsahovat účel výslechu a poučení o následcích, jestliže prohlášení bude odmítnuto
• § 260e (1) Před zahájením výslechu soud předvolaného vyzve, aby uvedl úplné a pravdivé údaje o majetku povinného, a znovu ho poučí
• § 260f (1) O výslechu předvolaného soud vyrozumí oprávněného; oprávněný může předvolanému klást otázky jen se souhlasem soudu. (2)
• § 260g (1) Soud upustí od prohlášení o majetku, jestliže povinný ještě před zahájením výslechu prokáže, že pohledávku oprávněného
• § 260h Právní jednání povinného týkající se jeho majetku, která učinil poté, co bylo předvolanému doručeno předvolání k prohlášení
• § 261 (1) Výkon rozhodnutí lze nařídit jen na návrh oprávněného. V návrhu na výkon rozhodnutí uvede oprávněný rodné číslo povinného,
• § 261a (1) Výkon rozhodnutí lze nařídit jen tehdy, obsahuje-li rozhodnutí označení oprávněné a povinné osoby, vymezení rozsahu a obsahu
• § 262 (1) Jestliže je to, co ukládá rozhodnutí povinnému, vázáno na splnění podmínky nebo na splnění vzájemné povinnosti oprávněného
• § 262a (1) Před nařízením výkonu rozhodnutí na majetek ve společném jmění manželů zjistí soud, zda je v Seznamu listin o manželském
• § 262b (1) Je-li výkonem rozhodnutí postižen majetek ve společném jmění manželů nebo majetek manžela povinného ve větším rozsahu,
• § 262c (1) Má-li být výkonem rozhodnutí uspokojena peněžitá pohledávka ze závazku povinného vzniklého v době, kdy byl nezletilým,
• § 263 (1) Výkon rozhodnutí lze nařídit jen v takovém rozsahu, jaký oprávněný navrhl a jaký podle rozhodnutí stačí k jeho uspokojení.
• § 264 (1) Navrhne-li oprávněný výkon rozhodnutí způsobem, který je zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše pohledávky oprávněného
• § 265 (1) Po nařízení výkonu rozhodnutí se postará soud o jeho provedení.
• § 265a (1) Výtěžek dosažený výkonem rozhodnutí k uspokojení pohledávky, pro kterou byl výkon rozhodnutí nařízen, se započte nejprve
• § 266 (1) Na návrh může soud odložit provedení výkonu rozhodnutí, jestliže se povinný bez své viny ocitl přechodně v takovém postavení,
• § 267 Právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí
• § 267a (1) Návrhem podle třetí části je třeba uplatnit vůči věřiteli popření pravosti, výše, skupiny nebo pořadí některé z pohledávek
• § 267b (1) Výkonu rozhodnutí na majetek platební instituce, zahraniční platební instituce, poskytovatele platebních služeb malého
• § 268 (1) Výkon rozhodnutí bude zastaven, jestliže
• § 269 (1) Nařízený výkon rozhodnutí zastaví soud na návrh nebo i bez návrhu.
• § 270 (1) Spolu s nařízením výkonu rozhodnutí uloží soud i povinnost k náhradě nákladů výkonu rozhodnutí, aniž stanoví lhůtu k jejich
• § 271 Dojde-li k zastavení nařízeného výkonu rozhodnutí, rozhodne soud o náhradě nákladů, které účastníkům nebo plátci mzdy prováděním
• § 272 zrušen
• § 273 zrušen
• § 273a zrušen
• § 273b zrušen
• § 274 (1) Ustanovení § 251 až 271
• § 275 (1) Potvrzením o vykonatelnosti opatří rozhodnutí, popřípadě jiný exekuční titul ten orgán, který je vydal, u smírů a dohod
• § 276 Srážky ze mzdy lze provádět jen do výše výkonem rozhodnutí vymáhané pohledávky s příslušenstvím.
• § 277 (1) Srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená
• § 278 Povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy základní částka; způsoby jejího výpočtu stanoví nařízením vláda České republiky
• § 279 (1) Z čisté mzdy, která zbývá po odečtení nezabavitelné částky a která se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi
• § 280 (1) Jsou-li srážky ze mzdy prováděny k vydobytí několika pohledávek, uspokojí se jednotlivé pohledávky z první třetiny zbytku čisté mzdy
• § 281 Provádět srážky ze mzdy ve větším rozsahu, než dovolují ustanovení tohoto zákona, je nepřípustné, a to i když s tím povinný souhlasí.
• § 282 (1) V nařízení výkonu rozhodnutí přikáže soud plátci mzdy, aby po tom, kdy mu bude nařízení výkonu doručeno, prováděl ze mzdy povinného stanovené srážky
• § 283 Jakmile nabude nařízení výkonu rozhodnutí právní moci, vyrozumí soud o tom plátce mzdy, který je pak povinen vyplácet oprávněnému částky
• § 284 (1) Plátce mzdy přestane provádět srážky, jakmile je pohledávka oprávněného uspokojena (§ 276
• § 285 (1) Vyplácí-li plátce mzdy měsíční mzdu nadvakrát (jako zálohu a vyúčtování), může přiměřené srážky provést povinnému již ze
• § 286 Dochází-li k výplatě dlužné mzdy za několik měsíců najednou, je třeba vypočítat srážky za každý měsíc zvláště.
• § 287 (1) Dohodne-li se oprávněný s povinným, že se spokojí s nižšími srážkami, než stanoví § 277 až 280
• § 288 Požádá-li o to plátce mzdy, oprávněný nebo povinný, určí soud, jaká částka má být v příslušném výplatním období ze mzdy povinného sražena,
• § 289 (1) Povolí-li soud odklad výkonu rozhodnutí podle § 266 odst. 1
• § 290 (1) Vyjde-li v řízení najevo, že povinný po dobu 2 let nepobírá mzdu, soud nařízený výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy zastaví.
• § 291 (1) Sraženou částku vyplatí plátce mzdy přímo oprávněnému. Má-li však být z provedených srážek uspokojeno několik pohledávek,
• § 292 Jestliže plátce mzdy neprovede ze mzdy povinného srážky řádně a včas, provede-li je v menším než stanoveném rozsahu nebo nevyplatí-li srážky
• § 293 (1) Změní-li se po nařízení výkonu rozhodnutí plátce mzdy, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy i na mzdu
• § 294 (1) Ten, kdo přijímá zaměstnance do práce, je povinen vyžádat si od něho potvrzení vystavené tím, u koho naposledy pracoval,
• § 295 (1) Přestal-li povinný pracovat u dosavadního plátce mzdy, musí to oznámit do jednoho týdne soudu, který nařídil výkon rozhodnutí srážkami
• § 296 (1) Nesplní-li některý plátce mzdy povinnost uvedenou v § 294 odst. 1 a 2
• § 297 (1) Pobírá-li povinný mzdu od několika plátců mzdy, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí na všechny jeho mzdy.
• § 298 (1) Nařizuje-li soud provádění srážek ze mzdy několika plátcům mzdy, určí jim jednotlivě, jakou část nezabavitelné částky nemají (2) Provádí-li
• § 299 (1) Ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy se použijí i na výkon rozhodnutí srážkami z platu, ze služebního příjmu,
• § 300 zrušen
• § 301 (1) Pokud se v § 270 odst. 2
• § 302 (1) Má-li povinný vedle práva na mzdu i právo na jiný příjem, uvedený v § 299
• § 303 (1) Výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu lze nařídit ohledně pohledávky povinného z účtu vedeného
• § 304 (1) V nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu soud přikáže peněžnímu ústavu, aby od okamžiku, kdy mu bude usnesení
• § 304a (1) Zákazy uvedené v § 304 odst. 1 a 3
• § 304b (1) Je-li povinný fyzickou osobou, zákazy uvedené v § 304 odst. 1
• § 304c (1) Peněžní ústav, kterému soud doručil usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu povinného, který
• § 304d (1) Dlužník povinného z pohledávek podle § 317 odst. 1 až 3
• § 304e (1) Povinný může mít pouze jeden chráněný účet. Vyjde-li v řízení najevo, že bylo pro povinného zřízeno více chráněných účtů,
• § 305 O tom, že usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci, soud vyrozumí oprávněného a peněžní ústav; peněžnímu ústavu
• § 306 (1) Nestanoví-li tento zákon jinak, nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje až do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství
• § 307 (1) Výkon rozhodnutí se provede odepsáním vymáhané pohledávky a jejího příslušenství z účtu a jejím vyplacením oprávněnému.
• § 308 (1) Povolí-li soud odklad výkonu rozhodnutí (§ 266
• § 309 (1) Byl-li výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z téhož účtu nařízen k vydobytí více pohledávek, uspokojují se jednotlivé
• § 309a (1) Byla-li pohledávka z účtu povinného zastavena podle zvláštního právního předpisu nebo převedena k zajištění dluhu povinného
• § 310 Předpisy vylučující nebo omezující použití pohledávek z účtu u peněžního ústavu k jinému než stanovenému účelu nejsou dotčeny
• § 311 Nepostupuje-li peněžní ústav tak, jak mu to ukládají ustanovení § 304 odst. 1
• § 311a Je-li účet u peněžního ústavu zřízen pro více osob, použijí se § 303 až 311
• § 312 (1) Výkon rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky povinného než pohledávky z účtu u peněžního ústavu nebo nároku uvedeného
• § 313 (1) V nařízení výkonu rozhodnutí zakáže soud povinnému, aby se svou pohledávkou jakkoli nakládal a uloží mu, aby soudu do 15
• § 314 Jakmile nabude usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí právní moci, vyrozumí o tom soud oprávněného a dlužníka povinného; dlužníku
• § 314a (1) Výkon rozhodnutí se provede tak, že dlužník povinného po právní moci usnesení o nařízení výkonu vyplatí oprávněnému pohledávku
• § 314b (1) Je-li to účelné, soud namísto postupu podle § 314a
• § 314c (1) Byla-li pohledávka povinného zastavena podle zvláštního právního předpisu nebo převedena k zajištění dluhu povinného ve
• § 315 (1) Nevyplatí-li dlužník povinného oprávněnému pohledávku podle § 314a odst. 2 (2) Neuplatní-li oprávněný včas u soudu, popřípadě u jiného
• § 316 (1) Byl-li výkon rozhodnutí nařízen pro několik pohledávek, uspokojí se jednotlivé pohledávky v tom pořadí, v jakém bylo nařízení výkonu
• § 317 (1) Výkonu rozhodnutí nepodléhají pohledávky náhrady, kterou podle pojistné smlouvy vyplácí pojišťovna, má-li být náhrady použito
• § 318 Pohledávky fyzických osob, které jsou podnikateli, vzniklé při jejich podnikatelské činnosti, podléhají výkonu rozhodnutí jen
• § 319 (1) Pohledávky autorské odměny podléhají výkonu rozhodnutí, je-li povinným autor, jen dvěma pětinami; je-li však navrhován výkon
• § 319a neplatil
• § 320 (1) Výkon rozhodnutí lze nařídit postižením jiného práva než mzdy, peněžité pohledávky nebo nároku uvedeného v § 299
• § 320a Postižení účasti povinného ve veřejné obchodní společnosti a komplementáře v komanditní společnosti
• § 320aa (1) V nařízení výkonu rozhodnutí soud zakáže a) povinnému převádět jeho podíl komanditisty v komanditní společnosti, podíl
• § 320ab (1) Je-li podíl neomezeně převoditelný, prodá se po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí v dražbě. Soud přitom
• § 320b (1) Výkon rozhodnutí správou nemovité věci může být nařízen, jen když oprávněný označí nemovitou věc nebo jejich soubor, jejíž
• § 320c Pro nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovité věci je rozhodující stav v době zahájení řízení.
• § 320d (1) V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud povinnému, a týká-li se nařízení výkonu rozhodnutí nemovité věci ve společném
• § 320e Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí doručí soud oprávněnému, těm, kdo přistoupili do řízení jako další oprávnění, povinnému,
• § 320f (1) Správu nemovité věci vykonává soud. Jednotlivé úkony může na základě pověření soudce provést vykonavatel nebo jiný zaměstnanec
• § 320g (1) Nařízení správy nemovité věci nemá vliv na nájemní či pachtovní smlouvy týkající se nemovité věci. Soud však může takové
• § 320h (1) Příjmy, které soud získal správou nemovité věci, se po odečtení výdajů odevzdají oprávněnému k uspokojení jeho vymáhané
• § 320i Jiné výkony rozhodnutí
• § 320j Správa spoluvlastnického podílu na nemovité věci
• § 321 Výkonem rozhodnutí nemohou být postiženy věci, jejichž prodej je podle zvláštních předpisů zakázán, nebo které podle zvláštních předpisů
• § 322 (1) Z věcí, které jsou ve vlastnictví povinného nebo ve společném jmění povinného a jeho manžela, se nemůže týkat výkon rozhodnutí
• § 323 (1) Výkonem rozhodnutí prodejem movitých věcí mohou být postiženy movité věci s výjimkou věcí postihovaných podle části šesté
• § 324 V nařízení výkonu rozhodnutí zakáže soud povinnému, aby nakládal s věcmi pojatými do soupisu a uloží mu, aby soudu do 15 dnů
• § 325 (1) Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí doručí se povinnému až při provádění výkonu. Není-li při provádění
• § 325a Vyžaduje-li to účel výkonu rozhodnutí, je ten, kdo provádí výkon, oprávněn učinit osobní prohlídku povinného a prohlídku bytu
• § 325b (1) Povinný umožní tomu, kdo provádí výkon rozhodnutí, přístup na všechna místa, kde má své movité věci umístěny. (2) Každý,
• § 326 (1) Soud v bytě (sídle) povinného nebo na jiném místě, kde má povinný své věci umístěny, sepíše věci, které by mohly být prodány,
• § 326a Nepodaří-li se v bytě (sídle) povinného ani na jiném soudu známém místě sepsat žádnou věc, oznámí to soud oprávněnému a vyzve
• § 326b (1) Věci, které se rychle kazí, soud odebere povinnému a prodá mimo dražbu ihned po té, co byly sepsány. Ustanovení § 329a (2) Nepodaří-li se
• § 327 (1) Na návrh oprávněného se soud postará o vhodné zajištění movitých věcí pojatých do soupisu. (2) Vyžádá-li si zajištění movitých
• § 327a (1) Je-li údaj o věci povinného znám z rejstříku, případně seznamu, zřízeného ze zákona nebo jiné evidence vedené v souladu
• § 327b zrušen
• § 328 (1) Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí se sepsané věci anebo soubory věcí určené soudem ke společnému zpeněžení
• § 328a (1) Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí a po zjištění ceny sepsaných věcí podle § 328 a) zvlášť významná
• § 328b (1) Sepsané věci se prodají v dražbě, nestanoví-li tento zákon jinak. Věci se prodají samostatně anebo v rámci souboru věcí.
• § 329 (1) Dražbu může provést i vykonavatel; o průběhu dražby soud sepíše protokol. Soudci, zaměstnanci soudů, povinný a manžel povinného
• § 329a (1) Přejde-li vlastnické právo na vydražitele, vydá soud vydražiteli na základě žádosti potvrzení o přechodu vlastnického práva
• § 330 (1) Dražba se skončí, jakmile dosažený výtěžek stačí k uspokojení všech oprávněných a včas přihlášených věřitelů.
• § 330a (1) Dražbu lze provést i elektronicky s využitím internetu. (2) V dražební vyhlášce soud stanoví
• § 331 (1) Byl-li výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí nařízen jen pro jednu pohledávku a nepřihlásil-li se včas další oprávněný
• § 331a (1) Byla-li prodána movitá věc, která byla převedena k zajištění dluhu povinného ve prospěch jeho věřitele, zastavena, nebo
• § 332 (1) Pořadí, v jakém soud provádí výplatu jednotlivých pohledávek, se řídí dnem, kdy došel soudu návrh na nařízení výkonu rozhodnutí
• § 333 (1) Nalezne-li se při výkonu rozhodnutí vyšší částka peněz v měně České republiky, než která je podle § 322 odst. 2 písm.
• § 334 (1) Jde-li o cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry či listiny představující právo na splacení dlužné částky, soud podle
• § 334a (1) Pokud nebyly sepsané cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry zpeněženy postupem podle § 334 odst. 1
• § 335 (1) Výkon rozhodnutí prodejem nemovitých věcí může být nařízen, jen když oprávněný označí nemovitou věc, jejíž prodej navrhuje,
• § 335a (1) Pro nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitých věcí je rozhodující stav v době zahájení řízení.
• § 335b (1) V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud povinnému, a týká-li se nařízení výkonu rozhodnutí nemovité věci ve společném
• § 336 (1) Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud ustanoví znalce, kterému uloží, aby ocenil nemovitou věc a její
• § 336a (1) Podle výsledků ocenění a ohledání provedeného podle § 336
• § 336b (1) Výkon rozhodnutí se provede dražbou, kterou soud nařídí po právní moci usnesení podle § 336a
• § 336c (1) Dražební vyhlášku soud doručí:
• § 336d (1) Dražbu lze uskutečnit v místě, kde se nachází nemovitá věc, nebo u soudu anebo na jiném vhodném místě.
• § 336e (1) Nejnižší podání soud stanoví ve výši dvou třetin výsledné ceny. (2) Výši jistoty soud stanoví podle okolností případu,
• § 336f (1) Věřitel, který má pohledávku zajištěnou zástavním právem k nemovité věci anebo který má proti povinnému pohledávku přiznanou
• § 336g zrušen
• § 336h (1) Dražební jednání může řídit jen soudce. Jednotlivé úkony při jednání, jimiž se nerozhoduje, může na základě pověření soudce
• § 336i (1) Bylo-li zjištěno, že byla podána žaloba na vyloučení prodávané nemovité věci z výkonu rozhodnutí (§ 267
• § 336j (1) Příklep lze udělit tomu, kdo učinil nejvyšší podání a u něhož jsou splněny další podmínky stanovené zákonem. Učinilo-li
• § 336ja (1) Nejde-li o osoby uvedené v § 336h odst. 4
• § 336k (1) Usnesení o příklepu soud doručí oprávněnému, tomu, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinnému a vydražiteli.
• § 336l (1) Vydražitel je oprávněn převzít vydraženou nemovitou věc s příslušenstvím dnem následujícím po doplacení nejvyššího podání,
• § 336m (1) Nebylo-li při dražbě učiněno ani nejnižší podání, soud dražební jednání skončí. Další dražební jednání soud nařídí na
• § 336n (1) Vydražitel uvedený v § 336m odst. 2
• § 336o (1) Dražbu lze provést i elektronicky s využitím internetu.
• § 336p (1) Nejpozději do 7 dnů ode dne konání první dražby soud na úřední desce zveřejní i oznámení o přihlášených pohledávkách,
• § 336q (1) Požádá-li o to alespoň jeden věřitel, případně oprávněný nebo povinný, podle § 336b odst. 4 písm. b)
• § 337 (1) Není-li nařízeno jednání o rozvrhu podle § 336q odst. 1
• § 337a Rozdělovanou podstatu tvoří nejvyšší podání a úroky z něho, popřípadě náhrady, které do podstaty připadají podle § 336n odst.
• § 337b zrušen
• § 337c (1) Z rozdělované podstaty se uspokojují postupně podle těchto skupin:
• § 337d (1) Byly-li v dražbě prodány všechny nemovité věci, na kterých váznou pohledávky zajištěné zástavním právem pro tutéž pohledávku
• § 337e (1) V rozvrhovém usnesení soud rozhodne též o pohledávkách, které byly popřeny co do pravosti, výše, zařazení do skupiny nebo
• § 337f (1) Po právní moci rozhodnutí o návrhu podle § 267a odst. 1
• § 337g (1) V rozvrhovém usnesení soud přizná pohledávky jejich věřitelům a uvede, že přiznané pohledávky po právní moci usnesení
• § 337h (1) Dnem právní moci rozvrhového usnesení zanikají zástavní práva váznoucí na nemovité věci; ustanovení § 336l odst. 4
• § 338 (1) Na výkon rozhodnutí prodejem spoluvlastnického podílu se užijí ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitých
• § 338a (1) Na výkon rozhodnutí prodejem zastavených movitých věcí a nemovitých věcí se užijí ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem
• § 338b (1) Výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovité věci může být nařízen, jen když oprávněný přesně označí
• § 338c (1) Nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva se vztahuje na nemovitou věc se všemi jejími součástmi
• § 338d (1) Pro pořadí soudcovského zástavního práva k nemovité věci je rozhodující den, v němž k soudu došel návrh na zřízení soudcovského
• § 338e (1) Při výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva k nemovité věci se nepoužijí ustanovení § 263 až 266
• § 338f (1) Výkon rozhodnutí postižením závodu může být nařízen, jen když oprávněný označí závod, jehož postižení navrhuje, a jestliže
• § 338g (1) Pro nařízení výkonu rozhodnutí postižením závodu je rozhodující stav v době zahájení řízení.
• § 338h (1) V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud ustanoví správce závodu (dále jen "správce") a povinnému, a týká-li se nařízení
• § 338i (1) Správcem soud ustanoví osobu zapsanou podle zvláštních předpisů v seznamu insolvenčních správců.94)
• § 338j (1) Správce je z výkonu své funkce vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům
• § 338k (1) Správce při výkonu své funkce postupuje podle zákona a dalších právních předpisů a podle pokynů soudu; dbá, aby po nařízení
• § 338l (1) Soud dohlíží, jak správce plní své povinnosti uložené mu zákonem a dalšími právními předpisy nebo soudem. Při výkonu dohlédací
• § 338m (1) Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud správci uloží, aby
• § 338ma (1) Na základě zjištění podle § 338m
• § 338mb (1) Po právní moci usnesení podle § 338ma
• § 338n (1) Podle obsahu zprávy správce o ceně závodu soud určí
• § 338o (1) Po právní moci usnesení o ceně soud nařídí, nebyl-li výkon rozhodnutí pravomocně zastaven, dražební jednání (dražbu). (2)
• § 338p (1) Dražební vyhlášku soud doručí: a) oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinnému, manželu
• § 338q (1) Dražbu lze uskutečnit v místě, kde se nachází závod, nebo u soudu anebo na jiném vhodném místě. (2) Dražební jednání soud
• § 338r (1) Nejnižší podání soud stanoví ve výši poloviny ceny majetku náležejícího k závodu [§ 338n odst. 1 písm. a)
• § 338s (1) Věřitel, který má proti povinnému pohledávku přiznanou rozhodnutím, smírem nebo jiným titulem uvedeným v § 274
• § 338t (1) Po vydání dražební vyhlášky soud správci uloží, aby mu podal před zahájením dražebního jednání zprávu, zda došlo oproti
• § 338u (1) Dražební jednání může řídit jen soudce. Jednotlivé úkony při jednání, jimiž se nerozhoduje, může na základě pověření soudce
• § 338v (1) Bylo-li zjištěno, že byl podán návrh na vyloučení prodávaného závodu nebo jeho části z výkonu rozhodnutí (§ 267
• § 338w (1) Po zahájení dražebního jednání soudce a) rozhodne, zda je prokázáno předkupní právo nebo výhrada zpětné koupě (§ 338r
• § 338x (1) Příklep lze udělit tomu, kdo učinil nejvyšší podání a u něhož jsou splněny další podmínky stanovené zákonem. Učinilo-li
• § 338y (1) Usnesení o příklepu soud doručí oprávněnému, tomu, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinnému, manželu povinného,
• § 338z (1) Vydražitel je oprávněn převzít vydražený závod již dnem následujícím po vydání usnesení o příklepu. Závod předá vydražiteli
• § 338za (1) Nebylo-li při dražbě učiněno ani nejnižší podání, soud dražební jednání skončí. Další dražební jednání soud nařídí na návrh
• § 338zb (1) Po právní moci usnesení o příklepu a po zaplacení nejvyššího podání vydražitelem nařídí soud jednání o rozvrhu rozdělované
• § 338zc Rozdělovanou podstatu tvoří prostředky uvedené v § 338n odst. 1 písm. b)
• § 338zd (1) Při rozvrhovém jednání se projednají pohledávky, které mohou být uspokojeny z rozdělované podstaty. (2) Každý z věřitelů,
• § 338ze (1) Podle výsledků rozvrhového jednání se z rozdělované podstaty uspokojují postupně podle těchto skupin: a) pohledávky nákladů
• § 338zf Vydražitel má pohledávku za podstatou, jestliže a) výše peněžitých dluhů náležejících k závodu spolu s pohledávkami oprávněného,
• § 338zg (1) V rozvrhovém usnesení soud rozhodne též o pohledávkách, které byly při rozvrhovém jednání popřeny co do pravosti, výše,
• § 338zh (1) Po právní moci rozhodnutí o návrhu podle § 267a odst. 1
• § 338zi (1) V rozvrhovém usnesení soud přizná pohledávky jejich věřitelům; úhrada odměny a hotových výdajů se poskytne správci a úhrada
• § 338zj (1) Poté, co vydražený závod přešel do majetku vydražitele a správce mu předal závod, podá správce soudu konečnou zprávu o
• § 338zk (1) Na vydražitele, do jehož majetku přešel vydražený závod, přechází
• § 338zl (1) O tom, že vydražený závod přešel do majetku vydražitele (§ 338z odst. 2
• § 338zm (1) Žádný z věřitelů, jehož pohledávka přešla na vydražitele (§ 338zk odst. 2
• § 338zn (1) Nařízením výkonu rozhodnutí postižením závodu se odkládá provedení již nařízených výkonů rozhodnutí prodejem movitých věcí
• § 338zo (1) Byl-li výkon rozhodnutí postižením závodu zastaven, soud vyzve správce, aby mu podal konečnou zprávu o výkonu své funkce
• § 338zp (1) Na výkon rozhodnutí postižením části závodu tvořící samostatnou organizační složku se užijí ustanovení o výkonu rozhodnutí
• § 338zq (1) Na výkon rozhodnutí postižením podílu spoluvlastníka závodu se užijí ustanovení o výkonu rozhodnutí postižením závodu,
• § 338zqa (1) Na výkon rozhodnutí prodejem rodinného závodu se užijí ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem závodu, nestanoví-li se
• § 338zr (1) Na výkon rozhodnutí prodejem zastaveného závodu se užijí ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem závodu, nestanoví-li zákon
• § 339 (1) Podle těchto ustanovení se vykonávají rozhodnutí, která ukládají jinou povinnost než zaplacení peněžité částky.
• § 340 (1) Ukládá-li rozhodnutí, jehož výkon se navrhuje, aby povinný vyklidil nemovitou věc, stavbu, byt nebo místnost, soud nařídí
• § 341 (1) Výkon rozhodnutí se provede tak, že soud učiní opatření, aby z vyklizovaného objektu a) byly odstraněny věci patřící povinnému
• § 342 (1) Nevyzvedl-li si povinný věci u obce nebo schovatele do šesti měsíců ode dne, kdy byly uschovány, budou prodány na návrh
• § 343 (1) Ukládá-li rozhodnutí, jehož výkon se navrhuje, aby povinný vyklidil dům nebo byt, za které je nutno zajistit určený způsob
• § 344 (1) Soud doručí vyrozumění povinnému nejméně 15 dnů přede dnem, kdy má být vyklizení provedeno. Vyrozumí o tom rovněž oprávněného
• § 345 (1) Ukládá-li rozhodnutí, jehož výkon se navrhuje, aby povinný vydal nebo dodal oprávněnému věc, postará se soud o výkon rozhodnutí
• § 346 Má-li věc, kterou je třeba povinnému odebrat, u sebe někdo jiný, vyzve jej soud, aby ji oprávněnému vydal. Nebude-li věc vydána dobrovolně, použije se
• § 347 (1) Nepodaří-li se odebrat věc určenou v nařízení výkonu rozhodnutí a lze-li si věc stejného druhu a stejné jakosti opatřit
• § 348 (1) Ukládá-li vykonávané rozhodnutí, aby byla společná movitá věc nebo nemovitá věc prodána a její výtěžek rozdělen mezi spoluvlastníky,
• § 349 (1) Ukládá-li vykonávané rozhodnutí, aby byla společná movitá věc nebo nemovitá věc rozdělena jinak než prodejem, určí soud
• § 350 (1) Ukládá-li vykonávané rozhodnutí, aby povinný podle něho provedl pro oprávněného nějakou práci, kterou může vykonat i někdo
• § 351 (1) Ukládá-li vykonávané rozhodnutí jinou povinnost, uloží soud za porušení této povinnosti povinnému pokutu až do výše 100
• § 351a (1) Bylo-li vykonávané rozhodnutí splněno, avšak povinný následně způsobil porušením uložené mu povinnosti změnu stavu, který
• § 352 (1) Soud přijímá do úschovy peníze, listiny a jiné movité věci v souvislosti s trestním nebo jiným soudním řízením. U soudu
• § 353 (1) Na žádost oprávněného ze soudního rozhodnutí, soudního smíru nebo veřejné listiny, které splňují podmínky podle přímo použitelného
• § 354 Oznámení výhrady
• § 355 Není-li dále stanoveno jinak, platí tento zákon i pro řízení zahájená před jeho účinností. Právní účinky úkonů, které v řízení
• § 356 (1) Pro lhůty, které v den, kdy tento zákon nabyl účinnosti, ještě neskončily, platí ustanovení tohoto zákona.
• § 357 Na platební rozkazy vydané přede dnem, kdy tento zákon nabyl účinnosti, použije se dosavadních předpisů.
• § 358 Řízení v nájemních věcech, zahájená přede dnem, kdy tento zákon nabyl účinnosti, dokončí se podle dosavadních předpisů.
• § 359 Pokud ode dne, kdy tento zákon nabyl účinnosti, přísluší soudu ještě rozhodovat o příkazech k vyklizení, vydaných národními výbory, rozhodne
• § 360 (1) Bylo-li přede dnem, kdy tento zákon nabyl účinnosti, zahájeno řízení u soudu dosud věcně příslušného, pokračuje v řízení
• § 361 (1) Dosud neskončené věci soudní úschovy postoupí soud příslušnému státnímu notářství a vyrozumí účastníky i schovatele, že řízení
• § 362 (1) Věci poručenské a věci opatrovnické týkající se majetku dítěte přenášejí se dnem, kdy tento zákon nabyl účinnosti, z národních
• § 363 (1) O žádostech za povolení uzavření manželství nezletilým a osobám stiženým duševní poruchou nebo duševně nedostatečně vyvinutým,
• § 364 V řízení o zadržení v ústavu soud od účinnosti nové úpravy tohoto řízení nepokračuje; do té doby rozhoduje soud o zadržení v
• § 365 Exekuční tituly vzniklé před účinností tohoto zákona jsou podkladem pro výkon rozhodnutí podle tohoto zákona, i když je tento zákon za
• § 366 Povolení exekuce, k němuž došlo přede dnem účinnosti tohoto zákona, má účinky nařízení výkonu rozhodnutí. V řízení se dále postupuje
• § 367 (1) Zabavení peněžité pohledávky a platu, k němuž došlo před účinností tohoto zákona, má účinky nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze
• § 368 (1) Byla-li přede dnem účinnosti tohoto zákona povolena exekuce vyklizením bytu, dokončí se podle dosavadních předpisů.
• § 369 Povolené exekuce na nemovitosti a na movité věci se dokončí podle dosavadních předpisů.
• § 370 Exekuční likvidace, nařízené přede dnem, kdy tento zákon nabyl účinnosti, dokončí se podle dosavadních předpisů.
• § 370a Působnosti stanovené obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
• § 371 zrušen
• § 372 zrušen
• § 373 Ministerstvo upraví vyhláškou výkon rozhodnutí srážkami z pracovní odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody,
• § 374 (1) Ministerstvo se zmocňuje vydat obecně závazným právním předpisem jednací řád pro okresní, krajské a vrchní soudy, který
• § 374a Ministerstvo stanoví vyhláškou
• § 375 Zrušují se:
• § 376 Účinnost zákona
• Příl.A zrušena